Tiskové konference

29. 6. 201115:00

Tisková konference po jednání vlády, 29. června 2011

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, hezké odpoledne, vítám vás na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády, vítám zde předsedu vlády Petra Nečase, ministra financí Miroslava Kalouska, ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka, ministra vnitra Jana Kubice a ministra zdravotnictví Leoše Hegera. O úvodní slovo prosím předsedu vlády.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, vláda ČR se dnes zabývala celou řadou důležitých reformních zákonů, které plynou jak z vládního prohlášení a především z úsilí vlády konsolidovat naše veřejné finance, tak i z hlediska vládní protikorupční strategie. Já chci zdůraznit, že vláda se skutečně zaměřuje na plnění tohoto programového prohlášení, že dnes projednala a schválila jednomyslně prakticky všechny důležité zákony, které jsou důležité z hlediska těchto dvou klíčových prvků, to znamená konsolidace veřejných financí a provádění reforem na jedné straně a protikorupční strategie. My také předpokládáme, že všechny tyto klíčové zákony budou projednány sněmovnou při prvním čtení na mimořádné schůzi, která by se měla sejít 12. a 13. července. Z těch důležitých zákonů bych především zmínil návrh zákona o důchodovém spoření a doplňkovém penzijním spoření, což jsou návrhy, které v prvé řadě definují druhý pilíř důchodové reformy, jak se na něm již vládní koalice dohodla. Možnost opt-outu a vyvedení tří procent do důchodových společností s přiložením dalších dvou procent z vlastních prostředků a investování ve čtyřech typech fondů v rámci důchodových společností. Podrobnosti k tomu řekne pan ministr financí, zrovna tak úprava doplňkového penzijního spoření, tady je klíčové u obou těchto prvků, že dojde k většímu bezpečí uložených prostředků tím, že bude oddělen majetek akcionářů a majetek klientů. Současně jsme dnes projednali také tři zákony, které souvisí se zdravotní reformou, to znamená zákon o zdravotních službách, o specifických zdravotních službách a zákon o lékařské záchranné službě. Podrobnosti k tomu řekne pan ministr zdravotnictví. Já považuji také za velmi důležité, že jsme dnes schválili návrh zákona, kterým bude vytvořena Generální inspekce bezpečnostních sborů, kterým je tedy splněno ustanovení vládní protikorupční strategie, tedy, že ze stávajících tří inspekcí policie, celní služby a vězeňské služby bude vytvořen jeden nezávislý celek, který bude vlastně mít možnost vyšetřovat trestné činy příslušníků těchto bezpečnostních sborů, podrobnosti k tomu řekne pan ministr vnitra Kubice. Potom považuji za velmi důležité, že jsme dnes schválili novelu zákoníku práce, která vychází opět z programového prohlášení vlády, jehož cílem je zvýšit flexibilitu našeho pracovního práva a flexibilitu pracovního trhu. To znamená, jsou tam upravené věci, které se skutečně týkají možnosti pro náš soukromý sektor vytvářet větší počet pracovních míst, a také tento návrh reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu. Podrobnosti k tomu řekne pan ministr Drábek. Takže tolik k těm nejdůležitějším bodům. Já bych chtěl velmi zdůraznit, že vláda plní své úkoly, že o všech těchto návrzích bylo debatováno velmi věcně, že se na nich vláda shodla a že o všech těchto klíčových zákonech hlasovala vláda jednomyslně. Takže já bych dal prostor panu ministru Kalouskovi ve věci důchodového spoření.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Dobrý den, dámy a pánové, jak řekl pan premiér, předložil jsem dnes vládě tři legislativní předlohy. Jeden z nich je návrh zákona o důchodovém spoření, druhý návrh zákona o doplňkovém penzijním spoření, to znamená, ten první upravuje a zavádí druhý pilíř, ten druhý zákon transformuje dnes stávající třetí pilíř, dobrovolné připojištění, a potom ještě změnový zákon, protože oba tyto zákony zasahují do související legislativy a musí dojít ke změnovému zákonu. Já k tomu druhému pilíři připomenu, že tedy upravuje možnost každého občana ČR staršího 18 let, vyvázat se částečně z průběžného pilíře 3 % a s dalšími 2 %, které si přidá ze svého, ukládat tyto prostředky ve druhém pilíři u některé ze společností, která bude mít povinně certifikovány 4 fondy pro různé strategie investování. Musí se rozhodnout do 35 let, pokud se do 35 let nerozhodnou, zůstává navždy v průběžném systému. Ti, kteří jsou starší 35 let, budou mít 12 měsíců na to rozhodnutí, pokud se rozhodnou, vstoupí po padesátce jako třeba já, pokud se nerozhodnou, tak je navždy v průběžném systému. To rozhodnutí je nevratné, kdo se takto rozhodne, nemůže si to rozmyslet. Co naopak bude moci každý velmi pružně a rychle měnit jsou ony investiční strategie. To znamená přecházet z fondu do fondu, případně vyměnit i penzijní společnosti. Úprava druhého a třetího pilíře spočívá v důsledném oddělení majetku akcionářů od majetku klientů. To samé platí i pro druhý pilíř. V obou případech bude oddělen, což je největší ochrana klienta, bude důsledně oddělen majetek akcionářů od majetku klientů, a co je také strašně důležité, že vklady nejsou a nesmějí být předmětem konkurzní podstaty, tedy v případě, že by se nějaká společnost dostala do takového problému, že by musela vyhlásit konkurz, tak konkurzu podléhá pouze majetek akcionářů, zatímco vklady klientů přecházejí do jiné zdravé společnosti a klient o své prostředky nepřijde. V tom třetím pilíři zůstává zachován státní příspěvek, zůstává zachováno i daňové zvýhodnění, zůstává dle platného stavu, bude na to reagovat i novela zákona o dani z příjmu, tedy ta výjimka zůstane zachována. Ten příspěvek navrhujeme upravit tak, aby motivoval k vyšším úložkám a tím i k většímu zajištění na stáří. Tam dochází ke změně, každý bude mít nárok na státní příspěvek a bude-li si ukládat alespoň 300 korun měsíčně a to tak, že bude-li si ukládat 300-999, tak bude mít nárok na státní příspěvek ve výši 90 korun, plus 20 % z částky nad 300, kdo si uloží tři sta, má nárok na 90 korun a potom z každé úložky vyšší než 300 20 %, takže kdo si bude ukládat 1 000 a více, tak má nárok na státní příspěvek ve výši 230 korun. Jasně je tu motivace k úložkám vyšším, než je 1 000 měsíčně. Tolik hlavní rysy, nebudu vás zdržovat dalšími parametry, ty jsou přehledně uvedeny v příslušných novelách, případně se mne zeptejte v rámci tiskové konference. Děkuji za pozornost.

