Národní a regionální spolupráce

29. 11. 2013 10:30

Zpráva o realizaci protidrogové politiky v krajích

Krajští protidrogoví koordinátoři vypracovávají každoročně výroční zprávy o realizaci protidrogové politiky v krajích.

Souhrnná zpráva o realizaci protidrogové politiky v krajích je zpracována sekretariátem Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky na základě výročních zpráv jednotlivých krajů, které zpracovávají krajští protidrogoví koordinátoři od roku 2004 (zprávy jsou dostupné na stránkách krajů). Souhrnná zpráva nabízí popis aktuální situace a nových trendů drogové situace v krajích (kapitola 2), souhrnný přehled a vzájemné srovnání krajů v oblasti koordinace protidrogové politiky (kapitola 3), financování (kapitola 4) a dostupnosti služeb v oblasti závislostí (kapitola 5).

Souhrn za rok 2015

  • V r. 2015 se i nadále objevuje vzestupný trend zneužívání opioidních léků, který byl poprvé zaznamenán v r. 2011 (viz Souhrnnou zprávu 2012). Zneužívání fentanylu, respektive roztoku z fentanylových náplastí, se objevuje v Hl. m. Praha, Plzeňském a Karlovarském kraji. Pro některé klienty se fentanyl stal primární drogou. Experimenty s fentanylem byly nově zaznamenány také ve Středočeském a Libereckém kraji. Dále pokračoval trend převážně injekčního užívání léku Vendal® Retard, obsahujícího morfin, v Hl. m. Praha, Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském a Ústeckém kraji.V Plzeňském kraji se stal pro řadu klientů primární drogou.
  • I nadále se v Plzeňském a Ústeckém kraji objevuje injekční užívání léku Palladone®, s účinnou látkou hydromorfon. V Jihomoravském kraji se nově objevuje injekční užívání léku OxyContin®, s účinnou látkou oxykodon.
  • Na mnoha místech v České republice byl zaznamenán vzrůstající trend polymorfního užívání či nahrazování pervitinu jinými látkami. Snížení kvality drog a užívání nových a často neznámých látek pozorují i pracovníci nízkoprahových služeb v Libereckém kraj, což má za následek zhoršení zdravotního stavu, včetně častějšího výskytu psychotických epizod. Na Benešovsku (Středočeský kraj) pracovníci terénních programů v posledním roce zaznamenali výrazně rozšířené užívání opiátů získaných sběrem surového opia na makových polích a tím způsobených zdravotních komplikací, spojených s rizikovým způsobem užívání.
  • Výroční zprávy Královéhradeckého, Pardubického a Jihomoravského kraje upozorňují na nárůst počtu klientů, jejichž primární drogou je marihuana. Ve Středočeském kraji byl zaznamenán nárůst dětských uživatelů marihuany, kteří se dostávali do kontaktu se službami.
  • V Sedlčanech (Středočeský kraj) zaznamenali injekční aplikaci mezi stále mladšími klienty. Naopak v Ústeckém, Libereckém a Královehradeckém kraji se projevuje stárnutí uživatelů drog, stejně jako v Hl. m. Praze, kde se výrazně zhoršuje i jejich zdravotní stav a ekonomická situace. Tyto skutečnosti vedou také k odklonu od nelegálních drog směrem k užívání alkoholu, který je levnější a dostupnější.
  • Středočeský kraj i nadále uvádí mezi hlavními trendy setrvalé pronikání heroinu do drogové scény Mladoboleslavska, která byla dosud téměř bez heroinu. Návrat heroinu na drogovou scénu je spojován s jeho lepší dostupností a vyšší kvalitou. Nárůst počtu uživatelů heroinu se objevuje také v Jihočeském kraji.
  • I v r. 2015 se v Hl. m. Praha nadále projevoval fenomén propojování vietnamských občanů bez přístřeší závislých na návykových látkách s majoritní společností, sdílení společně vybudovaných přístřeší a squatů, zřejmě za účelem distribuce, případně výroby nelegálních návykových látek.
