Historie minulých vlád

Národní program pro přípravu na členství v EU

3. Schopnost zajistit závazky vyplývající ze členství

3.5 Sektorové politiky

3.5.1 Průmysl

3.5.1.1 Současná situace

Problematika průmyslu je na úrovni primární legislativy EU upravena čl. 130 Smlouvy o založení EHS. Mezi nejdůležitější předpisy EU v oblasti průmyslové politiky patří Sdělení Komise o Konkurenceschopnosti průmyslu EU [Communication from the Commission to the Council, to the European Parliament, to the Economic and Social Committee and to the Committee of the Regions - An Industrial Competitiveness for the European Union (COM (94) 319 final)] a na ně navazující Usnesení Rady z 21. listopadu 1994 o posílení konkurenceschopnosti průmyslu Společenství [Council resolution of 21 November 1994 on the strengthening of the competitiveness of Community industry (94/C 343/01)] novelizované Rozhodnutím Rady z 25. června 1996 o zavedení Akčního programu Společenství k posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu [Council decision on 25 June 1996 on the Implementation of a Community action programme to strengthen the competitiveness of European industry (96/413/EC)].

Průmyslová politika ČR a Akční program na podporu konkurenceschopnosti průmyslu ČR byly připraveny v březnu 1999 a v souladu s Opatřením vyplývajícím z Pravidelné zprávy EK přijatým UV 817/98 byly předloženy vládě ČR. Oba dokumenty vycházejí z relevantních dokumentů EU, respektují základní zásady a principy platné v EU a současně zohledňují národní otázky a priority ČR.

Schválením koncepce Průmyslové politiky budou přijaty krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé cíle. Současně budou definovány iniciativy k dosažení vytýčených cílů. V rámci této koncepce budou v ČR zaváděny všechny iniciativy navazující na zmíněné Rozhodnutí Rady a některé další iniciativy řešící naše národní problémy.

Akční program je institucionálním a finančním rámcem k implementaci jednotlivých iniciativ průmyslové politiky. Hlavní prioritou Akčního programu je vytvoření systému podpory konkurenceschopnosti a výkonnosti českého průmyslu, který bude využívat standardní metody průmyslové politiky užívané v zemích Společenství.

Evropská komise je o přípravě obou dokumentů informována a zásadní otázky jsou s ní konzultovány.

3.5.1.2 Krátkodobé priority

Hlavní prioritou je dopracování a schválení koncepce Průmyslové politiky a z ní vycházejícího Akčního programu k posílení konkurenceschopnosti českého průmyslu.

V krátkodobém horizontu jsou hlavními cíli průmyslové politiky:

zastavení propadu průmyslové výroby a tvorby HDP,
stabilizace podnikatelského prostředí,nastartování dlouhodobějších růstových tendencí ve zpracovatelském průmyslu.

Cíle průmyslové politiky jsou podmíněny urychleným uskutečněním zejména následujících kroků vyplývajících z jednotlivých iniciativ průmyslové politiky:

kultivace prostředí příznivého pro trvalý rozvoj nehmotných faktorů konkurenceschopnosti, což reprezentuje mj. podporu inovací, transferu technologií a výzkumně-vývojových kapacit zpracovatelského průmyslu, zvyšování jakosti produkce a efektivní využívání lidského potenciálu,
v roce 1999 se mj. připravují a v 1. pololetí 2000 budou zahájeny programy “Rozvoj lidských zdrojů v průmyslu” a “Podpora transferu technologií a inovací do výrobní základny”,
v rámci dokončení ekonomické transformace se plánuje restrukturalizace velkých průmyslových podniků, což by mělo vést ke stabilizaci “velkého průmyslu”, a tím mj. i k vytvoření předpokladů, nezbytných pro rozvoj malého a středního podnikání,

v roce 1999 bude připraven a zahájen program Revitalizace a restrukturalizace průmyslových podniků nacházejících se v přechodných potížích,

koncepce Průmyslové politiky obsahuje také návrh zásad programů pro restrukturalizaci vybraných odvětví českého průmyslu,

koncem 1. pololetí 1999 bude vládě předložen návrh “Programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu”,

nedílnou součástí koncepce Průmyslové politiky je stimulace domácích i zahraničních investic zejména z high-tech oblasti prostřednictvím investičních pobídek, pro které je v současné době připravována příslušná právní úprava,
přílohou koncepce Průmyslové politiky je návrh zásad restrukturalizace jednotlivých odvětví průmyslu.

3.5.1.3 Střednědobé priority

Ve střednědobém období bude cílem potvrzení růstových tendencí průmyslového segmentu národního hospodářství a výrazné zvýšení konkurenceschopnosti průmyslové produkce, při současném respektování ekologických a sociálních principů trvale udržitelného rozvoje.

Střednědobým cílem průmyslové politiky je proto dosažení následujících efektů:

dokončení klíčových strukturálních změn v průmyslu vyplývajících z transformačního procesu,
výrazné zvýšení produktivity práce,
dosažení souměřitelné konkurenceschopnosti u vyráběné produkce.

Z analýzy příčin současného stavu zpracovatelského průmyslu vyplývají ve střednědobém období čtyři hlavní roviny pro definici jednotlivých, konkrétních iniciativ k realizaci průmyslové politiky:

Iniciativy podporující rozvoj vnitřních zdrojů v produkčním procesu, napomáhající zvyšování výkonnosti a konkurenceschopnosti podniků;
Iniciativy podporující růst průmyslových investic, a to jak zahraničních, tak domácích;
Iniciativy podporující kultivaci prostředí pro podnikání, zejména jeho správní a legislativní rámec;
Odvětvové a sektorové iniciativy na podporu restrukturalizace vybraných odvětví (textilní průmysl, hutní průmysl) nebo pro podporu sektorů podmiňujících rozvoj průmyslu jako celku (investiční strojírenství, obranný průmysl apod.).

3.5.1.4 Institucionální zabezpečení

Předpokládá se, že institucionální nároky budou pokryty především stávajícími ústředními orgány a pro realizační část budou v případě potřeby zřízeny účelové instituce.

V současné době je analyzována možnost využití již existujících implementačních agentur pro přípravu na Strukturální fondy, resp. rozšíření nebo úprava kompetencí těchto agentur. Konkrétně se jedná o následující agentury: CzechTrade, CzechInvest, Národní vzdělávací fond, Agentura pro rozvoj podnikání.

3.5.1.5 Finanční potřeby

Financování jednotlivých opatření v oblasti průmyslu bude zajištěno na vrub výdajové stránky státního rozpočtu, resp. jako státní garance.

Pro realizaci programu “Rozvoj lidských zdrojů v průmyslu” se odhadují rozpočtové náklady pro rok 2000 maximálně do 50 mil. Kč. Částečné kofinancování z programu Phare 2000 předpokládá využít na dotaci ceny vybraných vzdělávacích akcí, které by se staly cenově přístupnější zejm. pro MSP.

Pro realizaci programu “Podpora transferu technologií a inovací do výrobní základny” se odhaduje na rok 2000 potřeba prostředků ve výši cca 1 mld. Kč. Částečné kofinancování z programu Phare 2000 se předpokládá využít na dotaci provozních nákladů těch školských pracovišť a inovačních firem, které se podílejí na inovačním vývoji nových výrobků a technologických postupů určených pro praktickou realizaci ve výrobní základně průmyslu.

O financování programu “Restrukturalizace ocelářského průmyslu” bude rozhodnuto na základě “Studie restrukturalizace českého ocelářského průmyslu”.

Odhad dalších rozpočtových hospodářských a sociálních nákladů bude průběžně upřesňován prostřednictvím aktualizace “Akčního programu k posílení konkurenceschopnosti českého průmyslu” pro dané období.

V rámci spolupráce s EU se očekává finanční podpora v rámci programu Phare 2000 a předvstupních strukturálních fondů, poskytnutí know-how, asistence, poradců a pod. Finanční požadavky by v počátečním období měly být určeny pro kofinancování pilotních SOP v roce 2000 a pro přípravu Sektorových operačních programů. Finanční účast na zpracování studií a technické asistenci při vytváření komplexních implementačních struktur pro realizaci SOP se předpokládá ve výši cca 5 mil. Kč. Prostředky získané z předvstupních strukturálních fondů zásadní měrou přispějí ke zkvalitnění a urychlení plánovaných ozdravných procesů českého hospodářství.

3.5.2 Zemědělství

3.5.2.1 Současná situace

1. Harmonizace předpisů vztahujících se k jednotnému trhu

1.1 Potravinářská legislativa

Předpisy horizontálního charakteru ( např. označování, zmrazování) jsou cca z 80% zharmonizované s předpisy EU.

Předpisy vztahující se ke komoditám jsou na základě odborného odhadu zharmonizovány ze 50-60%. Nejmenší harmonizace je dosaženo u vína- cca 20% s ohledem na rozsáhlost a složitost předpisů. Postupně se zavádí systém Hazard Control Critical Point (HACCP). U některých zejména velkých rozhodujících potravinářských podniků je již zaveden a získávají se první zkušenosti. Podniky zejména se zahraniční účastí uplatňují kombinaci systému ISO a HACCP.

1.2 Veterinární legislativa

Veterinární legislativa je v sektoru masa a mléka zharmonizována cca ze 60%, v sektoru ryb z 50%, u živých zvířat z 10-20%, u nákaz ze 40% a u financování ze 60-70%.

V Brně bylo vybudováno Krizové centrum pro řešení nebezpečných situací v chovech hospodářských zvířat včetně fondu na částečné krytí výdajů pro likvidací nákaz a likvidaci nebezpečných materiálů živočišného původu. Byl dobudován informační systém veterinární správy na regionální úrovni a provádí se napojení na ADNS (Animal Desease Notification Systém), ANIMO (Animal Movement) a SHIFT (informační systém kontroly dovozů do států EU ze třetích zemí) a systém identifikace a registrace hospodářských zvířat.

Systém HACCP je v řadě závodů zpracovávajících suroviny živočišného původu zaveden.

1.3 Fytosanitární legislativa

V oblasti karantény rostlin a registrace přípravků na ochranu rostlin je v současné době dosaženo rámcové transpozice legislativy ES do české legislativy ( cca 60-70%).

1.4 Lesnictví

Předpisy ČR, které se vztahují k lesnickým opatřením v zemědělství, lesnické statistice, strukturálním opatřením, ochraně lesů proti požárům, znečištění ovzduší, k reprodukčním materiálům lesních dřevin a klasifikaci surového dříví jsou cca ze 75% kompatibilní s klíčovou legislativa ES pro lesní hospodářství.

2. Společná zemědělská politika

2.1 Zemědělské trhy

Systém regulace zemědělských trhů se odlišuje od systému společných tržních organizací EU.

Současná regulace zemědělských trhů se omezuje na obilí ( potravinářská pšenice) a mléko.

Ostatní zemědělské prvovýrobky jsou regulovány ad hoc prostřednictvím vývozních subvencí v závislosti na situaci v nabídce a poptávce v daném roce.

Podpory poskytované zemědělskému výrobci mají ze 60% formu přímých plateb, ze 40% se jedná o nepřímé podpory (částečná úhrada úroků z úvěrů a garance úvěrů). Pro přímé platby se nevyužívá integrovaný administrativní systém kontrol.

2.2 Strukturální záležitosti

Strukturální politika nebyla dosud formulována, ale využívají se ze zákona typy přímých podpor zaměřených na změny ve struktuře pro znevýhodněné oblasti. Kritéria pro poskytování těchto podpor se postupně harmonizují s kritérii ES.

Byla ukončena regionální analýza venkovského prostoru, byly vymezeny problémové regiony a specifikován celkový půdní fond na oblasti horské, znevýhodněné a malé (LFA) podle kritérií ES.

Připravuje se Plán rozvoje venkova.

Z hlediska budoucího využívání strukturálních fondů v EU se Ministerstvo zemědělství (MZe) účastní na přípravných pracích ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, pod jehož gesci spadá regionální rozvoj .

2.3 Horizontální záležitosti

Statistika

statistická šetření v ČR v oblasti zemědělství jsou prováděna zčásti ČSÚ a částečně MZe. MZe je gestorem u těchto statistických modulů: 612, 622 ( pouze FADN) , 623, 624, 652, 653. Legislativa spadající pod MZe je cca ze 70% kompatibilní s legislativou EU.

Účetní datová síť zemědělských farem (FADN)

v ČR se provádí téměř srovnatelným způsobem s výjimkou menšího vzorku sledovaných podniků a dílčích odlišností vyplývajících ze dvou systémů účetní evidence. Není vytvořeno legislativní a institucionální zázemí. Dalším problémem je omezený objem finančních prostředků potřebných pro tyto účely.

Licenční systém na zemědělsko-potravinářské výrobky

licenční systém používaný na zemědělsko-potravinářské výrobky není kompatibilní se systémem EU. Rozdíly jsou především v počtu výrobků, na které se vztahuje předkládání licence, dále v českém systému chybí povinnost operátora realizovat podmínky licence a tomu odpovídající skládání kauce. V ČR platí operátor pouze správní poplatek.

Integrovaný administrativní a kontrolní systém

V této podobě v ČR neexistuje, i když existují některé prvky tohoto systému, jež nejsou zcela kompatibilní s prvky systému EU. Z hlediska identifikace pozemků není k dispozici uživatelský systém vztahů k zemědělské půdě ( registr produkčních bloků a jejich uživatelů), identifikace a registrace zvířat se uplatňuje jen na část populace zvířat, nejsou vytvořeny počítačové databáze a rovněž kontrolní systém není kompatibilní ( nevyužívá se družicových či leteckých snímků a odlišuje se i fyzická kontrola).

