Deník.cz: Malé obce se kontroly bát nemusí

Ministr Jiří Dienstbier rozhodně nemá okurkovou sezonu. Znovu předložil novelu Ústavy a zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu (NKÚ), jejichž přijetí zablokovali senátoři. Dnes vláda projedná jeho představu o omezení kšeftování s chudobou, konkrétně s dávkami na bydlení. A s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem za týden představí novelu zákona o registrovaném partnerství. Zdroj: http://www.denik.cz/z_domova/ministr-dienstbier-slachta-mel-u-policie-zustat-20160720.html

Stále věříte, že zákon, jímž se rozšíří pravomoci NKÚ, projde?
Ano, protože když se o něm ve sněmovně a zejména Senátu diskutovalo, nikdo se nestavěl proti věcné podstatě návrhu.

Senátor Jaroslav Kubera shrnul námitky starostů a primátorů do věty, že samospráva je zahlcena kontrolami, které se nejen dublují, ale často docházejí k protikladným závěrům.
Duplicita u NKÚ 
v podstatě neexistuje, tam jde o systémovou kontrolu. Sami starostové přiznávali, že tento argument je nátlakový prostředek na vládu, aby řešila zdvojování kontrol obecně. Novelu o NKÚ předkládám nyní znovu hlavně proto, že ministerstvo financí s roční prodlevou konečně zpracovalo návrh zákona o řízení a kontrole veřejných financí, který by měl eliminovat souběh různých kontrol.

Co když se bude dlouhé měsíce diskutovat o návrhu z dílny Babišova resortu a na vaše předlohy o NKÚ se už v tomto volebním období nedostane?
Čas je samozřejmě napjatý, a pokud by ministerstvo financí nezabralo, ohroženo to být může. Na druhou stranu jsem do svého návrhu zapracoval připomínky, které v Senátu zazněly, například je v něm omezení kontrolních oprávnění NKÚ na obce s více než deseti tisíci obyvatel. Malé obce, které mají častokrát neuvolněného starostu, se tak nemusejí obávat, že by k nim NKÚ na kontrolu přišel. Chci ale zdůraznit, že NKÚ se chová příčetně, jeho akce se konají na základě ročního plánu kontrolní činnosti, nejde o žádné přepadovky.

Uvidíme, kam NKÚ v budoucnu namíří svůj hledáček. LN přinesly informaci, že jeho prezident Miloslav Kala by se nebránil příchodu bývalého šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Roberta Šlachty. Vítáte to?
Mě mrzí, že takto zkušený člověk odešel od policie. Asi by bylo dobré jeho zkušenosti využít především v této oblasti. Pokud si to ale bude pan Šlachta přát a dohodne se s prezidentem NKÚ na nějaké analytické činnosti, tak jeho praxe může být využitelná.

Vaše stranická kolegyně Pavlína Nytrová ve sněmovně uvedla, že „postupná liberalizace společenských poměrů ve prospěch lesbické a gay komunity může vést k tomu, že se homosexuálové budou snažit zrealizovat sex s dětmi". Co tomu říkáte?
Projevy netolerance či dokonce nenávisti vůči menšinám jsou podle sociálnědemokratických hodnot zcela nepřijatelné.

Možnost osvojování dětí homosexuálního rodiče jeho partnerem má tedy dál šanci?
Ve sněmovně už leží několik let poslanecký návrh s tímto záměrem. S ministrem spravedlnosti jsme zároveň připravili a příští týden na vládě předložíme návrh, který řeší stejnou problematiku, ale bez legislativních nedostatků a naopak se zapracováním nálezu Ústavního soudu.

V čem tkví jeho podstata?
Dítěti, jež žije v rodině partnerů stejného pohlaví, chce umožnit, aby si ho muž či žena, kteří nejsou jeho biologickým rodičem, mohli přiosvojit. Mělo by se to vztahovat jak na případ, kdy biologický rodič dítěte žije, i zemře-li. Pro dítě je vždy nejlepší, aby zůstalo tam, kde se cítí doma, má citové vazby a partnera biologického rodiče vnímá jako otce či matku. Nijak by se přitom nerušily vazby na příbuzné jeho biologického rodiče.

Jaký bude praktický dopad takové předlohy?
My nebudeme možnosti adopce navozovat. Rodiny tohoto typu už ale existují, děti v nich žijí a vyvíjejí se v jejich nejlepším zájmu. O to stát musí dbát, a proto náš návrh zajišťuje jejich rovnoprávné postavení s dětmi z klasických rodin. Jde o to, aby partner rodiče dítěte mohl třeba získávat informace o jeho zdravotním stavu, aby ho mohl bez každodenního zmocnění vyzvedávat ve školce. A řeší i krajní situaci, kdy rodič zemře a jeho partner k dítěti, které miluje a vychovává, nemá žádný právní vztah. Pro dítě je nejlepší, aby pak zůstalo v původním bytě, prostředí, škole, s člověkem, kterého považuje za rodiče. Rozhodně by mu neprospělo, kdyby šlo do ústavu.

Dnes předkládáte vládě materiál, který se týká aktuálních problémů bydlení v některých sociálně postižených regionech. O co jde?
Připravila ho Agentura pro sociální začleňování s mojí náměstkyní Martinou Štěpánkovou a řeší řadu aktuálních věcí, například to, že někteří kšeftaři s chudobou skupují byty, nasazují v nich obrovské zálohy za služby, které inkasují od lidí závislých na dávkách. Ty zálohy ale nezúčtovávají, takže peníze, které proplácí stát, zůstávají majitelům bytů. Navrhujeme, aby se zálohy zúčtovávaly ve vztahu k úřadu práce. Někteří z majitelů jsou navíc takoví darebáci, že z peněz od státu neplatí zálohy na energie a služby ve společných prostorách společenství vlastníků bytových jednotek. Tím se vytvářejí obrovské dluhy, které hradí poctiví nájemníci. Chceme, aby to, co se hradí společenství nebo družstvu, mohl úřad práce posílat rovnou jim, nikoli příjemci dávek. Pro tyto úpravy ale musí ministerstvo spravedlnosti připravit legislativní úpravu.

Autor: Kateřina Peknerová

Originál článek >>>