Rozhovor s Janem Švejnarem: Ekonomická recese

Člen NERV Jan Švejnar v Impulsech Václava Moravce hovoří k ekonomické krizi.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Hezký dobrý večer. Šéf Evropské komise Jose Manuel Barroso už delší dobu bije na poplach, Evropa se v boji s dluhovou krizí v eurozóně musí sjednotit, jinak jí hrozí rozpad a dokonce i bezvýznamnost. Dluhová krize v Evropě ohrožuje nejen eurozónu, ale i globální ekonomiku. Podle ekonomů je na dohled další hospodářská recese. Ta se může opakovat i podle ekonoma Miroslava Zámečníka:

Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom
--------------------
Se to může opakovat, doufejme, že to bude mít jaksi mělčí průběh. My sice nejsme členy eurozóny, ale samozřejmě zprostředkovaně už jenom kvůli těm extrémně silným obchodním vazbám se nás to týká.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To říkal před měsícem a půl v Impulsech ekonom Miroslav Zámečník. Vrásky na čele přidělávají ekonomům nejnovější čísla z české ekonomiky. Podle nich česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí meziročně sice vzrostla o 1,5 procenta, mezičtvrtletně ale hrubý domácí produkt stagnuje a to podle statistiků potvrzuje trend postupného zpomalování výhledu a růstu výkonnosti české ekonomiky. Nejen o tom bude řeč v dnešních Impulsech. Pozvání přijal po čase ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády, Jan Švejnar. Vítejte po čase v Rádiu Impuls, přeji hezký dobrý večer, pane profesore.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Děkuji, dobrý večer.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Připomínám, že i dnes se hosta Impulsů můžete ptát, a to prostřednictvím SMS zpráv na čísle 774999888, máte-li jakoukoliv otázku pro ekonoma, člena Národní ekonomické rady vlády, profesora Jana Švejnara, stačí, když ji pošlete k nám sem do rádia Impuls. Ještě jednou číslo pro vaše otázky ve formě SMS zpráv 774999888. Jaké otázky jsou pro vás nejsložitější teď na zodpovězení, když se podíváte na budoucí výhled české ekonomiky?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
No tak ta největší otázka já myslím je, do jaké míry ty problémy ekonomické, které vidíme nyní, budou regionální ve smyslu, že budou evropské, nás tudíž samozřejmě postihnou, ale do jaké míry se mohou stát celosvětovými a potom nás postihnou tuplem.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Bezesporu když jste si tuto otázku položil před měsícem, tak jste si asi myslel, že budou více evropskými. Dá se říci, že je jasné, že teď budou globálními, když Rusové říkají, eurozóna krizi nezvládá, máme obavy z toho, jak řeší problém, Američané říkají a americký prezident Barack Obama totéž?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Ne, je to samozřejmě mnohem větší nákaza nebo ta možnost nákazy je mnohem větší. Samozřejmě v Evropě ten vývoj je víc neutěšený, než jsme očekávali, čili situace je horší a horší, než byla, řekněme, před měsícem, před dvěma, před třemi měsíci, takže to, že by Evropa mohla jít vlastně do další recese, se stává více a více pravděpodobné. No a Evropa představuje 25 či více procent HDP celého světa, čili takový velký celek samozřejmě nebude nemít efekt na zbytek světa. Ten bude mít a je otázka, jestli americká ekonomika potom půjde též do recese nebo jenom do stagnace nebo pomalého růstu, no ale i rychle rostoucí ekonomiky Indie a Čína tím budou zasaženy, čili můžeme se dostat opravdu do celosvětové recese a to by bylo velmi nešťastné, protože jsme mnohem více zadluženi, máme mnohem méně pák, co se týče hospodářské politiky jak u nás v České republice, tak v Evropě, tak ve světě…

