Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 1. listopadu 2000

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, vítejte na další tiskové konferenci. Vláda má dnes na programu celkem 27 bodů, doposud jsme jich projednali 13 nebo 14, jinými slovy jsme přesně v polovině. Seznámíme vás nyní s těmi nejdůležitějšími. Začneme u zákonů. Dnes bude prvním pan první místopředseda vlády Špidla s návrhem zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Děkuji. Velmi stručně: Poměrně velmi dlouhou dobu se vede diskuse o tom, že je třeba vytvořit zákon, který by se týkal státních zaměstnanců, státní služby a že vytvoření tohoto zákona není nějaká teoretická úvaha, ale v podstatě podmínka dobrého fungování státu. To, že nemáme zákon o státní službě je mezinárodně velmi kritizováno včetně kritik ze strany EU.

Vláda dnes tedy schválila návrh zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech. Ve zkratce se tomuto zákonu říká služební zákon. Představa a základní koncepce tohoto zákona je vytvořit profesionální, kvalifikovaný a nestranný sbor úředníků, kteří budou vykonávat státní správu. Tito úředníci budou mít poměrně stabilní postavení, budou mít povinnost se vzdělávat a současně budou pod politickým vedením, které se bude vytvářet vždy na základě vůle projevené ve volbách čili stručně řečeno, ta centrální pyramida bude mít část, která bude politická, tzn. ministr a jeho kabinet, a dále bude profesionální těleso úředníků, služebníků státu. Bezprostřední vzory, o které jsme se opírali, byly vzory francouzské a Spolkové republiky Německo.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Další návrh zákona, který byl dnes schválen je návrh zákona o právech příslušníků národnostních menšin. K tomu pan místopředseda Rychetský.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Budu ještě stručnější. V České republice platí Listina práv a svobod již devět let. Před dvěma lety přistoupila ČR k rámcové úmluvě o právech národnostních menšin a tímto návrhem zákona se naplňují jak ústavní /nesrozumitelné/ na to, aby práva národnostních menšin a jejich příslušníků byly upraveny zákonem, tak se dostáváme do souladu s evropskou rámcovou úmluvou o právech národnostních menšin. Zatím v tomto návrhu zákona není reflektována Evropská charta menšinových a regionálních jazyků, protože, i když vláda ji nedávno stvrdila svým podpisem, nebyla ještě ratifikována, ratifikační proces může ještě delší dobu trvat a neví se v jaké podobě a zda ČR k této chartě přistoupí.

Návrh zákona je velice stručný. V podstatě obsahuje definici toho, co je národnostní menšina a definici toho, kdo je příslušník národnostní menšiny, základy diskriminace pro příslušnost k národnostní menšině v jakékoli formě, svobodnou volbu příslušnosti, právo na sdružování, právo účasti na řešení záležitostí na úrovni obce až na úrovni kraje a vlády s tím, že zákon na úrovni vlády zřizuje radu pro národnostní menšiny a té radě dává pravomoci zejména ve vztahu k vládě navrhovat různá řešení a projednávat všechny věci, které se národnostních menšin týkají.

Dále obsahuje celou řadu individuálních práv jako právo na užívání jména a příjmení v jazyce národnostní menšiny, na dvoujazyčné označení, užívání jazyka národnostní menšiny v úředním styku ve věcech volebních, právo na vzdělání, právo na rozvoj kultury a právo na rozšiřování a přijímání informací.v jazyce národnostní menšiny. K zákonu je připojeno celkem devět přímých novel jiných zákonů.

Zaprvé zákon přestupkový, kde se do tohoto zákona zakotví nový druh přestupku. Toho se dopustí ten, kdo omezí nebo znemožní příslušníku národnostní menšiny výkon jeho práv se sankcí do 5 000 korun. A v zákonech o obcích, krajích, hlavním městě Praze a volebních zákonech se snižují kvóra většinou z 20 % příslušníku menšiny žijící na území na 10 %, aby měly nárok na to, aby například informace o volbách byly dvojjazyčné. Nemyslím hlasovací lístky, myslím ty informace o datu a místu konání voleb a povinnost zřizovat výbory pro věci národnostních menšin v Praze, krajích a v obcích bude tam, kde žije dnes 20 %, a podle té novely 10 % příslušníků nějaké národnostní menšiny z celkového počtu obyvatel.

