Tiskové konference

18. 11. 201111:04

Tisková konference po jednání premiéra Petra Nečase a tajemníka Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Angela Gurríi, 18. listopadu

Jan Osúch, tiskový mluvčí Úřadu vlády: Dámy a pánové, přeji vám hezké odpoledne. Dovolte mi, abych vás přivítal na tiskové konferenci po společném jednání předsedy české vlády, pana Petra Nečase s generálním tajemníkem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, panem Angelem Gurríou, který do České republiky přijel prezentovat ekonomický přehled naší země za rok 2011. Pane předsedo vlády, pane generální tajemníku, oba vás tu také srdečně vítám a prosím vás, pane premiére, o úvodní slovo.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové. Já bych úvodem přivítal pana generálního tajemníka v Praze. Je tady vlastně již na představení tohoto dokumentu po několikáté a já bych chtěl velmi ocenit spolupráci s OECD, která se týká celé řady oblastí, od ekonomiky po zdravotnictví, sociální systém až po například vzdělávací systém. Pro nás jsou doporučení, které dostáváme z OECD, velmi cenná a velmi podnětná a vláda implementuje velmi často tato doporučení do provádění svých politik. Pro nás je to o to cennější, že OECD v sobě sdružuje nejvýznamnější ekonomiky světa. To znamená, že i ta zkušenost těch nejlepších praxí se potom může odrážet v těchto doporučeních. Pro nás je samozřejmě klíčovou výzvou do budoucnosti konsolidovat veřejné finance, projít jistými ekonomickými problémy, které nás zřejmě čekají v následujících obdobích. Je skutečností, že českou ekonomiku díky absenci významnějších makroekonomických rovnováh zasáhla nedávná krize zejména prostřednictvím externích vlivů. To znamená dopadem na český export. A pokud budou tady problémy pokračovat v eurozóně, kam směřuje více než 80 % našeho exportu, tak samozřejmě lze očekávat, že se to promítne i do reálné ekonomiky v České republice. Při té obrovské propojenosti s ekonomikou Evropské unie tomu ani nemůže být jinak. Přesto u nás zůstává dominantní snaha o konsolidaci veřejných financí, také debata, která vidí dále než za nejbližší roh. My jsme si plně vědomi, že trvalé udržitelnosti veřejných financí je možné dosáhnout pouze díky tomu, že naše země bude konkurenceschopná a bude schopna obstát v globální konkurenci a bude schopna tudíž produkovat zboží a služby, po kterých bude poptávka, protože charakter naší ekonomiky – tedy malé, otevřené a proexportně orientované ekonomiky – se prostě nezmění. My také jsme velmi rádi, že i v tomto přehledu, který vypracovalo OECD, tak je jasná podpora, jasné potvrzení toho, že reformy v České republice jsou nezbytné, že je nezbytné provést reformy v oblasti důchodového systému, zdravotnictví, sociálního systému, daní, ale také že musíme pokračovat v cestě zvyšování konkurenceschopnosti. To znamená také reforem, které se budou týkat vzdělávacího systému, reforem, které umožní dostat na pracovní trh vzdělané a kompetentní lidi a také reformy, které umožní český průmysl postavit na oborech s vyšší přidanou hodnotou. To znamená reformy, které budou podporovat systém vědy, výzkumu a inovací. Z tohoto pohledu je pro nás spolupráce s OECD velmi cenná. Stojíme samozřejmě před problémem, nakolik případný pokles tempa ekonomického růstu nebo dokonce možnost ekonomické recese nás postaví před otázku, co dělat na příjmové a výdajové straně státního rozpočtu, zda některá opatření, pokud upřednostníme dodržování schodků v rámci konvergenčního programu, vlastně ještě neposílí tendenci k brzdění ekonomického růstu nebo dokonce k recesi, ale to je jedno z klíčových politických a ekonomických rozhodnutí, která nás čekají. Je to rozhodnutí, které velmi silně závisí na externích vlivech, na situaci v eurozóně, na situaci na globálních trzích a i tady určitě cenná expertní doporučení ze strany OECD budou brána v úvahu a my tu spolupráci opakovaně velmi oceňujeme a jsme také rádi, že Česká republika, která se stala z postkomunistických zemí jako první členskou zemí OECD, tak může velmi aktivně v této organizaci vystupovat. V organizaci, která má za sebou desítky let a slaví vlastně kulaté výročí, což koneckonců ukazují i panely s fotografiemi, které jsou v tomto tiskovém sále. Takže, pane generální tajemníku, ještě jednou vítejte v Praze a děkuji za spolupráci.