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A možná námitka, že by to, pane profesore, nebylo nic nového, protože jsme si už jednu ekonomickou recesi před dvěma lety odžili?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Odžili, ale tehdy jsme nebyli fiskálně v tak špatné situaci a de facto většina států vytvořila silnou protiváhu tehdejší recesi tím, že začala opravdu utrácet peníze tak, aby nahradila soukromou poptávku, která se propadala. Nyní ty veřejné peníze již nejsou tak dostatečné, země jsou velmi zadlužené, budou se bát dále dělat fiskální expanzi, čili v tom smyslu máme méně zbraní.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Máme nějakou zkušenost z historie, velmi často při té minulé hospodářské krizi novináři, ekonomové odkazovali na 30. léta minulého století a na velkou hospodářskou krizi. Byla by toto ještě větší hospodářská krize a byl by na místě opět ten aspekt srovnání?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Podívejte se, dá se těžko předpokládat, jak velká krize by to byla. Doufejme, nechceme sýčkovat, takže doufejme, že nebude tak hluboká, jako byla velká deprese, velká krize 30. let a jak jsem řekl, v této situaci vlastně americká centrální banka je již téměř na konci toho, co může s normálními prostředky dělat, většina vlád je již silně zadlužená, čili by to opravdu vyžadovalo nesmírně silné kroky, aby došlo k nějakému velkému zvratu.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy říkáte, že nechcete sýčkovat, nicméně německá kancléřka Angela Merkelová už před deseti dny mluvila o ztracené dekádě. Tak mluví o následujícím a vlastně částečně v uplynulých třech letech už odžitém období ekonomických problémů ať už globálních, i eurozóny, tudíž politici nás na to připravují svým způsobem.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Svým způsobem ano, zkušenosti Japonska, které prošlo vlastně ztracenou dekádou, dekádou a půl od 90. let, poloviny 90. let, ukazují, že je to možné, že velká ekonomika, která si vedla velmi dobře v předchozím období, může dlouhodobě buď stagnovat a nebo jenom pomalu růst, takže musíme se na to připravit. Ale do velké míry to bude, jak jste již zmínil na začátku, otázka toho též, je Evropa připravena například nastartovat úplně novou budoucnost Evropy? Čili můžeme si položit otázku, teďka se jedná o tom, jaká bude konstituce, jaká vlastně bude struktura Evropy a do jaké míry jsou Evropani připraveni a my s nimi se na tom podílet a do jaké míry Evropa bude schopná nadiktovat nové podmínky, které by například změnily očekávání. Protože především mluvíme o krizi očekávání. To, že všichni mají negativní očekávání, znamená, že ta očekávání se po čase začínají splňovat a de facto jsme v takové té spirále, která jde směrem dolů, místo toho, aby byla pozitivní a šla směrem nahoru.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
On šéf Evropské komise Jose Manuel Barroso už delší dobu bije na poplach, říká, že Evropa se v boji s dluhovou krizí musí sjednotit, jinak jí hrozí rozpad a bezvýznamnost. Připomeňme, že evropští lídři zatím byli schopni se dohodnout na restrukturalizaci řeckého dluhu a také navýšení kapitálu evropských bank, ve kterých jsou právě řecké dluhopisy, které jsou problematické. Ministr Miroslav Kalousek na tu dohodu eurozóny před časem konstatoval:

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Ona to zatím žádná úplně zásadní dohoda není, protože eurozóna se dohodla, že zvýší svůj záchranný fond, dohodla se s bankami v pravděpodobně velmi dramatickém nočním hlasování, o kolik se odepíší řecké dluhopisy, ale ten aktuální problém, který hrozí poměrně vleklou a rozsáhlou finanční krizí v eurozóně, je v bilancích soukromých bank.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Konstatoval před 14 dny český ministr financí Miroslav Kalousek. Za pravdu mu svým způsobem dává i místopředseda sociálních demokratů, poslanec Lubomír Zaorálek, který zároveň říká, že je důležité, aby byl navýšen euroval, tedy záchranný evropský fond. Lubomír Zaorálek ještě poznamenal:

Lubomír ZAORÁLEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
Díky tomu, že věřitelé se můžou na tomto podílet dobrovolně, tak není jasné, do jaké míry se to podaří osekat, ono to podle mě vůbec nemusí být těch 50 procent, ale třeba jenom 30. Pak vzniká otázka, jestli to osekání dluhů bude dostatečné. Vůbec není jasné, jak se těmito operacemi podaří tu velikost snížit.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Konstatoval také před 14 dny místopředseda Poslanecké sněmovny, místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek. Dodejme, že mezitím se událo mnohé. G20 se sice dohodla na tom, že je důležité vyřešit problémy eurozóny, zároveň ale do potíží se dostala Itálie, i když se změnila italská vláda, stejně jako se změnila vláda řecká. Problematické je úročení italských dluhopisů a ukazuje se, že sedmiprocentní hranice je opravdu nezvladatelnou pro to, aby si Itálie dál půjčovala. Zároveň jsme se dnes dozvěděli, že Francie bude mít problém přizpůsobit se také té změně…

