Tisková konference k návrhům na úspory ve státní správě, 14. září 2012

Pavla Zdráhalová, Úřad vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové. Vítám vás na tiskové konferenci k návrhu úsporných opatření pro rok 2014. Vítám zde paní místopředsedkyni vlády Karolínu Peake a jejího náměstka pana Petra Mlsnu. O úvodní slovo poprosím nyní paní místopředsedkyni vlády.

Karolína Peake, místopředsedkyně vlády: Dobrý den, dámy a pánové. Díky, že jste přišli na dnešní tiskovou konferenci. Moje úvodní slovo bude trochu delší. Představím vám v krátkosti prezentaci, kterou jsme si pro vás připravili. Vstupní podklad, který dnes částečně představíme, jsme shromáždili na základě tabulek, které jsme rozeslali jednotlivým resortům poté, co jsem dostala za úkol plánované úspory v jednotlivých resortech najít. Ta prezentace, kterou vám dnes ukážeme, je shrnutím onoho vstupního podkladu, který použijeme pro koaliční a mezirezortní jednání, protože jak očekáváme, vzbudí poměrně silný odpor na všech resortech a ve všech podřízených organizacích, do nichž chceme zasáhnout. Nicméně já doufám, že tato vláda rozpočtové odpovědnosti, která musí dělat tak nepříjemná opatření jako zvyšování DPH a škrtání investic do infrastruktury, dodrží tento úkol a dodrží také škrty v přebujelém státním aparátu a splníme to, že dvě třetiny v úsporách mají být právě škrty a nikoliv ve zvyšování daní. Jak tedy celý tento úkol začal, jaké bylo zadání. Usnesení vlády z 6. června 2012, úkol pro místopředsedkyni vlády připravit úsporná opatření v oblasti zjednodušení agend a zrušení duplicit ve státní správě. Cílem bylo ušetřit pro rok 2014 celkem 11,9 miliardy korun a pro rok 2015 celkem 24,8 miliardy korun. Jak jsem říkala, všem rezortům jsme rozeslali tabulky, v nichž měli uvést přehled všech vykonávaných agend, přehled systematizovaných a neobsazených míst, tedy počet zaměstnanců a počet tabulek, mzdové náklady a vlastní návrhy na úspory a na rušení agend. Prosím o další slide. Obdrželi jsme celkem exkluzivní soubor dat o všech agendách, počtech a struktuře zaměstnanců státní správy, právě jako podklad pro jednání vlády a koaliční jednání. Z podkladů vyplynulo následující. Počet systemizovaných míst v ústředních správních orgánech a ostatních správních úřadech, tedy podřízených organizacích 110 328, z toho 2 394 neobsazených, tolik je tedy neobsazených tabulek ve státní správě. Zajímavý údaj je rozdíl v průměrné výši mzdy na jednotlivých ministerstvech, který je více než desetitisícový. Například na ministerstvu financí je průměrný plat přes 40 tisíc korun stejně jako na ministerstvu dopravy, zatímco například na ministerstvu vnitra je to necelých 30 tisíc korun nebo málo přes 30 tisíc korun na ministerstvu zahraničních věcí. Co nás také velmi zarazilo je počet řídících zaměstnanců na počet řadových zaměstnanců. Jsou ministerstva, například ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nebo ministerstvo průmyslu a obchodu, kde každý čtvrtý je třeba ředitelem nebo vedoucím zaměstnancem. Tedy že na jednoho vedoucího zaměstnance je 3,7 zaměstnanců řadových. Zatímco například na ministerstvu zemědělství je to 14,1 zaměstnanců na jednoho vedoucího úředníka či na ministerstvu zahraničních věcí necelých 11 zaměstnanců. Celkem jsme zpracovali údaje za 360 orgánů státní správy, tedy zdaleka nejenom samotná