Tiskové konference

11. 4. 201214:48

Tisková konference po jednání vlády, 11. dubna 2012

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Začíná tisková konference po jednání vlády, na které vítám premiéra Petra Nečase, ministra financí Miroslava Kalouska a ministra průmyslu a obchodu Martina Kubu. Pane premiére, prosím o úvodní slovo.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové. Vláda České republiky dnes měla poměrně hodně bodů k projednání, nicméně já bych si dovolil několik z nich zdůraznit. V prvé řadě jsme dnes schválili materiály, které se týkají přípravy státního rozpočtu na léta 2013-2015, který byl schválen na základě včerejší koaliční dohody. S tím, že chci zdůraznit především jednu věc, podrobnosti k tomu samozřejmě řekne pan ministr financí, že informace, které jsem si dnes přečetl v českých médiích, neodpovídají skutečnosti, protože všechny kumulované snižování deficitu veřejných financí od nástupu vlády pod mým vedením, to znamená od roku 2010 do roku 2014, jednoznačně splňují tzv. zlaté reformní pravidlo, které spočívá v tom, že zhruba dvě třetiny snižování schodku má být děláno úsporami na výdajové straně a jedna třetina na příjmové straně prostřednictvím navýšení daní. Jak ukáže později pan ministr financí, přesně toto zlaté pravidlo vláda České republiky pod mým vedením splňuje. Já jsem to včera tady řekl na tiskové konferenci, přesto některá média naprosto neuvěřitelně mluvila o tom, že se to dělá pouze zvyšováním daní. Je tomu přesně naopak. Dodržujeme toto zlaté reformní pravidlo. Zrovna tak není pravda, že se jedná o masivní zvyšování daní. Opět pan ministr financí tady prokáže, že složená daňová kvóta se v podstatě nemění a nebude pořád o tři procentní body níže než v roce 2006, kdy vládu opustila sociální demokracie. Já považuji za důležité, že vláda se na těchto materiálech shodla, jednomyslně byly odhlasovány a na základě toho budou připraveny i návrhy státního rozpočtu na příští a přespříští rok tak, aby deficit veřejných financí v příštím roce byl maximálně 2,9 % HDP a v roce 2014 1,9 % HDP. Dále jsme schválili dnes již první konkrétní návrh zákona, který se týká tohoto úsporného balíčku, a sice návrh novely zákona o důchodovém pojištění, který vychází z této koaliční dohody a z jednání porady ekonomických ministrů. To znamená úprava valorizačního schématu pro roky 2013-2015 v důchodovém systému tak, že dosavadní systém valorizací je snížen na formuli, která bude zahrnovat jednu třetinu růstu cen a jednu třetinu růstu mezd. S tím, že celková odhadovaná úspora za období 2013-2015 dosáhne necelých 48 miliard korun. Poté se vrátí to valorizační schéma do původního vzorce. To znamená 100 % růstu cen a jedna třetina růstu mezd. Na dnešním jednání jsme také schválili návrh ústavního zákona, kterým se mění Ústava České republiky a s tím související novelu jednacího řádu Poslanecké sněmovny, která mluví o tzv. konstruktivním vyslovení nedůvěry. My to máme ve svém vládním programovém prohlášení. Vycházíme ze zkušeností především minulého volebního období, kdy chceme změnit ten proces tak, aby na návrh padesáti poslanců bylo možné hlasovat o nedůvěře, ale za podmínky, že současně je předložen i návrh na jméno nového premiéra. To znamená systém, který je třeba v Německu, ve Slovinsku, v některých dalších zemích s tím, že tento zákon by se samozřejmě aplikoval až po nových sněmovních volbách, čili by se nevztahoval na toto volební období. Čili to není zákon „vláda sama sobě“, ale je to skutečně zákon, který má za cíl stabilizovat náš ústavní systém. My jsme si vědomi toho, že je to ústavní zákon, takže vyžaduje ústavní většinu v obou komorách parlamentu. Navrhovali jsme velmi intenzivní jednání s opozicí, s ČSSD. Bohužel ta tento návrh nereflektovala a nebyla ochotna ho podpořit. Dokonce o něm ani jednat. Nicméně vláda považuje za svou povinnost naplňovat vládní programové prohlášení, a proto dnes tento návrh schválila. Dnes jsme také schválili koncepční materiál, který se týká finanční ústavy, čili ústavního zákona o rozpočtové kázni, odpovědnosti. Vláda tento materiál schválila. Musím říci, že má velmi výraznou podporu. A současně vláda dnes rozhodla o tom, že termín předložení tohoto návrhu zákona bude 30. června letošního roku s tím, že se tady skutečně jedná o zavedení systému, kdy bude existovat ústavní brzda zvyšování zadlužování naší země, čili to co je dnes celoevropským trendem a co se očekává od rozpočtově odpovědné vlády. Současně také by tato legislativa tvořená ústavním zákonem a také prováděcím zákonem definovala i postavení a pravomoci Národní rozpočtové rady s tím, že by se jednalo skutečně o nezávislou instituci, která by posuzovala rozpočtovou politiku a posuzovala by také dlouhodobé výhledy, ale také dopady konkrétních opatření do soustavy veřejných rozpočtů. Tato Národní rozpočtová rada by byla nezávislá a chci to demonstrovat dokonce na tom, že ta koncepce bude taková, že ona nebude součástí žádného státního úřadu, ale bude součástí, bude zabezpečována strukturou České národní banky. Čili bude garantována naprostá nezávislost z tohoto pohledu. My chceme, aby skutečně se vytvořila velmi účinná legislativní brzda proti zvyšování zadlužování. Dále jsme také schválili návrh novely zákona o rozpočtových pravidlech. Opět o tom více podrobností řekne pan ministr financí. Schválili jsme dnes také velmi důležitý materiál, který se týká analýzy schvalovacích procesů pro výstavbu energetické infrastruktury. Dnes se totiž ukazuje, že výstavba, ať již plynovodů, elektrického vedení a podobně se všemi povolovacími režimy, schvalovacími režimy, přípravnými stavebními řízeními a podobně, trvá až 10 let a je tím ohrožena nejenom ekonomika z hlediska nedostatku surovin, elektřiny a podobně, ale je to i na úrovni ohrožení energetické bezpečnosti České republiky a pan ministr průmyslu a obchodu připravil příslušnou analýzu včetně návrhů legislativních výstupů tak, abychom tuto výstavbu zrychlili a zefektivnili. Současně také dnes byl schválen vládou materiál, který hodnotil snižování regulační zátěže pro podnikatelskou sféru, který opět předloží pan ministr průmyslu a obchodu. Tolik rámcově k dnešním materiálům. My jsme samozřejmě dnes schválili také řadu poslaneckých návrhů, většinou s negativním stanoviskem. V jednom případě s neutrálním. Takže já bych teď poprosil pana ministra financí, aby řekl něco bližšího k jím předkládaným bodům.

