Tiskové konference

31. 8. 201114:25

Tisková konference po jednání vlády, 31. srpna 2011

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády: Hezké odpoledne, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády. Vítám zde předsedu vlády Petra Nečase a prosím ho o úvodní slovo.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, vláda ČR se dnes zabývala evropskou tématikou. Samotnému jednání vlády předcházelo jednání ve formátu vládního výboru pro EU na vládní úrovni. Zabývali jsme se rámcovými pozicemi k rozpočtu pro další programovací období, kdy je důležité to, že se podařilo dosáhnout pozitivních kroků. Budeme prosazovat, aby celkový objem evropského rozpočtu pro další období byl na úrovni 1 % hrubého národního důchodu. Nemáme zájem na nárůstu částky i proto, že to následující období bude poslední, kdy budeme čistými příjemci, navyšování není tedy naším zájmem. Máme na druhé straně zájem, aby neklesl objem toho rozpočtu, aby byl úsporný, ale aby byly zachovány dostatečné prostředky na kohezní politiku. My nesouhlasíme se zavedením nových zdrojů tzv. daně z finančních transakcí. Mimo jiné v tomto máme i podporu ČNB, která tuto pozici sdílí s vládou a má ji stejnou. Šlo by o průlomový moment, protože případný souhlas s poplatky za bankovní transakci by de facto vedl k zavedení prvních evropských daní, čili by to byla cesta nastoupená tímto směrem. Samozřejmě nemáme pochybnosti, že banky by za jakékoliv finanční transakce, by přenesly náklady poplatků na koncové uživatele, čili na klienty, jak již to banky v ČR díky své poplatkové politice dělají. Současně považujeme za velmi důležité v té debatě o kohezní politice zmínit to, že chceme, aby kohezní politika byla dělána tak, že nebude zmenšován objem prostředků například ve prospěch společné zemědělské politiky, my chceme podporovat především ty cíle, které povedou k povzbuzení konkurenceschopnosti a infrastrukturní vybavenosti s tím, že je tu celá řada diskutabilních věcí. Vládě se nelíbí myšlenka společného infrastrukturního fondu. Také nesouhlasíme s tím, že má být zavedena nová kategorie regionů, které mají HDP na hlavu dle parity kupní síly 75-90 % průměru EU. Nicméně ta debata o kohezní politice je na počátku, je zahájena za doby polského předsednictví a bude velmi intenzivní v následujícím půlroce. Vedle této debaty, která se týkala rozpočtu pro příští rok, ale i základního rámce naší kohezní politiky, což byl materiál předkládaný MMR, tak jsme také schválili věcný záměr zákona o úřednících a zaměstnancích veřejné správy a o vzdělávání veřejné správy. Tento záměr vláda schválila s tím, že bude dopracován do podoby tezí a paragrafovaného znění na základě stanoviska LRV, ale i dnes probíhající diskuse, protože některé záležitosti vedou k tomu, aby byl jasně definován, kdo je úředník a kdo je zaměstnanec veřejné správy, které pozice jsou obsazovány na základě kariérního principu, které jsou obsazovány na základě politického principu. Chceme, aby tato věc byla transparentní, aby to bylo jasně definováno. Dalším návrhem, kterým jsme se zabývali, tak byl návrh na sjednání protokolu o uplatňování LZP EU s tím, že pan ministr zahraničí je pověřen, aby inicioval sjednání tohoto protokolu, tedy tzv. české výjimky, o které se jednalo v souvislosti s lisabonskou smlouvou. My chceme znát přesné stanovisko právní služby Rady EU, které se týká právních aspektů, zda tyto věci jsou slučitelné do jednoho dokumentu, například přístupová smlouva o vstupu a tento protokol, či zda se projednávají odděleně, ale jdou časově spolu. Chceme jasné právní stanovisko. Máme analýzy, které některé říkají, že má být spojeno, některé že ne, řešením je obrátit se o stanovisko na právní službu Rady EU. Takže tolik zásadní body dnešního jednání vlády.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády: Prosím, první otázka, aktuálně.cz.

