Historie minulých vlád

Národní program pro přípravu na členství v EU

3. Schopnost zajistit závazky vyplývající ze členství

3.2 Vnitřní trh bez hranic

3.2.1 Všeobecný rámec (právo obchodních společností, veřejné zakázky, duševní a průmyslové vlastnictví)

Právo obchodních společností

3.2.1.1 Současná situace

Modifikace české právní úpravy v oblasti práva obchodních společností podle První, Druhé, Třetí, Šesté, Jedenácté a Dvanácté směrnice ES o obchodních společnostech, jakož i příprava na realizaci nařízení Rady EU o Evropském hospodářském zájmovém sdružení byla připravována již od počátku r.1995 v gesci bývalého Úřadu pro legislativu a veřejnou správu. Čtvrtá, Sedmá a Osmá směrnice je v gesci Ministerstva financí. Na přípravě novelizace se podílela skupina odborníků z ministerstev, advokátních kanceláří a akademické sféry.

Avšak potřeba urychleně řešit některé nežádoucí situace, které se vytvořily zejména na kapitálovém trhu, si vyžádala urychlené vydání novely obchodního zákoníku, která byla vyvolána poslaneckou iniciativou. Tato novela nabyla pod č.142/1996 Sb. účinnosti od 1.7.1996, kromě několika ustanovení, která nabyla účinnosti již dnem vyhlášení tj. 30.5.1996.

Novelizace k 1.7.1996 tak velmi přiblížila českou právní úpravu obchodních společností směrnicím ES, nebyla však z důvodů krátkosti času vyvolané naléhavostí dovedena do všech podrobností, které jí umožňovaly již připravené podklady. Tak např. nebyla promítnuta změna účinku zápisu v obchodním rejstříku vůči třetím osobám uveřejněním v Obchodním věstníku podle První směrnice, ačkoliv Obchodní věstník byl již vydáván. Nebyla dále zavedena sankce za nezveřejnění povinných údajů, což má za následek určitou neúplnost údajů v obchodním rejstříku a zejména ve sbírce listin. Na druhé straně bylo dosaženo významného pokroku při zpřístupnění údajů v rejstříku zapsaných (nikoliv však sbírky listin) a to tím, že údaje, vedené ve všech sedmi obchodních rejstřících v České republice, týkající se podniků, nadací a nadačních fondů, jsou v digitální podobě a jsou soustředěny v ústředním rejstříku Ministerstva spravedlnosti, který je zpřístupněn na Internetu. Údaje jsou každý týden aktualizovány.

Spory z obchodního práva jsou zatím převážně rozhodovány krajskými soudy. V Praze, Brně a Ostravě jsou k projednávání těchto sporů zřízeny specializované krajské obchodní soudy; v ostatních krajských městech tyto spory projednávají specializované senáty, resp. specializovaní soudci krajských soudů. Odvolacími soudy jsou vrchní soudy v Praze a Olomouci. Mimořádný opravný prostředek projednává Nejvyšší soud, který má také zřízeno obchodní kolegium.

Nařízením vlády ČSFR č.63/1992 Sb. byl zřízen Obchodní věstník.

3.2.1.2 Krátkodobé priority

Úplné slučitelnosti české právní úpravy obchodních společností se směrnicemi ES bude dosaženo novelou obchodního zákoníku, kterou připravuje nová skupina odborníků pod vedením Ministerstva spravedlnosti, a to s tímto harmonogramem:

Předložení vládě ČR	3. čtvrtletí 1999
Schválení Parlamentem	červen 2000
Nabytí účinnosti	1. ledna 2001

3.2.1.3 Střednědobé priority

Nabytí účinnosti novely obchodního zákoníka se předpokládá od 1.1.2001; česká právní úprava obchodních společností by tak k tomuto datu měla být v souladu s příslušným acquis, a to jak po stránce legislativní, tak po stránce implementační, pro kterou je počítáno s vacatio legis v délce šesti měsíců. Do té doby by měly být vytvořeny podmínky i pro realizaci “Nařízení o evropském hospodářském zájmovém sdružení v těch ustanoveních, kde se předpokládá opatření se strany národních orgánů.

Do obchodního zákoníku bude transponována směrnice ES o “Samostatně výdělečně činných obchodních zástupcích” a to také k 1.lednu 2001.

3.2.1.4 Institucionální zabezpečení

Pro potřebu plné implementace ustanovení obchodního zákoníku a zveřejňování údajů ve smyslu “První směrnice ES o obchodních společnostech” potřebuje ČR technicky modernizovat instituce obchodních rejstříků včetně jejich vzájemného propojení do jednotného systému a dále zdokonalovat zpřístupnění údajů obchodního rejstříku veřejnosti. Dále je třeba zajistit převod údajů sbírky listin do elektronické podoby a její další vedení v této podobě včetně vyřešení elektronického přístupu do této sbírky. Je nutno připravit Obchodní věstník pro zveřejňování údajů zapsaných v obchodním rejstříku ve smyslu ustanovení “První směrnice ES o obchodních společnostech”.

3.2.1.5 Finanční potřeby

V souvislosti s institucionálním zabezpečením odhaduje MS následující finanční potřeby hrazené ze státního rozpočtu:

Modernizace obchodních rejstříků	6 mil. Kč
Převod sbírky listin do elektronické podoby a její další vedení	50 mil. Kč

Průmyslové vlastnictví

3.2.1.6 Současná situace

Reforma systému ochrany průmyslového vlastnictví probíhá od roku 1990, kdy byl přijat zákon č. 527/90 Sb., o objevech, vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích (patentový zákon). Zákon převzal zásady patentového práva, jak vyplývají z Evropské patentové úmluvy. Dále byly přijaty nové předpisy o patentových zástupcích, o ochraně topografií polovodičových výrobků, o užitných vzorech a o ochranných známkách. Stále platí zákon o ochraně označení původu výrobků z r.1973.

V rámci výše zmíněné reformy systému ochrany průmyslového vlastnictví byly transponovány tyto směrnice ES:

První směrnice Rady ES č. 89/104 z 21.12. 1988 ke sblížení zákonů členských států o ochranných známkách,
Směrnice Rady ES č. 87/54 z 16.12.1986 o právní ochraně topografií polovodičových výrobků.

Připravuje se implementace Nařízení Rady ES č. 1768/92 z 18.6. 1992 o zavedení dodatkového ochranného osvědčení pro léčiva a Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1610/96 o zavedení dodatkového ochranného osvědčení pro výrobky na ochranu rostlin.

Dne 29.1.1999 byla Česká republika přizvána k přístupu k Evropské patentové úmluvě, a to s účinkem od 1.7.2002. Zatím má Česká republika statut pozorovatele ve Správní radě Evropské patentové organizace.

V oblasti ochrany průmyslového vlastnictví je Česká republika členem těchto mnohostranných mezinárodních úmluv:

Úmluva o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví
Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví
Smlouva o patentové spolupráci (PCT)
Madridská dohoda o mezinárodním zápisu známek
Protokol k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu známek
Madridská dohoda o potlačování falešných nebo klamavých údajů o původu zboží
Niceská dohoda o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek
Lisabonská dohoda o ochraně označení původu a jejich mezinárodního zápisu
Locarnská dohoda o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů
Štrasburská dohoda o mezinárodním patentovém třídění
Budapešťská smlouva o mezinárodním uznávání uložení mikroorganismů pro účely patentového řízení
Smlouva o známkovém právu
Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPs)

3.2.1.7 Krátkodobé priority

Příprava na přístup ČR k Evropské patentové úmluvě a s tím související převzetí některých jejích ustanovení

Tato problematika bude součástí i střednědobých priorit.

Do 30.6. 1999 bude předložen vládě ČR návrh zákona, kterým se mění některé zákony na ochranu průmyslového vlastnictví, mj. i patentový zákon. Novelizace patentového zákona jednak upřesní některá ustanovení tak, aby byla totožná s příslušnými články Evropské patentové úmluvy, jednak bude obsahovat ustanovení týkající se propojení evropského a národního patentového systému. Novela umožní hladký přístup České republiky k Evropské patentové úmluvě. Přístup ČR k Evropské patentové úmluvě je splněním závazku plynoucího z čl. 67 Evropské dohody a je chápán jako součást integrace ČR do Evropské unie. Nabytí účinnosti zákona se předpokládá k 1.1.2000 (viz však také střednědobé priority).

Zavedení dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro výrobky na ochranu rostlin

V České republice dosud neexistuje prodloužení doby výlučné ochrany pro léčiva či výrobky na ochranu rostlin, jako je tomu v Evropské unii. V rámci přípravy ČR na členství v EU je proto jednou z priorit zavedení dodatkových ochranných osvědčení, a to cestou doplnění patentového zákona. Osvědčení budou založena na stejných principech, jako tzv. SPC (Supplementary Protection Certificate) podle Nařízení Rady ES č. 1768/92 z 18.6. 1992 o zavedení dodatkového ochranného osvědčení pro léčiva a Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1610/96 o zavedení dodatkového ochranného osvědčení pro výrobky na ochranu rostlin. Toto opatření je součástí návrhu zákona, kterým se mění některé zákony na ochranu průmyslového vlastnictví; předložení návrhu vládě se předpokládá do 30.6.99, nabytí účinnosti zákona k 1.1.2000.

Realizace koncepce boje proti kriminalitě v oblasti duševního vlastnictví

Vláda České republiky přijala dne 14. dubna 1999 usnesení č. 330, kterým schválila opatření zaměřená na boj proti kriminalitě v oblasti duševního (včetně průmyslového) vlastnictví a uložila ministrům vnitra, průmyslu a obchodu, kultury, spravedlnosti, financí, předsedovi Úřadu průmyslového vlastnictví a předsedovi úřadu pro státní informační systém zabezpečit plnění úkolů vyplývajících z koncepce. Konkrétní opatření směřují do oblasti mediálního působení, prevence a vzdělávání, do oblasti analytické, organizační a koordinační a do oblasti legislativy.

3.2.1.8 Střednědobé priority

Přístup k Evropské patentové úmluvě

Legislativní příprava na přístup k Evropské patentové úmluvě je součástí krátkodobých priorit. K vlastnímu přístupu pak v souladu s pozváním ze strany správní rady Evropské patentové organizace dojde k 1.7.2002. Některá ustanovení novely patentového zákona tak nabudou účinnosti až k tomuto datu. V tomto období musí dojít k modernizaci technického vybavení Úřadu průmyslového vlastnictví.

Promítnutí směrnice EP a Rady č. 98/71/CE o právní ochraně vzorů do čs. právního řádu

Jde o převzetí nové části acquis, jejímž cílem je harmonizovat ochranu průmyslových vzorů v členských státech EU. V České republice je ochrana průmyslových vzorů zajištěna částí druhou zákona č. 527/90 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích. Vzhledem k tomu, že Směrnice zavádí do vzorové ochrany některé nové aspekty, vyžádá si její transpozice buď změnu části druhé výše uvedeného zákona, nebo přijetí samostatného zákona o průmyslových vzorech.

Promítnutí Směrnice EP a Rady č. 98/44/EC o právní ochraně biotechnologických vynálezů

Jde o převzetí nové části acquis, jejímž cílem je harmonizovat v členských státech EU ochranu biotechnologických vynálezů patentem. V českém patentovém právu nejsou otázky ochrany biotechnologických vynálezů doposud výslovně řešeny. Transpozice směrnice si proto vyžádá odpovídající doplnění patentového zákona.

Legislativní opatření související s dopady členství ČR v EU v oblasti ochranných známek

Po přijetí ČR do EU se automaticky rozšíří na území České republiky účinky Nařízení Rady č. 40/94 o ochranné známce Společenství. Tato skutečnost si vyžádá změny či doplnění některých ustanovení zákona ochranných známkách, za účelem propojení národního a komunitárního systému ochranných známek. Novela nabude účinnosti dnem vstupu ČR do EU.

Určení soudů pro ochranné známky Společenství a soudů pro patenty Společenství

Se vstupem do EU bude ČR muset určit (pokud možno jediný) soud, který bude mít výlučnou pravomoc projednávat spory z porušení komunitárních práv k jednotlivým předmětům průmyslového vlastnictví a na základě protinávrhů posuzovat i jejich platnost. Výčet těchto předmětů není s ohledem na budoucí vývoj uzavřen. Úřad bude spolupracovat při vytvoření těchto specializovaných soudů.

3.2.1.9 Institucionální zabezpečení

Určení soudů pro ochranné známky (patenty) Společenství. Jde o vytvoření specializovaných soudů, jejichž působnost přesáhne území ČR.
Další priority se projeví v rozšíření povinností Úřadu průmyslového vlastnictví a v potřebě studijních pobytů některých pracovníků Úřadu za účelem získání zkušeností v oboru udělování dodatkových ochranných osvědčení či v oblasti biotechnologických vynálezů.
Realizaci opatření z Koncepce boje proti kriminalitě v oblasti duševního vlastnictví zabezpečí ministři vnitra, průmyslu a obchodu, kultury, spravedlnosti, financí, předseda Úřadu průmyslového vlastnictví a předseda Úřadu pro státní informační systém. Za efektivní postup bude odpovědná meziresortní koordinační komise k potírání výrobkového pirátství, která bude zřízena do 30.11.99.

3.2.1.10 Finanční potřeby

Zřízení informačního systému Úřadu průmyslového vlastnictví v souvislosti se zavedením dodatkových ochranných osvědčení si vyžádá náklady ve výši 1 mil. Kč.
Modernizace technického vybavení Úřadu v souvislosti s přístupem k Evropské patentové úmluvě si vyžádá v letech 2000-2001 náklady ve výši cca 23 mil. Kč. Jedná se zejména o:

obnovu technických prostředků (HW), tj. pracovních stanic a serveru (8 200 tis. Kč);
obnovu a vývoj nových programových aplikací (9 600 tis. Kč);
pořizování dat do strojně zpracovatelné formy a zveřejňování dat na Internetu (1 900 tis. Kč);
zajištění bezpečnosti informačního systému úřadu včetně stavebně technických úprav (3 100 tis. Kč).

Duševní vlastnictví (autorské právo a práva příbuzná)

3.2.1.11 Současná situace

V této oblasti se v rámci přípravy na členství v EU nepředpokládají zásadnější problémy. Pátou novelou autorského zákona v roce 1996 se autorskoprávní úprava podstatně harmonizovala s legislativou ES. Na základě věcného záměru schváleného vládou ČR v květnu 1998 připravuje Ministerstvo kultury v současnosti nový autorský zákon. Návrh zákona přebírá beze zbytku všech pět směrnic ES upravujících počítačové programy, pronájem a půjčování, satelitní vysílání a kabelový přenos, harmonizaci doby ochrany práva autorského a práv příbuzných a databáze. Návrh autorského zákona bude předložen v souladu s legislativním plánem práce vlády do 30. června 1999 vládě k projednání.

Otázku pirátství, která je společná pro celou oblast duševního vlastnictví, tudíž i průmyslových práv, nelze spojovat pouze s hmotně právní úpravou autorského práva či průmyslových práv, neboť zasahuje i do dalších oblastí, např. obchodních vztahů. Návrh paragrafovaného znění zákona upravující zákaz propouštění padělaného a pirátského zboží do volného oběhu (zákon o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně a doplnění některých dalších zákonů) byl v prosinci 1998 schválen vládou ČR a v současné době je projednáván Parlamentem ČR; předpokládaný vstup v platnost tohoto zákona je 1.9.1999. Tento návrh odpovídá obsahu připravované novelizace nařízení Rady č. 3295/94.

