24. 3. 2009 15:56

9. ledna 2009

Zápis ze schůze Výboru pro regiony RVNNO ze dne 9. ledna 2009

Přítomni / Omluveni: viz prezenční listina (Příloha č. 1).


Program schůze

1) Zahájení – uvítání, představení
2) Prezentace systému spolupráce kraje Vysočina se zástupci NNO v kraji:
• Prezentace činnosti pracovní skupiny krajského úřadu pro NNO (Odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu kraje Vysočina)
• KOUS – Koordinační uskupení NNO kraje Vysočina (Zástupce KOUS Vysočina, o.s.)
• Prezentace strategie rozvoje neziskového sektoru kraje Vysočina (Odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu kraje Vysočina a zástupce KOUS)
• Diskuse se zástupci obcí s rozšířenou působností o zkušenostech z fungování spolupráce s NNO
3) 2% z daní pro NNO (KOUS) – diskuse
4) Krajská servisní střediska pro NNO – diskuse
5) Informace o prosincovém zasedání RVNNO
6) Vyhodnocení opatření 3.3 SROP – diskuse
7) Koncepce činnosti a stanovení termínů Výboru pro regiony RVNNO pro rok 2009
8) Různé



Ad 1) Zahájení

Schůzi Výboru pro regiony Rady vlády pro nestátní neziskové organizace (dále jen „Výbor“) zahájil Ing. Bc. M. Hyský, radní pro regionální rozvoj a zároveň omluvil radního Ing. Tomáše Škaryda, který byl na služební cestě v zahraničí.
Ing. M. Vyšín poté představil přítomným Radu vlády pro nestátní neziskové organizace (dále jen „RVNNO“) a její Výbor.
Ing. P. Holý konstatoval, že by bylo vhodné, aby se RVNNO kromě spolupráce s kraji věnovala i spolupráci s obcemi. Položil dotaz, zda někdy v historii RVNNO vystoupil zástupce kraje s legislativním návrhem a jestli se mu ho podařilo přes RVNNO prosadit. Ing. M. Vyšín odpověděl, že spolupráce RVNNO s regiony probíhá právě prostřednictvím Výboru, jehož členem je i zástupce Svazu měst a obcí České republiky. Dále uvedl, že dosud žádný zástupce krajů s legislativní iniciativou nevystoupil. Pokud by se tak stalo, běžel by proces standardním způsobem, tj. materiál by musel schválit Výbor, poté RVNNO a následně by byl předložen vládě.
Z. Buži, zástupce místní nestátní neziskové organizace (dále jen „NNO“) položil dotaz, jak je možné, že žadatelé o dotace jsou povinni dodržovat veškeré termíny (předložení žádosti, vyúčtování atd.), zatímco pro poskytovatele žádné termíny neplatí? Ing. M. Vyšín vysvětlil, že ministerstva skutečně žádné termíny nemají. RVNNO se sice snaží je k závaznějším termínům donutit, ale zatím se to příliš nedaří. Mezi ministerstvy jsou však v této oblasti značné rozdíly – např. Ministerstvo pro životní prostředí poskytuje NNO včas, protože jejich žádosti vyhodnocuje již koncem předchozího roku. RVNNO se však podařilo zpracovat nové Zásady vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu NNO ústředními orgány státní správy, která vláda schválila svým usnesením ze dne 3. listopadu 2008 č. 1333.
Z. Buži doporučil, aby se RVNNO více zasazovala o spolupráci státu a obcí. Ing. M. Vyšín odpověděl, že není problém např. legislativní návrhy RVNNO posílat k vyjádření Svazu měst a obcí České republiky, ať už v rámci připomínkového řízení nebo ještě před ním.



