Historie minulých vlád

Tisková konference na téma Dva roky vlády ČSSD, která se konala 24. července 2000:

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji hezké odpoledne a vítejte na této mimořádné tiskové konferenci. Když byla před dvěma lety sestavena a jmenována vláda, většina komentátorů, jak víte, nedávala této vládě více než půl roku. Uplynulo nejenom půl roku, rok, ale i dva roky, vláda je zde, vláda pracuje, vláda má jasné výsledky a při tomto výročí jsme si dovolili ještě jednou před vás předstoupit a ještě jednou ty výsledky uceleně shrnout. Na úvod dám slovo premiérovi Miloši Zemanovi a potom vystoupí oba místopředsedové Pavel Mertlík a Jan Kavan.

Miloš Zeman, předseda vlády: Dámy a pánové, protože novináři jistě z neúčasti dvou zbývajících místopředsedů budou vyvozovat dalekosáhlé konsekvence, musím vás zklamat, jeden z místopředsedů je na severu, druhý je na jihu a jenom proto nejsou tady. Nic jiného v tom není.

A teď už mi dovolte, abych vás poněkud překvapil. Možná, že očekáváte opakování hodnocení této vlády, které jsem přednesl v poslanecké sněmovně i při jiných různých příležitostech, ale není tomu tak. Hodlám se ve svém vystoupení zaměřit především na náplň dalších dvou let činnosti vlády, což je ostatně obsaženo v závěrečné kapitole zprávy o činnosti vlády, kterou vláda předložila poslanecké sněmovně. Přesto mi úvodem dovolte několik poznámek k opozici.

Inteligentní vláda si přeje inteligentní opozici. Z tohoto hlediska musím ocenit vcelku racionální vystoupení v poslanecké sněmovně jak představitelů ODS, tak představitelů KSČM. Jediné vystoupení, které pokládám za nekvalifikované, je vystoupení představitelů čtyřkoalice. Označil bych to tak trochu jako hysterickou pubertu. Nicméně mi dovolte, abych jako konkrétní příklad malé kvalifikovanosti tzv. pravicové opozice uvedl úvodem alespoň jednu jedinou ilustraci.

Jak víte, nedávno se v poslanecké sněmovně projednával zákon o vydání dluhopisů ve výši 6 miliard korun, ve prospěch střadatelů v kampeličkách. Pravicová opozice návrh tohoto zákona zamítla s tím, že doporučila vládě, aby Konsolidační banka poskytla půjčku pojišťovacímu fondu kampeliček. Ministr financí Pavel Mertlík již tehdy varoval sněmovnu, že tento návrh je nesmyslný a hlubší analýza ukázala, že sněmovna vyzvala vládu:

1. k porušení obchodního zákoníku
2. k porušení zákona o bankách
3. ke spáchání trestného činu úvěrového podvodu,

protože, jak by měli poslanci vědět, Konsolidační banka nemůže poskytovat půjčky, ale pouze úvěry a úvěrový podvod spočívá v tom, že úvěr je poskytován tam, kde je předem známá jeho návratnost. Chtěl bych tedy znovu konstatovat, že opozice vyzvala vládu ke spáchání trestného činu a že je to jistá ilustrace toho, jak kvalifikovaná naše opozice je.

Nyní už mi dovolte, abych se zabýval perspektivami činnosti této vlády na nejbližší dva roky. Vláda, jak již bylo v parlamentní rozpravě řečeno, hodlá, vzhledem k ekonomickému oživení, jako svoji základní rozpočtovou prioritu investovat do školství včetně zlepšení podmínek pedagogických pracovníků v tomto oboru a včetně splnění našeho závazku, že každá škola bude mít přípojku na internet. Toto je základní rozpočtová priorita.

Pokud jde o mimorozpočtové priority, vláda předpokládá, že se bude naplňovat Fond bydlení a Fond dopravy takovým způsobem, aby rostly investice do těchto dvou oblastí, které nejvíce a stabilně akcelerují ekonomický růst.

Za třetí, pokud jde o záležitosti týkající se akce Čisté ruce, vláda v kauze IPB, myslím si, naprosto jednoznačně prokázala, že má odvahu zasáhnout tam, kde dochází k podezřelým obchodům a k podezření na klientský systém. Nicméně kromě toho předpokládáme, že ministr spravedlnosti svojí vyhláškou, která je již v připomínkovém řízení, zřídí specializovaná státní zastupitelství na boj proti ekonomické kriminalitě, předpokládáme, v souladu s materiálem, který nedávno předložilo ministerstvo vnitra, že SPOK bude transformován do podoby finanční policie, čímž vláda splní jeden ze svých dalších předvolebních slibů, předpokládáme, že dojde k přijetí i některých dalších legislativních opatření, i když zde musím konstatovat, že bohužel poslanecká sněmovna, třebaže úspěšnost vládních návrhů je více než 80%, zamítla například zákon o majetkových přiznáních, zákon o registračních pokladnách, zákon celní, který předpokládal zřízení finanční policie, takže nyní to budeme řešit uvedeným způsobem. Předpokládám, že předložíme i zákon o finanční prokuratuře, po schválení zákona o státním majetku, protože finační prokuratura má kontrolovat jak se hospodaří se státním majetkem a tak dále a tak dále.