3.2.1.12 Krátkodobé priority

Úplná harmonizace autorskoprávní legislativy s legislativou ES:

Směrnice 91/250/EEC o právní ochraně počítačových programů
Směrnice 92/100/EEC o právu na pronájem a půjčování a o některých právech příbuzných právu autorskému v oblasti duševního vlastnictví
Směrnice 93/83/EEC o koordinaci některých pravidel z oboru práva autorského a práv příbuzných právu autorskému vztahujících se na satelitní vysílání a na kabelový přenos
Směrnice 93/98/EEC o harmonizaci ochranné doby práva autorského a některých práv příbuzných
Směrnice 96/9/EC o právní ochraně databází

Přijetí nového autorského zákona harmonizovaného s legislativou ES:

Účinností nového autorského zákona v roce 2000 bude prodloužena, popř. obnovena ochrana práv autorů, výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů, výrobců prvotních záznamů filmů, jakož i práv vysílatelů v souladu se směrnicí 93/98/EEC. Autorský zákon stanoví v souladu s čl. 10 odst. 3 směrnice 93/83/EEC také ochranu práv třetích osob, pokud je nabyly ještě před účinností nové právní úpravy.

Sjednocení a obnovení ochrany autorských práv a práv příbuzných na úrovni obvyklé v členských zemích EU je předpokladem pro to, aby na území ČR nedocházelo k nedovolené výrobě předmětů chráněných autorským zákonem a zásahy do chráněných zájmů mohly být efektivněji postihovány.

3.2.1.13 Střednědobé priority

Za střednědobou prioritu (v rozmezí 2 až 3 let) lze označit zvláštní ochranu zhotovitele databáze, která předpokládá podle čl. 11 odst. 3 směrnice 96/9/ES reciproční dohodu sjednanou Radou na návrh Komise, jestliže jde o databáze pořízené v třetích zemích. Nový autorský zákon bude co do zvláštní ochrany účinný jen vůči fyzickým a právnickým osobám s trvalým bydlištěm nebo sídlem v ČR, a proto bude nutné pro ochranu databází z jiných zemí sjednat reciproční dohody.

Střednědobou prioritou je také přístup ČR k novým úmluvám Světové organizace duševního vlastnictví WIPO z roku 1996, týkajících se autorského práva a práv výkonných umělců a výrobců zvukových záznamů, jejichž signatáři jsou členské státy EU.

Ministerstvo kultury se bude též podílet na realizaci koncepce boje proti porušování práv duševního vlastnictví, předložené vládě České republiky Ministerstvem vnitra.

3.2.1.14 Institucionální zabezpečení

I nadále bude působit zástupce Ministerstva kultury v pracovním týmu při Ministerstvu průmyslu a obchodu (meziresortní komise), který se zabývá komplexním posuzováním problémů týkajících se nezákonného nakládání s předměty chráněnými právy k duševnímu vlastnictví, a to jak z hlediska změn stávající právní úpravy, tak z hlediska zlepšení institucionálního zajištění těchto práv a spolupráce mezi relevantními orgány. Zlepšení institucionálního zajištění těchto práv se ve svých důsledcích dotkne i činnosti policie, soudů, obchodní inspekce, živnostenských úřadů apod.

Účetnictví a audit

3.2.1.15 Současná situace

V oblasti účetnictví je základní právní normou zákon č.563/1991 Sb., o účetnictví, kterým se ukládá povinnost vedení účetnictví obchodním společnostem, bankám, pojišťovnám a ostatním subjektům včetně podnikatelům - fyzickým osobám. Na základě zákona o účetnictví vydává Ministerstvo financí opatření, kterými stanoví účtové osnovy a postupy účtování jednotlivým výše uvedeným subjektům. Opatřeními vydávanými Ministerstvem financí jsou rovněž stanoveny struktury a obsahová vymezení položek ročních individuálních finančních účetních výkazů a pokyny a postupy pro konsolidované finanční účetní výkazy.

Základem dnes platného zákona o účetnictví jsou ustanovení 4. a 7. Směrnice Rady ES. Do zákona byla zapracována převážná část jejich ustanovení.

Pro zajištění harmonizace účetních předpisů ČR s právem ES je rozhodující přijetí připravované novely zákona o účetnictví.

Oblast poskytování služeb auditorů je v České republice upravena zákonem č.524/1992 Sb. o auditorech a Komoře auditorů České republiky ve znění zákona č.63/1996 Sb. Tento zákon byl zpracován dle předloh pro výkon auditu v zemích EU v podmínkách transformace České republiky a v zásadě již respektuje hlavní principy sekundárního práva ES. Některé odchylky od předpisů ES, projednané v rámci screeningu kapitoly Právo obchodních společností, budou řešeny připravovanou legislativní úpravou která by měla zajistit plnou harmonizaci. Priority v oblasti auditu mají za cíl postupné vytváření podmínek pro zabezpečení harmonizace a volného pohybu auditorských služeb.

3.2.1.16 Krátkodobé priority

Účetnictví

Hlavní krátkodobou prioritou je pokračování v legislativních pracích na novele zákona o účetnictví. V souladu se závěry k oběma kapitolám budou v připravované novele řešeny odchylky od acquis zejména v těchto oblastech:

nepřetržitost trvání činnosti subjektu,
relativní významnost účetních informací,
poskytnutí dalších doplňujících informací o společnosti /účetní jednotce/,
povolení výjimky z daných ustanovení tak, aby byl podán věrný obraz o ekonomické situaci podnikatelského subjektu,
uvádění druhů poskytnutých záruk k závazkům se samostatným uvedením závazků vůči afilacím,
uvádění celkové daně ze zisku /daní z příjmů/ ve zveřejňovaných údajích z účetní závěrky,
uvádění rizik a ztrát známých až v době mezi rozvahovým dnem a datem sestavení rozvahy,
oceňování cenných papírů a pohledávek,
používání alternativních oceňovacích metod,
používání kursů při přepočtu aktiv a pasív denominovaných v cizích měnách na Kč,
výpočtu konsolidačního rozdílu k datu pořízení majetkové účasti.

Audit

Hlavní krátkodobou prioritou bude pokračování v přípravě nového zákona o auditorech. V souladu se závěry screeningu budou v připravované legislativní úpravě řešeny zbývající odchylky od legislativy ES v těchto oblastech :

zastoupení auditorů v právnických osobách (auditorských společnostech) v souladu s 8. Směrnicí,
uplatňování požadavků na odbornou způsobilost, zejména pokud jde o délku a formy požadované praxe, v souladu s čl.8 - Směrnice,
vymezení obsahu odborné zkoušky v souladu s čl. 5 a 6 - Směrnice,
prohloubení nezávislosti auditora, zejména ve vztahu k etice výkonu auditorské činnosti v souladu s čl. 23 a 27 - Směrnice,
zveřejňování údajů o auditorských společnostech a auditorech vykonávajících audit v souladu s čl. 28 - Směrnice.

3.2.1.17 Střednědobé priority

Účetnictví

v návaznosti na schválenou novelu zákona o účetnictví zahájit v souladu s legislativou ES řešení vybraných okruhů problémů, které budou zapracovány do novelizovaných postupů účtování. Jde zejména o prověření a doplnění dnes platného znění účtových osnov, postupů účtování, opatření k účetním závěrkám a ke konsolidaci účetních závěrek podnikatelských subjektů, bank a pojišťoven a o ustanovení mezinárodních účetních standardů,
sledování vývoje a stavu legislativy ES, zejména změn ve 4. a 7. Směrnici Rady ES. V návaznosti na výsledky legislativního procesu v EU, budou přijímána příslušná opatření tak, aby česká účetní legislativa byla plně slučitelná s právem ES v této oblasti,
zpracování srovnávacích studií. Studie budou zaměřeny na srovnání postupně schvalovaných mezinárodních účetních standardů Výborem pro mezinárodní účetní standardy (IASC) s českými postupy účtování. Podle harmonogramu prací Řídícího výboru IASC pro revizi a vypracování nových mezinárodních účetních standardů se předpokládá jejich schvalování až do roku 2000 včetně; v návaznosti na schválené mezinárodní účetní standardy budou požadovány odborné konzultace s experty EU.

Plné kompatibility s legislativou ES v oblasti účetnictví bude dosaženo v roce 2001.

Audit

Hlavní prioritou bude zdokonalení řízení profese Komorou auditorů České republiky a zejména výkon profesního dohledu. Spolupráce v rámci přidruženého členství Komory auditorů ČR v FEE (Fédération des Experts Comptables Européens - Federace evropských auditorů) by měla přispět k vyšší kvalitě auditorské profese v České republice. Spolu s otevřením trhu auditorských služeb je předpoklad pro brzké získání úplného členství v FEE.

3.2.1.18 Institucionální zabezpečení

K převzetí závazků kandidátské země a pro sbližování legislativy v oblasti účetnictví a auditu s právem ES jsou na MF vytvořeny základní organizační a personální podmínky.

Rovněž i pro výkon auditorských služeb jsou v ČR vytvořeny podmínky Komorou auditorů ČR, která je zákonem zřízena a působí ve své profesi naprosto nezávisle na státu.

3.2.1.19 Finanční potřeby

Náklady spojené se zabezpečováním legislativních prací v oblasti organizace a personálního zajištění, spojené s nárůstem příslušné agendy, budou především zabezpečovány z rozpočtových prostředků MF. V současné době jsou z rozpočtových prostředků MF hrazeny náklady na 19 zaměstnanců odboru účetnictví.

Předpokládá se pomoc od orgánů a institucí EU při realizaci konkrétních akcí, programů a projektů zaměřených na

konzultace s experty, krátkodobé stáže, účast na příslušných odborných a technických výborech a komisích apod.,
autorizované překlady dokumentů ES,
vzdělávání (přednášky, intenzivní jazykové kurzy, tematické semináře apod.), zpracování srovnávacích analýz a studií.

Finanční prostředky na tyto programy a projekty se budou závazně kvantifikovat při zpracování zadání konkrétních programů a projektů. Celkový objem finančních prostředků se bude upřesňovat v ročních finačních memorandech EK a při sestavování návrhu rozpočtové kapitoly MF na jednotlivá léta přípravy ČR na vstup do EU.

Z prostředků Phare pro oblast účetní legislativy na výše uvedené priority předpokládáme, že by bylo žádoucí vyčlenit částku cca ve výši 1 mil. Eur.

Z prostředků Phare pro oblast legislativy v oblasti auditu na výše uvedené krátkodobé a střednědobé priority předpokládáme, že by bylo žádoucí vyčlenit částku cca 200 000 Eur.

Veřejné zakázky

3.2.1.20 Současná situace

Problematika veřejných zakázek je v České republice upravena zákonem č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb. a zákona č. 93/1998 Sb. Při přípravě zákona se vycházelo zejména z “Model Law of Procurement”, vypracovaný Komisí pro mezinárodní právo (UNCITRAL) a směrnic ES o veřejných zakázkách. Odchylky zákona od komunitární úpravy vyplývají z článku 68 Evropské dohody, na jehož základě mají uchazeči z České republiky plně zajištěn přístup k procedurám zadávání zakázek ve Společenství od nabytí platnosti Evropské dohody, tj. od 1. února 1995. Naproti tomu trh veřejných zakázek v České republice bude zcela otevřen uchazečům z členských států EU s časovým odstupem, nejpozději však před vstupem do EU. S cílem dosažení vyššího stupně slučitelnosti s právem ES byl v roce 1998 zpracován návrh novely zákona o zadávání veřejných zakázek. Nejvýznamnější změnou navrhované právní úpravy je promítnutí směrnice Rady č. 93/38 o koordinaci řízení při zadávání veřejných zakázek orgány působícími v sektorech vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací. Vláda ČR schválila návrh novely zákona na svém zasedání dne 17. února 1999.

Dohled nad zadáváním veřejných zakázek v České republice vykonává na základě zákona o zadávání veřejných zakázek Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Obsahem dohledu je zejména přezkoumávání námitek, kontrola postupu zadavatelů, účast při otevírání obálek s nabídkami a ukládání sankcí.

3.2.1.21 Krátkodobé priority

1. Příprava nového zákona o zadávání veřejných zakázek
(bude pokračovat ve střednědobém horizontu)

Současný zákon o zadávání veřejných zakázek lze hodnotit jako převážně slučitelný s výhradou. S cílem dosažení vyššího stupně slučitelnosti s právem ES byla v roce 1998 zpracována novela zákona, která byla schválena vládou ČR na jejím zasedání dne 17. února 1999. Vláda ČR však současně konstatovala, že k dosažení plné slučitelnosti bude zapotřebí zpracovat zcela nový zákon, který bude důsledně vycházet ze zadávacích směrnic ES. Tento nový zákon o zadávání veřejných zakázek by měl zejména odstranit preferenční ustanovení pro tuzemské uchazeče o veřejné zakázky, upravit povinnost publikovat vyhlášení soutěže o veřejnou zakázku v Úředním věstníku Evropských společenství a harmonizovat zadávací řízení s ustanoveními směrnic ke dni vstupu ČR do EU.

Příprava nového zákona o zadávání veřejných zakázek se předpokládá v následujícím časovém horizontu:

zpracování návrhu věcného záměru zákona o zadávání veřejných zakázek a jeho předložení vládě ČR (1999);
zpracování návrhu paragrafového znění zákona o zadávání veřejných zakázek a jeho předložení vládě ČR (2001).

Při přípravě zákona se počítá s využitím expertní pomoci ze strany odborníků z Evropské komise (DG XV) i členských států EU.

2. Mezinárodní dohody uzavřené ES v oblasti veřejných zakázek

Se vstupem do Evropské unie vstoupí Česká republika také do stávajících smluvních vztahů Společenství. Z toho důvodu je nezbytné detailní poznání závazků a praktických aspektů vyplývajících z mezinárodních smluv uzavřených Evropskou unií v oblasti veřejných zakázek, zejména pak z Dohody o vládních zakázkách sjednané v rámci WTO v Marrakéši dne 15. dubna 1994.

Realizace této priority by měla být řazena do následujících kroků:

právní konzultace o principech mezinárodních smluv v oblasti veřejných zakázek a o způsobech zapojení do činnosti pracovních skupin v rámci Dohody WTO o vládních zakázkách (realizace v roce 1999)
dosažení plné liberalizace trhu veřejných zakázek v ČR jako nezbytné podmínky pro přistoupení k Dohodě o vládních zakázkách (realizace v roce 2000)

Při realizaci této priority se počítá s právní a konzultační pomocí ze strany expertů Evropské komise při řešení problematiky mezinárodních dohod v oblasti veřejných zakázek.

3.2.1.22 Střednědobé priority

1. Elektronický způsob vyhlašování zakázek

Evropská komise používá pro vyhlašování veřejných zakázek v rámci Evropské unie elektronickou databázi, tzv. Tenders Electronic Daily. Z hlediska zajištění operativního přístupu k procedurám zadávání zakázek ve Společenství i České republice bude nezbytné napojení České republiky na tento systém vyhlašování zakázek.

Napojení na systém elektronického vyhlašování zakázek je třeba realizovat nejpozději do vstupu České republiky do Evropské unie. Technické konzultace o napojení systému vyhlašování veřejných zakázek na elektronickou databázi TED by měly proběhnout již v roce 1999.

