Analýza: Zájem o spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování je větší než její kapacita

Předložená analýza dále podrobně popisuje metodiku výběru měst a obcí ke spolupráci ve třech kolech výběrových řízení v letech 2008-2011. V roce 2008 proběhl výběr tzv. pilotních lokalit (12 + 1 dodatečná), v letech 2010 a 2011 bylo vybráno vždy deset dalších měst a obcí ke spolupráci. Materiál nabízí ucelený přehled poptávky měst a obcí pro spolupráci. K dispozici je analýza počtu uchazečů o spolupráci ve vztahu k celkovému počtu měst a obcí v ČR, na jejichž území se nacházejí sociálně vyloučené lokality s převahou romského obyvatelstva. Na kvantifikovatelné údaje navazuje analýza dalších aspektů, které ovlivňují rozsah poptávky měst a obcí po spolupráci.

Analýza taktéž uvádí, že v České republice se zřejmě aktuálně nachází více než 310 sociálně vyloučených lokalit, které byly sečteny v analýze sociálně vyloučených lokalit Ministerstva práce a sociálních věcí v roce 2006 (v takzvané „Gabalově mapě", která bude pravděpodobně aktualizována v roce 2011 nebo 2012). Dnes těchto lokalit může být až 400. Dosud nezmapované lokality jsou především v malých městech a obcích v příhraničních oblastech Karlovarského, Ústeckého, Libereckého, Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Další vyloučené lokality vznikly v uplynulých letech v důsledku řízené migrace do strukturálně podrozvinutých regionů s vysokou nezaměstnaností – opět zejména v uvedených krajích.

Hlavními výstupy analýzy je zjištění, že za dobu jejího působení od roku 2008 projevilo ve výběrových řízeních zájem o spolupráci s Agenturou již přibližně 100 obcí, tedy polovina z celkového počtu obcí a měst, ve kterých se zřejmě objevují sociálně vyloučené lokality.

Agentura však může v jednu chvíli působit maximálně ve 33 obcích a městech, tedy v 17 procentech ze všech potenciálních míst intervence. „Je zřejmé, že se v tomto režimu Agentura etabluje jako systémový nástroj s rozsáhlým dopadem na území České republiky, ovšem nelze hovořit o pokrytí poptávky měst a obcí po spolupráci," stojí v analýze.

Analýza proto varuje před možnými důsledky této nenaplněné poptávky a očekávání ze strany obcí. „Obce, které jsou připraveny a motivovány ke spolupráci s Agenturou, resp. konstruktivnímu řešení problematiky sociálního vyloučení, mohou při nedostatku adekvátní podpory postupně ztrácet motivaci k řešení problematiky sociálně vyloučených lokalit," uvádí analýza.

Příkladem, na kterém lze ukázat možné důsledky nenaplněných očekávání v patřičném řešení problémů spojených se sociálním vyloučením ze strany státu, může být vývoj situace v Novém Bydžově. Přestože se zde již více než 17 let významně nezměnilo politické vedení místní radnice a město v letech 2007-8 uplatnilo řadu velmi pozitivních integračních postupů (zavedení terénní sociální práce, rekonstrukce a zajištění činnosti nízkoprahového zařízení pro děti a mládež, realizace zaměstnanostního projektu), došlo vlivem přistěhování desítek Romů do města v roce 2009, vlivem negativní kampaně starosty města v roce 2010 a následného mítinku extrémních pravicových uskupení v roce 2011 k vyhrocení situace, nárůstu protiromských nálad u většinové populace a v konečném důsledku k zablokování progresivního řešení problematiky sociálně vyloučených lokalit.

V závěru studie uvádí několik údajů o nákladech, které České republice způsobuje problematika sociálního vyloučení. Například studie společnosti Deloitte zpracovaná pro Ministerstvo práce a sociálních věcí na datech z roku 2006 vyčísluje hodnotu přímých nákladů na sociálně vyloučené lokality v pásmu 10 miliard korun ročně, které patří mezi mandatorní výdaje státu. CERGE-EI 2009 je odhaduje na dalších 6 miliard korun ročně.

Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách funguje od roku 2008. V letošním roce po třech letech opustí prvních šest ze třinácti pilotních lokalit. Od začátku června však začne Agentura pracovat v druhé desítce lokalit přibraných v letech 2010 a 2011 a celkem tak bude působit ve 26 obcích a městech České republiky.