25. 5. 2009 11:55

CZ PRES: seniorská konference v Praze

Vážený pane eurokomisaři,

vážená paní presidentko,

vážený pane předsedající,

dámy a pánové,

Je mi ctí Vás přivítat v Praze na Evropské konferenci o péči a ochraně seniorů.

V podtitulu našeho setkání stojí „Důstojnost a ohroženost starších osob“. Máme-li na konferenci debatovat o ohrožení seniorů, pak je třeba si přiznat, že jsou ohroženi zejména přetrvávajícími stereotypy v uvažování veřejnosti. Media i odborníci občas, a musím zde zdůraznit, že nepromyšleně a dle mého soudu i nebezpečně, stárnutí společnosti zařazují mezi varovné trendy naší doby. Řada obav starších lidí je takovými výroky posilována.

Společnost považuje stáří za pohyb po sestupné dráze, spojuje jej s úbytkem lidských sil, za zbytečnou, protože neproduktivní etapu, za břemeno pro mladší.

Starší lidé pak podléhají těmto obrazům a stávají se takovými, jaké je společnost ve svých předsudcích vidí. Tak dospívají lidé k zakřiknutí a osamělosti - jsou neasertivní, frustrovaní, zahořklí, v obraně nepřátelští. Zvětšuje se mezera – propast - mezi generacemi, přesto, že přes tuto propast každý z nás buď prošel a nebo projde a ani nebude vědět jak. Protože lidský život je kontinuum. Lidský život nelze rozkrájet jako chléb.

Bude třeba ještě hodně trpělivého úsilí tyto předsudky změnit. A to i v hlavách odborníků, akademiků, lékařů, pečovatelů. Protože i v těchto oborech se zakořenila vysoká sofistikovanost dílčích procesů. A opomíjí se celistvost lidského života.

Že z tohoto názoru pak vznikají překážky pro naplnění života ve stáří je nasnadě. A to nejen překážky v postojích a chování ke starším, ale vědomé, či nevědomé bariéry v legislativě státu.

To je úkol, který považuji za svůj, který vyplývá z mých povinností. Prosazovat respekt k celému lidskému životu, zajistit jeho legislativní ochranu.

A také ovlivňovat společnost – tedy všechny lidi k tomu, aby viděli v každém z nás sama sebe. Tedy i ve starých, křehkých, i umírajících.

To je základní etický princip. Kdyby byl součástí našeho vědomí, nepotřebovali bychom zákony, které zakazují, určují a vždy svým způsobem omezují lidský život.

Prodloužení lidského života patří mezi největší úspěchy moderní doby. Delší lidský život je nadějí, výzvou, kterou před nás především lékařská věda předkládá. Ale my všichni a to včetně lékařů samotných rozhodujeme o tom, jestli tato šance bude naplněna. Protože nám nemůže stačit pouhé prodloužení kalendářů našich dní na tomto světě. Musíme se pídit a zasazovat o to, čím budou tyto dny naplněny.

A hovoříme-li o důstojnosti stáří, musíme za tímto souslovím vidět nejen lidi, kteří jsou schopni autonomního , nezávislého života, ale často lidi křehké, často zapomenuté vlastními rodinami a známými, vyloučené ze zaměstnání, veřejného života, možnosti se vzdělávat, získávat pro sebe přijatelným způsobem informace a dle vlastního uvážení čerpat různé služby, od finančních až po zdravotní a sociální. Samo stárnutí společnosti není hrozbou. Varující je sociální vyloučení stále většího množství lidí ve srovnání s tím, jak se zlepšují podmínky pro život, péče o zdraví a prodlužuje se lidský věk.

Podmínky pro život ve stáří jsou ovlivněny společenskými změnami, včetně změn, probíhajících v domácnostech a ve struktuře rodin. Věřím, že pražská konference se bude zabývat hloubkou těchto změn a navrhne opatření, která jsou nezbytná i v péči o seniory a k jejich ochraně.

Otázka stárnutí společnosti není jen výzvou pro kalkulaci optimálního penzijního systému a zaplacení zdravotních služeb pro seniory. O co nám všem zde shromážděným jde, je nezbytné posílení aspektu lidských práv a rovného přístupu k službám v oblasti zdraví, vzdělávání, sociálních služeb, dopravy a bydlení přizpůsobeným potřebám znevýhodněných seniorů.

Jako členu vlády hostitelské země se mi neříká snadno, že právě senioři jsou podle výzkumů v české společnosti považováni za nejdiskriminovanější skupinu. Posuďte sami:

Z výzkumu Eurobarometru, který publikovala Evropská komise v lednu 2007, vyplývá, že téměř polovina populace EU je přesvědčena, že diskriminace na základě věku je v členských státech široce rozšířena. Na celounijní úrovni je problém věku považován za čtvrtý nejrozšířenější mezi šesti zjišťovanými diskriminačními charakteristikami. V posledních letech navíc rychle vzrůstá přesvědčení Evropanů, že starší lidé jsou diskriminováni.