Miroslav Kalousek, ministr financí ČR: Děkuji. Dámy a pánové, já 15. 4. musím odevzdat nejenom vládě a české veřejnosti, ale také mezinárodní veřejnosti tzv. konvergenční program. Tedy program, který definuje příjmy a výdaje na příští tři roky, na léta 2013-2015, a definuje věrohodně. To znamená, ta čísla musí být podložena nezbytnými změnami rozpočtové legislativy, aby si každý mohl ověřit, že jsou reálná a že jich skutečně dosáhneme. Já si nesmírně vážím toho, že byl schválen ten soubor opatření, který projednávala rada ekonomických ministrů šest týdnů, a včera tedy byl završen definitivně koaliční dohodou, ve kterém pokračujeme přes méně příznivý vývoj ekonomiky, než jsme předpokládali v roce 2010, ve kterém pokračujeme v neúnavné konsolidaci veřejných rozpočtů. A protože to prostě je prioritou vlády a přes řadu nepříjemných zpráv, které tyto konsolidační kroky provázejí, jsme hluboce přesvědčeni, že to je jediná cesta, která může zajistit bezpečnost a jistoty občanů České republiky. Že se jim nestane, že by za cenu nereálných a populistických opatření byli za několik málo let ztraceni ve zcela frustrující situaci, která je bezvýchodná. My tu situaci řešíme včas, řešíme ji možná bolestivými kroky. Ale řešíme ji tak, že bude vždy dostatek prostředků pro ty skutečně potřebné, pro ty skutečně handicapované. Nestane se nám, že bychom pro to, abychom byli populární, utráceli více, než si můžeme dovolit a bylo nám jedno pod heslem „po nás potopa“, co se stane za tři nebo čtyři roky, jako se to stalo celé řadě společností v jiných zemích Evropské unie, kde dnes musí přistupovat k daleko dramatičtějším a k daleko více frustrujícím a bolestivějším opatřením, než dělá vláda České republiky. Asi nejenom pan premiér a já, ale celá řada z nás, kteří za to nesou odpovědnost a nesou také svou kůži na trh, musela být šokována z dnešních titulků v novinách, které se dají shrnout pod jedinou zprávu, kterou česká média vydávala: Vláda nebude šetřit, díry v rozpočtu chce zalepit zvyšováním daní – Všem vám zvedneme daně, je to historicky nejvyšší zvyšování daní, k jakému kdy došlo – Zapomeňte na šetření, vláda vám bude rabovat v peněženkách… Já chci říci, že tyhle informace musím konfrontovat s fakty. Informace, které vyvěrají z pocitů a jsou v rozporu s fakty, jsou desinformace a ohrazuji se za sebe i za vládu České republiky proti těmto desinformacím, které znějí z českých médií. Dnes ráno jsem si jich přečetl tolik, že jsem prostě nechápal, z čeho můžou pramenit. Tedy dovolte, aby tyto výkřiky, že vláda nešetří a že to všechno řeší jenom zvyšováním daní, abych konfrontoval s fakty. Chápu, že seriózní informace jsou méně prodejné zboží, nicméně přesto si je dovolím prezentovat. Za celou dobu konsolidačního úsilí, vláda převzala svůj mandát v srpnu 2010 a už v srpnu 2010 jí bylo zřejmé, že kdyby pokračovala v krocích Fischerovy vlády, nedodrží fiskální strategii, která byla definována, proto již v roce 2010 učinila nezbytná exekutivní opatření, která pokračovala v roce 2011. A opatření, která vláda schválila dnes pro léta 2012-2014, mají tyto dopady na výdajové straně. Na příjmové straně potom vláda schválila opatření, které mají tyto dopady. Tedy všem těm, kteří dnes psali, že vláda nechce šetřit a že chce zalepovat díry zvyšováním daní, si dovoluji zdvořile sdělit, že konsolidace z 68 % bude probíhat na úsporách a na šetření a pouze z 32 % bude probíhat na navýšení příjmů, tedy na zvýšení daní. A podíváte-li se na vyjádření premiéra i ministra financí dva roky zpátky, tak vždy uslyšíte něco o poměru dva ku jedné. Tento poměr byl koncepčně dodržován. Ty výroky jsou vyhledatelné v otevřených zdrojích. Již v roce 2010 jsem říkal, že budeme muset konsolidovat na příjmové i výdajové straně rozpočtu a že se budeme snažit dodržet poměr dva ku jedné. Toto jsou pravdivá čísla a já vám budu velmi vděčen, pokud je veřejnosti přiblížíte. Jak to vypadá s tím bezprecedentním zvyšováním daní. Tomu poměru přerozdělovacímu se říká složená daňová kvóta. Společnost něco za rok vyprodukuje, v našem případě jsou to zhruba 4 biliony korun, a určitou část této společné produkce přerozděluje přes veřejné rozpočty