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Ano, a vlastně trhy reagují rychleji, než reagují politici a i když se navýší euroval nebo různá záchranná opatření, tak jestliže trhy postupují rychleji ve své pesimistické náladě, tak to navršení není dostatečné. Jak jste správně podotknul, už i Itálie má zvýšenou úrokovou sazbu, nyní se je možnost Francie, i u nás se zvyšuje úroková sazba, která je požadovaná, čili my jsme viděni vlastně negativně, čili země, které se nějak přes noc nezměnily ve své struktuře nebo fungování své ekonomiky, jsou viděny najednou v mnohem negativnějším světle. Jak jsem již zmiňoval, to jsou právě ta očekávání, která hrají tak velkou roli. A jestliže Evropa razantně nebude schopná tu situaci vyřešit ve smyslu, že změní očekávání, tak toto domino se může posunovat dál a dál a takové ty záplatové kroky, které jsme doposud viděli, prostě nebudou dostatečně úspěšné.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Co možná námitka, že toto ale říkáte vy jako ekonomové, říkají to i politici, novináři o tom píší už několik měsíců, kde je podle vás ta hraniční mez, kdy si Evropa bude muset říct, nezbývá, než odstoupit od eura, navrátit se k národním měnám, pravděpodobně to jižní zadlužené křídlo, Itálie, Řecko, Portugalsko, Španělsko, a nebo říct, bude hlubší integrace, což ale může vést k politickým otřesům? Jak vidíme…

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Ty politické otřesy mohou nastat tak či onak. Já si myslím, že tady je několik možných variant. Jedna je, že dojde opravdu k tomu většímu sloučení, integraci, které by bylo přirozeným pokračováním 50-60letého úsilí od druhé světové války vystavění jednotné Evropy. Evropa, kdyby se to podařilo, by byla silným celkem, je to nejsilnější ekonomický blok světa, mohla by opravdu být tím blokem, který diktuje do velké míry a předurčuje podmínky. Na druhé straně je možné, že by se došlo k atomizaci ve smyslu, že všechny země budou jednotlivé nebo že bude jenom méně zemí v eurozóně. Druhá možnost je, být v eurozóně, ale říct finančním trhům, že každá země je jenom na svém, že nebudou záchranná opatření, to znamená, že finanční trhy musí vzít v potaz to, že Řecko může projít bankrotem a nebude zachráněno. Takže tam potom jsou různé varianty, do jaké míry, to znamená, že země budou součástí eura nebo nebudou součástí eura. Toto všechno není dostatečně připraveno a v tom smyslu právě ta nejistota…

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jinak řečeno podle vás nezbývá opravdu nic jiného, než zachraňovat 17člennou eurozónu, protože ty úvahy, které tady jsou, jako například že by vznikla nová eurozóna, tím by se odštíply země, které táhnou eurozónu, respektive země jako je Francie, Německo, další státy spíše toho severu než jihu?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Podívejte se, všechno je v této chvíli možné, protože situace je tak nejistá. Já myslím, že nejpravděpodobnější, optimální by bylo opravdu mít systém opatření a to znamená silnou fiskální centralizaci, kdy se jednotlivé státy Evropy, eurozóny především, ale potažmo celé Evropské unie chovají tak integrovaně, jako se chovají Spojené státy americké. Kde máte velkou decentralizaci v mnoha oblastech, ale ve fiskální oblasti je velká centralizace, to znamená, že Washington hraje takovou tu centrální roli a byly tam příklady, kdy třeba město New York, které je mnohem větší ekonomický celek než Řecko, prošlo bankrotem před 25 lety a bylo to vyřešeno tím, že každý věděl přesně, co se v určité fázi stane a nakonec to prostě přešlo a to město si vede velice dobře. Čili v tom smyslu…

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Považujete se za realistu, že vstoupím do vaší řeči?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Já myslím, že člověk musí o všem uvažovat, protože jsme v situaci, kterou si mnozí nemohli představit před několika měsíci. A ta situace se může zhoršovat, čili musí se počítat se všemi alternativami a je nyní…