Ad 2) Prezentace systému spolupráce kraje Vysočina se zástupci NNO v kraji

Ing. P. Holý prezentoval formu spolupráce kraje s NNO prostřednictvím Pracovní skupiny Krajského úřadu kraje Vysočina pro NNO (viz Příloha č. 2).
Činnost KOUS – Koordinačního uskupení NNO kraje Vysočina představil Bc. P. Haška. Informace o KOUS jsou k dispozici na internetových stránkách www.kous.cz. V současné době má KOUS 35 členů. KOUS pracoval řadu let bez finanční podpory kraje, kraj mu však dal k dispozici bezplatně prostory pro fungování. V uplynulém roce se KOUS stal občanským sdružením, proto mohl dostat od kraje dotaci ve výši 100.000 Kč na listopad a prosinec 2008. Pro první polovinu roku 2009 bude žádat o 200.000 Kč. Žádosti o dotaci jsou ve formě projektu.
Ing. P. Holý dále prezentoval Strategii rozvoje neziskového sektoru kraje Vysočina (viz Příloha č. 3). Na dotaz Ing. R. Hakena odpověděl, že tato strategie není oficiálně provázána s ostatními strategickými dokumenty kraje. Bc. P. Haška uvedl, že nová politická reprezentace kraje naštěstí nechce začínat znovu od zeleného stolu, ale hodlá pokračovat v tom, co už funguje.
Ing. P. Holý vyzval přítomné zástupce obcí s rozšířenou působností, aby prezentovali své zkušenosti se spoluprácí s NNO. Mgr. R. Brzoň, místostarosta Humpolce uvedl, že mají zpracovaný strategický, komunitní a další plány. NNO podporují prostřednictvím sedmi oblastí grantového programu. Granty jsou vyhlašovány jednou ročně, celková částka je cca 4,5 mil. Kč. Systém město budovalo několik let. Bc. A. Blažková, zástupkyně NNO, působící v Humpolci, potvrdila vstřícný postoj města k NNO. Ing. P. Holý představil databázi NNO kraje Vysočina. V databázi je cca 6500 organizací. Dále Ing. P. Holý omluvil Jihlavského primátora a informoval přítomné, že Jihlava bude aktualizovat Integrovaný plán rozvoje města. Informace bude rozeslána prostřednictvím KOUS.
Mgr. K. Morávková uvedla, že mají zájem na pokračování kampaně typu „30 dní pro neziskový sektor“, kterou v minulých letech vedlo Informační centrum neziskových organizací, o.p.s. (dnes Neziskovky.cz, o.p.s.). Položila dotaz, zda se něco podobného děje v kraji Vysočina a jestli by o to byl zájem. Ing. P. Holý odpověděl, že by o podobné akce měli zájem. Na Vysočině proběhl „Týden vzdělávání dospělých“, organizovaný Krajskou radou pro rozvoj lidských zdrojů. Žádné další akce však neproběhly.



Ad 6) Vyhodnocení opatření 3.3 SROP – diskuse

Ing. R. Haken konstatoval, že tento bod byl přesunut do dopolední části schůze proto, aby se ho mohli zúčastnit i zástupci obecních samospráv. Poté prezentoval výsledky vyhodnocení Opatření 3.3 Společného regionálního operačního programu, které zpracovaly organizace Tima Liberec, s.r.o., Evasco, s.r.o. a Centrum pro komunitní práci Střední Morava, o.s. (viz Příloha č. 4).
V diskusi konstatovala Mgr. K. Morávková, že je zapotřebí seznámit s tímto projektem nové politické reprezentace krajů.
RNDr. J. Zetěk uvedl, že nedostatky v uplatňování principu partnerství jsou i na straně NNO. Nemají dostatek finančních prostředků na jeho realizování. Ing. R. Haken konstatoval, že RVNNO sice proplácí svým členům cestovné, ale nerefunduje mzdy. Některé organizace již zvažují svou účast ve stálých poradních a pracovních orgánech.



