Tisková konference po jednání vlády, 12. října 2011

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, hezké odpoledne, dovolte mi, abych vás přivítal na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády. Vítám zde předsedu vlády Petra Nečase a prosím ho o úvodní slovo.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, vláda ČR se dnes zabývala jak návrhy legislativních změn zákonů, tak i věcnými body. Já bych si dovolil zdůraznit tři z nich. První, vláda ve formátu Výboru pro EU schválila mandát pro předsedu vlády na jednání ER, které se bude týkat hospodářské situace v Evropě a situace v eurozóně. Zde musím říci, že platí to, že ČR má zájem na stabilní situaci a postavení eura, protože jsme s eurozónou velmi silně ekonomicky propojeni, jako malá, proexportně orientovaná ekonomika, jsme skutečně z tohoto pohledu závislí na tom, jak se bude situace v eurozóně vyvíjet. Také budeme pečlivě analyzovat návrhy, které bude projednávat ER, která se měla konat v pondělí, ale byla přesunuta, aby mohl být připraven komplexní návrh pro ER v neděli 23. října. Dalším bodem, který považuji za velmi důležitý, je bod, který se týká dostavby JE Temelín. Vláda projednala mnou předložený materiál Analýza slabých míst výstavby 3. a 4. bloku JE. Kde vedle toho, že vláda projednala tento materiál, tak také uložila příslušným resortům navrhnout opatření na eliminaci identifikovaných míst. Jedná se o resort životního prostředí, MPO, MMR, dopravy, SÚJB a ministerstvo zahraničních věcí. Zde chci zdůraznit, že se nejedná o slabá místa z hlediska technologie fungování systému reaktoru, ale jedná se o slabá místa ve smyslu průchodnosti povolovacího řízení z hlediska české a evropské legislativy. Identifikovali jsme jako problematická místa například EIA. Chci uvést, že v rámci tohoto kroku je již 7000 vyjádření, například z Rakouska, a dalších 3000 z Německa. Tady to má i mezinárodní rozměr. Územní řízení, tady chybí zanesení některých staveb do územních plánů či plánů rozvoje, například v oblasti vyvedení výkonu z JE. Jsou také jisté problémy s definicí staveb ve veřejném zájmu a zjednodušení procesu řešení smluvních majitelů pozemků. Otázka stavebního řízení, týká se to také licencování nových jaderných reaktorů, to bude nadále v pravomoci SÚJB. Naopak to má zůstat na úrovni přísně odborné, nikoliv politické, kde může mít vliv pouze evropská legislativa či vliv MAAE. Pak je tu i otázka dopravní infrastruktury v okolí Temelína, protože dlouhodobě prováděná komplexní stavba vede k vysoké dopravní zátěži, tam bude jezdit mnoho nákladních aut, a proto je nutno zkapacitnit některé úseky silnic druhé a třetí třídy a tady je potom legitimní požadavek Jihočeského kraje, aby se dobudovala dálnice D3, která by mohla té dopravě v okolí ulehčit. Zde bych chtěl připomenout, že ČEZ již přijal závazek modernizace silnic v okolí Temelína v hodnotě 2 miliardy korun. Třetím důležitým bodem, který jsme projednali, byla zpráva o plnění státního rozpočtu za první pololetí roku. Tady je třeba zdůraznit, že růst HDP byl tažen zahraničním obchodem, nikoliv vládní či soukromou spotřebou. V prvním pololetí roku HDP vzrostl meziročně o 2,6 %, vývoj příjmů i výdajů státního rozpočtu byl rovnoměrný. V případě příjmů meziročně rostou nepřímé daně a spotřební daně a také majetkové, nedaří se dani z příjmu právnických osob, ta je nižší o 8,6 miliardy a u daně z příjmu fyzických osob o tři miliardy. Nižší jsou také transfery z EU. Zde musím říci, že odhad konce roku je takový, že hrubý veřejný dluh by měl být na konci 41,4 % HDP. Je otázkou, nakolik se podaří dodržet nominální výši deficitu, protože to velmi silně závisí i na prostředcích, které dostaneme proplaceny z EU ještě v tomto roce. Pokud se přesunou některé platby, které jsou financovány z národních zdrojů a mají být proplaceny z evropských zdrojů a posunou se na rok příští, tak se to opticky objeví ve snížených příjmech a zvýšení deficitu, nicméně, o to nižší potom bude deficit v roce příštím. Na druhé straně, my nepochybujeme, že ten fiskální cíl deficitu veřejných financí v příštím roce bude v té metodice 4,1 % HDP dodržen. I přes tyto problémy s proplácením peněz z evropských fondů, díky některým operačním programům, především programu doprava. Takže tolik tři body, které já považuji za důležité a jsem připraven zodpovídat vaše dotazy.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji za úvodní vyjádření. Pro otázky je právě prostor.