Pro zajištění napojení systému vyhlašování veřejných zakázek na elektronickou databázi TED bude nezbytná technická pomoc ze strany expertů Evropské komise.

3.2.1.23 Institucionální zabezpečení

V oblasti veřejných zakázek se nepředpokládají žádné institucionální dopady související se vstupem České republiky do Evropské unie.

3.2.1.24 Finanční potřeby

Předpokládá se, že realizace krátkodobých priorit v oblasti veřejných zakázek si v roce 1999 vyžádá přibližně 30.000 EUR. Tyto prostředky budou hrazeny z prostředků programu Phare, Úřadu pro výměnu informací a technickou pomoc (TAIEX) a ze státního rozpočtu.

3.2.2 Volný pohyb zboží

3.2.2.1 Současná situace

Prioritou této oblasti je pokračující příprava na integraci ČR do vnitřního trhu EU a odstraňování technických překážek obchodu, které jsou základem recipročního uvolnění pohybu zboží již v předvstupním období. Kapitola zahrnuje rovněž opatření, týkající se netechnických překážek obchodu, které ovšem budou komplexněji rozpracovány následně, po ustavení meziresortní pracovní skupiny, zřizované speciálně k tomuto účelu.

Pro zajištění procesu harmonizace technických předpisů ČR s právem ES byl na počátku roku 1996 přijat program technické harmonizace³ k naplnění čl. 75 ED, který zavedl metodické nástroje a stanovil kroky k realizaci uvedeného cíle. Byla jím zavedena odpovídající opatření k zajištění meziresortní koordinace. V jeho rámci byl rovněž definován rozsah acquis (Soubor technických předpisů k harmonizaci), který je průběžně aktualizován. Vzhledem ke značnému rozsahu acquis těchto předpisů (zhruba 500 základních předpisů, téměř 1000 předpisů celkem včetně novelizací) nelze detailně do tohoto dokumentu zahrnout veškerá opatření, která povedou k zavedení komplexního souboru acquis. Tato část Národního programu se proto z důvodu nezbytného omezení rozsahu soustřeďuje zejména na horizontální a na některá zásadní sektorová opatření.

Celé acquis této oblasti již bylo podrobeno screeningu zejména v rámci kapitoly “volný pohyb zboží”. Jeho součástí byla i schopnost ČR přizpůsobit se pravidlům v neharmonizované oblasti. V návaznosti na data předjímaná v A-listech, prezentovaných českou stranou při screeningových jednáních, zejména pro kapitolu volný pohyb zboží, byl zpracován podrobný Časový harmonogram legislativních kroků k zajištění transpozice technických předpisů ES do legislativy ČR. Časový harmonogram byl schválen vládou ČR 24.2.1999 a předpokládá, v souladu s údaji prezentovanými při screeningu, ukončení harmonizačního procesu do konce r. 2002.

Další, velmi podstatnou, součástí zmíněného programu technické harmonizace je systém přípravy překladů technických předpisů ES. Jednotný systém přípravy oficiálních překladů předpisů ES se nyní buduje, jeho integrální subsystém pro technické předpisy je již několik let plně funkční. Jeho součástí je i příprava 4-jazyčného terminologického slovníku.

Jako dosavadní výsledky harmonizačního procesu lze uvést, že řada technických předpisů ES byla promítnuta do české legislativy se značným stupněm slučitelnosti. Týká se to přijetí jak horizontálních opatření (zásady nového a globálního přístupu), tak opatření v rámci jednotlivých sektorů. Do právního řádu ČR bylo zavedeno 11 směrnic nového přístupu (v oblastech týkajících se strojů, elektrické bezpečnosti, elektromagnetické kompatibility, tlakových nád, plynových spotřebičů, osobních ochranných prostředků aj.). Implementace dalších již probíhá. Formou rámcových zákonů a navazujících vyhlášek již bylo implementováno také mnoho předpisů tzv. starého přístupu (potraviny, nebezpečné látky, hnojiva, léčiva). Přijetí některých předpisů (nařízení vlády pro výtahy, či prováděcí vyhlášky k zákonu o chemických látkách a chemických přípravcích nebo k zákonu o léčivech) je již naplněním závazků prezentovaných při screeningu kapitoly volný pohyb zboží. Většina předpisů, které budou zavádět komunitární legislativu, bude však nabývat účinnosti v r. 2000 a 2001, popř. 2002.

Ve všech souvisejících oblastech se systematicky vytváří a posiluje infrastruktura (normalizace, posuzování shody, akreditace, metrologie, dozor nad trhem). Mnohé orgány jsou velmi aktivně zapojeny do evropských struktur. Např. Český normalizační institut je členem evropských normalizačních orgánů (CEN, CENELEC, ETSI), Český institut pro akreditaci je plně integrován do systému evropské akreditace včetně členství v Evropské akreditaci. Komise pro posuzování shody je asociovaným členem EOTC a některé zkušební ústavy v evropských sdruženích zkušeben.

Významným krokem ve vztazích mezi ČR a EU je dosažení dohody o vzájemném uznávání v oblasti posuzování shody ve formě Protokolu k Evropské dohodě o evropském posuzování shody (dále PECA). Dosud proběhla tři kola jednání a má-li mít její uzavření očekávaný efekt (usnadnění obchodu odstraněním duplicitních zkoušek a posuzování shody výrobků), mělo by být dosaženo ukončení expertních jednání v letošním roce. Nabytí účinnosti protokolu je vázáno na změny v naší legislativě, jejichž příprava již probíhá.

Postupně se daří rozvíjet administrativní spolupráci českých orgánů s ES. Intenzita tohoto vývoje by však měla narůstat. Důležité rovněž je, aby se ČR integrovala do informačních procedur EU o přípravě technických předpisů a v neposlední řadě do rychlé výměny informaci o nebezpečných výrobcích (RAPEX).

Z popisu stávající situace vyplývá, že byl v této oblasti již dosažen výrazný pokrok. Ten byl pozitivně hodnocen i v Pravidelné zprávě EK z podzimu 1998. Na druhé straně je třeba však zdůraznit, že pokračování a dokončení procesu harmonizace v oblasti volného pohybu zboží, je ještě nesmírně rozsáhlý úkol po technické i legislativní stránce. Výše zmíněný program technické harmonizace doplněný o nově, na vládní úrovni přijatý Časový harmonogram je nezbytný nástroj k zabezpečení náležité koordinace. Proces si však vyžaduje realizaci řady dalších konkrétních opatření, včetně zvyšování funkce administrativy a infrastruktury. Jejich specifikace je předmětem této části Národního programu.

3.2.2.2 Krátkodobé priority

Naplňování Časového harmonogramu legislativních kroků k zajištění transpozice technických předpisů ES do legislativy ČR - dokončování harmonizace technických předpisů v oblastech s vysokou prioritou (zejména převažující část technických předpisů z Bílé knihy kap. 2), zejména:

Novela zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky (TPV) ve vazbě na výsledky jednání o PECA (finalizace 1999, účinnost v 2000)
Novely stávajících nařízení vlády, které navazují na zákon o TPV a transponují v současnosti 11 směrnic nového přístupu v souvislosti s novelou tohoto zákona a v návaznosti na výsledky jednání o PECA (realizace 1999-2000)
Pokračování v implementaci dosud nezavedených směrnic nového přístupu (1999: tlaková zařízení, účinnost teplovodních kotlů, oblast zdravotnických aktivních implantabilních prostředků)
Realizace implementace zbývajících předpisů “sektorového” (starého) přístupu v r. 1999 zejména zpracování a vydání prováděcích vyhlášek MŽP, MZ a MPO k již přijatému zákonu č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích (oblast nebezpečných látek), či zpracování nového zákona o telekomunikacích (sektor telekomunikace, zejména směrnice 98/13/ES a navazující předpisy), zavedení předpisů týkajících se kosmetiky, označování textilu, křišťálového skla, obuvi, materiálů přicházejících do styku s potravinami aj.
Na základě přijatého programu spotřebitelské politiky na období do r. 2000 (z prosince 1998), resp. dalších horizontálních opatření, např. za využití studie v rámci programu PRAQIII k problematice dozoru nad trhem v ČR, řešit v krátkodobém horizontu (1999) zejména přijetí legislativních kroků k plnému zapracování směrnice o všeobecné bezpečnosti výrobků.

Jednání k uzavření Protokolu k Evropské dohodě o evropském posuzování shody.

Vytvářet podmínky, aby ČR mohla na expertní úrovni uzavřít jednání s ES ještě v r. 1999 a aby následná ratifikace a nabytí účinnosti byly reálné v co nejkratším čase (viz opatření k plnění Časového harmonogramu transpozice předpisů).
Prověřit ke komoditám pokrytým směrnicemi nového přístupu (které jsou nyní v rámci PECA projednávány jako sektorové přílohy) možné dodatečné požadavky stanovené jinými předpisy ES, jejichž nesplnění by vytvářelo technické překážky obchodu. Jedná se např. o vztah mezi požadavky stanovenými pro strojírenské výrobky podle směrnice nového přístupu a požadavky stanovenými na vybrané stroje tzv. hlukovými směrnicemi.
Prověřit v dalších výrobkových oblastech a sektorech připravenost jednotlivých resortů k projednání sektorových příloh k PECA; přitom mít na paměti základní podmínku, že každý takový sektor může být do jednání zařazen až na základě posouzení slučitelnosti české legislativy s předpisy ES a prokázání funkčnosti a technické způsobilosti infrastruktury.

Postupné sladění existující legislativy s čl. 30-36 Smlouvy o ES.

Zformování specializované meziresortní expertní skupiny (1999) pro řešení úkolů v oblasti volného pohybu zboží zejména v neharmonizované či částečně harmonizované sféře a v celé oblasti netarifních překážek obchodu (čl. 30-36 Smlouvy o ES). Zatím byla sestavena pracovní skupina na resortní úrovni MPO, která bude po definování úkolů doplněna o zástupce dalších věcně příslušných resortů. Jejím úkolem bude zejména

koordinace dokončení procesu mapování stávající i připravované legislativy ČR s ohledem na vymezení předpisů, které mají nebo by mohly mít vliv na volný pohyb zboží (zahájení v roce 1999),
navrhnout a koordinovat proces přizpůsobení infrastruktury, která umožní zavedení a vynucování čl. 30 - 36 Smlouvy o ES (zahájení v roce 1999).

Plnění podmínek plnoprávného člena evropských normalizačních organizací CEN CENELEC a ETSI (trvalý úkol)

Povinné, včasné zavádění evropských norem.
Další zvyšování aktivní účasti odborníků při přípravě evropských norem, především mandátových a kde zejména má ČR specifické zájmy (hračky).

3.2.2.3 Střednědobé priority

Pokračování v naplňování Časového harmonogramu legislativních kroků k zajištění transpozice technických předpisů ES do legislativy ČR - dokončení harmonizace technických předpisů v oblastech se střednědobou prioritou (např. nová právní úprava uvádění výbušnin na trh, sektory starého přístupu a dále zejména předpisy nad rámec Bílé knihy kap. 2). Jmenovitě se ve střednědobém horizontu jedná o následující úkoly:

Potraviny - pokračování v zavádění směrnic formou resortních vyhlášek (MZe, MZ) k zákonu o potravinách, novelizace platné legislativy za účelem dosažení plné slučitelnosti (do r. 2000); předpisy ES týkající se materiálů přicházejících do styku s potravinami budou zavedeny v rámci zákona o ochraně veřejného zdraví (2000).
Léčiva - pokračování v zavádění acquis formou resortních vyhlášek (MZe, MZ) k zákonu o léčivech, novelizace zákona o léčivech za účelem dosažení slučitelnosti v oblasti technických požadavků na léčivé přípravky, které umožní procedurální napojení na mechanizmy registrace a kontroly léčiv v EU a tím i na příslušné struktury EU a adaptaci trhu léčiv v ČR na podmínky jednotného trhu EU a formou novelizace zákona o reklamě (do konce r. 2000).
Motorová vozidla - stávající stav legislativy ČR je po technické stránce považovaný za vysoce slučitelný s ES, neboť v ČR jsou právně závazné předpisy OSN/ EHK a velká část relevantních směrnic ES je technicky podobná nebo shodná s ustanoveními platných předpisů EHK-OSN. Legislativní soulad bude dosažen transpozicí směrnic ES (do r. 2001).
Legální metrologie – novelizace zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, v jehož rámci bude transponován rozsáhlý blok směrnic starého přístupu i jedna směrnice nového přístupu a rovněž směrnice ES týkající se hotově baleného zboží (pre-packaged goods) (2000-2001).
Další sektory a oblasti, kterých se legislativní práce budou v letech 2000-2002 týkat: výbušniny pro civilní potřeby a rekreační plavidla (obojí nový přístup), kolové traktory, omezení hluku některých strojů a zařízení, navracení kulturních statků, řešení oblasti stavebních výrobků samostatným zákonem, aktivní implantáty, chladničky a mrazničky, lodní zařízení, zdravotnické prostředky in vitro (nový přístup), zbraně a střelivo, surové dříví, hnojiva, tlakové nádoby (starý přístup) aj. V nově vytvářené či novelizované legislativě již musí být dosahováno plné slučitelnosti s předpisy ES.

Příprava na integraci ČR do vnitřního trhu EU včetně dalšího odstraňování technických i netechnických netarifních bariér - postupně již v předvstupním období

Cílem postupné integrace ČR do vnitřního trhu EU je reciproční uvolňování překážek obchodu s odstraňováním duplicitních zkoušek a posuzování shody výrobků. Využít zejména předpokládaného dojednání dohody o vzájemném uznávání ve formě PECA a postupně navrhovat zařazení dalších sektorových příloh (2000-2001).
V návaznosti na úkol krátkodobých priorit (týkající se koordinace dokončení procesu mapování stávající legislativy ČR s ohledem na vymezení předpisů, které mají nebo by mohly mít vliv na volný pohyb zboží) realizovat postupné odstraňování předpisů vytvářejících technické a netechnické překážky obchodu v oblastech, které nejsou v EU harmonizovány, nebo jsou harmonizovány jen částečně, a na něž nelze aplikovat čl. 36 Smlouvy o ES (2000-02).
Další zvyšování úrovně administrativy a infrastruktury v harmonizované sféře, např.:

zajištění pomoci při aplikaci směrnic nového přístupu v národní legislativě (interpretace, školení personálu autorizovaných osob, zajištění potřebných školících a vzdělávacích programů pro pracovníky státní správy i pro podnikatelské subjekty apod.) (1999-2002)
pomoc úředníkům národních autorit (notifikující orgán) při autorizaci (notifikaci) příslušných subjektů, včetně zajištění jejich účasti při notifikačních procesech v zemích EU (1999-2001)
účast zástupců ministerstev a úřadů ve výborech a pracovních skupinách EK (1999-2000)
v oblasti léčiv jmenovitě zapojení do Evropské lékové agentury a napojení na informační síť kontrolních úřadů léčiv EU a členských států, umožnění potřebných interakcí a výměny informací
zajištění dlouhodobých stáží specialistů autorizovaných osob v Notified Bodies v členských zemích EU (1999-2000)
účast zástupců autorizovaných osob při koordinačních jednání Notified Bodies členských států (1999-2002).
zpracování příruček pro dobrou výrobní a hygienickou praxi (v souladu se směrnicí ES o hygieně potravin).

Další rozvoj a posílení infrastruktury v oblasti posuzování shody, akreditace a metrologie (v souladu s postupující harmonizací v ČR a vývojem v EU) a v dozoru nad trhem.