Dále se navrhuje změna zákona o televizi, změna zákona o rozhlasu, a to v tom, že v těchto zákonech bude řečeno, že návrhy kandidátů na členy rady pro českou televizi nebo rady pro český rozhlas předkládají poslanecké sněmovně kulturní, regionální, politické, odborové, církevní, školské, vědecko-ekologické a národnostní a zájmové organizace a sdružení, tzn., že se rozšiřuje právo předkládat návrhy kandidátů na členy v těchto radách. To je vše, pokud se týče přijatého zákona o národnostních menšinách.

Vláda byla požádána předsedou poslanecké sněmovny, aby se v souladu se zákonem o jednacím řádu vyjádřila k poslanecké iniciativě poslanců Václava Krásy, Cyrila Svobody a dalších na vydání novely zákona o sdružování v politických stranách a hnutích. Tuto iniciativu předložili k novele, která byla v létě právě přijata, a která není ještě ani v účinnosti. Je velice stručná. Chtějí odstranit nové ustanovení o tom, že strana, která nedosáhne více než dvakrát za sebou alespoň 3 % hlasů, nemá nárok na státní příspěvek. K tomuto návrhu zaujala vláda negativní stanovisko vzhledem k tomu, že je čerstvá většinová vůle poslanecké sněmovny přesně opačná. To je vše.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Na pořadu jednání byla i novela trestního řádu, tento bod byl však přerušen a to na 14 dnů, protože je tam potřeba upřesnit roli policie. Co se týče toho čtvrtého návrhu, to byl návrh zákona o veřejných knihovnických a informačních službách, ten bude projednáván na žádost předkladatele, pana ministra kultury, příští týden.

Přejděme nyní k privatizaci, a to k privatizaci plynárenských společností. Pan ministr Grégr.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Dámy a pánové, dobrý večer. Jak jste zjistili jistě z programu, předložil jsem vládě materiál o postupu privatizace plynárenských společností, tzn. Transgas a akcií regionálních plynárenských distribučních společností, zpracovaný v návaznosti na jednání vlády ČR o privatizaci energetického sektoru, které proběhlo 4. října 2000. Navržené usnesení respektuje připomínky členů vlády. Navrhované řešení mimo jiné odpovídá i směrnici EU č. 9830, která stanovuje podmínky podnikání na vnitřním trhu s plynem.

Navrhovaný postup předpokládá zájem silných a úspěšných energetických společností o privatizaci plynárenství v ČR za podmínek regulovaného podnikání a při cílové liberalizaci trhu. Chtěl bych říct, že za soutěžní prostor považujeme Evropu nebo část Evropy, ve které se nachází naše republika - tzn. nejenom samotnou ČR - a ve které jsou distribuční zařízení z nalezišť s Rusku a v Severním moři. Byla diskutována i smlouva Transgasu s ruským dodavatelem a platí nejméně do roku 2012. Ta smlouva je z obchodního hlediska velice výhodná, ale při nesprávné privatizaci by znamenala i určitá rizika. Museli jsme tedy volit takový postup, který poskytne i v tomto směru maximální záruky.

Podstatné je to, že vláda ve svém usnesení bere na vědomí předloženou zprávu o dalším postupu privatizace plynárenského sektoru. Vláda přijala usnesení v trochu obecnější poloze s tím, aby mohl být případně privatizován ještě větší podíl Transgasu, než se uvažovalo v tomto návrhu. V zásadě byly akceptovány principiální zásady, tzn. v prvé řadě státní podnik Transgas přetvořit na akciovou společnost a další zásada - společná privatizace podílu FNM v Transgasu a.s. a současně v plynárenských distribučních společnostech, čili bude se jednat o privatizaci v plynárenství jakožto celku, obdobně jako tomu bylo v elektroenergetických společnostech. To jsou, myslím, hlavní zásady. Nejdůležitější je, že Transgas, a.s. po transformaci na tuto formu bude privatizována společně s podíly v distribučních společnostech tak, aby se jako v elektroenergetice neprodával pouze trh, ale byla zaručena stabilita tohoto významného odvětví.