Organizace výrobců

V ČR neexistuje zvláštní právní předpis pro zakládání a činnost organizací výrobců a jejich sdružení. Při zakládání těchto organizací lze vycházet pouze z Občanského a Obchodního zákoníku, který však postrádá některá ustanovení, jež jsou obsažena v příslušné legislativě ES v této oblasti.

V poslední době bylo vytvořeno několik organizací v různých sektorech, zejména v sektoru ovoce a zeleniny, mléka a dalších. Zájem o vznik těchto organizací narůstá také díky podpoře v podobě zavedení zvláštního dotačního titulu a zahraničních expertů působících v rámci programu Phare.

3.5.2.2 Krátkodobé priority

Živočišná výroba:

zpracování systému alokace produkčních kvót u mléka;
návrh způsobu podpory spotřeby mléka;
harmonizace plemenářské práce v chovu skotu, ovcí, koz a prasat;
příprava podkladů pro aplikaci jednotného systému identifikace a registrace skotu, ovcí, koz a prasat;
vytvoření rámce pro aplikaci systému klasifikace SEUROP u skotu, ovcí a prasat;
zpracování pravidel pro realizaci prémiového systému u skotu;
stanovení minimálních standardů pro nosnice v klecových bateriích a obchodních standardů pro drůbež, stanovení tržních norem na vejce.

Rostlinná výroba:

zmapování skladovacích kapacit a stanovení intervenčních center u obilovin a olejnin;
provést analýzu výnosů u obilovin;
příprava systému produkčních kvót u cukru;
příprava kategorizace vinic včetně vinařských tratí;
harmonizace pravidel pro certifikaci chmele;
úprava režimu farmářských osiv a rozsahu poskytovaných práv k novým odrůdám;
uznávání organizací výrobců u sektoru ovoce a zelenina a sektoru chmel.

Strukturální a regionální záležitosti:

příprava projektů na využití programu SAPARD (Special Accesion Programme for Agriculture and Rural Development);
vypracování plánu rozvoje venkova;
vybudování poradenské služby pro otázky SAPARD.

Agroenvironmentální záležitosti:

podpora programů pro mimoprodukční funkce zemědělství;
vypracování kodexu správné zemědělské praxe.

Lesní hospodářství:

zapojení sektoru lesního hospodářství do koncepce připravované regionální politiky.

Fytosanitární záležitosti:

příprava registrace pěstitelů, systému rostlinolékařských pasů a rostlinolékařsky chráněných oblastí;
dobudování informační sítě; napojení na informační systém EUROPHYT;
zahájit přebudování diagnostického zázemí fytosanitární služby;
příprava na zavedení harmonizovaného systému registrace přípravků na ochranu rostlin.

Veterinární záležitosti:

audit technologií v živočišné výrobě ve vztahu ke směrnicím EU, které se týkají ochrany zvířat proti týrání.

Potravinářský průmysl:

zavádění systému HACCP (modernizace technologií potravinářského průmyslu v souvislosti s hygienou potravin a zajištěním zdravotní nezávadnosti);
ustavení skupiny pro zvýšení konkurenceschopnosti.

3.5.2.3 Střednědobé priority

Živočišná výroba:

zavedení produkčních kvót u mléka (rok 2002);
aplikace systému identifikace a registrace skotu, ovcí, koz a prasat (rok 2002);
příprava uplatnění intervenčních režimů typu - intervenční skladování, intervenční centra, representativní trhy - u sektorů hovězího a vepřového masa (rok 2000).

Rostlinná výroba:

formulace a realizace programů pro nepotravinářské využití půdy (rok 2002);
vybudování systému pro poskytování přímých plateb v návaznosti na registraci pozemků (rok 2002);
dobudování systému produkčních kvót u cukru (rok 2002);

příprava na uplatňování interprofesionálních smluv v sektoru cukr (rok 2000);
podpora programů nepotravinářského využití cukru ve formě alternativní energie (rok 2000);

příprava statistických informací pro přehledy zpracovávané Evropskou Komisí v sektoru víno (rok 2000);
příprava na zavedení systému registrace smluv v sektoru chmel;
reorganizace systému kontroly jakosti v sektoru ovoce a zelenina (rok 2002);
zpřesnit systém sledování výměry intenzivních ovocných sadů a produkce ( rok 2000).

Strukturální a regionální záležitosti:

příprava na využívání strukturálních fondů vč. zřízení monitorovacího výboru;
stanovení sektorové a regionální strategie při zpracování návrhu Regionálního rozvojového plánu a Rámce podpory Společenství.

Agroenvironmentální záležitosti:

zavádění regionálních programů;
podpora programů ekologického zemědělství.

Ochrana zvířat proti týrání:

harmonizovat zoohygienické parametry pro ochranu telat a prasat ve velkochovech;
provést standardizaci a akreditaci pracovišť, používajících živá zvířata k pokusům.

Lesní hospodářství:

příprava na využití prostředků z programu SAPARD pro podporu lesního hospodářství (zalesňování zeměděl. oblastí, sdružování soukromých vlastníků, podpora marketingu lesních výrobků, zlepšování úrovně odborného vzdělávání).

Fytosanitární záležitosti:

zavedení harmonizovaného systému registrace přípravků na ochranu rostlin;
zavedení registrace pěstitelů, systému rostlinolékařských pasů a rostlinolékařsky chráněných zón;
vybudování karanténních stanic při budoucí vnější hranici EU a na leteckých vstupních místech EU na území ČR.

Veterinární záležitosti:

napojení na systém hlášení nákaz ADNS.

Potravinářský průmysl:

pokračování v zavádění systému HACCP;
dokončení harmonizace potravinářské legislativy ČR s legislativou ES.

Statistika:

zavedení registru ovocných sadů a vinic - rok 2001;
rozšíření počtu sledovaných statistických jednotek s cílem zvýšit vypovídatelnost statistik - rok 2002.

3.5.2.4 Institucionální zabezpečení a finanční potřeby

Platební agentura

vybudování nové instituce pro umožnění využívat prostředky předvstupní pomoci v rámci programu SAPARD s termínem říjen 1999. Agentura by měla zaměstnávat cca 60 pracovníků, jejich proškolení proběhne v rámci twinning. Spoluúčast státního rozpočtu na této aktivitě nutná.

Finanční kontrola

jedná se o nezávislou kontrolní instituci, bez níž nemůže fungovat platební agentura tzn. že musí být rovněž zřízena k říjnu 1999. Vybudování klade zvýšené nároky na státní rozpočet, z hlediska pracovníků (cca 30 lidí) i technického vybavení.

Intervenční organizace

přebudování stávajícho SFTR (Státní fond tržní regulace) ve směru budoucího obhospodařování Společné zemědělské politiky - SZP (intervenční opatření u obilovin, masa, mléka, cukru a dalších) ve střednědobém horizontu. Vyžaduje zvýšení počtu pracovníků na cca 100 osob, jejich odbornou přípravu v rámci twinning a zvýšené nároky na státní rozpočet. Bez této instituce nelze provádět Společnou zemědělskou politiku.

Klasifikační agentura

pro obhospodařování systému SEUROP (hovězí, skopové, vepřové maso). Vybudování ve střednědobém horizontu a dokončení před vstupem.

IACS

zajišťuje identifikaci a registraci zvířat a pozemků, provádí kontrolu financování z prostředků Společenství.

identifikace pozemků

kompletní dořešení uživatelských vztahů k zemědělské půdě (vytvoření registru produkčních bloků a jejich uživatelů) - rok 2002,
zavedení znevýhodňujících faktorů na úroveň okresů - rok 2002,

identifikace a registrace zvířat (viz krátkodobé a střednědobé priority)
zavedení počítačové databáze

zpracování informačního systému spojujícího uvedené registry, systém probíhajících kontrol, vyplácení podpor na úrovni okresu a centra - rok 2003.

integrovaný kontrolní systém

zavedení a zpracování metodologie pro podrobnou kontrolu 5 % příjemců ročně z hlediska kontrolované plodiny, výměry, uživatele - rok 2002
zavedení křížových kontrol - rok 2000.

Účetní datová síť zemědělských farem (FADN)

přijetí právního nebo administrativního aktu pro sledování testovacích podniků - rok 2002,
zavedení odděleného účetního systému pro sledování zemědělských a nezemědělských činností rok 2001,
rozšířit vzorek šetřených podniků v souladu s požadavky EU (95 % u EU) rok 2002.

Státní rostlinolékařská správa

rozšíření činnosti v oblasti registrace přípravků na ochranu rostlin v rámci programu twinning. Střednědobá aktivita.

Státní veterinární správa (SVS ČR)

napojení regionálního informačního systému SVS ČR na veterinární programy EU ADNS, ANIMO, SHIFT a systém identifikace a registrace hospodářských zvířat.

Restrukturalizace MZe

cílem je vytvoření struktury, která bude schopna fungovat v podmínkách EU. Zajištěno v programu twinning 98 - na léta 1999 - 2001. Bude třeba posílení stávajícího aparátu MZe.

Spolupráce a Agrární komorou ČR a podpora její činnosti v oblasti informační, poradenské a vzdělávací pokud jde o přizpůsobení podnikatelské sféry v zemědělství předpisům ES.

Vzhledem k tomu, že screening kapitoly 7 – Zemědělství bude převážně ukončen v červenci t.r., Ministerstvo zemědělství vypracuje odhad finančních nároků na vybudování institucí a dalších administrativních struktur současně s odhadem personálního zajištění až po vyhodnocení screeningu za tuto kapitolu (tak, aby bylo zajištěno převzetí SZP ke dni přístupu ČR k EU).

Z těchto důvodů není v současné době možné přesně identifikovat ani odhadnout finanční nároky v oblasti zemědělství.

3.5.3 Rybolov

3.5.3.1 Současná situace

Legislativa ČR týkající se rybářství zahrnuje prakticky všechny oblasti související s chovem sladkovodních ryb, výzkumem, statistikou, veterinární péčí, kvalitou potravin, podporou podnikatelských aktivit a ochranou životního prostředí.

U rozhodujících právních předpisů se počítá s postupnou slučitelností do konce roku 2002.

3.5.3.2 Krátkodobé priority

ustavení pracoviště pro přípravu na vstup do EU při MZe.

3.5.3.3 Střednědobé priority

identifikace hlavních regionů s produkcí ryb – rok 2000;
zajištění monitoringu cen na vnitřním trhu ČR – rok 2002;
vytvoření systému kontroly zdrojů a druhů ryb z dovozu – spolupráce Generálního ředitelství cel a Státní veterinární správy – rok 2002;
zlepšení marketingu a zpracování rybích výrobků – strukturální program – rok 2001.

3.5.3.4 Institucionální zabezpečení

vytvoření organizací výrobců

3.5.4 Energetika

3.5.4.1 Současná situace

Energetická politika ČR je založena na principech srovnatelných s prioritami uvedenými v Bílé knize o energetické politice EU. ČR je členem OECD a usiluje o členství v Mezinárodní energetické agentuře, kde již splnila většinu podmínek členství. Vláda ČR schválila Energetickou chartu a její dodatkový protokol. Energetika má dopad na všechny sektory ekonomiky, ovlivňuje jejich konkurenceschopnost a sociální prostředí státu. Z hlediska EU je energetika komplikovanou oblastí, protože je pokryta všemi třemi zakládajícími smlouvami Evropských Společenství s výhledem, že problematika upravená ve Smlouvě o založení ESUO, která platí do 23.7. 2002, bude poté spadat pod režim Smlouvy o založení ES.

V souladu s Opatřením vlády vyplývajícím z Pravidelné zprávy Evropské komise předložilo MPO koncepci energetické politiky k projednání vládě, která ji projednala dne 27.4. 1999 s tím, že konečné rozhodnutí bude učiněno až po posouzení dostavby jaderné elektrárny Temelín. Dne 12.5. 1999 vláda ČR přijala pozitivní rozhodnutí v otázce dostavby JE Temelín a uložila MPO v tomto smyslu upřesnit předložený návrh energetické politiky a znovu jej předložit vládě v termínu 31.5. 1999. Následně postoupí energetická politika proceduru EIA ( posouzení vlivu na životní prostředí), jejíž dokončení se očekává do konce t.r.

Podoblast: Energetická účinnost

Podpora zlepšování energetické účinnosti

Energetická náročnost tvorby hrubého domácího produktu je v ČR ve srovnání s vyspělými státy stále velmi vysoká. Energetická náročnost, vyjádřena jako spotřeba primárních energetických zdrojů na jednotku hrubého domácího produktu (při použití přepočtu paritou kupní síly), je v ČR 2,3 krát vyšší než hodnota zemí EU. Jednou z příčin je struktura primárních energetických zdrojů a konečné spotřeby s vyšším podílem tuhých paliv.

Poskytováním podpor do oblasti zvyšování energetické účinnosti a snižování energetické náročnosti se zabývá především Česká energetická agentura (ČEA), která do této oblasti poskytuje prostředky ze státního rozpočtu. Souhrnně bylo do této oblasti od roku 1991 až do roku 1998 poskytnuto ze státního rozpočtu cca 2,4 mld. Kč. Kromě ČEA se podporou energeticky úsporných opatření a využíváním druhotných energetických zdrojů zabývá také Státní fond životního prostředí. Vláda ČR svým usnesením č. 843 ze dne 16.12.1998 schválila státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů s tím, že nadále budou veškeré prostředky poskytované z kapitol jednotlivých ministerstev do této oblasti koordinovány.