Specifikace a zadávání konkrétních úkolů autorizovaným osobám a metrologickým organizacím v oblasti posuzování shody a metrologie s cílem zlepšování podmínek poskytování služeb podnikatelské sféře
Investiční podpora a pomoc při technickém dovybavování orgánů pro posuzování shody a metrologických orgánů v oblastech specifického zájmu státu
Další zvyšování efektivity funkce dozoru nad trhem (2000-02), zejména:

zvýšení efektivity činnosti dozorových orgánů přesnějším vymezením jejich odpovědnosti a působnosti (zamezení překrývání se činností) a dořešením jejich organizačního začlenění
dopracování legislativy (novelizace nebo nová legislativa) zejména pro oblast potravin (zákon o České zemědělské a potravinářské inspekci) s důsledným uplatněním příslušné legislativy ES (úřední kontrola potravin, hygiena potravin)
zvyšování odborné a profesionální úrovně inspektorů k uplatňování legislativy (školící programy, využití projektů výměnných stáží v rámci “twinning” atp.)
zlepšování technické vybavenosti inspekčních a laboratorních pracovišť za optimálního využívání technického potenciálu orgánů pro posuzování shody
vytvoření informačního systému s moderními komunikačními prostředky s cílem mj. zajištění rychlého předávání informací o nebezpečných výrobcích a možnosti budoucího napojení se na systém RAPEX, v členění samostatných jednotných systémů pro potraviny a pro průmyslové výrobky.

Pokračování v přizpůsobování infrastruktury v neharmonizované sféře a v odstraňování národní legislativy vytvářející technické a netechnické netarifní překážky obchodu; prevence vzniku nových překážek obchodu:

specifikace konkrétních úkolů bude doplňována v rámci pracovní skupiny zřízené pro řešení úkolů v oblasti volného pohybu zboží pro čl. 30-36 Smlouvy o ES
zajištění výměny informací mezi ČR a EU o návrzích technických předpisů, a to i ve vazbě na zamezení vzniku nových technických a netechnických překážek obchodu
zajištění potřebných školících a vzdělávacích programů pro pracovníky státní administrativy i pro podnikatelské subjekty (2000-01).

3.2.2.4 Institucionální zabezpečení

Přizpůsobování a posilování infrastruktury (zejména orgánů pro posuzování shody) pro správné fungování zaváděných technických předpisů v souladu s postupující harmonizací a vývojem v EU.

Vytváření komplexního “vynucovacího (vymáhacího) systému” – s kombinovaným využitím orgánů dozoru na trhem a činností nevládních spotřebitelských organizací, s cílem účinného prosazování závazných předpisů, v intenzitě kontrolních a dozorových aktivit na úrovni běžné v EU a za efektivního uplatňování moderních analytických postupů (1999-2000)
Zvyšování technické způsobilosti orgánů pro posuzování shody mj. konkrétními opatřeními ad 3.2.2.2 a 3.2.2.3., zahrnující jak zvyšování kvality personálu (školení, studijní cesty, stáže), tak technické dovybavení metrologických pracovišť a zkušeben
Zajištění infrastruktury pro registraci chemických látek uváděných na trh v ČR (registrační místo při MZ) s technickým vybavením pro zabezpečení spolupráce a výměny informací s orgány EU a jejích členských států (1999)
Zajištění dostatečného počtu odborníků schopných zastupovat státní orgány ČR na zasedáních a jednáních výborů a pracovních skupin EK v rámci administrativní spolupráce s ES, a zajištění prostředků z rozpočtu na vybavení na účast těchto zástupců ČR
V některých oblastech se předpokládá obzvláště úzká spolupráce s EU, resp. přímo závisí na otevřenosti EU, zejména:

rozvíjení administrativní spolupráce, (účast ČR ve výborech a pracovních komisích EK)
expertizy a konzultace při zpracování návrhů právních předpisů s technickým obsahem transponujících právo ES
zajištění účasti ČR v systému RAPEX.

3.2.2.5 Finanční potřeby

Dílčí rozpočtové, resp. finanční náklady (v Kč) v odhadu krátkodobého horizontu:

50 mil/ročně na zavádění evropských norem (EN)
6 mil/ročně na členské příspěvky v mezinárodních organizacích (CEN, CENELEC, ETSI, EOTC, Eurolab aj.)
200 mil. v letech 1999 - 2001 na technické dovybavování infrastruktury (certifikační a metrologická pracoviště), v r. 1999: 70 mil.⁴ v sektoru MPO (pro rok 1999 je tato potřeba v plánu zohledněna pouhými 10 mil. Kč, čerpání zřejmě proto nebude rovnoměrné a bude převážně přesunuto do dalších let), 1 mil. v sektoru MZ pro oblast zdravotnických prostředků
Pro funkci registračního místa chemických látek při MZ, včet. zajištění 6 tabulkových míst, cca 5 mil/ročně a jednorázové potřeby 4 mil (investice) a 1 mil. (neinvestiční prostředky). Očekávané přínosy za poplatky na registraci budou příjmem státního rozpočtu
12 mil/ročně na realizaci programu technické harmonizace včetně zajištění tvorby projednaných překladů předpisů ES a terminologického slovníku (realizace usnesení vlády 645/1998 o přípravě oficiálních překladů).

Dílčí rozpočtové, resp. finanční náklady (v Kč) v odhadu střednědobého horizontu:

Opakující se roční náklady - viz “krátkodobé priority”.
Udržování systému vzdělávání a proškolování pracovníků dozoru nad trhem – cca 5 mil. ročně.
Technické dovybavení dozorových orgánů – cca 20 mil ročně.
Zlepšování infrastruktury volného pohybu zboží v harmonizované sféře (aplikace směrnic nového přístupu, autorizace (notifikace), stáže specialistů autorizovaných osob. - cca 2 mil. ročně.
Pro sektor léčiv jsou pro roky 1999 – 2002 explicitně vyjádřeny požadavky na technické dovybudování infrastruktury, školení a funkční napojení na struktury EU vyjádřeny hodnotou 42 mil.
Neharmonizovaná sféra – informační kampaně, expertizy cca 1 mil. ročně. Dále bude doplněno po ustanovení meziresortní skupiny.

Požadavky na pomoc EU:

Finanční podpora na zajištění věcně správných a terminologicky jednotných překladů technických předpisů
Podpora na překlady evropských norem
Expertizy a konzultace při zpracování návrhů právních předpisů s technickým obsahem transponujících právo ES, posouzení slučitelnosti
Programy na zvyšování odborné a profesionální úrovně inspektorů orgánů dozoru nad trhem (twinning aj.)
Pro další technické vybavení certifikačních a metrologických orgánů a školení personálu se ze zdrojů národního programu Phare nepodařilo prostředky zajistit. Budou hledány další možné zdroje, a to i v rámci zahraniční pomoci (předpokládá se potřeba cca 100 mil. v období 1999-2001)
Investiční pomoc při technickém dovybavování orgánů dozoru nad trhem
Neharmonizovaná sféra – výměnné akce úředníků, informační kampaně mezi podnikatelskou sférou a spotřebiteli; dále bude doplněno po ustavení meziresortní skupiny.

3.2.3 Volný pohyb kapitálu

3.2.3.1 Současná situace

Současná liberalizace pohybu kapitálu přesahuje závazky vyplývající pro ČR z Evropské dohody platné pro toto období. Zbývající omezení v oblasti kapitálového účtu jsou dána devizovým zákonem č. 219/1995 Sb. a dále některými dalšími (sektorálními) zákony. Těmito omezeními jsou:

na straně tuzemců: povinnost převádět nabyté peněžní prostředky ze zahraničí do tuzemska a s tím spojený zákaz zřizování a vedení účtů v zahraničí s výjimkou případů uvedených přímo v zákoně nebo případů, kdy bylo uděleno devizové povolení; povolovací režim při vydávání dluhopisů v zahraničí; zákaz účasti na sázkových hrách v zahraničí, je-li sázka hrazena z tuzemska; zákaz uzavíraní životního pojištění v zahraničí a povinnost uzavírat pojistné smlouvy týkající se majetku na území ČR a smlouvy o odpovědnosti za škodu způsobenou na území ČR výhradně u tuzemských pojišťoven
na straně cizozemců: zákaz nabývání tuzemských nemovitostí s výjimkou taxativně stanovených případů; omezení investic do některých sektorů (telekomunikací, letecké dopravy, loterií a jiných podobných her); nemožnost vydávání hypotečních zástavních listů a cenných papírů kolektivního investování; povinnost uzavírat pojistné smlouvy týkající se majetku na území ČR a smlouvy o odpovědnosti za škodu způsobenou na území ČR výhradně u tuzemských pojišťoven

Boj proti praní špinavých peněz je upraven zákonem č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, který sice dosahuje vysoké míry kompatibility, nicméně plné harmonizace bude dosaženo až jeho novelou, která by měla nabýt účinnosti v r. 2000.

Proces plné harmonizace českého práva s legislativou platnou v EU by měl být ukončen před vstupem ČR do EU. Přístup k nemovitostem je v ČR do značné míry liberalizován. Výjimkou zatím zůstává omezení týkající se osob, které nemají na území ČR bydliště nebo sídlo. V současné době jsou v ČR dokončovány dopadové studie, na jejichž základě je zpracováván materiál pro jednání vlády, která rozhodne o dalším postupu liberalizace.

3.2.3.2 Krátkodobé priority

příprava dopadových studií zabývajících se další liberalizací nabývání tuzemských nemovitostí cizozemci a rozhodnutí vlády o dalším postupu
příprava novely zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti zahrnující m.j. zrušení anonymních účtů
přijetí nového zákona o telekomunikacích s účinností od 1.1. 2000, který k 31.12. 2000 zruší existující omezení pro vstup zahraničního kapitálu do oblasti telekomunikací
přijetí novely zákona o pojišťovnictví, která formálně zruší s účinností od r. 2000 zbývající omezení týkající se volného pohybu kapitálu v oblasti pojišťovnictví
přijetí novely zákona o dluhopisech, která zruší s účinností od r. 2000 povolovací režim pro vydávání dluhopisů a nahradí jej režimem registračním
návrh dalšího postupu při řešení otázky vydávání hypotečních zástavních listů pobočkami bank EU
dokončení inventury existujících mezinárodních smluv ČR dotýkajících se oblasti volného pohybu kapitálu, jejímž cílem je zajistit, aby závazky vyplývajících z těchto smluv nebyly v kolizi se závazky vyplývajícími z přistoupení k EU
přijetí novely zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, která již byla schválena Parlamentem ČR.

3.2.3.3 Střednědobé priority

přijetí právního předpisu, kterým se zruší transferová povinnost a uvolní se zřizování účtů tuzemců v zahraničí
řešení nabývání tuzemských nemovitostí cizozemci v závislosti na rozhodnutí vlády
nabytí účinnosti novely zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, která bude zahrnovat:

zrušení anonymních účtů, resp. vkladních knížek na doručitele s tím, že další podobné vklady již nebudou vznikat
povinnost identifikace třetích osob jednajících jménem klienta
povinnost identifikace neobvyklého obchodu i v případě, že nedosahuje částky 500.000 Kč, ale existuje podezření, že dochází k legalizaci výnosů z trestné činnosti
povinnost ukládat informace o obchodě a podpůrnou dokumentaci po stanovenou dobu (10 let)
zmocnění Ministerstva financí vydat závazný vzorový systém vnitřních zásad, včetně povinnosti proškolení zaměstnanců k rozlišení operací, které mohou souviset s legalizací výnosů z trestné činnosti

dořešení otázky vydávání hypotečních zástavních listů pobočkami bank EU
řešení otázky vydávání cenných papírů týkajících se kolektivního investování subjekty z EU v tuzemsku (jednotný pas)
realizace závěrů, které vyplynou z inventury existujících mezinárodních smluv ČR dotýkajících se oblasti volného pohybu kapitálu
řešení otázky liberalizace vstupu investorů z členských států EU do oblasti letectví
formální liberalizace účasti na sázkových hrách v zahraničí, je-li sázka hrazena z tuzemska

3.2.3.4 Institucionální potřeby

V oblasti boje proti praní špinavých peněz

Vláda ČR schválila usnesením č. 817 z r. 1998 personální posílení Finančního analytického útvaru Ministerstva financí (FAÚ)
vytvoření takového kontrolního systému, který zajistí, aby finanční instituce byly kontrolovány, pokud jde o operace, které mohou souviset s legalizací výnosů z trestné činnosti, kromě FAÚ také orgány, které jsou oprávněny kontrolovat tyto finanční instituce

3.2.3.5 Finanční potřeby

Personální posílení FAÚ bude kryto v rámci rozpočtové kapitoly MF.

Prostřednictvím programu Phare bylo požádáno o zpracování analýzy právních předpisů členských států EU, které se dotýkají oblasti volného pohybu kapitálu - hrazeno z prostředků Phare.

3.2.4 Volný pohyb služeb

3.2.4.1 Současná situace

Podnikání a samostatné výdělečné činnosti

Oblast podnikání a samostatných výdělečných činností fyzických osob je v České republice upravena řadou právních norem. Základní veřejnoprávní normou, upravující podmínky podnikání, je zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). Tento zákon stanoví všeobecné a zvláštní podmínky podnikání i samostatných vydělečných činností pro převážnou část podnikatelských aktivit. Upravuje podmínky podnikání právnických i fyzických osob, řemesla i výkon profesí, pokud nejsou z režimu živnostenského zákona jmenovitě vyloučeny, jako tomu je například u zemědělství, hornické činnosti, činností z oblasti energetiky, činnosti bank a pojišťoven nebo profesních činností lékařů, advokátů a výkonu dalších profesí upravovaných zvláštními zákony. Činnosti vyloučené z režimu živnostenského podnikání jsou přitom upraveny více než 30 zvláštními zákony. Stávající česká legislativa upravující podnikání není v souladu s komunitárním právem a liší se i od právních úprav jednotlivých zemí EU, především pokud jde o chápání podnikání a poskytování služeb, resp. samostatných výdělečných činností. V rámci harmonizace legislativy bude proto nutno zásadním způsobem novelizovat prakticky všechny právní normy, upravující podnikání, které, na rozdíl od uvedených článků, pod termín podnikání zahrnují i poskytování služeb a nerozlišuje podnikání a činnost fyzických osob samostatně výdělečně činných. V oblasti přístupu zahraničních osob k podnikání na území České republiky jsou v naší právní úpravě rozdíly zejména v obsahu pojmů “podnikání” a “služby” a v některých požadavcích diskriminujících zahraniční osoby. Na druhou stranu neobsahuje tuzemská právní úprava řadu požadavků na způsobilost podnikatele nebo pro výkon samostatných výdělečných činností, tak jak jsou upraveny komunitárním právem.

Bankovnictví

Právní úprava bankovnictví v ČR vykazuje vysoký stupeň harmonizace s právem ES. Jedná se zejména o zákon o bankách a zákon o ČNB ve spojitosti s jinými právními předpisy jako je obchodní zákoník, zákon o konkursu a vyrovnání, občanský soudní řád a správní řád. Stávající zákon o bankách byl několikrát novelizován (naposledy v roce 1998) s cílem přiblížit právní úpravu českého bankovnictví standardům příslušných směrnic ES. Pokud jde o implementaci obezřetnostních pravidel, do české bankovní legislativy byla již inkorporována většina ustanovení směrnic o ukazateli platební schopnosti, úvěrové angažovanosti a požadavky na strukturu vlastních fondů úvěrových institucí. V některých ohledech jsou opatření ČNB dokonce přísnější.