Angel Gurría, generální tajemník OECD: Děkuji vám, pane premiére. Dovolte, abych nejprve vyhověl formalitám, abych vám oficiálně předal hospodářský přehled OECD o České republice za rok 2011. Myslím, že můžeme každý ukázat svoji kopii a možná bychom pak také mohli poskytnout kopii tlumočníkům. Je dobré být zde v Praze. Mám pocit, že toto pódium je mi skutečně povědomé, že jsem zde jak v rodině a samozřejmě hospodářský přehled, ten vám chceme společně s panem premiérem tady představit. Já bych chtěl začít tím, že bych vám nejprve pogratuloval, jaký dobrý reformní program, o jaký vaše vláda usiluje pod vaším vedením. Chci vám pogratulovat k výsledkům, kterých jste dosáhli, protože je to samozřejmě otázka politik a politických reforem. Abychom vůbec reformy prosadili a potom když budou uzákoněny, budete mít dost hlasů a podpory, abyste dokázali skutečně reformy realizovat úspěšně. Česká republika slučuje dohromady stabilní ekonomiku, řiditelné, fiskální a externí balance rovnováhy. Je zde zdravý finanční sektor a Česká republika dostala i lepší kredit od ratingových agentur. V té bouři poklesu jednotlivých ratingů, jak už jsem dnes říkal panu premiérovi, dnes se to vlastně počítá dvakrát, protože vy jdete nahoru a jdete správnou cestou. Toho si lidé všímají, trhy si toho všímají, všichni ostatní jdou dolů a váš rating jde nahoru. A proto si Česká republika zlepšuje svůj přístup na trhy. Jak jsme však nedávno viděli, právě kvůli tomu, jak trhy reagovaly na další sousedy, kteří nevypadají tak dobře, tak to samozřejmě na vás dopadá. A tyto vlivy se přenášejí téměř okamžitě. Je potřeba brát toto v úvahu. Jak jsem řekl, vylepšení ratingů, samozřejmě vidíme, že je zde více důvěry ve vaši zemi, současně vidíme také, že vaši podnikatelé mají své závazky, že vaši pracovníci usilují a že je zde kvalita za tvorbou politik. Myslím, že je zde skutečně ten minimální nezbytný konsenzus, který je nutný. Dnes vidíme mnoho případů, kde ani minimální konsenzus dosažen není, a proto není možné dobrou politiku převést do legislativy a do praxe. Současně samozřejmě před námi jsou výzvy, abychom zachovali konkurenceschopnou ekonomiku. Nemůžeme být spokojeni, i vy musíte samozřejmě cílit výše. Je to jako v hokeji. Vy máte váš národní hokejový tým a samozřejmě tam ti jednotlivci aspirují na nejvyšší mety a lidé se na to podívají a říkají si – ano, ty můžeme uctívat. Ale myslím, že vy můžete stejným způsobem mířit až na vrchol, protože na to máte dobré podmínky, jak to i ukazuje naše zpráva. Máte dobrý rámec fiskální, nemáte ekonomiku závislou tolik. Zmiňujeme v naší zprávě spoustu pozitivních věcí a dovolte, abych zmínil další nálezy. Krátkodobý výhled pro Českou republiku závisí z velké míry na externích podmínkách. To je samozřejmě pro malou otevřenou ekonomiku normální, běžné. My projektujeme, že růst se zpomalí na 1,6 % v roce 2012, a sice z 2,1 % v letošním roce, tedy 2011. Nicméně i při tomto scénáři, nízkém růstu, myslím si, že jsou tady další rizika, která se váží k eurozóně a ke globální ekonomice celkově. My věříme, že makroekonomická politika by měla podporovat růst a dát stabilitu v tomto obtížném ekonomickém prostředí. A proto věříme, že silný fiskální rámec je absolutně základní. Ten totiž pomáhá zachovat udržitelnost veřejných financí dlouhodobě a přitom vytváří nezbytný prostor pro politiku, která podporuje poptávku krátkodobě. Musíme si vlastně stanovit jasný dluhový cíl, aby každý stát něco přijal. Španělsko, Francouzi, Němci, ve Francii se o tom teď hovoří. V Británii hovoří o úřadu pro rozpočtovou