Archiv zpráv pracovních a poradních orgánů vlády

3. 1. 20128:58

Rozhovor s Janem Švejnarem: Ekonomický vývoj

Člen NERV Jan Švejnar k očekávanému vývoji v roce 2012.

Jan Švejnar Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Před různými katastrofickými scénáři ekonomického vývoje varovali dnes po společném obědě prezident Václav Klaus a premiér Petr Nečas. I když situace v celé Evropě je podle nich vážná, není prý na místě podléhat panice, protože lidé i podniky by se pak zbytečně bály investovat nebo nakupovat. Podle hlavy státu vláda nějaké nástroje k řešení má. Nemůže ale zvrátit hlubokou evropskou krizi. Čekáme i vaše názory a otázky, psát nám můžete na emailovou adresu ozvenydne@rozhlas.cz nebo taky SMSkovat ve tvaru OD mezera a váš text na číslo 9077704. Pozvání do diskuse přijali bývalý viceguvernér centrální banky, analytik společnosti Deloitte Luděk Niedermayer. Dobrý večer.

Luděk NIEDERMAYER, bývalý viceguvernér České národní banky, ředitel auditorské společnosti Deloitte
--------------------
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ekonom Jan Švejnar, předseda řídícího výboru CERGE institutu, zdravím do Spojených států. Dobrý večer.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, předseda řídícího výboru CERGE institutu
--------------------
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Švejnare, jak zásadní podle vás může být finanční krize, která tento rok hrozí globálnímu hospodářství, taky si myslíte, že zatím je panika zbytečná, jako čeští premiér a prezident.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, předseda řídícího výboru CERGE institutu
--------------------
Rozhodně je žádoucí nevyvolat žádnou paniku, protože panika sama o sobě způsobuje katastrofální pokles, čili i když světová ekonomika a především teda evropská ekonomika pravděpodobně zpomalí, mnozí věří, že Evropa půjde do recese v tomto roce, nicméně ta panika není na místě, protože ten pokles, doufejme, bude pomalý a nás se samozřejmě v České republice dotkne, ale americká ekonomika si zatím stále ještě vede poměrně dobře. Čína sice zpomaluje, ale též si vede dobře. Totéž můžeme říct o Brazílii. Takže ten svět je vlastně rozpolcen a může dojít jenom k mírnému poklesu nebo zpomalení, anebo může dojít k velice silnému poklesu a ten by byl samozřejmě způsoben panikou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Niedermayere, vidíte to podobně, že ty scénáře jsou odlišné, že může být do jisté míry vše zvládnutelné v klidu, ale také, že to může být velmi hluboký propad?

Luděk NIEDERMAYER, bývalý viceguvernér České národní banky, ředitel auditorské společnosti Deloitte
--------------------
Já si myslím, že charakteristickým rysem v té dnešní době je nejistota, my opravdu nevíme, co nás v příštím roce čeká, což automaticky neznamená, že ten vývoj musí být nutně velmi špatný, může se stát, že budeme překvapeni spíše pozitivně, já bych tady ještě doplnil, že opravdu to epicentrum problémů je v Evropě a ten problém na rozdíl třeba od toho počátku krize v roce 2008/9 se nevyvíjí od privátního sektoru, od soukromé ekonomiky, která by nakumulovala nějaké velké problémy, ale je v tom sektoru veřejném, což svým způsobem podle mého názoru tu nebezpečnost té situace trošku snižuje, i když v žádném případě nechci přeceňovat schopnosti státu s jistou fiskální situací rychle poradit.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte tím, že vše záleží spíš na veřejném sektoru, že je to na zodpovědnosti politiků a především evropských politiků, jak se bude věc dál vyvíjet.