Přetrvávající rozdíly budou odstraněny novým zákonem o bankách, který se připravuje s předpokládaným datem vstupu v platnost v polovině r. 2002 (rozpracování konceptu dohledu na konsolidovaném základě včetně jeho rozšíření na skupiny finanční a smíšené holdingové společnosti, rozdíly v systému pojištění vkladů, rozšíření povinnosti auditorů a další méně závažné rozdíly, přesnější specifikace důvodů, za nichž může být zaměstnanec bankovního dohledu zproštěn služebního tajemství – pokud služební tajemství nebude řešeno novelou zákona o ČNB), novým opatřením ČNB o kapitálové přiměřenosti s uvažovaným datem platnosti od 1.7. t.r. (zahrnutí tržního rizika) a opatřením ČNB o dohledu nad bankami na konsolidovaném základě s uvažovaným datem platnosti do konce t.r. (prozatím platné pouze pro skupiny vedené bankami, kapitálová přiměřenost zahrnuje pouze úvěrové riziko). Po vydání nového zákona o bankách bude konsolidovaný dohled rozšířen i na finanční a smíšené holdingy, jejichž členem je banka a kapitálová přiměřenost bude zahrnovat i tržní riziko.

Problémem zůstává právní úprava spořitelních a úvěrových družstev (družstevních záložen), které je nutné považovat za úvěrové instituce, ale která požadavky evropských směrnic nesplňují. ČR zřejmě požádá o jejich vynětí z působnosti evropské bankovní legislativy v režimu dle čl. 2.2. první bankovní směrnice.

Otevřenou otázkou zůstává i požadavek sídla na území ČR u hypotečních bank (resp. práva vydávat hypoteční zástavní listy pouze bankou – právnickou osobou se sídlem v ČR) a stavebních spořitelen, což může být považováno za překážku volnému pohybu kapitálu a finančních služeb. Obdobný požadavek právních předpisů několika členských států je nyní předmětem řízení Evropské komise. ČR vyčká výsledků řízení (infringement procedure) EK proti členským státům, jejichž právní úprava je obdobná české. Výsledek tohoto řízení je ČR připravena respektovat.

ČR rovněž předloží seznam úvěrových institucí, u nichž bude žádat o výjimku podle článku 2 odst. 2 směrnice 77/780/EEC. Předběžně se předpokládá, že budou vyňaty ČEB, KoB, ČMZRB a družstevní záložny.

Pojišťovnictví

V oblasti pojišťovnictví bude plná implementace legislativy ES dokončena před přijetím ČR do EU. V současné době je zpracována novela zákona o pojišťovnictví a zákon o odpovědnosti z provozu vozidla. Novela zákona o pojišťovnictví odstraňuje současné diskriminační ustanovení týkající se uzavírání pojistných smluv občany ČR a zprostředkovatelů pojištění činných pro zahraniční pojišťovny, v souladu se směrnicemi Rady upravuje základní podmínky provozování pojišťovací činnosti jak v životním, tak i neživotním pojištění a stanoví principy výkonu státního dozoru v dané oblasti finančního trhu. V současné době je návrh novely zákona předkládán vládě ČR k projednání. Parlamentu ČR je předložen k projednání návrh zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Tento zákon demonopolizuje dané pojištění odpovědnosti a upravuje podmínky jeho provozování v souladu s příslušnými směrnicemi Rady

Z posouzení současné situace vyplývá, že:

pojistný trh se v ČR dynamicky rozvíjí; počátkem roku 1999 na něm působilo již 41 pojišťoven nabízejících produkty soukromého pojištění; podíl České pojišťovny, a.s., právního nástupce bývalé státní pojišťovny, se postupně snížil na cca 60 % (předepsané pojistné celkem); další změny, zejména v podílu jednotlivých pojišťoven na pojistném trhu, jsou očekávány v souvislosti s liberalizací zákonného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla; nízká pojištěnost přetrvává v životním pojištění, kde v roce 1997 poměr hrubého předepsaného pojistného k HDP v běžných cenách činil 0.77%, zatímco průměr zemí EU činil 4.22%.
nezbytnou změnu legislativy jak z hlediska potřeb výkonu státního dozoru, tak i z hlediska potřebného přizpůsobování národní legislativy právu ES, by měla zajistit již v roce 1999 novela zákona o pojišťovnictví a zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla,
organizační a personální struktura státního dozoru v pojišťovnictví se dosud nezměnila, celkový počet pracovníků 17 - 18 nepostačuje pro dostatečné zabezpečování činností vyplývajících ze zákona o pojišťovnictví, zejména pro výkon kontroly a činností souvisejících s přípravou legislativních návrhů.

Investiční služby a trh cenných papírů

Přijetím novely zákona o investičních fondech a investičních společnostech byl uskutečněn další významný krok k harmonizaci českého práva s právem ES týkajícím se kolektivního investování. Novela prohloubila regulaci a posílila postavení depozitáře. Rozhodla rovněž o otevření všech investičních fondů jakož i uzavřených podílových fondů nejpozději do konce roku 2002. Proces otvírání těchto fondů byl zahájen v prvním čtvrtletí roku 1999.

Významnou koncepční změnou směřující k posílení regulace a transparentnosti kapitálového trhu byl vznik Komise pro cenné papíry (KCP), na kterou přešla dnem 1.dubna 1998 veškerá dozorčí činnost dosud vykonávaná Ministerstvem financí.

Krátká doba od vzniku KCP neumožňuje jednoznačně stanovit, jak konkrétně bude dále posilováno její postavení. Již teď je však jasné, že novela zákona by měla umožnit KCP vydávat vyhlášky v rámci zmocnění jednotlivých zákonů. Potvrzuje se, že vznik KCP bylo nutné vázat na státní rozpočet. Do budoucna, zejména v souvislosti s diskusemi o koncepčně novém pojetí státního dozoru, bude třeba zvážit i jiný model financování dozorové instituce tak, aby byla posílena i její finanční nezávislost.

Pražská burza cenných papírů během minulého roku zavedla nový systém obchodování (SPAD) s akciemi a podílovými listy a připravuje se zavedení tohoto systému i u dluhopisů. V současné době se na burze cenných papírů (na hlavním, vedlejším i volném trhu) obchoduje s 298 emisemi akcií a podílových listů a se 102 emisemi dluhopisů.

ČR si je vědoma toho, že veřejné trhy dosud zcela neplní své základní funkce, tj. nejsou místem, kde by obchodní společnosti mohly získat kapitál a rovněž neplní svou cenotvornou funkci. Snahou jak Ministerstva financí tak i Komise pro cenné papíry je posílit roli veřejných trhů a omezit netransparentní převody cenných papírů prostřednictvím střediska cenných papírů. To se vcelku během minulého roku dařilo, neboť koncem minulého roku se z celkového objemu obchodů realizovalo prostřednictvím burzy cenných papírů 75%, prostřednictvím RMS 19% a prostřednictvím SCP pouze 6% (v prvním čtvrtletí 1998 činil podíl burzy cenných papírů 53%, RMS 14% a SCP 33%).

3.2.4.2 Krátkodobé priority

Podnikání a samostatné výdělečné činnosti

V oblasti podnikání a poskytování služeb je krátkodobou prioritou zásadní novelizace zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, s níž se počítá v roce 1999. Návrh novely živnostenského zákona, s předpokládanou účinností od 1.1.2000, je velmi rozsáhlý (má 230 článků) a navrhuje zejména:

úpravu všeobecných podmínek podnikání, především zpřísněním požadavků na bezúhonnost a spolehlivost podnikatele,
zpřísnění podmínek podnikání zahraničních fyzických osob, které váže na povolení k pobytu za účelem podnikání,
zvýšení důrazu na odbornou způsobilost podnikatele jako zvláštní podmínku provozování živnosti,
stanovení konkrétních povinností podnikatele vůči spotřebitelům i správním orgánům, především v oblasti dokladování nákupu a prodeje zboží,
konkrétní specifikaci všech oborů živností, včetně živností volných,
úpravu procesní stránky vstupu do podnikání
regulaci provozování řady rizikových živností, zejména těch, jejichž provozování by mohlo ohrozit zdraví nebo majetek.

V rámci novelizace se počítá i s přizpůsobením vybraných podmínek podnikání, především v oblasti prokazování všeobecné a zvláštní způsobilosti k provozování živnosti, komunitárnímu právu a příslušným směrnicím, upravujícím jednotlivé oblasti podnikání a samostatných výdělečných činností.

Dílčí harmonizace zvláštních zákonů, upravujících jednotlivé oblasti podnikání nebo samostatných výdělečných činností vyloučených z režimu živnostenského zákona, nebo upravujících podmínky výkonu jednotlivých specializovaných činností, se předpokládají průběžně, v rámci připravovaných novelizací těchto zákonů.

Bankovnictví

Pokračování procesu stabilizace bankovního sektoru

privatizace státního podílu ve velkých bankách (prodejem státních podílů v největších českých bankách by se měl zvýšit tlak na zlepšení kvality poskytovaných služeb, posílení kapitálové báze, efektivnosti a konkurenceschopnosti těchto bankovních domů)
zvýšení tlaku na posílení kapitálové báze bankovního sektoru prostřednictvím opatření o kapitálové přiměřenosti zahrnující tržní riziko, opatření o dohledu na konsolidovaném základě
pokračování stabilizačního programu malých bank (program byl zahájen v r. 1996) - zvýšení transparentnosti bank

Pokračování harmonizace bankovního práva a regulačního rámce bankovního sektoru s mezinárodně uznávanými standardy (především směrnicemi ES) zahrnující zejména

vydání Opatření ČNB, kterým se stanoví podmínky pro provádění dohledu nad bankami na konsolidovaném základě (konsolidovaný bankovní dohled nad bankami a jejich dceřinými a přidruženými společnostmi sledující dostatečnost kapitálu podle směrnic 89/299/EHS v úplném znění, 89/647/EHS v úplném znění a limity úvěrové angažovanosti podle směrnice 92/121/EHS), jehož platnost se vztahuje pouze na bankovní skupiny - předpokládaná účinnost: 1.1.2000
vydání Opatření ČNB o kapitálové přiměřenosti bank zahrnující úvěrové a tržní riziko bank (v souladu se směrnicemi 89/647/EHS a 93/06/EHS až na jednu výjimku - aplikace ukazatelů na konsolidovaném základě) - předpokládaná účinnost: 1.7.1999
pokračování prací na přípravě zcela nového zákona o bankách, který by měl naplňovat převážnou část evropské základní bankovní legislativy (jeho účinnost se předpokládá od 1.7.2002); v současnosti se zpracovává záměr nového zákona
iniciace změn norem, které nenáležejí do kompetence ČNB

Spolupráce s Ministerstvem financí a Ministerstvem spravedlnosti při přípravě právních norem, které mají vztah k bankovnictví,

zapracování problematiky podřízeného dluhu do obchodního zákoníku, příp. jiné právní normy
zpracování problematiky konkurzního řízení a likvidace bank
zpracování problematiky smluv o běžném účtu a vkladovém účtu do obchodního zákoníku
účetnictví bank
zpracování problematiky nettingu

Dokončení adaptace českých bank na praktické zavedení jednotné měny EU – eura.
Spolupráce ČNB s Komisí pro evropskou integraci Bankovní asociace ČR (předávání informací, příprava školení).

Pojišťovnictví

V r. 1999 by mělo dojít k přijetí

novely zákona o pojišťovnictví, včetně nové prováděcí vyhlášky a
nového zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, včetně prováděcí vyhlášky.

Návrh novely zákona č.185/1991 Sb., o pojišťovnictví obsahuje řadu zásadních ustanovení přijatých na základě legislativy ES. Jde zejména o zásadní změny:

podmínek provozování pojišťovací činnosti a zajišťovací činnosti,
pravidel týkajících se činnosti poboček zahraničních pojišťoven,
v udělování povolení k provozování pojišťovací činnosti,
v možnostech investování technických rezerv,
ve výkonu kontrolní činnosti státního dozoru v pojišťovnictví,
ve spolupráci s ostatními dozorčími úřady v tuzemsku i v zahraničí.

Prováděcí vyhláška upřesní pravidla pro investování technických rezerv a pro výpočet míry solventnosti.

Novelizovaný zákon již nebude obsahovat omezení týkající se oblasti volného pohybu kapitálu. Formálně bude odstraněno ustanovení o reciprocitě kaucí.

Zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla spolu s prováděcí vyhláškou zajistí plnou kompatibilitu s právem ES v této oblasti s výjimkou úpravy týkající se volného poskytování služeb na základě jednotné licence.

Investiční služby a trh cenných papírů

Krátkodobými prioritami jsou:

změny v právní úpravě finančního trhu s cílem posílit právní ochranu účastníků finančního trhu a zvýšit jeho transparentnost,
realizace všech změn vyplývajících ze zákona o Komisi pro cenné papíry,
zlepšení obchodních systémů organizátorů finančního trhu,
příprava obchodování s deriváty,
posílení cenotvorné funkce finančního trhu

Pro dosažení těchto cílů bude v r. 1999 třeba dokončit práce na:

novele zákona o cenných papírech a
novele zákona o dluhopisech
a pokračovat ve zpracování prováděcích předpisů, jejichž vydání předpokládá zákon o Komisi pro cenné papíry, zákon o cenných papírech, obchodní zákoník a zákon o investičních společnostech a investičních fondech;
připravit regulační principy a podmínky pro obchodování s deriváty.

Paragrafované znění návrhů novel zákonů by vláda měla posoudit v polovině r. 1999, poté budou předloženy Parlamentu. Návrhy implementují zejména ustanovení směrnic ES o investičních službách a ustanovení směrnic ES o kapitálové přiměřenosti investičních firem a úvěrových institucí, kterými se stanoví požadavky na sestavení, kontrolu a distribuci prospektů cenných papírů při veřejném nabízení obchodovatelných cenných papírů a v případě žádosti o uvedení cenného papíru na burzu. Zásadní změnou v návrhu novely zákona o dluhopisech bude nahrazení dosavadního povolovacího řízení registrací jednotlivých emisí dluhopisů.

Pokud jde o přípravu vyhlášek a jiných podzákonných norem, bude tento úkol s ohledem na rozsah prací součástí nejen krátkodobých, ale i střednědobých priorit.

Mezi hlavní úkoly Komise pro cenné papíry bude v roce 1999 a v dalších letech patřit zabezpečení přeměny uzavřených podílových fondů a investičních fondů na otevřené podílové fondy podle novely zákona o investičních společnostech a investičních fondech, kontrola průběhu snížení limitů rozhodných pro rozložení rizika v investičních a podílových fondech a “přelicencování“ obchodníků s cennými papíry a investičních společností a fondů.

Burza bude v návaznosti na opatření, které učinila v uplynulých letech, v r. 1999 pokračovat v překvalifikaci burzovních trhů, bude dokončeno oddělení hlavního a vedlejšího trhu burzy od volného trhu. Hlavní a vedlejší trh burzy bude představovat soubor cenných papírů, jejichž emitenti budou muset plnit zpřísněné závazky a emise zařazené na hlavní trh burzy budou muset splnit náročná kritéria obchodovatelnosti. Volný trh burzy bude určen pouze k obchodování cenných papírů, které budou na burze pouze registrovány a jejich emitenti budou mít omezenou informační povinnost.

