V pátek 6. října proběhlo mezirezortní jednání k budoucnosti evropského semestru

Dne 6. 10. 2023 proběhlo jednání Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády s několika rezorty k budoucnosti evropského semestru v kontextu návrhu komplexní reformy pravidel EU pro správu hospodářských záležitostí. Důsledkem této reformy by měl cyklus koordinace hospodářských a sociálních politik, tzv.  evropský semestr dostát poměrně výrazných změn v podobě nahrazení Národního programu reforem a Konvergenčního (resp. Stabilizačního) programu tzv. střednědobým fiskálně-strukturálním plánem.

Hlavním cílem této komplexní reformy pravidel EU pro správu hospodářských záležitostí je posílení udržitelnosti veřejného dluhu a podpora inkluzivního a udržitelného růstu ve všech členských státech (ČS) prostřednictvím reforem a investic. Podstatou navrhované reformy je tedy zjednodušení koordinace hospodářských politik EU, zlepšení národního ownershipu ČS a zvýšení důrazu na střednědobý horizont.

Primárními tématy meziresortní diskuse byly otázky spojené s koherencí politik evropského semestru související zejména s potřebou zachování sociální a environmentální dimenze ve smyslu implementace Evropského pilíře sociálních práv a Cílů udržitelného rozvoje OSN. Lze očekávat, že i když se navrhovaná reforma zaměřuje zejména na fiskální politiku, vzhledem k provázanosti jednotlivých agend bude zachován horizontální charakter evropského semestru.

Tématem diskuse byla rovněž otázka zachování či inovování jednotlivých dokumentů evropského semestru vydávaných Evropskou komisí (EK). Aktuálně nelze s jistotou předpokládat, zda v roce 2024 již bude Konvergenční program a Národní program reforem (NPR) nahrazen střednědobým fiskálně-strukturálním plánem. Nyní jednání nad legislativními návrhy probíhá na pracovních platformách Rady EU. Pro podobu ročníku evropského semestru 2024 tak bude zásadním faktorem, zda se aktuálnímu španělskému předsednictví v Radě podaří v nadcházejících týdnech najít dostatečnou shodu mezi ČS, nebo nikoli.