Leoš Heger, ministr zdravotnictví: Dobrý den, dámy a pánové, my jsme dnes předložili vládě soubor tří klíčových zákonů o zdravotnických službách, které tu pan premiér jmenoval. Je to jakýsi kodexový soubor, který popisuje, jakým způsobem se mají zdravotnické služby poskytovat. My jsme v minulých týdnech prošli sněmovnou se změnami zákona 48 o veřejném zdravotním pojištění, což je druhý pilíř zdravotnického zákonodárství, který mluví o tom, když se služby poskytují, jak a kdy se hradí z veřejného zdravotního pojištění a kdy se nehradí a za jakých podmínek. Ten kodex o zdravotnických službách je rozdělen do tří zákonů, zákon o zdravotnických službách ten základní popisuje, co to zdravotnické služby jsou, definuje je jakožto činnost, která je svým způsobem licencovaná, popisuje způsob získání oprávnění služby poskytovat, definuje všechny povinnosti poskytovatele zdravotní péče. Mimo jiné, tato definice má v sobě i kapitolu o tom, jakým způsobem musí každý poskytovatel zdravotních služeb zajišťovat kvalitu a dohled nad bezpečností pacienta. Ten zákon definuje i povinnosti pacientů, definuje dále jakým způsobem je zdravotní péče, jak jsou dokumentovány. Stanovuje povinnosti poskytovatelů spolupracovat se statistickým systémem ČR, který má svojí odnož pro zdravotnictví, umožňuje vznik registrů, které umožní vést některé poznatky o jednotlivých klinických oborech typu, jako registr onkologických chorob, se rozšiřuje o další choroby. Ten zákon určuje i sankce, největší sankce, která je tam definována až do výše milionu korun, je za poskytování zdravotních služeb bez oprávnění. Ten zákon mluví o fakultních nemocnicích a fixuje jejich povinnosti v síti nemocnic, zařazuje do legislativního pořádku i centra specializované péče, které se tady v posledních 5 letech objevily a velmi se osvědčily, takže jejich podchycení v zákoně, aby poskytovatelé měli jistotu a ministerstvo mělo jakýsi seznam, který je podložený zákonem, a ten zákon obsahuje i pravidla, jak se ta centra mají chovat. Druhý zákon je o specifických službách, ten z těch běžných služeb vyjímá některé zvláštní situace, které jsou velmi rozmanité, hovoří například o tom, jakým způsobem má a může poskytovat ozáření pacienta z léčebných důvodů, to je kapitola, která se týká plošně celé populace, na druhé straně se zabývá činnostmi, které jsou vzácnější a týkají se jednotlivců v některých letech, ani těch jednotlivců ne, je to například otázka psycho-chirurgických výkonů, otázka kastrací, asistované reprodukce, která je stále více v populaci žádaná. Mluví se zde i o způsobu, jak se poskytují lékařské posudky, kdy a jak. Třetí zákon o záchranných zdravotnických službách v podstatě kodifikuje to, co pojednávala vyhláška k zákonu 20/66, to je kodifikováno zákonem. Rovněž jsou stanoveny povinnosti poskytovatelů, ale i například povinnosti všech poskytovatelů akutní péče, kteří budou mít v zákoně zakotveno, že musí se záchrannými službami spolupracovat a je tam zachyceno i kdy a za jakých podmínek jsou pacienta povinni přijmout. Ten zákon stanoví dojezdovou dobu pro záchranku na 20 minut a je to tak příspěvek k tomu, co jsme již otevřeli v zákoně 48, a to je definice nároků pacienta. Tolik asi obecně ke kodexu zdravotnických služeb.