zodpovědnost. Každý stát zkoumá různé možnosti, kombinace mechanismů a možností, jakým způsobem posílit toto poselství, kdy každý stát chce říci trhům, že jazyk, kterým hovoříme s trhem, ty signály, které posíláme na trhy, že to je závazek vůči fiskální konsolidaci a fiskální disciplíně a to i v kontextu nutnosti konsolidovat růst. Pokud jde o monetární politiku, Česká národní banka má vynikající historii. Je zde nízká inflace, očekávání mají dobré základy. Nevidíme zde nebezpečí, že by nám najednou narostla inflace. Takže tento monetární orgán samozřejmě musí být připraven na změnu externích podmínek. Samozřejmě je to nezávislý úřad, který to dělá, ale je to stále určitý nástroj, a proto musíme být konzistentní v tom, jak se chováme k externímu prostředí. Také v našem přehledu říkáme, pane premiére, jděte do struktur. Buďte strukturální, Tím, že posílíte konkurenceschopnost a budete účinně využívat vzácné zdroje. Další strukturální reforma pomůže České republice, aby naplnila svůj ekonomický potenciál. Zotavení z krize je slabší, než se původně očekávalo, a proto nemáme příliš rychlou konvergenci, pokud jde o životní úroveň směrem k úrovni bohatších států EU a OECD. Není tomu tak, protože růst není dost rychlý. Takže dlouhodobě je potřeba přejít k více inovativní ekonomice založené na úspoře energie a dovednostech tak, aby populace z toho získala příslušné výhody. Strategie konkurenceschopnosti, kterou nedávno přijala česká vláda, bude hrát velmi důležitou roli při podpoře takového přechodu. My tuto strategii vítáme a těšíme se na spolupráci s vámi při její implementaci. Když se podíváte na tento přehled, tak uvidíte, že všechny prvky vaší strategie na str. 40 jsou zmíněny. Tady je rozbor strategie konkurenceschopnosti, všechny hlavní prvky. Je to samozřejmě plán pro získání konkurenceschopnosti v budoucnosti, jsou tam všechny prvky pohromadě a je to také velmi dobrý příklad správné praxe a dobré ekonomické politiky. Takže snad nám dovolíte si ji občas vypůjčit, abychom mohli radit i jiným zemím. Nové zdroje růstu by mohly také vyjít ze snahy snížit energii a uhlíkovou náročnost české ekonomiky. Ve srovnání s průměrem EU a OECD používá česká ekonomika velké množství energie, zvláště z fosilních paliv. To představuje riziko pro veřejné zdraví i bezpečnost energetickou. Zvyšuje náročnost splnit cíle v oblasti kontrol emisí a ekonomiku to činí závislou na fluktuaci v cenách energie a surovin. Zelený růst a úspory energie by mohly být mocný tandem na podporu dlouhodobě udržitelného růstu. Důležité příležitosti k úsporám energie mohou být využity a důvod, proč nejsou využívány dostatečně, spočívá v tom, že nejsou dostatečně silné pobídky. Silnější cenové signály budou proto zapotřebí, aby se změnil způsob, jak producenti i spotřebitelé využívají energii. My v našem přehledu doporučujeme, aby daně spotřební na všechny zdroje energie byly v souladu se systémem obchodování s emisemi v EU. To samozřejmě znamená zvýšení daně na naftu spolu s dalšími zdroji energie, které jdou proti úsporám energie. Velice efektivní síť sociální podpory v České republice by mohla pomoci snížit negativní dopad takových opatření na zranitelné skupiny obyvatelstva. Sektorové politiky na podporu zelenějších zdrojů energie a zlepšení úspor energie musí řešit nedostatky trhu podpor obnovitelných zdrojů energie, musí být v rovnováze, aby nepodpořil neudržitelný nárůst investic a byl cenově efektivnější. My jsme na celém světě spotřebovali hodně peněz ve snaze podpořit tzv. alternativní zdroje. Hodně jsme zaplatili na