V roce 1998 se zvýšil podíl cenotvorného trhu burzy a RMS a dále se počítá s pokračováním tohoto procesu.

3.2.4.3 Střednědobé priority

Podnikání a samostatné výdělečné činnosti

V oblasti podnikání a poskytování služeb se ke dni přijetí ČR do EU počítá s novou právní úpravou podnikání, navazující na připravovanou rekodifikaci občanského a obchodního práva. Předpokládaná úprava by měla zejména

rozlišit podnikání a výkon samostatných výdělečných činností,
upravit všeobecné i zvláštní podmínky podnikání obdobně jako tomu je v zemích EU,
upravit specifické podmínky velkého a malého podnikání, resp. podnikání fyzických a právnických osob,
výkon samostatných výdělečných činností vázat především na odbornou způsobilost, rozlišit podnikání a poskytování služeb a upravit je v souladu s články 52 a 59 Evropské dohody,
regulovat podnikání cizinců v souladu s příslušnou resolucí Rady Evropy z 30.11.1994,
řešit návaznost na jednotlivé podnikatelské aktivity upravované zvláštními zákony,
upravit výkon státní správy pro oblast podnikání.

Ministerstvo průmyslu již zahájilo práce na přípravě uvedené nové právní úpravy. Při její přípravě bude znovu podrobně posuzována i implementace všech směrnic EU, zejména pokud jde o zvláštní podmínky podnikání na úrovni speciálních způsobilostí upravovaných zvláštními právními předpisy, aby tak nedošlo ani k diskriminaci vlastních občanů oproti občanům dalších členských států EU.

Plné kompatibility v oblasti pohledu podnikání a poskytování služeb by mělo být dosaženo k 31.12. 2002.

Bankovnictví

Pokračování procesu stabilizace bankovního sektoru:

podpora fúzí a akvizic bank (za účelem vytvoření finančně silných a konkurenceschopných celků, schopných aktivně se podílet na tvorbě konkurenčního prostředí v rámci českého bankovního trhu a efektivně plnit alokační funkci v rámci ekonomiky)
dokončení privatizace velkých bank (r. 2000)
pokračování stabilizačního programu malých bank

Dokončení přípravy a schválení zákona o bankách a vytvoření komplexní regulatorní základny plně respektující mezinárodní standardy, především směrnice ES (předpokládaný termín účinnosti od 1.7.2002):

dosažení výše pojištění vkladů v souladu se směrnicí 94/19/ES
ČNB již nadále nebude půjčovat Fondu pojištění vkladů
zapracování požadavků vyplývajících ze směrnice 92/30 o dohledu nad úvěrovými institucemi na konsolidovaném základě a směrnice 93/6 o kapitálové přiměřenosti zahrnující tržní riziko - prohloubení tzv. zásady čtyř očí (77/780/EHS)
harmonizace řízení o udělení licence (77/780/EHS, 89/646 EHS)
sladění procesu schvalování nabytí kvalifikované majetkové účasti na bance a rozsahu výjimek pro nabývání kvalifikovaných majetkových účastí (89/646/EHS)
rozšíření možnosti zásahu bankovního dohledu vůči těm, kdo banku ve skutečnosti řídí (95/26/ES)
odstranění definičních rozdílů a doplnění neexistujících definic (např. mateřská společnost, dceřiná společnost, smíšená a finanční holdingová společnost)
úprava oznamovací povinnosti externích auditorů vůči ČNB [především v případech, kdy zjistili u osoby spjaté s bankou úzkými vazbami informace důležité pro výkon bankovního dohledu (95/26/ES)]

Přijetí novely zákona o ČNB (pokud nebude upraveno v zákoně o bankách)

přesnější specifikace důvodů, za nichž může být zaměstnanec bankovního dohledu zproštěn služebního tajemství

Přijetí právního předpisu o platebním styku (pokud nebude upraveno v zákoně o bankách), který bude zahrnovat:

zásady mezibankovního platebního styku včetně neodvolatelnosti zúčtování v případě konkurzu (předpokládaný termín účinnosti 1.7.2002)
zásady přeshraničního platebního styku

Přijetí právního předpisu o elektronických platebních prostředcích (pokud nebude upraveno v zákoně o bankách nebo v právním předpise o platebním styku), který bude zahrnovat

ochranu spotřebitele ve smyslu doporučení ES (87/598/EHS, 88/590/EHS, 97/489/ES) (předpokládaný termín účinnosti 1.7.2002)

Zahájení institucionalizace spolupráce s bankovními dohledy zemí EU.
Novelizace dalších právních norem, které se vztahují k činnosti bank formou meziresortní spolupráce.

zavedení standardů směrnice o zamezení praní špinavých peněz 91/308/ES
možnost provádění kontroly vnitřních předpisů bank o zamezení praní špinavých peněz pracovníky MF [v gesci MF ČR (předpokládaný termín účinnosti od 1.1.2002)]
řešení problematiky anonymních vkladů [v gesci MF ČR (včetně novely Občanského zákoníku s předpokládanou účinností od 1.1.2000)]
stanovení povinnosti zjistit totožnost majitele účtu v případě jednání vlastním jménem na účet jiného (předpokládaný termín účinnosti od 1.1.2002)
řešení problematiky uznávání nettingu (zákon o konkursu a vyrovnání)
ujasnění postavení spořitelních a úvěrových družstev (směrnice 77/780/EHS)
řešení problematiky státní pomoci bankám v souladu s požadavky práva ES
zapracování problematiky podřízeného dluhu do obchodního zákoníku, příp. jiné právní normy
zpracování problematiky konkurzního řízení a likvidace bank
zpracování problematiky smluv o běžném účtu a vkladovém účtu do obchodního zákoníku (případně do právní normy, která bude upravovat závazkové právo)
účetnictví bank

Vyjasnění problematiky státní pomoci Fondu pojištění vkladů a státní pomoci klientům hypotečních bank.
Příprava ČNB na zapojení do mezinárodního systému platebního styku TARGET.

Pojišťovnictví

V oblasti pojišťovnictví se nepočítá ke dni přijetí ČR do EU s přechodným obdobím, ani s výjimkami. Střednědobou prioritou je proto přijetí

nového zákona o pojišťovnictví,
novely občanského zákoníku obsahující nové ustanovení o pojistné smlouvě a
případně nového zákona o zprostředkovatelích, nebudou-li příslušná ustanovení přijata v rámci výše uvedených zákonů.

Příprava těchto právních norem bude následovat ihned po skončení prací na legislativě připravované v rámci krátkodobých priorit a zahrne všechna ustanovení legislativy ES, která nebyla implementována v rámci krátkodobých priorit. Z hlediska plné implementace zůstává k dořešení pouze otázka volného poskytování služeb na základě jednotné licence, kterou je možné zavést až ke dni vstupu.

Novým zákonem o pojišťovnictví bude řešena též existence samostatného nezávislého státního dozoru v pojišťovnictví.

Investiční služby a trh cenných papírů

Střednědobými prioritami jsou:

dokončení harmonizace, komplexní zjednodušení a úprava legislativy
zvážení nové koncepce dozoru nad finančními trhy
řešení postavení spořitelních a úvěrových družstev

Pro dosažení těchto cílů, resp. plné harmonizace s právem ES bude třeba v rámci střednědobých priorit přijmout:

nový zákon o investičních společnostech a investičních fondech,
další novelu zákona o cenných papírech, event. nový zákon o cenných papírech, který by měl mít charakter zákona o finančním trhu,
novelu zákona o burze cenných papírů,
novelu zákona o Komisi pro cenné papíry

Na základě vyhodnocení činnosti Komise pro cenné papíry bude zvážena možnost odstranění současného překrývání dozoru Komise, ČNB a MF a tím i změny postavení Komise a případné rozšíření její činnosti.

3.2.4.4 Institucionální potřeby

Podnikání a samostatné výdělečné činnosti

Úplnou kompatibilitu právních norem upravujících podnikání a především zákona o živnostenském podnikání nelze zajistit postupnými novelami, ale novou koncepcí zákona upravujícího tuto oblast. Současně bude nutno novelizovat i řadu dalších zvláštních zákonů, upravujících podnikání mimo režim živnostenského zákona, odbornou způsobilost k výkonu jednotlivých odborných činností nebo právo sdružování v profesních organizacích. K dalšímu postupu prací, zejména přípravě legislativních úprav, je nutno stanovit koncepci nové právní úpravy, provést vlastní analýzu, připravit návrhy legislativních úprav a konzultovat takto připravované návrhy právních úprav s EU již v průběhu prací, aby nedošlo ke zbytečným chybám a nesrovnalostem a aby byl splněn termín úplné kompatibility k 1.1.2003. Vlastní přípravu harmonizované právní úpravy je nutno zajistit z vlastních zdrojů jednotlivých resortů, jako koordinátor uvedených činností se navrhuje MPO.

Bankovnictví

Naplnění priorit r. 1999 nevyžaduje nová institucionální opatření (opatření k posílení bankovního dohledu byla provedena v závěru r. 1997).
V roce 1998 byla uzavřena třístranná dohoda o výměně informací mezi bankovním dohledem ČNB, Komisí pro cenné papíry a MF ČR, na jejímž základě bude budován systém vzájemné spolupráce při dohledu nad subjekty kapitálového trhu.
Příprava spolupráce s regulatorními orgány Velké Británie, Rakouska a Slovenska.
V souvislosti s novým zákonem o bankách bude vyřešeno postavení státních specializovaných bank a finančních institucí.

Pojišťovnictví

Novela zákona o pojišťovnictví předpokládá organizační změnu na Ministerstvu financí. Bude vytvořen organizačně samostatný útvar státního dozoru v pojišťovnictví s cílovým stavem padesáti pracovníků. Již v roce 1999 je předpokládán nárůst pracovníků dozoru o pět osob.

V rámci nového zákona o pojišťovnictví bude ve druhé vlně legislativních prací zvážena možnost plného oddělení státního dozoru v pojišťovnictví od Ministerstva financí a vytvoření zcela nezávislého státního dozoru.

Navrhovaným zákonem o pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla se zřizuje Česká kancelář pojistitelů, která bude institucionálně zabezpečovat úkoly spojené s provozováním předmětného pojištění včetně správy garančního fondu. Její činnost bude hrazena z příspěvků pojišťoven - členů kanceláře.

Investiční služby a trh cenných papírů

Bude nutné personální posílení odboru pro finanční trhy a bankovnictví Ministerstva financí, neboť legislativní práce spojené s realizací zákona o Komisi pro cenné papíry představují značný nárůst legislativních prací.

Péče o soustavné zvyšování kvalifikace pracovníků úseku finančních služeb Ministerstva financí a Komise pro cenné papíry.

V souladu s právem ES bude zřízen garanční fond obchodníků s cennými papíry, který se bude používat v případě nesolventnosti obchodníka a bude určen zejména pro ochranu drobných investorů.

3.2.4.5 Finanční potřeby

Podnikání a samostatné výdělečné činnosti

Pro zabezpečení navrhovaného řešení je nezbytné zabezpečení příslušných konzultací, posudků a pod., k ověření současné úpravy i aplikační praxe jak v rámci Evropské komise tak ve vybraných státech EU. Přitom jde o komplikovaný problém, přesahující úroveň běžných sektorových analýz, jehož řešení by patrně mělo být organizačně zabezpečeno na MPO a koordinováno na meziresortní úrovni.

V souvislosti s novou právní úpravou, v jejímž rámci bude která ve smyslu příslušné Evropské legislativy bude nutno mimo jiné upravit i instituci zabezpečující posuzování a uznávání dokladů osvědčujících způsobilost k podnikání vystavovaných v zemích EU, evidovat poskytování služeb ve smyslu ustanovení čl. 59 Evropské dohody a vedoucí příslušnou centrální evidenci. Při zajištění uvedených činností na úrovni stávajícího Živnostenského úřadu ČR, jehož funkci nyní vykonává Ministerstvo průmyslu a obchodu, lze předpokládat navýšení počtu pracovníků o cca 10, resp. navýšení nákladů na vedení ústřední evidence podnikatelů o cca 20 mil. Kč oproti stavu v roce 1998.

Bankovnictví

Vyčlenění rozpočtových prostředků na institucionální zajištění se nejeví jako nutné.

Pokud jde o požadavky na pomoc EU část aktivit je kryta zbývajícími zdroji z rozpočtů předchozích let (harmonizace práva, školení bankovního dohledu, školení pracovníků komerčních bank).

V roce 1999 se počítá s využitím nově přidělených prostředků Phare k zabezpečení těchto akcí:

Školení o evropské bankovní legislativě a standardech jednotného trhu pro pracovníky komerčních bank, školení o dopadech zavedení jednotné měny na české banky a jejich klienty.
Technická pomoc při harmonizaci práva a zkvalitnění výkonu dohledu (nový zákon o bankách, elektronické bankovnictví, účetní standardy, výkaz cash-flow pro banky) formou expertní činnosti a stáží.
Program twinning, příp. jiné formy spolupráce (dlouhodobá technická pomoc především v oblasti dohledu na konsolidované bázi, tržních rizik, kontrol na místě, harmonizace práva a EDP auditu).
Technická pomoc při přípravě nového bankovního zákona a nových pravidel bankovního dohledu.

Pojišťovnictví

Organizační zabezpečení výkonu státního dozoru, vyplývajícího ze změn navržených novelou zákona o pojišťovnictví, si vyžádá zvýšení počtu pracovníků a tedy nárůst výdajů ze státního rozpočtu v rámci celkové kapitoly MF, a to postupně počínaje rokem 1999 (nárůst o 5 osob). Celkovému očekávanému navýšení na 50 pracovníků státního dozoru v roce 2003 odpovídá nárůst výdajů v částce cca 28 mil. Kč oproti výdajům roku 1998.

Náklady spojené s vytvořením samostatného nezávislého státního dozoru v souladu s novým zákonem o pojišťovnictví v rámci druhé legislativní vlny budou převážně hrazeny subjekty podléhajícími státnímu dozoru v pojišťovnictví.

Investiční služby a trh cenných papírů

Personální posílení a proškolení pracovníků příslušného útvaru Ministerstva financí a Komise pro cenné papíry je a bude spojeno s nárůstem nákladů v rámci celkové kapitoly MF a kapitoly Komise pro cenné papíry. Tyto náklady jsou hrazeny jednak z prostředků Phare - program 9808-02 Strengthening Financial and Banking Sector Institutional/regulatory Capacity, jednak přímo ze státního rozpočtu.

3.2.5 Volný pohyb osob

3.2.5.1 Současná situace

Vstup a pobyt cizinců

Dosavadní právní úprava vstupu a pobytu cizinců na území ČR, kterou představuje zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území ČSFR, ve znění pozdějších předpisů a nálezů Ústavního soudu, neodpovídá současným potřebám praxe. Liberální charakter stávající úpravy je patrný v institucionální oblasti, zejména v pojetí a vymezení podmínek vstupu a udělování povolení k dlouhodobému a trvalému pobytu cizinců na území ČR, které nepůsobí jako účinný regulátor legální a nelegální migrace. Současně je potřeba se přiblížit přísnějšímu evropskému standardu a vytvořit tak legislativní podmínky pro pozdější převzetí acquis z oblasti vstupu a pobytu cizinců.

K naplnění toho cíle připravilo MV řadu opatření:

Návrh nového zákona o pobytu cizinců na území ČR je ve fázi dopracování na základě připomínek Legislativní rady vlády.

Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí zpracovalo návrh Koncepce vízové politiky ČR, který v prosinci 1998 předložilo vládě k projednání. Materiál m.j. obsahuje harmonogram konkrétních kroků k zabezpečení nezbytné harmonizace vízové politiky ČR s vízovou politikou EU. Přijetím navrhovaných opatření by se ČR výrazně přiblížila k naplnění Nařízení Rady EU č. 574/99, které určuje třetí země, jejichž občané musejí být vybaveni vízem při přechodu vnějších hranic členských států EU. Je nutné postupně realizovat koncepci vízové politiky a uvést ji do souladu s vízovou politikou států EU a schengenské skupiny.

V roce 1998 bylo zahájeno ověřování provozuschopnosti modernizovaného vízového procesu formou spuštění “Pilotního projektu”, v jehož rámci se na určených ZÚ ČR v zahraničí a na vybraných hraničních přechodech postupuje při udělování českých víz novým způsobem. V současné době probíhá zkušební provoz k plošnému nasazení systému modernizace vízového procesu a rozšiřování systému na další ZÚ.

Svým usnesením ze dne 12. 8. 1998 č. 523 schválila vláda ČR harmonogram opatření k eliminaci negativních jevů doprovázejících institut “Pozvání k návštěvě ČR pro cizince”. Následně vláda usnesením ze dne 16. 12. 1998 č. 848 schválila harmonogram opatření k výrobě a užití nového tiskopisu “Pozvání k návštěvě ČR pro cizince” a pro vytvoření systému komplexní evidence v rámci tohoto institutu. Tato problematika je řešena v úzké vazbě na modernizaci vízového procesu.

Po nabytí účinnosti nového zákona o pobytu cizinců (1.1.2000) je třeba pokračovat v procesu aproximace a harmonizace práva v oblasti vstupu a pobytu cizinců s právem ES/EU tak, aby k okamžiku vstupu ČR do EU bylo dosaženo plného souladu s předpisy komunitárního a unijního práva. To předpokládá vytvoření legislativních a institucionálních podmínek pro přímou aplikaci nařízení Rady EU a transpozici směrnic a rozhodnutí do vnitrostátního právního řádu. Současně bude potřebné vytvořit organizační a věcné podmínky pro realizaci dalších dokumentů III. pilíře.

V souladu s koncepcí modernizace vízového procesu, kterou schválila vláda ČR usnesením č. 748 ze dne 18. 11. 1998, pokračovat v zavádění prostředků modernizace vízového procesu na další pracoviště cizinecké policie v ČR a zastupitelské úřady ČR v zahraničí.

Pohyb osob

V oblasti přípravy na zajištění volného pohybu pracovníků bylo učiněno několik kroků a tyto kroky provedené nebo připravované v oblasti informatiky i koncepce pohybu pracovních sil v ČR směřují k zajištění podmínek volného pohybu pracovníků tak, jak to předpokládají směrnice a nařízení ES. K převzetí acquis byla připravena novela zákona o zaměstnanosti, kterou se navrhuje upravit podmínky zaměstnávání cizinců též v souladu s acquis 2. a 3. pilíře Smlouvy o EU.

Česká republika pokračuje ve sjednávání dvoustranných smluv o zaměstnávání se zeměmi východní Evropy (v roce 1997 uzavřena smlouva s Ukrajinou, v roce 1998 uzavřena smlouva s Ruskou federací, zahájena jednání s Bulharskem) a smluv o zaměstnávání stážistů se zeměmi západní Evropy (v roce 1997 uzavřena smlouva se Švýcarskem, v roce 1998 vedena jednání s Rakouskem, Lucemburskem).

Sociální zabezpečení migrujících osob

S pomocí aktivit Phare a Phare-Consensus byly v roce 1998 identifikovány případy nesouladu vnitrostátní právní úpravy sociálního zabezpečení s požadavky nařízení Rady ES č. 1408/71 a 574/72 v otázkách důchodového a nemocenského pojištění, nepříspěvkových dávek státní sociální podpory i věcných dávek nemocenského pojištění. Konečné rozhodnutí o nezbytnosti změn vnitrostátního zákonodárství s ohledem na obě uvedená nařízení včetně klasifikace dávek podléhajících pravidlům Nařízení učiní česká strana v rámci přípravy Rozhodnutí Rady přidružení podle článku 40 Evropské dohody, a následně v rámci jednání o dohodě o přístupu ČR k EU. Nutné změny budou provedeny novelami příslušných zákonů uvedených v Národním programu. V legislativním plánu práce vlády je zařazen úkol MPSV předložit v 2. polovině roku 1999 věcný záměr novelizace zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, který upravuje “nepříspěvkové rodinné dávky“ ve smyslu nařízení Rady ES č. 1408/71. Účinnost navrhovaných změn se předpokládá v roce 2001.

Zajišťování zdravotní péče a úhrada nákladů této péče pro migrující osoby bude obsahem nově připravovaného zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Pokud jde o rovnost nakládání, české právní předpisy sociálního zabezpečení nevycházejí z principu občanství, ale z pojištění, případně poskytování některých nepříspěvkových dávek státní sociální podpory je podmiňováno bydlištěm na území státu. ČR podepsala a připravuje k ratifikaci Evropské prozatímní dohody Rady Evropy o sociálním zabezpečení, jejichž smyslem je právě zajistit rovnost při nakládání s občany smluvních zemí v sociální oblasti.

Vzájemné uznávání profesních kvalifikací

Akademické vzdělávání, tj. uznávání diplomů a vysvědčení pro účely dalšího školního vzdělávání, je upraveno pro vysokoškolské vzdělávání v §§ 89 a 90 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, pro základní, střední vzdělání a vzdělání na vyšších odborných školách pak vyhláškou MŠMT č. 385/1991 Sb., o uznávání rovnocennosti a podmínkách nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami ve znění vyhlášky MŠMT č. 332/1998 Sb. Úprava je slučitelná s požadavky obecných a speciálních směrnic ES. Otázka uznání autenticity diplomů a vysvědčení je řešena institutem legalizace a superlegalizace obecně v zákoně č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním a dále v mezinárodních smlouvách o právní a jiné pomoci. Implementace komunitárních předpisů z hlediska profesního uznávání kvalifikací musí být zajišťována prostřednictvím více resortů, které v rámci své působnosti regulují přístup k různým profesím.

3.2.5.2 Krátkodobé priority

Schválit nový zákon o pobytu cizinců na území ČR, předpokládané datum nabytí účinnosti tohoto zákona je 1. 1. 2000.

Pokračovat v harmonizaci vízové politiky ČR s vízovou politikou EU.

Průběžně realizovat úkoly vyplývající z vyhodnocení pilotního projektu modernizace vízového procesu ke dni 31. 12. 1998 a z harmonogramu opatření k uvedení systému modernizace vízového procesu do provozu.

Je třeba dořešit otázku způsobu koordinace činnosti všech orgánů provádějících uznávání profesní kvalifikace a zastupování České republiky v koordinační skupině pro jednotnou aplikaci obecných uznávacích směrnic.

3.2.5.3 Střednědobé priority

Vstup a pobyt cizinců

Vyhodnotit první zkušenosti z aplikace nového zákona o pobytu cizinců, zejména z hlediska účinnosti dopadů na regulaci legální a nelegální migrace.

Podílet se na procesu rekodifikace trestního práva, tvorbě zákonů o správním soudnictví a správním trestání z pohledu cizinecké problematiky.

Připravit harmonogram legislativních, organizačních a věcných opatření k postupnému převzetí celého acquis v oblasti vstupu a pobytu cizinců.

Realizovat harmonogram koncepce vízové politiky ČR tak, aby do doby vstupu ČR do EU byla vízová politika ČR v souladu s vízovou politikou EU.

Realizovat opatření k uvedení systému modernizace vízového procesu do plného provozu v souladu s usnesením vlády č. 748/1998.

Pokračovat v uzavírání readmisních dohod ve smyslu vzorového principu EU a podle potřeb ČR určovaných vývojem nelegální migrace, současně plně využívat všechny možnosti dané již uzavřenými readmisními dohodami.

Časový harmonogram:

Zásadní opatření k transpozici acquis do právního řádu ČR v oblasti vstupu a pobytu cizinců se předpokládá načasovat tak, aby počátek jejich účinnosti korespondoval s okamžikem vstupu ČR do EU:

V průběhu roku 2001 - příprava věcného záměru legislativních opatření k transpozici, resp. přímé aplikaci aktů ES/EU do právního řádu ČR (novela zákona o pobytu cizinců),
v průběhu roku 2001 - předložit vládě text paragrafovaného znění příslušného návrhu,
v průběhu roku 2001 - návrh zákona schválený vládou předložit Parlamentu ČR ke schválení,
1. 1. 2003 - předpokládaný počátek účinnosti legislativních opatření,
v návaznosti na datum vstupu ČR do EU připravit soubor organizačních a věcných opatření formou resortních a interních předpisů.

Obsahem legislativních, organizačních a věcných opatření v oblasti vstupu a pobytu cizinců bude zejména:

úprava vstupu a pobytu občanů třetích států podle evropských norem,
úprava pravidel a podmínek pro překračování vnějších a vnitřních hranic EU,
imigrační politika odpovídající evropským standardům, včetně podmínek povolování dlouhodobého a trvalého pobytu cizinců za různými účely, předně však takových, které jsou regulovány sekundárními závaznými akty ES/EU (úprava vstupu a pobytu zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných a jejich rodin, studentů apod.)

3.2.5.4 Institucionální zabezpečení

Volný pohyb osob

K institucionálnímu zajištění volného pohybu pracovníků se připravuje samostatný projekt k analýze možností komunikace a zapojení do systému EURES. Nový informační systém úřadů práce je koncipován tak, aby byl v budoucnu schopen řešit nabídku volných pracovních míst za celou ČR a byl schopen napojení na systém EURES. Pro tyto účely se připravuje rozšíření pracovišť Správy služeb zaměstnanosti (SSZ) a úřadů práce, školení europoradců a asistentů a vybavení SSZ a úřadů práce výpočetní technikou.

Sociální zabezpečení migrujících osob

Pokud jde o institucionální vybavení k řádnému provádění obou nařízení Rady ES, dosavadní program postupného zlepšování personálního (odborného a jazykového) i technického vybavení České správy sociálního zabezpečení, jakožto hlavního nositele důchodového a nemocenského pojištění v ČR je stále relevantní, a postupně se naplňuje, mj. též za pomoci programu Phare.

Pro účely budoucí aplikace principů sčítání dob pojištění a výplaty dávek do ciziny bude nutné přizpůsobit a zdokonalit současný systém archivace a ukládání dat o dobách pojištění (ukládání dat získaných optickým čtením v systému optické archivace formulářů ELDP), vypracovat návrh struktury souboru dat o nabytých nárocích a/nebo o zaplaceném pojistném, vypracovat návrh na nabírání dat z ELDP na decentralizovaném pracovišti a řešení problematiky komunikace mezi ústředím a tímto pracovištěm, provést celkovou analýzu pracovních toků a přípravu modelových řešení pro zpracování vybraných agend s využitím metod řízení toku práce. Zvláštní pozornost si vyžádá vytvoření komunikačního systému pro předávání dat a dokumentů s partnerskými institucemi v zemích EU.

V nastávajícím období bude nutné zaměřit pozornost též na další instituce zapojené do praktické aplikace nařízení 1408/71 a 574/72, tj. na úřady práce (vyplácející dávky v nezaměstnanosti), na okresní úřady (vyplácející rodinné dávky) a na zdravotní pojišťovny, zajišťující úhradu nákladů na léčebnou péči. Rovněž v těchto institucích bude nutné provést důkladné odborné proškolení pracovníků v aplikaci obou citovaných nařízení.

3.2.5.5 Finanční potřeby

V oblasti vstupu a pobytu cizinců je nejnákladnější z výše uvedených opatření modernizace vízového procesu, která si vyžádá v průběhu let 1999 až 2000 finanční náklady ve výši cca 1100 milionů Kč a v následujících letech do roku 2004 pak cca 370 milionů Kč ročně. Náklady na realizaci priorit modernizace vízového procesu budou upřesněny na základě vyhodnocení pilotního projektu modernizace vízového procesu. U tohoto procesu, vzhledem k jeho velké finanční náročnosti, bude nutno společně s MZV zpracovat konkrétní projekt směřující k uplatnění alespoň dílčí finanční pomoci z EU (Phare). Podrobnější informace viz kapitola Imigrace/ochrana hranic – finanční potřeby.

V období 1999 - 2002 se v souvislostí s institucionálním zajištěním aplikace nařízení ES o sociálním zabezpečení migrujících osob předpokládají tyto výdaje státního rozpočtu:

investiční výdaje (výpočetní technika + nákup a rekonstr. budov) - 2 100 000 000 Kč
běžné výdaje - 519 851 000 Kč

Ve všech oblastech volného pohybu pracovníků uvedených v kapitole Institutional building uvítá ČR v tomto směru další technickou pomoc EU v rámci programu Phare, Phare-Consensus nebo v rámci bilaterální spolupráce s členskými zeměmi EU.

3.2.6 Hospodářská soutěž (včetně veřejné podpory)

3.2.6.1 Současná situace

Hospodářská soutěž

Podpora a ochrana hospodářské soutěže v České republice je realizována na základě zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb. Současný zákon o ochraně hospodářské soutěže lze považovat za převážně slučitelný s právem ES. Zákon převzal ustanovení článků 85 a 86 Smlouvy o ES i další instituty tzv. sekundárního práva ES, zejména z nařízení Rady č. 4064/89 o kontrole spojování podniků a nařízení Rady č. 17/62 k aplikaci článků 85 a 86 Smlouvy o ES. Zákon také používá generálních klauzulí, které ponechávají prostor pro výklad ve smyslu rozhodnutí Evropské komise i Soudního dvora. Jedinou oblastí soutěžního práva ES, která není součástí zákona o ochraně hospodářské soutěže, je tzv. institut blokových výjimek přičemž jejich úprava je možná formou prováděcího předpisu vydaného na základě § 6a zákona. S cílem dosažení vyššího stupně slučitelnosti s právem ES byl připraven návrh novely zákona o ochraně hospodářské soutěže, který byl předložen vládě ČR v prosinci 1998. Nabytí účinnosti novely zákona lze předpokládat do konce r. 1999.

Institucionálně je ochrana hospodářské soutěže monitorována Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, který byl zřízen zákonem č. 272/1996 Sb. ze dne 11. října 1996. Úřad je ústředním orgánem státní správy pro podporu a ochranu hospodářské soutěže a proti jejímu nedovolenému omezování. Úřad ve své činnosti navázal na dřívější Ministerstvo pro hospodářskou soutěž. Ustavení Úřadu akcentovalo potřebu změnit postavení ústředního orgánu státní správy v oblasti ochrany soutěže s ohledem na povahu jeho činnosti, která má především kontrolní a sankční charakter.

Veřejná podpora

Pro uplatňování veřejné podpory v ČR platí v současné době v zásadě stejné principy, jaké řídí tuto oblast v EU. Toto je založeno čl. 64 Dohody zakládající přidružení mezi ČR na jedné straně a ES a jejich členskými státy na straně druhé (Evropská dohoda) a Prováděcími pravidly k realizaci článku 64 ED, o jejichž přijetí rozhodla Rada Přidružení dne 24.6.1998. Základním rozdílem proti praxi členských států je skutečnost, že ČR není povinna veřejnou podporu notifikovat předem. Věcná kritéria pro její poskytnutí jsou již pro Českou republiku stejná.