ČTK: Já bych se zeptal na Slovensko, kde tedy včera kvůli navýšení peněz na záchranu eura padla vláda, máte komentář k tomu vývoji?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já musím říci, že jsem dnes měl možnost i telefonicky mluvit s paní premiérkou. Pro nás to není příznivá zpráva, my respektujeme ústavní a politické procedury sousední země. Bohužel došlo k tomuto kroku u vlády, se kterou jsme měli velmi blízké a přátelské vztahy. Chtěl bych připomenout, že se plánovalo na 24. října, uvidíme, jaký bude výsledek, historicky první společné zasedání vlády ČR a vlády SR. Nicméně, Slovensko je zemí, která je součástí eurozóny, má přijaty některé právní závazky a to se potom promítá do komplikovanějších poměrů. My z toho, co se stalo, nemáme žádnou radost, ale nás ta situace na Slovensku a pád vlády trápí a mrzí.

Radiožurnál: Já bych se zeptala na ten bod 8, Zpráva o stavu romské menšiny v ČR. Jestli se dá říci, jaké vláda vyvodí závěry?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: V prvé řadě vláda se tím zabývala podrobně. Důležité body, které my tam vidíme, to je skutečně zaměřit se na otázku sociálního začleňování, kde jako klíčový prvek vidíme vzdělávací proces, zapojení dětí do plnohodnotných vzdělávacích aktivit ve školách, především ve školách, které jsou součástí vzdělávacího proudu. Mít i vzdělávací inkluze, nejen sociální. Důležitá je otázka vytváření pracovních příležitostí, prostupných zaměstnání, počínajících systémem veřejné služby přes veřejně prospěšné práce, tréninková zaměstnání až po možnost být plně integrován na trh práce. Chceme se zaměřit na poučení z pozitivních příkladů, protože není pravda, že se nic nedaří v této věci. Jsou i pozitivní příklady a z těch my se musíme inspirovat, pokusit se z nich učinit zobecnění a postupovat na základě těchto příkladů a více je i prezentovat v každodenní praxi. Vláda bude tyto dokumenty zpracovávat, situaci považujeme za důležitou a vážnou a vláda přikládá této tematice velkou pozornost.

Mediafax: V souvislosti s pátečním zasedáním V4, mluvili jste o tom, jestli dorazí v pátek? Bude to mít negativní vliv na V4?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Mluvili jsme o tom, protože úmyslem vlády, byť v demisi, je předložit znovu hlasování o slovenském podílu na eurovalu a není vyloučené, že to hlasování bude probíhat ve čtvrtek či pátek a paní premiérka se rozhodne aktuálně dle situace, protože, pokud by byla dosažena dohoda se stávající opoziční stranou SMER pana Fica, tak by to nevyžadovalo fyzickou přítomnost paní premiérky na jednání slovenského parlamentu, když by to jednání probíhalo v pátek, ale to si plně ve své kompetenci rozhodne paní premiérka. I mně se stalo v době, kdy tu probíhala stávka, bylo jednání V4, tak mne zastoupil pan místopředseda vlády, protože já jsem se rozhodl zůstat v ČR a neodjíždět. Není to nic katastrofického.

Bloomberg: Já se chtěl zeptat ke zprávě o plnění rozpočtu a o těch výhledech, bavili jste se na vládě o tom, jaký dopad na české veřejné finance by mohlo mít to ekonomické zpomalení či recese v eurozóně? Jaké jsou další oblasti, kde by se případně mohlo škrtat, aby se dodržely na letošní a příští rok ty plánované deficity?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Toto je integrální součástí všech debat o veřejných financích. Na druhou stranu nikdo teď reálně neví, jaký bude vývoj ekonomiky v těch následujících měsících, čili je to skutečně věštění z koule. My budeme vycházet z říjnové prognózy a z lednové. Z tohoto pohledu dostal zadání i NERV, aby zpracoval různé alternativy vývoje ekonomiky i vývoje veřejných financí a v případě nezbytnosti jsme připraveni na základě nových dat i schválený rozpočet revidovat v některých aspektech. Ale teď říkat v čem ta revize bude spočívat, to je předčasné, protože ta data nejsou známa.

ČT: Dobrý den, já bych měla dva dotazy, první se týká poslaneckého návrhu na slevy na mýtném, jak to dopadlo, co to bude znamenat to časté používání? Co by se vám líbilo? Druhý dotaz se týká návrhů z Liberce a zajímají mne ti záchranáři, jestli jste souhlasili s tím, aby ti záchranáři měli větší ochranu? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Co se týče slevy na mýtném, tak tady vláda v obecné rovině souhlasí, že má být tato možnost, je to i součást dohody se sdružením dopravců jako jistá kompenzace toho, že dochází k navýšení mýtného. Mluvit teď o konkrétních částkách je naprosto předčasné, ta legislativa musí být schválena a pak prostě k tomu musí být otevřena debata. Co se týče návrhu Libereckého kraje, vláda vyjádřila nesouhlas. My jsme přesvědčeni, že zavádět specifické prvky do trestního zákoníku u jednotlivých profesí není správné. Mimochodem stejná debata, která běží na základě tohoto návrhu, proběhla, když byl schvalován nový trestní zákoník. S tímto tématem se tam skutečně pracovalo a my jsme přesvědčeni, že tou správnou cestou je, že se to posuzuje v těchto případech jako významná přitěžující okolnost a že není třeba mít speciální právní úpravu. Stačí prostě, aby orgány činné v trestním řízení včetně soudu posuzovaly tuto záležitost jako přitěžující okolnost a dávaly tresty na horní hranici sazby.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, díky za pozornost.