daněmi a pojistnými odvody. Daně, pojistné, sociální, zdravotní. Ta míra přerozdělování, kterou společnost dělá přes veřejné rozpočty, tedy chcete-li peníze, které tahá z peněženek svým občanům a nenechá je těm, kteří ty prostředky vyprodukovali. Toto jsou, prosím pěkně, přesná čísla. V roce 2006 přebírala vláda Mirka Topolánka od vlády Jiřího Paroubka míru přerozdělování na zhruba 37 %. To znamená na zhruba 3 % vyšší míře přerozdělování. Tři procenta v letošním roce jsou zhruba 120 miliard. To znamená, vláda Mirka Topolánka v roce 2007 snížila míru přerozdělování, to znamená, nechala lidem v peněženkách o 120 miliard více, než je kasírovala před tím vláda Jiřího Paroubka. A toto, prosím, je míra přerozdělování, kterou bude držet naše koaliční vláda. Toto jsou přesná čísla. Až zase budete psát o naprosto rekordním a neuvěřitelném zvyšování daní této vlády. Takhle bude vypadat míra přerozdělování. Ano, mění se struktura toho přerozdělování, tato vláda se tím nikdy netajila. Vždycky říkala, že bude tlačit na zdaňování spotřeby ve prospěch přímých odvodů, které brzdí konkurenceschopnost. Tím jsme se netajili ani ve svých volebních programech a vláda se tím netajila ani ve svém programovém prohlášení. A lidem z kapes jsme nevytáhli o korunu víc. A do toho dnes zazní, abyste měli tu alternativu, do toho dnes zazní vyjádření pana předsedy Sobotky, který říká, že pokud sociální demokracie by vládla, tak že by tuto daňovou kvótu zvedla o tři až čtyři procenta, což je o 120 až 160, které by z peněženek občanů sociální demokracie při své představě řízení státních financí chtěla vytáhnout. To je alternativa k naší politice řízení veřejných financí. Děkuji vám za objektivní informace, dámy a pánové. Dovolte nyní, abych se vyjádřil k novele rozpočtových pravidel. Součástí efektivního řízení státních financí a státního dluhu, tedy projekt státní pokladny a propojení jednotného inkasního místa s efektivním platebním stykem. Vláda dnes schválila novelu rozpočtových pravidel, která to umožňuje, jejímž smyslem bude, že státní fondy mimo státní rozpočet budou své likvidní prostředky povinně ukládat na účty České národní banky a budou uloženy u České národní banky a budou k dispozici řízení likvidity státního cash-flow, aby nedocházelo k tomu, k čemu bohužel v minulých letech mnohokrát docházelo, že zatímco někde leží státní peníze a existuje tam likvidita, tak stát si za drahé peníze musí půjčovat. To není efektivní řízení. Vláda tohle chce změnit novelou zákona o rozpočtových pravidlech. V rámci toho navrhujeme i jednotné řízení, a je to nesmírně důležité, toho platebního styku mezi jednotným inkasním místem a platebním stykem České národní banky i pro subjekty, které nejsou státní. Tam ovšem si samozřejmě vůbec nedovolujeme jim určovat, co s těmi prostředky budou dělat a kam si je převedou následující vteřinu poté, co jim budou poukázány na účet České národní banky. Jinými slovy, jednotné inkasní místo, které začne fungovat od 1. 1. 2014 vybere prostředky pro stát, kraje i obce, jednotné inkasní místo to obcím, krajům poukáže na účet u České národní banky, protože to je v rámci toho jednoho efektivního platebního styku. Nicméně v následující vteřině to ten starosta nebo hejtman si z toho účtu u České národní banky může převést, kam chce. Pokud byste uslyšeli protesty, že to nějakým způsobem omezuje rozpočtovou autonomii nebo pravomoci samospráv, není to pravda. Je to jenom technická úprava pro co nejefektivnější a nejlevnější platební styk. Jedno místo ty peníze vybere pro kraje nebo pro obec a pošle na jedno místo platebního styku. A z toho místa, ať si to ten kraj nebo obec vezme, kam chce a dělá si s tím v rámci zákonů a svých pravomocí, co chce. Je to nesmírně důležité. Dlužno říci, že očekáváme od tohoto opatření poměrně výrazné úspory, protože moderní platební styk, odpovídající devatenáctému století to ve svých nákladech, to jsou poměrně velké prostředky. Takže to jsou z hlediska ministerstva financí dnes dvě naprosto zásadní normy, které byly schváleny. Děkuji vládě za podporu.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Takže ke dvěma analytickým materiálům pan ministr Kuba.