Nevylučuji, že znovu předložíme zákon o registračních pokladnách či majetkových přiznáních a pokud ani tentokrát poslaneckou sněmovnou neprojde, učiníme z těchto zákonů podstatné body naší volební kampaně v roce 2002.

Závěrem, protože nechci brát témata svým kolegům, mi dovolte, abych reagoval na zprávu uveřejněnou v deníku Právo v pátek minulý týden. Myslím si, že někteří redaktoři deníku Právo až nadbytečně přispěli k rozšíření mého argumentačního potenciálu o nízké inteligenci některých českých žurnalistů. Mám tím na mysli zprávu o tom, že místopředseda vlády a ministr financí Pavel Mertlík se hodlá stát guvernérem ČNB. O tom, zda se hodlá nebo nehodlá stát guvernérem, vás bude místopředseda Mertlík informovat za chviličku. Já bych chtěl jenom konstatovat, že ČSSD nikdy nejednala, nejedná a nebude jednat o výměně jednoho z nejúspěšnějších členů mého kabinetu za schválení státního rozpočtu, vzdor všem pitomečkům, kteří píší opak. Myslím si, a to je závěrečná poznámka, že právě některé mediální reakce dávají tušit jaké vlivové skupiny působily v zájmu dnes již umírajícího mediálního impéria kolem IPB. Děkuji vám za pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já také děkuji a dávám slovo Pavlu Mertlíkovi.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Děkuji, vážené dámy, vážení pánové, budu pokračovat tam, kde skončil pan premiér. Když jsem se dočetl v Právu o tom, že mám být guvernérem centrální banky, tak mě to svým způsobem potěšilo, protože je to jistě pozoruhodná nabídka, nicméně musím konstatovat, že když jsem ji viděl v tom Právu, tak to bylo poprvé, co jsem ji viděl a velmi mě překvapila, stejně jako ostatní spekulace. A popravdě řečeno, ty spekulace, které byly podepsány značkou ALM, troufám si vyslovit hypotézu, že by to mohl být Alexandr Mitrofanov, skoro nestojí za to aby byly komentovány. Nicméně si dovolím dodat jedinou věc. Vzhledem k tomu, že pozice ministra financí je pozice velmi náročná, ale zároveň uspokojující v tom smyslu, že je velkou intelektuální výzvou a když se něco povede, tak to stojí za to, rozhodně neuvažuji o žádné změně zaměstnání v jakémkoli naznačeném ani jiném smyslu.

A teď dovolte, abych té pozice využil k tomu, že bych upozornil na některé projekty, které chystáme pro zbylé dva roky našeho funkčního období. Podíváme-li se na text programového prohlášení vlády, je tam řada bodů, které jsou nesplněny buď proto, že je to prostě programové prohlášení pro čtyři roky a řada kroků je plánována na pozdější období. Sem patří i takové velmi zásadní věci jako je například oblast deregulace nájemného a vytvoření jiného systému regulace nájemného u nás nebo například otázka deregulace a privatizace v oblasti energetiky a řada dalších.

Když bych se omezil     Autom. řádkov na svůj vlastní resort, tak bych si dovolil upozornit na 5 ? 6 významných projektů, které bychom chtěli ve zbylých dvou letech přinejmenším začít, některé možná i zčásti dokončit. Jde o věci dlouhodobé.

První z nich je celková reforma daňové a celní správy založená na představě, že tyto dva údy výběru daní - neboť dnes především celníci vybírají daně, daň z přidané hodnoty a spotřební daň, nikoli cla - by měly být propojeny do jednoho systému. Tento projekt připravujeme na ministerstvu financí již déle než rok a v podobě věcného záměru zákona by se měl objevit na stole vlády na podzim. Pokud by tato koncepce byla akceptována nejdříve vládou, později parlamentem, znamenalo by to, že kromě nejnižší úrovně, kterou jsou místní celní a finanční úřady, by ony dvě odnože výběru daní získaly společnou správu a byly koordinovány tak, jak je to ve vyspělých zemích.

Druhým takovým velkým projektem je příprava státní pokladny a moderního systému řízení výdajů rozpočtu, tzv. public expedicurer management. Domníváme se, a nedávno schválený zákon o nových rozpočtových pravidlech republiky pro to vytváří legislativní předpoklady, že do dvou let by ČR mohla mít zřízenu státní pokladnu. Odborníci někdy používají anglický termín treasury a řídit svá aktiva a pasiva způsobem, který je obvyklý ve vyspělých zemích.