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale podívejte se na to, jaké jsou praktické kroky. Jste-li realistou, tak přece musíte přiznat, že k tomu pravděpodobně nedojde, že k hlubší integraci nedojde, že spíše asi bude docházet k dezintegraci, jestliže nejsou evropští lídři a představitelé národních států schopni tuto věc řešit už více než rok?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Ano. Já myslím, že na druhé straně je tady určitá hra, kdy tím, že Evropa je napůl cesty k integraci, tak je na tom hůř, než kdyby byla úplně neintegrovaná fiskálně a nebo kdyby byla plně integrovaná. Čili se lidé musí rozhodnout, kam jít, protože na té polovině cesty Řekové a trhy hrají na to, že do určité míry je velká pravděpodobnost, že jim bude pomoc poskytnuta. Když se útočí na Itálii pomocí vysokých úrokových měr, tak je tady zase to očekávání, že ano, Itálie budou určitou chvíli platit tu vysokou úrokovou míru, ale dřív nebo později přijde jí Evropská centrální banka na pomoc, tak jako už částečně přišla…

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale proti tomu se teď aktuálně ohradila německá kancléřka Angela Merkelová, která jasně říká: Berlín nesouhlasí s tím, aby Evropská centrální banka řešila dluhovou krizi masivními nákupy italských státních dluhopisů.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
A Merkelová víceméně když to zjednodušíme, hraje zase tu hru, kde říká, ano pomoci, ale jenom tak, jenom do té míry, aby ty země pořád musely se snažit restrukturalizovat a najít zdravější způsob, jak hospodařit. Čili kdybychom je zachránili úplně, tak vlastně oni přestanou tu snahu mít, když je nezachráníme vůbec, no tak dojde ke kolapsu a tudíž ta cesta postupné úpravy, postupné nápravy, postupné restrukturalizace je vlastně ta strategie, kterou ty bohatší země vedené Německem vedou.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Velmi stručná otázka, myslíte si, že nejpozději do konce roku se jasně rozhodne o hlubší integraci Evropy, protože německá kancléřka čím dál zřetelněji říká, Německo jako nejsilnější země eurozóny je ochotno přepustit kousek národní suverenity ve prospěch centralizovaných institucí, které podpoří euro a je kvůli tomu ochotno změnit evropské smlouvy, myslíte si, že k tomuto rozhodnutí dojde v rámci 17 zemí eurozóny a 27 zemí Evropské unie do konce roku? Že k tomu zkrátka musí dojít?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
No podívejte se, těžko určit přesně, kolik dnů či týdnů tento proces bude trvat, ale je to proces, který je nastartovaný, o tom se jedná, všechna jednání už v rámci záchranných opatření, která proběhla a která proběhnou, jsou vedena v tomto duchu, to jsou všechny ty podmínky, za kterých jsou záchranná opatření poskytována. A de facto se k tomu dostáváme a přesně tak, jak říkáte, v určité chvíli dojde k tomu rozhodnutí ano, jsme ochotni se připojit jako všichni a nebo jenom určitá část těchto zemí k opatřením, která znamenají mnohem větší integraci a tudíž budou finančními trhy viděny jako kredibilní, jako věrohodná. A nebo nejsme…

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Myslíte ti, kteří zůstanou stranou, že budou vnímáni jako nevěrohodní?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Mnohem méně věrohodní a samozřejmě též osamocení, čili ve chvíli, kdy vlastně budou na vlastní noze, jestliže by se to stalo, tak budou samozřejmě těmi trhy zmítány a musí si uvědomit, že to je též velmi nákladná operace a že to není něco, co je jednoduchého. To znamená, že…

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jinak řečeno, i když Česká republika, když se podíváme na českou pozici, i když Česká republika není v eurozóně a bude docházet k rozhodnutí, zda hlouběji se integrovat v rámci Evropské unie, tak byste chtěl být uvnitř té hlubší integrace, i když Česko není ochotno vzdát se koruny?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Podívejte se, tady bude otázka, jak bude nastaven ten nový systém. Čili tam ten ďábel je v detailu, ale řekněme, ty principy jsou takové, že jestliže chceme být součástí zóny, která bude fungovat jako jednotná ekonomická zóna, tak pak je samozřejmě dobré tam být za podmínek, které jsou velmi obdobné. Vezměme si Švýcarsko a Norsko, které nejsou součástí ani Evropské unie, ale de facto si vyjednaly bilaterálně dohody s Evropskou unií, že jsou de facto svým chováním členy Evropské unie, ale politicky nejsou členy. Ale ekonomicky mají všechny výhody spojené s tím a jsou plně integrované. Čili je pro nás…

