Výroční zprávy a odborné publikace

29. 11. 2013 10:30

Zpráva o realizaci protidrogové politiky v krajích

Krajští protidrogoví koordinátoři vypracovávají každoročně výroční zprávy o realizaci protidrogové politiky v krajích.

Souhrnná zpráva o realizaci protidrogové politiky v krajích je zpracována sekretariátem Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky na základě výročních zpráv jednotlivých krajů, které zpracovávají krajští protidrogoví koordinátoři od roku 2004 (zprávy jsou dostupné na stránkách krajů). Souhrnná zpráva nabízí popis aktuální situace a nových trendů drogové situace v krajích (kapitola 2), souhrnný přehled a vzájemné srovnání krajů v oblasti koordinace protidrogové politiky (kapitola 3), financování (kapitola 4) a dostupnosti služeb v oblasti závislostí (kapitola 5).

Souhrn za rok 2016

  • Zneužívání fentanylu, respektive intravenózní aplikace substance vzniklé vyvařením použitých fentanylových náplastí ze zdravotnického odpadu nebo získaných přímood onkologických pacientů či jejich příbuzných se objevuje v hl. m. Praze, Plzeňském, Ústeckém, Středočeském a Karlovarském kraji a ojediněle v Jihočeském kraji. Zvyšuje se také počet klientů, pro které se fentanyl stal primární drogou.
  • Injekční užívání léku Vendal® Retard proti bolesti (poprvé zaznamenáno v r. 2011) bylo v r. 2016 hlášeno v hl. m. Praze, Jihočeském a Plzeňském kraji. Plzeňský kraji také upozorňuje na výrazný nárůst klientů užívajících opioidní analgetika, pro které se tento lék stává také primární drogou. V Hl. m. Praha je tento lék zřejmě používán k výrobě heroinu a morfinu.
  • Injekční užívání léků bylo hlášeno z několika krajů: Palladone® (Plzeňský a Ústecký kraj), OxyContin® (Jihomoravský, Středočeský kraj), Tramal® a léky s obsahem tramalu (Jihomoravský, Zlínský kraj) a buprenorfinové preparáty Addnok® (hl. m. Praha).
  • V r. 2016 lektoři primární prevence v Brně zaznamenali zneužívání DXM ve formě tablet proti kašli mezi studenty středních škol a druhého stupně základních škol. Nejčastěji užívají 8–12 tablet, někteří žáci experimentují s množstvím větším než 25 tablet, což je následováno nepříjemnými stavy.
  • Informace z krajů upozorňují na nasální uživatele pervitinu v prostředí nočního života ve věku okolo 19 let (Liberecký kraj), na klienty, kteří pervitin užívají za účelem zvýšení svého pracovního výkonu (Liberecký, Karlovarský kraj), či na změnu v kontaktu s klienty, kdy mizí trend odpočinku v kontaktní místnosti a klienti službu vyhledávají pouze v případě potřeby (Jihomoravský kraj – služba si to vysvětluje změnou zaměstnanosti klientů, cca 80 % klientů mělo v r. 2016 práci).
  • V některých regionech bylo i v r. 2016 během letních měsíců výrazné užívání surového opia, šlo o Středočeský kraj (zejména Benešovsko a Mělnicko), Královéhradecký, Liberecký, Jihomoravský kraj (zejména Vyškovsko a Znojemsko), Olomoucký a Zlínský kraj (zejména Kroměřížsko a nově i Vsetínsko). Užívání opiátů získaných sběrem surového opia na makových polích s sebou přináší rizika zdravotních komplikací způsobených rizikovým způsobem užívání v přírodním prostředí. Obdobně je sezónně běžné užívání psychoaktivních hub (Liberecký a Olomoucký kraj).
  • Obecně lze říci, že oproti předchozím letům téměř vymizelo užívání nových syntetických látek. Služby napříč všemi kraji zaznamenávají ojedinělé či jednorázové zkušenosti. Výjimku v tomto ohledu i nadále tvoří hl. m. Praha, kde byl v první polovině roku zaznamenán nárůst užívání látek s označením FUNKY. Ve druhé polovině roku klienti nízkoprahových služeb referovali o horší dostupnosti syntetických stimulantů.
  • V Libereckém, Středočeském, Zlínském a Královehradeckém kraji se projevuje stárnutí uživatelů drog, stejně jako v hl. m. Praze, kde se výrazně zhoršuje i jejich zdravotní stav a současně je i špatná dostupnost lékařské péče pro tuto cílovou skupinu (zejména stomatologická, gynekologická, chirurgická a péče praktických lékařů).