ministerstva, ale také všechny jejich podřízené organizace a ostatní ústřední orgány státní správy. Prosím další slide. Když mi pan premiér, poté celá vláda tento úkol dávali, najít úspory na rok 2014 a 2015 tak, abychom dosáhli těch cílů ve střednědobých rozpočtových výhledech, tak se pan premiér tvářil, jako že to dostávám za odměnu. To, že jsem ho dostala za trest, jsem pochopila ve chvíli, když přišly návrhy na redukce z jednotlivých ministerstev. Dohromady totiž přišly návrhy pouze na 1,6 miliardy korun. Nejvíce navrhuje ušetřit ministerstvo práce a sociálních věcí, přes jednu miliardu. Dále ministerstvo obrany a ministerstvo životního prostředí. Museli jsme si tedy nějak pomoci sami. Využili jsme k tomu ony tabulky, ona data, která jsme shromáždili jako podklady pro rozhodnutí vlády. Co tedy navrhujeme. Navrhujeme tzv. koncept malého ministerstva. Ministerstvo, které bude zajišťovat pouze koncepční a řídící činnosti, politické strategie, legislativní činnost, metodické vedení výkonu státní správy, mezinárodní vztahy a vrchní státní dozor. Pro zajištění realizace těchto činností si může dále zřizovat podřízené organizace. Co se děje nyní. Nyní dochází k celé řadě duplicit, kdy zatímco na ministerstvu existují odbory, které zajišťují nějakou činnost, zároveň ve stejném rezortu jsou zakládány podřízené organizace, které dělají tu samou činnost, dublují se. K těmto duplicitám dochází nejenom v rámci rezortů, ale i napříč rezorty. Například v rámci ministerstva dopravy existuje odbor plavby, stejně tak jako podřízená organizace Státní plavební správa. Nebo odbor civilního letectví a zvlášť Úřad pro civilní letectví. To jsou skutečně zbytečné duplicity, na které ve státní správě nemáme peníze. Jak jsem říkala, k těm duplicitám dochází nejen v rámci jednotlivých úřadů, mezi úřadem a podřízenými organizacemi, ale také mezi úřady navzájem. Takovou typickou multiplicitou je například agenda v oblasti prevence bezpečnosti silničního provozu, kterou mají na starosti ministerstvo dopravy, ministerstvo vnitra, Centrum služeb pro silniční dopravu, Policie České republiky, ale také kraje a jednotlivé obce. Cílem navrhovaných úspor je tedy odstranit tyto zbytečné výdaje na zbytečné duplicity, ale také odstranit výdaje státní správy na nákupy, kdy také se nakupuje zvlášť pro rezort, zvlášť pro centrální ministerstvo a zvlášť pro podřízené organizace a veškeré režie s tím související. Nemá smysl, aby zvlášť ministerstvo a zvlášť podřízené organizace měly svá personální oddělení, svá účetní oddělení, svoje často velmi zcela nekompatibilní IT systémy, ale alespoň v rámci rezortu, samozřejmě s cílem centralizovat to časem v celé státní správě, ale alespoň v jednotlivých rezortech bychom měli dojít k centralizaci těchto služeb. Dále je třeba odstranit činnosti nesouvisející s výkonem státní správy. Už se objevilo v médiích, například cukrárna ministerstva vnitra jako jedna z podobných věcí, ale patří mezi to i hotely, rekreační zařízení, vlastní rezortní autoškoly, lázně, státní statky a další, které přímo s výkonem státní správy nesouvisí. S tím souvisí dále snížení počtu zaměstnanců při redukci těchto agend a multiplicit a samozřejmě i redukce těch zaměstnanců, kteří například zajišťují pouze chod dané podřízené organizace, nebo daného ministerstva, ale odbornou činnost nevykonávají žádnou.

Nenavrhujeme žádné plošné škrty, navrhujeme naprosto cílené úspory. Musím říci, že například z 265 podřízených organizací zůstává pouze 117, na nichž nenavrhujeme žádnou redukci či racionalizaci. Ve zbytku navrhujeme buďto zrušení, sloučení nebo alespoň zásadní racionalizaci. Na tom je vidět, že se šlo skutečně organizace po organizaci a je to ořezávání tuku ze státní správy. Úspory jsou navrženy za všechna ministerstva dle zjištěných nedostatků, tedy nikoliv plošně, ale konkrétně a jsou velké rozdíly nejen s ohledem na velikost jednotlivých ministerstev a množství podřízených organizací, ale především s ohledem na dosud realizovaná úsporná opatření. Tady musím zmínit, že všechna ministerstva si za poslední roky nechávala vypracovávat z operačního programu lidské zdroje celou řadu projektů pro redukci agend a racionalizaci svých úřadů. Bylo do toho nalito mnoho peněz v řádech stovek milionů korun, ale ty výsledky jsou zatím mizivé.

Teď bych vám ráda představila strukturu těch navrhovaných úspor. Rozdělujeme je na tři zásadní části. Do první patří rychlá opatření, říká pan profesor Mejstřík, který s námi na materiálu také spolupracoval, která jsou realizovatelná rozhodnutím ministrů. To znamená v řádu týdnů nebo měsíců. Tady se nemusí čekat třeba až do toho roku 2014. Pak jsou to střednědobá opatření, kde je nutná i změna legislativy. Proto tím naším cílem rok 2014 je, aby se patřičná legislativa mohla připravit a přijmout. A dále identifikace zbytných aktiv. Ministerstva a podřízené organizace hospodaří kromě jiného například se zajímavými nemovitostmi, které mají už účetní hodnoty velmi vysoké a je zbytečným plýtváním pokud v těchto sídlech sídlí státní správa, zatímco by se mohla buďto prodat, nebo ještě lépe pronajmout. K těm rychlým opatřením patří například zjednodušení řídící struktury a snížení počtu vedoucích zaměstnanců na rezortech. To je to, co jsem zmiňovala na začátku, příliš mnoho vedoucích zaměstnanců na příliš málo řadových zaměstnanců. Sdílení obslužných činností v rámci jednotlivých rezortů, teď nemluvím o celé státní správě jako celku, ale dokonce v rámci jednotlivých rezortů funguje celá řada naprosto nekompatibilních IT systémů, které nefungují spolu a stojí obrovské množství peněz, nejen jejich zavedení, ale potom i aktualizace a údržba. Takže všechny rezorty by měly udělat to, co udělalo ministerstvo práce a sociálních věcí, tedy centralizovat své IT systémy alespoň v rámci rezortu. Cílem by bylo samozřejmě dlouhodobě centralizovat to v celé státní správě. Spojování výzkumných ústavů, rušení činností nesouvisejících s výkonem státní správy, které už jsem zmiňovala. Dále pak střednědobá opatření, to je ta druhá rovina. Tam patří například vytvoření společného regulátora, sloučení ERU, ČTÚ a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání při zachování Rady jako takové. Včlenění Českého báňského úřadu do ministerstva průmyslu a obchodu a další opatření. Těch konkrétních kroků je samozřejmě v tom materiálu, který je takto tlustý i s tabulkami, daleko více. Já musím říci, že záměrně neříkám jich v tuto chvíli více, protože tam kde už zazněla, tam samozřejmě mi bylo klepáno na dveře s přesvědčováním, že právě to co navrhujeme zrušit je samozřejmě životně důležité pro fungování státní správy tady v České republice a i proto musejí proběhnout koaliční jednání a pravděpodobně i jednání na poradě ekonomických ministrů, která připraví podklad pro rozhodnutí vlády, na jejímž základě k těm plánovaným redukcím dojde. Já znovu opakuji, že kromě toho, že jsme tady z 265 podřízených organizací pouze 117 nenavrhli sloučit nebo racionalizovat, u všech ministerstev jsme navrhli změny, které mohou být provedeny buďto ihned, nebo v tom střednědobém výhledu, tedy v průběhu roku 2013 tak, aby byly legislativně připravené pro rok 2014. Jedná se o redukce zbytnělého aparátu, nikoliv o omezení služeb občanům. Nebude se jednat o nějaký plošný škrt, ale skutečně ořezáváme to, co zjevně není třeba, jakkoliv to bude nepříjemné. Počítáme s tím na všech ministerstvech a podřízených organizacích, že ty změny se líbit nebudou. Ale znovu opakuji, pokud nemáme na investice do infrastruktury, pokud musíme zvyšovat DPH, musíme také redukovat státní správu a to tam, kde není potřeba, ne tam, kde slouží občanům. Musí být koaliční jednání, musí být jednání na vládě, na poradě ekonomických ministrů. Toto je podklad, který já jim přeložím a musím říci, že jej budu prosazovat s daleko větší radostí a doufám, že i moji kolegové ze strany LIDEM v rámci koalice a s daleko větší radostí, než právě třeba zvyšování DPH. Děkuji vám a já poprosím pana náměstka Mlsnu, jestli má doplnění předtím, než dáme prostor vašim otázkám. Nemá, tak prosím prostor pro vaše otázky.