Ad 4) Krajská servisní střediska pro NNO – diskuse

Ing. R. Haken vyzval zejména zástupce místních NNO k diskusi o tom, jak by mělo vypadat a fungovat krajské servisní středisko pro NNO (dále jen „KSS“).
Bc. P. Haška doporučil, aby fungovalo podobně jako KOUS, tj. některé činnosti by nabízelo všem a bezplatně, další by byly jen pro platící členy. Mělo by se argumentovat tím, že neziskový sektor patří do občanské společnosti stejně jako např. sektor podnikatelský. KSS by sice podle Bc. P. Hašky mohlo pomáhat malým NNO, otázka však je, jak mnoho bude využíváno. Dnes už není žádným problémem např. přístup na Internet. Jedno KSS je pro kraj málo.
Podle RNDr. J. Zeťka by KSS mělo pomáhat při zakládání NNO, zejména občanských sdružení. Malým NNO by mohlo pomáhat i s účetnictvím a administrativou. Pro velké NNO by mohlo účetnictví revidovat. KSS by mělo monitorovat činnost krajské samosprávy (zápisy ze zasedání rady a zastupitelstva apod.). Velkým NNO by KSS mohlo pomáhat se zpracováním velkých projektů, možná už na komerční bázi. NNO by jistě uvítaly i pomoc fundovaného právníka. D. Černý upozornil, že takové KSS by potřebovalo na svůj provoz alespoň 2 – 3 mil. Kč ročně. NNO nebudou kvůli přístupu na Internet a kopírování jezdit do Jihlavy. Ocenil přístup kraje Vysočina – má jednoho úředníka, který se stará jen o neziskový sektor.
Mgr. K. Morávková zmínila finanční stránku KSS. Podle její představy by 30 % (možná až 50 %) měl poskytnout kraj, 25 % – 30 % Ministerstvo pro místní rozvoj (např. z Integrovaného operačního programu nebo přímo ze své rozpočtové kapitoly) a alespoň 10 % by si mělo KSS vydělat samo.
Z. Pěchotová uvedla, že některé malé NNO skutečně nemají přístup na Internet. Myšlenku na zřízení KSS uvítala. Tento názor podpořil i Z. Buži. Nemělo by se ale zapomínat i na např. bývalé okresy nebo na pověřené obce III. stupně.
D. Černý uvedl, že návrh Mgr. K. Morávkové, tj. tlak na veřejné rozpočty, nepovažuje za dobrý.
Mgr. K. Morávková navrhla, že KSS by mohlo pro NNO třídit informace, zpracovávat je a distribuovat potřebným.
Podle I. Machátové by KSS měla mít i oborovou strukturu. Podle Ing. R. Hakena by to však znamenalo, že v KSS by muselo pracovat 20 – 25 zaměstnanců. Bc. P. Haška uvedl, že by nebylo nutné najímat tolik nových zaměstnanců. Mohlo by se to vyřešit rozšířením pracovní náplně stávajících zaměstnanců, a to nejen na krajské úrovni, ale i na úrovni pověřených obcí III. stupně. Ty by se také měly podílet na financování KSS. Samotné KSS by také mělo žádat o grant(y).
Ing. D. Žárský konstatoval, že na rozdíl od jiných subjektů nemají NNO dostatečně silný lobbying. KSS by mohly být jeho součástí.
M. Paclík, předseda Rady dětí a mládeže kraje Vysočina (dále jen „RDMKV“) uvedl, že RDMKV de facto funguje jako servisní středisko pro NNO pracující s dětmi a mládeží. Podle jeho zkušeností není nutné ani tak pomáhat malým NNO, ale zastupovat NNO vůči kraji. Malé organizace jsou soběstačné a některé z nich jsou schopny obejít se i bez dotací a grantů. Servisní středisko by se mělo budovat zdola, ne shora za krajské peníze.
Mgr. K. Morávková navrhla, aby na zřizování KSS byl celorepublikový grant. Podmínkou by však mělo být, aby i kraj přispěl stejnou částkou na provoz konkrétního KSS jako grant z centra.
Ing. R. Haken diskusi o KSS uzavřel s tím, že až se Výbor dohodne, jakou podobu budou KSS mít, bude zpracován příslušný materiál pro RVNNO, který navrhne ministrům pro místní rozvoj a vnitra, aby vytvořili (např. v rámci Integrovaného operačního programu) dotační titul pro zakládání KSS.



