Historie minulých vlád
VI.
Rekapitalizace bank a restrukturalizace firem: možnosti a metody
1. Decentralizovaný přístup
Participující banky individuálně rozhodnou, jakým způsobem přistoupí k vyčištění svého portfolia, zda si za tímto účelem vytvoří specializovanou dceřinou společnost apod. Stát pouze deklaruje svoji ochotu podílet se na pokrytí části ztrát, jež vyplynou ze sanace portfolia. Přitom finanční podpora se v čase snižuje (stimul pro rychlé řešení problému) a váže se na realizaci ověřitelných úkonů ve vztahu k dlužníkovi (přijetí plánu operační a finanční restrukturalizace certifikovaného třetí stranou, instalace nového managementu, publikace nabídky na odprodej kapitalizované pohledávky, odprodej pohledávky v aukci či veřejné soutěži apod.), resp. v bance samotné (zlepšení procesů, organizace řízení rizik, stanovení parametrů provozní výkonnosti).
I v dobře fungujících zahraničních peněžních ústavech existují dvě základní linie, pokud jde o práci s klasifikovanými aktivy: jedna tvrdí, že klasifikované portfolio nemohou ošetřovat ti, kteří ho vygenerovali (už jenom kvůli psychické zátěži, kterou vymáhání pohledávky za tradičním klientem pro úvěráře představuje v zemích, které mají "relationship banking"). Navíc smyslem existence úvěráře je dělat úvěrové obchody (tedy ty, které se neukáží v budoucnu jako statisticky významně špatné), nikoli vymáhat dluhy. Druhá škola zastává názor, že to je "cenná zkušenost" na základě předchozího omylu. Obě školy přitom předpokládají, že v úvěrování neměla místo korupce.
Rekapitalizaci je možno provést jak navýšením T1 kapitálu (s participací existujících akcionářů), tak i posílením T2 kapitálu prostřednictvím konvertibilního subordinovaného dluhu. Postup byl aplikován v Thajsku včetně vazby na netto přírůstek úvěrů soukromému sektoru (snaha o zmírnění credit crunch). Další možností je uplatnění modifikovaného polského programu, kde byla rekapitalizace provedena ex ante prostřednictvím emise vládních fondů s dlouhodobou splatností (viz materiál o mezinárodních postupech).
Výhoda: rychlost, přímá zainteresovanost bankovního managementu na restrukturalizaci portfolia
Nevýhoda: problém koordinace postupu vůči dlužníkům mezi jednotlivými bankami, akceptace programu strategickým investorem.
2. Centralizovaný přístup - zřízení společné bankovní platformy
Společná platforma se zabývá správou, restrukturalizací a realizací pohledávek, jež jsou:
- realisticky oceněna třetí stranou, která nemá žádné historické vazby na participující banky a byla vybrána ve veřejné soutěži. Odkup probíhá na základě dohodnutého splátkového kalendáře.
- oceněna symbolicky (například 1% nominále) s následnou rekapitalizací bank určených k privatizaci.
- aktiva nejsou převáděna, AMC je pouze ve smluvním vztahu s participujícími subjekty a je pověřena jejich správou a realizací za co nejvýhodnějších podmínek (kritérium maximalizace výnosů).
Do AMC jsou převedeny i pohledávky transformačních institucí.
Smysl je vytvořit pool z jednotlivých angažovaností vůči vybraným firemním subjektům tak, aby bylo umožněno převzetí kontroly nad dlužníkem prostřednictvím kapitalizace pohledávek, resp. aby se zlepšila vyjednávací pozice "platformy" nebo nového vlastníka pohledávek v případě odprodeje pohledávek "platformou" prostřednictvím veřejných aukcí. Do AMC nejsou převáděny veškeré špatné půjčky bank (musejí si vytvořit vlastní schopnost pracovat s klasifikovaným portfoliem).
AMC je zřizována na dobu určitou.
Správce platformy je vybrán ve veřejné soutěži, musí jít opět o subjekt s prvotřídní reputací i know-how. Bez této podmínky nelze uvažovat o sekuritizaci portfolia (několik tříd obligací podle "senior/subordinated structure with soft amortization"). V první fázi může být platforma financována překlenovacím úvěrem od participujících bank s částečnou garancí státu, následně sekuritizace. Stimulace prostřednictvím success fee, event. kapitálová účast (obdoba private equity funds, další partneři banky). Participace IFC, EBRD jako "honest brokers" by zvýšila důvěryhodnost instituce navenek i vůči vládě.
Primární metodou realizace aktiv je prodej prostřednictvím aukce, veřejné soutěže. Privátní transakce jen v mimořádných případech na základě souhlasu investičního výboru. Je otázkou, zda umožnit účast na dražbách či veřejných soutěžích samotným dlužníkům, resp. do jaké míry prověřovat ex ante účastníky dražeb. Při aukcích je stanovena minimální rezervní cena, která není předem zveřejňována. Pokud není dosaženo minimální ceny, zůstávají pohledávky v portfoliu AMC, která je dále řeší (restrukturalizace, konkurs, likvidace).
Výhody: možnost poolování pohledávek, určité úspory z rozsahu, eliminace problémů s koordinovaným postupem bank.
Nevýhody a rizika: zájem investorů, potenciální narušení zainteresovanosti bank, jež budou rekapitalizovány, ocenění portfolia jako předpoklad pro fungování AMC na privátní bázi bez dalších garancí státu, náročnost na informační podklady pro investory, faktická monopsonie AMC v případě, že by rekapitalizace bank byla vázána na společnou platformu.
3. Posílení poptávkové strany a vytvoření kredibilních restrukturalizačních agentů
K posílení poptávkové strany a tím i ke zvýšení hodnoty úvěrových pohledávek bank by přispělo založení společností typu venture capital/private equity funds, jejichž smyslem existence by bylo restrukturalizovat firmy cestou odkupu a následné kapitalizace úvěrových pohledávek. Zakladateli a správci těchto uzavřených korporátních fondů by ovšem měly být pouze důvěryhodné subjekty s mezinárodní reputací a prokazatelnými výsledky. Pozitivní reakce investorské komunity je podmíněna úpravami daňového režimu a změnami platné legislativy. Private equity funds zaměřené na restrukturalizaci firem nemohou z pochopitelných důvodů plnit požadavky na diversifikaci portfolia podle zákona o investičních společnostech a fondech. Nicméně zřízení fondů tohoto typu s jistou mírou dohledu ze strany KCP by zvýšilo důvěryhodnost celého procesu v očích tvůrců hospodářské politiky i veřejnosti.
Jistým překlenovacím řešením do doby přijetí nové právní úpravy pro kolektivní investování je separátní licenční režim pro "restrukturalizační private equity" výměnou za daňové koncese (investiční pobídky, daňové úlevy).
Aukce pohledávek, pokud k ním RA, a. s. přistoupí jako k významné metodě realizace svého portfolia, by byly otevřené nejen vůči private equity funds tohoto typu, ale i dalším uchazečům, kteří by ovšem museli projít předkvalifikací, zatímco licencované fondy by dalšímu ověřování nepodléhaly.
Výhody: možnost pečlivé selekce a kontroly fondů i správcovských společností, nalezení vlastníka s čerstvým kapitálem, know-how a restrukturalizační zkušeností, depolitizace problému, možnost kombinace s decentralizovanou i centralizovanou variantou.
Nevýhody a rizika: zájem investorů ?, realizační cena, vazba na banky (mohou být partnery fondů a podílet se na případném kapitálovém výnosu, konflikt zájmů?), nutnost stimulace prostřednictvím daňových úlev, vazba na nezbytné legislativní změny.