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: Dobré odpoledne, cílem novely zákoníku práce je zpružnit pracovní trh a přispět k tvorbě nových pracovních míst. Z věcných ustanovení, která novela zákoníku obsahuje, bych chtěl zdůraznit zejména rozšíření počtu hodin, které jsou možné uzavřít formou DPP z dnešních 150 hodin ročně na 300 hodin ročně. Zároveň s opatřením, které má ochránit konkurenci běžného pracovního poměru k DPP, tedy s rozšířením možnosti uzavřít DPP na 300 hodin se zavádí strop ve výši 10 000 korun měsíčně, do kterého jako dosud nebude dohoda o provedení práce zatížena sociálním a zdravotním pojištěním, nad tuto hranici bude standardně DPP podléhat sociálnímu a zdravotnímu pojištění jako jiné vztahy. U pracovního poměru na dobu určitou se prodlužuje doba, na kterou je možné uzavřít pracovní poměr, ale zároveň se omezuje počet uzavření na dobu určitou za sebou, bude možné uzavřít pracovní poměr na dobu určitou až na tři roky a pracovní poměr bude možné uzavřít maximálně třikrát za sebou. Pokud bude třikrát uzavřen pracovní poměr na dobu určitou mezi týmž zaměstnavatelem a zaměstnancem, poté už jako další bude muset nastoupit pracovní poměr na dobu neurčitou. Dále se zavádí diferencované odstupné, kdy v rámci podpory vytváření dlouhodobých pracovních míst je navrženo odstupňování v jednotlivých časových obdobích, tedy v prvním roce trvání poměru na dobu neurčitou bude náležet jednoměsíční odstupné, do dvou let ve výši dvou měsíců a teprve od třetího roku, po dosažení dvou let trvání vztahu, bude tříměsíční odstupné. Také se navrhuje, aby zkušební doba u vedoucích zaměstnanců byla možná stanovit až na období šesti měsíců, aby u těch exponovaných pracovních funkcí, které určitě v těch vedoucích se dají označit, aby bylo možné zkušební dobu prodloužit na půl roku, který odpovídá potřebě vzájemného ověření zaměstnavatele a zaměstnance. Připomínám jen, že zkušební doba platí pro obě strany stejně, tedy ve zkušební době mají možnost obě strany ukončit pracovní poměr bez jakýchkoliv sankcí. Kromě těchto věcných záležitostí návrh obsahuje několik desítek zpřesnění a zjednodušení ustanovení zejména těch, které se týkají tzv. povinných či kogentních pasáží, aby bylo i běžnému uživateli jasné, jakým způsobem se musí jednotlivými paragrafy zákoníku řídit. Vycházíme z toho, že zákoník práce je norma, která je určena pro více než 4 miliony občanů jako zaměstnanců, několik set tisíc zaměstnavatelů a je třeba, aby ta norma byla co nejsrozumitelnější a co nejjednoznačnější. A nakonec spíše právnická záležitost, do novely zákoníku práce je také promítnut nález Ústavního soudu, který ruší delegační princip ve vztahu zákoníku práce k občanskému zákoníku a je zapracován tzv. subsidiární princip, kdy ÚS jasně řekl, že zákoník práce je normou, která by měla být podřízena obecnému občanskému zákoníku a z toho vyplývá i řada úprav, kdy je toto respektováno a ty odkazy na občanský zákoník jsou nahrazeny podřízenou úpravou.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Pan ministr Kubice ke Generální inspekci bezpečnostních sborů.

