Aktuálně
27. 11. 2008 8:28
Vládní návrh zákona o bankách byl Senátem jednomyslně schválen. Jaké budou další kroky vlády?
Jaké budou další kroky vlády? Z jakého důvodu je Česká republika částěčně ušetřena dopadů turbulencí na světových finančních trzích? Především o těchto otázkách hovořili předseda vlády Mirek Topolánek a ministr financí Miroslav Kalousek.
Česká republika se zavázala, že její prioritou je obnovení důvěry vkladatelů a správné fungování finančního sektoru. Jedním z nástrojů, kterým lze tento závazek naplnit, je právě navýšení výše náhrad za pohledávky z vkladů z Fondu pojištění vkladů. Podstatou schváleného návrhu zákona je zdvojnásobení maximální výše náhrady za pohledávky z vkladů vyplácené z Fondu pojištění vkladů na 50 000 EUR za současného zrušení stávající spoluúčasti vkladatelů ve výši 10 %. Zvýšení maximálního limitu pro výplatu náhrady se promítá také do úpravy možnosti připojištění pro pobočky zahraničních bank.
O krocích kabinetu premiéra Mirka Topolánka ve vztahu k turbulencím na světových finančních trzích čtěte v souhrnné zprávě ZDE.
Premiér přivítal návrh Evropské komise na podporu hospodářství Unie (26. 11. 2008)
Premiér: Jak je možné, že Česká republika zůstala částečně tohoto hlavního proudu finanční krize ušetřena?
"Je to z několika důvodů. Prvním důvodem je, že určitá krize 1997 - 1998 vedla k daleko přísnějšímu bankovnímu dohledu, pod kterým dnes finanční instituce v České republice pracují. Bankovní dohled naší centrální banky je dnes na vyšší míře standardu než eurozóny. Povinné minimální rezervy, kapitálová přiměřenost, angažovanost těchto bank, kategorie rizik a rizikových úvěrů dnes funguje na vyšší míře standardů než je běžné v eurozóně. To bych řekl je první důvod.
Druhý důvod je, že naše finanční instituce nepracovaly s takovou mírou aktiv, aby byly bezprostředně ohroženy tou vlnou a panikou, která se ve finančním světě rozšiřovala.
Třetí možný důvod je, a to už jde možná na vrub vlády, důvěra klientů, českých vkladatelů ať už institucionálních, právnických osob nebo osob fyzických, občanů, tyto instituce je vyšší a tím jde mimo jiné taky proto, že my jsme na určitou recesi, určité ochlazení, byli připraveni. Všechny ty hlasy, které hovořily o tom, že Česká republika nemusí dělat nic s veřejnými rozpočty, nemusí dělat nic s výdajovou stranou rozpočtu, s nárůstem naplnění výdajů, se ukázaly jako velmi laciné a prakticky toto určitá důvěra v tento systém znamenala nezasažení v první fázi finanční krizí tak, jak se to stalo v některých jiných zemích.
Možná není bez zajímavosti, že lucemburské a české bankovnictví na rozdíl od jiných má nejvyšší míru řekl bych likvidity potřebné pro poskytování úvěrů právě vkladů, to znamená i tady nedošlo k úbytku likvidity, likvidity, to znamená peněz, ty banky měly moc, měly akorát malou důvěru v celý systém, proto krátkodobě došlo k zastavení a zmrazení obchodování s vládními fondy, došlo k zmrazení a omezení mezibankovního styku, a to byly první kroky, které musela centrální banka ve spolupráci s vládou řešit bezprostředně v prvních dnech a týdnech. Systém jako je monitorování pohybu likvidity denní monitorování a podobně."
Jaké budou nyní další kroky vlády?