Třetím takovým bodem je dlouhodobý projekt modernizace daňové soustavy. Zde bych upozornil na diskusní materiál na toto téma, který byl umístěn na internetu ministerstva financí. Na základě reakcí, které jsme měli v připomínkovém řízení z vlády i podnětů z nejrůznějších kruhů odborné i laické veřejnosti a samozřejmě od politických stran, jsme připravili novou variantu, která je dnes předmětem připomínkového řízení. Vychází z principů udržení složené daňové kvóty na dnešní úrovni, tedy stabilizace daňové kvóty.

Dále mi dovolte, abych se stručně zmínil o plánech na zlepšení systémů výběrů daní včetně vymáhání daňových nedoplatků. Zásadní materiál, byť informační povahy v tomto smyslu, schválila vláda na svém zasedání minulý týden a já věřím tomu, že během jednoho až dvou roků se nám podaří v  této věci výrazně přispět, jakkoli nám kazí praktické možnosti zefektivnění daňové správy některé kroky poslanecké sněmovny a senátu spočívající v zatvrzelém odmítání například některých změn tzv. § 24 zákona o správě daní a poplatků, který se týká mlčenlivosti, ale také podstatných věcí typu celní a finanční stráže, registračních pokladen a jiných bodů, o nichž hovořil před chvílí pan premiér a které mají ten společný jmenovatel, že jejich zřízením by se zlepšila možnost státu vybírat fiskus. Zároveň bych rád vyjádřil naději, že se v dohledné době podaří dotáhnout do konce takové kauzy jako byl karbopur a některé další. Velmi to souvisí s tím, o čem jsem hovořil.

Konečně jako pátý projekt v pořadí bych uvedl náš projekt vyčlenění stávajících dozorových činností z  ministerstva financí, perspektivní vytvoření tzv. supersupervize a také přenos cenové regulace z ministerstva financí na věcné regulátory, což má konkrétní podobu zatím v oblasti telekomunikací, to je telekomunikační úřad, v dohledné době to bude v oblasti energií na nově chystanou energetickou regulační správu a prostřednictvím jednotlivých zákonů by to mělo být například na ministerstvu zdravotnictví v oblasti regulace cen léků a zdravotnické techniky a tak dále a tak dále, tak, aby ministerstvu financí, jak je tomu ve vyspělých zemích, zbyla pouze obecná kompetence v oblasti cen, ale nikoli věcná regulace jednotlivých trhů.

Konečně, snad jako příklad možná méně komplexního, ale přesto velmi významného reformního kroku, si dovolím uvést jeden možný bod, přičemž takových by mohla být celá řada. Tím je, v souvislosti s přípravou nového zákona o účetnictví, velmi razantní změna v přístupu směrem k zavádění mezinárodních účetních standardů.

Uvedl jsem několik koncepčních věcí a změn, kde připravujeme, v souladu s naším programovým prohlášením a do jisté míry i nad něj, poměrně dalekosáhlé kroky. Chtěl bych vyjádřit naději, že během těch následujících dvou let, protože jde často o složité a dlouhodobé změny, se k nim podaří učinit přinejmenším základní nevratné kroky.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji a nyní předávám slovo Janu Kavanovi.

Jan Kavan, místopředseda vlády: Děkuji, já budu stručný. Za mé nepřítomnosti vím, že zpráva, kterou jsem připravil o tom, co vláda zatím udělala v plnění svého programu v těch resortech, které patří pod mou odpovědnost, byl seznámen parlament, takže předpokládám, že to znáte.

Od některých věcí bych se odpíchl a navážu na to. Konstatuji, že vláda věnovala a bude nadále věnovat velkou pozornost bezpečnostní a zahraniční politice státu. V rámci ministerstva vnitra konstatuji, že je tam větší zaměření na zesílení boje proti ekonomické kriminalitě a to podle prvních, zcela neformálních zpráv. Toto bude i konstatováno v nadcházející listopadové pravidelné zprávě. Tím neříkám, že by vláda nebo Evropská komise došly k závěru, že tady ještě není třeba udělat spoustu práce, ale musím konstatovat, že došlo k tomu zesílení boje. Byl rovněž přijat velmi důležitý zákon o azylu, který byl mezinárodním společenstvím včetně OSN, vysoce oceněn.

Na příštím zasedání vlády budeme projednávat novelu cizineckého zákona, který připravuje ministerstvo vnitra ve spolupráci s ministerstvem zahraničních věcí. Protože jsem se sám účastnil této práce, musím konstatovat, že ta verze, která bude předložena a jistě buď teď, nebo nejpozději do konce srpna vládou schválena, daleko přesněji a citlivěji odpovídá zahraničně-politickým zájmům ČR.

