Dne 25. července byla vládou projednána Zpráva o situaci národnostních menšin v České republice za rok 2011

Dne 25. července 2012 byla vládou projednána Zpráva o situaci národnostních menšin v České republice za rok 2011. Ta byla sestavena na základě podkladů resortů, Kanceláře prezidenta republiky, obecních zastupitelstev, zastupitelstev statutárních měst a zastupitelstev krajů. Obsahuje též reflexi samotných národnostních menšin zastoupených v Radě vlády pro národnostní menšiny.

Zpráva je strukturována poněkud odlišně ve srovnání s předešlými lety, je rozdělena do čtyř hlavních tematických celků. Nejprve popisuje monitorovací cyklus mezinárodních závazků k Rámcové úmluvě o ochraně národnostních menšin a Evropské chartě regionálních či menšinových jazyků, následuje hodnocení aktuálních úkolů vyplývajících z usnesení vlády, dále komentáře k jednotlivým právům příslušníků národnostních menšin a přehledné zpracování dotací ze státního rozpočtu a rozpočtů samospráv. Popis situace na úrovni obcí, statutárních měst a krajů je tentokrát uveden v přílohách, stejně tak, jako reflexe zástupců národnostních menšin v Radě vlády pro národnostní menšiny.

K nejdůležitějším konkrétním tématům, o nichž Zpráva pojednává, náleží pokračující proces návrhu novelizace zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších úprav, který byl iniciován mj. Radou vlády pro národnostní menšiny a připraven ministerstvem vnitra. Návrh je v závěrečné fázi před schválením vládou. Zmíněná novela se národnostních menšin týká ve dvou bodech: změny pravidel pro zřizování výboru pro národnostní menšiny a pro označování ulic a jiných veřejných prostranství v jazyce národnostní menšiny. Navržená změna, která vychází z praktických zkušeností se zřizováním výborů i s označováním veřejných prostranství. Provedení této změny si vyžadují praktické zkušenosti Rady, kdy ne vždy výbory pro národnostní menšiny v jednotlivých obcích vyhověly žádostem zástupců příslušné národnostní menšiny na zřízení dvojjazyčných nápisů, aniž by pro své stanovisko měly legitimní důvody. Právě na tyto situace má novela reagovat tím, že by měla zavést možnost podání žádosti přímo občanským sdružením, které zastupuje zájmy příslušné národnostní menšiny, a které ke dni podání působí na území obce alespoň 5 let. V obou případech by byla zachována základní podmínka, aby se k dané národnosti podle posledního sčítání lidu přihlásilo alespoň 10% občanů obce. Podobně jako doposud v případě doporučení výboru pro národnostní menšiny by i ve vztahu k žádosti občanského sdružení mělo platit, aby obec po splnění dalších podmínek plynoucích z § 29 odst. 2, zákona o obcích, byla povinna nápisy v jazyce národnostní menšiny uvádět. Podmínky by byly nastaveny tak, aby žádost zástupců národnostní menšiny, podaná prostřednictvím výboru pro národnostní menšiny, i nadále představovala hlavní způsob pro prosazení vícejazyčných nápisů a podání „kvalifikované“ žádosti občanským sdružením bylo pouze výjimečným řešením v případech, kdy výbor svou úlohu zastupovat zájmy národnostní menšiny neplní řádně.

Zpráva komentuje i změnu statutu Rady vlády pro národnostní menšiny, jež byla v roce 2011 Radou připravena a vládou schválena (dne 13. dubna 2011, usnesením č. 264). Reflektuje skutečnost, že ČR ratifikovala Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků. Na základě ratifikace byly do zvláštního režimu ochrany pojaty němčina, polština, romština a slovenština jako vybrané menšinové jazyky. To se odrazilo i ve složení Rady, kdy mluvčí uvedených jazyků mají v Radě po dvou zástupcích a ostatní národnostní menšiny po jednom. V Radě je nově začleněn zástupce odborné veřejnosti a zástupce Moravskoslezského kraje. V roce 2011 (dne 21.9.) byl jmenován novým předsedou Rady 1. místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí. Zpráva se dále zabývá i aktivitami národnostních menšin v souvislosti s provedeným sčítáním lidu.