Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 10. března 1999

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji vám hezké odpoledne. Vláda má na programu svého dnešního zasedání celkem 33 bodů, zatím jsme někde v polovině, ale projednali jsme již ty nejdůležitější. Jako první vůbec byly projednávány dva body, které se týkaly privatizace České spořitelny a Komerční banky. K tomu vám podá referát ministr financí pan Svoboda...

Ivo Svoboda, ministr financí: Děkuji za slovo. Vláda dnes projednala dva koncepční materiály, které stanovují základní parametry pro privatizaci jak státního podílu v České spořitelně, tak státního podílu v Komerční bance. Plní tím jeden z nejvýznamějších bodů svého vládního prohlášení a po stránce politické je tak plněn jeden z významných prvků volebního programu naší strany, jakožto strany vládní. Harmonogram privatizace předpokládá velmi rychlý postup v případě České spořitelny, předložení závazných nabídek ještě letos koncem třetího kvartálu, v případě Komerční banky se předpokládá posun zhruba o tři měsíce až půl roku podle typu privatizačního kroku.

Důvod je jednoduchý. Chceme umožnit zájemcům, kteří by měli potenciálně zájem o kteroukoli z těchto dvou bank, čas na privatizaci každé z nich. Pokud bychom postupovali paralelně, mohli by být někteří zájemci vyloučeni. Pokud by vypadli ze soutěže o jednu banku, mohli by být vyloučeni ze soutěže o banku druhou. Hlavním důvodem je však samozřejmě privatizace, kromě nastolení skutečně tržních poměrů v českém bankovnictví, je potřeba zlepšení důvěry investorů v transparentnost tržního prostředí v České republice, zlepšení kapitálové pozice bankovního sektoru, zlepšení provozní efektivity bankovního sektoru, ale zejména vědomí toho, že efektivní privátní bankovní síť je jedním z faktorů pro obnovení hospodářského růstu v naší republice.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Vláda se dále zabývala návrhy dvou zákonů, které se týkají veřejných dražeb. K tomu vám víc poví pan ministr Císař.

Jaromír Císař, ministr pro místní rozvoj: Dobrý večer dámy a pánové. Jak známo, 20. ledna vláda přerušila projednávání zákona o dražbách mimo soudní výkon rozhodnutí a uložila skupině ministrů dopracovat zákon. Skupina ministrů svůj úkol splnila, předložila vládě nový návrh a vláda návrh schválila. Zde je potřeba zdůraznit, že se jedná o velmi významný průlomový zákon, který vytvoří potřebné právní prostředí pro urychlení realizace zástavních práv a stanovení přesných pravidel pro provádění veřejných dražeb.

Dosavadní právní úprava umožňuje uspokojení věřitele pouze cestou řízení, o soudním výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti, které je složité a časově náročné a neumožňuje uspokojení věřitele proti vůli vlastníka, respektive zástavce, ani uspokojení věřitele vydražením nemovitosti mimo soudní řízení o výkonu rozhodnutí. Postup soudců je poměrně složitý a časově náročný. V řadě případů však lze dosáhnout stejného výsledku veřejnou dražbou, dražbou v mimosoudní exekuci, která je vlastně pro vlastníka hypotékou zatížené nemovitosti ekonomicky výhodnější. Lze tedy říci, že v důsledku nabytí účinnosti právní úpravy dojde k narovnání vztahu mezi věřiteli a dlužníky a vy víte, že dosavadní právní úprava zvýhodňuje dlužníky na úkor věřitelů.