dotacích některých těchto energetických alternativ. Například ve Spojených státech, kde každé biopalivo dostávalo obrovské dotace a samozřejmě nakonec se ukázalo, že to není udržitelná cesta. Musíme být proto velmi opatrní v nacházení té rovnováhy mezi těmi výhodami z hlediska životního prostředí a dopady na ekonomiku. Zvláště v takové obtížné rozpočtové situaci, jaká je dnes. To se samozřejmě ale dá udělat. V širším měřítku, pane premiére, ten energetický mix ekonomiky se musí změnit poměrně podstatně. Musí se vzdálit, nebo méně spoléhat na uhlí a více směřovat k energetickým zdrojům, které nespotřebovávají tolik kysličníku uhličitého. Při strategickém rozhodování se musí politici rozhodovat na základě cen celého životního cyklu jednotlivých variant a brát v úvahu všechny externality. To platí zvláště pro jadernou energetiku. My jsme přesvědčeni, že jaderná energie je součástí řešení. Není to jediné řešení v žádné zemi, ale může to být součást řešení ve všech zemích. A vy tuto variantu již znáte, pracujete s ní, máte technologii, provozujete úspěšně své elektrárny. Poměrně významnou část energie získáváte tímto způsobem, a proto je to pro vás nepochybně varianta, kterou můžete sledovat. Ještě další strukturální otázky, které bych chtěl zmínit stručně – penzijní a zdravotnický systém. Penzijní systém je účinný v tom, že brání chudobě ve stáří. Staří lidé, když jdou do důchodu, v některých zemích nemají dostatek příjmů, aby si zachovali důstojný život. V České republice je ten systém vytvořen tak, že tento problém nemáte. Vláda s pohledem kupředu se snaží zlepšit udržitelnost tohoto systému odvážnými reformami. Je to nutné, protože stárnutí obyvatelstva bude tento systém zatěžovat stále více. Vy stárnete poměrně rychle i v porovnání s ostatními zeměmi OECD. Já neříkám, že vy stárnete, ale my stárneme jako společnost celkem rychle. Postupné zvyšování věku odchodu do důchodu, například sjednocení pro muže a ženy, to byl takový paradox. V každé zemi se to teď děje, že dochází k tomu srovnávání, protože ženy žijí déle a současně chodí do důchodu dříve. Takže to byl paradox, který nebyl úplně konzistentní s tím, co se dělo na trzích. Takže samozřejmě rovnost mezi muži a ženami, věk odchodu do důchodu by neměl být otázkou politických vyjednávání. Země, které mají nejlepší tyto systémy, věk odchodu do důchodu se odvíjí od očekávané doby dožití obyvatelstva. Jestliže věda říká, že nám narostla průměrná doba dožití o 2-3 měsíce, pak by se měl změnit i věk odchodu do důchodu adekvátně. A pak nemusíte mít politické diskuze o tom každý rok nebo dva. Samozřejmě je tady dobré, že vláda zamýšlí, že lidé budou moci převést své příspěvky vůči penzím do privátně spravovaných fondů. To je jasné posílení tohoto. Umožňuje to budoucí příjmy penzistů a vláda zde jasně explicitně bere v úvahu finanční požadavky té penzijní reformy, aby současně neoslabila ten současný systém definovaných dávek. Čili vytváříte alternativu, ale nezbavujete se toho, co máte teď. Nebylo to tak třeba vždy ve všech dalších zemích. Někdy druhý pilíř prostě vystřídal první pilíř, ale to ne. U vás je to tak, že máte první pilíř, který zachováváte zdravý a přidáváte pilíř druhý, což je daleko lepší způsob, kterému bychom měli dát přednost. Penzijní reformy jsou velmi technické. Není vůbec jednoduché, aby jim veřejnost rozuměla, aby je přijala, a zde vláda může udělat hodně. Zkušenosti mnoha zemí OECD jsou myslím cenné a v tom vám také nabízíme podělit se o tyto zkušenosti, abychom vám mohli třeba pomoci s komunikační kampaní, protože