Mimochodem, tato zpráva mohla býti konstatována dříve, ale protože jsem se včera vrátil z mezinárodního semináře, který se konal v Řecku, tak tam pan ministr zahraničí Papandreu veřejně konstatovat, že ČR ukázala nejenom nesmírné vnímání principu solidarity, když došlo k velkým požárům v Řecku, ale i velkou a rychlou akceschopnost, kdy se několik resortů během noci dokázalo zorganizovat tak, že jsme tam tu pomoc poslali. To, že jí nebylo nakonec zapotřebí, konstatoval pan ministr, nijak nesnižuje význam této akce, kdy spolu s Izraelem jsme byli první, kteří se takto rychle dokázali zorganizovat. V té souvislosti konstatoval rovněž i několik pochvalných slov i na zahraniční politiku ČR, u níž je princip solidarity jedním z hlavních pilířů.

Konstatuji rovněž, že vláda přijala velmi důležité dokumenty jako je Bezpečnostní strategie ČR, Koncepce výstavby resortní obrany a v následujících měsících budeme z těchto dokumentů konkrétně vycházet. Dále se vláda zaměřila na zlepšení činnosti zpravodajských služeb. Nyní intenzivně probíhají práce na novelizaci zákona týkajícího se zpravodajských služeb, zítra zasedá znovu nově vytvořený výbor pro zpravodajskou činnost, což je pracovní orgán bezpečnostní rady státu a předpokládám, že tam bude již konkrétní harmonogram této novelizace ohlášen.

Pokud se týká mého vlastního resortu zahraniční politiky, vládě se zcela evidentně podařilo odstranit většinu z nedostatků, které byly kritizovány v pravidelné zprávě Evropské komise v loňském roce a skutečně můžeme důvodně očekávat příznivější zprávu 9. 11. letošního roku. Dnes odpoledne zasedá výbor pro evropskou integraci, který bude konstatovat jisté nedostatky v práci resortu a k tomu ten výbor samozřejmě je. Ale to nic nemění na tom, že rovněž budeme konstatovat, že naprostou většinu krátkodobých priorit toho přístupového partnerství a vyhodnocení prvního pololetí plnění národního programu je úspěšné. Pokud byste měli zájem po zasedání výboru, bude setkání s tiskem, můžeme předat i konkrétní seznam, z něhož vyplývá, že to, co nebylo splněno, v krátkodobých prioritách především jsou téměř bez výjimky věci, které vláda schválila, ale parlament odmítl. Toto bohužel musím konstatovat jako nesplněné věci, zodpovědnost ovšem je především na parlamentu.

V posledních dnech jste se rovněž mohli dozvědět o úspěšném zakončení jedenapůlročního jednání se Spolkovou republikou Německo o odškodnění pro nuceně nasazené. Ta částka 423 milionů marek je zcela evidentním úspěchem a nemohu dokonce vyloučit i možnost, že poté, co budou vyplaceny všechny registrované české oběti, že by mohly zbýt nějaké peníze na vyplacení i jiných českých obětí nacismu. Zde přicházejí v úvahu například Židé, nuceně nasazení v tzv. Protektorátu Čechy a Morava a podobně.

Rovněž musím konstatovat, že dosavadní jednání s Rakouskem lze hodnotit jako úspěšná. Ten model je poněkud jiný. Někdy dokonce výhodnější, protože oběti budou dostávat 100 % peněz a ne jednotlivé splátky. Zítra v půl třetí bude tady tisková konference k detailům toho, co se do včerejšího dne již podařilo vyjednat, a to jak se Spolkovou republikou Německo, tak s Rakouskem, a v té souvislosti, pokud budete mít zájem, budou poskytnuty detaily, co nás motivovalo vyměnit si nóty s vládou USA, která de facto potvrdila, že ten právní mír, to odškodnění neznamená jakékoli zpochybnění poválečných dohod, a to včetně opatření vůči německému majetku. I z tohoto hlediska musím konstatovat, že se české diplomacii této vlády podařilo něco, o co se dlouho snažily dřívější vlády a musím říct, že marně. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já také děkuji a po tomto úvodním slově dáme slovo i vám.

Jiří Kubík, Mladá fronta Dnes: Já bych se chtěl zeptat pana premiéra, kdy zaplatí pokutu 20 tisíc, kterou mu nařídil soud a proč jste se neomluvil Jozefu Wagnerovi, ačkoli tak soud rozhodl již před rokem a půl.

Miloš Zeman, předseda vlády: Pane redaktore, já vám zaprvé děkuji, že jste svou otázkou demonstroval, proč si o novinářích myslím to, co si myslím a nicméně, protože to byla první otázka tohoto typu, dovolte mi, abych odpověděl poněkud obšírněji.

Zaprvé jsem samozřejmě připraven rozhodnutí soudu respektovat, ať je jakékoli, pokud mi toto rozhodnutí bude doručeno. Já jsem novináře informoval, byť bez jakéhokoli mediálního ohlasu, že zhruba před rokem jsem požádal jistého advokáta, jehož jméno zatím nebudu uvádět, aby za mě podal odvolání proti původnímu rozsudku a tento advokát mně teprve před asi dvěma měsíci dopisem sdělil, že toto odvolání údajně zapomněl podat, omluvil se mi a uvedl, že to zavinila jeho brigádnice v advokátní kanceláři.