Martin Kuba, ministr průmyslu a obchodu ČR: Dobrý den, dámy a pánové. Velmi krátká informace. Vláda dnes schválila analýzu schvalovacích procesů pro energetické stavby, jak popsal pan premiér a já o tom mluvím dlouhodobě. Energetika se dostává do situace, zvláště ve chvíli podpory obnovitelných zdrojů, že velmi často vznikají zdroje na relativně malém prostoru, kde ty povolovací a stavební procesy jsou relativně velmi rychlé. A ty zdroje ale nemohou fungovat, bez toho aniž by byly napojeny na vedení, na infrastrukturní energetické stavby a tam vzniká problém, že pokud chceme vystavět takovéto vedení, které třeba přechází z jednoho kraje do druhého, tak ve všech těch územních povolovacích procesech se často dostáváme do situace, že než se takové vedení postaví, tak to trvá 10-12 let. Dochází k obrovskému zpožďování a začíná to být velký problém nejen Evropy, ale i České republiky. Já myslím, že ta situace, že se to nedaří v Evropě a třeba v našem sousedním Německu je vidět právě někdy na tom, jak silně se valí elektrická energie přes naši přenosovou síť. V momentě, kdy nahoře na severu na Baltu začne foukat vítr, německá přenosová soustava není schopna tuto energii pojmout. My jsme zpracovali za ministerstvo průmyslu a obchodu analýzu těchto procesů, abychom přesně věděli, kde buď v územním plánování nebo posouzení vlivu na životní prostředí nebo v územním řízení v integrovaném povolení nebo v tom stavebním řízení, ve které té fázi to můžeme nejvíce zrychlit, kde jsou ty procesy nejdelší. A chceme společně s ostatními resorty hledat, kde bychom konkrétními legislativními úpravami mohli přispět ke zkrácení. Naším cílem je dostat se na období zhruba tří let. Myslíme, že je to velmi nutné a klíčové, a to nejen pro rozvoj té energetické infrastruktury, ale s ní samozřejmě souvisí i bezpečnost Českého státu, protože robustní a dostatečná energetická struktura na celém území České republiky je i zárukou energetické bezpečnosti České republiky. Tyto procesy budeme mapovat. Řadu už jich budeme v tuto chvíli společně s MMR dávat do nového stavebního zákona, který bude projednáván ve sněmovně, a ostatní legislativní úpravy předložíme vládě ke schválení. Druhý materiál, který dnes byl jedním z těch zásadnějších za ministerstvo průmyslu a obchodu, byla zpráva o plánu snižování administrativní zátěže do 30. 1. 2011. Je třeba říci, že snižování administrativní zátěže zvláště v této chvíli patří mezi zásadní priority vlády. Chceme neustále vytvářet prostředí, kde podnikatelé mají čas věnovat se podnikání a nejsou zatěžování zbytečnými administrativními úkony. Je třeba říci, že do roku 2011, do 31. 12. se podařilo tu administrativní zátěž, která byla zhruba definována v roce 2005, snížit o necelých 17 %. Přes ten standardní nákladový model se v podstatě podaří ušetřit na výdajích podnikatelů zhruba 12 miliard korun. Bylo zrušeno 118 povinností a je zredukováno 175. V té zprávě bylo rovněž, že v roce 2011 my jsme udělali další projekt přeměření té administrativní zátěže, který nám ukázal v různých oblastech, ať už je to vstup do podnikání nebo různé hlášení statistik nebo vydávání povolení nebo podmínky k podnikání, různá ekologická hlášení, že naši podnikatelé jsou vystaveni zhruba ještě 1 269 informačním povinnostem, přičemž zhruba polovina, 600 jich spadá do té kategorie, které vyplývají z evropské legislativy, a zhruba 700 do kategorie národní legislativy. My v této chvíli s resorty, kterých se to týká, připravujeme další jednání k tomu, abychom vytipovali ty, které zatěžují české podnikatele nejvíce, které jsou nadbytečné, a abychom pokračovali v jejich odstraňování. Mnohem více než nějaké vyjadřování je pro nás to, aby mizely z české administrativy skutečné zátěže, které nutí podnikatele vyplňovat zbytečné papíry, chodit zbytečně po úřadech, protože jsme přesvědčeni, že podnikatelé by se měli věnovat podnikání, vytváření zisku a vytváření pracovních příležitostí. Toto byly dva materiály, které dnes předložilo MPO, a já děkuji vládě za jejich podporu.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, nyní je prostor pro vaše dotazy k jednání vlády.