  • Ze strany poskytovatelů služeb jsou hlášena různá specifika práce s romskou menšinou, jako např. nedůvěřivost vůči programům (Jihomoravský kraj), problémy s vracením použitých injekčních setů (Jihomoravský kraj) či opakované používání injekčních stříkaček a sdílení použitých jehel (Ústecký, Královéhradecký a Středočeský kraj), nemožnost navázat práci s klientem více strukturovaně (Jihomoravský kraj), vícegenerační užívání (Středočeský a Královéhradecký kraj) a nízký věk při zkušenostech s legálními návykovými látkami a nízký věk problémových uživatelů drog (Ústecký kraj).
  • V Jihočeském kraji se v r. 2016 nárazově, ale s mnohem větší intenzitou než v předchozích letech objevují informace o užívání kokainu.
  • V r. 2016 se v Hl. m. Praha nadále projevoval fenomén propojování vietnamských občanů bez přístřeší závislých na návykových látkách s majoritní společností, sdílení společně vybudovaných přístřeší a squatů, zřejmě za účelem distribuce, případně výroby nelegálních návykových látek.
  • Funkce krajského protidrogového koordinátora existuje ve všech krajích; v Moravskoslezském kraji agendu zajišťuje referent pro sociální služby. Funkce koordinátora je často kumulovaná s jinou agendou. Funkci krajského protidrogového koordinátora na celý úvazek v r. 2016 vykonávalo 8 koordinátorů. V Kraji Vysočina nebyla pozice KPK obsazená od listopadu 2016 do července 2017. Obdobná situace byla od prosince 2016 do května 2017 i v hl. m. Praze.
  • V 9 krajích ze 14 jsou zřízeny komise kraje pro otázky protidrogové politiky; ve 2 krajích se protidrogovou politikou zabývají poradní komise se širším záběrem. V dalších 3 krajích (Královéhradeckém, Moravskoslezském a Jihomoravském), ve kterých není zřízena komise, existují pracovní skupiny, které se koordinací protidrogové politiky zabývají.
  • Protidrogová politika krajů většinou vychází krajského specifického strategického dokumentu pro oblast protidrogové politiky, kromě Plzeňského kraje, kde protidrogová politika je součástí širší strategie pokrývající celkově oblast prevence kriminality, a nově od r. 2016 také v Královehradeckém kraji, kde nová Strategie prevence sociálně nežádoucích jevů v Královéhradeckém kraji 2017–2021 zahrnuje 3 oblasti: prevence kriminality, protidrogové politiky a sociálně vyloučených lokalit.
  • Nové strategické dokumenty protidrogové politiky kraje byly v r. 2016 schváleny: v Plzeňském kraji (Koncepce prevence kriminality a sociálně patologických jevů Plzeňského kraje na léta 2017–2020, která byla zpracovávaná nově vzniklou Pracovní skupinou protidrogovou a prevence kriminality), v Středočeském kraji (Koncepce protidrogové politiky Středočeského kraje na léta 2016–2020), v Kraji Vysočina (Strategie protidrogové politiky Kraje Vysočina na období 2016–2019).
  • Na úrovni obcí zajišťují koordinaci protidrogové politiky místní protidrogoví koordinátoři (MPK). Pozice MPK byla v r. 2016 ustavena ve všech 22 správních obvodech hl. m. Prahy a ve 186 obcích s rozšířenou působností z celkového počtu 205. Z toho ve 14 obcích se nejedná přímo o pozici MPK, ale o určenou kontaktní osobu pro danou problematiku. V r. 2016 nedošlo k výrazným změnám v počtu MPK v jednotlivých krajích.
  • V r. 2016 vešla v platnost Koncepce protidrogové politiky města Chebu a ostatních patologických závislostí na období 2016–2020 a Plán protidrogové politiky města Chebu a ostatních patologických závislostí na rok 2016 (Karlovarský kraj). V Moravskoslezském
    kraji byl zpracován Plán protidrogové politiky města Bruntál na období 2017–2021 a Koncepce prevence kriminality a protidrogové politiky města Opavy 2017–2021. Město Havířov, kde je dosud protidrogová politika řešena v rámci Koncepce prevence kriminality, připravuje samostatný dokument, jehož schválení se předpokládá do konce r. 2017.
  • Až na výjimky specifické strategické dokumenty krajů zahrnují i problematiku hazardního hraní, alkoholu a tabáku. Koncepce Karlovarského kraje a strategie Jihomoravského kraje reálně nezačleňují ani oblast alkoholu a tabáku, ani hazardního hraní a zabývají se pouze otázkami nelegálních drog. Obdobně i strategie Jihočeského kraje tyto nové oblasti protidrogové politiky nezahrnuje, ale dokument Minimální sítě protidrogových služeb na území Jihočeského kraje 2015–2017 se zabývá službami jak pro uživatele drog a alkoholu, tak i pro hazardní hráče.