Luděk NIEDERMAYER, bývalý viceguvernér České národní banky, ředitel auditorské společnosti Deloitte
--------------------
Ano, to si myslím. V tom roce 2008/9 se podařilo veřejnému sektoru podpořit tu soukromou ekonomiku, která se dostala do velkých problémů, finanční sektor a koneckonců i nefinanční sektor, nyní jsme tak v trochu opačné situaci, a nedá se předpokládat ve velké míře, aby soukromý sektor pomohl vládám, ale vlády podle mého názoru mají dostatek nástrojů, aby přesvědčily ten soukromý sektor finanční instituce, že se s tou situací vyrovnají, jsou to jak konkrétní opatření, tak zejména transparentní, je jasné předvedení plánu, jak budou vypadat fiskální a ekonomické politiky v dalších letech.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Švejnare, z pohledu nebo při pohledu ze Spojených států vypadá to taky tak, že tou potenciální rozbuškou je především eurozóna, Evropa a že záleží hlavně na tom, jak budou rozhodovat její lídři.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, předseda řídícího výboru CERGE institutu
--------------------
Ano, rozhodně to tak vypadá. Evropa je velkým celkem, je to asi přibližně čtvrtina světového HDP, čili světové výroby, jestliže se v Evropě věci nepodaří uspokojivě vyřešit, tak to bude mít silný dopad všude jinde. Ve Spojených státech naopak ta ekonomika si vede ne výrazně dobře, ale poměrně dobře, je zde pozitivní tempo ekonomického růstu a v tom smyslu opravdu ta pozornost se soustřeďuje na to, co se stane v Evropě, je potřeba si uvědomit, že opravdu tak, jak se evropští lídři postaví k řešení, bude mít velký vliv na to, jak soukromé trhy a potom samozřejmě, jak investoři, tak i soukromé rodiny a tak dále, budou pokračovat v tom, jak budou utrácet a popřípadě investovat.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Do jaké míry, pane Švejnare, je možné sepnout problémy eura, tedy jednotné evropské měny, a možnosti vrcholení nebo vyostření finanční krize globální?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, předseda řídícího výboru CERGE institutu
--------------------
Myslím, že nyní ten problém už je širší než jenom problém eura nebo eurozóny, je to problém celé Evropy, včetně zemí, které nejsou v eurozóně, které nepoužívají euro, a to řešení se musí najít, celkově v Evropě je to fiskální problém, je to problém, ne problém /nesrozumitelné/ politiky, je to problém, opravdu do jaké míry státy mohou dále fiskálně podpořit evropskou ekonomiku, aniž by zneklidnily finanční trhy, ten rozdíl oproti tomu, co jsme viděli /výpadek/ spočívá v tom, že tehdy státy nebyly velmi zadlužené, takže fiskální stimul, to znamená, kdy nahradily vlastně soukromou poptávku, poptávku veřejnou, byl možný, nyní je to stále možné, ale je to už trochu více komplikované v tom smyslu, že ta míra zadlužení je mnohem vyšší než byla dříve.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Niedermayere, vzhledem k tomu, že v Česku se neplatí eurem, a mluví se hlavně o tom, že podstatné je vyřešit dluhovou krizi eurozóny, myslíte si, že jsme jaksi odkloněni nebo ušetřeni nebo bychom mohli být ušetřeni těch hlavních dopadů možné finanční krize.

Luděk NIEDERMAYER, bývalý viceguvernér České národní banky, ředitel auditorské společnosti Deloitte
--------------------
Podle mého názoru v žádném případě ne, ty kanály jsou dva, za prvé je třeba říct, a myslím si, že pan profesor Švejnar to jasně řekl, ten dluhový problém se netýká jenom eurozóny, když si uvědomíme, kdo je dneska asi nejohroženější v zemi Evropě po Řecku, tak je to Maďarsko, o kterém jste měli příspěvek před chvilkou, a třeba i Poláci už se připravují na způsob, jakým si poradit s tím, kdyby měli problém s financováním státního dluhu, čili tenhle kanál funguje, i když my jsme z těch zemí mimo eurozónu jedna z nejstabilnějších a pochopitelně ta zásadní hrozba pro nás je zpomalení evropské ekonomiky, na jejíž poptávce po našich exportech stojí naše prosperita, takže v žádném případě neplatí, že jsme jakkoliv od té situace izolováni.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
A pane Niedermayere, protože se pořád mluví o jakési krizi, která se může prohloubit, možná si mnoho lidí neumí představit, jak by se jich mohla dotknout, co si myslíte, že hrozí bezprostředně, co by si tuzemská veřejnost mohla uvědomit nejvíc, tedy že ta situace není nejrůžovější?