Za druhé, dověděl jsem se pouze z novin, že pan Wagner podal jakousi žádost o provedení výkonu rozhodnutí a že mně údajně měla být doručena na moji domácí adresu, tedy na adresu mého trvalého bydliště. Chci jasně prohlásit, že žádná taková doručenka se nikdy v poštovní schránce neobjevila a i když nejsem příliš podezřívavý člověk, kladu si otázku, zda neexistuje souvislost mezi opomenutím onoho advokáta a mezi údajným doručením či nedoručením této žádosti. Takže znovu opakuji, že nebudu reagovat na zprávy tisku, protože ty pro mě nejsou směrodatné. Budu reagovat na rozhodnutí soudu, až ho běžnou cestou, jako každý občan tohoto státu, dostanu a prozatím nechci konstruovat hypotézu, že se jedná o poněkud naivní provokaci, protože si myslím, že si každý udělá svůj obraz sám. A teď bych prosil inteligentnější otázky.

Janík, Národná obroda: Pane premiére, jste si už vědom něčeho, co vláda za své čtyřleté období nedokáže splnit? A druhá otázka, jestli byste se mohl vrátit k vyrovnání se Slovenskem a k perspektivě česko-slovenských vztahů.

Miloš Zeman, předseda vlády: Pokud jde o vaši první otázku, jak dobře víte, tato vláda je menšinová a tato vláda může předložit parlamentu zákony, ale nemůže samozřejmě, jako menšinová vláda, zajistit, že tyto zákony projdou. Já už jsem zde ve svém úvodním slovu uváděl některé zákony, které nám neprošly, znovu musím opakovat, že z hlediska našeho přibližování se EU je reforma soudnictví neobyčejně významná, že pokud jde o občanský soudní řád i o obchodní zákoník a některé další zákony, máme tyto kroky bohudík za sebou, ale pokud jde o trestní řád a trestní zákon, tam, jak víte, to v parlamentu uvázlo.

Stejně tak mohu konstatovat, že vláda jako menšinová nemůže samozřejmě zaručit, že projde zákon o kontrole zbraní a střeliva, třebaže jsme ho předložili do poslanecké sněmovny již dvakrát a někteří fanatici amerického modelu, který je mimochodem samotnou Clintonovou administrativou nyní opouštěn, tento zákon zablokovali, třebaže EU, a ministr zahraničí to může potvrdit, nám jednoznačně říká, že se nemůžeme stát členy EU, pokud nepřijmeme tento zákon, protože jinak by si k nám občané EU jezdili kupovat bez téměř jakéhokoli omezení střelné zbraně.

Znovu opakuji, podobně jako v případě pana Jozefa Wagnera, že nepodléhám příliš velké podezřívavosti, nicméně zaráží mě, že některá legislativní opatření typu majetkových přiznání nebo registračních pokladen byla touto poslaneckou sněmovnou zamítnuta. My samozřejmě nemůžeme zaručit, že budou přijata. To je zhruba odpověď na vaši otázku.

Dovolte mi ještě poslední a naprosto nevinnou poznámku. Já jsem opravdu přesvědčen o tom, že jestliže v rámci zákona o majetkových přiznáních vyžadujeme od osob s majetkem nad 10 milionů korun, v případě rodiny nad 20 milionů korun, aby specifikovali způsob jak tento majetek nabyli, aniž by byli postiženi jakoukoli majetkovou daní, která je například ve Švýcarsku a v dalších zemích, že se pouze snažíme zjistit, zda tento majetek nebyl nabyt nelegálním způsobem. A přiznávám se, že mě poněkud zaráží, jestliže v rámci ochrany osobních dat nebo jakýchkoli jiných záminek je tento zákon vetován, když přitom při výplatě sociálních dávek musí žadatel o sociální dávky prokázat svoji majetkovou situaci. Takže tam toto veto neexistuje.

Pokud jde o slovensko-české vztahy, já se domnívám, že jsou vynikající, že jsme opět splnili jeden z důležitých bodů, tzn. dosáhli jsme výrazného zlepšení vztahů se Slovenskou republikou a jsem s tím velmi spokojen. Mluvil jsem o tom již mnohokrát při příležitosti návštěvy slovenského premiéra zde a nemám co nového bych k tomu dodal.