Ad 3) 2% z daní pro NNO (KOUS) – diskuse

S. Pavlásek prezentoval přítomným návrh na určení 2 % z daní z příjmů pro NNO (daňové asignace) (viz Přílohy č. 5 a 6).
V diskusi upozornil Ing. R. Haken na riziko možného poklesu státních finančních prostředků na dotace v případě zavedení daňových asignací.
Mgr. K. Morávková požadovala zajištění spravedlivého rozdělování finančních prostředků z daňových asignací.
D. Černý upozornil, že daňové asignace jsou nesystémovým nástrojem. Stávající daňový systém nabízí standardní nástroje pro podporu NNO prostřednictvím odpočtů ze zdanitelného základu. Mgr. K. Morávková k tomu uvedla, že by bylo zapotřebí zpracovat na toto téma informační materiál pro podnikatele. Mohla by se tím zabývat i KSS. RNDr. J. Zetěk konstatoval, že význam odpočtů ze zdanitelného základu se s klesající sazbou daně z příjmů snižuje. V současné době už podnikatelé financují NNO spíše ze svého. Financování NNO by se mělo řešit komplexně. Pro RNDr. J. Zeťka je problémem spíš zákon o daních z příjmů a povinnost rozlišovat výnosy z hlavní a vedlejší činnosti.



Ad 5) Informace o prosincovém zasedání RVNNO

Informace o zasedání RVNNO dne 8. prosince přednesl Ing. R. Haken.
Pan L. Kubový z Asociace NNO Plzeňského kraje byl jmenován novým členem Výboru. Bylo schváleno rozšíření Výboru o zástupce Agrární komory, Hospodářské komory a Spolku pro obnovu venkova. Vláda schválila několik materiálů RVNNO – Dodatek č. 8 ke smlouvě mezi nadacemi a Ministerstvem financí (NIF) (usnesení vlády ze dne 16. prosince 2008 č. 1603), Zhodnocení koncepce podpory rozvoje neziskového sektoru (usnesení vlády ze dne 5. ledna 2009 č. 9), Hodnotící informaci o činnosti nadací – příjemců příspěvku z NIF v roce 2007 a Informaci o průběhu prací na přípravě věcného záměru zákona o veřejně prospěšných organizacích. Vláda také schválila Plán legislativních prací vlády na rok 2009, podle kterého má do konce roku 2009 předložit ministr vnitra ve spolupráci s předsedou RVNNO novelu zákona o veřejných sbírkách.



Ad 7) Koncepce činnosti a stanovení termínů Výboru pro regiony RVNNO pro rok 2009

Mgr. K. Morávková uvedla, že Výbor má spoustu témat rozpracovaných, ale žádné dovedené do konce. Navrhla zrevidovat to, co se plánovalo na rok 2008, a nedokončené záležitosti dopracovat v roce 2009. Jedná se především o princip partnerství, koncepci KSS a možná i koordinace společných akcí neziskového sektoru. Je nutné zachovávat paritu zástupců NNO a krajských samospráv na schůzích Výboru. Zástupci krajů svou neúčastí na schůzích činnost Výboru v podstatě paralyzují.
Ing. D. Žárský uvedl, že závěry ze schůzí Výboru musí být závažnější a k tomu je zapotřebí, aby příslušné materiály dostávali členové Výboru předem. Práce Výboru musí mít konkrétní výstupy, které budou např. jménem předsedy Výboru rozesílány krajským úřadům, radním pro neziskový sektor apod. Výbor by si měl stanovit krátkodobé cíle na rok 2009.
D. Černý konstatoval, že prioritou Výboru by mělo být oslovit nové krajské politické reprezentace s žádostí o navržení nových zástupců.
Ing. R. Haken upozornil na další téma, které si vzal Výbor za své – sociální ekonomiku. Zatím však ještě nelze k tomuto tématu přijímat nějaké závěry.



Ad 8) Různé

V diskusi k tomuto bodu členové Výboru vyjádřili přání zabývat se věcným záměrem zákona o veřejně prospěšných organizacích.


Závěry:

• Sekretariát RVNNO vyzve členy Výboru, aby zpracovali své návrhy na náplň práce Výboru. Soupis těchto návrhů poté sekretariát RVNNO rozešle všem členům Výboru před další schůzí.

• Příští schůze Výboru se bude konat v Praze. Obsahem bude stanovení cílů Výboru pro rok 2009.

• Dopisy s žádostmi o nominaci nových zástupců krajských samospráv do Výboru budou obsahovat i žádost o nominaci jejich náhradníka.


Ing. R. Haken
předseda Výboru pro regiony RVNNO


V Praze, dne 3. března 2009
Zpracoval: sekretariát RVNNO

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Připojené dokumenty