Ptejte se ministra Petra Nečase

Otázky a odpovědi

Jakub Musil, 26. 1. 2009, 16:51
Dobrý den pane ministře, chtěl bych se zeptat na geografickou mobilitu pracovníků. Na geografickou mobilitu lze nahlížet dvojím způsobem a to jako na možnost nebo jako nutnost. Domníváte se, že s současnou ekonomickou krizí se bude vyskytovat větší úroveň geografická mobility a to z ČR směrem do EU nebo z EU směrem do zbytku světa?

zodpovězeno, 26. 1. 2009, 18:02
Jsem přesvědčen, že musíme povzbudit především geografickou mobilitu uvnitř jednotlivých členských zemí. Stávající ekonomické problémy povedou dle mého názoru spíše k poklesu geografické mobility mezi jednotlivými členskými zeměmi EU. Vzhledem ke globálnímu charakteru krize, nepředpokládám ani zvýšenou geografickou mobilitu ven z EU. Geografická mobilita mezi členskými zeměmi EU sehraje svoji pozitivní úlohu především poté, co se ekonomika Unie vymaní z recese. Pak budou ty podniky a sektory ekonomiky, které vyjdou z krize se šancí na prosperitu vyžadovat především kvalifikovanou pracovní sílu. Doufejme, že tento okamžik přijde co nejdříve. Děkuji všem za Vaše dotazy, rád jsem na ně odpovídal a jsem vděčný za zajímavou diskuzi.

Klára Machalová, 26. 1. 2009, 16:39
Na neformálním zasedání v Luhačovicích jste řekl, že kvůli demografické křivce musí státy EU zapracovat na lepším systému zapojení nepracujících skupin (studenti, důchodci...) na trh práce. Je podle Vás tato myšlenka reálná bez sociálních bouří a protestů? Děkuji

zodpovězeno, 26. 1. 2009, 17:53
Nevidím důvod, proč by měly vypuknout sociální bouře a protesty. To, že chceme, aby se uplatnily i některé skupiny, které jsou na trhu práce znevýhodněny, není důvovem k sociálním nepokojům. Není přece důstojnějšího způsobu k zajištění obživy, nežli si ji zajistit prací. Proti tomu chce někdo protestovat?

Kamila Tlachová, 26. 1. 2009, 15:15
Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda bude v budoucnu jedna instituce vybírat daně, zdravotní a sociální pojištění? Proč jsou tyto instituce dnes oddělené? Akorát to vede k ohromné přezaměstnanosti ve státní správě, kde se zcela zbytečně utrácí miliardy za úředníky. Jak je toto řešeno v ostatních zemích EU?

zodpovězeno, 26. 1. 2009, 17:46
Ve většině zemí EU to funguje podobně jako u nás - tzn., že existuje oddělený výběr daní sociálního a zdravotního pojištění. Naším cílem je realizace projektu tzv. jednotného inkasního místa, které by v sobě slučovalo výběr všech daní a odvodů. Vláda již začala s přípravou a realizací tohoto projektu. Je to však proces obrovsky náročný z hlediska legislativního, organizačního, administrativního a informačních technologií, že bude trvat několik let.

Radomíra keršnerová, 26. 1. 2009, 12:34
Vážený pane ministře, zajímalo by mne jaký postoj zaujalo zasedání rady ministrů k Evropské směrnici k pracovní době zejména tak 48 hodinovém týdnu a nepovolení vyjímek nad tento limit. Děkuji Vám a přeji vše dobré při Vaší odpovědné práci

zodpovězeno, 26. 1. 2009, 17:42
Ministři jednali o této otázce řadu hodin a budou o ní jednat i nadále. Zrušení výjimky možnosti pracovat déle než 48 hodin považuji za prakticky nemožné, protože ve většině členských zemí je tato výjimka umožněna. Snahou českého předsednictví bude naleznout kompromis mezi postojem členských států, který je vyjádřen názorem Rady EU pro zaměstanost a sociální věci z léta loňského roku, a názorem Evropského parlamentu vyjádřeného hlasováním z prosince loňského roku. Nalézt tento kompromis bude nesmírně těžké a komplikované, není to však vyloučené.