Aktuálně.cz: Dobrý den, chtěl jsem se zeptat na tu změnu jednacího řádu vlády, zda tedy prošla a pokud třeba jedna strana chce smírčí řízení, jaký bude postup? Jde to na koaliční jednání a vrátí se to na vládu či v jakém je to stavu?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Změna prošla, vychází z toho, že na 15ti místech stávajícího jednacího řádu vlády se vyskytuje ministr pro EU, který neexistuje, čili jeho kompetence podle programového prohlášení a koaliční smlouvy má předseda vlády, tedy koordinaci politik v rámci EU, čili jedná se o tuto změnu a úpravu toho, kdo bude řídit jednání vládního výboru pro EU na pracovní úrovni, nikoliv na vládní, tam to řídí předseda vlády. Dříve na pracovní to dělal náměstek ministra pro evropské záležitosti, ale protože ten neexistuje, tak neexistuje příslušný náměstek, tak na to musí zareagovat jednací řád vlády. Potom by někdo mohl říci, že vládní výbor pro EU na pracovní úrovni nefunguje v souladu s jednacím řádem vlády. Ano, kolegové z TOP 09 vyjádřili nesouhlas, řekli, že jejich názor je, že je to porušení koaliční smlouvy, další dvě strany si to nemyslí, proto pro to hlasovaly. Je právem v případě rozporu vyvolat smírčí řízení a budeme o tom jednat. Opakuji fakt, že jednací řád vlády obsahuje na 15ti místech funkci, která není zřízena. Fakt, že tudíž nemohlo být vedení vládního výboru pro EU na pracovní úrovni je dostatečnou legitimizací proto, aby vláda tuto úpravu schválila.

ČT: Já bych se rád zeptal na ten věcný záměr zákona o úřednících, má tam být jakýsi etický kodex, bude vymahatelný, aby to nebylo jako teď, kdy se říká, že zaměstnanec se nesmí chovat tak, aby to zpochybňovalo jeho nestrannost, a přesto to nejde vymoci? Uvažujete o tom, že rozdělíte bezpečnostně-branný výbor na dva a funkci jednoho z předsedů přidělíte Radku Johnovi? A třetí, nepřipadá vám to jako porušení koaliční smlouvy, když se v ní říká, že pokud pro nějaké usnesení nehlasuje alespoň polovina přítomných ministrů z jedné strany, tak nelze návrh považovat za koaličně schválený? A co výtky z ministerstva zahraničí, že se s vámi snažili opakovaně projednat už někdy od loňských prázdnin a vy jste neměl čas? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já začnu odzadu, to není pravda, ten návrh tu rok ležel a pro mne z nepochopitelných důvodů byl ze strany MZV ignorován. Já jsem si na každé jednání našel čas a není nikdo na české scéně, kdo by mohl říci, že jsem si na jednání s ním nenašel čas. To je úsměvný důvod. Co se týče výboru pro obranu a bezpečnost, v minulém volebním období tento výbor byl rozdělen, aniž to někomu vadilo, byl to návrh ČSSD. Je možné mít oba modely, já sám si pamatuji, že dvě období jsem byl předsedou spojeného výboru, takže legitimní jsou oba modely. Rozhoduje o tom sněmovna, zda dojde k rozdělení, to je otázka dalších jednání. Co se týče etického kodexu, jsem zastáncem toho, aby existovalo jasně definované etické minimum, které bude právně vymahatelné, koneckonců u služebních zákonů, které se týkají příslušníků bezpečnostních sborů, existují podobná ustanovení, kde může být jako kdyby sankcionován ten příslušník například, když poruší přísahu nebo základní etická pravidla, a musí být precizně charakterizováno ustanovení kodexu, aby nebylo gumové a neumožnilo svévolně šikanovat či postihovat někoho neoprávněně. Musí být jasně definované toto pravidlo a musí být vymahatelné.

