7. března 2008

Krajský úřad Olomouckého kraje - 7. března 2008

Přítomni / Omluveni: viz prezenční listina.


Program schůze:

1) Zahájení - uvítání, představení hostů
2) Prezentace partnerských aktivit a projektů realizovaných v Olomouckém kraji ve spolupráci kraje a NNO
3) Diskuse o pojmu partnerství
4) Diskuse o krajských servisních střediscích pro NNO
5) Různé


Ad 1) Zahájení - uvítání, představení hostů

Dopolední část schůze Výboru pro regiony Rady vlády pro nestátní neziskové organizace (dále jen "Výbor") řídila MUDr. J. Chalánková, náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje.


Ad 2) Prezentace partnerských aktivit a projektů realizovaných v Olomouckém kraji ve spolupráci kraje a NNO

Představení partnerských aktivit Olomouckého kraje s neziskovým sektorem zahájila Ing. S. Klvaňová (Odbor strategického rozvoje Krajského úřadu Olomouckého kraje) s prezentací projektu "Půjčky pro NNO ze SROP 3.2" (Příloha č. 1). Následovaly prezentace projektů "Podpora informačních a organizačních aktivit NNO Olomouckého kraje" (T. Šulák, Centrum pro komunitní práci Střední Morava - Příloha č. 2) a "Pomáháme neziskovkám" (Ing. J. Rudolf, Nadační ústav regionální spolupráce, o.p.s. a Unie nestátních neziskových organizací Olomouckého kraje (dále jen "UNO") - Příloha č. 3).
Na dotaz Ing. D. Žárského, proč je výhodné nemít právní subjektivitu, jako je tomu v případě UNO, odpověděli Ing. J. Rudolf a Ing. M. Podlaha, že to má několik důvodů. Jednak je to dáno tradicemi a jednak organizace s právní subjektivitou musí objektivně splňovat některé požadavky, např. musí mít IČ, určitou administrativu apod., na což UNO nemá potřebné prostředky.
Prezentace pokračovaly vystoupením Ing. M. Novotné (Odbor strategického rozvoje Krajského úřadu Olomouckého kraje) "Podpora místních akčních skupin" (Příloha č. 4), Ing. M. Podlahy (Upre Roma, o.p.s.) "Šance pro Romy" (Příloha č. 5) a A. Staňka (Ester, o.s.) "Sociální služby pro sociálně vyloučené a lidi se zdravotním a duševním onemocněním" (Příloha č. 6).