MF Dnes, Jakub Pokorný: Ke konstruktivní nedůvěře vlády. Když je to materiál, který je ústavní zákon a sociální demokracie ho nechce, tak zkusíte ještě zabojovat a přesvědčit sociální demokraty, nebo jste přesvědčeni, že to prostě ve sněmovně neprojde a příběh skončí?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Zkusíme zabojovat. My jsme přesvědčeni, že ten návrh je dobrý, že opravdu řeší z tohoto pohledu i krizové situace, vylepšuje náš ústavní pořádek. Já chci znovu zdůraznit, že by se opravdu týkal až příštího volebního období. Čili pokud čtu sebevědomé věty předáků sociální demokracie, kteří již teď vědí, jak dopadnou volby, jenom připomínám, že v roce 2010 jsme měli být svědky grandiózního vítězství, které bude svítit jako jasná hvězda nad všemi sociálními demokraciemi po celé Evropě, tak by z tohoto pohledu mělo být jasné, že se nejedná o tuto vládu, ale spíš o tu vládu budoucí. Budeme jednat. Jsme přesvědčeni, že je to dobrý návrh a uvidíme, jak ta jednání dopadnou.

Reuters, Robert Müller: Dobrý den, já bych měl dvě otázky. Jedna se týká té fiskální strategie. Vzhledem k tomu, že statistický úřad zveřejnil, že vlastně už loni to bylo 3,1 % HDP, tak jestli tomu budete nějak přizpůsobovat tu strategii vzhledem k tomu, že letos to mělo být 3,5? To znamená, že už je to vlastně překročeno. A druhá otázka jestli můžu k té fiskální ústavě, jestli byste mohli říct, jak navrhujete, co by byla úroveň toho dluhu, kdyby byly spuštěny ty eventuelní mechanismy a jaké by ty mechanismy měly být?

Miroslav Kalousek, ministr financí ČR: Upřímně řečeno, číslo 3,1 vypadá z venku staticky velmi dobře. Bohužel to není žádná pozitivní informace. Fiskální úsilí vlády skutečně skončilo na té mezi, kterou si vláda vytkla, to znamená 3,5 %. Ten zbytek, proč to bylo tzv. lepší, tak to bylo proto, že místní rozpočty, příspěvkové organizace a veřejné vysoké školy z vlastních zdrojů, nikoliv ze státních dotací, investovaly mnohem méně, než rozpočtovaly pro rozpočtový rok 2011. Vzhledem k tomu, že stále ještě není propojený systém státní pokladny informační, tak my ty informace dostáváme až ze statistického úřadu. Předpokládali jsme tedy nějakou míru investiční aktivity těchto organizací z vlastních zdrojů, protože jsou také veřejné rozpočty, a ona byla neskonale menší. To znamená, to číslo není žádná, samozřejmě kdybychom byli populisté, tak se tady bijeme v prsa a řekneme, že díky nám to bylo lepší, než jsme plánovali. Ne, bohužel, nebylo to díky nám. Bylo to díky menší investiční aktivitě zdrojů, které my neovládáme, což je samozřejmě dvojnásob špatná zpráva, protože ty investice kdyby byly proinvestovány, tak jsme zůstali v limitech a byl to impuls do ekonomiky. Není tedy žádný důvod k oslabování fiskálního úsilí vlády. K Ústavě je to zřejmé. U toho dluhu je to takový princip – zelená, žlutá, červená. To znamená, že je to o ústavní dohodě, na které výši státního dluhu se má vůči ročnímu HDP, se má rozsvítit oranžová kontrolka, mají se začít dělat kontrolní opatření, a na které výši musí vláda za každou cenu, z Ústavy nesmí vydat víc, než tak, aby nezvýšila rozpočet za žádnou cenu. Toto je ta červená. A jestli ty hranice budou čtyřicet pět, padesát nebo padesát pět, jak bych si přál, nebo šedesát, jak si přejí opoziční politici, anebo to bude ještě trochu jinak. Záleží na dohodě, dohodnout se musíme, protože je to ústavní zákon, to znamená, že musí mít ústavní většinu.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já bych jenom doplnil, že skutečně k tomu výsledku 3,09 % vláda otevřené říká, přišla tzv. jako slepý k houslím. Přesně, kdybychom byli populisté, tak se tady budeme bít v prsa. Já myslím, že právě to, že se stavíme k tomuto číslu velmi skepticky a pravdivě uvádíme údaje, tak je to dalším důkazem poctivé rozpočtové politiky této vlády. My nechceme lhát sami sobě ani české veřejnosti. Zkrátka tím, že územní rozpočty a veřejné vysoké školy v loňském roce investovaly zhruba o 15 miliard korun méně, než se původně počítalo, tak vlastně opticky a v podstatě uměle došlo ke snížení tohoto schodku. S tím, že ale zase potom těch 15 miliard chybělo v ekonomice, to si řekněme otevřeně, a nějakým způsobem se negativně projevilo v tempu ekonomického růstu. Ale jak jsem již řekl, pro nás je klíčové, že chceme dělat poctivou rozpočtovou politiku, tímto výsledkem se proto nechlubíme. Říkáme, že fiskální úsilí vlády bylo zhruba těch plánovaných 3,5 % HDP a toto jsou okolnosti, které vláda nemohla ovlivnit a které mají spíše negativní charakter, než pozitivní, to za prvé. Za druhé, co se týče těch hranic, z hlediska finanční ústavy my jednoznačně upřednostňujeme dohodu s opozicí. To znamená, přestože si myslíme o nějakých parametrech, že by byly vhodnější, tak chci jednoznačně zdůraznit, že nám natolik záleží na přijetí této proti-dluhové brzdy, že se chceme opravdu poctivě dohodnout s ČSSD.