V České republice je situace ještě horší: věková diskriminace je zde dle uvedeného průzkumu nejrozšířenější a nejvíce se zhoršující problém mezi všemi ostatními zjišťovanými důvody diskriminace: pohlaví, zdravotní postižení, sexuální orientace, etnický původ či náboženství. Ve srovnání podílu osob, které vnímají věkovou diskriminaci jako rozšířenou a stále problematičtější, je Česká republika na varujícím druhém místě mezi sedmadvaceti evropskými zeměmi.

Alarmující je situace v legislativní ochraně a také v povědomí lidí o právech starších osob. Česká republika jako jediná z členských států Evropské Unie dosud nepřijala tzv. anti-diskrimační zákon.

Na druhé straně má Česká republika ucelený Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012. Ve své politice stárnutí vláda zohlednila tyto priority:

1. Podpora rodiny a zlepšení sociálních služeb

2. Vytváření prostředí a společenství přátelských vůči starším lidem

3. Zlepšení zdraví seniorů a zdravotnických služeb pro seniory

4. Podpora účasti a ochrana důstojnosti a práv seniorů

Národní program přípravy na stárnutí vychází z mezinárodních dokumentů, včetně Zásad OSN pro seniory a Madridského mezinárodního akčního plánu pro problematiku stárnutí, a jiných dokumentů. Naplňování tohoto programu monitoruje Rada vlády pro seniory a stárnutí populace. Tato Rada sestává z náměstků ministrů, zástupců zaměstnavatelů, zaměstnanců, expertů, nevládních organizací a samozřejmě ze samotných seniorů, kteří tak přebírají důležitou roli při řešení témat spojených se stářím. Jako členský stát EU uznáváme, že problematika stárnutí musí mít klíčové postavení v koncipování politiky státu. Uvažme proto, zda obdobná instituce nemá být zřízena i na úrovni Evropské komise. Už jen proto, aby shromažďovala informace a nabízela řešení.

Evropská unie je na čele pelotonu světového společenství v prosazování standardů rovnosti a práv pro všechny. Cílem EU v procesu sociálně ekonomického začleňování starších osob by mělo být vytvoření komplexního, koordinovaného a aktivního přístupu k zajištění dobrého života lidí v situaci stárnutí společnosti. Proto je namístě uvažovat o diskusi o konvenci práv, odpovědnosti a participaci starších lidí.

EU má vitalitu a schopnosti řešit nejen problémy diskriminace, nýbrž rovněž příčiny současné nezaměstnanosti, špatných životních podmínek i vedlejších nákladů reforem. Využívat k tomu může také značných finančních prostředků, zvláště z Evropského sociálního fondu jako hlavního finančního nástroje EU pro sociální začleňování.

Peníze však nepřinesou řešení samy. Evropské společenství proto zaručuje starším osobám kvalitní právní ochranu. Evropské právo zajišťuje rovné zacházení s lidmi na trhu práce a v přístupu k odbornému vzdělávání bez ohledu na věk. V současnosti probíhá diskuse o nové směrnici Společenství zaměřené na ochranu osob před diskriminací v oblastech mimo pracovní trh. Měla by zabraňovat diskriminaci zejména v:

- sociální ochraně, včetně sociálního pojištění a zdravotní péče

- sociálních výhodách

- vzdělávání

- přístupu ke zboží a službám včetně bydlení

Hospodářská i kulturní vyspělost zemí Evropské unie vytváří předpoklady pro rozvoj a systémové, pro všechny dostupné tzv. dlouhodobé péče (Long Term Care). Vyznačuje se koordinovanou provázaností služeb a opatření a prolomením bariér mezi různými rezorty, institucemi, kompetencemi. Považuji za nezbytné podpořit takovou koncepci dlouhodobé péče, která klade důraz na smysluplnost existence každé lidské bytosti. Její zásadou musí být právo na život ve známém a přirozeném prostředí. Respektovat právo volby místa k životu i k umírání, na celoživotní domov. Respektovat genderovou různost a posílit ochranu starších žen. Respektovat náboženskou a kulturní různorodost i starších křehkých osob.

Metodou aktivní prevence brání různým formám nevhodného zacházení ze strany pečujících osob (rodinných příslušníků nebo profesionálů), zanedbávání, zneužívání či dokonce týrání (domácímu násilí, neodůvodněnému omezování) starších lidí. Země EU mají různou míru zkušeností v zajištění respektu a práv osob ohrožených zanedbáním či zneužitím práv. Považuji za důležité posílit spolupráci a výměnu dobré praxe při řešení tohoto závažného jevu v zemích EU a učinit z něj jedno z témat spolupráce.