Česká televize, Lukáš Dolanský: Já bych měl dvě otázky. První je, vy jste o tom mluvila, to znamená koaliční jednání. Mluvila jste o tom už s premiérem? Co na to říkal a jak se k tomu staví? A jak si to představujete? Bude to vypadat tak, že budete jednat s jednotlivými ministry a nutit je, nebo přesvědčovat je, aby v tom krátkodobém jaksi udělali ty změny, třeba seškrtali počty vedoucích zaměstnanců? A druhá věc, tam se hodně mluvilo během takové té krize o rušení různých ministerstev. Váš materiál mluví také o tom, že je možnost sloučit nějaké ministerstva nebo jste dospěla k závěru, že ne? Děkuji.

Karolína Peake, místopředsedkyně vlády: Tak koaliční jednání probíhat budou. S panem premiérem jsem již o materiálu mluvila, považuje jej za velmi dobře připravený. Také on očekává rezistenci od jednotlivých rezortů a právě jsme se dohodli na tom, že jednání bude probíhat na úrovni porada ekonomických ministrů plus místopředsedkyně vlády a zpracovatelé tohoto materiálu. Takže neočekávám, že to půjde hladce. Samozřejmě že jednotliví ministři budou své rezorty bránit. Na druhou stranu i to bylo důvodem, proč ten úkol jsem dostala právě já, která nemám žádnou rozpočtovou kapitolu, žádný velký aparát, takže se mi samozřejmě do cizího řeže mnohem lépe. Ale cítím nejenom s kolegy ve vládě, ale samozřejmě i s kolegy ze strany LIDEM, kteří mají ministerstva. Ministerstvo dopravy, kde také navrhujeme poměrně značné škrty. Mohu říci, že mezi těmi rychlými škrty na ministerstvu dopravy, se kterými přicházíme v tomto návrhu, je půl miliardy korun, které podle našeho názoru mohou být nalezeny pouze rozhodnutím ministra při efektivizaci vlastního úřadu. K rušení ministerstev. Ano, bylo mi jasné, že to bude otázka, která zde padne. Já jenom doufám, že se za to celý ten materiál neschová, protože musím říci, že to opravdu nepovažuji za to nejdůležitější. Nejdůležitější je, že dojde k redukci agend, k redukci úřadů, k redukci úředníků, ale nejde o odšroubování tabulky někde na nějaké budově. Ale nabízí se některá a mluvíme o tom v tom materiálu. A řeknu to, i když tím samozřejmě riskuji, že tím překryji celý zbytek té prezentace. Myslím si, že jedno z ministerstev, o kterém je možné uvažovat o sloučení části jeho agendy s jiným ministerstvem, je například ministerstvo kultury, kde se ukazuje, že 60 % úředníků zajišťuje chod ministerstva a pouze 40 % úředníků odbornou agendu. Takže tam by bylo možné část té agendy převést například na ministerstvo školství a v případě, že strukturální fondy a čerpání fondů z Evropské unie časem odumře jako agenda, vzhledem k tomu, že přestaneme být příjemci fondů, prostředků z Evropské unie, pak i ministerstvo pro místní rozvoj. Po vyčlenění takových agend, jako je zadávání veřejných zakázek například do nově navrhovaného úřadu pro veřejné zadávání. Po vyčlenění agendy, jako je stavební agenda, založením například nejvyššího stavebního úřadu, i u tohoto ministerstva by časem mohlo dojít ke zrušení.