  • Na financování protidrogové politiky se podílí jak rozpočet státu, tak i rozpočty krajů a obcí. Kraje finanční prostředky ze svých rozpočtů na financování služeb rozdělují, až na výjimky, prostřednictvím jednoletých dotačních nebo grantových řízení. Rozdíly lze spatřovat ve využití těchto řízení, např. Kraj Vysočina, Karlovarský, Moravskoslezský, Plzeňský a Středočeský kraj využívají dotační tituly k dofinancování služeb na základě již známých výsledků dotačních řízení státní správy, další kraje je vyhlašují nezávisle na státních orgánech – Zlínský, Jihočeský nebo Liberecký kraj.
  • V souvislosti se změnou koncepce financování sociálních služeb, zavedením nástroje vyrovnávací platby, lze pozorovat, že služby pro uživatele drog poskytované nestátními neziskovými organizacemi se na úrovni některých krajů stávají pouze jednou z mnoha podskupin sociálních služeb – 8 krajů financuje v oblasti sekundární a terciární prevence a péče ze svých prostředků pouze registrované sociální služby. V 11 krajích existují specifické dotační tituly pro financování adiktologických služeb.
  • Z celkem 38 dotačních programů vyhlašovaných kraji je certifikace odborné způsobilosti adiktologických služeb, která dokládá odbornost poskytované péče, jako podmínka aplikována pouze u 11.
  • Kraje v r. 2016 vynaložily na protidrogovou politiku ze svých zdrojů 198,8 mil. Kč, obce pak 70 mil. Kč, samosprávy celkem tedy 268,8 mil. Kč. Objem výdajů z rozpočtů samospráv se tak oproti roku 2015 navýšil pouze zcela nepatrně o 476 tis. Kč.
  • Měřeno absolutní výší částky, na protidrogovou politiku se vynaložilo ze strany samospráv v r. 2016 nejvíce finančních prostředků v hl. m. Praze (63,4 mil. Kč),v Moravskoslezském (31,5 mil. Kč) a Jihomoravském kraji (27,2 mil. Kč). Na spolufinancování protidrogové politiky v kraji z rozpočtu samospráv se obce podílí různou měrou. Jejich podíl se pohybuje od 6,5 % v Královéhradeckém kraji, 9,1 % v Kraji Vysočina a 15,3 v Karlovarském kraji až po 50,4 % v Ústeckém kraji, 51,5 % v Moravskoslezském kraji a 53,2 % v Plzeňském kraji. Celorepublikový průměrný podíl obcí na celkovém financování samospráv je 25,9 %.
  • V r. 2016 se obce a kraje celkem podílely na financování jednotlivých oblastí protidrogové politiky následovně: oblast harm reduction (80 mil. Kč), záchytné stanice (64 mil. Kč), primární prevence (34,7 mil. Kč), ambulantní služby (28,3 mil. Kč), rezidenční služby (28,1 mil. Kč), následná péče (15,5 mil. Kč), preventivní a léčebné služby ve vězení (1,7 mil. Kč), koordinace, výzkum a informace (1 mil. Kč) a ostatní oblasti (7,9 mil. Kč).
  • Některé kraje a obce se pokoušejí o systematické, koordinované spolufinancování služeb na svém území. Od r. 2014 je v Jihočeském kraji k dispozici model jednotného spolufinancování protidrogových služeb obcemi, kde výše příspěvku obcí je navržena v částce přepočtené na jednoho obyvatele, podle konkrétního druhu služby. V r. 2016 se do tohoto modelu zapojilo 135 obcí celkovou částkou 2 145 390 Kč, tedy asi 21,6 % všech obcí v kraji. V Libereckém kraj je od r. 2009 vytvořen systém, který vychází z typu obce a počtu jejích obyvatel. Získané prostředky se dělí dohodnutým poměrem mezi služby, zřetel je brán na typ služby a její dostupnost v území. V Pardubickém kraji je financování ze strany obcí částečně koordinováno s jediným poskytovatelem služeb v kraji, kdy po domluvě s poskytovatelem služeb jsou terénní programy poskytovány převážně v obcích, které přispívají (alespoň minimálně) na jejich provoz. Pardubický kraj doporučil minimální příspěvek ve výši 50 000 Kč, tímto doporučením se řídí pouze 4 obce v kraji.