Luděk NIEDERMAYER, bývalý viceguvernér České národní banky, ředitel auditorské společnosti Deloitte
--------------------
Tak já si myslím, a pan profesor Švejnar to znovu říkal, vyvolávat nějakou paniku je nejenom kontraproduktivní, ale také bezdůvodné, uvědomme si, dneska třeba byla zveřejněna čísla o zaměstnanosti v Německé ekonomice, která je rekordně vysoká, a v podstatě ten způsob, jakým se krize dotýká lidí, je, že přijdou o práci nebo jim hrozí, že přijdou o práci nebo se jim podstatně sníží příjem, ale nic takového se zatím neděje, já nevidím za tím ani nějaké krátkodobé jasné náznaky něčeho, co by opravdu mohlo být významné a koneckonců, i když to zní nepopulárně, kdyby části lidí trošku příjem klesl nebo reálný příjem nerostl, tak díky tomu, jak bohatou zemí, jak máme vysokou životní úroveň, tak opravdu nehovoříme o žádné katastrofě.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore Švejnare, jaké ekonomické jistoty naopak podle vás v tomto roce zůstanou, na co se budou moci spolehnout investoři, jestli tedy bude na co se spoléhat?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, předseda řídícího výboru CERGE institutu
--------------------
Já myslím, že nejdůležitější bude, aby se snížila míra nejistoty, ta míra nejistoty je zásadním problémem, vidíme během posledních 4 let, že ve všech veličinách, ať jsou to směnné kurzy, ať jsou to burzy, ať je to cokoliv, že míra /nesrozumitelné/ a ceny jistoty je velice vysoká, jestliže by lídři Evropy a potažmo lídři z jiných zemí, důležitých zemí světa byli schopni nastolit povědomí toho, že situaci berou vážně a že se opravdu budou snažit jí čelit poměrně, úspěšně čelit, tak se na tom míra nejistoty podstatně sníží, a to způsobí samozřejmě zlepšení situace pro všechny, jak podniky, tak jednotlivce a rodiny.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
A teď konkrétně, pane profesore, co by podle vás měli alespoň, tedy ty hlavní body, udělat evropští politici, aby uklidnili trhy, aby vyslali jasný signál - jsme tady, víme, co máme dělat, situaci máme v rukou.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, předseda řídícího výboru CERGE institutu
--------------------
Já si myslím, že evropští politici, včetně teda Evropské centrální banky, protože de facto je to jeden z rozhodujících orgánů, musí vyslat jasný signál, tak jako to vyslali de facto do určité míry politici a centrální banka Spojených států, že udělají cokoliv, co bude potřeba, aby situaci stabilizovali a obrátili. Evropa je jeden z nejsilnějších de facto nejsilnější ekonomický celek na světě, a není důvodu, aby se lidé dívali na Evropu s nejistotou, jestliže její lídři, to znamená, nejenom hlavní činitelé vládní, ale i bankéři, se postaví problému zcela jasně a řeknou, že zásadně prostě vyloučí jakoukoliv katastrofu, tak se trhy uklidní, uklidní se investoři, uklidní se podniky a budou dále investovat a lidé budou utrácet.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Niedermayere, teď mluvíme o Evropě, jako o tom, co je zásadní, ale řekněme, jak je na tom Rusko, jak je na tom Čína, jak budou mít třeba země rychle se rozvíjející, mám namysli Indii, vliv v tomto roce na globální hospodářství?

Luděk NIEDERMAYER, bývalý viceguvernér České národní banky, ředitel auditorské společnosti Deloitte
--------------------
Tak nepochybně mohly mít pozitivní vliv, kdyby se jim podařilo, zejména Asii, udržet to vysoké tempo hospodářského růstu, ale možná na rozdíl od pana profesora Švejnara já tam vidím trochu víc rizikových faktorů, především Rusko systematicky zaostává za očekáváním a koneckonců i ta politická situace, která se tam trošilinku vyostřuje, souvisí s tím, že ten management, ten ekonomický, ale i politický management země není v pořádku, takže je to pro mě určitý zdroj nejistoty. Indie podle mě je stabilizovaná ekonomika, která možná začne přebírat vyšší podíl zodpovědnosti na světovém růstu, nejsem si tolik jistý u Číny, tam se začínají objevovat známky takových těch problémů, které postihují západní ekonomiky, například v oblasti nemovitostí. Jinak prosperita těch ostatních rychle rostoucích zemí většinou je spojená s vysokou cenou surovin na světových trzích, a tam platí, že kdyby opravdu došlo k nějakému podstatné zpomalení globální ekonomiky, tak ta cena surovin začne klesat, a to by se země jako je Brazílie mohlo citelně dotknout.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tolik bývalý viceguvernér České národní banky, analytik společnosti Deloitte Luděk Niedermayer. Taky ekonom Jan Švejnar, předseda řídícího výboru CERGE institutu. Pánové, já vám děkuji, že jste si udělali čas. Na shledanou.

Luděk NIEDERMAYER, bývalý viceguvernér České národní banky, ředitel auditorské společnosti Deloitte
--------------------
Na shledanou.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, předseda řídícího výboru CERGE institutu
--------------------
Na shledanou.

ČRo 1 - Radiožurnál, 2.1.2012