Daniel Takáč, televize Prima: Dobrý den, mám otázku na pana místopředsedu Mertlíka. Vy jste tady mluvil, že jedna z těch nesplněných částí je deregulace nájemného, že na tom budete pracovat. Tedy jak rychle, jakým směrem a co to jsou nová pravidla regulace v této oblasti? Tak nějak jste to tuším řekl. Děkuji.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Děkuji, ten nesplněný úkol není nesplněným úkolem v tom smyslu, že bychom nepostupovali dostatečně rychle, pouze to byl úkol projektovaný pro druhou polovinu volebního období, konkrétně od 1. ledna 2002 musí v ČR být opuštěn dosavadní systém regulace nájemného na základě vyhlášek ministerstva financí, které vycházejí z hospodářského zákoníku, který ve své většině už dávno neplatí, ale v některých bodech ano a musí být zaveden nový systém regulace, který bude upravovat ochranu nájemníků před možností zneužití /nesrozumitelné/ ze strany majitelů nájemních domů. To je systém, který je obvyklý ve všech civilizovaných zemích. My, a teď mám na mysli ministerstva financí a pro místní rozvoj, v jejichž kompetenci je příprava toho příslušného zákona, jsme se inspirovali především modelem, který funguje v Německu a kde ta regulace je založena na tzv. cenovém zrcadle. To je určitý systém místně obvyklých cen, jejich celonárodní přehled v Německu existuje a předpokládám, že bude existovat i u nás, kdy podle té místně obvyklé ceny se určí určitým smírčím způsobem cena nájemného pro případ, že se nájemce a pronajímatel nedokáží dohodnout. To je určitá pojistka proti tomu, aby jedna nebo druhá strana nebyla neoprávněně vydírána svým obchodním partnerem. Jde tedy o přípravu zákona o nájemném, který by měl být schválen na úrovni vlády v podzimních měsících tohoto roku, nedávno o něm jednala vláda v podobě věcného záměru a ze stanoviska legislativní rady vlády, které bylo schváleno vládou, vyplývají jasné mantinely, jakým směrem by se ten zákon měl ubírat, především jak by mělo být to tzv. zrcadlo konstruováno.

Jitka Götzová, Právo: Pane premiére, můžete říci, kolik vláda hodlá věnovat na školství? Koncem května jste na tiskové konferenci hovořil o částce 17 miliard. Vaši kolegové z vlády se k tomu v poslední době nějak příliš nehlásili. To byla první otázka. A druhá, EU uvolnila finanční prostředky pro země střední a východní Evropy na dopravní projekty, ale ČR v tomto seznamu nefiguruje. Nezkomplikuje to situaci při řešení a realizaci našich dopravních projektů? Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády: Paní Götzová, i novináři mají právo na to být informováni, když mají sami informovat. Nevím, zda jste byla na tiskové konferenci, kde nikoli já, ale ministr školství uváděl, že v předběžných návrzích, které přicházejí od jednotlivých resortů a které budou vládou projednávány při projednání celkového zákona o státním rozpočtu, je návrh ministerstva školství na zvýšení o 17 miliard z dnešních přibližně 72 miliard, pokud se nepletu. To znamená, že tento návrh bude projednáván ve vládě při pravidelné přípravě státního rozpočtu a samozřejmě, že, aniž bych se vyjadřoval k výsledné částce, opakuji znovu, a to jsem řekl na tiskové konferenci já, že školství je rozpočtovou prioritou číslo jedna této vlády, jak ostatně vláda na svém nedávném zasedání schválila.

Pokud jde o druhou otázku, domnívám se, že je to otázka, která by měla být adresována na ministra dopravy, nejsem si jist, zda premiér je cosi jako univerzální ministr, který by měl zodpovídat za všechny dotazy. Nicméně, protože pomoc EU, včetně programů ISPA, SAPARD a podobně, má tak trochu na starosti pan místopředseda Kavan, zeptám se ho, zda i on se k tomu nechce vyjádřit.

Jan Kavan, místopředseda vlády: Já bych byl rád, kdybych to měl na starosti jen tak trochu, jak jste říkal, pane premiére, vy jste mi to dal na starost prakticky zcela. My se tím budeme zabývat dnes odpoledne na zasedání Vládního výboru pro evropskou integraci a je pravda, že naše projekty předložené jak v rámci ISPA, tak v rámci SAPARD nebyly zatím evropskou komisí schváleny. Důvodů je pro to několik včetně značného zdržení i na straně Evropské komise, které trvalo velmi dlouho, než nám sdělila přesná kritéria, na jejichž základě lze ty projekty předkládat.

Na druhé straně nijak nepředstírám, budu o tom hovořit dnes odpoledne s ministry, členy Vládního výboru pro evropskou integraci, že došlo k jistému zpoždění i na naší straně, ale nechtěl bych předjímat závěry tohoto jednání. Každopádně vás mohu ujistit, že se budeme snažit jak v rámci projektů SAPARD, tak v rámci projektů ISPA značnou část těch peněz získat. Vina v této chvíli, a hodně to zjednodušuji, protože si chci nechat něco i na odpoledne po zasedání výboru, tak asi na 50 % mezi těmito resorty ministerstva zemědělství, dopravy a do jisté míry, když tu máme ministra financí, i ministerstva financí, kde došlo ke zpomalení registrace té platební agentury, to se týká spíše projektů SAPARD. Ale zatím bych nebyl ochoten dojít k závěru, že to znamená, že je nedostaneme, že žádný ten projekt nebude schválený a protože to zpoždění Evropské komise se týkalo i ostatních kandidátských zemí, ta zpráva, co proběhla v novinách, nebyla zcela přesná. V podstatě podobné problémy mají všechny kandidátské země. Budeme s Evropskou komisí o tom jednat.