ČTK, Jakub Dospiva: Já mám dva dotazy. První se týká toho balíku opatření na roky 2013-2014. Vlastně konkrétně byly dneska přijaty akorát ty důchody, ty ostatní materiály teprve čekají na schválení? Jak je to s tím harmonogramem, kdy by to mělo být jakoby splněno z vaší strany úplně, kdy to půjde do sněmovny? A druhá už jenom technická. Ty poslanecké návrhy, který je ten neutrální, jestli to nejsou náhodou ty daně na naftu a benzín? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tak já začnu tím, že ano, my jsme vzhledem k časovým termínům museli již dneska pustit přes vládu návrh mini-valorizační formule, protože tam jsme vázáni termíny, protože podle zákona norma v podobě vyhlášky musí být přijata v září letošního roku. To znamená, že nejpozději v polovině srpna musí být právně účinná. To je důvod, proč jsme nečekali s tímto návrhem, na kterém se již dříve porada ekonomických ministrů koalice shodla. Ten zbytek bude v podstatě svázán do jednoho balíčku těchto opatření, které předloží ministerstvo financí do půlky května.

Miroslav Kalousek, ministr financí ČR: Jestli mohu upřesnit, tam samozřejmě je to jeden balík pro 2013 a jeden balík pro 2014. Legislativní kapacity a časová naléhavost. To znamená, že pro ty nezbytné parametrické změny pro rok 2013, které jsme zveřejnili, odešle ministerstvo financí do legislativního procesu již koncem dubna a počítám, že 20. dubna budeme schopni to expedovat za cenu mimořádných směn nočních a víkendů, na to jsme zvyklí. Rok 2014, kde ten časový tlak není takový, půjde v druhém balíčku někdy v polovině roku.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Co se týče poslaneckých návrhů, tak neutrální stanovisko vláda přijala k návrhu poslanců Marie Nedvědové, Stanislava Grospiče a Marty Semilové na vydání zákona, kterým se mění zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. A potom k návrhu, který byl zařazen dodatečně jako poslanecký, to je návrh poslanců Zdeňky Horníkové, Lenky Andrýsové a Václava Horáčka, kterým se mění zákon o státním fondu rozvoje bydlení, to byl druhý zákon s neutrálním stanoviskem. Ke všem ostatním vláda zaujala negativní stanovisko včetně populistického návrhu pana poslance Urbana, Krákory a Zapletala na snížení spotřební daně z motorových paliv. Tady bych chtěl připomenout, že pokud by vláda nebo parlament reagovali kladně na tento návrh, tak by porušili tzv. manchesterskou dohodu, nebo úmluvu, kterou mimochodem za Českou republiku podepsal nebo uzavřel nějaký Bohuslav Sobotka, což byl tehdejší ministr financí a stávající předseda ČSSD, že na výkyvy cen ropy nebudou státy reagovat tím, že budou snižovat spotřební daň. Tento návrh by vůbec nevedl ke snížení cen benzinu a nafty, pouze by vedl k masivnímu výpadku ze státního rozpočtu, a proto vláda logicky reagovala negativně. Myslím si, že ani ze strany opozice není tento návrh myšlen vážně. Máloco by kolegy ze sociální demokracie tak vyděsilo, kdyby náhodou byl tento návrh přijat.

Česká televize, Jana Čermáková: Já bych měla dva dotazy. Jeden na pana ministra financí. Jestli byste, prosím pěkně, mohl krátce zdůvodnit návrh na zavedení spotřební daně z vína? Vinaři s tím příliš nesouhlasí, že je to bude diskriminovat oproti jiným zemím EU, kde se víno vyrábí, ale žádné daně tam nejsou. A pak bych poprosila ten druhý dotaz na všechny tři pány, jestli můžete krátce zhodnotit, jaká podle vás byla dnes na jednání vlády atmosféra po tom týdenním napětí? Jestli se uvolnila, jestli vůbec byl znát nějaký rozdíl či nikoliv? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já možná začnu za oba kolegy tou druhou otázkou. Atmosféra byla úplně normální, standardní. Málokdy se koaliční napětí promítá do jednání vlády. Mimo jiné, když to řeknu velmi zjednodušeně, že kolegové ministři z řad strany VV prostě v tom tzv. nejeli. Takže nebyl vůbec žádný důvod k nějakému osobnímu napětí.