"Po diskusích s analytiky, s Českou bankovní asociací, Centrální bankou, kdy naposled na pondělní vládě pan guvernér Tůma informoval velmi obsáhle vládu o některých krocích, o symptomech, které mohou sekundárně zasáhnout českou ekonomiku. Vláda musí počítat s tím, že ČR přestože první vlnu finanční krizi přežila ve zdraví, nebude ušetřena sekundárního vlivu na ekonomiku a již očekávanému ochlazení ekonomiky, které samozřejmě vychází z ekonomického cyklu a ochlazení ekonomiky v eurozóně, se přidají samozřejmě dopady spíše recese a některých případech evropských zemích dokonce záporný růst, to znamená pokles růstu ekonomiky s dopadem při takto otevřené exportní ekonomice, jako je česká, na naši ekonomiku, na fungování našich podniků, na jejich míru zaměstnanosti, na jejich schopnost exportovat komodity, exportovat služby, na sníženou poptávku zemí v eurozóně, na naši velkou závislost právě na eurozóně například Spolkové republice Německo.
Kroky, které může udělat vláda, jsou spíše nepřímé, spíše mají posilovat pružnost pracovního trhu. A tady vyzývám všechny, aby až se znovu budeme bavit o zákoníku práce, abychom odstraňovali rigiditu, imobilitu pracovního trhu, která mimo jiné způsobuje problémy, že země, která má nabídku 130 tisíc volných pracovních míst, která má zhruba 250 tisíc legálních pracujících zahraničních dělníků, že bychom mohli tímto polštářem utlumit případné nárazy zaměstnanosti, tak jedině tehdy, pokud pracovní trh bude pružnější.
Další nástroje jsou ve zvyšování exportní schopnosti našich firem, kdy dopad bude daleko větší na malé, střední firmy než na velké. Velké firmy si jako vždycky nějak poradí, nicméně vytěsňování privátního úvěrování, vytěsňování úvěrů pro domácnosti a pro malé a střední firmy bude jedním z průvodních jevů následujícího období. To znamená posilování schopnosti dostat se k úvěru pro malé a střední firmy je jedna z cest, jakým způsobem reagovat, a proto chceme posilovat angažovanost České exportní banky, případně Českomoravské záruční banky - rekonstrukci záruční a rozvojové banky, případně pojišťovacího vehiklu Egapu. Jak včera prezident Barosso zveřejnil informace k evropskému plánu obnovy pro růst a zaměstnanost, o kterém jsem měl možnost v pátek hovořit s ředitelkou Barossova kabinetu. My tento plán v základních bodech podporujeme a během našeho předsednictví bude implementován. To znamená navýšení úvěrové angažovanosti Evropské investiční banky zhruba ze 45 mld. eur na 65 mld. eur specielně do projektů, které se týkají malých a středních podniků, energetiky a politiky klimatu, regionálních projektů, případně infrastruktury, což mimochodem může pomoci právě v období určitého ochlazení ekonomiky nastartovat nový růst.
Nechci detailně rozebírat tento plán, chci jenom ctěnou komoru, Senát, ubezpečit, že česká vláda během předsednictví bude velmi aktivně působit právě v této oblasti, abychom my jako země si uměli na projekty sáhnout, abychom byli schopni případně upravit jednotlivé výzvy operačních programů tak, abychom mohli tyto peníze případně využívat."
Přepis celého projevu naleznete na této stránce.
Vystoupení ministra financí M. Kalouska: Českým bankám nehrozí krize solventnosti, ani krize likvidity
"Obavy z paniky, kterou by mohla mít veřejnost, která denně čte o finanční krizi, nás přiměly k tomu, abychom rozhodování urychlili. Opravdu se jedná pouze o preventivní opatření. Rád bych zopakoval, že bilance českých bank je prosta toxických aktiv, že nehrozí ani krize solventnosti, ani krize likvidity. Nicméně, jak známo z historie, panika u přepážek může ohrozit i velmi zdravou banku. Proto se vláda rozhodla velmi rychle navrhnout Parlamentu tuto novelu, zvýšit výši pojištění z 25.000 na 50.000 eur. Tady reflektujeme určitou dohodu, kterou v listopadu udělali ministři financí na Radě ministrů financí EU jako minimální výši maximálního pojištění.