V současné době je realizován proces legislativní harmonizace našich předpisů s předpisy Evropské unie. Monitorující institucí pro veřejnou podporu je nyní Ministerstvo financí.

Ministerstvo financí vytvořilo od 1.12.1998 podmínky pro personální posílení útvaru zajišťujícího monitorování poskytování veřejné podpory.

V rámci prioritních úkolů stanovených Opatřením vyplývajícím z Pravidelné zprávy Evropské komise uložila vláda k zajištění funkce monitorující instituce všem ministrům, aby materiály navrhující poskytnutí jakékoliv formy veřejné podpory předem konzultovali s monitorující institucí. Vláda bude projednávat pouze materiály se stanoviskem monitorující instituce. V širší míře se tak může realizovat role monitorující instituce, zejména při ex ante posuzování aktuálně navrhovaných projektů a programů. V důsledku těchto přístupů dochází k věcné realizaci vzájemné spolupráce s příslušným generálním ředitelství EK.

V zájmu zvýšení všeobecné informovanosti členů vlády o otázkách veřejné podpory byl vládě ČR v lednu 1999 předložen materiál Možnosti poskytování veřejné podpory v České republice s ohledem na závazky vyplývající z Evropské dohody, který shrnuje zásady poskytování veřejné podpory a dosavadní vývoj vytváření právního prostředí pro její poskytování.

Návrh věcného záměru zákona o veřejné podpoře, který by měl řešit především otázku obecného zákonného rámce veřejné podpory a jejího monitorování, byl dne 27. ledna 1999 schválen vládou ČR a paragrafové znění návrhu zákona bude předloženo vládě do 30.6. 1999.

3.2.6.2 Krátkodobé priority

Hospodářská soutěž

1. Převzetí systému tzv. blokových výjimek (bude pokračovat ve střednědobém časovém horizontu)

V současné době nejsou součástí českého soutěžního práva tzv. blokové výjimky. Česká republika považuje v současné době za vhodné nadále povolovat dohody omezující soutěž formou individuálních výjimek a s převzetím souboru blokových výjimek počítá teprve v návaznosti na získání praktických zkušeností s aplikací práva v oblastech, které jsou v rámci EU blokovými výjimkami upraveny. Česká republika předpokládá, že s přijetím hlavních principů blokových výjimek soutěžního práva ES lze počítat až v návaznosti na výsledky probíhající diskuse o Zelené knize o vertikálních omezeních v soutěžní politice ES, kterou vydala Evropská komise v lednu 1997. Již v současné se však připravuje vyhláška o blokové výjimce pro dohody o franšíze, jejíž návrh bude v květnu 1999 rozeslán do meziresortního připomínkového řízení.

Při realizaci této priority bude činnost zaměřena především na následující otázky:

právní konzultace o slučitelnosti návrhu vyhlášky o blokové výjimce pro dohody o franšíze s právem ES (realizace v první polovině roku 1999)
právní konzultace o principech navrhované právní úpravy ES (realizace v průběhu druhé poloviny roku 1999)
způsob převedení rekodifikovaného systému blokových výjimek do národního právního řádu (zahájení realizace v roce 2000)

Zavedení systému blokových výjimek do soutěžního práva ČR bude realizováno s využitím právního poradenství jak ze strany expertů Evropské komise (DG IV), tak expertů z členských zemí EU. Rovněž se počítá se zpracováním expertních studií k danému tématu.

2. Aplikace soutěžních pravidel na oblast zemědělství

Smlouva o ES obsahuje ustanovení pro zavedení Společné zemědělské politiky v oblasti zemědělství a rybolovu (článek 3 (e)) a současně ustanovení pro zavedení systému zajišťujícího, že soutěž na Společném trhu nebude narušována (článek 3 (g)). Protože tyto dva základní cíle Společenství se mohou dostat do rozporu, je způsob aplikace soutěžních ustanovení Smlouvy na oblast zemědělství upraven v nařízení Rady č. 26/62. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže bude v této souvislosti získávat a analyzovat informace o vhodnosti zvláštní úpravy zemědělství z hlediska sbližování soutěžního práva, o zkušenostech Komise s uplatňováním nařízení Rady č. 26/62 a také o aplikaci pravidel ochrany soutěže na oblast zemědělství v jednotlivých členských státech EU.

Při realizaci této priority bude navázáno na již realizované projekty související s aplikací pravidel ochrany soutěže na oblast zemědělství a další činnost v této oblasti bude zaměřena především na:

problematiku zakládání organizací producentů (odbytové organizace) a mezioborových organizací (výrobci, obchodníci, zpracovatelé, exportéři) z pohledu ochrany hospodářské soutěže;
otázku vhodnosti zvláštní právní úpravy pro oblast zemědělství v zákoně o ochraně hospodářské soutěže.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže počítá s využitím právního poradenství expertů ES včetně zpracování expertních studií a účastí na odborných seminářích k danému tématu.

Veřejná podpora

Základní prioritou tohoto období je předložit vládě do 30. 6. 1999 paragrafové znění návrhu uvedeného zákona o veřejné podpoře, který bude po schválení vládou předložen Parlamentu.

Bude dokončena podrobná inventura způsobů a forem veřejné podpory v ČR realizovaná v rámci Subsidies Programme Analysis financovaného z programu Phare, který byl zahájen koncem roku 1998, a jehož cílem je napomoci k vyšší transparentnosti a zajistit vykazování všech druhů veřejných podpor.

Od května 1999 bude monitorující instituci k dispozici stálý rezident vyslaný Komisí v rámci twinningového projektu, jehož hlavním úkolem je posílení institucionální a administrativní kapacity monitorující instituce za účelem realizace acquis v oblasti veřejné podpory. Předpokládá se získávání dalších zkušeností monitorující instituce při posuzování navržených projektů a programů při využívání příslušných předpisů EU.

Předpokládá se průběžná spolupráce s DG IV při řešení konkrétních otázek v oblasti veřejné podpory.

3.2.6.3 Střednědobé priority

Hospodářská soutěž

1. Vytváření konkurenčního prostředí v dříve monopolizovaných odvětvích

Liberalizace odvětví, která přetrvávají doposud v monopolním postavení, tj. zejména telekomunikace, energetika a poštovní služby, je z pohledu Evropské komise rozhodujícím krokem k vytvoření skutečného jednotného trhu. Evropská unie přijala za tímto účelem řadu směrnic, které upravují způsob a rozsah otevření dříve monopolizovaných odvětví hospodářské soutěži.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže předpokládá při realizaci této priority mimo jiné organizaci seminářů za účasti expertů z členských států EU a/nebo Evropské komise.

Veřejná podpora

Základní prioritou je přijetí zákona o veřejné podpoře a souběžné budování dostatečně silné monitorující instituce (do r. 2000).

Bude dotvořen ucelený systém v oblasti posuzování, schvalování, poskytování a kontroly veřejné podpory. K tomu bude nutné:

promítnout dopady zákona o veřejné podpoře do novel příslušných zákonů (o obcích, o státních fondech, případně dalších),
zajistit vypracování prováděcích předpisů k jednotlivým oblastem veřejné podpory, nebo pokud již za některou oblast dílčí opatření vznikly, zajistit případně zavedení potřebných změn těchto předpisů,
dobudovat monitorující instituci při Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a dovybavit ji potřebným počtem kvalifikovaných pracovníků (zaškolování pracovníků v rámci Úřadu bude zahájeno již v krátodobém horizontu).

Bude se zvyšovat kvalita a úroveň systému ročních hlášení o poskytované veřejné podpoře, zejména z hlediska jejich komplexnosti a transparentnosti.

Důležitým úkolem bude informovat odbornou veřejnost o poskytování veřejné podpory; s principy poskytování veřejné podpory v souladu s legislativou ES seznamovat nejen tvůrce programů, správce veřejných prostředků, ale rovněž její potencionální příjemce, tj. podnikatelské subjekty.

Současně bude třeba již běžně v národním měřítku uplatňovat praxi plynoucí z povinnosti členských států notifikovat veřejnou podporu před jejím poskytnutím.

3.2.6.4 Institucionální potřeby

Hospodářská soutěž

ČR nepředpokládá v oblasti prosazování soutěžního práva žádné institucionální dopady související se vstupem České republiky do Evropské unie. I posudek Evropské komise k žádosti České republiky o přijetí do Evropské unie uvádí, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se zdá být dostatečně kvalifikován k účinné aplikaci soutěžního práva a úsilí, které Úřad vyvíjí, představuje významný krok ve směru k věrohodnému provádění zákona o ochraně hospodářské soutěže.

Veřejná podpora

Dne 27. ledna 1999 schválila vláda České republiky návrh věcného záměru zákona o veřejné podpoře, kde byl navržen převod funkce monitorující instituce z Ministerstva financí na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Po schválení tohoto zákona tudíž veškeré pravomoci pro provádění monitorující funkce přejdou na tento úřad. Uvedeným postupem bude splněn požadavek zamezení střetu zájmů u monitorující instituce. Ministerstvu financí bylo uloženo zpracovat uvedený zákon, přičemž do nabytí jeho účinnosti bude zajišťovat monitorující funkci.

V souladu s prioritními úkoly resortů, které jsou odsouhlaseny v Opatření vyplývajícím z Pravidelné zprávy Evropské komise, došlo k posílení administrativní kapacity monitorujícího útvaru. To by mělo dále pokračovat k dosažení cílového stavu, v roce 2000 odhadovaného na 10 až 15 osob, za účelem zkvalitnění procesu monitorování a s ohledem na další potřeby harmonizace celého systému veřejné podpory s principy ES. Tento proces bude pokračovat i v nové monitorující instituci, tj. Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Bude pokračovat zvyšování profesní úrovně odpovědných pracovníků, včetně jazykového zdokonalování a přípravy na jejich včlenění do výkonných jednotek Evropské komise. Současně budou specifikovány role plynoucí z povinnosti notifikací vůči EK.

V rámci spolupráce financované prostřednictvím Phare se předpokládá navázat na předešlé etapy představující vzdělávání příslušných pracovníků v ČR a na metodickou pomoc ze strany DG IV, zejména při přípravě zákona a prováděcích předpisů, ročních hlášení, při posuzování nových schémat veřejné podpory.

Vedle pokračování uvedené spolupráce byl dále zahájen Subsidies Programme Analysis financovaný z prostředků programu Phare roku 1997, jehož hlavním cílem je vybudování uceleného systému sledování podpor ex ante a ex post, který odpovídá jak potřebám ČR, tak i požadavkům EU. V krátkodobém časovém horizontu by měl napomoci k analýze národního systému poskytování veřejné podpory a založení souhrnného soupisu všech existujících podpor poskytovaných z veřejných zdrojů.

Ze střednědobého hlediska je důležité pokračování projektu “State Aids” v rámci twinningu.

3.2.6.5 Finanční potřeby

Hospodářská soutěž

Předpokládá se, že realizace krátkodobých priorit v oblasti ochrany hospodářské soutěže si v r. 1999 vyžádá přibližně 50 000 EUR. Tyto prostředky budou hrazeny z prostředků programu Phare, Úřadu pro výměnu informací a technickou pomoc (TAIEX) a ze státního rozpočtu.

Veřejná podpora

Z krátkodobého hlediska se předpokládá, že dokud nenabude účinnosti zákon o veřejné podpoře, bude funkce monitorující instituce zajišťována z finančních prostředků v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva financí.

Ve střednědobé perspektivě, po předpokládaném převzetí funkce monitorující instituce Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, se očekává určité navýšení rozpočtových prostředků v rámci této rozpočtové kapitoly o cca 5–7,5 mil Kč v souvislosti s předpokládaným zvýšením počtu pracovníků o 10–15 osob. Rovněž investiční náklady si vyžádají rozpočtové náklady, zejména s ohledem na vybudování dříve uvedeného uceleného systému podpor ex ante a ex post. Otázky nezbytných potřeb bude řešit vláda, a to především při přípravě státních rozpočtů na příslušné roky.

Rozsah technických předpisů v rámci programu technické harmonizace plně nekoresponduje s A-listem pro screening kapitoly "Volný pohyb zboží"; některé předpisy jsou obsaženy v jiných kapitolách pro screening a naopak kapitola volný pohyb zboží byla doplněna o veřejné zakázky, komentované v rámci tohoto dokumentu na jiném místě.
Částka byla zdvojnásobena oproti NP 1998, protože se pro rok 1999 nepodařilo zajistit ekvivalentní technickou pomoc ze zdrojů Phare.

[Obsah] [3.3 Inovace]

Navigace

Vyhledávání

Historie minulých vlád

Národní program pro přípravu na členství v EU

3. Schopnost zajistit závazky vyplývající ze členství

3.2 Vnitřní trh bez hranic

3.2.1 Všeobecný rámec (právo obchodních společností, veřejné zakázky, duševní a průmyslové vlastnictví)

Právo obchodních společností

3.2.1.1 Současná situace

3.2.1.2 Krátkodobé priority

3.2.1.3 Střednědobé priority

3.2.1.4 Institucionální zabezpečení

3.2.1.5 Finanční potřeby

Průmyslové vlastnictví

3.2.1.6 Současná situace

3.2.1.7 Krátkodobé priority

3.2.1.8 Střednědobé priority

3.2.1.9 Institucionální zabezpečení

3.2.1.10 Finanční potřeby

Duševní vlastnictví (autorské právo a práva příbuzná)

3.2.1.11 Současná situace

3.2.1.12 Krátkodobé priority

3.2.1.13 Střednědobé priority

3.2.1.14 Institucionální zabezpečení

Účetnictví a audit

3.2.1.15 Současná situace

3.2.1.16 Krátkodobé priority

3.2.1.17 Střednědobé priority

3.2.1.18 Institucionální zabezpečení

3.2.1.19 Finanční potřeby

Veřejné zakázky

3.2.1.20 Současná situace

3.2.1.21 Krátkodobé priority

3.2.1.22 Střednědobé priority

3.2.1.23 Institucionální zabezpečení

3.2.1.24 Finanční potřeby

3.2.2 Volný pohyb zboží

3.2.2.1 Současná situace

3.2.2.2 Krátkodobé priority

3.2.2.3 Střednědobé priority

3.2.2.4 Institucionální zabezpečení

3.2.2.5 Finanční potřeby

3.2.3 Volný pohyb kapitálu

3.2.3.1 Současná situace

3.2.3.2 Krátkodobé priority

3.2.3.3 Střednědobé priority

3.2.3.4 Institucionální potřeby

3.2.3.5 Finanční potřeby

3.2.4 Volný pohyb služeb

3.2.4.1 Současná situace

3.2.4.2 Krátkodobé priority

3.2.4.3 Střednědobé priority

3.2.4.4 Institucionální potřeby

3.2.4.5 Finanční potřeby

3.2.5 Volný pohyb osob

3.2.5.1 Současná situace

3.2.5.2 Krátkodobé priority

3.2.5.3 Střednědobé priority

3.2.5.4 Institucionální zabezpečení

3.2.5.5 Finanční potřeby

3.2.6 Hospodářská soutěž (včetně veřejné podpory)

3.2.6.1 Současná situace

3.2.6.2 Krátkodobé priority

3.2.6.3 Střednědobé priority

3.2.6.4 Institucionální potřeby

3.2.6.5 Finanční potřeby

Členové vlády

Nepřehlédněte