Kromě prostředků ze státního rozpočtu je od roku 1997 v činnosti Fond Phare energetických úspor, na který ze svých prostředků poskytla EK 4,5 mil. Euro. Jedná se o revolvingový fond pro poskytování výhodných úvěrů, jejichž cílem je snižování energetické náročnosti v jednotlivých odvětvích průmyslu a veřejného sektoru. Kromě těchto prostředků se podařilo realizovat řadu projektů v rámci programů Phare, ale i jiných mezinárodních programů, jejichž těžiště bylo ve snižování energetické náročnosti ekonomiky ČR.

Od 1.12.1998 se stala ČR oficiálním účastníkem programu SAVE II. Evropská komise se finančně spolupodílí na úhradě vstupního poplatku za rok 1998 a 1999.

Podoblast: Pevná paliva (uhelné hornictví)

Současný stav restrukturalizace černouhelného a hnědouhelného hornictví

Proces výrazného poklesu ročních objemů těžby uhlí, způsobeného změnou podmínek na trhu jako důsledku transformace a restrukturalizace průmyslu, probíhá v ČR prakticky již od roku 1990. Snaha vlády vyřešit vzniklé problémy uhelného hornictví během transformačního procesu vyústila v roce 1992 přijetím vládního usnesení č.691. Hlavním cílem tohoto usnesení bylo vytvoření podmínek pro restrukturalizaci a privatizaci uhelného průmyslu ČR.

V rámci transformace byly uhelné doly v ČR rozděleny do tří skupin:

trvale ztrátové a neefektivní,
podmíněně efektivní, schopné provozu v krátkodobém horizontu,
perspektivní

Do přijatého programu útlumu byly zařazeny doly trvale ztrátové, které nebylo možno privatizovat pro vyčerpané zásoby, zastaralost technologie a bez možnosti dosáhnout ekonomické rovnováhy.

V takto státem definované struktuře byl přijat princip státní účasti na útlumu neefektivních báňských provozů, zejména při řešení:

sociálních nároků obligatorního charakteru,
technické likvidace dolů,
zahlazování škod vzniklých důlní činností v minulosti.

Vzhledem k tomu, že se původní předpoklady založené do věcného a časového rozsahu usnesení vlády změnily v souvislosti s postupnou změnou podmínek ve výrobě a spotřebě elektrické energie a tepla a tím i na trhu s palivy, bylo nutno rozšířit útlum nad rozsah schváleného programu útlumu. Vláda ČR proto svým usnesením č. 558/95 o doplnění koncepce útlumu uhelného hornictví schválila doplnění a upřesnění programu útlumu dolů a lomů s prodloužením státní účasti na nákladech útlumu do 31.12.1998.

V prosinci 1998 přijala vláda ČR usnesení č.814, ve kterém schválila pokračování státní dotace na útlum - likvidaci těžebních kapacit v roce 1999. Zároveň uložila zpracovat a do 30. června 1999 předložit k projednání ve vládě celkovou koncepci útlumu v uhelném a rudném hornictví v návaznosti na energetickou politiku ČR a z toho vyplývající další postup od roku 2000.

Podoblast: Plynárenství

ČR je plně závislá na dovozu zemního plynu a souběžně musí plnit významné kontrakty na přepravu zemního plynu do zemí západní Evropy.

Podnikání v plynárenství se řídí energetickým zákonem č. 222/1994 Sb., který stanovuje základní kritéria pro získání státní autorizace na rozvod plynu, zahrnující i přepravu plynu a jeho skladování. Struktura kontraktů na mezistátní přepravu plynu a dovoz plynu do ČR spolu s dostatečnou kapacitou plynovodů ponechává prostor pro doplňkové operativní kontrakty v souladu s požadavky diverzifikace zdrojů a postupného otevírání trhu.

Podnikání státního podniku Transgas, který je provozovatelem tranzitní soustavy, systému vysokotlakých plynovodů a podzemních zásobníků, se řídí zákonem č. 77/1997 Sb., o státním podniku.

Ze zákona č. 222/1994 Sb., existuje povinnost výkupu elektrické energie z kombinovaných zdrojů (kogenerace), což umožňuje do budoucna rozvoj užití plynu pro kombinované, ev. i pro špičkové zdroje.

Obchodní aktivity (prodej, nákup plynu a služeb) se obecně řídí Obchodním zákoníkem č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších novel. Obchodní zákoník umožňuje sjednávat bez omezení jakékoli obchodní aktivity, týkající se přepravy zemního plynu přes území ČR do Evropy a členských států EU a jednat o dodávkách a cenách mezi subjekty na vnitřním trhu bez omezení (s výhradou maximálních regulovaných cen). Tranzit zemního plynu přes území ČR je zastřešen kontrakty uzavíranými Transgasem v souladu s principem neg TPA.

Česká republika splňuje požadavky Energetické Charty. V roce 1996 byla ratifikována Dohoda k Energetické Chartě a ČR se stala členskou zemí OECD. Bezpečnost tranzitní přepravy, otevírání trhu a diverzifikace zdrojů zůstává trvalým dlouhodobým záměrem ČR, který je naplňován v souladu s technickými možnostmi vysokotlakého systému, jeho přepravní kapacitou a systémem měření.

Dovoz zemního plynu do ČR je založen na diverzifikaci zdrojů plynu, dlouhodobých kontraktech s přímými producenty plynu a řídí se energetickým zákonem č. 222/1994 Sb., a vyhláškou MPO č. 318/1996 Sb., o dovozu zemního plynu do ČR. Dovozy plynu nejsou zatěžovány clem.

Počínaje 1. lednem 1998 byla zvýšena sazba DPH u zemního plynu z 5 % na 22 %, plyn není zatěžován spotřební daní. Od 1. července 1998 došlo ke zvýšení maximálních cen pro odběratele v domácnostech v průměru o 27 %.

Podoblast: Kapalná paliva

V současné době dochází k postupnému naplňování práva ES v rámci legislativy ČR a z tohoto hlediska je potřebné zajistit kompatibilitu s ostatními předpisy ES (které spadají do gesce MPO), týkajícími se ropy a kapalných paliv.

Nouzové zásoby ropy a ropných produktů

Nouzové zásoby ropy a ropných produktů České republiky jsou ve vlastnictví státu. Po jejich výrazném navýšení v roce 1998 dosahují střední úrovně rovnající se 57 až 60 dnům vnitrostátní spotřeby:

u automobilových a leteckých benzinů na cca 53 dnů,
u nafty a leteckého petroleje na cca 76 dnů,
u topných olejů na cca 31 dnů.

Správcem nouzových zásob je ústřední orgán státní správy pro oblast státních hmotných rezerv, hospodářskou mobilizaci a hospodářská opatření pro zabezpečení obrany – Správa státních hmotných rezerv (dále jen “Správa“).

Vláda České republiky schválila dne 17. 2. 1999 svým usnesením č. 128 návrh zákona o nouzových zásobách ropy a ropných produktů a řešení stavu nouze a dne 24. 2. 1999 schválila usnesení č. 159 o skladování nouzových zásob ropy na území států EU. Návrh zákona předpokládá vytvoření zásob ve výši 90-ti denní střední vnitrostátní spotřeby pohonných hmot a topných olejů v průběhu 6 let, vybavuje vládu pravomocemi ke snižování spotřeby ropy a ropných produktů v nouzových stavech vzniklých z nedostatku a dává Správě pravomoci krizového managementu v oblasti ropy a ropných produktů.

Další, již platné legislativní normy stanoví úkoly ke krizovému plánování, statistickému zjišťování a regulaci cen v ropné oblasti.

Navrhovaný zákon o povinných zásobách ropy spolu s již platnými zákony plní požadavky legislativy ES v oblasti nouzového zabezpečení ropou a ropnými produkty.

Ostatní předpisy ES, týkající se ropy a kapalných paliv, spadající do gesce MPO

Jedná se o Směrnici Rady 85/536/EHS a Směrnici Komise 87/441/EHS, o úsporách ropy používáním náhradních palivových komponent v benzinu.

Dále o Nařízení Rady 96/736/ES a Nařízení Komise 96/2386/ES, o informování Komise o investičních projektech v zájmu Společenství v sektoru ropy, zemního plynu a elektřiny.

Podoblast: Využívání jaderné energie

Jaderná energetika v současné době zajišťuje více než 20 % výroby elektrické energie v ČR. Dokončením jaderné elektrárny (JE) Temelín by vzrostl podíl jaderné energetiky na výrobě elektrické energie na 40-45% v závislosti na využití celkového instalovaného výkonu.

Legislativu související s jadernou energetikou a nakládáním s radioaktivními odpady řeší v České republice zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů a souvisejících prováděcích předpisů. Zákon a související předpisy byly navrženy v intencích legislativy ES a jsou srovnatelné s předpisy ES. Rozdílný přístup je prozatím v oblastech využívajících specializované činnosti Euratomu, ale tyto rozpory budou odstraněny podpisem smlouvy mezi Euratomem a ČR. V ČR je uzavřený regulovaný trh zabezpečující ochranu domácí produkce uranu v souladu s vyhláškou č. 300/1993 Sb. Dodávky ostatních služeb v přední části palivového cyklu JE Dukovany jsou zajišťovány dlouhodobými kontrakty v Ruské federaci a jejich doběh po podpisu smlouvy s Euratomem byl potvrzen při jednání s EU.

Na JE Dukovany proběhlo několik mezinárodních auditů zaměřených na hodnocení úrovně bezpečnosti (souběžně s průběžným hodnocením bezpečnosti zajištěným domácím dozorným orgánem). Výsledky auditů, požadavků státního dozoru, legislativních změn a i vývoje mezinárodního přístupu k zajištění bezpečnosti byly shrnuty do dlouhodobého programu zahájeného v roce 1995, jehož cílem je zajištění dlouhodobého, bezpečného a ekonomického provozu této JE v úrovni srovnatelné s provozovanými reaktory v zemích EU a s pravděpodobným prodloužením délky provozu. Ukončení programu je plánováno na rok 2010, protože jeho jednotlivé akce probíhají při odstávkách pro výměnu paliva. Stejná filozofie byla přijata i u JE Temelín, což se ale projevilo prodloužením doby výstavby a odpovídajícím nárůstem investičních nákladů.

V oblasti nakládání s radioaktivními odpady byla v intencích zákona č. 18/1997 Sb., určena odpovědnost státu za bezpečné ukládání radioaktivních odpadů a s pomocí Phare programu byla založena Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO, angl. Radioactive Waste Repository Authority - RAWRA), dále zřízen jaderný účet na krytí nákladů souvisejících s ukládáním. Odvody na jaderný účet jsou založeny na principu “původce platí vše“.

Podoblast: Státní dozor nad jadernou bezpečností a radiační ochranou

V oblasti zajišťování jaderné bezpečnosti jaderných zařízení nebyly dosud EU přijaty komunitární předpisy pro hodnocení jaderné bezpečnosti jaderných zařízení provozovaných na území členských států EU. V ČR vstoupil v platnost zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon), a jedenáct na něj navazujících prováděcích předpisů, které upravují všechny činnosti související s využíváním jaderné energie a činnosti vedoucí k ozáření. Tyto předpisy jsou srovnatelné s obdobnými předpisy platnými v jednotlivých zemích EU, jež mají jaderně-energetický program. Součástí platného právního řádu ČR v dané oblasti jsou i mezinárodní úmluvy, které ČR podepsala nebo k nim přistoupila. Jsou to zejména:

Úmluva o včasném oznamování jaderné nehody,
Úmluva o pomoci v případě jaderné nebo radiační nehody,
Smlouva o nešíření jaderných zbraní,
Dohoda mezi vládou ČR a MAAE o uplatňování záruk na základě Smlouvy o nešíření jaderných zbraní,
Úmluva o fyzické ochraně jaderných materiálů,
Vídeňská úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody,
Společný protokol týkající se aplikace Vídeňské a Pařížské úmluvy,
Úmluva o jaderné bezpečnosti.

Česká republika rovněž ratifikovala Společnou úmluvu o bezpečnosti při nakládání s vyhořelým jaderným palivem a bezpečnosti při nakládání radioaktivními odpady a Smlouvu o všeobecném zákazu jaderných zkoušek, které dosud nevstoupily v platnost.

V souladu s platnou právní úpravou ČR vykonává státní dozor nad jadernou bezpečností a radiační ochranou Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Stejně jako je pro hodnocení jaderné bezpečnosti významná právní úprava dané oblasti, tak je významná i úroveň (právní vymezení, organizační a personální zajištění) dozorného orgánu. EK již v roce 1992 iniciovala ustavení tzv. Regulatory Assisstance Management Group (RAMG) (skupiny složené ze zástupců dozorů členských států EU), jejímž úkolem je pomoc státním dozorům nad jadernou bezpečností a radiační ochranou v zemích východní a střední Evropy. V roce 1993 byl v rámci tohoto programu mezinárodní misí posouzen systém státního dozoru v ČR. Součástí poskytované pomoci jsou i konzultace právních předpisů ČR.