Nicméně rád bych zdůraznil, že ochrana před panikou je mnohem víc, než výše absolutního pojištění; odstranění té spoluúčasti, protože to, co je v této novele důležité, je, že vklady nejsou pojištěny z 90 % nejvýše však do hranice, ale že jsou pojištěny ze 100 %. Panika u přepážek totiž vzniká kvůli těm deseti procentům, nikoliv kvůli absolutní výši, protože při absolutní výši 50.000 eur dovolte, abych vás informoval, je pokryto 97 % retailových vkladů v ČR. To znamená, že 97 % retailových vkladů bude ze 100 % tímto zákonem pojištěno.
Vyžadovalo by si to samozřejmě svoji velmi vážnou diskusi, zda absence spoluúčasti je nebo není systémová záležitost, zda to z hlediska pojištění je či není dobře. Osobně jsem přesvědčen, že systémově to dobře není. Z hlediska ochrany před panikou to samozřejmě systémově dobré je. A proto velmi naléhavě doporučuji, aby to bylo přijato. Domnívám se, že někdy v budoucích časech, pravděpodobně s úplně jiným ministrem financí, bude Senát projednávat navýšení této částky z 50.000 eur na 100.000 eur. Já o tom v EU vedu vášnivé diskuse s tím, že jsem tomuto nakloněn za předpokladu, že to bude současně i strop, aby nedocházelo k nekalým soutěžním praktikám přes hranice. Ideální je, kdyby se všechny země dokázaly zavázat k nějakému stropu. A s tímto navýšením si myslím, že pak bude vhodné diskutovat opět o jisté spoluúčasti. Nicméně teď čelíme nějakým obavám, teď čelíme emocím, teď preventivně se snažíme zabránit panice.
Já chápu, že veřejnost vyžaduje od politika, aby vystoupil a řekl, já mám nástroj, já mám lék, já umím všechno vyřešit. Ale politik nemá v ruce nic jiného než fiskální politiku. A krize nevznikla fiskální politikou vlád. Příčinou krize je totální ztráta důvěry na mezibankovním a finančním trhu, a představa, že vše mohu vyřešit finanční politikou, je představa do značné míry naivní a hrozí obrovským rizikem, že těmito nástroji nezajistím nic jiného, než větší rozpočtové ztráty a větší zadlužení příslušných států bez jakýchkoliv měřitelných efektů na hrubý domácí produkt a zaměstnanost.".
Přepis vystoupení ministra financí Miroslava Kalouska nabízí tato stránka.
Česká republika se zavázala, že její prioritou je obnovení důvěry vkladatelů a správné fungování finančního sektoru. Jedním z nástrojů, kterým lze tento závazek naplnit, je právě navýšení výše náhrad za pohledávky z vkladů z Fondu pojištění vkladů. Podstatou schváleného návrhu zákona je zdvojnásobení maximální výše náhrady za pohledávky z vkladů vyplácené z Fondu pojištění vkladů na 50 000 EUR za současného zrušení stávající spoluúčasti vkladatelů ve výši 10 %. Zvýšení maximálního limitu pro výplatu náhrady se promítá také do úpravy možnosti připojištění pro pobočky zahraničních bank.
O krocích kabinetu premiéra Mirka Topolánka ve vztahu k turbulencím na světových finančních trzích čtěte v souhrnné zprávě ZDE.
Premiér přivítal návrh Evropské komise na podporu hospodářství Unie (26. 11. 2008)
Premiér: Jak je možné, že Česká republika zůstala částečně tohoto hlavního proudu finanční krize ušetřena?
"Je to z několika důvodů. Prvním důvodem je, že určitá krize 1997 - 1998 vedla k daleko přísnějšímu bankovnímu dohledu, pod kterým dnes finanční instituce v České republice pracují. Bankovní dohled naší centrální banky je dnes na vyšší míře standardu než eurozóny. Povinné minimální rezervy, kapitálová přiměřenost, angažovanost těchto bank, kategorie rizik a rizikových úvěrů dnes funguje na vyšší míře standardů než je běžné v eurozóně. To bych řekl je první důvod.
Druhý důvod je, že naše finanční instituce nepracovaly s takovou mírou aktiv, aby byly bezprostředně ohroženy tou vlnou a panikou, která se ve finančním světě rozšiřovala.
