23. května 2008

Krajský úřad Středočeského kraje - 23. května 2008

Přítomni / Omluveni: viz prezenční listina (Příloha č. 1).

Schůzi Výboru pro regiony Rady vlády pro nestátní neziskové organizace (dále jen "Výbor") řídil jeho předseda Bc. R. Haken.


Program schůze:

1) Zahájení a úvod
2) Diskuse o problematice sociální ekonomiky
3) Krajská servisní střediska pro nestátní neziskové organizace
4) Aktuální informace sekretariátu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace
5) Termíny schůzí výboru do konce roku 2008
6) Různé


Ad 1) Zahájení a úvod

Bc. R. Haken přivítal přítomné a představil nového člena Výboru Ing. M. Jemelku, starostu Dolní Poustevny, který bude ve Výboru zastupovat Svaz měst a obcí České republiky. Bc. R. Haken dále uvedl, že dnešní schůze bude věnována především problematice sociální ekonomiky, což je jedno z témat Výboru.


Ad 2) Diskuse o problematice sociální ekonomiky

Na dnešní schůzi byli pozvaní někteří hosté, kteří prezentovali své zkušenosti se sociálním podnikáním.
Nejdříve vystoupila PhDr. P. Francová z Nového Prostoru, expertka NTS C programu CIP EQUAL, s prezentací "Představení sociální ekonomiky a podnikání" (viz Příloha č. 2).
Mgr. L. Klvaňová se otázala, zda do definice sociálního podniku spadají i např. aktivisté nebo organizace, zabývající se vzděláváním. PhDr. P. Francová odpověděla, že do vymezení sociálního podniku patří subjekty podle toho, jestli naplňují kritéria sociálního podniku.
V. Keprt vznesl dotaz, kdo v sociálním podniku nese rizika. Podle jeho názoru manažerský přístup a demokracie nejdou moc dohromady. PhDr. P. Francová uvedla, že se o tom vedly velké diskuse. Záleží však na konkrétní právní formě sociálního podniku (společnost s ručením omezeným, družstvo apod.). Ing. L. Brančíková k tomu dodala, že demokracie v sociálním podniku musí mít stanovena jasná pravidla.
M. Plass položil otázku, proč vůbec zavádět sociální podnikání. Podle jeho zkušeností např. v Itálii zakládají firmy své sociální podniky jen kvůli úlevám na daních. PhDr. P. Francová odpověděla, že sociální podnikání není jen o úlevách. Samozřejmě může docházet k jejich zneužívání. Proto by např. u nás měly úlevy přijít až později. Kvůli sociálnímu podnikání u nás zatím není třeba přijímat zvláštní zákony.
Bc. J. Vondráček prezentoval své zkušenosti z Berlína. Sociální podnikání tam má jiné důvody - např. nezaměstnanost, ghetta imigrantů apod. Město není schopné zajišťovat některé služby a tak podporuje sociální podniky. Podle Bc. J. Vondráčka se možná snažíme aplikovat něco, co není v České republice zapotřebí. Stejně jako M. Plass vyslovil obavy z možného zneužívání úlev. PhDr. P. Francová uvedla, že je pravda, že v západní Evropě se sociální podnikání používá i na řešení některých problémů. Sociální ekonomika je však širší pojem. Je to trend. Řada podnikatelů se jejími principy řídí, aniž si to uvědomuje. Chceme to jen podporovat.
Ing. L. Brančíková ze Svazu českých a moravských výrobních družstev vystoupila s prezentací "Sociální družstvo a podnik" (viz Příloha č. 3).
V. Keprt uvedl, že má zkušenosti s chráněnou dílnou. Odběratele výrobků však zajímají pouze obchodní podmínky, termíny, ceny apod. Pro ně je to jen "byznys". Proto by doporučoval ponechat sociální podnikání na pravidlech byznysu, ale motivačně podpořit sociální aspekty. Takové firmy by pak měly být zvýhodněny.
Ing. D. Žárský prezentoval své zkušenosti se sociálním podnikem handicapovaných. Časem museli přejít do normálního podnikání, protože sociální podnikání nebylo udržitelné.
Bc. J. Vondráček uvedl, že existuje jen jedna ekonomika, jeden kapitál. Proč tedy používat nová zvýhodnění, která jsou zneužitelná? Ing. L. Brančíková odpověděla, že jde zřejmě o nedorozumění. Zdravotně postižení dnes ani nejsou motivováni něco dělat, protože z toho mají obavy. Právě na ně má být zaměřena podpora, aby mohli provozovat smysluplnou činnost, žít smysluplný život. Např. jisté družstvo invalidů si slovo "invalidů" odstranilo z názvu, aby nevzbuzovali soucit. Největším problémem je kontrolní role státu, který musí bránit zneužívání.
Ing. R. Soukupová uvedla jako příklad dobré praxe Ligu Bruntál. Tato organizace zaměstnala nezaměstnané Romy a přesvědčila radnici, aby jí svěřila část služeb pro město. Nakonec se ukázalo, že je Liga levnější než soukromé firmy, které tyto služby běžně vykonávají.
Doc. Ing. M. Dohnalová, CSc. informovala přítomné, že v minulosti založila na Fakultě humanitních studií University Karlovy studijní obor Občanský sektor. Seznámila se s konceptem sociální ekonomiky v zahraničí. V existujících výzkumných studiích jsou uváděny různé definice sociální ekonomiky a různé právní formy organizací. Existuje však jistá shoda na těchto právních formách: družstva, vzájemné společnosti, asociace a nadace. V sociální ekonomice je velice důležitý sociální aspekt (např. zdravotně postižení mohou něco dělat, jsou společnosti platní). Kromě toho si něco vydělají a nejsou tedy zcela závislí na státu.
Bc. R. Haken položil dva dotazy: zda je problematika sociální ekonomiky obsažena v nějakém operačním programu a co očekávají odborníci na sociální ekonomiku od státu? PhDr. P. Francová odpověděla, že sociální ekonomika je ve třech operačních programech. V Integrovaném operačním programu a v Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost se připravuje společný globální grant. V současné době se pro ně stanovují podmínky. Dále uvedla, že stát by měl umět vymezit prostor pro sociální podnikání a způsob jeho podpory.
Mgr. J. Němec se zeptal, jak se v rámci sociální ekonomiky počítá se zapojením dětí a mládeže. Bc. R. Haken uvedl, že v současné době pouze vymezujeme téma. Podnět Mgr. J. Němce bude zapracován.
Bc. R. Haken shrnul tento bod programu. Poděkoval hostům za jejich příspěvky. Téma sociální ekonomiky se bude stejně jako např. partnerství objevovat v náplni práce Výboru i nadále. Sociální ekonomika bude obsažena i v Koncepci podpory rozvoje neziskového sektoru. Dále informoval přítomné o probíhajících pracích na přípravě věcného záměru zákona o neziskových organizacích a veřejné prospěšnosti (dříve zákon o nestátních neziskových organizacích). Bc. R. Haken rovněž informoval o publikaci Evropského hospodářského a sociálního výboru o sociální ekonomice. Zájemci o tuto publikaci se mohou obrátit na Ing. M. Vyšína ze sekretariátu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace (dále jen "Rada") (vysin.martin@vlada.cz).
V. Keprt navrhl uspořádat alespoň jednu konferenci na téma sociální ekonomiky. Bc. R. Haken uvedl, že Evropský hospodářský a sociální výbor má zájem na tom, aby se taková konference konala v rámci českého předsednictví Radě Evropské unie. V. Keprt odpověděl, že by se mělo jednat spíše o pracovní konferenci. Vzhledem k sociální a ekonomické situaci Ústeckého kraje navrhl D. Černý uspořádat takovou konferenci právě v Ústeckém kraji.