Právo, Jiří Mach: Já bych se chtěl zeptat, berete si za cíl, že po těch koaličních jednáních skončíte třeba alespoň na nějakých 12 miliardách, nebo máte nějaký jinačí cíl? A za druhé, jak byste si představovala úspory až do toho roku 2015, neboli slučování agend.

Karolína Peake, místopředsedkyně vlády: Právě proto, že nás čeká i ten rok 2015, tak se nechci spokojit s nějakou velkou redukcí toho, na čem jsme se zatím usnesli v rámci toho připravovaného materiálu. Já myslím, že tam určitě ještě prostor pro další řezání je. Tohle je takový lakmusový papírek, který pouštíme do těch jednotlivých rezortů a očekáváme velký boj. Ale vláda těch 11,9 miliardy a potom těch 23,8 stanovila na základě střednědobého výhledu na roky 2014 a 2015 s tím, že pouze při úspoře této částky jsme schopni držet schodek státního rozpočtu pod 3 %. Takže nevím, kde jinde bychom ty úspory hledali, a odmítám, že bychom dále například zvyšovali DPH nebo nějakým jiným způsobem sahali do toho rozpočtu. Tady ten prostor rozhodně je.

Radiožurnál, Lucie Hozárová: Já jsem se chtěla zeptat, jak vlastně do téhle koncepce spadá návrh na to, aby vznikl nezávislý úřad, který by měl kontrolovat hospodaření politických stran? Pokud se nepletu, tak to bude už ve středu projednávat vláda. Tak jaký je váš názor na vznik toho úřadu, jestli by měl patřit pod NKÚ nebo by měl být samostatný, a kdo by v něm měl sedět a jak ti lidé podle vás by měli být vybíráni?

Karolína Peake, místopředsedkyně vlády: Ten návrh bude projednáván příští týden na vládě a samozřejmě, že každý návrh, který přináší zřízení úřadu v době, kdy naopak potřebujeme hledat rušení agend, je velmi kontroverzní. Ale koneckonců například ministerstvo pro místní rozvoj v souvislosti s možnou redukcí agend navrhuje naopak zřízení centrálního úřadu pro veřejné zadávání. Musíme si vždycky uvědomit, jestli ten úřad, ať už je založen a my ho chceme rušit, anebo naopak uvažujeme o jeho založení, jestli přinese něco té státní správě pozitivního. Jsem přesvědčena o tom, že kontrola a financování politických stran může pomoci k implementaci těch transparentujících opatření, které v návrhu jsou, a že tady jsou plusy, nikoliv mínusy v nákladech. Jinak co se týká jmenování do funkcí v tom kontrolním orgánu pro kontrolu financování politických stran a hospodaření politických stran, tam je volba vedoucích orgánů tohoto úřadu poslaneckou sněmovnou. Ten materiál bude projednáván příští týden. Bude to určitě jedna z věcí, kterou budou kolegové argumentovat, když nebudou chtít dohledový orgán založit v tomto zákoně. Musíme si ale uvědomit, že jsme vázáni mezinárodními závazky, které po nás chtějí, abychom nejenom implementovali transparentní pravidla pro financování politických stran, ale abychom také měli dohledový orgán, který bude nejenom dohlížet jako nyní kontrolní výbor poslanecké sněmovny, ale bude moci i vést správní řízení s politickou stranou a ukládat sankce, to může pouze státní orgán. O propojení s NKÚ se v návrhu neuvažuje i z důvodu předchozích nálezů Ústavního soudu, s ohledem na financování politických stran a jejich kontrol.

Česká televize: Těch 16,2 to je střednědobý, to znamená, že počítáte 2014 až 2015 že by se dalo ušetřit? Nebo do které doby by se dala ta částka ušetřit?

Karolína Peake, místopředsedkyně vlády: Ano, ten úkol je na rok 2014. Když jsme říkali, že některá jsou krátkodobá opatření, tak by se s nimi dalo přijít už v průběhu příštího roku a týkají se v podstatě pouze vnitřní organizace jednotlivých ministerstev a záleží na rozhodnutí ministra a jeho vnitřních předpisů, kterými tyto úspory může sám přinést. Některá znamenají legislativní změnu.

Dotaz: Mohla byste říci, jaká částka by to mohla být v tom příštím roce? Která, kdyby se to udělalo, kolik by to bylo?

Petr Mlsna, náměstek místopředsedkyně vlády: Pro ten příští rok 2013 ty vlastní návrhy, která si předložila ministerstva, jsou v celkovém objemu 1,6 miliardy korun. To znamená, to jsou ta, která ministerstva jsou schopné provést velmi rychle. Potom ta okamžitá úspora, kterou my jsme vytipovali na jednotlivých úřadech a je možné je provést již v roce 2013, je 3,1 miliardy. To je objem úspor, který de facto nevyžaduje změnu právního rámce a je to skutečně jenom otázka rozhodnutí exekutivy. U těch střednědobých, jak my to nazýváme, střednědobých úspor v celkovém objemu 3,6 miliardy, aby mohly být promítnuty do rozpočtu na rok 2014, se bude vyžadovat, nebo je nezbytná legislativní úprava, ale je potřeba říci, že i při tom vytipování těch příkladů jsme postupovali tak, aby ty legislativní úpravy byly minimální. To znamená, není to žádné fatální překopání právního řádu. To co je samozřejmě ta poslední věc, to je ten prodej aktiv, které my vyčíslujeme někde v řádu 7,5 miliardy. To by byla právě ta aktiva za ty zrušené podřízené organizace a příspěvkové organizace, instituce a tak dále, kde samozřejmě ta hodnota 7,5 miliardy je účetní hodnota, která je vedena v officu na ministerstvu financí pro tento majetek a tam samozřejmě s tím lze počítat, ale nelze zaručit, že ten majetek bude prodán v horizontu půl roku nebo roku a jaká bude nabídková cena na trhu. Takže to je kalkulace s účetní hodnotou toho majetku jako takového.

Dotaz: Já bych ještě trochu mimo téma a to je whistleblowing. Jak to s ním vypadá? Vy jste mluvila o tom, že je potřeba tuto věc nějak udělat, zatím se to nikde neobjevilo. Tak jak to vypadá, kdy to bude? Děkuji.

Karolína Peake, místopředsedkyně vlády: Whistleblowing, neboli ochrana oznamovatelů korupce, byla už jednou projednávána na vládě, když jsme projednávali analýzu whistleblowingu. Na mou žádost mi byl udělen úkol vypracovat legislativní řešení. Původně v protikorupční strategii byla pouze analýza. Právě návrh legislativního řešení je v tuto chvíli v meziresortním připomínkovém řízení a do 30. září bude předložen na vládu. To řešení spočívá v novelizaci anti-diskriminačního zákona, kdy tedy ten, kdo oznámí korupci anebo jiný trestný čin, je to koncipováno tak, že se jedná o oznámení jakéhokoliv trestného činu na pracovišti zaměstnancem, bude chráněn tím, že pokud by byl nějakým způsobem šikanován, přiřazován na jinou práci a podobně, může se domáhat ochrany. A pokud by s ním byl rozvázán pracovní poměr z důvodů uvedených v zákoníku práce a onen zaměstnanec by proti-argumentoval tím, že se tak stalo z toho důvodu, že ohlásil trestný čin na pracovišti, obrací se důkazní břemeno a zaměstnavatel musí dokazovat, že skutečně k tomu rozvázání pracovního poměru dochází ze zákonných důvodů. Musím říci, že například nevládní organizace chtěli jít dále. Chtěli, aby byl úplný zákaz výpovědi člověku, který na pracovišti ohlásí trestný čin. Jednali jsme o tom intenzivně nejenom s nevládkami, ale právě třeba s ministerstvem práce a sociálních věcí a ministerstvem spravedlnosti, které celkem pochopitelně bylo proti tomu, aby se případně takovýto institut potom nezvrhl k zneužitelnému institutu při blokaci rozvázání pracovního poměru. V podstatě bychom takového člověka povyšovali na úroveň těhotné ženy, se kterou není možné rozvázat pracovní poměr. Pokud nemáte žádné další dotazy, tak vám děkuji. Mějte se hezky a hezký víkend. Na shledanou.