Rozhovor s Jiřím Rusnokem: V České republice znovu klesla reálná mzda

ČSÚ publikoval data k vývoji průměrné mzdy za 3. čtvrtletí letošního roku.

Jan RICHTER, moderátor
--------------------
V České republice znovu klesla reálná mzda a s ní i životní úroveň. Průměrná měsíční mzda sice ve třetím čtvrtletí vzrostla o zhruba 350 korun, po započtení inflace se ale reálná mzda snížila o necelá 2 procenta. Podle analytiků to vysvětluje recesi české ekonomiky. Domácnosti méně utrácejí, protože méně vydělávají. Vláda chce na zpomalování ekonomiky reagovat tak, že zvolní tempo snižování rozpočtového deficitu. Bude tedy méně škrtat a více utrácet. Já teď po telefonu zdravím člena Národní ekonomické rady vlády Jiřího Rusnoka. Dobrý večer.

Jiří RUSNOK, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Hezký večer.

Jan RICHTER, moderátor
--------------------
A na druhé lince je Ilona Švihlíková z Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů. Dobrý večer i vám.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů
--------------------
Dobrý večer.

Jan RICHTER, moderátor
--------------------
Pane Rusnoku, když se nejprve podíváme na ty reálné mzdy, proč klesají? Nepřehnala to vláda s těmi škrty a zvyšováním daní? Nepřidusila tím příliš ekonomiku?

Jiří RUSNOK, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Já myslím, že když se podíváme na ty reálné mzdy právě toto poslední zmiňované čtvrtletí, tak tam je vidět, že rychleji rostly mzdy v veřejném sektoru než právě mzdy v soukromém sektoru, čili, rozhodně ten hlavní zdroj není škrtání, je to prostě recese české ekonomiky, která je ovšem v naprosté většině importovaná, není z domácího původu.

Jan RICHTER, moderátor
--------------------
Čili, hlavním faktorem, řekněme, který působí pro tu recesi, který zpomaluje hospodářství, není omezená poptávka do domácností?

Jiří RUSNOK, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Samozřejmě, omezená poptávka domácností v tom roli hraje, ale teď je otázka, co je to první. Prostě domácnosti kromě toho, že méně vydělávají, respektive část domácností, část spotřebitelů reálně i ztrácí své příjmy, protože růst jejich příjmu je buď nulový nebo tak malý, že nestačí pokrýt inflaci. Samozřejmě, že v tom roli hraje také opatrnost spotřebitelů, která je spojená s nejistotou do budoucna, takže všechny ty faktory musíme zahrnout.

Jan RICHTER, moderátor
--------------------
Paní Švihlíková, kde vy vidíte příčiny poklesu reálné mzdy v České republice?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů
--------------------
Já musím říci, že nesouhlasím absolutně s tím, co řekl pan Rusnok a kupodivu s tím nesouhlasí ani Český statistický úřad. Stačí, když se podíváte na jeho hodnocení od prvního čtvrtletí tohoto roku a jasně říká, že tohle není žádná impostovaná krize, to je prostě otázka toho, že se propadá domácí poptávka, tohle s importovanou krizí vůbec nemá co do činění. Mě zaráží, že pan Rusnok, který je v NERVu, nezná základní údaje Českého statistického úřadu. To je skutečně podivuhodné. No tak, proč se propadají mzdy? Podívejte se samozřejmě dobře, tady hospodaří, jakým způsobem se vyvíjí česká ekonomika, jak se propadají zakázky a v jakém ekonomickém prostředí celkově se pohybujeme. Jenže ty škrty mají dopad, prostě není otázka toho, jak se vyvíjejí jenom mzdy v tom veřejném sektoru, ale prostě to, že ty škrty mají zásadní dopad na ekonomiku. Podívejte se, jak se vyvíjejí ty veřejné výdaje a netvrďte mi, že to prostě na reálnou ekonomiku nemá žádný dopad, to se přeci nenachází v nějakém vzduchoprázdnu, že to nemůžeme schvalovat na žádné zahraniční vlivy. Vždyť Česká republika je jedinou zemí z toho středoevropského prostoru, která se ještě nedostala na úroveň roku 2008. Tak také ale uvažujme, že tam velmi silnou roli samozřejmě hrají také ty sociální dávky uvědomme si, jak se vyvíjejí náklady, jak se vyvíjí DPH. Potom se prostě nedivme tomu, že domácnosti omezují svojí potřebu, oni prostě jí nemají z čeho mít a tady není ten faktor.

Jan RICHTER, moderátor
--------------------
Paní Švehlíková, já bych teď položil otázku panu Rusnokovi, která se týká toho vládního plánu na snižování deficitu, to jestli ta krize potrvá nebo ne, bych nechal stranou. Pane Rusnoku, vláda pro příští rok počítá s deficitem ve výši 2,9 procenta hrubého domácího produktu. V roce 2014 by se ten schodek měl snížit o další dvě desetiny, jak moc by podle vás vláda měla zpomalit to snižování deficitu. Jak by měla změnit ty deficitní cíle?

Jiří RUSNOK, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Já myslím, že vláda je změnila výrazně, když ...

Jan RICHTER, moderátor
--------------------
Teď se zdá, pane Rusnoku, že vás ztrácíme? Slyšíme se, pane Rusnoku? Tak se zdá, ano, je to skutečně pravda, že jsme ztratili spojení s Jiřím Rusnokem, šéfa Národní ekonomické rady vlády. Paní Švihlíková, my se slyšíme?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů
--------------------
Ano, ano, slyšíme se.

Jan RICHTER, moderátor
--------------------
Jak tedy myslíte, že by vláda, já vám položím tu stejnou otázku, s dovolením, jak by měla vláda snižovat nebo zpomalovat to tempo snižování deficitu? Jinými slovy, o klik by měla méně škrtat a více utrácet?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů
--------------------
Tady jde o to vůbec, jakým způsobem nastavíte tu hospodářskou politiku. Vy v první řadě potřebujete mít nějaké realistické odhady budoucího vývoje a ministerstvo financí tento rok odhadovalo nominální růst na 5,2 procenta, přičemž ten nominální bude o 0,3. Víte, takovéhle chybu, prostě to je skutečně světový rekord, aby se ministerstvo financí spletlo o 5 procentních bodů. Já neznám zemi, kdy se tohle děje a ve chvíli, kdy nedokážete dělat normální předpovědi, tak samozřejmě nemůžete vést ani normální hospodářskou politiku. Takže, v první řadě je mít realistický odhad budoucího vývoje a teprve potom si můžete klást nějaké hospodářské priority, přičemž je vždycky potřeba se také ptát, z čeho ta ekonomika bude žít. Tady se prostě jenom škrtá skutečně tupě, jak to jenom jde, ale vůbec se nikdo neptá, z čeho bude ekonomika žít, kde bude získávat nějaké hodnoty. To se zdá, že tady vůbec nikoho nezajímá. Takže od toho musí začít hospodářská politika. Prostě, hospodářská politika není jenom fiskální konsolidace, to je příliš primitivní pohled, za který tady bohužel sklízíme ovoce, jak tedy v té pokračující recesi. Ještě bych možná doplnila, že ta dynamika té recese se stále zhoršuje, to znamená, ty poklesy jsou stále hlubší. To už máme čtyři čtvrtletí za sebou a za třetí čtvrtletí je to -1,5 procenta, to už není situace, nad kterou je možné jen tak mávnout rukou.

Jan RICHTER, moderátor
--------------------
Říká Ilona Švihlíková z Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů. Děkujeme a hezký večer.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů
--------------------
Hezký večer.

 

ČRo 1 - Radiožurnál, Stalo se dnes, 4.12.2012