Miroslav Kalousek, ministr financí ČR: Jenom velmi stručně k dani z vína. Jednak si nemyslím, že vadí všem vinařům. Naopak jsem mohl mluvit s řadou vinařů, kteří se soustřeďují na kvalitu, kteří samozřejmě pod rouškou anonymity mi říkají, že by jim to velmi málo vadilo, protože jejich kvalitní produkce by byla relativně k ceně za láhev zdaněna málo, zatímco ty velmi málo kvalitní by byly tím pádem zdaněny hodně. Za druhé – skoro 60 % spotřeby vína v České republice je dovoz. A nejmasivnější dovoz jsou ty úžasně lahodná krabicová vína, co nemají s vínem v podstatě vůbec nic společného. My jsme se shodli na tom, v tom mém návrhu to bylo nějak specifikováno, řekli jsme si, že ty parametry nejsou ideální a že budeme hledat lepší, kvalitnější parametry, samozřejmě v rámci evropské legislativy a pravidel evropského vnitřního trhu, jak více ochránit to zejména moravské, částečně i české specifikum těch malých drobných vinařů. Tam není žádný zvláštní zájem, jaksi ani ta zpráva té daně je velmi namáhavá, to znamená, očekáváme zhruba 25-30 % domácí produkce zdaněno nebude. Nicméně ten zbytek by zdaněn být měl z hlediska rovných podmínek pro všechny. Upřímně řečeno, víte, kde je největší spotřeba alkoholu? No není u těch, kteří si chtějí pochutnat na dobrém vínu, ale u těch, kteří hledají tu opici za co nejmenší cenu. To znamená v tuhle chvíli, když si konkurují tři krabičky vína, teda toho co je nazýváno jako víno, s deseti výčepními pivy, které se vyrábějí v České republice, tak vítězí to dovozové tzv. víno. Já bych docela rád, kdyby těch deset českých piv bylo konkurenceschopnější, protože ty zajišťují zaměstnanost a produkci v České republice. To je ten smysl. Ten vlastní fiskální výnos, ten je upřímně řečeno z hlediska těch opatření víceméně marginální. Tam si neslibujeme více než 300 milionů korun ročně, což by opravdu nestálo za válku. Ale rovné podmínky pro všechny a dominantní dovoz, který je tady spotřebováván, ministra financí nemůže nechat spát. Rovné podmínky pro všechny.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Vláda má zájem naleznout takové řešení, které ochrání drobné a malé vinaře v České republice. A vzhledem k tomu, že 56 % vína spotřebovaného v České republice je z dovozu, tak nevidíme jediný důvod, proč chránit dovozce a nemít je zdaněné. A potom je tady ještě druhý únik. Sice že některé víno bývá vydávané za víno, které je domácího původu, nicméně obsahuje dovezené hrozny, například z Moldavska, velmi levné, které jsou přimíchávány k tomu původnímu originálu, což se velmi těžko kontroluje, protože u nás je stanoven velmi vysoký objem, který lze vypěstovat z jednoho hektaru, až 16 tun. Čili my se budeme bavit šířeji o problematice vinařství a máme zájem malé a drobné producenty vína v České republice ochránit a nezatížit touto daní. Ale nevidíme jeden jediný důvod, proč nezdaňovat dovážené víno nebo víno vyráběné z dovážených hroznů.

Miroslav Kalousek, ministr financí ČR: Nicméně chápu řadu koaličních poslanců z jižní Moravy, ze všech koaličních stran, kteří v obavě, aby se mohli vrátit bezpečně domů, říkají, že mají s tím problém a že pro to nebudou hlasovat. Pro tenhle lidský rozměr mám naprosté pochopení a rozumím tomu a nerozmlouvám jim to.

Hospodářské noviny, Julie Daňková: Já bych poprosila pana premiéra o upřesnění jeho včerejšího prohlášení ohledně zápisného. Jak to míníte zavést technicky, zda by to platilo pro všechny současné studující nebo jenom pro první ročníky nastupující? A zda by bylo fixní pro všechny školy?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Musím říci, že my jsme včera otevřeli koaliční dohodou cestu k tomuto zápisnému. O těch detailech budeme teprve jednat. Využijeme toho, že jsou otevřeny některé zákony v Poslanecké sněmovně, respektive projdou prvním čtením, čili to nebude s vysokou pravděpodobností vládní návrh, bude použit nosič v podobě poslaneckého návrhu. O těch detailech budeme jednat. Já jsem řekl zhruba svou osobní představu těch parametrů, o kterých mluvíme. To znamená zápisné, které by s vysokou pravděpodobností bylo velmi blízké nebo stejné pro všechny univerzity a vysoké školy. Mluvil jsem o tom konkrétním objemu včetně toho, že součástí té koaliční dohody je, že část z tohoto zápisného by šla do stipendijního fondu.

Reuters, Robert Müller: Já bych poprosil ještě o doplnění k té fiskální strategii. I přesto, že jste k tomu číslu přišli jako slepý k houslím, k tomu 3,1 za loňský rok, tak jestli, když nepolevíte v tom fiskálním úsilí, budete třeba nějak zvyšovat ty cíle, že budete snižovat ale rychleji, když máte 3,1 za loňský rok a letos máte 3,5 nebo jestli to budete nějak očišťovat o ty sféry, na které nemáte vliv?

Miroslav Kalousek, ministr financí ČR: Pro nás je důležitá likvidace strukturálního deficitu a v tomto případě nešlo o pokles strukturálního deficitu, šlo pouze o pokles investičních aktivit.

Reuters, Robert Müller: Pak bych měl ještě k těm rozpočtovým pravidlům, k tomu ukládání těch prostředků z těch mimorozpočtových fondů, jestli ty subjekty, až to budou ukládat u ČNB, jestli máte nějaký odhad, kolik by to mohlo té likvidity stáhnout z bankovního sektoru? Děkuji.