Ad 3) Diskuse o pojmu partnerství

Odpolední část schůze Výboru řídil jeho předseda Bc. R. Haken.
Bc. R. Haken nejprve podal přítomným informaci o zastoupení nestátních neziskových organizací (dále jen "NNO") v orgánech Zastupitelstva a Rady Olomouckého kraje.
Dále seznámil přítomné s programem odpolední části schůze Výboru a požádal všechny, aby se představili.
Poté podal stručnou informaci o Radě vlády pro NNO (dále jen "RVNNO"), o jejích třech výborech, způsobu fungování apod. Uvedl, že ho mrzí nízká účast členů Výboru, reprezentujících krajskou samosprávu. Z dnešní schůze se jich omluvilo celkem 8.
Bc. R. Haken nastínil podobu výjezdních zasedání Výboru. První částí má být setkání s krajskými politiky a úředníky a představení RVNNO. Z programu dnešní schůze tento bod sice vypadl, ale na příštích schůzích ho Bc. R. Haken doporučil zachovat. Dalším blokem výjezdního zasedání má být prezentace spolupráce daného kraje s neziskovým sektorem. Třetím blokem má být samotná schůze Výboru a čtvrtou, poslední část schůze má tvořit setkání s místními, malými, dobrovolnými "neprofesionalizovanými" NNO. I tato část z programu dnešní schůze vypadla. Na dotaz Mgr. K. Morávkové, jak často se výjezdní zasedání mají konat, odpověděl Bc. R. Haken, že původně se měly výjezdní schůze pravidelně střídat se schůzemi v Praze na Úřadu vlády České republiky. Avšak vzhledem k tomu, že krajů je celkem 14, by asi bylo vhodnější pořádat všechny schůze Výboru jako výjezdní. Mgr. K. Morávková navrhla spíše dvakrát výjezdní zasedání a jednou v Praze. Bc. R. Haken s tím souhlasil. D. Černý s tímto návrhem také souhlasil, ale doporučil, aby se příští schůze konala v Praze, protože na dnešní schůzi je přítomno málo členů Výboru a bylo by vhodné projednat tento návrh s většinou členů. Bc. R. Haken tento bod uzavřel s tím, že příští schůze Výboru proběhne 18. dubna 2008 v Praze, kde se Výbor dohodne na četnosti výjezdních zasedání.
Bc. R. Haken dále představil přítomným upravený seznam témat, kterými se bude Výbor zabývat. Mgr. K. Morávková uvedla, že je nutné legislativně ošetřit vymezení NNO podle právních forem. Problematická jsou např. zájmová sdružení právnických osob nebo družstva.
Bc. R. Haken otevřel diskusi k definici pojmu partnerství. Uvedl, že sekretariát RVNNO požádal členy Výboru, aby poslali své návrhy na vymezení tohoto pojmu. Reagoval však pouze D. Černý.
G. Mazalová prezentovala svou definici partnerství: Společný cíl a zájem, těsná spolupráce a společná zodpovědnost za společné projekty, vzájemná podpora a důvěra, vzájemné zohlednění potřeb, rovné postavení partnerů, vyšší výkon při realizaci různých projektů a jejich větší transparentnost. Důležitá je vzájemná informovanost a výměna zkušeností pro lepší vhled do problematiky oboru činností partnera, a tím zkvalitnění další spolupráce. Je také velice důležité definovat, kdo bude partnerem / partnery.
Mgr. J. Němec položil otázku, kdo všechno by se do partnerství např. v rámci kraje měl zapojit. Měly by to být všechny NNO nebo nějaká zastřešující asociace? Podle něj by to mělo být stanoveno v zákoně.
Mgr. K. Morávková souhlasila s vymezením partnerství, které prezentovala G. Mazalová. Podle ní je důležité, aby každý z partnerů definoval své slabé stránky. Partneři musí nést společnou odpovědnost. Na každé úrovni má partnerství jiný obsah a jiné cíle.
Ing. D. Žárský uvedl, že se v praxi nesetkal s problémy při realizaci partnerství, protože se pro každou příležitost nastaví pravidla pro partnerství tak, aby byla splnitelná. Na jeho dotaz, v jakém rámci partnerství se pohybujeme, odpověděl Bc. R. Haken, že cílem Výboru je popsat partnerství mezi NNO a veřejnou správou na úrovni krajů.
D. Černý představil přítomným svou definici partnerství, kterou před schůzí zaslal sekretariátu RVNNO: Partnerství NNO a veřejné správy je taková forma spolupráce, kdy NNO a veřejná správa realizují projekty nebo programy, které jsou evidentně a prokazatelně prospěšné pro společnost, ať již na obecní, mikroregionální, krajské i celostátní úrovni. Takové projekty mají být transparentně zveřejňované, aby veřejnost mohla i kriticky hodnotit, zda pojem partnerství v konkrétní formě není prázdný, jenom módní a fangličkářsky načepýřený. Efekt partnerství mohou potvrdit jedině výsledky, ať již průběžné nebo docílené po skončení projektu nebo programu partnerství. Spolupráce v rámci partnerství musí být vzájemně výhodná a musí ve svém důsledku přinést více, než kdyby partneři pracovali samostatně (synergický efekt). Partnerství musí mít společenský dopad. Bez toho nemá partnerství smysl.
PhDr. K. Schwarz uvedl, že partnerství je předmětem projektu v rámci Vyšegrádské čtyřky. České republice byla doporučena polská úprava. V Polsku je partnerství definováno v zákoně, který v současné době Asociace NNO v České republice překládá.
V. Keprt namítl, že nikdy nebude možné definovat s konečnou platností, kdo všechno je partnerem. Nikdo nikdy také nebude moci reprezentovat všechny NNO.
Ing. J. Rudolf poté prezentoval svou představu o partnerství. Podle něj je partnerství vztah (dialog), v případě zájmu dvou či více subjektů, které jsou rovnocenné a mají přiměřeně rovné podmínky. Partnerství vzniká na dobrovolném zájmu všech zúčastněných. Ing. J. Rudolf dále uvedl, že partnerství je především pocit a je těžké ho vymáhat. Model, který funguje v Olomouckém kraji, nepovažuje za dokonalý, ale za úspěšný. To, co chtějí členové Výboru, je podle jeho názoru nedosažitelný ideál. Ing. J. Rudolf se dále vyjádřil i k bodu č. 4 schůze, protože musel odejít. Myšlenku krajských servisních středisek pro NNO považoval za dobrou. Prosazoval model Olomouckého kraje a doporučoval, aby v případě partnerství na úrovni krajů byla veřejné správě partnerem příslušná krajská asociace NNO. Vzhledem k tomu, že krajské asociace těžko shánějí prostředky na své fungování a musejí je získávat v rámci jiných projektů, doporučoval zajistit pro krajské asociace finanční prostředky od státu.
D. Černý uvedl, že např. v rámci projektů ze strukturálních fondů je nutné partnerství doložit, takže se nejedná o pocit. I z tohoto důvodu je nutné partnerství legislativně ošetřit.
V. Keprt souhlasil s tvrzením, že partnerství není pocit. Podle jeho názor jde o vztah. Je nutné definovat obsah pojmu partnerství. RVNNO je poradním orgánem vlády. Partnerství by tedy mělo být upraveno legislativně na celostátní úrovni. V této souvislosti také poukázal na to, že chybí zákon o neziskových organizacích. Vymezení partnerství na úrovni krajů by však ponechal na samotných krajích.
D. Kovaříková z Hnutí DUHA uvedla, že situace v Olomouckém kraji není tak ideální, jak jí popsal Ing. J. Rudolf. Partnerství mezi asociací NNO a krajem sice funguje, ale nefunguje partnerství mezi jednotlivými NNO a krajem. MUDr. J. Chalánková k tomu dodala, že pro Hnutí DUHA se snad situace již zlepšila, když se stalo členem UNO. Kraj již bere Hnutí DUHA více jako partnera, než jak tomu bylo předtím.
Bc. R. Haken projednávání tohoto bodu uzavřel. Prohlásil, že definici pojmu partnerství nyní Výbor tvořit nebude. Ve spolupráci se sekretariátem RVNNO Bc. R. Haken připraví návrh takové definice a rozešle ji členům Výboru. Požádal členy Výboru i přítomné hosty, aby se vyjádřili k tomu, kdo má být partnerem, jaká jsou očekávání od partnerství, jak ho realizovat apod. O obsahu pojmu partnerství se bude vést diskuse na další schůzi Výboru.