  • V oblasti snižování rizik je síť služeb v České republice relativně dobře vybudovaná. Území Moravy je pokryto rovnoměrně, v každém okrese je kontaktní centrum či sídlo terénního programu se zázemím (výjimkou je okres Brno-venkov), naopak v Čechách jsou tyto služby rozmístěny nerovnoměrně (Plzeňský, Středočeský, Liberecký, Královehradecký, Pardubický kraj a Kraj Vysočina).
  • Většina krajů popisuje síť služeb ve výročních zprávách jako reálné, těžko udržitelné a často nedostačující minimum. Kraje spíše konstatují stabilitu relativně dobré dostupnosti služeb, zejména programů snižování rizik, spíše z pohledu geografické dostupnosti. Problémem, na který však krajští protidrogoví koordinátoři ohledně dostupnosti služeb upozorňují především, je dostupnost časová, kapacitní (personální) a také dostupnost některých složek či programů jednotlivých služeb.
  • Významné nedostatky koordinátoři napříč republikou konstatují, stejně jako v předcházejícím roce, zejména v dostupnosti ambulantní léčby, neochotě lékařů pracovat s klientelou uživatelů návykových látek a péči pro klienty s duálními diagnózami. Potvrdil to i průzkum Jihočeského kraje realizovaný v r. 2015 mezi 44 ambulancemi (zpráva upozorňuje na řadu problémů s dostupností psychiatrickambulantní léčby – poddimenzovanost péče, nedostatečná kvalifikace lékařů pro tutocílovou skupinu, chybějící reálná správa sítě apod.).
  • Na druhou stranu se v r. 2016 podařilo v některých krajích stimulovat vnik nových nebo rozšíření stávajících služeb.
  • Zejména díky dotačnímu titulu RVKPP na podporu služeb věnujících se patologickým hráčům byla v roce 2016 napříč kraji věnována péče klientům ve stávajících i nově vznikajících ambulantních službách a doléčovacích programech (Jihomoravský, Jihočeský, Královehradecký, Liberecký, Olomoucký, Plzeňský, Středočeský, Ústecký, Moravskoslezský, Zlínský kraj a Kraj Vysočina). V některých krajských městech se daří realizovat samostatné programy pouze pro cílovou skupinu hazardních hráčů.
  • Kromě nových služeb a programů pro hazardní hráče vznikly v r. 2016 také další nové služby. V Olomouckém kraji vzniklo nové zdravotnické zařízení – Adiktologická ambulance organizace Darmoděj z.ú. v Jeseníku a Adiktologická ambulance prevence a léčby závislostí (Nestátní interní oddělení s.r.o.) v Olomouci; v Praze byl v rámci terénního programu NO BIOHAZARD (PROGRESSIVE o.p.s.) zaveden nový program PARTYHARMreduction, který je zaměřen na terénní práci v prostředí nočního života; ve Středočeském kraji v r. 2016 se služba CHRPA (Magdaléna o.p.s.) začala specializovat
    na populaci klientů s duální diagnózou; v Ústeckém kraji založila v r. 2016 organizace WHITE LIGHT I., z.ú., Centrum primární prevence se sídlem v Ústí nad Labem. Dále byly v r. 2016 podniknuty kroky ke vzniku adiktologické ambulance pro děti a mládež, která zahájila svůj provoz v r. 2017. V Jihočeském kraji vznikl program Adiktologické služby ve vězeňství Prevent v Českých Budějovicích a významná je i změna v Psychiatrické léčebně Červený Dvůr, kde vzniklo nové oddělení „3D“.
  • Často je ve zprávách krajů zmiňována absence terénní práce s náctiletými uživateli konopí, kterým se většina harm reduction terénních programů nemá kapacitu věnovat. Někteří koordinátoři upozorňují také na absenci návazných služeb, které by s osobami po propuštění z protialkoholní záchytné stanice dlouhodobě pracovaly na léčbě závislosti či na motivaci ke změně chování.
  • Z poskytnutých údajů ve výročních zprávách stojí za zmínku stav sítě služeb v Karlovarském kraji, kde nebylo (stejně jako v r. 2015) identifikováno více typů služeb, v r. 2016 nebyl v tomto kraji ani jeden poskytovatel primární prevence (mimo škol, školských zařízení a aktivit policie), chybí také detoxifikace, substituční program, doléčovací program či terapeutická komunita.
  • Informace o kapacitách jednotlivých služeb jsou pouze orientační. Data za služeb zajišťujících snižování rizik jsou nejpodrobnější a nejlépe zpracována. Bohužel, ani krajští koordinátoři mnohdy nedisponují přesnými údaji, zejména v případě pobytových zdravotnických zařízení. U ambulancí je potom kapacita složitě určitelná a mnohdy je vyplňována aktuální kapacita oproti roční kapacitě.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Připojené dokumenty