V souladu se závazky vyplývajícími z Úmluvy o jaderné bezpečnosti byla zpracována tzv. Národní zpráva ČR, která popisuje stav zajištění jaderné bezpečnosti na stávajících jaderných zařízeních, včetně budované jaderné elektrárny Temelín, a úroveň radiační ochrany na území ČR. Zpráva byla postoupena k posouzení členským státům úmluvy a projednána na hodnotící konferenci v dubnu 1999. Konference se zúčastnilo 45 států úmluvy (včetně všech států EU). Výsledky takto širokého projednání zprávy o zajišťování jaderné bezpečnosti a radiační ochrany na území ČR by měly být objektivní informací pro jednání EK o této otázce.

Cílem dozoru nad jadernou bezpečností a radiační ochranou je ochrana obyvatelstva a pracovníků při využívání jaderné energie a zdrojů ionizujícího záření stanovováním podmínek a požadavků na jadernou bezpečnost a radiační ochranu a kontrolou a vynucováním plnění těchto podmínek a požadavků.

Národní program v oblasti dozoru nad jadernou bezpečností je především zaměřen na podporu výkonu dozoru, na posílení jeho úrovně a na posílení úrovně právní úpravy.

V oblasti radiační ochrany je zajištění ochrany zdraví pracovníků a obyvatelstva před účinky ionizujícího záření jedním z cílů i Smlouvy o založení Euratomu. V návaznosti na tento dokument byla orgány ES vydána řada právních předpisů upravujících povinnosti členských států v oblasti radiační ochrany. Komunitárním právem jsou upraveny jak obecné požadavky radiační ochrany, tak požadavky havarijní připravenosti, mezinárodního pohybu radioaktivních materiálů a kontaminace potravin a krmiv radionuklidy.

Nová právní úprava oblasti jaderné bezpečnosti a radiační ochrany (zákon č. 18/1997 Sb., atomový zákon, a na něj navazující prováděcí předpisy), která vstoupila v ČR v platnost zejména v roce 1997, je převážně slučitelná s právními předpisy EU.

Cílem Národního programu v oblasti dozoru nad radiační ochranou je, po vyhodnocení praktického naplňování “acquis“ v oblasti radiační ochrany v zemích EU, příprava novel příslušných právních norem ČR, příprava zavedení systémů předávání informací, které jsou členské státy EU povinny poskytovat EK, a příprava a zavedení příslušných kontrolních režimů na území ČR.

V oblasti uplatňování záruk na základě Smlouvy o nešíření jaderných zbraní vycházejí nařízení Euroatomu č. 3227/76, stejně jako vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 145/1997, ze stejného dokumentu, tj. ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, a z modelové smlouvy uzavírané mezi členským státem (v případě EU navíc Euratomem) a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). V obecné rovině jsou jednotlivá ustanovení právních předpisů ČR a EU kompatibilní. Odlišnosti mezi prováděcími dokumenty k základním dohodám vyplývají především ze skutečnosti, že pro naplňování závazků má ČR vytvořen státní systém evidence a kontroly jaderných materiálů, který vychází z dohody uzavřené mezi MAAE a ČR. V EU zavedený systém vychází z dohody mezi členskými státy EU, Euratomem a MAAE. Před vstupem do EU jsou pro ČR ustanovení některých článků nařízení neaplikovatelná. Po vstupu do EU bude kontrola dodržování závazků vyplývajících ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní prováděna na území ČR kromě inspektorů SÚJB a MAAE rovněž inspektory Euratomu. Bude proto nutno připravit organizační změny směřující k zajištění součinnosti s Euratomem. Cílem v dané oblasti je příprava vzájemné součinnosti SÚJB s Euratomem a MAAE při odpovídajícím zajištění státního systému vedení evidence jaderných materiálů a provádění kontroly.

Podoblast: Elektroenergetika

Restrukturalizace

Restrukturalizace odvětví elektroenergetiky byla započata v roce 1990, kdy z integrovaného podniku s.p. ČEZ, s působností na celém území České republiky, bylo odděleno osm distribučních společností s krajskou působností a některé zdroje s kombinovanou výrobou tepla a elektřiny. V témže roce došlo k oddělení těch energetických strojírenských podniků, které doposud byly součástí s.p. ČEZ.

Od roku 1992 byl s.p. ČEZ transformován do akciové společnosti se současným 67 % vlastnickým podílem Fondu národního majetku. V roce 1994 bylo osm distribučních společností s krajskou působností transformováno do akciových společností se zhruba 47 % vlastnickým podílem Fondu národního majetku a 34 % vlastnickým podílem měst a obcí. Obě tyto transformace proběhly v 1. a 2. vlně kupónové privatizace.

Další restrukturalizační opatření směřující k postupnému vytváření nového modelu odvětví elektroenergetiky se uskutečnilo v roce 1997, kdy vznikl Ústřední elektroenergetický dispečink České republiky jako sdružení dvaceti šesti subjektů, převážně výrobců a distributorů elektrické energie. V roce 1998 bylo schváleno oddělení přenosové soustavy od výrobní části ČEZ. K počátku roku 1999 byla založena ČEPS, a.s. jako dceřinná akciová společnost se 100% majetkovou účastí ČEZ, a.s.

Legislativa

Dosud platí energetický zákon č. 222/1994 Sb. z roku 1994 o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci a další podzákonná prováděcí opatření. Dílčí novela Zákona č.222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, která stanoví základní legislativní předpoklady pro postupné vytváření nového modelu odvětví elektroenergetiky a vnitřního trhu s elektřinou byla předložena ke schválení ve vládě koncem roku 1998. Byly zahájeny práce na věcném záměru nového energetického zákona, který již bude plně reflektovat legislativu ES.

Odstraňování cenových deformací

Počínaje 1. 1. 1998 byla zvýšena sazba DPH u elektrické energie o 17 %, tj. z původních 5% na nynějších 22 %. Tím došlo ke zvýšení ceny o 16,2 %. Od 1. 7. 1998 došlo ke zvýšení maximálních úředně stanovených cen pro odběratele v domácnostech v průměru o 24 %.

3.5.4.1 Krátkodobé priority

Podoblast: Energetická účinnost

Podpora zlepšování energetické účinnosti

V souladu s připravovaným revitalizačním programem českého průmyslu, zaměřeným na obnovení dynamiky národního hospodářství, lze předpokládat, že dojde k zesílení stávajícího trendu snižování energetické a elektroenergetické náročnosti tvorby hrubého domácího produktu.

Na MPO je posuzována možnost oficiální účasti ČR v programu na podporu obnovitelných zdrojů energie - Altener.

Podoblast: pevná paliva (uhelné hornictví)

Podpora restrukturalizace černouhelného a hnědouhelného hornictví

Proces útlumu v uhelném hornictví je řízen podle usnesení vlády ČR č. 814/98 ze dne 9.12.1998. Pro další postup útlumu po roce 2000 bude na základě přijaté energetické politiky státu připraven a vládě ČR do 30.6.1999 předložen materiál “celková koncepce útlumu v uhelném a rudném hornictví od roku 2000“.

V průběhu roku 1999 bude předložen vládě ke schválení materiál o podmínkách postupu privatizace hnědouhelných akciových společností Mostecká uhelná společnost, Most, Severočeské doly, Chomutov a Sokolovská uhelná, Sokolov.

Černouhelné důlní společnosti OKD, a.s., Ostrava a ČMD, a.s., Kladno při postupném procesu doprivatizace byly sloučeny a zastřešeny smluvním holdingem Karbon Invest, a.s., Kladno. U obou důlních společností probíhá s finanční účastí státního rozpočtu, útlum hornické činnosti na neefektivních dolech. Současně je připravován organizační model oddělení řízení produktivní části OKD, a.s., od řízení neproduktivní, utlumované části, která by byla zároveň příjemcem dotace ze státního rozpočtu na útlum.

Energetická politika státu bude rámcově definovat strukturu spotřeby primárního energetického zdroje - černého a hnědého uhlí, na výrobu tepelné a elektrické energie. Uhlí je v současnosti v ČR nejdůležitějším domácím energetickým zdrojem, neboť pevná paliva celkem představují téměř 60% zdrojů na výrobu tepelné a elektrické energie. Tato skutečnost v současnosti přímo ovlivňuje a do budoucna nadále bude ovlivňovat proces restrukturalizace uhelného hornictví.

Podoblast: Plynárenství

Dokončení privatizace plynárenských distribučních společností

Bude připravován prodej akcií plynárenských distribučních společností v držení státu a Fondu národního majetku s tím, že stát ztratí majoritu a ponechá si jenom kontrolní funkci v rozsahu a formě obvyklé i u členských států EU s vyspělým regulačním systémem pro přirozené síťové monopoly s veřejně prospěšným a strategickým významem. Uvedený prodej akcií bude vázán na existenci odpovídající regulační legislativy (primární i sekundární ) a její aplikaci do konce roku 2002.

Vliv státu bude uplatněn:

regulačním rámcem podle připravovaného nového energetického zákona, tj. nejprve zvýšenými kompetencemi regulátora v rámci MPO a v druhé fázi vznikem nezávislého regulačního úřadu, vybaveného kompetencemi pro stanovování pravidel (pro nediskriminační přístup k účastníkům trhu a pro soutěž) formou sekundární regulační legislativy,
uplatněním speciálních práv minoritního vlastníka v obdobném rozsahu, jako je tomu u členských států v případě síťových systémů (např. zlatá akcie).

Novelizace energetického zákona č. 222/1994 Sb.

Bude přijata dílčí novela zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci včetně novelizace příslušných vyhlášek MPO.

Věcný záměr přepracovaného energetického zákona, reflektujícího acquis, bude předložen ke schválení do konce roku 1999.

Vytváření vnitřního trhu s plynem

Současně s avízovanými technickými jednáními s Evropskou komisí bude ČR sledovat vývoj aplikace Směrnice 98/30/ES v členských státech a přidružených zemích s podobnou strukturou zdrojů plynu, organizací národního plynárenství a podobnou strukturou dodávek a odběrů plynu. Bude analyzován přístup jednotlivých členských států EU.

Postupně bude diskutována filosofie legislativního rámce, uspořádání trhu dle požadavků Směrnice a připravovány zásady pro novou energetickou legislativu, která by měla stanovit kompetence nezávislého regulačního úřadu a subjektů na trhu, odpovědných za zajištění stability, bezpečnosti a pravidelnosti dodávek, zejména v úrovni vysokotlakého systému (včetně regulace v reálném čase).

Podoblast: Kapalná paliva

Nouzové zásoby ropy a ropných produktů

Návrh zákona o povinných zásobách ropy byl předložen v březnu 1999 k projednání a schválení Parlamentu České republiky. Správa bude jednat s hospodářskými subjekty a státními orgány členských zemí EU o možnostech skladování nouzových zásob na jejich území a ve spolupráci s ministerstvem zahraničních věcí připraví návrhy potřebných mezivládních dohod. S potencionálními investory budou projednány možnosti výstavby skladovacích kapacit. Správa vytvoří krizový management. Nepředpokládá se další výrazné navýšení zásob.

ČR učiní potřebné kroky směřující k plnému členství v Mezinárodní energetické agentuře (IEA) k vyrovnání se s ostatními státy OECD a předpokládanými budoucími členy EU (např. Maďarsko).

Ostatní předpisy ES, týkající se ropy a kapalných paliv, spadající do gesce MPO

Vydáním Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES, o jakosti benzinu a motorové nafty, která novelizuje Směrnici Rady 93/12/EHS, v prosinci roku 1998, mají obě výše uvedené směrnice omezenou platnost, tj. do 31.12. 1999. Od 1. ledna 2000 vstoupí v platnosti Příloha I směrnice 98/70/ES, která definuje jakostní parametry benzinu včetně obsahu kyslíku a oxidačních produktů. V průběhu roku 1999 vstoupí v ČR v platnost novelizovaná ČSN EN 228 Motorová paliva, Bezolovnaté automobilové benziny, která bude převzata překladem EN 228, a která bude zahrnovat jakostní parametry benzinu dle uvedené Přílohy I. Závaznosti novelizované ČSN EN 228 bude dosaženo novelou Vyhlášky Ministerstva dopravy č.102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích. Plné slučitelnosti s právem ES bude dosaženo v rámci krátkodobých priorit, tj. od 1. 1. 2000. Přechodné období není požadováno.

Obě výše uvedená nařízení, která pojednávají o informování Komise o investičních projektech v zájmu Společenství, jsou průřezovými předpisy, neboť nepostihují pouze rafinérské zpracování ropy ale i plynárenství a elektroenergetiku. V současné době byly navázány kontakty s odvětvovými svazy za účelem zajištění požadovaných šetření a připravují se k tomu potřebné smlouvy.

Podoblast: Využívání jaderné energie

V oblasti zvyšování provozní bezpečnosti jaderných elektráren je nejvýznamnější akcí zpracování zadávacího projektu na modernizaci systému kontroly a řízení (SKŘ) JE Dukovany. V roce 1998 byla dokončena technická dokumentace k územnímu řízení pro výstavbu nového meziskladu (ů) vyhořelého paliva s kapacitou odpovídající celému provozu JE Dukovany a Temelín. V současné době probíhá projednávání umístění meziskladů podle zákona č. 244/1992 Sb., (posuzování vlivu zařízení na životní prostředí - EIA).

V oblasti nakládání s radioaktivními odpady bylo zahájeno zpracování formální “Koncepce nakládání s radioaktivními odpady v ČR“ a SÚRAO zahájilo přípravu na převzetí úložiště provozních odpadů v JE Dukovany a úložišť institucionálních radioaktivních odpadů. Úložiště radioaktivních odpadů by měla být ve vlastnictví státu a provozována SÚRAO. S pomocí programu Phare by měly být upřesněny odvody tzv. malých původců a zahájena příprava na uzavření sekce v úložišti Richard.

