Rozhovory - online

Ptejte se minstra vnitra Ivana Langera

Otázky a odpovědi

Michael Smysl, 19. 1. 2009, 8:51
Dobrý den, jak v schengenském prostoru funguje pátrání po hledaných osobách (zločincích, dětech), když nejsou žádné vnitřní hraniční kontroly? Jak nám v tom může pomoci SIS, když se taková osoba nebo třeba její únosce pohybují pouze v rámci schengenu? Existují v Evropě nějaké hlasy, které volají po obnovení vnitřních hraničních kontrol?
zodpovězeno, 22. 1. 2009, 16:12
SIS je databáze, která slouží zejména pro pátrání po osobách (hledaných, pohřešovaných, nežádoucích) a věcech (vozidla, registrační značky, cestovní a osobní doklady, registrační doklady k vozidlům, bankovky, zbraně a další) již od roku 1995 (ČR se připojila v r. 2007). Doba od vyhlášení pátraní v jednom státě do okamžiku, kdy je tento pátrací záznam dostupný ve všech státech všem policistům se počítá maximálně v jednotkách minut (!). Každý členský stát Evropské unie v rámci svého policejního sboru provozuje tzv. centrálu SIRENE. Její hlavní funkcí je poskytovat doplňující informace, které jsou potřeba například k zatčení a vydání hledané osoby či navrácení odcizeného automobilu do země původu. SIRENE rovněž dbá o kvalitu dat v SIS tak, aby byla fakticky správná a byla v systému vedena v souladu s předpisy, včetně těch o ochraně osobních údajů. Pokud jde o stálé znovuzavedení kontrol (čili faktický rozpad schengenského systému), tak nikoliv, systém bez vnitřních hranic funguje dobře. Toto za ČR dokazují např. čísla o vývoji kriminality v příhraničních oblastech za rok 2008, tj. po zrušení hraničních kontrol ČR se sousedními státy v prosinci 2007. Trend vývoje kriminality jde i díky využívání SIS směrem dolů. Jednotlivé státy mohou v souladu s dohodnutými pravidly obnovit hraniční kontroly pouze dočasně a v odůvodněných případech (obvyklým příkladem jsou velké sportovní akce, mistrovství ve fotbale apod.). Pokud byste chtěl více informací, rád bych Vás odkázal na naše webové stránky (www.mvcr.cz), případně na www.euroskop.cz/schengen.
Jiří, 19. 1. 2009, 8:45
Dobrý den pane ministře, nedávno vaše ministerstvo dalo podnět k rozpuštění Dělnické strany - a i to bylo po dlouhém váhání, nikdo z vašich předchůdců tak neučinil. I když ji však soud rozpustí, představitelé DS si klidně založí stranu novou, která bude asi navlas stejná. Neměl jste příležitost mluvit na toto téma s některým ze svých evropských kolegů? Jak takové případy řeší v jiných evropských zemích?
zodpovězeno, 22. 1. 2009, 16:12
Návrh na rozpuštění politické strany je výjimečným opatřením, neboť jedním ze základních atributů demokratické společnosti je svobodná soutěž politických stran. Oproti tomu ale i demokracie musí být schopná bránit se vůči těm, kteří pod rouškou svobodné soutěže politických stran hlásají názory a chovají se způsobem, který není slučitelný s právním řádem svobodné demokratické země. To, že představitelé Dělnické strany si založí stranu novu, se může stát. Nicméně stejná otázka potom zní - a co jiného máme dělat? Máme nečinně přihlížet a tolerovat, jak někdo nepřijatelné myšlenky vydává za legitimní názor? Já jsem úplně stejně postupoval v případě Komunistického svazu mládeže. V tomto případě náš návrh na rozpuštění uspěl, dokonce i u odvolacího soudu. A věřím, že i tento návrh je jasným signálem do společnosti, že jsou extrémy, které společnost trpět nemůže a nebude.