úspěšná, efektivní komunikační kampaň je základem, aby lidé správně se rozhodli o svých penzijních plánech, protože vždyť vlastně oni dělají rozhodnutí, které ovlivní celý zbytek jejich života. A to rozhodnutí dělají dnes a ovlivní to prostě jejich život poté, co odejdou do důchodu. Takže prostě tato rozhodnutí jsou velmi důležitá a je jasné, že je lidé musí dělat na základě dobrých informací, s dobrým vzděláním se o dané věci. Investiční strategie, výplaty, anuity. Myslím, že by bylo dobré mít centrální „clearing house“, prostě nějakou instituci, která vypořádává tyto platby s ohledem na penzijní plány. Čeští občané, teď pokud jde o zdravotní péči, k nim mají velmi dobrý přístup, ale je zde samozřejmě mnoho různých hráčů, kdy pojišťovatelé jednají na základě pro pojištěnce, vláda se chová ve prospěch daňového poplatníka, poskytovatelé zdravotní péče jednají v zájmu pacientů. Každý hovoří za někoho jiného a myslím, že vláda zde má velmi důležitou úlohu koordinovat všechny tyto jednotlivé hráče, hlasy, aby hrála tu roli, že bude nejenom konvergovat různé zprávy a poselství, ale rovněž zajistí, že poptávka odpovídá nabídce a současně při dobré ceně. Poté samozřejmě my můžeme splnit poptávku při vysoké ceně a to potom není ono. Nicméně jde nám o to, aby i ty ceny byly efektivní a dostupné. My podporujeme současnou snahu vlády zlepšit český systém zdravotní péče. Je tady návrh, aby se zvýšila konkurenceschopnost mezi pojišťovacími fondy, mezi poskytovateli péče. V oblasti OECD Německo, Švýcarsko, Holandsko tímto směrem již vykročili. A je potřeba udělat další kroky, aby se zredukoval nadměrný počet lůžek a aby se zvýšila dostupnost dlouhodobé péče. A je to kvůli stárnoucí populaci pochopitelně. To je tedy velmi náročné a velké nároky to na nás klade do budoucna. Musíme třeba přenést důraz. Máme třeba dnes příliš mnoho nemocničních lůžek, v jiných zemích to tak není. Ale současně pak třeba není dostatek zdrojů, aby podchytily tento proces stárnutí národa. Samozřejmě, že národní kapacitní plán musí v tomto hrát velmi důležitou úlohu a je dobré zavést takové měkké ,,gate-keeping“, takové měkké zavádění zlepšování managementu a digitalizace záznamu o pacientech. Samozřejmě musíme přitom chránit jejich soukromí, to jsou důležité věci. Proto tedy, pane premiére, dámy a pánové, bez ohledu na to, že mezinárodní kontext je pochmurný. Je to samozřejmě velmi náročné pro celý svět, pro Evropu, ale Česká republika si myslím může být pyšná na svoje úspěchy, na to, čeho dosáhla. Praha je dnes opět jedno z nejvíce prosperujících měst v Evropě. Pokud jde o možnosti, které Praha nabízí. Praha je bohatá na možnosti a jde správným směrem, takže bude moci nabízet více v tom tradičním slova smyslu. Zpátky na vrchol, jak jsme si říkali, inspirační motto, řekněme. Tak jak je to rovněž vyjádřeno ve vaší strategii pro konkurenceschopnost. Vy chcete říct, že do roku 2020 chcete být mezi prvními dvaceti, což myslím, že je úžasná ambice, ale lze to provést. A proto, prosím, počítejte s námi, s OECD. Můžete se spolehnout na nás, že v tomto vám pomůžeme, aby vaše aspirace se stala realitou a věřte, že OECD bude spolupracovat s vámi a pracovat i pro vás, aby váš reformní program byl skutečně úspěšný. Děkuji.

Jan Osúch, tiskový mluvčí Úřadu vlády: Děkuji za vyjádření. Dámy a pánové, nyní je prostor pro několik otázek.

Česká televize, Hana Vorlíčková: Dobrý den. Já mám dotaz na pana generálního tajemníka. Chtěla jsem se ho zeptat, jestli on by za dané ekonomické situace v eurozóně doporučil České republice přijetí eura. Děkuji.