Podoblast: Státní dozor nad jadernou bezpečností a radiační ochranou

SÚJB bude pokračovat v účasti na regionálním programu Phare - Nuclear Safety zaměřeném zejména na podporu státních dozorů a jejich podpůrných organizací a sjednocení praxe dozorů nad jadernou bezpečností a radiační ochranou při schvalovacím a hodnotícím procesu a vlastním výkonu dozoru.

V rámci programu Phare/RAMG bude pokračovat spolupráce s dozory členských zemí EU především na hodnocení úrovně právních předpisů platných v ČR v oblasti jaderné bezpečnosti a radiační ochrany.

V rámci Phare/RAMG a dalších projektů se uskuteční konzultace praktického uplatňování předpisů ES pro oblast radiační ochrany v zemích EU:

aplikace čl. 35-38 Smlouvy o založení Euratomu (zejména příprava dat pro zprávy předávané EK v souladu se článkem 37 Smlouvy o založení Euratomu),
základní standardy radiační ochrany, lékařské ozařování – (směrnice 96/29/Euratom, směrnice 97/43/Euratom, směrnice 90/641/Euratom),
havarijní připravenost- (směrnice 89/618/Euratom a rozhodnutí 87/600/Euratom),
přeprava radioaktivních látek a radioaktivních odpadů – (směrnice 92/3/Euratom a směrnice 93/1493/Euratom),
kontaminace potravin a krmiv radionuklidy – (nařízení 87/3954/Euratom a nařízení 90/737/Euratom a navazujících předpisů).

SÚJB projedná s resorty, do jejichž působnosti zasahuje “acquis“ EU upravující oblast radiační ochrany, postup při zajišťování plné harmonizace dotčených právních norem, včetně způsobu a postupu zavedení nezbytných kontrolních mechanismů.

Podoblast: Elektroenergetika

Novelizace zákona č. 222/1994 Sb.

Bude přijata dílčí úprava zákona č.222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci a v návaznosti na to novelizace příslušných vyhlášek.

Věcný záměr zásadně přepracovaného energetického zákona, který bude plně respektovat acquis, bude předložen ke schválení do konce roku 1999.

3.5.4.2 Střednědobé priority

Podoblast: Energetická účinnost

Podpora zlepšování energetické účinnosti

Možnosti zamezení plýtvání energií a zvýšení energetické účinnosti, zejména při užití energie, budou záviset především na tempu odstraňování dotací k cenám energie pro domácnosti, tempu zavádění soutěže do energetických sektorů, na rychlosti rekonstrukcí tarifních systémů a na možnostech podnikatelských subjektů i domácností financovat opatření vedoucí ke snížení nároků na energii.

Pro oblast hospodaření s energií je připravována speciální právní norma - zákon o hospodaření energií, která dle legislativního plánu vlády nabude účinnosti v prosinci 2000. Věcný záměr tohoto zákona byl předložen vládě v březnu t.r. Zákon v souladu s požadavky acquis pro tuto oblast se zabývá především opatřeními na straně potřeby, směřující k vyšší energetické účinnosti nově vybudovaných a rekonstruovaných zařízení (např. povinnost budování kogeneračních zařízení tam, kde jsou rekonstruovány teplárenské kotle) a iniciace energeticky úsporného chování na straně spotřeby (štítkování spotřebičů). Tímto zákonem a jeho prováděcími akty budou implementovány jmenovitě směrnice 79/531/EEC, 92/75/EEC, 94/2/EC, 95/12/EC, 95/13/EC, 96/60/EC, 97/17/EC, 98/11/EC.

Podpora do oblasti zvyšování energetické účinnosti a snižování energetické náročnosti bude pokračovat jak v roce 2000, tak i v dalších létech. Tím by měl být nastartován proces, který vytvoří podmínky srovnatelné s ostatními zeměmi EU.

V souvislosti s celosvětovým trendem i vlivem civilizačního procesu se očekává postupné zvyšování podílu spotřeby elektřiny a plynu na konečné spotřebě energie.

Podoblast: Pevná paliva (uhelné hornictví)

Restrukturalizace černouhelného a hnědouhelného hornictví

V souladu s doporučením ES o maximálním využívání tuzemských energetických zdrojů, je hlavní preferencí orientace na výrobu tepla a elektrické energie využitím hnědého a černého uhlí, a to při dodržení zásad ekologického využívání uhlí v nových čistých uhelných technologiích v podmínkách ČR. Dále bude podporován výzkum a vývoj nových progresivních technologií pro alternativní využití uhlí zvláště pak v odvětvích chemického průmyslu.

Budou realizována konkrétní opatření k doprivatizaci uhelného průmyslu, s cílem jeho stabilizace na vnitřním i evropském trhu, a to s využitím tuzemského i zahraničního kapitálu. Při těchto krocích budou postupně uplatňovány standardy ES, zvláště pak rozhodnutí Evropské komise č. 3632/93/ESUO (Evropské společenství uhlí a oceli) z 28.12.1993, kterým se stanovují pravidla Společenství pro státní podporu v uhelném průmyslu.

Důležitým úkolem je rovněž zlepšení profesionální úrovně (formou zahraničních stáží) pracovníků orgánu státní správy, kteří přímo řídí restrukturalizaci a transformaci uhelného a rudného hornictví, s cílem zvýšení úrovně řídící i kontrolní funkce.

Podoblast: Plynárenství

Odstranění cenových deformací

Probíhá vývoj k nediskriminačnímu tarifnímu systému v celém prodejním řetězci. Ceny jsou regulovány Ministerstvem financí jako maximální pro období 1 roku a jsou regionálně diferencované s výjimkou cen pro obyvatelstvo.

Ceny zemního plynu pro domácnosti a bytové objekty jsou v současné době dotovány a nedosahují dosud nákladové úrovně. Podle Programového prohlášení vlády bude dotační systém odstraněn do roku 2002. Ke zvýšení cen, kdy rentabilita provozních aktiv bude na obdobné výši jako v EU, dojde do roku 2005.

V současné době je cenová regulace cen plynu v kompetenci Ministerstva financí dle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. MPO je oprávněno kontrolovat náklady a navrhovat změny regulovaných cen podle energetického zákona č. 222/1994 Sb. Těmito funkcemi včetně vydávání státních autorizací je v současné době pověřena Energetická regulační správa (samostatná sekce při MPO).

Požadavek přechodného období pro aplikaci Směrnice 98/30/ES

S ohledem na obtížnost dosažení kompatibility pravidel pro postupně otevíraný trh v členských státech EU a kompatibility cenového a řídícího systému ČR a ostatních přidružených států s členskými státy EU avizovala ČR na screeningu energetiky žádost o přechodné období a žádala o jednání o technických otázkách souvisejících s otevíráním trhu. Bude analyzován přístup členských států EU k implementaci Směrnice 98/30/ES.

Vzhledem ke skladbě českého trhu - struktuře odběratelů, rozsahu roční spotřeby (velikost trhu) a nutnosti realizace potřebných investic spojených se zaváděním soutěžního trhu (měření a řízení) - předpokládá ČR splnění podmínek Směrnice 98/30/ES v rozsahu 20% otevření trhu v roce 2005. Další krok otevírání trhu v rozsahu 33% se uskuteční spolu se státy EU v roce 2008, po vyhodnocení a ověření funkce regulačních pravidel pro trh se zemním plynem. Přístup k sítím se předpokládá na základě principu přístupu třetí strany (negotiated third party accession – TPA), v první fázi s regulovanou metodikou tvorby přepravních cen pro vnitřní trh pro vysokotlaký systém. Přiznáním práv a přidělením povinností bez odpovídajícího dořešení závažných technických a ekonomických problémů s tím spojených a bez realizace odpovídajících investic, by došlo k narušení bezpečnosti a stability tranzitního systému a vnitřního trhu.

Podoblast: Kapalná paliva

Nouzové zásoby ropy a ropných produktů

Ve střednědobé perspektivě budou zvyšovány nouzové zásoby ropy a ropných produktů, ročně minimálně o výši odpovídající střední vnitrostátní 5-ti denní spotřebě, za současného přizpůsobování druhové skladby zásob jejich skutečné spotřebě.

Ostatní předpisy ES týkající se ropy a kapalných paliv a spadající do gesce MPO

Plné slučitelnosti uvedených nařízení, která pojednávají o informování Komise o investičních projektech, bude dosaženo dnem vstupu ČR do EU. Přechodné období není požadováno.

Podoblast: Využívání jaderné energie

V současné době se zvažuje dokončení výstavby prvního bloku JE Temelín do roku 2000. Výstavba druhého bloku by v tom případě byla dokončena o 18 měsíců později. V JE Dukovany by měly průběžně probíhat menší akce související se zvyšováním bezpečnosti provozu a do roku 2001 by měla být podepsána smlouva s dodavatelem nového SKŘ (angl. I&C). Program modernizace zahrnující i výměnu SKŘ na všech 4 blocích JE Dukovany by měl být ukončen před rokem 2010. Do roku 2000 by mělo být rozhodnuto o lokalitě nového meziskladu vyhořelého paliva a o dodavateli technologie skladování vyhořelého paliva (transportně skladovací kontejnery). Mezisklad vyhořelého paliva bude uveden do provozu v roce 2005 a umožní minimálně 40 leté skladování vyhořelého paliva. Po roce 2000 by měla být zahájena příprava na přijetí systému zásobování jaderným palivem podle zvyklostí Euratom. Toto by se mělo týkat hlavně dodávek paliva pro JE Temelín a u JE Dukovany se předpokládá doběh uzavřených kontraktů s ruskými dodavateli.

Koncepce nakládání s radioaktivními odpady v ČR by měla být schválena vládou ČR nejpozději v roce 2001. V souladu s koncepcí bude řízena i příprava hlubinného úložiště vyhořelého paliva a vysoce aktivních odpadů a podle dnešních názorů by do roku 2010 měly být navrženy preferované lokality hlubinného úložiště. Po převzetí provozovaných úložišť budou stanoveny odvody původců RAO na jaderný účet a předpokládá se jejich periodická úprava v závislosti na nákladech souvisejících s bezpečným ukládáním. V tomto období by mělo být provedeno i uzavření vybrané sekce úložiště Richard.

Dále by se měla zvýšit kapacita a zlepšit profesionalita expertů státní správy formou opakovaných vzdělávání i formou zapojení do zahraniční spolupráce.

Seznam cílů:

Dosažení srovnatelné úrovně bezpečnosti a spolehlivosti provozu JE.
Přechod na diverzifikované dodávky v přední části palivového cyklu JE.
Bezpečný systém nakládaní s radioaktivními odpady garantovaný státem.

Podoblast: Státní dozor nad jadernou bezpečností a radiační ochranou

Úkoly orientované na podporu výkonu státního dozoru a sladění jeho praxe s praxí dozorů členských států EU budou prioritou SÚJB i ve střednědobém a dlouhodobém horizontu.

K dosažení plné harmonizace práva ČR v oblasti jaderné bezpečnosti a radiační ochrany s příslušnou částí “acquis“ EU bude:

do konce roku 2001 SÚJB připravena novela zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon), a vybraných vyhlášek SÚJB,
SÚJB spolupracovat s ostatními resorty (MF, MZ, MZe, MV, MPO příp. dalšími) při přípravě právních předpisů spadajících do působnosti těchto resortů a dotčených požadavky (ustanoveními) předpisů EU(jedná se zejména o některá ustanovení směrnice 96/29/Euratom, směrnice 97/43/Euratom, směrnice 90/641/Euratom, směrnice 89/618 Euratom a nařízení EK vztahující se k dovozu/vývozu radionuklidy kontaminovaných potravin a krmiv),
SÚJB ve spolupráci s ostatními resorty (MF, MZ, MZe, MV, MPO příp. dalšími) připravovat systémy předávání informací a zavádění kontrolních mechanismů, které jsou vyžadovány právem ES a které bude muset ČR zavést ke dni vstupu do EU:

v oblasti havarijní připravenosti:

přizpůsobení systému včasného oznamování událostí specifikovaných v rozhodnutí EK 87/600/Euratom členským státům EU a EK;
předávání informací o radiační situaci na území ČR pověřené organizaci EU (čl. 35 Smlouvy o založení Euratomu);

v oblasti kontroly mezinárodního pohybu radioaktivních odpadů a radioaktivních látek:

zavedení systému kontroly pohybu uvedených radioaktivních materiálů přes hranice státu, který je uplatňován v zemích EU (příprava na zavedení příslušných formulářů a vydávání potvrzení o způsobilosti dovozce), (směrnice 92/3/Euratom a směrnice 93/1493/Euratom);

v oblasti uplatňování záruk na základě Smlouvy o nešíření jaderných zbraní

realizace seminářů pro zárukové inspektory Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a vedoucí evidence jaderných materiálů provozovatelů, s lektory Euratomu k implementaci zárukového systému Euratom v podmínkách ČR,
příprava systému předávání informací ze státního systému evidence a kontroly jaderných materiálů ČR Euratomu,
příprava zárukového systému, který bude naplňovat závazky ČR po jejím vstupu do EU, tzn. v první fázi specifikaci závazků, které bude ČR jako členský stát EU plnit ve vztahu k mezinárodním smluvním dokumentům, u nichž bude smluvní stranou, (další mezinárodní kontrolní režimy) a závazků, které pro ČR vyplynou ze členství v EU,
příprava podkladů pro smlouvu, která bude uzavřena mezi ČR, Euratomem a MAAE o uplatňování záruk, včetně Dodatkového protokolu;

v oblasti kontroly kontaminace potravin a krmiv radionuklidy po jaderné havárii:

spolupráce s ostatními resorty na přípravě zavádění kontrolních mechanismů k zamezení přístupu na trh potravin a krmiv kontaminovaných radionuklidy, případně jejich vývozu a dovozu (příprava celních kontrol, vydávání certifikátů apod.).