libertine, 19. 1. 2009, 8:34
Dobry den. V Ceske republice velmi casto dochazi ke zverejnovani policejnich odposlechu. Existuji v EU nejake predpisy, ktere toto upravuji, a ktere by byly zavazne i pro Ceskou republiku? Nebo jsou takove uniky normalni i v ostatnich evropskych zemich?
zodpovězeno, 22. 1. 2009, 16:11
Policie odposlechy pořizuje v rámci trestního řízení, jehož právní úprava je vnitrostátní záležitostí každého členského státu. Navíc jste si jistě všiml, že úniky policejních odposlechů díky nově nastaveným pravidlům zacházení s nimi prakticky ustaly. Na úrovni EU neexistuje právní předpis, který by se týkal nakládání s pořízenými odposlechy, včetně jejich zveřejňování. Výjimkou je "Rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV ze dne 27.listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech", které se však týká pouze údajů předávaných mezi členskými státy, nikoli údajů zpracovávaných pouze vnitrostátními orgány. Členské státy EU, včetně ČR, mají přijmout opatření nezbytná pro dosažení souladu s tímto rámcovým rozhodnutím do 27. listopadu 2010.
D.Skála, 19. 1. 2009, 8:30
Pane ministře, gartuluji k Vaší první úspěšné evropské neformálce :-) Mám dva dotazy: 1) Mají ještě dnes některé ostatní země Evropy problém s tím, že jsme si sami vyjednali bezvízový styk s USA? 2) Co si myslí evropští ministři vnitra a americkém radaru v ČR? Podle některých názorů by přece mohl ohrožovat naši bezpečnost. Nevadí jim tato česká (a polská) iniciativa?
zodpovězeno, 22. 1. 2009, 16:11
Velmi děkuji. Věřím, že pro nás všechny byla tato neformální Rada přínosem. K Vašim otázkám. Není mi známo, že by za současného stavu měly některé země otevřené kritické výhrady vůči postupu České republiky. Zároveň se myslím, že by k takovým výhradám členské státy ani neměly důvod. S mými kolegy jsme se o radaru příliš nebavili, ale pokud ano, tak ho rozhodně nepovažují za ohrožení evropské bezpečnosti.
Lukáš, 19. 1. 2009, 8:23
Dobrý den. Hrozí hraničním zemím EU nějaké postihy za to, když nedostatečně chrání vnější hranice EU? Jaká je jejich motivace nepouštět do EU pašeráky a nelegální přistěhovalce? Dostávají na to peníze od nehraničních zemí?
zodpovězeno, 22. 1. 2009, 16:11
Vaše otázky jsou velmi komplexní. Pokusím se tedy v reakci zmínit ty nejdůležitější skutečnosti. Předně chci zdůraznit, že tzv. „vnější hranice EU“ jsou kromě pozemních hranic ve východní části EU také všechny přístavy a letiště s příslušným statusem. Otázka ochrany hranic se tak vlastně týká všech členských států EU, potažmo Schengenu, i když poměrně. Pro ochranu hranic a policejní spolupráci v schengenském prostoru byl postupně připraven obsáhlý právní rámec a je uplatňována řada standardů a společných postupů. Pokud jde o možné postihy, které zmiňujete, je zejména na prestiži každého členského státu, jak dobře se vyrovnává se svými povinnostmi ve prospěch celého Společenství. Jde o výraznou politickou otázku jak na vnitrostátní, tak mezinárodní úrovni, které všechny vlády věnují odpovídající pozornost. Páky Evropské komise pro možné sankce vůči některým členským státům jsou spíše hypotetické. Státy, které jsou exponované z hlediska ochrany hranic, boje proti nelegální migraci a organizovanému zločinu byly a jsou adresáty nemalých finančních prostředků z rozpočtu EU. Do tohoto rozpočtu přispívají v rámci solidarity také členské státy, které vnější pozemní hranice nemají. V rozpočtovém období 2007 – 2013 bylo v evropském Fondu pro vnější hranice alokováno přes 1,8 mld. EUR, které budou rozděleny mezi členské státy. Podpora exponovaným členským státům je také zajištěna prostřednictvím agentury Frontex (agentura pro koordinaci spolupráce na vnějších hranicích EU), která metodicky i finančně působí při společných operacích členských států v oblasti ochrany hranic.“
Marek Petera, 19. 1. 2009, 8:20
Vážený pane ministře, připravuje EU nějakou společnou imigrační politiku? Hodlá EU v budoucnu omezovat imigraci nějak centrálně, aby si ji jednotlivé země nemohly upravovat každá zvlášť?