Jan Kubice, ministr vnitra: Dobrý den, dámy a pánové, dnes byl vládou projednán návrh na vznik GIBS. Ten návrh předkládalo ministerstvo vnitra společně s ministerstvem spravedlnosti a ministerstvem financí. GIBS má za úkol vyšetřovat a trestně stíhat činnost policistů Policie ČR, Vězeňské služby ČR a příslušníků Celní správy ČR. Vlastně vznikem tohoto jednotného sboru vzniká nezávislý sbor se svým vlastním rozpočtem, bez možnosti jakékoliv ingerence dotčených ministerstev do jeho služby. GIBS by měla vzniknout k 1. 1. 2012 a důležitá věc v tom návrhu je, že ředitele této služby bude jmenovat po předchozím projednání s branně-bezpečnostním výborem sněmovny předseda vlády ČR. Děkuji.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji také, dámy a pánové, dovolím si předpokládat, že máte k celé řadě reformních zákonů doplňující otázky, nyní je pro ně prostor. Mediafax.

Mediafax: Dobrý den, já bych měl dotaz k důchodové reformě, pan Kalousek už to řekl, zajímalo by mne od ostatních členů vlády, jestli mají rozmyšleno, jak se postaví k tomu druhému pilíři, jestli i oni si budou vyvádět část peněz? A na pana Kalouska dotaz k třetímu pilíři, bude méně výhodný pro lidi, kteří si dnes spoří 500 korun, tam to bude o 20 korun jinak, proč? Budou nějak nuceni přejít na ten nový systém?

Miroslav Kalousek, ministr financí: Výše státního příspěvku logicky motivuje k vyšším úložkám, o to se snažíme. Teď je to tak, že se nedá ani tak hovořit o spoření na stáří, jako o tom, že si tam chodí pro nejvyšší státní příspěvek celkem logicky. Rádi bychom přeci jen s tímto fiskálním nástrojem motivovali k větším úložkám a spoření na stáří. Nikdo nebude nikoho nutit z těch stávajících fondů odejít do těch nových. Kdo chtít nebude, může tam zůstat, nicméně ten systém bude uzavřen a nové smlouvy nebudou uzavírány, kdo se bude chtít účastnit ve třetím pilíři, bude se muset účastnit v tom novém. Kdo bude chtít přejít přes transformační fond, může. Prostě bude to rozhodnutí každého, zda zůstane u svého starého fondu či přejde do toho nového.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já bych to jen doplnil, že tou snahou je i zvýšit průměrnou výši úložky, protože dnes tvoří zhruba 480 korun, což jako instrument zabezpečení na stáří není žádná vysoká částka, proto se posunuje ta motivace do vyšší finanční částky. Tady je nezbytné zmínit, že v tom systému je v současné době uloženo 232 miliard korun, jsou to soukromé prostředky občanů ČR, a když řekl pan ministr, že po vytvoření toho nového systému, ten stávající se uzavře, nové smlouvy budou být moci podepisovány jen do nového systému, ale z toho starého systému si budou moci lidé rozhodnout, zda v něm zůstanou a dospoří v tom stávajícím, nebo zda přejdou do nového systému s tou naspořenou částkou. Co se týče druhého pilíře, bezesporu do něho vstoupím, protože teze, že čtyřicátníci a mladší pokud se budou spoléhat pouze na státem organizovaný systém, tak ve stáří sami sebe vystavují riziku chudoby, tato teze platí i pro mne.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Já si dovolím požádat o odpověď i ostatní přítomné ministry, byli jste tázáni.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: Jako jeden ze spoluodpovědných za tvorbu důchodové reformy musím říci, že ano. Využiji tu možnost, abych část těch peněz, které jsem povinen odvádět na důchodové pojištění, převzal do své odpovědnosti a určitě budu chtít s těmi prostředky nakládat sám.