Lucie Bradáčová, Bloomberg: Pan ministr Mertlík ve svém úvodním slově nehovořil o privatizaci a předpokládám, že vláda se nevzdává plánů na privatizaci. Chtěla jsem vás požádat, abyste upřesnil kdy a co hodláte privatizovat? Děkuji.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já jsem hovořil o věcech, které budou zajímavé z koncepčního hlediska a říkal jsem to také proto, že vládě bývá v poslední době vyčítáno, poté, co se neprokázalo, že škodí této zemi, že je vládou udržovací a nedělá žádné reformní kroky, takže já jsem se pokusil ze své kompetence, tj. z okruhu činnosti ministerstva financí uvést několik oblastí, které považuji za velmi zásadní ve smyslu reformním a koncepčním. Jsou to hluboké zásahy do stavu jakým jsou v současnosti řízeny veřejné finance, proto jsem je uvedl.

Co se týče privatizace, nezbývá mi než potvrdit, že platí naše záměry, byť může docházet k různým zpožděním, jako je tomu například v případě Komerční banky. Tady bych si dovolil upozornit na to, že de facto nedojde ke splnění jednoho ze dvou kvantifikovaných bodů programového prohlášení vlády v ekonomické oblasti. Byly tam dva termíny:

1. do konce roku 1999 předložit na úrovni vlády záměry v oblasti deregulace energetiky a telekomunikací. Obojí předloženo bylo, telekomunikační zákon byl schválen, energetický zákon je projednáván v poslanecké sněmovně.
2. druhým takovým termínem bylo dokončit privatizaci bank do konce roku 2000. Dnes je zřejmé, že v důsledku kauzy BCL a potřeby velmi důkladně a do poslední položky detailně prověřit portfolio aktiv Komerční banky, ten termín bude posunut zhruba o čtvrt roku, nicméně se nic nezměnilo na velmi silném úsilí a odhodlání vlády kvalitně zprivatizovat jak Komerční banku, tak samozřejmě celou řadu dalších podniků, teď jsem hovořil pouze o bankovnictví.

Obecně platí privatizační harmonogram, který byl naposledy vládou schválen tuším na počátku tohoto nebo na konci loňského kalendářního roku, teď už nevím přesně, s tím, že v jednotlivých případech se posouvají termíny podle toho, jak se vyvíjí ekonomická situace daných institucí, protože privatizace zejména velkých společností typu Český Telecom, České radiokomunikace a řada dalších představuje obrovské množství technických a právních problémů, kdy nelze zcela přesně programovat ten časový harmonogram, ale obecně se na našich plánech nic nemění.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Děkuji. Já jsem se pana premiéra chtěl zeptat na to ? vy jste srovnával lidi, kteří by měli podávat majetková přiznání s těmi, kteří žádají o sociální dávky. Už jenom v tom je trošku rozdíl, protože ti lidé, kteří by měli podávat majetková přiznání o nic nežádají, tím pádem by neměli mít tolik důvodů zveřejňovat své osobní majetkové poměry. To je otázka jenom čistě na okraj. Druhá otázka se týká dnešního průzkumu IVVM a souvisí s působením vlády. Vláda je menšinová, ale přibližně 60 % obyvatel nesouhlasí s opoziční smlouvou a ten podíl od loňského roku vzrostl o 10 %. Co vy na to? Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády: Tak zaprvé, ten průzkum jsem sice ještě neviděl, protože jsem měl dnes dopoledne řadu jednání, nicméně věřím vám, že tento průzkum existuje, a pouze mohu znovu opakovat svůj názor, že jsme-li vyzýváni ke konsensu, tedy k dohodě mezi politickými stranami, pak je poněkud absurdní, když se dvě nejsilnější parlamentní strany dohodnou, že se to stává předmětem kritiky. Nicméně znovu opakuji, že opoziční smlouva, zejména po schválení volebního zákona, je fakticky termínována do června 2002 a voliči sami se budou muset rozhodnout, a to jim volební zákon umožňuje, kterému politickému subjektu dají přednost. Takže já bych nedémonizoval opoziční smlouvu. Mnohokrát jsem řekl, že čtyřkoalice měla možnost mít premiéra, polovinu míst ve vládě a právo veta, a tuším, že jsem uvedl právě v dnes publikovaném rozhovoru, že ona mediální kampaň proti opoziční smlouvě mně připadá jako výkřiky vraha rodičů, který se před soudem hájí, že je sirotek.

Josef Kopecký, Zemské noviny: Odboráři zastupující zaměstnance rozpočtových a příspěvkových organizací dali najevo, že je pro ně nepřijatelná nabídka vlády, že by se objem mzdových prostředků v příštím roce pro ně měl zvýšit jenom o 4,5 %. Chtěl jsem se zeptat, co s tím vláda hodlá dělat, jestli nabídnete státním zaměstnancům více peněz a zda v této souvislosti ještě platí, že učitelé dostanou přidáno 15 % na tarifních mzdách, když není jisté o kolik se bude zvyšovat?

Miloš Zeman, předseda vlády: Bylo jednání za účasti ministra školství s předsedou školských odborů, kde jsme diskutovali různé varianty zlepšení platových podmínek učitelů respektive pedagogických pracovníků, a to jak v tarifní, tak případně v mimotarifní složce. V každém případě se domnívám, že stejně tak jako v minulém roce, budou i odborářské požadavky předmětem jednání, které povede místopředseda Špidla a proto považuji jakákoli předčasná prohlášení před ukončením tohoto jednání za málo odpovědná.

Viktor Gomes, Bridge News: Já jsem se chtěl zeptat pana ministra Mertlíka, jak probíhá společně s ministerstvem průmyslu a obchodu příprava návrhu koncepce privatizace v energetickém sektoru a kdy si myslíte, že to bude předloženo vládě?

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Situace je taková, že v současné době probíhá připomínkové řízení k materiálům, které byly zpracovány, čili do vlády to půjde po skončení onoho připomínkového řízení, předpokládám, na konci srpna nebo na začátku září, až začne podzimní, řekl bych, sezóna zasedání vlády. Do pozítří by se to už nestihlo.

Sylva Šporková, Lidové noviny: Chtěla bych se, pane premiére, zeptat, v souvislosti s hodnocením vaší vlády se hovoří o tom, nakolik je současný ekonomický růst způsoben konkrétními kroky vaší vlády a nakolik celkovým ekonomickým oživením v Evropě a ve světě. Jak byste tento podíl vyjádřil vy?

Miloš Zeman, předseda vlády: To je obecně rozšířená iluze, na kterou už jsem několikrát odpovídal. Nejdříve nám naši kritici říkali, že za naší vlády dojde k ekonomickému propadu a když tento propad nenastal, přesněji řečeno, když se ho po určité setrvačné periodě podařilo obrátit do pozitivní tendence, tak si našli jakousi alibistickou výmluvu, že za to může světová konjunktura nebo jakýsi poněkud imaginární ekonomický cyklus.

Já se vám to pokusím, paní redaktorko, popsat nikoli procenticky, ale na naprosto konkrétních číslech:

Zaprvé v Německu byla v roce 1998, a Německo je považováno za motor evropské ekonomiky, taková situace, že přírůstek HDP byl tuším 2,2 %, zatímco v roce 1999 tento přírůstek klesl na 1,4 %. Z toho logicky vyplývá, že tam došlo k ochabnutí ekonomické dynamiky. Přesto v roce 1998 HDP v ČR klesl o 2,7 %, zatímco v roce 1999 už jenom o 0,2 %. Z toho naprosto jednoznačně vyplývá, že německá konjunktura neměla prokazatelný výrazný vliv na celkovou ekonomickou dynamiku ČR, čímž vůbec neříkám, že je to faktor, který lze podceňovat. Jde spíše o to, že tam nedošlo k žádnému dramatickému zvratu, před tím krize a nyní boom, je to víceméně plynulý vývoj.

Druhý argument, který bych rád uvedl, a který jsem již uváděl v nějakém televizním rozhovoru zní takto: Příliv zahraničních investic do ČR byl ještě před dvěma lety v přepočtu na obyvatele podstatně nižší než například v Polsku nebo v Maďarsku. Dnes je ČR v přepočtu na obyvatele na prvním místě mezi těmito tranzitivními zeměmi ve střední Evropě z hlediska přílivu zahraničních investic, a to nepochybně díky vládním investičním pobídkám, proexportní politice a dalším naprosto konkrétním opatřením. Takže já se domnívám, že stejně tak jako jakákoli vláda je hodnocena podle vývoje základních makroekonomických agregátů, samozřejmě včetně životní úrovně, tak by měla být hodnocena i vláda ČR. Já se samozřejmě naprosto nezříkám odpovědnosti za případné ekonomické neúspěchy, pouze konstatuji, že je poněkud ubohé, když ekonomické úspěchy této vlády opozice vydává za jakýsi důsledek ekonomické konjunktury. V takovém případě byste totiž, paní redaktorko, skutečně nevysvětlila ekonomický pád Klausovy vlády, který odstartoval od roku 1996. Tímto byste mírně připomínala komunistické agitpropčíky, kteří kdysi říkali, že pokud nejdeme dopředu příliš rychle, tak je to zásluhou úkladů imperialismu, který se snaží svými světovými ekonomickými manévry zmařit naše úsilí.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Takže na tuto notu světových ekonomických manévrů končím tuto výroční tiskovou konferenci, přeji vám hezké odpoledne a jenom připomínám, že zítra v půl třetí je zde tisková konference k praktickým otázkám odškodnění nuceně nasazených za účasti ministra zahraničních věcí.