  • V souvislosti s problematikou přeshraničního pašování pervitinu do Německa a zapojení vietnamské komunity do drogové trestné činnosti, vyvíjí služby aktivity zaměřené na kontaktování uživatelů drog z vietnamské komunity. Poskytovatelé služeb však naráží na uzavřenost a těžkou přístupnost této komunity. Pro větší informovanost v rámci této komunity byly v Děčíně (Ústecký kraj) vytvořeny letáky o dostupných adiktologických službách ve vietnamštině.
  • Funkce krajského protidrogového koordinátora existuje ve všech krajích s výjimkou Moravskoslezského, kde agendu zajišťuje referent pro sociální služby. Funkce koordinátora je často kumulovaná s jinou agendou. Funkci krajského protidrogového koordinátora na celý úvazek vykonávalo v r. 2015 osm koordinátorů, nově byla tato funkce zřízena na plný úvazek ve Středočeském kraji.
  • V devíti krajích ze čtrnácti jsou zřízeny komise kraje pro otázky protidrogové politiky; ve dvou krajích se protidrogovou politikou zabývají poradní komise se širším záběrem. V dalších třech krajích (Královéhradeckém, Moravskoslezském a Jihomoravském), ve kterých není zřízena komise, existují pracovní skupiny, které se koordinací protidrogové politiky zabývají.
  • Protidrogová politika krajů většinou vychází z krajského strategického dokumentu pro oblast protidrogové politiky. Jen ve dvou krajích (Středočeském a Plzeňském) je protidrogová politika součástí širší strategie pokrývající celkově oblast sociální politiky nebo prevence kriminality.
  • V r. 2015 pokračoval v Ústeckém kraji trend pozitivních změn v zajištění koordinace protidrogové politiky. V předešlých letech byla protidrogová politika pouze součástí širších strategických dokumentů pokrývajících celkovou oblast sociální politiky nebo prevence kriminality. Zastupitelstvo Ústeckého kraje schválilo na počátku r. 2015 Strategii protidrogové politiky Ústeckého kraje na období 2015-2018, která je realizována prostřednictvím Akčního plánu realizace na období 2015-2018. V Ústeckém kraji došlo v průběhu r. 2015 ke schválení i dalších strategických dokumentů obsahujících otázky protidrogové politiky.
  • V r. 2015 byl ve Středočeském kraji připravován samostatný strategický dokument protidrogové politiky, Koncepce protidrogové politiky Středočeského kraje na léta 2016–2020. Zastupitelstvo Libereckého kraje schválilo v r. 2015 samostatný strategický dokument Plán protidrogové politiky Libereckého kraje na období 2015-2018. V Jihočeském kraji byla v r. 2015 schválená Minimální síť protidrogových služeb na území Jihočeského kraje 2015-2017.
  • Na úrovni obcí zajišťují koordinaci protidrogové politiky místní protidrogoví koordinátoři (MPK). Pozice místního protidrogového koordinátora byla v r. 2014 ustavena ve všech 22 správních obvodech hl. m. Prahy a ve 188 obcích s rozšířenou působností z celkového počtu 205. Z toho ve13 obcích se nejedná přímo o pozici MPK, ale o určenou kontaktní osobu pro danou problematiku. V r. 2015 nedošlo k výrazným změnám v počtu MPK v jednotlivých krajích.
  • V r. 2015 byla zpracována Koncepce protidrogové politiky města Chebu a ostatních patologických závislostí na období 2016-2020 a Plán protidrogové politiky města Chebu a ostatních patologických závislostí na rok 2016 (Karlovarský kraj). V několika obcích v Moravskoslezském kraji vznikl nový strategický dokument: Strategie protidrogové politiky statutárního města Ostravy na období 2016-2020, Koncepce prevence kriminality, protidrogové prevence a prevence jiných závislostí 2016-2020 města Frenštát pod Radhoštěm, Koncepce prevence kriminality Statutárního města Karviná na období 2016 – 2020 včetně Koncepce protidrogové prevence Statutárního města Karviná na období 2016 – 2020.
  • Kraj Vysočina, Královéhradecký, Středočeský, Karlovarský, Plzeňský, Ústecký a Liberecký kraj zaznamenaly využívání zákonné kompetence obcí k regulaci hazardního hraní na svém území a s tím spojené snižování počtu videoloterijních terminálů na území těchto obcí.