Leoš Heger, ministr zdravotnictví: Já musím konstatovat, že když jsem si před rokem pořizoval pražskou Open Card, tak jsem zjistil, že už jsem v kategorii seniorů, takže mě se ta otázka úplně netýká, ale já mám dva syny, kteří jsou ve věku po 35 a před 35, těm to doporučím a budu jim říkat, že to, co jsem já poslouchal od svých dědečků, že jim penzijní fondy nejdřív sebrali Němci a potom komunisti, tak že k tomu jistě už nedojde. I když samozřejmě hospodářská stabilita světa není absolutně jistá, tak takovým krokům nevěřím, že bude docházet ještě za těchto generací.

Jan Kubice, ministr vnitra: Já jsem na tom obdobně jako pan ministr Heger. Platí to stejné.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Já už jsem říkal, že i po padesátce, což se mne týká, to může být výhodné a já jsem o tom přesvědčen, proto tam také vstoupím.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Další otázka, HN.

HN: Dobrý den, já bych měl dva dotazy, první na pana ministra práce, u těch DPP, proč jste ten strop stanovili jako měsíční, když limit na počet hodin je roční? Nebojíte se, že ty úvazky budou rozepisovány do více měsíců? A na vás, pane premiére, dnes NERV navrhl podobu rozpočtové rady, která by vládě říkala, jaký může mít deficit, respektive, jaký může vytvořit dluh, jinak by vláda pomocí sněmovny disponovala tím, co vybere na daních a pojistném, jaký je váš názor?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já bych chtěl připomenout to známé heslo, na základě kterého vznikla americká revoluce, no taxation without representation. Tedy o výši daní a rozpočtu mají rozhodovat volené orgány a tím chci říci, určitě nevolené orgány nikoliv. Ano, my počítáme s Národní rozpočtovou radou, je to důležitá instituce, s tímto krokem máme podporu v OECD, které nám to jednoznačně doporučuje a jeho experti jsou připraveni spolupracovat s českou vládou na vytvoření tohoto institutu, my chceme, aby skutečně to byla velmi silná instituce, nicméně, není možné, aby rozhodování z Ústavy definovaných orgánů bylo nahrazeno rozhodováním nikým nevolených orgánů bez reprezentativnosti a o silné nezávislé stanovisko Národní rozpočtové rady, autoritativní stanovisko, to je v pořádku, to chceme, ale představa, že by mohl rozhodovat o rozpočtu, příjmech a výdajích někdo jiný, než je sněmovna či vláda, to bychom vyšli velmi, velmi daleko za rámec Ústavy demokratických zemí. Čili intelektuálně je to zajímavý nápad a jak jsem řekl, určitě v tom postavení nezávislosti a jakési autoritativní schopnosti říci, co znamená ten či který krok pro vývoj veřejných rozpočtů, to ano, ale rozhodovat demokratické orgány.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: Výše sociálního a zdravotního pojištění u zaměstnanců je vypočítávána z měsíčního vyměřovacího základu u všech zaměstnanců, neexistuje žádné roční zúčtování, to je u OSVČ z toho důvodu, aby to zapadalo do toho systému, tak je zvoleno to měsíční zúčtovací období.

ČTK: Já jsem se chtěl zeptat na ten penzijní fond, správní poplatky, jak je ošetřena jejich výše? To byla jedna z námitek proti tomu.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Je odstupňována podle typu investiční strategie od 0,3 %, to je fond vládních dluhopisů, konzervativní fond má 0,4, 0,5 je vyvážený a 0,6 je dynamický.

ČT: Dobrý den, já bych měla dotaz na pana ministra Hegera, vy jste měl vypsat výběrové řízení na nového ředitele IKEM, můžete říci, jestli byl pan ředitel odvolán? Kdy ho odvoláte a jestli můžete říci nějaké důvody, děkuji.