Miroslav Kalousek, ministr financí ČR: Velmi pečlivě o tom diskutujeme s Českou národní bankou a pan viceguvernér ujistil vládu, že to nebude znamenat žádný destabilizační impuls pro bankovní sektor.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: V likviditě českých bank to nebude hrát žádnou roli. Jednoznačné konstatování bankovní rady České národní banky, vyjádřené dnes viceguvernérem panem Hamplem.

Mediafax, Jan Kálal: Já bych se zeptal jenom vzhledem k té sérii rozpočtových opatření, která jste včera a dnes schválili. Myslíte si, že máte do konce funkčního období vymalováno nebo čekáte, že budete muset ještě do roku 2014 přijít ještě s něčím vážnějším? A ještě doplňující dotaz. V programu vlády byl bod záměr výstavby nového zastupitelského úřadu ve Washingtonu, jak to dopadlo, nebo nějaké podrobnosti?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tento bod byl schválen v části bez rozpravy, čili byl schválen, takže k němu žádná diskuze nebyla. Co se týče těch schválených opatření. My vycházíme z toho, že toto je opatření, které umožní sestavit státní rozpočty pro rok příští a přespříští a že s tímto souborem konkrétních legislativních kroků, které budou schváleny, tak vláda České republiky při samozřejmé rozpočtové obezřetnosti, to znamená nepouštění například větších výdajů do ekonomiky, tak v podstatě vystačí do konce tohoto volebního období.

Miroslav Kalousek, ministr financí ČR: Za předpokladu, že bude naplněna ona prognóza, že ekonomika v příštích letech poroste velmi mírně, spíše bude stagnovat. Za předpokladu, a to nemůže v této situaci v Evropě a na finančních trzích nikdo vyloučit, že třeba dojde k nějakému krachu, vypadne kostlivec ve skříni kdekoliv na zeměkouli a odrazí se to v reálné ekonomice, tak samozřejmě se ocitneme v jiné situaci.

TV Nova, Tomáš Hauptvogel: Děkuji, pane ministře, že jste se mě zastal. Otázka proto bude směřovat k vám. Vy jste říkal, že když nevypadne kostlivec, tak by ekonomika měla někam směřovat. Jakým způsobem by se ty poslední daňové změny měly odrazit v růstu české ekonomiky? Kolik, kdy, za jak dlouho? A druhá část mé otázky, řekl jste v roce 2010, že léčit krizi zvyšováním daní je jako léčit angínu studenou sprchou. Neochlazuje se ta voda?

Miroslav Kalousek, ministr financí ČR: Za prvé, pane redaktore, jsem se vás nezastal. Já jsem říkal, ježíš Hauptvogel, když jsem viděl, že se hlásíte. Reagoval jsem na situaci hypotéční krize, u níž jsme všichni byli přesvědčeni, že je to roční či dvouletá záležitost. To znamená v takovém okamžiku to řešit zvyšováním daní, krátkodobý byť dramatický cyklický pokles, je skutečně podle mého názoru nerozumné a je lepší tu krátkou dobu překlenout expanzivním rozpočtem. My teď nejsme v situaci, že čelíme nějakému krátkodobému cyklickému vývoji. My stojíme tváří v tvář skutečnosti, že mnoho dalších let, obávám se, že ještě několik dalších vlád se bude muset vyrovnat s tím, že meziroční nárůst produktu, tedy meziroční nárůst do veřejných rozpočtů nebude narůstat, a přitom bude narůstat tlak na sociální transfery související se stárnutím a zdravím populace. A tohle je výzva, se kterou se prostě musíme vyrovnat a nelze se s ní pochopitelně vyrovnat bez zvýšení daní, byť jak jsem si vám dovolil prokázat, nejsou zdaleka dominantní. V těch opatřeních tvoří 28 % z toho celkového objemu opatření. To co včera a dnes vláda schvalovala, byla konsolidační opatření. Nebyla dominantně směřována na podporu růstu. Takové ambice jsme vůbec neměli. Ty nástroje jsme volili tak, aby co nejméně růst omezovaly. Ale samozřejmě ten souhrn znamená nějaká omezení růstu. Kdyby se to nestalo, tak bychom pravděpodobně mohli předpokládat růst o nějaká 0,3 nebo 0,4 % větší, ale také neskonale větší nároky na státní dluh, neskonale větší nestabilitu a my jsme přesvědčeni, že rozpočtová stabilita je základní předpoklad pro stabilní podnikání v této zemi. Vedle toho vláda pracuje na materiálu přírůstových impulsů, což bude speciální materiál, který s tímto tvoří nedílnou součást.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Zdravý ekonomický růst nelze založit na deficitním financování. Musíme mít stabilní veřejné finance, pak bude stabilní celá ekonomika a na té je možné stavět zdravý ekonomický růst. Povzbuzovat ekonomický růst zvyšováním deficitu se jednoznačně ukázalo jako neproduktivní a špatná cesta, která vede pouze k vyššímu zadlužení a ve svých důsledcích nakonec ten ekonomický růst umrtvuje více než opatření, která děláme.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, děkujeme vám za účast, hezké odpoledne.