Přijetím zákona by mělo dojít k obrácenému stavu. To znamená, že dojde ke zrušení omezování vlastnických práv věřitelů, k němuž dochází v důsledku velmi zdlouhavé a obtížné vymáhatelnosti dlužných částek. Zákon rozdělil dražby na dražby dobrovolné a dražby nedobrovolné. Dražba dobrovolná je dražbou prováděnou na návrh vlastníka věci, pro účely dražby dobrovolné je předmětem dražby i podnik a převoditelná majetková práva s výjimkou práv z duševního vlastnictví. Dražby nedobrovolné jsou dražby, které se provádí proti vůli vlastníka věci k uspokojení pohledávek zástavních věřitelů, jejichž pohledávky jsou zajištěny omezením převodu nemovitostí nebo zadržovacím právem, k uspokojení pohledávek. Zákon o veřejných dražbách, jak jsme jej nazvali, zohledňuje tedy dosavadní zkušenosti s prováděním dražeb a zamezuje vzniku negativních jevů, s nimiž jsme se často setkávali zejména v oblasti privatizace majetku státu. Rozšířením dražitelů dojde v zákoně i k optimalizaci cen dražených věcí. Navrhovaná zákonná úprava naplňuje příspěvek k lepší platební kázni dlužníka a také příspěvek ke snížení druhotné zadluženosti. Obzvláště významná je připravovaná úprava pro banky, které se zabývají hypotečními obchody, neboť vytváří příznivé podmínky pro rozvoj hypotečního úvěrování. Děkuji vám.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já také děkuji. Vláda dále schválila návrh zákona o ochraně veřejného zdraví. O tom vám poví ministr zdravotnictví pan David.

Ivan David, ministr zdravotnictví: Já bych chtěl říci, že to je nesmírně důležitá právní norma. Na podtržení jejího významu bych chtěl říci, že je v ní shrnuto asi 80 % požadavků Evropské unie na naše právní normy z hlediska přijetí evropského práva, pokud se jedná o zdravotnictví. Čili z tohoto hlediska je to nesmírně závažná norma. Podle screaningu mají platit od 1. ledna 2000, tyto závazky vůči Evropské unii ve smyslu přijetí návrhu úprav a proto předpokládám, že poslanci pochopí závažnost tohoto zákonu pro naše přijetí do Evropské unie a budou k tomuto návrhu takto přistupovat. Chtěl bych říci, že tento návrh zákona je velmi rozsáhlý, má 144 paragrafů, bude mít kolem 20 vyhlášek, upravuje veřejný zájem na ochraně zdraví, zejména z hlediska péče o životní a pracovní podmínky a předcházení vzniku a šíření infekcí a dále upravuje strukturu, působnost a pravomoc orgánů státní správy v této oblasti. Tím bych stručně charakterizoval tento návrh, který obsahuje mnoho věcí týkajících se hygieny, výživy, práce s chemickými látkami, ochrany zdraví při práci a tak dále. Zabývá se tedy celým komplexem otázek. Čili tím, že byl tento návrh vládou schválen, bych řekl, že mi spadl velký kámen ze srdce...

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Vláda se též zabývala dvěma poslaneckými návrhy a to byl návrh poslanců Zuzky Rujbrové a dalších, jde o návrh zákona o partnerském soužití osob stejného pohlaví a též návrh poslanců Josefa Janečka a dalších o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. K tomu vám více řekne Pavel Rychetský.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Vážené dámy a pánové. Vláda k oběma těmto návrhům přijala následující stanoviska. Pokud se týče poslanecké iniciativy na přijetí zákona o registrovaném partnerství, vláda přijala stanovisko, kterým vyslovila souhlas s přijetím takové zákonné úpravy, současně ovšem upozornila na některé legislativní i věcné nedostatky této úpravy s tím, že předpokládá, že ty by mohly být v průběhu dalšího legislativního procesu na půdě Parlamentu České republiky odstraněny. Chtěl bych říci, že přes ty nedostatky, kdy v připomínkovém řízení téměř všichni členové vlády dávali nesouhlasné stanovisko, na dnešním jednání vlády se kromě jednoho člena vlády všichni členové vlády vyjádřili pro souhlas s tím, aby zákon o registrovaném partnerství u nás, jestli se nemýlím v pořadí teprve ve druhé evropské zemi, byl přijat.