Tak, jako v elektroenergetice byly vysloveny určité principiální zásady, které by měly být obsaženy ve výběrovém řízení, tzn. zajištění konkurenceschopnosti a stability odvětví v liberalizovaném trhu v souladu s pravidly EU, dosažení optimálních cen plynu pro konečné odběratele a maximalizace výnosu ze státních podílů v privatizovaných společnostech. Ten sociální aspekt zde nebyl zvlášť zdůrazněn, protože je zcela odlišná situace v elektroenergetice a plynárenství, kde počet zaměstnanců je, dá se říct malý a stálý, takže tento aspekt by bylo zbytečné zde jakýmkoli způsobem upřednostňovat.

Předpokládá se, že proběhne výběr asistenční instituce. Do 30. 11. tohoto roku by měly být předloženy vládě ke schválení podmínky pro výběr této asistenční instituce a nabídky, které potom vzejdou z vyhlášených podmínek by měla vláda dostat ke schválení v termínu do 31. 8. 2001. Takže chceme, aby i proces privatizace plynárenství nebyl nějakým způsobem zdržován nebo opožďován.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Vláda dnes též schválila státní program podpory cestovního ruchu. Na rok 2001 bude ten státní program zaměřen formou čtyř podprogramů a já vám ve zkratce řeknu čeho se budou týkat.

Ten první se bude týkat podpory rozvoje měst a obcí se statutem lázeňského města. Je určen na rozvoj a regeneraci lázeňské infrastruktury v majetku města nebo obce. Formou podpory je dotace pro města a obce do výše 50 % celkových předpokládaných rozpočtových nákladů na budování infrastruktury lázeňského cestovního ruchu, a to včetně její údržby a oprav.

Ten druhý program se vztahuje na podporu vlastníků lázeňské infrastruktury, tzn. například lesoparků, parků, pozemních komunikací a drah, kolonád, ubytovacích hromadných zařízení, stravovacích zařízení, a to na budování infrastruktury lázeňského cestovního ruchu ve formě dotace opět až do výše 50 % předpokládaných rozpočtových nákladů na ten konkrétní projekt.

Dále - rozšiřování ubytovací kapacity v kategorii ubytování v soukromí v městech a obcích se statutem lázeňského města. Tento program je určen pro ubytovatele v katastru lázeňského místa na vybudování každého jednoho nového lůžka včetně hygienického stacionáře v kategorii ubytování v soukromí formou dotace, a to ve výši 20 000 korun.

A konečně ten čtvrtý podprogram se týká rozvoje lázeňské turistiky. Je určen podnikatelům a institucím na programy související s tvorbou a realizací nabídky nových produktů lázeňské turistiky. Je zde opět dotace, a to až do výše 50 % předpokládaných rozpočtových nákladů.

Tolik od nás na úvod a nyní přejdeme na vaše dotazy. Jako první se hlásil pan Němec z České televize.

Jan Němec, Česká televize: Měl bych otázku na pana vicepremiéra Špidlu ohledně služebního zákona. Odbory měly k tomuto návrhu výhrady. Podařilo se nějak, řekněme, ohladit ty hrany? To je první otázka.

Druhá otázka na pana vicepremiéra Rychetského a netýká se dnešního zasedání vlády. Pan Bureš se vzdal postu soudce. Můžete potvrdit, že je jediným kandidátem na post ministra spravedlnosti a zda vy sám osobně podporujete jeho kandidaturu? Děkuji.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Zákon o státní službě je mimořádně složitá norma. Vedla se velmi rozsáhlá debata se sociálními partnery. Jádro té debaty byla pozice zákona ve vztahu k zákoníku práce. Vláda akceptovala stanovisko ministerstva práce a sociálních věcí. To znamená, že na základě sociálního dialogu jsme se přiblížili k stanovisku odborů, ale nebylo plně akceptováno.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Pan doktor Bureš předal prezidentské kanceláři a mně, jako ministru spravedlnosti, rezignaci na funkci soudce včera, nikoli dnes, po jednáních, které se mnou vedl, kde jsem mu sdělil, že pan premiér souhlasí s mým návrhem na to, aby se stal příštím ministrem spravedlnosti. A tím je vlastně vše zodpovězeno.

Pavel Dumbrovský, televize Nova: Já bych se chtěl zeptat pana Špidly, zda jste v tom návrhu zákona něco změnili dneska na vládě. A co říkáte tomu, že pravicové strany ostře kritizují to, že chcete zachovat tou definitivou své lidi na těch úřednických postech na další dobu? A pana Rychetského bych se chtěl zeptat, zda uvažujete o odvolání šéfky vězeňské služby nebo jak se díváte na její další setrvání ve funkci.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Ke změnám, ke kterým došlo v projednávání ve vztahu zákona ve vládě: Ty změny byly velmi malé. Snad významná je jedna jediná, a to je, že se souhlasilo s tím, že pracovníci zahraniční služby budou mít ještě zvláštní příplatek, který bude souviset s hodnostmi, které v té zahraniční službě získají, jako je velvyslanec, vyslanecký rada a podobně. To je k této věci.

Pokud jde o obsah pojmu definitiva, to je velmi složitá záležitost, ale musím říci, že odbory nás naopak kritizují, že otevíráme prostor pro to, aby došlo k výměnám zaměstnanců, že naopak nepetrifikujeme tuto možnost. A právě proto, že jsme předvídali určitým způsobem onu námitku, že se nebudeme snažit zachovat své lidi ve správě - což kdyby byli nekvalifikovaní, tak by to byl nesmysl samozřejmě - tak proto, že jsme předpokládali tuto námitku, tak v zákoně je v podstatě tříleté přechodné období. Čili tu konečnou fázi, ten konečný výběr bude dělat jiná vláda, než tato vláda a zákon také bude účinný v tom smyslu stability onoho tělesa až po tomto přechodném období.

Snad ještě jedna poznámka: To správní těleso není bezvýznamně malé, v celém rozsahu se to týká asi 50 tisíc lidí dohromady. Jistě uznáte, že sociální demokracie, stejně tak jako ODS, má menší počet lidí. Čili většina těch lidí nejsou sociální demokrati.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Možná ještě jedna poznámka. Ten zákon se netýká osob, které pracuji v tom nejbližším okruhu, řekněme, jednotlivých ministrů, například poradců, ani mluvčího vlády. Jakmile se mění vláda, poradci nebo mluvčí vlády odcházejí s tou vládou.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Já jsem si své definitivní rozhodnutí ohledně generální ředitelky vězeňské služby vyhradil. Ta výhrada trvá, rozhodnu se v průběhu několika dnů, nejpozději do poloviny příštího týdne.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Já bych se pana vicepremiéra Špidly zeptal na ten zákon o státní službě z titulu lustračního zákona, který vlastně má pozbýt platnosti v době účinnosti toho zákona. Alespoň tak je to, jestli se nemýlím, v novele lustračního zákona. Jakým způsobem se tedy zabrání těm, dejme tomu, nežádoucím osobám, aby působily ve státní službě, když nebude platit lustrační zákon?

Potom pana ministra Grégra jsem se chtěl zeptat, kolik by si stát měl v Transgasu vlastně ponechat? Součet je 66 % maximálně privatizace a zbytek tedy patrně zůstane státu. Nebo se počítá s další privatizací? Jaký postup té privatizace bude? Upřesňující otázka - jestli toho 31. srpna jsou nabídky pro výběr toho privatizačního poradce, nebo nabídky už pro privatizaci? A třetí otázka - předpokládaný výnos z privatizace plynárenství. Děkuji.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Já ocituji jenom dvě klíčová ustanovení a potom předám slovo panu místopředsedovi Rychetskému., protože on byl určitým způsobem tvůrce té koncepce v průběhu projednávání. Paragraf 32 - předpokládá, že do služby nelze jmenovat fyzickou osobu podle věty první, u které nelze prokazatelně předpokládat, že bude ve službě dodržovat demokratické zásady ústavního pořádku. Paragraf 44 - na služební místo představeného nelze jmenovat státního zaměstnance, který se provinil porušováním lidských práv a svobod. Čili tam je ta způsobilost ve smyslu vztahu k lidským právům, vztahu k demokracii a k ústavnímu systému definovaná v několika paragrafech.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Předpokládá se, že do 31. srpna 2001 by mělo být předloženo vládě vyhodnocení předložených nabídek, které provede poradenská instituce s příslušnými členy vlády. A vláda by měla toto obdržet do 31. srpna 2001. To znamená vybrat už potencionální investory.