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Přesto Švýcarsko má švýcarský frank.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Má švýcarský frank, přesně tak.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A vy byste nechával českou korunu…

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Podívejte se, to je otázka potom, co je výhodnější a co je nevýhodnější. A pro nás když obchodujeme tak silně s Evropskou unií, je lepší být s ní spjati, zvlášť, když to už bude zdravá Evropská unie ve smyslu, že krize bude překonána…

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A máte důvěru, že opravdu bude zdravá, že to nebude opakování téhož modelu, který se může za deset let znovu projevit?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Podívejte se, my jsme už nyní zmítáni, jsme součástí všech těch jevů, které vidíme v Evropě. To, že například nyní ve třetím čtvrtletí naše ekonomika stagnuje a německá ekonomika stále ještě jede pozitivně, i když slabě na půl procenta, francouzská ekonomika jede pozitivně a tak dále, čili vidíme, že ten efekt na nás je velice silný a dokonce už nás ani nezachraňuje to, že máme tak silné partnerství a volnou měnu.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Myslíte tedy, že na tom budeme do půl roku hůř…

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Podívejte se, já si myslím, že to si lidé často…

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Než ekonomika eurozóny, kam nejvíc vyvážíme?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Často si lidé neuvědomují, že toto je vlastně evropská krize, je to krize Evropské unie více než eurozóny, ve smyslu, že to není monetární krize, to není, že by byl problém s monetární politikou Evropské centrální banky. Je to fiskální krize, je to krize rozpočtová a tam jsme na tom stejně jako ostatní země eurozóny. Prostě máme určitý schodek rozpočtu, máme určitý dluh a tak dále a trhy nás vystavují tlaku a nyní nás považují za méně věrohodné a proto se naše úroková míra, která je zrcadlena právě v tom, jak nám trhy věří, zvyšuje, i když jsme neudělali od včerejška nic špatného.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jste členem Národní ekonomické rady vlády, Národní ekonomická rada vlády má připravit i tragický scénář pro státní rozpočet a veřejné finance. Ministerstvo financí zatím počítá v příštím roce s jednoprocentním ekonomickým růstem, i když ministr financí říká, že to bude spíš optimistická varianta. S jakou tragičtější nebo tragickou či černým scénářem pracujete v Národní ekonomické radě vlády?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Podívejte se, zatím není žádný konsensus v této oblasti a já si myslím, že je potřeba si uvědomit, že než nastala poslední recese, tak ministerstvo mělo plus čtyři procentní růst, nakonec jsme šli do mínus 3,8, řekněme, čtyři procenta. Já jsem byl jako jeden z prvních, který varoval tehdy, že si musíme dát velký pozor, že ten dopad bude negativní a opravdu na to došlo. Já si myslím, že ten plus jednoprocentní scénář je optimistický, já si myslím, že musíme počítat s tím, že na základě toho, že celá eurozóna na tom bude dost špatně, že my taktéž se povezeme s nimi, v tom smyslu zase, nehraje roli, jestli jsme součástí eura nebo ne, tady jsme součástí ekonomického bloku, který se jmenuje Evropská unie a jedeme s nimi, jsme tím ovlivněni a ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Myslíte, že je možné, aby se opakoval čtyřprocentní propad české ekonomiky v tom příštím či přespříštím roce?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Já doufám, že k tomu nedojde, protože myslím, že ta situace není, co se týče paniky na finančních trzích a tak dále, stejná, jako byla tehdy, nicméně si musíme dát jako možnost, že by mohl být mínus jedna, mínus dvě, mínus tři procenta, jako možné variace.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To vidíte jako i reálnou variaci?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Já to neříkám, že to je reálná variace, protože všechno je v rámci pravděpodobností a my nevíme přesně, jak se bude vyvíjet zbytek Evropské unie, a my se povezeme z nimi, ale ten fakt je, že nálada a očekávání v české ekonomice je silně negativní a už i finanční trhy nás považují za méně věrohodné, než jsme byli před třemi či šesti měsíci.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Otázky od posluchačů Impulsů, bezesporu je to korupce, která je i zátěží pro zdravý vývoj ekonomiky země. Víte nebo tušíte, co s tím udělat?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Podívejte se, tak korupce je obrovský problém, mluvíme o tom. Každá vláda měla silnou protikorupční politiku, nikdy vlastně se to podstatně nezlepšilo za posledních několik let…