harry, 26. 1. 2009, 11:45
Dobry den. Podle statistiky OECD z roku 2004 odpracuje prumerny korejsky zamestnanec 2390 hodin rocne, zatimco prumerny nemecky zamestnanec odpracuje 1362 hodin rocne. (Cesky zamestnanec odpracuje 1882 hodin rocne ale ma podstatne nizsi plat.) Neni divu ze pak evropske hospodarstvi nestiha oproti asijskemu. Bude evropska unie (nebo ceska vlada) napriklad vzhledem k soucasne krizi podnikat nejake kroky aby se zvysoval pocet pracovnich hodin? A co muze ceska vlada delat pro to aby se v CR zvysovala produktivita prace obecne?

zodpovězeno, 26. 1. 2009, 17:35
Je skutečností, že tento rozdíl v odpracovaných hodinách je dán i rozdílnou mírou produktivity práce, která u nás stále nedosahuje západoevropské úrovně. V přepočtu na pracovníka dosahujeme pouze 71 % průměrné produktivity práce EU 15. Jsem přesvědčen, že má být zajištěno na základě smluvní svobody, aby si pracovník svobodně dohodl i větší objem práce. Proč někomu bránit, aby si vydělal více tím, že bude více pracovat?

J. Kubrická, 26. 1. 2009, 11:35
Dobrý den, jak se Vašim evropským kolegům líbily Luhačovice a ostatní moravská místa, která navštívili?

zodpovězeno, 26. 1. 2009, 17:27
Byli nadšeni. Velmi se jim u nás líbilo. Velmi oceňovali malebnost místa, ale také pohostinnost lidí. Doufám, že se řada z nich vrátí i ve svém volném čase soukromě, na návštěvu.

Iva Doubková, 26. 1. 2009, 10:52
Dobrý den pane ministře. Chtěla bych se Vás zeptat, jak se díváte na to, že v dnešní prohlubující se ekonomické krizi, stát stále zaměstnává a to v dosti velkém počtu, důchodce, místo mladých lidí nebo lidí v produktivním věku, kteří mohou být nejvíce postiženi nezaměstnaností. Stát vyplácí důchodci jak důchod, tak plnou mzdu a nezaměstaným podporu v nezaměstnanosti. Myslíte si, že je to správné a ekonomické řešení? Chápala bych, kdyby státní sektor zaměstnával důchodce pouze v nutných případech, jako brigádníky či pracovníky na zkrácený úvazek. Ale vy jim povolujete každý rok podepsat smlouvu na dobu určitou a po dvou letech budou moci pracovat na dobu neurčitou se všemi možnými výhodami. A mladý člověk bude docházet na úřad práce, který mu v hledání práce nijak moc nepomůže. Co si budeme povídat. Je to vše odvislé od vedení a od zákonů. Pokud byste práci důchodců omezili na určité hodiny, nebo jim vzali 1/2 důchodu, tak byste viděl, jak by utíkali do důchodu a ostatní lidé - nezaměstnaní by měli lepší přístup k těmto volným pracovním místům. Děkuji Vám za odpověď.

zodpovězeno, 26. 1. 2009, 17:24
Jsem si jistý, že žádný důchodce mladého člověka o práci nepřipravuje. Naopak, potřebujeme šedesátníky motivovat k tomu, aby zůstávali déle v pracovním procesu. Je to ekonomicky zdravé a správné. Z trhu práce v naší zemi teď odchází do penze silné poválečné ročníky a na trh práce nastupují velmi slabé populační ročníky z konce 80. a počátku 90. let. Ve věkové kategorii 25 - 64 let do roku 2015 bude v naší zemi o 150 000 osob méně. V roce 2030 dokonce o 3/4 miliónu méně. Povzbuzování pracovní aktivity starších pracovníků je ekonomicky, společensky i sociálně správný krok.