  • Kraje v r. 2015 vynaložily na protidrogovou politiku ze svých zdrojů 198,4 mil. Kč, obce pak 69,9 mil. Kč, samosprávy celkem tedy 268,3 mil. Kč. Objem výdajů z rozpočtů samospráv se tak oproti roku 2014 navýšil o 26,7 mil. Kč, a to i po odečtení částky na domovy se zvláštním režimem (7,7 mil. Kč), která nebyla v předchozích letech započítávána.
  • Měřeno absolutní výší částky, na protidrogovou politiku se vynaložilo ze strany samospráv v r. 2015 nejvíce finančních prostředků v Hl. m. Praha (72,5 mil. Kč), v Moravskoslezském (33,7 mil. Kč) a Jihomoravském kraji (26,7 mil. Kč).
  • Na spolufinancování protidrogové politiky v kraji z rozpočtu samospráv se obce podílí různou měrou. Jejich podíl se pohybuje od 9,1 % v Královéhradeckém kraji, 13,1 % v Karlovarském kraji a v Kraji Vysočina, 48,7 % v Moravskoslezském a Plzeňském kraji, až po 70,1 % v Ústeckém kraji, ve kterém je podíl obcí významně vyšší než podíl kraje.
  • V r. 2015 se samosprávy podílely na financování jednotlivých oblastí protidrogové politiky následovně: záchytné stanice (80,1 mil. Kč), oblast harm reduction (79,6 mil. Kč), primární prevence (32,3 mil. Kč), rezidenční služby (27,8 mil. Kč), ambulantní služby (24,6 mil. Kč), následná péče (16 mil. Kč), preventivní a léčebné služby ve vězení (1,6 mil. Kč), koordinace, výzkum a informace (1,7 mil. Kč), sociální podniky (0,5 mil. Kč) a ostatní oblasti (4,5 mil. Kč).
  • V oblasti snižování rizik je síť služeb v České republice relativně dobře vybudovaná. Území Moravy je pokryto rovnoměrně, v každém okrese existuje kontaktní centrum či sídlo terénního programu se zázemím (výjimkou je okres Brno-venkov), naopak v Čechách jsou tyto služby rozmístěny nerovnoměrně (Plzeňský, Středočeský, Liberecký, Královehradecký, Pardubický kraj a Kraj Vysočina).
  • Kraje spíše konstatují stabilitu relativně dobré místní dostupnosti služeb, zejména programů snižování rizik, nicméně dostupnost služeb z časového hlediska, z hlediska kapacit (personálních) a z hlediska spektra nabízených služeb je značně limitovaná. Z důvodu finančních problémů dochází k omezování jednotlivých činností a provozní doby a také ke snižování časové dotace na práci s klientem.
  • Kraje již dlouhodobě upozorňují na nedostatky v síti služeb ambulantní léčby, na jejich nerovnoměrné rozložení a poddimenzovanost. Kraje rovněž upozorňují na nízký počet psychoterapeutů, psychiatrů a dalších lékařů, kteří jsou ochotní pracovat s uživateli drog v ambulantních zdravotnických zařízeních. Pozitivním trendem je vzrůstající počet specializovaných ambulancí pro patologické hráče financovaný prostřednictvím dotačního titulu RVKPP (Olomoucký, Zlínský, Jihomoravský, Liberecký, Ústecký, Královehradecký, Jihočeský, Moravskoslezský kraj a Kraj Vysočina).
  • Z poskytnutých údajů ve výročních zprávách stojí za zmínku situace sítě služeb v Karlovarském kraji, kde nebylo (stejně jako v roce 2014) identifikováno více typů služeb, v r. 2015 nebyl v tomto kraji ani jeden poskytovatel primární prevence (mimo škol, školských zařízení a aktivit policie), chybí také detoxifikace, substituční program, doléčovací program či terapeutická komunita.
  • Informace o kapacitách jednotlivých služeb jsou pouze orientační. Data za primární prevenci jsou oproti r. 2014 ucelenější, a to i z důvodu, že velká část neziskových organizací prošla v r. 2015 certifikací MŠMT. Data za služby zajišťující snižování rizik jsou asi nejlépe zpracována a jsou nejpodrobnější. Bohužel, ani krajští koordinátoři mnohdy nedisponují přesnými informacemi (zejména u pobytových zdravotnických zařízení). U ambulancí je potom kapacita složitě určitelná (mnohdy je vyplňována aktuální kapacita oproti roční kapacitě).

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Připojené dokumenty