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Platí to i u této vlády podle vás?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Samozřejmě já myslím, že je zde snaha to korigovat, uvidíme, jaké ty výsledky budou, je příliš brzo zatím, nevidíme velké razantní kroky, které by ukazovaly, že situace je zcela změněná, stále ještě vidíme problémy…

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tudíž i vás, řekněme, spíš provází zklamání z těch kroků Nečasovy vlády v boji proti korupci?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Já zatím nevidím reálné zlepšení, to znamená kroky, které se provádějí, zatím nemají viditelné efekty.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Otázka: Myslíte si, že má šanci na úspěch občanská iniciativa pana podnikatele Andreje Babiše a připojil byste se k ní?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Já nedokážu odhadnout, jaký efekt bude mít. Samozřejmě je to něco, co je velice viditelné, samozřejmě to směřuje správným směrem, že poukazuje na problematické aspekty, které máme…

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Myslíte si, že na to má morální právo?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Tak to já myslím, že je druhá otázka, já bych se zaměřil spíš na to, jestli pojmenovává věci správným jménem, protože to je to důležitější a já myslím, tam samozřejmě zatím, myslím, rozdmýchal tu diskusi správným směrem, že je potřeba opravdu jít razantně proti korupci.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A podepsal byste se pod tu jeho výzvu Ano 2011?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Zatím jsem to dostatečně nestudoval na to, abych opravdu na to reagoval, ale to, co jsem slyšel, myslím, jak říkám, jde správným směrem, ale nejsem schopen ještě zatím zhodnotit kam až a jak to bude formulováno.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Další otázka se týká toho, nad čím především přemýšlíte v souvislosti se 17. listopadem a tímto výročím, které nás čeká?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
No tak já si myslím, že samozřejmě je to smutné, že jsme v tak špatné ekonomické situaci. Já bych byl rád, kdybychom to výročí vlastně oslavovali něco pozitivnější. Doufám, že tudíž ta situace nebude tak pesimistická, jak jsme se o ní teďka během posledních minut bavili a bylo by dobré, kdyby to byl počátek rozhodné nápravy ve smyslu, že eurozóna a naše ekonomika a vůbec politicko-ekonomická situace se zlepší.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
V čem podle vás Česká republika a její elity promarnily těch uplynulých 22 let, je-li něco takového?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Já si myslím, že jsme mohli úspěšněji projít tou transformací ve smyslu, že mohli jsme více majetku lépe převést do soukromých rukou, mohl být lépe spravován, méně podniků mohlo projít bankrotem, mohli jsme také více peněz vybrat ve prospěch veřejného rozpočtu. Když si vezmeme i třeba jenom Maďarsko, které prodávalo podniky opatrně jeden po jednom, nakonec zprivatizovalo téměř stejně rychle jako my a i když nevybírali ohromné peníze, vybrali ekvivalent 15 procent HDP. Čili jestliže jsme zadluženi 40procentním dluhem, 40 procent HDP, těch 15 procent by znamenalo, že by ten dluh byl 25 procent. To by nás trhy viděly úplně jinak a byli bychom v mnohem lepší pozici jak diktovat podmínky a jak postupovat v ekonomickém rozvoji.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Konstatuje člen Národní ekonomické rady vlády, ekonom Jan Švejnar. Děkuji, že jste přijal mé pozvání, těším se příště na shledanou.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Děkuji za pozvání.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takové byly dnešní Impulsy. Přepis nejen tohoto rozhovoru najdete na našich internetových stránkách stejně jako videozáznam, podívejte se na www.impuls.cz. Impulsy zítra kvůli státnímu svátku nevysíláme. Uslyšíme se opět v pondělí, Martin Beneš, ředitel Státního úřadu pro kontrolu léčiv bude naším hostem.

 

Rádio Impuls, Impulsy Václava Moravce, 16.11.2011