Leoš Heger, ministr zdravotnictví: Já si myslím, že tato otázka na této vrcholové tiskovce za přítomnosti pana premiéra asi nezasluhuje širokou odpověď. Výběrové řízení bylo vypsáno. Počítá se s konkurzem koncem prázdnin.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Prosím, iDnes.cz.

iDnes.cz: Dobrý den, já se chci zeptat na jednotlivost ke zdravotnické reformě, týká se to kastrací, pan ministr před jednáním avizoval, že by to mohlo být jedním z bodů, kdy by mohla být diskuse na vládě, chci se zeptat, jestli nějaká diskuse byla či to bylo schváleno v rámci toho balíku?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já mohu potvrdit, že diskuse nad tímto bodem byla na vládě, podrobnosti řekne pan ministr.

Leoš Heger, ministr zdravotnictví: Je to téma, které je panevropské. Pokud se týká diskuse, ČR je oslovována opakovaně ochránci lidských práv, je to otázka choulostivá, i když asi méně známá než například síťová lůžka, které do té sféry patří. V Evropě existuje asi sedm zemí, které mají zákonodárství, které tu kastraci u sexuálních delikventů za specifických podmínek povolují. Je to otázka nula-3 lidí ročně. V těch zemích, které tu kastraci umožňují, patří mimo jiné SRN a Velká Británie. Ta kastrace, jak je napsaná v zákoně, v tom návrhu, byla podrobena diskusi, my jsme přijali upřesňující podmínky ze strany ministerstva zahraničních věcí. Ty podmínky říkají například to, že člověk, který je ve vazbě a výkonu trestu a člověk, který je zbaven svéprávnosti, nemůže u něho kastrace být provedena, ani k ní nemůže podat souhlas, ten je limitován jen na příklady, kde byly aplikovány všechny možnosti léčby a nebyly úspěšné. Tam je možné se souhlasem toho pacienta tu kastraci provést.

ČT: Já bych se zeptala, vím, že tady teď máte reformní euforii, nechci ji nějak narušovat, asi nebude naplněna v případě, že ta vláda nebude pokračovat, tady se vracím k tomu dodatku ke koaliční smlouvě, pane premiére, už jste nějak jednal s VV, už je naplánovaná nějaká schůzka? Mě zajímá ta pasáž ohledně vlastně požadavku na náměstky a zastoupení v polostátních firmách. Co k tomu vy za ODS a jako premiér říkáte? Jste s tím ztotožněn? A kdy se odehraje klíčové jednání, pokud tu prezentujete reformy, které chcete dotáhnout do konce.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Různá jednání běží a poběží i nadále.

ČT: A ten váš postoj za ODS k těm náměstkům?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Jak jsem řekl, jednání běží a poběží a co se týče náměstků, platí od uzavření koaliční smlouvy vzájemná dohoda všech tří stran, že každá ze stran si může činit nárok na svého náměstka na koaličním ministerstvu. To není nic nového, to je známé od vzniku vlády. To je dotaz na VV, nikoliv na mne jako předsedu vlády či ODS.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Poslední dotaz, TV Prima.

TV Prima: Dobrý den, já mám dotaz na pana ministra Drábka ohledně těch na sebe navazujících pracovních poměrů na dobu určitou. Jakým způsobem jsou tam chráněné ženy, buď nastávající matky, a jakým způsobem je řešena ta otázka, kdyby jim skončil ten pracovní poměr uprostřed a tak dále? Děkuji.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: Tak pokud správně rozumím otázce, tak musím konstatovat, že to řešení je výrazně vstřícnější vůči matkám, které čerpají rodičovskou dovolenou nebo mateřskou dovolenou, protože dosud je to tak, že ten pracovní poměr mohl být uzavírán i opakovaně v průběhu těch dvou let. Tedy po dvou či třech měsících, po měsíci. Nyní ta možnost nebude, myslím si, že to velmi výrazně přispěje na jedné straně ke zpružnění na trhu práce, ale na druhou stranu k ochraně před spekulativním používáním pracovních poměrů na dobu určitou.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Prosím, poslední otázka, ČTK.

ČTK: Pane premiére, promiňte, já se ještě vrátím k té politice. Já tomu nerozumím, VV řekly, že pokud nebude podepsán dodatek ke koaliční smlouvě, tak po 30. už nebudou ve vládě a jako občana mne zajímá, jestli za dva dny budu mít vládu, která je, nebo ne.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: To zajímá nás všechny, já jsem také občan a také mne to zajímá.

ČTK: Vy to také nevíte?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Buď se dohodneme či nedohodneme, to nemá žádnou složitou odpověď. Tak dámy a pánové, děkujeme za pozornost a na shledanou.