Archiv zpráv pracovních a poradních orgánů vlády

Stránka byla přesunuta do archivu

28. 11. 2011 19:57

Tisková zpráva k závěrům konference "Stop sexuálnímu násilí na dětech"

Dnes se v Praze konala konference „Stop sexuálnímu násilí na dětech“, pořádaná zmocněnkyní pro lidská práva Monikou Šimůnkovou. Jedná se o součást vládní kampaně, kterou se Česká republika připojila k aktivitě Rady Evropy v boji proti sexuálnímu násilí na dětech.

Konference, jíž se zúčastnila zástupkyně Rady Evropy paní Tiina Marie Levamo, senátorka Daniela Filipiová, odpovědná za propagaci parlamentní dimenze celoevropské kampaně, hosté ze zahraničí i přední čeští odborníci, poukázala na klíčové problémy a úkoly v prevenci i postihu sexuálního násilí na dětech.

Konference Stop sexuálnímu násilí na dětechÚčastníci se shodli, že je žádoucí přijmout instrumenty mezinárodního práva k posílení práv dítěte, včetně tzv. Lanzarottské úmluvy Rady Evropy z roku 2007 a také Opčního protokolu k Úmluvě o právech dítěte o prodeji dětí, dětské prostituci a dětské pornografii. Tomu zatím brání dosud stále legislativně neupravená trestní odpovědnosti právnických osob (zákon upravující tuto problematiku byl po schválení Parlamentem vetován prezidentem).

Přítomní odborníci se shodli rovněž na následujících závěrech:

Společnost obecně spojuje sexuální násilí s pedofilními pachateli, odborníci však poukazují na skutečnost, že většina případů sexuálního násilí probíhá v samotných rodinách dětí. Pachateli sexuálních deliktů na dětech jsou většinou osoby sexuálně nedeviantní, jde převážně o jiné osobnostní rysy a poruchy pachatele. U chlapců je nejčastějším pachatelem cizí muž, u dívek to bývá příbuzný muž.

Ke klíčovým sdělením konference patří potřeba vybudovat systém „justice přátelské dětem“, založené na posílení principu nejlepšího zájmu dítěte ve všech situacích, kdy je rozhodováno o dítěti a jeho právech a povinnostech. Například v momentu procesního poučení dětí - zejména dětí útlého věku - při zahájení výslechu, by toto mělo (či někdy vůbec nemělo), probíhat s ohledem na schopnost dětí posoudit dopady svého rozhodnutí s ohledem k věku a vyspělosti dítěte. Je nesporně potřeba zajistit větší ochranu dětí v rámci jejich účasti na trestním řízení před nadměrnou psychickou zátěží plynoucí z účasti dítěte na trestně právních úkonech.

Pokud jde o legislativu, jednou z výzev je i dosud legislativně neupravena povinná registrace novorozenců, která by nepochybně přispěla k detekci syndromu CAN (Child Abuse and Nevléct, známý také jako „syndrom zneužitého dítěte“).

Závažným je problém „falešného odvolání výpovědi dítěte“, tj. odvolání výpovědi dítěte pod tlakem okolností a nebezpečně rychlé přijetí nové výpovědi dítětem jako té „konečně správné“ verze.

Chybí jasné standardy práce s dítětem v rámci soudního procesu i před jeho zahájením, k tomu se přidává problém s nejednotností znaleckých posudků v obdobných věcech, vypracovaných často účelově. Tento problém souvisí s obecně citelným nedostatkem kvalifikovaných soudních znalců.

Nadále stále platí preferování práv a zájmu dospělých osob před právy a zájmy dětí; např. za situace podezření ze sexuálního zneužívání rodičem, pokud se dítě musí např. se zneužívajícím rodičem stýkat i v době řešení trestní věci. Také u institutu vykázání osoby v případech domácího násilí se často zapomíná, že dítě, které nemusí být přímou obětí násilí ale „pouze“ jeho svědkem, je ponecháno často v kontaktu s agresorem.

Pokud jde o aplikaci trestního práva, v praxi často dochází k ukládání podmíněných trestů pro pachatele sexuálních deliktů. Problematická je i vymahatelnost a dohled nad uloženým ambulantním léčením u sexuálních deviantů.

Je rovněž potřeba zlepšit mechanizmy detekce sexuálního násilí na dětech a zavést efektivní a jednotný monitoring a sdílení informací o ohrožených dětech.

Je pociťován akutní nedostatek služeb pro ohrožené děti a jejich rodiny, v rámci existující sítě služeb nevládní organizace ve velké míře suplují roli státu.

V důsledku nízkého povědomí o problematice sexuálního násilí je v oblasti primární prevence žádoucí šířit osvětu mezi rodiči, pedagogy a samotnými dětmi o rizicích sexuálního násilí a jeho formách, se zvláštním důrazem na nově vznikající formy, např. v rámci využívání internetu a sociálních sítí. Je nezbytná také sexuální výchova na školách.

Vládní kampaň má za cíl osvětu, zacílenou na širokou veřejnost a rovněž na specialisty pracující s dětmi. K tomu bude sloužit i klíčová publikace „Kiko a ruka“, která je určena dětem ve věku 4-7 let, jejich rodičům a pedagogům. Knížka má pomoci otevřít diskusi s dětmi o problematice sexuálního zneužívání a hranicích intimity.

K dnešnímu dni byly knížka a další osvětové materiály nově rovněž zpřístupněny na nových internetových stránkách www.tadysenedotykej.org, kde lze najít další informace.

Více informací:

Monika Šimůnková, zmocněnkyně vlády pro lidská práva
Tel.: 725 818 423, mail: simunkova.monika@vlada.cz

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter