Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Historie minulých vlád

Hospodářská strategie vstupu do EU

I. Úvod

Začlenění do euroatlantických struktur Samostatná Česká republika již od svého vzniku usilovala a nadále usiluje o začlenění do euroatlantických struktur. V tomto duchu byla formulována i česká zahraniční politika, jejímž základním pilířem byla snaha stát se součástí sjednocené demokratické Evropy a zajistit svou bezpečnost v NATO. Toto úsilí bylo potvrzeno podepsáním Evropské dohody v roce 1991 a podáním žádosti o členství v EU a v NATO. Splnění vytyčených cílů se ve střednědobé perspektivě stane realitou. ČR se stala právoplatným členem NATO 12. března 1999.
Vyjednávání o členství v EU Evropská rada v prosinci 1997 v Lucemburku rozhodla o zahájení vyjednávání o členství v EU s pěti zeměmi střední a východní Evropy a Kyprem. Na základě tohoto rozhodnutí byla dne 31.3.1998 na mezivládní konferenci v Bruselu oficiálně zahájena vyjednávání o podmínkách členství ČR v EU a 3.4. 1998 jejich první - technická - fáze, jejímž úkolem je porovnat slučitelnost legislativy s ES a identifikovat případné problémy na obou stranách. Zahájení screeningu v dubnu m.r. a zejména meritorních jednání o přístupu ČR k EU na úrovni ministrů dne 10.11.1998 znamenají velkou výzvu. ČR musí nyní prokázat, že je schopna splnit jak politická, tak i ekonomická kritéria stanovená na summitu Evropské rady v Kodani a je schopna dostát všem závazkům vyplývajícím z členství v EU. K ekonomickým kritériím patří existence fungující tržní ekonomiky a schopnost vyrovnat se s konkurenčními tlaky a tržními silami v rámci Unie.
Historická změna Česká republika tak zahajuje novou významnou etapu své existence. Formálně i fakticky byla otevřena finální etapa na cestě ke členství v evropském integračním seskupení. Dosavadní příprava se orientuje na teoreticky možný termín přijetí v roce 2003. Připravenost uchazečských zemí i EU jako celku je nutno posuzovat z širokých společenských hledisek. Dále se soustřeďuje pozornost na ekonomickou stránku problematiky.
Potřeba střednědobé strategie Vstup do EU se jeví jako jediná varianta reálně zajišťující udržitelný a všestranný rozvoj naší společnosti, jakož i udržení tempa rozvoje s nejvyspělejšími zeměmi v podmínkách globalizace ekonomiky a společnosti. Je třeba dokončit proces transformace ekonomiky a vytvořit potřebný institucionální a legislativní rámec pro převzetí a implementaci pravidel EU. K tomu je nezbytné zmapovat úskalí předvstupního období a vytyčit priority. Součástí tohoto úsilí je vytvoření střednědobé strategie, kterou jako vodítko pro své rozhodnutí potřebuje nejen vláda, ale všechny ekonomické subjekty. Čitelná a konzistentní hospodářská strategie je také důležitým signálem vysílaným do zahraničí, tedy i vůči EU, jako předobraz budoucího konvergenčního programu. ČR má v tomto ohledu co dohánět, neboť dokumentům pokrývajícím střednědobá rozhodovací období nebyl po dlouhou dobu připisován praktický význam.
Návaznost na předchozí dokument S prvními pracemi započala až předchozí vláda, která zpracovala dokument "Hospodářská strategie vstupu do EU: východiska a směry řešení", schválený Usnesením vlády České republiky č.j. 374 dne 3. června 1998.
Nové priority podle Programového prohlášení:
  • oživení ekonomického růstu
  • zvýšení konkurenční schopnosti
  • důsledná restrukturalizace
Současný dokument na předchozí východiska navazuje s tím, že v souladu s Programovým prohlášením vlády ČR vnáší do celkové strategie nové priority. Jejich nosným pilířem je důraz na oživení ekonomického růstu aktivní politikou zvyšování konkurenční schopnosti (průmyslovou, zemědělskou a proexportní politikou). To vyžaduje tlak na důslednou restrukturalizaci jako stěžejní předpoklad vyšší konkurenční schopnosti podnikové sféry s využitím podpory vstupu zahraničních investic. V tomto rámci se předpokládá dovršení privatizace a dokončení úprav regulovaných cen. Tyto nové priority budou prosazovány při zachování makroekonomické stability, jejíž nedílnou součástí je i stabilita měnová.
  • princip solidarity
Posun priorit přesahuje do sociální oblasti, kde je nově zdůrazňován princip solidarity při návaznosti hospodářské a sociální politiky, chápané jako investice podněcující jak vytváření soudržné struktury občanské společnosti, tak i růst produktivity práce, a tím i zvyšování konkurenceschopnosti země.
  • boj s rostoucí nezaměstnaností
V této situaci dostávají novou dimenzi opatření, zaměřená na zmírňování dopadů rostoucí nezaměstnanosti, spolu s aktivní politikou zaměstnanosti.
Navazující úkoly V souladu s Programovým prohlášením hospodářská strategie prosazuje i další navazující úkoly:
  • zesílení boje proti ekonomické kriminalitě (včetně posílení postavení věřitelů a důslednějšího postihu neplatičů);
  • reformu veřejné správy (včetně plynulého uvedení do života vyšších územně správních celků, zákona o státní službě aj.);
  • zrychlení adaptace legislativy na normy EU;
  • rozšíření spolupráce s NATO nad rámec vojenské oblasti;
  • rozšíření regionální středoevropské spolupráce (Viszegrád, Slovensko);
  • přijetí Sociální charty Rady Evropy;
  • zvýšení minimální mzdy a rozšíření nabídky pracovních příležitostí organizací veřejně prospěšných prací;
  • posílení mechanizmu tripartitního vyjednávání.
Rozpracovávání východisek do konkrétních strategických kroků ...

... představuje kontinuální proces

Východiska hospodářské strategie, připravená předchozí vládou, rozpracovává následující dokument se zdůrazněním nových směrů hospodářské politiky až do konkrétních strategických kroků v jednotlivých oblastech ekonomiky. Vláda si je přitom vědoma toho, že ne všude se to napoprvé podařilo ve stejné hloubce. Koncipování střednědobé strategie lze považovat za kontinuální proces. Ten pokračuje v tomto roce zpracovávanými strategiemi jednotlivých rezortů, které budou vládou průběžně projednávány, navzájem slaďovány a poté zpětně promítány do upřesnění celkové strategie.
Rozšíření záběru a odlišné principy Vzhledem k rozšíření záběru v souladu s novými prioritami byly do strategie vloženy zcela nové pasáže, zaměřené na podporu vytváření informační společnosti, rozvoj vědy a výzkumu, podporu vzdělanosti, a rovněž výše uváděná návaznost na širší sociální problematiku. Tyto pasáže v předchozích pracích naprosto chyběly. Rozdíly pojetí ve srovnání s východisky, schválenými v červnu m.r., se projevily nejen v posunech akcentu, ale i změnou některých navrhovaných zásad, jako např. v reformě penzijního systému odmítnutí tzv. druhého pilíře povinného spoření kapitálového typu.
Ve struktuře následujícího textu je klíčová kapitola III. - Nový směr hospodářské politiky, v níž jsou osvětleny základní rysy národohospodářského manévru. V kapitole IV. - Makroekonomické politiky je pak podrobněji rozebírána měnová a fiskální politika. Obě uváděné kapitoly navazují na analýzu výchozí situace, obsaženou v kapitole II. V kapitole V. - Strukturální politiky - jsou národohospodářské strategické směry promítnuty do jednotlivých odvětví ekonomiky a regionálních průřezů se shrnujícím dopadem do životního prostředí. Kapitola VI. - Vybrané systémové problémy - rozebírá podrobněji nutné kroky ve zdokonalení právního rámce, pokračování privatizace i klíčové reformy ve finančním sektoru. Konečně zcela nová kapitola VII je věnována rozvoji lidského faktoru.
Očekávané přínosy vstupu do EU... Ekonomické začleňování ČR do EU je spojováno s očekáváním celé řady přínosů. Přístup na obrovský jednotný trh, založený na principu volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu představuje sám o sobě mohutný rozvojový impulz. Potenciální příliv investic, špičkových technologií a nejnovějších znalostí spolu s expanzí odbytových možností pro domácí firmy bude urychlovat potřebné strukturální změny a výkonnostní posun české ekonomiky. Zvýšení konkurence povede ke zkvalitnění výrobků či služeb nabízených na českém trhu. Uplatnění komunitární legislativy přispěje ke zvýšení ochrany spotřebitele či životního prostředí.
Finanční pomoc ze zdrojů EU bude určena na podporu konkurenceschopnosti a překonání úzkých míst, která by ČR jen obtížně řešila vlastními silami. ČR bude mít možnost získávat příspěvky ze strukturálních fondů EU, což přispěje ke zvyšování její ekonomické úrovně a snížení nerovnoměrnosti vývoje mezi jednotlivými regiony.
Členství ČR v EU také přinese bezprostřední pozitivní efekty v politické a bezpečnostní oblasti, neboť se staneme součástí velkého stabilního celku, s možností podílet se na důležitých rozhodovacích procesech.
... ale i zvýšené náklady... Vstup do EU neznamená pouze získání výhod, ale také vynaložení nemalých nákladů. Část těchto nákladů bude mít charakter zvýšených výdajů, vyvolaných dodržováním náročných ekologických standardů, respektováním principů společné hospodářské politiky či přechodem na přísnější pravidla bezpečnosti práce. Toto však není ta nejdůležitější nákladová položka.
... a nápor na rychlou adaptaci ... Hlavní nápor bude veden na adaptační schopnost podnikové sféry, která bude vystavena ještě ostřejší konkurenci silných zahraničních společností bez možnosti používat běžná ochranářská opatření.
... při existenci nemalých rizik Nepřipravenost na nové podmínky může vést k tomu, že mnohé české firmy neobstojí, což ve svých důsledcích zvyšuje riziko vzestupu nezaměstnanosti, oslabování některých odvětví či regionů, nárůstu sociálního napětí a nestability měny.
Náročný úkol převzetí acquis Velké úsilí bude nutno vyvinout k překonání určitých obtíží, které se projeví zejména v předvstupním období. ČR musí převzít celý soubor právních norem Společenství, tzv. acquis communautaire, jehož implementace a vynucování klade značné nároky na kapacitu a kvalitu veřejné správy členské země, jakož i na státní rozpočet i na schopnost českých podniků přizpůsobit se novým podmínkám. ČR bude muset postupně přizpůsobit svoji administrativu a vybudovat potřebné struktury tak, aby byla schopna dostát svým závazkům.
Národní program přípravy na členství v EU Souběžně s Hospodářskou strategií vstupu do EU je zpracováván Národní program přípravy vstupu do EU, který řeší úkoly dosažení kompatibility s právními normami Evropských společenství.
Dlouhodobá investice Bylo by ovšem iluzí se domnívat, že uvedená rizika z nedostatečné konkurenceschopnosti lze potlačit, bude-li ČR stát stranou EU. Členství v EU je perspektivní cestou jak obstát v konkurenčním tlaku globálních trhů, kterým malá a otevřená česká ekonomika bude permanentně vystavena. Náklady související se vstupem do EU mají proto charakter dlouhodobé investice, která zpřístupňuje výhody jednotného ekonomického prostoru.