Důstojnost, sebeúcta a bezpečí nesmějí být zpochybněny ani u nejkřehčích a nejohroženějších seniorů – u lidí v blízkosti smrti či trpících pokročilými stádii demence. Ani oni se nesmějí stát zvěcnělými objekty jakési levné péče o nejzákladnější biologické potřeby. Také těmto lidem je třeba umožnit hodnotný život v rámci možností současné vědy. Ani vzrůstající počet velmi starých lidí nás nesmí vést k úvahám o legalizaci aktivní euthanasie ze strany zdravotníků.

Bohatství Evropy bylo vždy v lidském potenciálu. Náš civilizační náskok plynul z podpory a rozvíjení příležitostí pro všechny lidi; také ve všech stadiích života. O tuto hodnotu nesmíme přijít!

Dámy a pánové,

pražská konference navazuje na předcházející konference evropských předsednictví, doporučení a materiály evropských politických i odborně gerontologických jednání.

V deklaraci, kterou jak doufám, tato konference přijme, jsou výzvy Evropskému společenství a všem občanům Evropské unie formulované velice jasným jazykem.

Stáří nemá být vnímáno jako nebezpečný fenomén, ale jako výzva. Stáří je kvalitativně odlišný, nový zdroj pro další rozvoj společnosti. Veřejné aktivity starších mají být podporovány stejně jako informování veřejnosti o stárnutí a životě starších lidí. Zvýšit se musí respekt ke stáří. Mělo by se zabraňovat nevhodnému zacházení se starými lidmi včetně zanedbávání, zneužívání či dokonce násilného jednání.

Na úrovni evropských institucí by mělo dojít k vytvoření společné koncepce dlouhodobé péče. Je třeba zvážit, zda by EU dokázala garantovat jednotné standardy poskytování zdravotních služeb pro seniory ve všech členských státech a případně jak. V rámci pracovních a poradních orgánů Unie, ale také mezi státy a regiony musí docházet k efektivní výměně informací a zkušeností z praxe. K tomu potřebujeme posílit využívání nejmodernějších technologií. Například české předsednictví přišlo s koncepcí „E-health“, která by měla být proto podpořena.

V době ekonomického poklesu a poklesu příjmů musíme dbát na dostatečné financování zdravotní péče a služeb, které jsou podmínkou důstojného života ve stáří. V rámci EU prosazujeme svobodu v rozhodování jedinců a tudíž princip, že služby mají jít za člověkem a ne člověk do ústavu.

České předsednictví klade důraz také na posílení aktivního života seniorů. Veškeré aktivity starších lidí, včetně vzdělávacích, by měly být financovány také ze strukturálních fondů EU. Tyto služby a aktivity budou mít mimo jiné také dopad na zvýšení zaměstnanosti. V těch částech Evropy, kde je obtížné sehnat jakoukoliv práci, mohou být právě služby pro seniory vítanou příležitostí, jak zde udržet kvalitní život i v budoucnosti.

Podpořen by měl být také vědecký výzkum všech oblastí života ve stáří a stárnutí tak, aby rozsah a kvalita výzkumných projektů odpovídaly významu změn dnešní společnosti. Vyzýváme k podpoře rozvoje vzdělávání v gerontologii a geriatrii. Evropa nesmí opomíjet opatření, zvláště mediální, zaměřená na rehabilitaci názorů společnosti na roli starších generací a na život ve stáří.

Na závěr mi, prosím, dovolte ještě jednu osobní poznámku. Starší věk často přináší jednu, pro vyspělou společnost nepostradatelnou, hodnotu. Moudrost. O moudrosti se často mluví, je součástí pohádek a různých pranostik, ale v reálním světě se na ní někdy pozapomíná. Kdykoli se potřebuji při své práci poradit o komplikovaných problémech s filosofickým nebo historickým přesahem, kdykoli potřebuji rozhodnout nějakou záležitost s vysokým stupněm odpovědnosti, vždy se obrátím o radu ke starším odborníkům. Nejlépe nad šedesát let. Jen oni totiž disponují kombinací odbornosti, životních zkušeností a nadhledu se schopností transformace přístupu na jakousi vyšší úroveň. Moudrost je zlatou žilou všeho vědění a je to dar, který korunuje závěr života. Ne každý moudrosti dosáhne, ale pokud ano, pak je to hodnota, která nesmí být promarněna.

Dámy a pánové,

Jsem přesvědčen, že závěry vašeho jednání budou představiteli evropských států a institucí Společenství vyslechnuty se vší vážností. A věřím, že budou přijaty a implementovány do právního řádu Společenství, států i do života celé společnosti. Také proto mi na závěr dovolte popřát konferenci, která řeší otázky, které se dotýkají každého z nás, úspěch.

Děkuji za pozornost.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter