Historie minulých vlád

Tisková konference předsedy vlády ČR Miloše Zemana a předsedy vlády SR Mikuláše Dzurindy u příležitosti jeho oficiální návštěvy v ČR, která se konala 7. října 1999 na Úřadu vlády ČR

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji hezké odpoledne. Vítejte na této tiskové konferenci, která se koná při příležitosti oficiální návštěvy předsedy vlády SR pana Mikuláše Dzurindy. Protože pan premiér Dzurinda je v ČR velmi vzácným a vítaným hostem, dostane dnes slovo jako první.

Mikuláš Dzurinda, předseda vlády SR: Děkuji. Vážený pane premiére Zemane, dámy a pánové, dovolte, abych v úvodu této tiskové konference vyjádřil upřímnou radost z toho, že mohu dnes a zítra vykonávat oficiální návštěvu ČR, že se mohu radovat nejen z této skutečnosti, ale především z obsahu a způsobu, jakým se rozbíhají naše vzájemné vztahy mezi SR a ČR. Z vaší strany bude zřejmě velké očekávání, že budeme hovořit hlavně o minulosti, ale dříve než se k ní vyjádřím, chci říci, že podstatnou část našich rozhovorů tvořily otázky budoucnosti a přítomnosti našich vztahů.
Mezi SR a ČR je mnoho věcí, ale i mnoho věcí je před námi. Jednou z těchto našich společných věcí je zakotvit obě naše země v kulturním vyspělém společenství EU a je potěšitelné, že při naplňování této výzvy se vzájemně SR a ČR podporují. Chtěl bych ocenit mnoho dohod a smluv, které vznikly v období, kdy je premiérem pan Miloš Zeman. Chtěl bych ocenit podporu ČR v úsilí SR dohnat zameškané, hlavně z pohledu našich integračních ambicí do Severoatlantické aliance a Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj.
Moje návštěva v Praze trvá sice jen několik hodin, ale přinesla už i první konkrétní výsledky. První z těchto výsledků je vzájemně odsouhlasené společné prohlášení předsedů vlády ČR a SR při příležitosti mé oficiální návštěvy v Praze ve dnech 7. - 8. října tohoto roku. Toto prohlášení, jak jsem byl informován, už máte k dispozici. Zároveň mi dovolte, abych oznámil, že jsme se s panem premiérem Zemanem dohodli na jednom prvním, celkem konkrétním, výsledku, který by měl posunout problém vzájemného majetkového vypořádání bývalé ČSFR. Dohodli jsme se, že zítra dopoledne dojde, zde v Praze, k podpisu dohody o vypořádání akcií Komerční banky a Všeobecné úvěrové banky tak, že majitelem akcií Komerční banky, které dnes vlastní SR prostřednictvím FNM, přejdou do vlastnictví FNM ČR a akcie Všeobecné úvěrové banky, které vlastní FNM ČR přejdou do vlastnictví FNM SR. Tato dohoda bude dnes večer precizovaná a technicky ukončená a podepíší ji představitelé FNM zítra dopoledne v Praze.
Pevně věřím, že toto je celkem konkrétní začátek toho závěrečného procesu, který povede v krátkém čase tak, jak je to uvedené v našem politickém prohlášení, k definitivnímu vypořádání našich vztahů 24. listopadu. Děkuji za pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. A nyní premiér Zeman.

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Dámy a pánové, dovolte mi, abych začal poněkud netradičně. Ve stejný den, kdy se setkávají premiéři SR a ČR, se na moravsko-slovenském pomezí setkávají i představitelé regionu východní Moravy s regionem středního Pováží, aby založili první slovensko-český euroregion v naší historii. Myslím si, že založení tohoto euroregionu je symbolem naší společné vůle vstoupit do EU a myslím si také, že komunální politici, kteří tuto aktivitu zahájili, by měli být následováni i centrálními politiky, kteří by měli odstranit některé překážky, které se až dosud od rozdělení Československa, tedy za dobu šesti let, odehrávaly v našich vzájemných vztazích.
Dovolte mi, abych vysoce ocenil "ústretový" krok slovenské vlády a osobně premiéra Dzurindy ve věci vypořádání majetkových nároků, týkajících se na jedné straně Komerční banky a na druhé straně Všeobecné úvěrové banky. Dovolte mi, abych vyjádřil naději, že koncem listopadu, kdy mám navštívit SR, bude uzavřena jakási generální dohoda, která tuto minulost uzavře na základě obecně sdílených principů takovým způsobem, aby nezatěžovala naše vzájemné vztahy a abychom se mohli soustředit na náš budoucí vývoj a na budoucí spolupráci.
A konečně, dovolte mi vyjádřit naději, že na základě roční zkušenosti spolupráce obou nových vlád v SR i ČR, spolupráce, která je charakterizována kontakty v oblasti kultury, školství, hospodářství, sociální oblasti i dalších témat, dojde k tomu, že naše vztahy budou, nikoli pouze deklarativně, ale i fakticky opravdu nadstandardní, jako vztahy dvou dobrých sousedů, jejichž společným zájmem je vstup do NATO a do EU.
A protože bych to nebyl já, abych toto oficiální prohlášení nedoprovodil jakýmsi bonmotem, dovolte mi nakonec jisté prohlášení. Kdykoli přijímám zástupce NATO nebo EU nebo kdykoli jednám v Bruselu či v jiných zemích, tak říkám: "Podívejte se na mapu. Máte zájem na tom, aby byly opevněny Polsko-Slovenské hranice? Máte zájem na tom, aby byly opevněny Česko-Slovenské hranice? Máte zájem na tom, aby byly opevněny Maďarsko-Slovenské hranice? O co jednoduší je, v souvislosti se Shanganskými dohodami snížit nežádoucí propustnost Slovensko-Ukrajinských hranic, které jsou pouze 90 kilometrů dlouhé nebo chcete-li krátké." A myslím si, že moji západoevropští i američtí partneři na tuto argumentaci velice dobře slyší.
Chtěl bych tedy popřát SR, aby se, stejně tak, jako ČR, stala v dohledné době členem Severoatlantické aliance. Chtěl bych popřát SR, aby se, pokud možno ve stejné době jako ČR, stala členem EU. Aby mi bylo dobře rozuměno, tím si nepřeji, aby se ČR stala členem EU později, tím si přeji, aby se SR stala členem EU dříve a chtěl bych oběma našim státům a oběma našim národům popřát, abychom se staly členy jedné a téže evropské rodiny a na této evropské platformě se znovu setkaly.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji oběma premiérům a nyní předávám již slovo vám a vašim otázkám.

?, Národná obroda: Předpokládám, že se debatovalo i o tom největším problému, podle české strany dluhu, podle slovenské strany údajného dluhu, ČNB. Jaké je dnešní aktuální stanovisko obou stran k tomu dluhu?

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Doporučuji, abyste si počkali na jednání, které proběhne v Bratislavě 24. listopadu tohoto roku.

Vít Pohanka, BBC: Pokud jste hovořili o budoucnosti a vzájemné spolupráci obou zemí, hovořili jste také o nějakém konkrétním smluvním zakotvení této spolupráce?

Mikuláš Dzurinda, předseda vlády SR: Těžko můžeme dnes mluvit o formalizaci této spolupráce. Možná ten vývoj přines některé potřeby, možná ukotvení celní unie a některé další záležitosti, ale dnes potřeba formalizace není zřetelná. Spíše jde o to, abychom konkrétními činy, vzájemnou výměnou nejen zkušeností, ale možná i dokladů, které je možné využít na jedné, ale i na druhé straně například proto, že naše jazyky jsou velmi příbuzné, napomáhaly po praktické stránce této spolupráci.
Abychom byli aktivní v rozvoji toho, co teď vyklíčilo po parlamentních volbách v říjnu 1998 na Slovensku a to je rozvoj spolupráce v rámci visegrádské čtyřky. Zde bych rád upřel vaši pozornost i na takovou skutečnost, že v květnu tohoto roku se v Bratislavě za velmi aktivní podpory pana premiéra Zemana uskutečnil první summit premiérů visegrádské čtyřky. S velkou radostí očekávám svého kolegu pana Zemana na Slovensku, tentokrát ve Vysokých Tatrách na konci příštího týdne, kde se uskuteční formální summit premiérů visegrádské čtyřky.
S velkou radostí jsem si poslech i informaci pana prezidenta Havla, že 3. prosince se uskuteční, a to je datum, který říká, že to je v předvečer Helsinského summitu EU, se na Slovensku uskuteční i summit prezidentů visegrádské čtyřky. Domnívám se, že takové, celkem praktické kroky a signály jsou o mnoho více než formalizace našeho dalšího postupu.

Pavel Dumbrovský, televize NOVA: Já bych se přece jenom ještě zeptal, i když nás pan Zeman odkázal na listopad, zda jste hovořili nebo se alespoň zmínili o tom takzvaném zadržovaném zlatě v ČR a nebo zda o tom chcete hovořit během těchto dvou dnů? Děkuji.

Mikuláš Dzurinda, předseda vlády SR: Pane Dumbrovský, nemohli jsme se nezmínit, protože to je vlastně záležitost, která je součástí tématu, o kterém je řeč. Chtěl bych říci, že vypořádání se s minulostí kultivovaně a dobře tak, že reputace SR i ČR poroste, je jistým procesem. Procesem, který má etapy, kroky a mě je jasné, že když má být udělán předposlední nebo poslední krok, musí mu předcházet první nebo druhý krok. V tomto smyslu slova je potřeba chápat, že to je jistý proces, i když to datum, časové ohraničení, říká, že to není daleko, ale že to je poměrně krátká doba. Začínáme krokem, který je celkem konkrétní a který jsem vám oznámil.

    Autom. řádkování  Obráze

Pavel Dumbrovský, televize NOVA: Takže jste ustoupili ?

Mikuláš Dzurinda, předseda vlády SR: Pane redaktore, velmi nerad bych s kýmkoli v Praze nebo Bratislavě diskutoval v kategoriích ustoupil x neustoupil, vyhrál x prohrál, vytlačil nebo se poddal. Kdybychom skouzli do těchto kategorií, velmi bychom ublížili zájmům občanů SR a ČR. Je to tenký led, jsou to citlivá témata a chce to jistou moudrost a důvěru a proto bych v těchto kategoriích nerad mluvil. Když to kultivovaně zvládneme, tak 100:1 je jasné, že to bude vzájemně velmi výhodné řešení. Dají se nacházet i tato řešení.

?, polská sekce BBC: Chtěl jsem se zeptat na to datum 24. Listopadu, jestli ta oblast otázek, které uzavřou dělení federace se omezí na obě banky a ten dluh nebo jestli to bude více? Za druhé, jestli bude také uzavřena nějaká smlouva, podle které by žádné další problémy nemohly být v budoucnu vzneseny? Pan Mečiar například mluvil o pohledávkách slovenských firem z válečného období. A třetí otázka, když mluvíte o Shanganských dohodách a východní hranici Slovenska, máte na mysli situaci, kdy by jedna ze zemí nebyla členem EU a jestli je to vůbec možné?

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Odpovím vám velmi jednoduše. Obě dvě strany a oba dva premiéři se zavázali, že v duchu "kosinovského hesla" - Do roka a do dne - vyřeší problémy, které trápily tyto země přibližně šest let. Nechci hodnotit, proč se tyto problémy šest let neřešily. Chci konstatovat odpovědnost obou stran, aby se během jednoho roku a jednoho dne vyřešily a myslím si, že po našem dnešním jednání se to řešení, které by mělo být uzavřeno 24. listopadu mojí návštěvou v Bratislavě, výrazně přiblížilo.
Pokud jde o Shanganské dohody, znovu opakuji svůj názor, že EU i NATO by velice prospělo, kdyby se SR stala jejich plnoprávným členem už proto, že by se ušetřilo na opevnění na uváděných hranicích.

Mikuláš Dzurinda, předseda vlády SR: Já si dovolím doplnit, i když to byla otázka na pana Zemana. Skutečně, čím jsem starší, tím více se dívám na mapu a jde to. Možná, že můj předchůdce vsázel na to, že to je jediná výhoda, protože ten pohled na mapu říká, že buď budou ty hranice dlouhé 1670 nebo 97 kilometrů. Spoléhat se však jen na tuto skutečnost se ukázalo, že nejde. ČR, Polsko, Maďarsko jsou členy OECD, členové NATO. Toto je důkaz, který odpovídá na vaši otázku, jestli je to možné, že to možné je. Je to velký dar, který nám dal bůh, že jsme situovaní tak, jak jsme, ale to samozřejmě nestačí. Musí to být doprovázeno demokratickým vývojem, demokratickým režimem a nebo, když chcete prozaičtěji, plněním Kodaňských kritérií.

Horák, Právo: Mám otázku pro oba premiéry, hovořili jste také o problémech, které máme společné ve vztazích ke třetím zemím? Mám na mysli otázky odškodnění nebo zavedení víz pro některé země jižní a východní Evropy.

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: O těchto problémech budeme hovořit právě na onom setkání "bez kravat" v Tatrách, protože si myslím, že například otázka víz ve vztahu s Ukrajinou je záležitostí, o níž by měli mluvit představitelé obou zemí a koneckonců představitelé Visegradské čtyřky vcelku. Já bych, když dovolíte, rozšířil vaši otázku. Mluvili jsme naprosto otevřeně i o problémech, které jsou v našich vzájemných obchodních vztazích. Chápeme problémy, které pociťuje Slovensko, ve vztahu vůči omezení dovozní komodity, která se zve izoglukóza a věřím, že stejně tak chápe Slovensko naše obavy u komodity, která se zve pivo.
Řekl jsem panu premiéru Dzurindovi, že si velice vážím slovenského vína, zatímco můj vztah ke slovenskému pivu je poněkud rezervovanější.

Dorotková, Slovenská republika: Já bych chtěla vědět, protože akcie Komerční banky a Všeobecné úvěrové banky mají rozdílnou hodnotu, bude se nějak ten rozdíl kompenzovat?

Mikuláš Dzurinda, předseda vlády SR: Otázka, na kterou se ptáte, je řešitelná pouze v celém tom kontextu, který jsem nazval procesem, procesem završení dělení majetku bývalé ČSFR. Chtěl bych vás upozornit na to, že jsme zkoumali otázky, které je třeba v krátkém čase partikulárně dořešit. Kdybychom je zkoumali z pohledu momentální výhodnosti nebo momentního kursu hodnoty akcií, myslím si, že bychom sklouzli do polohy, o které jsem hovořil v odpovědi pro pana Dumbrovského, že vytrhávat jednotlivé věci z kontextu není korektní, správné a kvalifikované. Naopak, korektní, správné a kvalifikované je hodnotit proces jako celek.

Olga Skalková, Hospodářské noviny: Můžete alespoň říci, kolik tam těch akcií je za Komerční banku a za Všeobecnou úvěrovou banku a můžete říci, kdy fakticky dojde k tomu přesunu, kdy se stane majitelem FNM ČR a SR? Je v té smlouvě odkaz co by se stalo, kdyby k tomu nedošlo nebo jak je ta kompenzace podložena?

Mikuláš Dzurinda, předseda vlády SR: Chtěl bych říci, že technické otázky této dohody se precizují a proto bude podepsaná zítra. O odpověď na vaši otázku bych vás odkázal na exaktnější zdroje, protože nemám po ruce počet akcií a neumím vám teď odpovědět. S důvěrou se obraťte po tiskové konferenci na členy slovenské delegace, někteří kývají, že vám dají k dispozici tato čísla.

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Předpokládám, že zítra tu dohodu podepíší, pokud jsem správně informován, předsedové obou FNM. Oni jsou přímo studnicí informací pro Hospodářské noviny i další milovaný tisk.

Denisa Svobodníková, ČTK: Já se přeci jenom zeptám ještě jednou, nemůžete sdělit jakou hodnotu ty akcie mají, protože to je informace, která veřejnost zajímá.

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Paní redaktorko, vy přece dobře víte, že hodnota akcií na burze kolísá každým dnem a já jsem samozřejmě potěšen tím, že hodnota akcií Komerční banky se poněkud v minulých měsících zvýšila a jsem pevně přesvědčen, že k podobné dynamice, byť s jistým časovým zpožděním dojde i v případě akcií VÚP.

Mrázek, Zemské noviny: Jeden odstavec vašeho společného prohlášení mluví o vytváření těch lepších podmínek pro Čechy a Slováky, kteří cestují přes hranici. Z vlastní zkušenosti ale vím, že postoj celníků k lidem hraničí se šikanou. Můžete říct, jaká vize se v tomto ohledu připravuje?

Mikuláš Dzurinda, předseda vlády SR: Je to pro mě poměrně těžká otázka, protože dnes nebyla diskutovaná a to, co jste odcitovali je jistá pasáž našeho společného prohlášení, kde jsou stanovené politické priority oblastí, které sledujeme. Dovolte mi si pomoci zdánlivě nesouvisejícím tématem, kde jsme například v minulosti nedokázali odpovědět, jak to bude s dvojitým občanstvím, ale vždy jsme formulovali náš politický akcent na tuto oblast, protože jsme věděli, že zajímá velké množství lidí na jedné i druhé straně a dnes, po přijetí zákona v ČR a po přijetí konkrétního postupu ministerstva vnitra SR, je tato možnost vyřešená.
Tak i dnes jsme zadefinovali politickou prioritu, aby přechod lidí z jedné republiky do druhé se usnadňoval, abychom pro to vytvářely technické, organizační a jiné předpoklady. Konkrétněji budeme schopni odpovědět až při realizaci této politické deklarace, politického záměru.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, já bych vám chtěl poděkovat za účast, za otázky a přeji hezký večer. Děkuji.