Lobbing a whistleblowing - hlavní témata dnešního jednání poradního sboru
Publikováno: 9. 1. 2012 , Autor: Pavla Zdráhalová
Dne 9. ledna 2012 se uskutečnilo již páté jednání poradního sboru předsedkyně Vládního výboru pro koordinaci boje s korupcí Karolíny Peake. Mezi hlavní témata patřila analýza komplexní právní úpravy v oblasti lobbingu a problematika whistleblowingu (ochrany oznamovatelů protiprávního jednání).
Na jednání poradního sboru byli tentokrát přizváni zástupci společností zabývajících se lobbingem. Například Ing. Jana Marco informovala o tom, že v ČR působí mezi 10 až 15 společnostmi s podobným zaměřením, které provádí tuto činnost naprosto transparentně a hlásí se k ní. Přesto se jedná o činnost, kterou provádí mnohem více dalších subjektů, které však nevystupují jako lobbistické, ale jako konzultační, poradenské, právní, apod.
Členové poradního sboru vedli konstruktivní debatu, která vedla k vymezení pojmů pro účely případné regulace lobbingu. Pozornost byla věnována především definici jednání, které bude považováno za lobbistické, definici lobbisty a lobbovaného, postavení lobbistů, apod. Následná diskuse ukázala různé pohledy členů poradního sboru na regulaci lobbingu. Obecně se však všichni členové shodli na potřebě lobbistické aktivity vymezit a zprůhlednit, nicméně existuje obava z dostatečné účinnosti veřejné kontroly, která nemusí být vždy zcela efektivní. Přesto je tato snaha vnímána jako důležitý krok v boji s protiprávním jednáním, ke kterému může v současné době v řadě případů docházet. Kontrolou dodržování připravovaných opatření by se však neměl zabývat samostatný úřad, zřízený výhradně za tímto účelem, ale instituce, která již existuje, případně vznikne v rámci jiných protikorupčních opatření předložených k projednání (např. v rámci novely zákona o svobodném přístupu k informacím, zákona o dohledu nad financováním politických stran, apod.).
Dalším, neméně důležitým tématem, byla problematika ochrany oznamovatelů protiprávního jednání. Poradní sbor se shodl na tom, že tato problematika by měla být řešena cestou samostatné právní úpravy, přičemž bude zřejmě nutné zasáhnout do zákoníku práce, trestního řádu, apod. Přitom je však důležité eliminovat možnost zneužití zákona ze strany oznamovatelů. Na analýze se však bude ještě dále pracovat a je rovněž třeba, aby se k ní vyjádřily všechny resorty.
Na závěr jednání obdrželi členové poradního sboru informace k Akčnímu plánu Partnerství pro otevřené vládnutí (Open Government Partnership – OGP). Česká republika se tímto zapojí do této mezinárodní iniciativy a v souvislosti s tím připravuje prezentaci tohoto Akčního plánu na výročním zasedání, které se uskuteční v dubnu tohoto roku v Brazílii. Bližší informace k této mezinárodní iniciativě OGP jsou dostupné na internetových stránkách www.vlada.cz, na kterých jsou k dispozici všechny relevantní dokumenty včetně možnosti diskusního fóra.
Členové sboru byli také informováni o snaze o zavedení tzv. rozklikávacího rozpočtu, který by se stal jedním z opatření podporující transparentnost nakládání s veřejnými prostředky.