Respekt: Já se chci zeptat ke Klausově výjimce, dá se předpokládat, že jakékoliv stanovisko dostanete, budete se jím řídit? Proč tu výjimku stále prosazujete, když smlouva platí a nezdá se, že by sudetští Němci se tady nějak hlásili o majetky. A pak otázka ke státnímu tajemníkovi pro EU, dohodli jste se tedy na něčem? Na čem?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Jak jsem řekl, vláda jednoznačnou většinou schválila tuto změnu, ta je platná a vláda se jí bude řídit. Tam není napsáno nic, co by de facto nebylo dnes, není tam ani o milimetr cokoliv upíráno či posunováno, to znění popisuje stávající stav. Například v oblasti výboru, ano, ten je řízen pracovníkem v pracovně-právním vztahu k Úřadu vlády a je pověřen předsedou vlády, aby ten výbor řídil akorát podle této možnosti z pozice vrchního ředitele, což není dobře, protože členy toho pracovního výboru jsou náměstci a on je pouhý vrchní ředitel, tak umožňuje předsedovi vlády, aby ho jmenoval státním tajemníkem, ale to je již dnes. Zrovna koordinace pozic na ER dnes dělá Úřad vlády, který to má v oficiální gesci a dělá to předseda vlády, protože jednání se účastní předseda vlády, pokud tam nejede prezident. Nejezdí tam ministr zahraničí, jako tomu bylo. Co se týče právního závazku české výjimky, cítíme se jí vázáni, byla dojednána vládou a je naší povinností ji prosazovat. Musí být nějaká kontinuita zahraniční politiky a není možné, aby se jedna vláda od závazku jiné vlády odtáhla, pokud je to právní závazek, ano, je na celoevropské úrovni závazkem. Tzv. česká výjimka byla schválena ER, musela být schválena všemi státy EU a my máme za povinnost ji prosazovat a trvat na ní. Česká vláda nemá jaksi manévrovací prostor, považuji to za svou povinnost, tak byla dojednána a je naší povinností jí dotáhnout i přes ratifikační proces.

ČTK: Dvě otázky, jedna se týká NP Šumava, návrh Plzeňského kraje jste zamítli? Druhá, už víte, kdo bude státním tajemníkem? A bude jezdit na nějaká jednání do Bruselu?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Mne fascinuje, jak se stal z jedné věci fetiš, z naprosto bezvýznamné věci. V jednacím řádu se říká, že státní tajemník je zřizován primárně proto, aby řídil jednání vládního výboru pro EU na pracovní úrovni. On nebude v žádném kontaktu s ministry, nebude nikoho nahrazovat, je to pozice, která z organizačního řádu Úřadu vlády bude totožná s pozicí stávajícího vrchního ředitele sekce pro evropské záležitosti. To je jedna sloučená funkce, z čehož i plyne, že se jím stane stávající vrchní ředitel, nezřizuje se jediná nová tabulka, není to nová kompetence, nenahrazuje nikoho, jen popisuje stávající stav. Bude to pan doktor Vojtěch Belling. Je to jen spojení funkcí, do Bruselu jezdí jako součást delegace předsedy vlády. Co se týče plzeňského návrhu na zřízení NP Šumava, my jsme vyslovili negativní názor. Chci zdůraznit, že ještě na podzim ministr Chalupa předloží vládní návrh zákona, ale s tímto jsme nemohli souhlasit. On zavádí systém 4 zón, kde do té čtvrté mizí prvek ochrany přírody a mohou probíhat standardní řízení dle stavebního zákona a podobně. To je první část, druhá, hospodaření v NP mělo být prováděno prostřednictvím organizace se statutem veřejně prospěšné společnosti, která ze zákona musí všechny utržené peníze investovat sama do sebe. Stát by tady převedl obrovský majetek do této společnosti a už by z něho nikdy neviděl ani korunu. To uznáte, že pro to vláda hlasovat nemohla. A vyslovili jsme negativní stanovisko. Ale že má být nová legislativní úprava NP, je bez pochyby a ministr jí předloží v letošním roce.