Třetí možný důvod je, a to už jde možná na vrub vlády, důvěra klientů, českých vkladatelů ať už institucionálních, právnických osob nebo osob fyzických, občanů, tyto instituce je vyšší a tím jde mimo jiné taky proto, že my jsme na určitou recesi, určité ochlazení, byli připraveni. Všechny ty hlasy, které hovořily o tom, že Česká republika nemusí dělat nic s veřejnými rozpočty, nemusí dělat nic s výdajovou stranou rozpočtu, s nárůstem naplnění výdajů, se ukázaly jako velmi laciné a prakticky toto určitá důvěra v tento systém znamenala nezasažení v první fázi finanční krizí tak, jak se to stalo v některých jiných zemích.
Možná není bez zajímavosti, že lucemburské a české bankovnictví na rozdíl od jiných má nejvyšší míru řekl bych likvidity potřebné pro poskytování úvěrů právě vkladů, to znamená i tady nedošlo k úbytku likvidity, likvidity, to znamená peněz, ty banky měly moc, měly akorát malou důvěru v celý systém, proto krátkodobě došlo k zastavení a zmrazení obchodování s vládními fondy, došlo k zmrazení a omezení mezibankovního styku, a to byly první kroky, které musela centrální banka ve spolupráci s vládou řešit bezprostředně v prvních dnech a týdnech. Systém jako je monitorování pohybu likvidity denní monitorování a podobně."
Jaké budou nyní další kroky vlády?
"Po diskusích s analytiky, s Českou bankovní asociací, Centrální bankou, kdy naposled na pondělní vládě pan guvernér Tůma informoval velmi obsáhle vládu o některých krocích, o symptomech, které mohou sekundárně zasáhnout českou ekonomiku. Vláda musí počítat s tím, že ČR přestože první vlnu finanční krizi přežila ve zdraví, nebude ušetřena sekundárního vlivu na ekonomiku a již očekávanému ochlazení ekonomiky, které samozřejmě vychází z ekonomického cyklu a ochlazení ekonomiky v eurozóně, se přidají samozřejmě dopady spíše recese a některých případech evropských zemích dokonce záporný růst, to znamená pokles růstu ekonomiky s dopadem při takto otevřené exportní ekonomice, jako je česká, na naši ekonomiku, na fungování našich podniků, na jejich míru zaměstnanosti, na jejich schopnost exportovat komodity, exportovat služby, na sníženou poptávku zemí v eurozóně, na naši velkou závislost právě na eurozóně například Spolkové republice Německo.
Kroky, které může udělat vláda, jsou spíše nepřímé, spíše mají posilovat pružnost pracovního trhu. A tady vyzývám všechny, aby až se znovu budeme bavit o zákoníku práce, abychom odstraňovali rigiditu, imobilitu pracovního trhu, která mimo jiné způsobuje problémy, že země, která má nabídku 130 tisíc volných pracovních míst, která má zhruba 250 tisíc legálních pracujících zahraničních dělníků, že bychom mohli tímto polštářem utlumit případné nárazy zaměstnanosti, tak jedině tehdy, pokud pracovní trh bude pružnější.
Další nástroje jsou ve zvyšování exportní schopnosti našich firem, kdy dopad bude daleko větší na malé, střední firmy než na velké. Velké firmy si jako vždycky nějak poradí, nicméně vytěsňování privátního úvěrování, vytěsňování úvěrů pro domácnosti a pro malé a střední firmy bude jedním z průvodních jevů následujícího období. To znamená posilování schopnosti dostat se k úvěru pro malé a střední firmy je jedna z cest, jakým způsobem reagovat, a proto chceme posilovat angažovanost České exportní banky, případně Českomoravské záruční banky - rekonstrukci záruční a rozvojové banky, případně pojišťovacího vehiklu Egapu. Jak včera prezident Barosso zveřejnil informace k evropskému plánu obnovy pro růst a zaměstnanost, o kterém jsem měl možnost v pátek hovořit s ředitelkou Barossova kabinetu. My tento plán v základních bodech podporujeme a během našeho předsednictví bude implementován. To znamená navýšení úvěrové angažovanosti Evropské investiční banky zhruba ze 45 mld. eur na 65 mld. eur specielně do projektů, které se týkají malých a středních podniků, energetiky a politiky klimatu, regionálních projektů, případně infrastruktury, což mimochodem může pomoci právě v období určitého ochlazení ekonomiky nastartovat nový růst.