Podoblast: Elektroenergetika

Odstranění cenových deformací

V současné době ještě existují v odvětví elektroenergetiky cenové deformace, které se týkají cen pro konečné odběratele i prodejních cen mezi ČEZ, a.s. a distribučními společnostmi. Odstraňování cenových deformací bude postupně pokračovat tak, že k narovnání cen dojde do roku 2002. K takovému zvýšení cen, aby rentabilita provozních aktiv byla na úrovni obvyklé v zemích EU, dojde nejdříve od roku 2005. Současně je uvažována další změna tarifní soustavy, která by v jednotlivých tarifních skupinách pružněji reflektovala náklady a více ovlivnila a motivovala k racionálnímu chování odběratele. Vzhledem k sociální citlivosti problematiky bude cenová regulace po tuto dobu ještě v pravomoci MF, které v této věci spolupracuje s MPO - Energetickou regulační správou.

Dokončení privatizace distribučních společností

Příprava zásad privatizace proběhne podle usnesení vlády č. 749/98 (o harmonogramu dalšího postupu privatizace státních podílů v podnicích s významnou účastí státu) v období 1999 až 2000, vlastní privatizace (prodej akcií) má proběhnout v období 2000 až 2002, s tím, že si stát zachová vliv na strategická rozhodnutí těchto společností.

Vytvoření nového modelu trhu s elektrickou energií

Od roku 1996 platí Směrnice 96/92/EC o společných pravidlech vnitřního trhu elektrickou energií. Na zavedení těchto principů řádným způsobem do národní legislativy měly členské státy EU termín do 19. února 1999. Pro Českou republiku to bude od předpokládaného data přístupu ČR k EU tj. od 1. 1. 2003.

Vzhledem k termínu narovnání cen v roce 2002 dojde k otevření trhu na úroveň EU do konce roku 2005. Postupné otevírání trhu s elektrickou energií pouze uvnitř ČR bude provedeno ve dvou krocích. V roce 2003 dojde k otevření na úroveň zákazníků s roční spotřebou větší než 40 GWh, v roce 2004 na úroveň 20 GWh a v roce 2005 na úroveň stanovenou EU.

V průběhu screeningových jednání, která proběhla v prosinci 1998, požádala Česká republika o přechodné období při otevírání vnitřního trhu s elektřinou do r. 2005.

3.5.4.3 Institucionální zabezpečení

Podoblast: Energetická účinnost

Nepředpokládá se budování nových institucí.

Podoblast: Pevná paliva (uhelné hornictví)

S ohledem na probíhající restrukturalizaci OKD ,a.s., Ostrava, která svou hornickou činností nejvíce poškodila ekologickou rovnováhu území dotčeného těžbou a současně je největším příjemcem neinvestiční dotace ze státního rozpočtu na útlum , se jeví jako nezbytné a účelné posílit kontrolní činnost na věcnou správnost a technickou účelnost užití finančních prostředků dotace.

Do budoucna by bylo potřebné, při posouzení účelnosti těchto kontrol, zvážit možnost zřízení regionálního pracoviště MPO - odboru hornictví, které by takto mohlo zajišťovat operativní kontakt mezi příjemcem a správcem dotace při řešení nedostatků zjištěných kontrolou a dalších následných činností z toho plynoucích a s OKD, a.s., souvisejících.

Podoblast: Plynárenství

S výjimkou nezávislého regulačního úřadu se nepředpokládá budování nových institucí.

Podoblast: Kapalná paliva

Nouzové zásoby ropy a ropných produktů

Ke splnění požadavků legislativy ES v oblasti nouzového zabezpečení ropou nebude zapotřebí vytvářet nové instituce, bude pouze nutno vytvořit nové pracoviště v rámci Správy státních hmotných rezerv se třemi zaměstnanci.

Ostatní předpisy ES týkající se ropy a kapalných paliv a spadající do gesce MPO

Nepředpokládá se budování nových institucí.

Podoblast: Využívaní jaderné energetiky

Rekonstrukce sídla Správy úložišť radioaktivních odpadů

Podoblast: Státní dozor nad jadernou bezpečností a radiační ochranou

Výkonem státního dozoru nad jadernou bezpečností a radiační ochranou je v ČR pověřen Státní úřad pro jadernou bezpečnost, který má v souladu s mezinárodními požadavky nezávislé postavení. Úřad je ústředním orgánem státní správy v čele s předsedou jmenovaným vládou ČR. Pro zajištění závazků ČR vyplývajících z “acquis“ EU v oblasti dozoru nad jadernou bezpečností a radiační ochranou nebude nutné vytvářet další instituci (vyjma již uvedených opatření, která bude muset přijmout resort MF, případně MZ a MZd k zajištění požadavků vyplývajících z předpisů EU, které se týkají kontroly dovozu/vývozu potravin a krmiv kontaminovaných radionuklidy).

V návaznosti na zvýšené požadavky EU kladené na rozsah dozoru bude však nutné postupné personální posílení dozoru, případně i jeho technického zázemí. Nezbytné bude i zkvalitnění znalosti angličtiny u pracovníků úřadu, neboť bude nutná častá komunikace s EK a jejími institucemi a předávání vyžadovaných a předepsaných informací. V roce 1999 se v souvislosti s přípravou vstupu do EU nepředpokládá zvýšení počtu pracovníků SÚJB. V letech 2000 až 2002 by se měl počet pracovníků v oblasti dozoru nad jadernou bezpečností (včetně záruk) zvýšit o 12, v oblasti radiační ochrany, včetně havarijní připravenosti o 15 a zajištění podpůrných činností o 3.

Opatření, která bude nutno provést v návaznosti na nařízení EU, týkající kontroly dovozu/vývozu potravin a krmiv kontaminovaných radionuklidy v ostatních resortech, budou upřesněna po konzultacích s experty EU a příslušnými resorty.

Při vstupu ČR do EU budou příslušně upraveny kompetence vedoucích evidence jaderných materiálů u provozovatelů v souladu se závazky vyplývajícími z příslušných předpisů EU.

Podoblast: Elektroenergetika

Nový energetický zákon, který má být v souladu s legislativním programem vlády přijat do konce roku 2001, upraví mj. práva a povinnosti nezávislého regulačního úřadu, na který budou regulační pravomoci v sektoru energetiky přeneseny.

V části zákona, týkající se odvětví elektroenergetiky, budou upraveny pravomoci a odpovědnost účastníků trhu s elektřinou, zejména oprávněných zákazníků, a zakotvena existence, pravomoc i odpovědnost nových nebo transformovaných institucí, zejména Operátora soustavy a trhu s elektřinou a Regulátora pro elektroenergetiku.

3.5.4.4 Finanční potřeby

Podoblast: Energetická účinnost

Na základě jednání se zástupci Delegace Evropské komise ČR očekává navýšení prostředků ve Fondu energetických úspor Phare.

Prostředky a pomoc EU pro oblast energetické efektivnosti budou požadovány i v rámci pokračování programu Phare II. Pro účast České republiky v programu SAVE II je třeba v roce 2000 zaplatit 386 280 EUR. Tato částka však bude pravděpodobně nižší o část vložených a nevyčerpaných prostředků z roku 1999.

Podoblast: Pevná paliva (uhelné hornictví)

Při předpokládané stabilizaci uhelného hornictví na trhu, bude potřebné přiblížit úroveň státní finanční podpory, která je v současnosti na úrovni cca 2,8 mld. Kč ročně na restrukturalizaci a racionalizaci uhelného hornictví a postupnou likvidaci neefektivních těžebních lokalit, standardům ES v souladu s uvedeným rozhodnutím č. 3632/93/ESUO.

Při výzkumu nových technologií ekologického užití uhlí v energetice a chemickém průmyslu, bude přínosné využít podpory ES na výzkumnou činnost a dalších možností daných programy Phare, ISPA, SAVE a pod.

Podoblast: Plynárenství

Nezbytné investice spojené se zavedením vnitřního trhu bude nutné vynaložit v poměrně krátkém časovém období na základě sekundární legislativy. Odhad finančních potřeb bude možné provést na základě konkrétního zvoleného modelu trhu. Je nutno počítat i s ev. ztrátami v důsledku změny obchodních vztahů a podmínek. Je žádoucí počítat i s možností využívání prostředků programů Phare.

Podoblast: Kapalná paliva

Nouzové zásoby ropy a ropných produktů

Vytvoření a udržování navyšovaných nouzových zásob financovaných státem si vyžádá v letech 2000 až 2005 roční náklad od cca 411 do 615 mil. Kč, udržování zásob nad jejich současnou úroveň (od roku 2006) ročně cca 248 mil. Kč. Náhradní výstavba skladovacích kapacit za nádrže, jimž skončila technická životnost, dotovaná z rozpočtové kapitoly Správy si vyžádá roční náklad 100 až 200 mil. Kč.

Výstavba nových skladovacích kapacit, u nichž se předpokládá financování podnikatelskou sférou, si vyžádá celkový náklad cca 2,25 mld. Kč.

Pomoc EU by mohla být poskytnuta při přípravě a realizaci staveb skladovacích kapacit na nouzové zásoby a při programech zajišťování kvality zásob a to s využíváním prostředků z programů Phare.

Ostatní předpisy ES týkající se ropy a kapalných paliv a spadající do gesce MPO

Dosažení slučitelnosti, uvedených směrnic a nařízení ES s právem ČR si nevyžádá mimořádných finančních prostředků.

Podoblast: Využívání jaderné energie

Náklady na realizaci programu zvyšovaní úrovně bezpečnosti provozu JE Dukovany hradí vlastník JE tj. ČEZ, a. s., z vlastních zdrojů. Celková výše nákladů na tento program je odhadována na více než 500 mil. EUR, a z toho náklady na výměnu SKŘ (systém kontroly řízení) jsou odhadnuty na 250 mil. EUR. Financování výstavby JE Temelín je zajišťováno také ze zdrojů vlastníka, ale některé půjčky mají státní záruky.

Oblast nakládání s radioaktivními odpady je zajištěna z vlastních zdrojů, konkrétně původci radioaktivních odpadů.

V současné době je prověřována možnost financování menších nezávislých akcí modernizačního programu JE Dukovany plánovaných na roky 1999 a 2000 pomocí programů Phare v oblasti jaderné bezpečnosti a lze předpokládat žádost o podporu z fondu Phare nebo jiných zdrojů EU v úrovni min. 10 % nákladů na výměnu SKŘ.

Podoblast: Státní dozor nad jadernou bezpečností a radiační ochranou

Z prostředků státního rozpočtu bude, v návaznosti na úkoly vyplývající z přípravy ČR na vstup do EU, nezbytné navíc zajistit úhradu nákladů spojených s:

přípravou novel stávajících právních předpisů ČR upravujících oblast jaderné bezpečnosti, záruk a radiační ochrany, které zajistí plnou harmonizaci s danou částí acquis EU;
zajištěním překladů právních předpisů a jiných dokumentů, vztahujících se k problematice jaderné bezpečnosti, záruk a radiační ochrany, včetně havarijní připravenosti;
prohloubením požadavků EU na zajišťování jaderné bezpečnosti (a s tím spojeným výkonem dozoru), potřebou posílení technické podpory výkonu státního dozoru a zintenzivněním spolupráce s dozory zemí EU;
přípravou systému předávání informací a zavedení kontrolních mechanismů (včetně nové formy státního systému evidence a kontroly jaderných materiálů), které budou spadat do působnosti SÚJB, (ostatní náklady, které si vyžádá zavedení kontrolních mechanismů v jiných resortech zde není uvedeno).

Stávající náklady na činnost SÚJB se v přípravném období (v letech 2000 až 2002) zvýší ročně:

v oblasti dozoru nad jadernou bezpečností asi o 4 mil. Kč,
v oblasti radiační ochrany asi o 5 mil. Kč a
v oblasti podpůrných činností asi o 1 mil. Kč.

Předpokládá se uplatnění požadavku na finanční pomoc EU:

z prostředků Phare při realizaci regionálních programů Phare/Nuclear Safety a Phare/RAMG,
z prostředků TAEIX na konzultace a metodickou pomoc při přípravě systémů předávání informací a dat EK, v souladu s právem ES, a při přípravě nového zárukového systému.

V letech 2000 až 2002 se předpokládá že na regionální projekty Phare/Nuclear Safety a RAMG bude vyčleněna přibližně stejná výše prostředků Phare jako v předchozích letech, a to několik desítek mil. EUR/ročně.

Podoblast: Elektroenergetika

Podle provedených studií nebude mít vytvoření potřebných struktur v souvislosti s trhem s elektřinou ani při přijímání ostatních acquis v oblasti elektroenergetiky a teplárenství, kde je MPO gestorem, podstatnější finanční dopad na státní správu.

Odlišnou situaci předpokládáme v případě acquis týkajících se teplárenství jako např. ekologizace zdrojů s místním ev. regionálním významem, kde gestorem je MŽP. Zde předpokládáme, že gestor využije možnosti financování, které dávají strukturální fondy EU.

Při implementaci Směrnice 96/92/EC o společných pravidlech vnitřního trhu s elektrickou energií se předpokládá využití pomoci z programu Phare.