A pokud se týká Transgasu jakožto celku, to právě, jak jsem říkal, že vláda si jaksi uvolnila v tomto směru ruce, to znamená, že řekla, že to může být více než 50 % a jako krajní hranice bylo hovořeno o tom, že by to mohlo být až 97 %. To znamená 3 %, která podle nového obchodního zákoníku umožňují svolávat nebo respektive vznést požadavek na svolání mimořádné valné hromady. Ale právě o těchto věcech se bude jednat ještě a vyhodnocovat právě s vybranou asistenční firmou.

A předpokládaný výnos - to snad neočekáváte, že vám na to budeme odpovídat. Já si myslím, že v tomto směru už byla učiněna řada chyb a vždycky, pokud se předem řekne očekávaný výnos, tak to snižuje samozřejmě tu nabídku. Takže očekáváme výnos velice značný.

Josef Petrů, Právo: Já mám otázku na pana vicepremiéra Špidlu. Jak bude vláda reagovat na nadcházející blokády česko-rakouských hranic, které se zas chystají?

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: To nebylo předmětem jednání vlády, takže se k tomu nemohu vyjádřit.

Josef Kopecký, Zemské noviny: Já bych se chtěl zeptat pana ministra průmyslu, jestli vláda schválila jeho návrh na prodloužení těžby uranu v dole Rožná.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: To je teprve na pořadu.

Lucie Bradáčová, Bloomberg: Dotaz na pana ministra Grégra. Má stát ve všech plynárenských distribučních firmách majoritu, nebo to bude analogické prodeji energetik, ve kterém se budou dohromady prodávat jenom ty distribučky, ve kterých stát tu majoritu má? Případně, kdybyste je mohl jmenovat.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Stát nemá ve všech majoritu, ale předpokládá se, že bude prodávat celý podíl, který v distribučních společnostech je, ať už tam má majoritu nebo nemá.

Markéta Reedová, Financial Times: Jestli tomu dobře rozumím, poradce se tedy bude vybírat v otevřeným tenderu nebo výběrovým řízení a potom tedy nějakým způsobem navrhne, jakým způsobem bude privatizováno s tím, že bere v potaz to, že by to mělo být prodáno jako jeden balík. Rozumím tomu správně?

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Ano, je to tak.

Markéta Reedová, Financial Times: Já jsem totiž četla někde v médiích o dvou kolech.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Není to vyloučeno, ale není to stanoveno.

Klímová, Mladá fronta Dnes: Já bych ještě také k té privatizaci. Jestli v případě distribučních společností budete prodávat ty balíky, které tam má stát najednou, protože byl návrh, že by to bylo 34 % v prvním kole a potom že by bylo další kolo na ten zbytek. Jestli tedy se počítá s touto variantou.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Já jsem už říkal, že vláda chce rozvolnit zatím ten názor. To znamená, že to může být jak těch 34 %, tak to může být zcela najednou. To znamená, veškerý podíl, který stát ještě drží v distribučních společnostech, že bude prodáván společně s balíkem Transgasu.

Klímová, Mladá fronta Dnes: Předkládalo na vládu svůj návrh privatizace ministerstvo financí? A pokud ano, hlasovalo se o něm? A pokud ano, tak jak vůbec hlasování o privatizaci dopadlo?

Miroslav Špidla, místopředseda vlády: Návrh ministerstva financí nebyl na programu, tudíž se ani neprojednával, ani se o něm nehlasovalo.

Radek Narovec, Reuters: Já bych se ještě chtěl zeptat pana ministra Grégra, jestli se předpokládá, že nějaké akcie Transgasu budou kótovány na burze a jestli je myšleno i na nějaké omezení ve smyslu, že Transgas by nezískalo konsorcium několika strategických partnerů.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Takže odpověděl bych jednoznačně, že může být partnerem potencionální investor i konsorcium. Samozřejmě, že budeme velice pečlivě vyhodnocovat kvalitu zájemců. A pokud se týká kótování na burzách a podobně, tak to není předmětem tohoto kroku.

Viktor Gomez, Bridge News: Já jsem se chtěl zeptat, jestli máte termín na přetvoření Transgasu do akciové společnosti. A jestli budete mít veřejný tender na ty podíly anebo jste se tím nezabývali?

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Teď je předložený návrh ministerstva průmyslu a obchodu na ministerstvo financí na přetvoření státního podniku Transgas na akciovou společnost, a tam je myslím termín od tří do pěti měsíců od předložení návrhu. Návrh jsme tam předložili včerejším dnem, ale předpokládá se tedy, že by to začalo běžet, dá se říct, v tento moment.