Nechci detailně rozebírat tento plán, chci jenom ctěnou komoru, Senát, ubezpečit, že česká vláda během předsednictví bude velmi aktivně působit právě v této oblasti, abychom my jako země si uměli na projekty sáhnout, abychom byli schopni případně upravit jednotlivé výzvy operačních programů tak, abychom mohli tyto peníze případně využívat."
Přepis celého projevu naleznete na této stránce.
Vystoupení ministra financí M. Kalouska: Českým bankám nehrozí krize solventnosti, ani krize likvidity
"Obavy z paniky, kterou by mohla mít veřejnost, která denně čte o finanční krizi, nás přiměly k tomu, abychom rozhodování urychlili. Opravdu se jedná pouze o preventivní opatření. Rád bych zopakoval, že bilance českých bank je prosta toxických aktiv, že nehrozí ani krize solventnosti, ani krize likvidity. Nicméně, jak známo z historie, panika u přepážek může ohrozit i velmi zdravou banku. Proto se vláda rozhodla velmi rychle navrhnout Parlamentu tuto novelu, zvýšit výši pojištění z 25.000 na 50.000 eur. Tady reflektujeme určitou dohodu, kterou v listopadu udělali ministři financí na Radě ministrů financí EU jako minimální výši maximálního pojištění.
Nicméně rád bych zdůraznil, že ochrana před panikou je mnohem víc, než výše absolutního pojištění; odstranění té spoluúčasti, protože to, co je v této novele důležité, je, že vklady nejsou pojištěny z 90 % nejvýše však do hranice, ale že jsou pojištěny ze 100 %. Panika u přepážek totiž vzniká kvůli těm deseti procentům, nikoliv kvůli absolutní výši, protože při absolutní výši 50.000 eur dovolte, abych vás informoval, je pokryto 97 % retailových vkladů v ČR. To znamená, že 97 % retailových vkladů bude ze 100 % tímto zákonem pojištěno.
Vyžadovalo by si to samozřejmě svoji velmi vážnou diskusi, zda absence spoluúčasti je nebo není systémová záležitost, zda to z hlediska pojištění je či není dobře. Osobně jsem přesvědčen, že systémově to dobře není. Z hlediska ochrany před panikou to samozřejmě systémově dobré je. A proto velmi naléhavě doporučuji, aby to bylo přijato. Domnívám se, že někdy v budoucích časech, pravděpodobně s úplně jiným ministrem financí, bude Senát projednávat navýšení této částky z 50.000 eur na 100.000 eur. Já o tom v EU vedu vášnivé diskuse s tím, že jsem tomuto nakloněn za předpokladu, že to bude současně i strop, aby nedocházelo k nekalým soutěžním praktikám přes hranice. Ideální je, kdyby se všechny země dokázaly zavázat k nějakému stropu. A s tímto navýšením si myslím, že pak bude vhodné diskutovat opět o jisté spoluúčasti. Nicméně teď čelíme nějakým obavám, teď čelíme emocím, teď preventivně se snažíme zabránit panice.
Já chápu, že veřejnost vyžaduje od politika, aby vystoupil a řekl, já mám nástroj, já mám lék, já umím všechno vyřešit. Ale politik nemá v ruce nic jiného než fiskální politiku. A krize nevznikla fiskální politikou vlád. Příčinou krize je totální ztráta důvěry na mezibankovním a finančním trhu, a představa, že vše mohu vyřešit finanční politikou, je představa do značné míry naivní a hrozí obrovským rizikem, že těmito nástroji nezajistím nic jiného, než větší rozpočtové ztráty a větší zadlužení příslušných států bez jakýchkoliv měřitelných efektů na hrubý domácí produkt a zaměstnanost.".
Přepis vystoupení ministra financí Miroslava Kalouska nabízí tato stránka.
![[P] představujeme](/images/vlada/ico_p.gif){kind=small}
![[F] fotogalerie](/images/vlada/ico_f.gif){kind=small}