Reuters: Já bych se zeptal, pan prezident znovu zvedl téma eventuálního trvalého opt-outu z eura, je to nějaká věc, o které vláda uvažuje? Vzhledem k tomu, že se bude projednávat ten ESM mechanismus přistoupení Chorvatska, takže bude prostor pro takovýto požadavek. Druhá věc, drobná otázka.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já musím říci, že jednání o opt-outu z eura považuji za zástupný politický problém. Naprosto zástupný a z tohoto pohledu vláda nevidí důvod, proč by něco iniciovala a plýtvala energií na něco, co nedává smysl. Není způsob, jak ČR přimět ke vstupu do eurozóny, není. Tomu musí předcházet dvouletý pobyt v mechanismu směnných kurzů, není způsob jak ČR přimět, aby se zapojila. Vstup či nevstup je v našich rukách. De iure opt-out nemáme, ale de facto ano, protože není stanoven termín a vláda ho stanovovat nebude. V roce 2003 jsme jako součást smlouvy schválili závazek přistoupit do měnové unie, jenže ta se změnila v posledních měsících také na unii dluhovou a transferu a o tom jsme v referendu nehlasovali, to jsme neschválili. Tady je celá řada věcí, chci zdůraznit, že vstup do ESM jde mimo právní rámec EU, tento mechanismus není komunitárním nástrojem, je mezivládní. Dnešní EFSF je dělán tak, že je to s.r.o. registrované v Lucembursku, není to instituce EU, je to mezivládní princip instituce. I vstup do eurozóny a vstup do ESM jsou rozdílné akty, byť budou politicky svázány. Ale právně jsou to dvě věci. Nedovedu si představit, že by členské státy přistoupily na to, že někdo přistoupí k euru a nevstoupí do ESM. Na druhou stranu bych chtěl vidět českou vládu, která v podmínkách, ve kterých jsou veřejné rozpočty eurozóny a ekonomika, řekla, že je připravena složit 40 miliard v hotovosti a dalších 250-300 jako záruky pro vstup do ESM. Čili jednat o opt-outu je politicko-mediálně zajímavou událostí, ale z hlediska praktické politiky je to vynakládání energie a placení politických nákladů, musí se to dojednat s 26 zeměmi, každá má právo veta. Z hlediska politických nákladů je to absolutně nákladová operace s výnosy, které jsou stejné jako dnes. Ano, ČR má svou měnu a je mimo eurozónu a může tam zůstat podle svých potřeb, není způsob, jak ji přinutit vstoupit do mechanismu směnných kurzů a není způsob, jak ji přinutit, jak vstoupit do ESM.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády: Poslední otázka, ČT.

ČT: Prosím vás, když se změnil ten jednací řád, bude se nějak měnit kompetenční zákon? Nejsou ty dvě věci trošku kompatibilní?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Vůbec. Je vidět, že jste nabriefován představiteli TOP 09, pane Kalenský, známe se. Takže vůbec to není v rozporu, jednací řád se musel upravit. Opakuji, jestliže na 15ti místech mluví o ministru pro EU, tak jsme nemohli tímto způsobem pokračovat, nemohli jsme pokračovat provizorním způsobem ve vládním výboru na pracovní úrovni a změnit kompetenční zákon. Aby v něm bylo napsáno to, co je v koaliční smlouvě a ve vládním prohlášení a je obsahem i jednacího řádu vlády, že evropskou politiku koordinuje premiér. A že k tomu má příslušný útvar na Úřadu vlády, to proběhne.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády: Díky za pozornost.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Díky, na shledanou.