3.5.5 Doprava

3.5.5.1 Současná situace

V červnu 1998 byla vládním usnesením č. 413 schválena “Dopravní politika České republiky“ a spolu s tímto dokumentem byl přijat i soubor opatření k realizaci hlavních cílů dopravní politiky, který je začleněn do plánu prací Ministerstva dopravy a spojů (MDS). V současné době dochází k určitým úpravám dopravních priorit i když cíle dopravní politiky se nemění. Změny se týkají výraznější podpory veřejné osobní dopravy, snahy o rychlé sblížení legislativy s legislativou ES a transformace největšího železničního dopravce do formy akciové společnosti.

Hlavní cíle v oblasti sektoru dopravy jsou:

zajištění přijetí podmínek fungování vnitřního trhu,
harmonizace podmínek volné soutěže,
rozvoj dopravní infrastruktury,
zajištění bezpečnosti v dopravě,
dosahování veřejné obslužnosti s preferencí environmentálně přijatelnějších forem dopravy,
minimalizace negativních dopadů dopravy na životní prostředí.

Dalším důležitým dokumentem, který byl v současnosti na MDS dokončen je “Návrh rozvoje dopravní infrastruktury v České republice do roku 2010“. Usnesením vlády byl schválen “Akční program zvýšení bezpečnosti silničního provozu“ a dlouhodobý návrh podpory kombinované dopravy v ČR.

3.5.5.2 Krátkodobé priority

Krátkodobou prioritou je vyřešení přezaměstnanosti ve veřejném sektoru včetně železnice. V únoru 1998 přijala vláda ČR doprovodný sociální program pro předpokládaný útlum na železnici, který zajišťuje snížení počtu zaměstnanců Českých drah, sociální kompenzaci a rekvalifikaci pro uvolněné zaměstnance.Program byl zahájen v roce 1998, je postupně naplňován, je dotován ze státního rozpočtu, s ukončením se počítá v roce 1999.

Druhá krátkodobá priorita je v oblasti letecké dopravy: odstranit existující drobné odchylky zákona o civilním letectví od předpisů ES v rozsahu možném před vstupem ČR do EU (kromě ustanovení vyžadujících reciprocitu), zabezpečit uplatňování mezinárodních doporučení JAA, promítnout zkušenosti z praxe v oblasti bezpečnosti leteckého provozu.

Problém bude řešen zpracováním novely zákona o civilním letectví č.49/1997 Sb. a prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu. Zejména půjde o problematiku kodifikace rezervačních systémů, náhradu za odmítnutí vstupu na palubu v pravidelné letecké dopravě, pojištění cestujícího, zpřesnění podmínek pro podnikání cizích subjektů v civilním letectví ČR a českých subjektů v zahraničí při letecké dopravě. Legislativní práce byly zahájeny v roce 1998, s ukončením se počítá v roce 1999.

Požadavky na pomoc ze strany EU:

ČR by ocenila konzultace v průběhu legislativního procesu.

3.5.5.3 Střednědobé priority

Železniční doprava

Doposud se nepodařilo systémově transformovat tento nejkomplikovanější dopravní obor, což podvazuje jeho konkurenční schopnost a obchodní pružnost.

Restrukturalizace železnice je nezbytnou součástí státních záměrů v oblasti dopravní politiky. Věcný záměr zákona o transformaci Českých drah byl zpracován. Předmětem nového zákona o Českých drahách bude právní úprava procesu transformace státní organizace České dráhy na akciovou společnost České dráhy a úprava postavení, právních poměrů, předmětu činnosti Českých drah, akciové společnosti.

Legislativní aktivity byly zahájeny v roce 1998, ukončení se předpokládá v roce 2000.

Další prioritou v oblasti železniční dopravy je sjednocení právních předpisů s železničním acquis. Problém bude řešen zpracováním novely zákona o dráhách.

Návrh zákona má zajistit zejména plnou slučitelnost právní úpravy ve věcech drah s právní úpravou ES, vytvoření legislativního rámce pro nový systém financování železniční infrastruktury a financování veřejné osobní železniční dopravy a úpravy umožňující zlepšení přístupu na trh.

Práce na novele byly zahájeny v roce 1998, předpokládané datum ukončení je rok 2000.

Požadavky na pomoc ze strany EU:

ČR by uvítala metodickou pomoc a konzultace v průběhu legislativního procesu.

Silniční doprava

Dílčí problémy ještě přetrvávají v oblasti přístupu na trh a technických podmínek u kamionové dopravy - harmonizace právních předpisů zejména se Směrnicí Rady ES 96/26 z 29.4.1966 o přístupu k povolání provozovatele silniční nákladní a silniční osobní dopravy.

V ČR je silniční doprava upravena zákonem č. 304/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o silniční dopravě s účinností od 1.4.1998, s výjimkou ustanovení § 4a)- Finanční zajištění, které nabývá účinnosti až dnem 1. ledna 2000, a také živnostenský zákon. Oba zákony respektují institut bezúhonnosti a odborné způsobilosti, jsou zavedena opatření k vzájemnému uznávání dokladů prokazujících finanční a odbornou způsobilost podle dokladů země, odkud podnikatel přichází. Výše finanční způsobilosti není zcela v souladu s předpisy ES.

Dílčí problémy budou vyřešeny zpracováním novely zákona o silniční dopravě. Vzhledem k tomu, že dojde i v EU k úpravě výše finanční způsobilosti, bude nutno i v ČR reagovat novelou zákona o silniční dopravě na tuto skutečnost tak, aby nová úprava byla plně v souladu s právními předpisy ES. Připravovaná novela též prohloubí kontrolní mechanismy. Legislativní práce budou zahájeny v roce 1999 s předpokládaným ukončením v roce 2000.

Požadavky na pomoc ze strany EU:

ČR přivítá konzultace v průběhu legislativního procesu, expertní posouzení návrhu nové právní úpravy.

Další prioritou je zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích a rozšíření některých administrativních struktur, zejména orgánů provádějících dohled v určitých oblastech.

Vláda ČR schválila v listopadu 1998 Akční program zvýšení bezpečnosti silničního provozu, vycházející z přijaté dopravní politiky ČR. Akční program obsahuje krátkodobá a dlouhodobá opatření v oblasti lidského činitele, vozidel i infrastruktury. Postupně se bude naplňovat.

Existující administrativní struktury v oblasti dohledu již fungují, je třeba zefektivnit účinnost jejich práce z hlediska bezpečnosti silničního provozu a přepravy nebezpečného zboží po silnicích, železnici a vnitrozemské vodní cestě.

Akční program byl zahájen v roce 1998, předpokládané ukončení v roce 2000, potom bude pokračovat ve formě Systémového programu.

V souladu se záměrem vlády o přesunu některých kompetencí z Ministerstva vnitra na Ministerstvo dopravy a spojů budou dále zpracovány tři nové zákony, v plném souladu s acquis, a to :

Zákon o provozu na pozemních komunikacích, řešící pravidla silničního provozu, agendu řidičských průkazů, bodový systém hodnocení přestupkovosti účastníků silničního provozu, vyšetřování dopravních nehod
Zákon o odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, s následujícími okruhy problémů - zřizování, osvědčování a příslušnost výcvikových zařízení (autoškol), obsah výuky a zkoušek, další zdokonalování řidičů
Zákon o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, rozšiřující zákon č.38/1995 Sb. o část týkající se evidence a registrů vozidel, jejich vlastníků, změn a přestaveb, státních poznávacích značek, osvědčení o registraci vozidla.

K těmto zákonům budou zpracovány i příslušné prováděcí předpisy.

Harmonogram legislativních prací: zahájení 1998, předpokládané ukončení prací: 2000.

Požadavky na pomoc ze strany EU:

ČR by ocenila finanční podporu pro vyškolení bezpečnostních poradců pro přepravu nebezpečného zboží po silnici, železnici a vnitrozemské vodní cestě (Směrnice Rady č.96/35/ES), technickou asistenci v oblasti modernizace administrativy. Konzultace a expertizy v průběhu legislativního procesu.

Prioritou je též odstranění velké rozdílnosti ve výši a způsobu zpoplatnění uživatelů dopravní infrastruktury a daňových předpisů mezi ČR a ES, která vytváří nerovné podmínky pro podnikání na dopravním trhu a snižuje konkurenceschopnost dopravců. Nejsložitější je situace v silniční dopravě, která vyžaduje změnu pojetí daňové legislativy ve smyslu právních předpisů ES.

Problém bude řešen ve spolupráci s Ministerstvem financí zpracováním základních principů a pravidel daňových a poplatkových povinností dopravních subjektů na základě komparace s právními předpisy ES, včetně návrhu přechodných opatření na postupné přizpůsobování českých dopravců novým podmínkám v rámci EU.

Zahájení: 1999, předpokládané ukončení: 2001

Požadavky na pomoc ze strany EU:

ČR by ocenila metodickou pomoc, právní a věcné konzultace v průběhu legislativního procesu.

Námořní doprava

Je třeba zajistit plnou slučitelnost dopravního práva v námořní dopravě s právem ES z hlediska výsledků screeningového jednání v listopadu 1998.

Zákon o námořní plavbě č.61/1952 Sb. je již překonán, proto se připravuje zcela nový zákon.

Zásady nového zákona byly schváleny vládou v roce 1995. Návrh paragrafového znění zákona byl stažen z programu prací vlády v lednu 1998 a bude upraven podle výsledků screeningu. Nový zákon o námořní plavbě bude řešit zejména podnikání v námořní plavbě včetně námořní kabotáže, vyšetřování námořních nehod, odbornou způsobilost posádek námořních lodí, samostatná část bude věnována sportovním a rekreačním lodím.

Zahájení legislativního procesu: 1998, ukončení: 2000.

Požadavky na pomoc ze strany EU:

ČR by ocenila konzultace v průběhu legislativního procesu.

Transevropské dopravní sítě

Je třeba řešit nízký podíl hrubého domácího produktu na financování transevropských dopravních sítí.

Státní rozpočet na rok 1999 vyčleňuje na transevropské dopravní sítě sice 1,36 % z HDP , avšak za cenu vyšších úvěrů a posouvání termínů výstavby. Žádoucí by z časového hlediska a požadavků EU bylo podle doporučení okolo 2 %. V této oblasti je nutno přistoupit k partnerství veřejného a soukromého kapitálu včetně pomoci EU. Společně s programem Phare a ostatními programy pomoci je v Agendě 2000 navrhována strukturální pomoc na zlepšení infrastruktury v přidružených zemích včetně ČR. Sektoru dopravy se týká zejména program ISPA určený pro dopravu a životní prostředí, který tvoří podstatnou část předvstupní strategie.

ČR je na tuto pomoc připravena a sektor dopravy má připraveny konkrétní projekty zejména na jednotlivé úseky helsinských koridorů IV. a VI. Financování je však omezeno možností státního rozpočtu na kofinancování projektů a možnostmi vyjednávání investorů s jednotlivými bankami.

Návrh projektů pro možné financování v rámci finančního nástroje ISPA

Projekty jsou uvedeny ve střednědobých prioritách, ve většině případů však doba výstavby přesahuje rok 2002.

IV. multimodální koridor (železniční úseky):

Kralupy - Praha-Bubeneč
SR žel.st. Roztoky a Libčice
Běchovice - Úvaly
Choceň - Ústí n/O.
Ústí n/O. - Č. Třebová
Průjezd žel. uzlem Děčín
Břeclav - st.hranice ČR/SR

IV. multimodální koridor (silniční úseky):

D8 - stavba č. 807 hraniční úsek,
Dálniční okruh Praha - Ruzyně - Suchdol,
Dálniční okruh Praha - Suchdol - Březiněves,
Dálniční okruh Lahovice - Slivenec,

VI. multimodální koridor (železniční úseky):

Otrokovice - Přerov
Studénka - Ostrava hl.n.
Ostrava hl.n. - Petrovice

VI. multimodální koridor (silniční úseky):

Rychlostní silnice R48 Dobrá - Tošanovice
Rychlostní silnice R48 Tošanovice - Žukov,

Ostatní:

Praha hl.n. - Praha Libeň hl.n (nové spojení)
ET K. Vary - Kadaň
ET Letohrad - st. hranice ČR/PR
ET Veselí n/L. - Č. Velenice
ET Č. Budějovice - Č. Velenice
Zlepšení plavebních podmínek řeky Labe v úseku od Střekova po státní hranici ČR/SRN,

Přípravné období programu ISPA představuje roky 1999-2000, realizace projektů je předpokládána v časovém horizontu 2000 - 2010.

Předpokládaná pomoc ze strany EU:

V rámci předvstupní strategie by ČR ocenila pokračování pomoci EU (jak technické, tak investiční) z programů Phare, CBC a dalších a nově i programu ISPA.

