Na stejné vlnové délce s Horstem Seehoferem

Český premiér Andrej Babiš chválí spolkového ministra a kritizuje „morální kyj“ Bruselu při zacházení s východní Evropou

Psací stůl pražského předsedy vlády zeje prázdnotou – žádný počítač, žádný telefon, nic. Andrej Babiš vládne prostřednictvím mobilního telefonu, podobně jako dříve řídil svůj koncern Agrofert. Jeden z důvodů nejspíš bude i ten, že Babiš je momentálně „premiérem v demisi“: V prvním pokusu s menšinovou vládou mu parlament nevyslovil důvěru, teď se snaží vytvořit vládu novou.

Pane premiére, přál byste si možná jinou spolkovou kancléřku než tu, která se v migrační krizi s Vaší zemí pohněvala?
Kancléřka dostala od voličů důvěru. To respektuji a respektuji také paní Merkelovou. Je to velmi zkušená politička, která je už dlouhou dobu ve své funkci. Ale ještě se s ní neznám tak dobře osobně. Mnohem více jsem mohl v minulosti poznat Wolfgana Schäubleho. Velmi mě podporoval a také mi pomáhal, když jsme byli oba ministry financí. Také s Horstem Seehoferem jsem měl velmi dobrý rozhovor, byli jsme na jedné vlnové délce. Je dobře, že Německo má teď svoji vládu, také proto, že Evropu čeká spousta práce. Mimo to je Německo se 6000 firmami u nás našim nejdůležitějším partnerem.

Spor o migrační kvóty byl už skoro zapomenut, než jej Merkelová spojila s rozpočtem EU – kdo není solidární, má to pocítit.
My jsme solidární. Podporujeme řešení migrační krize vně Evropy. Čtyři visegrádské státy za tímto účelem právě vyčlenily dalších 30 milionů eur, na Česko připadne 8,7 milionu. Ty peníze jsou určeny pro EU-fond sloužící k financování jednoho italského projektu v Libyi. 
A v minulosti jsme posílali naše policisty na ochranu hranic do Maďarska, Slovinska a Bulharska.

Merkelová ale solidaritou myslí přijímání uprchlíků.
Zde se naše postoje rozcházejí. My si myslíme, že by krize měla být řešena mnohem aktivněji vně Evropy. Dohoda s Tureckem byla dobrá. Nyní potřebujeme řešení pro cestu přes Itálii do Evropy. Jaký je to problém, ukázal volební výsledek v Itálii. Evropa musí být na svých vnějších hranicích chráněna. A my musíme lidem v Sýrii nebo kdekoli jinde pomáhat přímo  u nich. Potřebujeme k tomu Marshallův plán. Co se týče migrantů, existuje už několik modelů, jako třeba v Kanadě nebo Austrálii. Jen u nás to bohužel ještě zcela nefunguje.

Seehofer si stěžuje na příliš poučující tón, především Evropské komise k východoevropským státům v debatě o uprchlících. Vnímáte to tak stejně?
Má natolik pravdu, pokud bychom měli přihlédnout k tomu, co si čeští občané v této otázce myslí. To, že kvóty nefungují, bylo jasné už od samého začátku. Rozdělují Evropu. A to je škoda. My máme přece jinou migrační historii. Máme také dva a půl tisíce perfektně integrovaných Syřanů, máme Vietnamce, Ukrajince, Slováky. Ale možná je také něco na tom, že na naše postoje u nás na východě dodnes působí komunistické režimy. AfD byla přece také zvláště silná na východě Německa.

Jak moc nervuje Čechy, že se říká, že by od EU jenom brali, ale nic nechtěli dávat?
My pouze nebereme, pozor! Z naší země jde každý rok 10 miliard eur dividend především do evropských zemí, jejichž podniky u nás investovaly. Jsme rádi, že u nás jsou. Ale dělají zde také dobré obchody. A často přicházejí právě ze zemí, které nám vyčítají nedostatečnou solidaritu. Tato rétorika se ale naštěstí trochu mění. Když se nyní pan Seehofer vyjádřil k „morálnímu kyji“, mohu tomu být jen rád. Už nikdy by nemělo dojít k tomu, že budeme v EU přehlasováni jako v otázce migrace. To by bylo katastrofální. My zde máme také svoji AfD, pana Okamuru, který chce Czexit. Ten já nechci, jsem pro Evropu.

Když EU po útoku jedem ve Velké Británii zpřísní sankce proti Rusku, podpoří je Praha také?
Samozřejmě jsme ihned tento útok odsoudili. Je to skandál, pokud je tomu tak, jak se Britové domnívají. Ale nové sankce nemají smysl. Vedou jen k tomu, že nás zastoupí investoři z Jižní Koreje, Japonska nebo Číny. Paní Merkelová pogratulovala Putinovi ke znovuzvolení a při tom zdůraznila roli dialogu. To je správné. Musíme vést dialog.

Bojíte se, že Německo a Francie budou dominovat novým reformám uvnitř EU?
Ne. Obě země byly vždy motorem integrace. Velké země ale musejí brát vážně a respektovat také názory menších evropských zemí. To ovšem předpokládá, že také my budeme přicházet s vlastními myšlenkami. Toto jsme od doby našeho vstupu podcenili – nehráli jsme v EU aktivní roli. Právě jsem měl poradu ohledně rychlostního vlakového spojení z Drážďan přes Prahu do Bratislavy, Vídně resp. Varšavy. Proč to nikdo z Prahy nenavrhl, když jsme přistupovali k EU? Vlaky mohly už dávno jezdit.

Euro-summit se koná v pátek bez účasti ČR. Bojíte se, že vaše země bez eura bude vyřazena z rozhodovacích procesů zemí s eurem a že se vytvoří dvourychlostní Evropa?
Země eurozóny nemají lepší postavení než nečlenové. Když se mluví o dvourychlostní Evropě, vždy se ptám, jak měříte tyto rychlosti? My Češi máme skvělou rychlost. Podívejte se na naše zadlužení, náš rozpočet, máme nejnižší nezaměstnanost a téměř nejvyšší tempo růstu.

Podnikatel Babiš v Německu oceňuje euro, politik Babiš ho pro svoji zemi však odmítá. Jak to?
Česká koruna má pro naši zemi větší výhody. Naše banky jsou likvidní a eurozóna má problémy se zadlužením Řeků a Italů. 600 miliard euro bylo odepsáno na špatné úvěry. To ukazuje, jak nutně potřebuje eurozóna reformu. Měl to být hospodářský projekt, ale stal se z něj projekt politický.

Bude ČR po Brexitu odvádět více peněz do rozpočtu EU, jak navrhl komisař Oettinger pro všechny země?
Jsme připraveni diskutovat o zvýšení příspěvků. Rozumíme tomu, že příspěvky pro nás se sníží. Ale především bychom chtěli, aby mnohé bylo jinak rozdělováno. Potřebujeme peníze na investice. Nyní vůbec nevyčerpáme 400 milionů eur z programů, které nepotřebujeme. Bylo by dobré, pokud bychom si sami mohli rozhodovat o tom, co potřebujeme a co nikoliv. Zde bychom chtěli mít větší vliv a méně bruselského diktátu.

Hans-Jörg Schmidt, Die Welt, 22. března 2018