Petr Slouka, 26. 1. 2009, 10:24
Vážený pane ministře, existují nějaké konkrétní údaje o tom, kolik Čechů pracuje v zahraničí? Kolik jich pracuje ve starých zemích EU? Je strach některých evropských zemí z přílivu zahraničních pracovníků v tomto smyslu opodstatněný? Kolik Čechů pracuje v zahraničí mimo země EU? Ještě doplňující otázka: Když budu pracovat a žít v zahraničí jako občan ČR, musím platit daně/sociální/zdravotní i v ČR? Děkuji.

zodpovězeno, 26. 1. 2009, 17:17
Přesná čísla o počtu občanů pracujících v zemích EU neexistují, protože tento počet se neustále mění. Návíc v řadě zemí platí, že se náš občan musí zaregistrovat, když zde pracuje, ale když přestane, tak nemusí registraci zrušit. Kvalifikovaný odhad je zhruba 60 000 občanů ČR pracujících v zemích EU a tento počet má klesající tendenci. Nejvíce jich pracuje ve Velké Británii a Irsku. V jiných zemích mimo EU můžeme odhadovat včetně zámoří na max. 10 - 20 000 občanů ČR. Pokud žijete v členské zemi EU, platíte odvody, pojištění a daně v zemi svého zaměstnání a nemusíte je již platit v ČR. Důchodové nároky získané prací v členské zemi EU se automaticky stávají součástí Vašich důchodových nároků v ČR.

Jiřina Klásková, 26. 1. 2009, 10:19
Dobrý den pane ministře. Ráda bych se zeptala na takové provokativní téma: Proč jsou evropské "ministeriády" tak pompézní? Já jsem tedy ráda, že se setkání konají i mimo Prahu, ale Vaše zasedání v Luhačovicích mi přišlo opravdu takové rozmařilé - a to jsem si jistá, že určitě nebylo nejluxusnější z těch, která se v EU konají. Proč proboha existují doprovodné programy pro partnerky ministrů (návštěva sklárny, gobelínky, skanzenu)? Copak to má nějaký praktický přínos pro Vaše jednání? A co koncerty, divadla a bujaré večeře? Setkání trvalo 3 dny a přijde mi, že většinu z toho času ministři stráví relaxačními aktivitami. Chápu sice, že se jedná o "neformální zasedání", ale myslím si, že to je jen další příklad výsměchu vysoce postavených politiků vůči běžným lidem. Vždyť normální zaměstnanec si takový pracovní večírek užije maximálně jednou za rok na Vánoce. Děkuji za Vaši odpověď a přeji hodně úspěchů!

zodpovězeno, 26. 1. 2009, 17:12
Vašemu postoji rozumím a v některých aspektech ho sdílím. Musím dodat, že my jsme toto jednání ještě zkrátili. Podobná neformální setkání jsou ještě delší, počty zúčastněných delegací jsou ještě vyšší. Doprovodný program slouží hlavně k propagaci dané země a daných regionů. Návštěva partnerek a manželek nestála daňové poplatníky více než prostředky za jeden autobus tam a zpět. Respektovali jsme určité zvyklosti, které jsou s neformálními setkáními spjaty a jak jsem již řekl, celý program jsme spíše omezili a učinili skromným. Navíc si myslím, že je pozitivní, pokud jsme do lázeňského městečka přivezli tolik lidí a zviditelnili jej pro tolik hostů. Mimochodem jedním z výsledků tohoto jednání jsou i slova pana generálního ředitele lázní Luhačovice pana Krůžely, že se chtějí i na základě tohoto jednání ministrů více v mimolázeňské sezóně orientovat na kongresovou turistiku.