Angel Gurría, generální tajemník OECD: Já se domnívám, že vůči vám budu férový. Chci vůči vám být zdvořilý. Před nějakou dobou samozřejmě byla tady tato otázka – uvažujete stále o přijetí eura? A myslím, že vy jste tehdy, pane premiére, řekl, samozřejmě že to je pro nás dále zajímavá myšlenka, ale nejsme ve spěchu. Nevím, jestli vás cituji přesně, nicméně dnes bych se vyjádřil takto. Kdybych tedy byl představitelem nebo občanem České republiky, že s tímto souhlasím. Ano, je to samozřejmě zajímavá myšlenka, připojit se k eurozóně, ale není žádný spěch. A samozřejmě je potřeba spoustu věcí rozhodnout a definovat předtím, než se tak stane. Ale dovolte, abych řekl s přesvědčením a s cílem budování lépe fungující Evropy, než funguje dnes. Já jsem přesvědčen, že euro vyjde z této krize. Bude sice mít spoustu modřin a boulí, nicméně pokud se na to podíváme z hlediska institucionálního myslím si, že budujeme to, co se budovat mělo, když vlastně euro bylo původně konstruováno. Tedy lepší systém správy a to zvláště na straně fiskální. Proč? Země včetně České republiky, a to protože máte zvláštní dohody s dalšími evropskými státy. Nejste sice v eurozóně, ale jste Evropané a jste samozřejmě navázáni na všechno, co se v Evropě děje. Jste navázáni na otázky investic, obchodu. Před nedávnou dobou se tyto věci diskutovaly v Bruselu. Pak tam byli ti oficiální představitelé, profesionálové, kteří se snažili prostě dávat dohromady, sloučit 27 názorů nebo 17 postojů, pokud jde o státy eurozóny. A to samozřejmě chce čas. Samozřejmě je to časově náročné. Těch 17 států se musí dohodnout třeba na společné legislativě. Nicméně když už k tomu dojde, pak je taková instituce řekněme pevná a solidní a lze jít dál. Já jsem vždycky říkal, že Evropa, to je jako muži a ženy při práci. Když přijdete na staveniště, tak to vidíte Evropu. Je to veliké staveniště a tam je napsáno: zde se pracuje. Jednoho dne samozřejmě sundáme lešení a pak uvidíme, že tam za tím lešením je krásná budova nebo krásná katedrála nebo nějaký jiný monument. Já myslím, že to je obrázek Evropy, že se sama Evropa modernizuje, že se posiluje, že se stává více funkční. Evropa čelí realitě vlastních pochybení z minulosti tím, že dnes čelí této krizi, ale domnívám se, že to časem bude lepší a silnější Evropská unie či euro, než jak se na to díváme dnes. Samozřejmě musíme vzít v potaz všechny tyto možnosti.

Reuters, Howard: Vidíte riziko, že by se eurozóna mohla rozpadnout? A bojíte se situace v Itálii?

Angel Gurría, generální tajemník OECD: Upřímně řečeno, kdo by se nebál. Teď je potřeba hlavně číst noviny a dívat se na televizi. Nedávno se vyměnil ministerský předseda v Itálii. Ten se včera ujal úřadu a schválil novou vládu. Takže bojíme se, ano, máme obavy. Ta první otázka je spojená s tou druhou v tom smyslu, že euro a jeho kapacita držet pohromadě s tím souvisí. Odehrává se tu něco, k čemu bych tady mohl říct ten prvotní hřích eura, který ovlivňuje budoucnost eura a svým způsobem celé Evropy. Souvisí to s tím, co se děje v Řecku. Tady máme jednu zemi, která představuje 2 % eurozóny, která byla předlužena, veřejné účty nebyly transparentní a samozřejmě byla to nehoda. A na co jsme pak přišli? Dvě, tři věci. Za prvé jsme zjistili, že ten deficit nebyl 4-5 %, ale 15 %. Za druhé, že se akumuloval velmi rychlým tempem. Akumulace dluhu může být neudržitelná, ukázalo se, že většina úřadů, orgánů i bank byla nerozumných a bylo potřeba dluh restrukturalizovat. No a pak jsme se rozhodli, že dluhy restrukturalizovat nebudeme, protože by to mohlo kontaminovat zbytek regionu. Tím, že jsme to neudělali, tak se zbytek regionu tím pádem kontaminoval. My jsme měli Řecko izolovat jako zvláštní případ, kterým skutečně je a řešit jej samostatně. Udělat rozhodnutí prolongace, restrukturalizace před dvěma lety. Zbytek Evropy by pak žil normálním, svým obvykle složitým životem, ale ne krizí. Takže k té kontaminaci došlo proto, že jsme neizolovali Řecko. My jsme se rozhodli, že propojíme ten vozík Evropy s tím vozíkem, který byl předlužený a fiskálně velmi zranitelný. Od té doby, co jsme to udělali, život se velmi zkomplikoval. Teď konečně jsme došli k tomu, že dohoda z 21. 7. byla neudržitelná. Uzavřeli jsme dohodu 26. října, která je realističtější, na ni se dá stavět a teď je zde otázka implementace, to je to, oč jde. Provedení, realizace těch tří pilířů. Kapitalizace bank, oplocení a vyřešení Řecka a vytvoření tzv. ochranného valu pro ostatní členy, kteří jsou pod velkým tlakem trhu. V tuto chvíli jak mluvíme, se na tom pracuje. Je to stále otevřené.

Jan Osúch, tiskový mluvčí Úřadu vlády: Dámy a pánové, nyní je prostor pro poslední otázku. Pokud žádná taková není, pak mi dovolte, abych vám poděkoval za pozornost a vám, pane premiére a pane generální tajemníku, za vaše vyjádření. Děkuji.