Projev předsedy vlády ČR Mirka Topolánka na slavnostním zahájení festivalu 9 bran, Valdštejnská zahrada 12.6.2007

Vážené dámy, vážení pánové,

Já si velice cením možnosti promluvit na zahájení festivalu, který je oslavou česko-německo-židovské kultury. Zvláště proto, že nejsem ani Čech, ani Němec, ani Žid. Jak známo, jsem Valach.

Myslím, že snad ani není nutné říkat česko-německo-židovská kultura. Což je název sice přesný, leč poněkud kostrbatý. Dovolte mi místo toho použít spojení „pražská kultura“.

Pražská kultura má české, německé i židovské kořeny. A jsou tak propletené, že by se je sotva kdo odvážil rozplést. Na tom nemohou nic změnit ani tragédie minulého století.

Toto spojení kultur, odlišných, ale v mnohém se vzájemně inspirujících, učinilo Prahu skutečnou metropolí. Metropolí nikoli snad kosmopolitní, nebo dokonce multikulturní. Ale metropolí, která v sobě magicky spojuje prvky tří součástí, tří ingrediencí jedné civilizace.

Když si mám trochu pohrát s alchymií čísel v názvu a podtitulu festivalu, tak vzpomenu, že devět rovná se tři na druhou. Vedou-li na vrchol tři různé cesty, mám celkem devět různých možností, jak se dostat nahoru a zase dolů. Devět kulturních kombinací, devět bran…

Důležité je, aby se ony různé kulturní cesty na vrcholu protínaly. A to pro Prahu rozhodně platí. Praha je významným průsečíkem židovské, německé, a české kultury. Tento festival sem patří plným právem.

Já na závěr nebudu citovat nikoho z českých, německých ani židovských klasiků. Je jich tolik, že bych snadno mohl někoho urazit. Zvláště, když někteří ještě žijí…

Spokojím se s prostým přáním, aby měl tento festival stejně pevné a vytrvalé kořeny, jako židovsko-německo-česká kultura. To vám přeji jako pravý Valach.