3.5.5.4 Institucionální potřeby

Po vyhodnocení správní působnosti MDS ČR z hledisek začlenění ČR do vnitřního trhu Unie v dopravě, je tedy potřebné:

rozšířit správní jednotky pro silniční dopravu (v gestorství odboru silniční dopravy MDS) celkem přibližně o 8 pracovníků:

k zajištění řádné funkce systému schvalování typů silničních motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, v rámci dosažení volného pohybu a bezpečnosti průmyslových výrobků v EU,
k zajištění přístupu k výkonu činnosti silničního dopravce na trh silniční dopravy v rámci EU,
k zajištění bezpečnosti silničního provozu, vztahující se k péči o udržování dopravních prostředků dle podmínek EU,
k zajištění sociální harmonizace v oblasti silniční dopravy dle podmínek EU,

rozšířit správní jednotky pro železniční dopravu (v gestorství odboru železniční dopravy MDS) celkem přibližně o 5 pracovníků:

k zajištění podmínek zaváděných v EU, zejména podpora financování železniční infrastruktury,
zavedení tržních sil do osobní dopravy a jednotného trhu železničních zařízení,
uzavírání smluv mezi státem a provozovateli železniční dopravy,

rozšířit správní jednotky pro leteckou dopravu (v gestorství odboru letecké dopravy MDS) celkem přibližně o 5 pracovníků:

k zajištění přístupu na trh letecké dopravy dle podmínek platných v EU,
k zajištění technické způsobilosti a bezpečnosti letecké dopravy.
k zajištění technických a provozních vybavení systémů řízení leteckého provozu,

pokračovat ve vytváření nové správní jednotky, v současné době nazvané Odbor dopravně správních agend a BESIPu (pracovní název Hlavní dopravní úřad) zajišťující:

vydávání a správu řidičských oprávnění,
činnost speciálního informačního systému,
školení řidičů,
přípravu legislativy pro uvedené oblasti činnosti.

Tato agenda by neměla znamenat nárůst státní správy v oblasti MDS, pokud se podaří uskutečnit původní záměr - převod příslušných pracovníků z MV ČR (24 pracovníků).

Dále je třeba vytvořit správní jednotku pro přípravu čerpání strukturálních fondů (ISPA) v gestorství odboru financí a ekonomiky nebo integrace do EU o počtu 15 pracovníků.

Jednotka nebyla zatím vytvořena vzhledem k limitům pracovníků a nedostatku kvalifikovaných pracovníků, činností byly pověřeny dosud existující útvary.

Předpokládá se též restrukturalizace Úřadu pro civilní letectví a Řízení letového provozu, vytvoření nezávislého orgánu pro šetření leteckých nehod, vytvoření nezávislého orgánu pro přidělování letištních slotů, postupné zvýšení počtu pracovníků Úřadu pro civilní letectví o 40 pracovníků do roku 2003.

Potřeba nárůstu pracovníků v souvislosti s integračním procesem v resortu dopravy je v současné době ve vnitroministerském projednávání, uvedená čísla nelze považovat za definitivní.

3.5.5.5 Finanční potřeby

Krátkodobá priorita: V roce 1998 bylo ve státním rozpočtu účelově vázáno pro transformaci Českých drah 120 mil.Kč, pro rok 1999 byly do rozpočtu zapracovány výdaje ve výši 290 mil. Kč ke krytí nákladů doprovodného sociálního programu pro uskutečňování procesu transformace Českých drah (školení, kurzy).

Střednědobá priorita: Nejvyšší nároky na zdroje představuje financování dopravní infrastruktury. Zanedbanost dopravní infrastruktury ČR vůči EU se odhaduje na 350 mld Kč, které by znamenalo proinvestovat v co nejkratším období pro zvýšení kvality a provázanosti dopravních sítí s EU. Bude naplňováno konkretními projekty a dohodami věcnými, úvěrovými i časovými tak, aby byla efektivně využita pomoc EU.

Projekty navržené v tomto Národním programu pro financování z programu ISPA (pouze část spadající do období let 2000 - 2002) představují potřebu 14 miliard Kč.

3.5.6 Malé a střední podniky

3.5.6.1 Současná situace

Malé a střední podniky v České republice jsou definovány zákonem č. 299/1992 Sb., o státní podpoře malého a středního podnikání. Jsou vymezeny jediným kritériem, počtem nejvýše 500 zaměstnanců.

V rámci přibližování české legislativy podmínkám EU, bylo od roku 1997 zavedeno pro účely státní podpory kritérium stanovené Doporučením Evropské komise č. 96/280/EC ze dne 3. 4. 1996 , týkající se definice malých a středních podniků. Toto doporučení stanoví hranici “méně než 250 zaměstnanců“. Od roku 1999 je zavedeno další z doporučovaných vymezení - kritérium nezávislosti. Nejpozději do data přijetí ČR do EU bude zavedeno i třetí, tzv. “ekonomické kritérium”.

Malé a střední podniky s počtem méně než 250 zaměstnanců v průmyslu, stavebnictví, obchodu, pohostinství a ve službách, podle statistických údajů k 31. 12. 1998 zaměstnávaly 56% z celkového počtu zaměstnanců těchto odvětví. Podíl tohoto sektoru na výkonech uvedených odvětví dosáhl 52% a v přidané hodnotě 51%. Vývoz malých a středních podniků dosáhl 36% z celkového objemu za Českou republiku a dovoz 49%. Malé a střední podniky vytvářejí téměř třetinu HDP.

Podle registru živnostenského podnikání bylo v České republice k 31.12. 1998 evidováno celkem 1590,81 tis. podnikatelských subjektů, kterým bylo vydáno živnostenské oprávnění.

Stav přípravy ČR ke vstupu do EU za oblast malých a středních podniků byl vyhodnocen screeningovým jednáním v květnu 1998. V závěrech tohoto jednání konstatovala Evropská komise, že Česká republika nemá problémy s akceptací opatření Společenství týkajícících se malých a středních podniků a že politika ČR směrem k malým a středním podnikům a turismu je již do značné míry v linii s opatřeními Společenství. Předpokládá se, že se ČR nebude setkávat s těžkostmi při zavádění opatření Společenství v tomto směru, a že má dostatečné administrativní kapacity pro tento účel.

3.5.6.2 Krátkodobé priority

Podpora rozvoje malých a středních podniků z prostředků státního rozpočtu je v ČR zajišťována v souladu se zákonem č. 299/1992 Sb., prostřednictvím programů finanční podpory vyhlašovaných ve veřejných sdělovacích prostředcích. Na rok 1999 vláda schválila 10 programů podpory pro malé a střední podnikání (ZÁRUKA, KREDIT, TRH, SPECIÁL, KAPITÁL, PODPORA EXPORTU, REGION, VESNICE, REGENERACE, PREFERENCE). Nástrojem podpory jsou: záruka za úvěr, záruka investorům rozvojového a rizikového kapitálu, příspěvek na úhradu úroků, úvěr se sníženou úrokovou sazbou a dotace.

Podpora inovačního podnikání malých a středních podniků (MSP) je z prostředků státního rozpočtu zajišťována prostřednictvím programů výzkumu, vývoje, rozvoje techniky a technologií, v souladu se zákonem č. 2/1995 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje. Na rok 1999 byly schváleny programy TECHNOS a PARK, které jsou zaměřeny na podporu projektů nových technologií, materiálů a informačních systémů a na zakládání a rozvoj vědeckotechnických parků.

Poradenské a informační služby (cenově zvýhodněné služby z prostředků státního rozpočtu a programu Phare) jsou malým a středním podnikatelům poskytovány v rámci Programu podpory poradenství a inovačního podnikání prostřednictvím sítí Regionálních poradenských a informačních center a Podnikatelských a inovačních center.

3.5.6.3 Střednědobé priority

Zlepšování podmínek podnikání jako celku

Na základě zákona č. 299/1992 Sb., o státní podpoře malého a středního podnikání jsou vypracovávány programy podpory malého a středního podnikání, které podnikatelům usnadňují realizaci jejich podnikatelských záměrů, přispívají ke zvýšení jejich ekonomické síly a podporují vytváření nových pracovních míst.

Cílem podpory MSP je vytvořit příznivé podmínky pro podnikání, zejména v přístupu ke kapitálu, dostupnosti informačních, poradenských a vzdělávacích služeb, průběžně aktualizovat nástroje a systémy podpory s pravidly uplatňovanými v zemích ES.

ČR bude prosazovat plné sladění své legislativy v této oblasti s doporučeními EU. Půjde především o úpravu citovaného zákona č. 299/1992 Sb., stanovení dalších kritérií při přípravě programů vlády, případně rozhodnutí o vydání právního předpisu, který by, co do právní síly, odpovídal právním aktům ES. Tento proces bude realizován ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj z hlediska uplatnění regionálních přístupů.

Podpora výzkumu a vývoje orientovaného na malé a střední podniky (programy státní podpory MSP např. TECHNOS a PARK - inovační proces)

K docílení žádoucího stavu je třeba:

zdokonalit právní podmínky pro podnikání (úprava právních předpisů ČR podle předpisů ES, včetně převzetí definice malých a středních podniků),
zlepšení přístupu ke kapitálu a obchodních vztahů mezi podniky prosazováním zvyšování rozsahu programových podpor včetně finančního zabezpečení,
zlepšení nabídky a dostupnosti informačních a poradenských služeb včetně příslušné infrastruktury (mj. informování o právních předpisech ES a podmínkách vstupu do společného trhu EU) navyšováním finančních prostředků pro zlevnění těchto služeb,
zdokonalení statistického sledování sektoru MSP za účelem dosažení kompatibility s EU (kromě rozšíření systému periodického sledování statistických údajů je podstatné zavedení speciálních výběrových šetření doplňujících potřebné údaje), zejména prostřednictvím úzké spolupráce Ministerstva průmyslu a obchodu s Českým statistickým úřadem,
účast ČR v programech EU a příprava na zapojení do strukturálních fondů EU (podpora malého a středního podnikání a výzkumu a vývoje orientovaného na tuto oblast). Rada přidružení schválila svým rozhodnutím č. 3/98 ze dne 25. listopadu 1998 účast ČR v komunitárních programech pro MSP s platností od 1. prosince 1998. Jedná se o programy Distributive Trade, Euro Info Correspondence Centres, Europartenariat, Interprise, Crafts and Small Enterprises,
pokračovat v programech podpory průmyslového výzkumu a vývoje malých a středních podniků TECHNOS a PARK. Prosazovat rozšíření programových podpor i do oblasti transferu nových technologií.

3.5.6.4 Institucionální zabezpečení

Nezbytné je posílení institucionální základny reprezentované Agenturou pro rozvoj podnikání (ARP). Je to organizace zabývající se podporou rozvoje MSP zajišťováním poradenských, informačních a vzdělávacích služeb pro MSP a realizace programu PHARE pro podporu rozvoje MSP. Síť regionálních poradenských a informačních center (RPIC, BIC) umožňuje decentralizovat tuto činnost na úroveň regionů a informačně pokrývat celou ČR.

Činnost agentury se zaměří na pokračování realizace projektů a služeb podporujících rozvoj MSP v souladu se statutem organizace a zákonem ČNR č. 299/1992 Sb., o státní podpoře MSP, včetně zprostředkování podpory a monitorování poradenských a informačních center pro MSP - RPIC a podnikatelských a inovačních center pro MSP - BIC v rámci programu Phare.

Důležité je zajištění koordinace aktivit s regionálními institucemi zaměřenými na rozvoj podnikání.

3.5.6.5 Finanční potřeby

Proti současné výši rozpočtových prostředků na programy podpory MSP se předpokládá v dalším období jejich nárůst. Nároky na rozpočtové prostředky pro programy EU se mohou pohybovat kolem 10 mil. Kč ročně na příspěvek a cca 2 mil. Kč ročně na podporu jejich implementace. Dalších cca 35 mil. Kč je třeba z rozpočtu zajistit na podílové financování programů v rámci Phare 99, kde se pro podporu MSP navrhují programy dalšího rozvoje sítě RPIC a BIC a vytvoření Národní diskusní skupiny pro tvorbu politiky MSP v ČR.

Pomoc EU se předpokládá ve stejné formě, jako je poskytována doposud, tj. příspěvek na financování aktivit ARP pro MSP, služeb poskytovaných sítí RPIC a BIC, přípravy na zapojení do strukturálních fondů EU, studií zadávaných specializovaným institucím zaměřeným na problematiku podpory rozvoje MSP, případně stáží v EU a zahraničních odborných institucích.

[Obsah] [3.6 Ekonomická a sociální soudržnost]

Navigace

Vyhledávání

Historie minulých vlád

Národní program pro přípravu na členství v EU

3. Schopnost zajistit závazky vyplývající ze členství

3.5 Sektorové politiky

3.5.1 Průmysl

3.5.1.1 Současná situace

3.5.1.2 Krátkodobé priority

3.5.1.3 Střednědobé priority

3.5.1.4 Institucionální zabezpečení

3.5.1.5 Finanční potřeby

3.5.2 Zemědělství

3.5.2.1 Současná situace

3.5.2.2 Krátkodobé priority

3.5.2.3 Střednědobé priority

3.5.2.4 Institucionální zabezpečení a finanční potřeby

3.5.3 Rybolov

3.5.3.1 Současná situace

3.5.3.2 Krátkodobé priority

3.5.3.3 Střednědobé priority

3.5.3.4 Institucionální zabezpečení

3.5.4 Energetika

3.5.4.1 Současná situace

3.5.4.1 Krátkodobé priority

3.5.4.2 Střednědobé priority

3.5.4.3 Institucionální zabezpečení

3.5.4.4 Finanční potřeby

3.5.5 Doprava

3.5.5.1 Současná situace

3.5.5.2 Krátkodobé priority

3.5.5.3 Střednědobé priority

3.5.5.4 Institucionální potřeby

3.5.5.5 Finanční potřeby

3.5.6 Malé a střední podniky

3.5.6.1 Současná situace

3.5.6.2 Krátkodobé priority

3.5.6.3 Střednědobé priority

3.5.6.4 Institucionální zabezpečení

3.5.6.5 Finanční potřeby

Členové vlády

Nepřehlédněte