zodpovězeno, 22. 1. 2009, 16:10
Ano, EU pracuje na vytvoření „společné“ migrační a azylové politiky, která by umožnila lepší provádění těchto politik. Nelze však hovořit o centrálním rozhodování, které by znamenalo, že by členské státy zcela ztratily v této oblasti své pravomoci. EU zde postupuje zejména cestou stanovení minimálních standardů (viz např. návratová směrnice stanovující minimální standardy pro navracení nelegálních přistěhovalců do jejich zemí; dále směrnice týkající se azylu, které opět stanovují minimální standardy) a cestou koordinace (např. společné návratové lety pro navracení nelegálních přistěhovalců, připravované zřízení Evropského azylového podpůrného úřadu, který by koordinoval aktivity členských zemí). V oblasti legální (pracovní) migrace je i nadále k rozhodnutí na evropské úrovni třeba jednomyslné shody všech členských států a je zcela v kompetenci těchto států rozhodovat o tom, kolik legálních přistěhovalců přijmou. Zcela v kompetenci členských států je pak oblast integrace cizinců do společnosti.
David Polák, 18. 1. 2009, 20:15
Dobrý večer pane ministře, nemyslíte si, že se Nicolas Sarkozy chce vrátit k předsenictví v EU?? Mě se to tak zdá. Já si cením toho, že chce zachránit stovky životů v Gaze, ale neměl by to více nechat na Českém předsednictví, které určitě pomlouvá (říká, že to Češi nezvládají)?? Dále bych Vám chtěl navrhnout, pokuď se Ukrajina a Rusko opět nedomluví, tak jestli nechcete pozvat ruského premiéra a ukrajinkspu premiérku do Česka, a zamknout je do jedné místnosti, kde by byly zamčeni do té doby dokovaď by se nedohodly??
zodpovězeno, 22. 1. 2009, 16:10
Nejdříve k první části Vašeho dotazu. Pan Sarkozy je prezidentem jednoho z nejvýznamnějších evropských států, a proto je jeho hlas někdy slyšet více než hlasy jiných evropských politiků, možná to vede někdy ke špatné interpretaci jeho činů a je jim přisuzováno něco, co za nimi není. Já si myslím, že pan Sarkozy zná velmi dobře pravidla EU a že by nechtěl České republice upírat nezadatelné právo každé členské země EU na půlroční předsednictví. Co se týká jeho působení v Gaze, Izraeli a Egyptě, myslím, že postoj EU by měl určitě větší váhu, pokud by jednala jednotně, ale samozřejmě pokud by byl díky působení pana Sarkozyho zachráněn třeba jen jeden lidský život, pak by toto působení určitě smysl mělo. K druhé části otázky. Zdá se, že v Rusku už možná někdo Váš návrh slyšel, protože poslední jednání paní premiérky Timošenkové a premiéra Putina probíhalo mnoho hodin. V době kdy odpovídám na tuto otázku, se zdá, že došlo k dohodě a že Vaše řešení už snad nebude potřeba.
Ivan Langer, 22. 1. 2009, 16:08
Dobré odpoledne všem, jsem velmi rád, že jste si našli čas na přečtení tohoto chatu, i když jsem se ho bohužel z pracovních důvodů nemohl zúčastnit přímo online.

Rozhovor ukončen.