Ad 4) Diskuse o krajských servisních střediscích pro NNO

Bc. R. Haken uvedl, že s nápadem vytvořit krajská servisní střediska pro NNO přišel původně Mgr. J. Němec. Požádal ho tedy, aby svůj nápad stručně popsal.
Mgr. J. Němec uvedl, že základní myšlenkou je, aby na úrovni kraje existovali profesionální partneři kraje za neziskový sektor, kteří by byli schopni kdykoli a na cokoli efektivně reagovat. K tomu je však zapotřebí profesionálního zázemí, které by mohlo být poskytováno krajskými servisními středisky pro NNO. Bc. R. Haken k tomu uvedl příklad Japonska, kde až do roku 1998 neziskový sektor neexistoval. Jedná se tedy o nově vznikající sektor, kterému při jeho rozvoji pomáhá stát. Regionální úřady poskytují neziskovým organizacím zdarma vybavené prostory pro servisní střediska, se zázemím pro schůzky, zasedání, drobnou administrativní práci, v takovém středisku je vedena i databáze existujících NNO pro veřejnost.
Mgr. K. Morávková uvedla, neziskový sektor potřebuje profesionály, jinak budou NNO fungovat jen jako "námezdné síly". Závislost NNO na veřejném sektoru však musí být minimální (týká se to režijních nákladů, ne projektů).
V. Keprt upozornil, že neziskový sektor vzniká z vůle občanů a je proto velmi různorodý. Pochyboval, že ho bude moci obsáhnout jeden placený profesionál v krajském servisním středisku. Byl také proti myšlence vytvářet zastřešující právnické osoby.
G. Mazalová informovala přítomné, že v Jihomoravském kraji existuje fungující asociace NNO. V jejím rámci využívají NNO společných poradců, např. studentů vysokých škol. Dobře fungující krajskou asociaci považovala G. Mazalová za přínosnější než profesionální krajská střediska.
V. Keprt uvedl, že pokud budou taková krajská střediska financována z veřejných zdrojů, nebudou funkční. NNO si je podle jeho názoru musí financovat samy.
Na závěr uvedl Bc. R. Haken, že návrh zápisu z této schůze bude rozeslán všem jejím účastníkům (i těm, kteří byli pozváni a nezúčastnili se). Všichni budou mít týden na vyjádření k obsahu návrhu zápisu.


Bc. R. Haken
předseda Výboru pro regiony


V Praze, dne 19. března 2008
Zpracoval: sekretariát RVNNO