Hana Kadečková, Právo: Já mám jenom upřesňující dotaz. Chtěla jsem se zeptat, zda skutečně v roce působnosti služebního zákona skončí zákon lustrační, zda to tak bude. Děkuji.

Miroslav Špidla, místopředseda vlády: To je otázka, která je samozřejmě otevřena, protože jakkoliv při odborných debatách jsem celkem rád, že obvyklé hodnocení bylo, že v současné době je to nejlepší předloha, která byla kdy předložena, tak přesto půjde do parlamentní debaty, která bude velmi zevrubná, velmi důkladná a předpokládám, že prakticky každý z paragrafů bude podroben zkoumání a výsledek bude znám teprve poté, co se zvednou ruce poslanců při posledním hlasování, a to i v této velmi citlivé otázce.

Toto je velmi citlivá otázka, o které mohu prohlásit, že předběžná jednání jasně ukazují, že bude předmětem politické debaty. Můj názor je, že by bylo správné, aby služební zákon lustrační zákon nahradil. Zda se tento názor prosadí při parlamentním vyjednávání, to samozřejmě nemohu vůbec předvídat.

Oldřich Přibík, Týdeník Zemědělec: Zajímalo by mě, jak dopadla jednání o třech zemědělských bodech, které předkládal ministr Fencl.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Zatím byl projednán Návrh řešení půjček, návratných finančních výpomocí poskytnutých v letech 1991 - 1995 a to bylo vzato na vědomí.

To znamená, že ten návrh umožní příjemcům rozložení respektive odložení splátek po splnění určitých podmínek na jeden až tři roky.

Jitka Götzová: Zajímalo by mě, pane vicepremiére Rychetský, proč váháte s odvoláním nebo proč chcete rozhodnout až příští týden, když třeba dneska utekl další vězeň, i když z jiného vězení. To je jedna otázka.

A ještě bych se vrátila k včerejšímu jednání v Židlochovicích. Václav Klaus dnes kritizoval výsledky jednání. Neuvažujete o tom, že v tomto směru budete třeba jednat ještě s ODS? Děkuji.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Takové rozhodnutí, jako rozhodnutí odvolat generální ředitelku vězeňské služby, není tak jednoduché, aby mělo smysl ho přijímat bez pořádné rozvahy a bez pořádných podkladů. Je třeba si uvědomit, že ona sama je ve funkci nikoli dlouho, že nastoupila po panu doktoru Malém, když utekl vězeň z eskorty v Krčské nemocnici.

Na tu druhou otázku se necítím oprávněn odpovídat, protože jsem u tohoto jednání nebyl.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Pokud vím, tak pan Klaus kritizoval to, že jednání se přesouvají na určitou evropskou rovinu. My jsme naopak přesvědčeni, že v takovéto otázce, jako je atomová energie, je to správné. Jsme i toho názoru, že Evropa potřebuje jednotné celoevropské standardy, protože to není jenom naše věc nebo věc Rakouska, ale také zemí jako jsou například Francie, Velká Británie, Finsko. Jsou-li různé společné politiky, společné standardy, řekněme pro zemědělské výrobky, pro nákup hráčů fotbalu, tak proč by nemohly být i na tak důležitou věc jako je atomová energie?

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Já bych jenom chtěl říct, protože samozřejmě opět předpokládám, že se vyskytnou nějaké výlevy, pokud se týká privatizace plynárenských společností, typu třeba fantasmagorické návrhy a podobně, že by bylo dobře, kdo takovéto termíny jaksi tak volně používají, aby si uvědomili, že konkurenční pole je celá Evropa v energetických sítích. Distribuční společnosti jsou vždycky monopolem, protože nelze natáhnout nové trubky k nějakému drobnému zákazníkovi a chráněný zákazník, když se jaksi někdo obává o to, jak ceny plynu budou stoupat a podobně, proto má ten název chráněný, že regulátor vyhlašuje maximální ceny pro chráněného zákazníka. Ale jinak samozřejmě toto všechno vysvětluje energetický zákon a najdou se tam další podrobnosti, aby takovéto obavy nemusely vznikat. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já také děkuji. To je pro dnešek všechno, přeji hezký večer.