Ad 3) Krajská servisní střediska pro nestátní neziskové organizace

Z časových důvodů byl tento bod programu vynechán.


Ad 4) Aktuální informace sekretariátu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace

Mgr. K. Manová podala přítomným stručnou informaci o aktuálním dění kolem projektu "Vytvořit maximálně svobodný prostor pro aktivity občanů, spolků a neziskového sektoru". V rámci tohoto projektu se dnes konají hned po skončení schůze Výboru tzv. kulaté stoly k SWOT analýze českého neziskového sektoru. SWOT analýza bude poté ještě zveřejněna na internetových stránkách Rady. Kromě projektu pracuje Rada ještě na návrhu věcného záměru zákona o neziskových organizacích a veřejné prospěšnosti a na přípravě konference "Evropa angažovaných občanů", která se bude konat v rámci českého předsednictví Radě Evropské unie.


Ad 5) Termíny schůzí výboru do konce roku 2008

Byly dohodnuty tyto termíny dalších schůzí Výboru: 16. června 2008 v Královéhradeckém kraji, 12. září 2008 v Plzeňském kraji, 17. října 2008 v Ústeckém kraji a 28. listopadu 2008 v kraji Vysočina (pravděpodobně).


Bc. R. Haken
předseda Výboru


V Praze, dne 3. června 2008
Zpracoval: sekretariát Rady