Druhý poslanecký návrh byl poslanecký návrh poslanců Josefa Janečka a dalších na novelizaci zákona o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a o České lékárnické komoře. Tento návrh novely zákona, který předložili poslanci by zcela zboural, kdyby byl přijat, dosavadní koncepci zákona o těchto třech komorách, protože místo povinného členství v komorách by pro všechny ty, kteří vykonávají profesi lékaře, stomatologa nebo lékárníka, by zavedl povinné členství pouze pro část z nich, to jest pro ty, kteří vykonávají tyto činnosti jako podnikatelé, zatímco by z povinného členství vyloučil ty, kteří vykonávají tyto profese jako zaměstnanci. Tím by se vytvořila ústavní nerovnost a proto vláda přijala stanovisko, ve kterém vyslovila nesouhlas s přijetím takové novely zákona. To je zatím vše...

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. A já vás nyní, jako vždy, ve zkratce seznámím se zbývajícími projednanými body. Vláda projednávala a schválila Program rozvoje dopravy a spojů ČR a to na rok 1999. Zde se jedná o takové shrnutí legislativních záměrů ministerstva dopravy a spojů. Na to potom budou navazovat jednotlivé zákony, například zákony o fondu dopravy České republiky, o drahách, o transformaci českých drah, o telekomunikacích a tak dále. Vláda se též zabývala návrhem věcného záměru zákona, kterým se mění zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii a zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích. Vláda tento záměr schválila a cílem tohoto návrhu je promítnout příslušné směrnice Evropského společenství, které stanoví jednak ty technické požadavky na jednotlivé skupiny měřidel a jednak také upravují požadavky na hotově balené zboží, do právního řádu.

Podobně byl schválen i návrh věcného záměru zákona o krmivech, kde se rovněž jedná o promítnutí těch příslušných směrnic Evropského společenství do našeho právního řádu. Dále vláda schválila návrh věcného záměru zákona o náhradách škod způsobených některými zvláště chráněnými živočichy. Cílem návrhu je posílit ochranu těchto živočichů a to, aby z důvodů škod, které způsobí, nebylo voláno po jejich likvidaci. Vláda dále přijala stanovisko ke třem ústavním stížnostem, pokud vás to bude zajímat, v otázkách vám k tomu může více říci místopředseda vlády pan Rychetský.

A takovým posledním důležitým bodem, kterým se vláda doposud zabývala je Zpráva o stavu a aktuálních problémech vězeňství České republiky. Vláda tuto zprávu vzala na vědomí a určila, že početní stav příslušníků a občanských zaměstnanců vězeňské služby se pro rok 2000 zvýší na celkový počet 11 200. Pro informaci dodávám, že doposud je to asi 10 000. A pokud jde o ty nejdůležitější body, tak z té zprávy vyplývá, že k 31. 12. 1998 bylo ve výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody celkem 22 067 osob, což je téměř třikrát tolik, než v roce 1990 a potom takový druhý bod je , že kapacity věznic a vazebních věznic jsou nyní překračovány a to v průměru asi o 16 %. To znamená, že z celkového počtu těch 33 věznic a vazebních věznic, které v naší zemi máme, byla kapacita překročena v 26. Tolik tedy na úvod a nyní máte již slovo vy...

Jana Havligerová, Euro: Já mám dotaz pro pana ministra Svobodu. Pane ministře, byl generální ředitel Konsolidační banky odvolán kvůli tomu, že odmítl převzít pohledávky podniků, které půjdou do revitalizačního plánu?

Ivo Svoboda, ministr financí: Já bych předem rád konstatoval, že toto je vládní tiskovka a Konsolidační banka je organizace zřízená ministerstvem financí, čili by bylo korektní, kdybyste ji položila na tiskové konferenci ministerstva financí, ale rozhodně vám neodepřu odpověď i při vnímání tohoto problému. Konsolidační banka má mimo jiné hrát velmi významnou roli v revitalizačních programech. Považoval jsem tedy za nutné vynaložit a vynaložil jsem tedy obrovské úsilí k získání osoby nebo osobnosti, která má zkušenosti s řízením banky, tedy banky soukromé nebo polosoukromé a je podle mého názoru schopna velmi dobře naplnit jakýsi komerční prvek v činnosti Konsolidační banky. Z tohoto důvodu došlo ke změně, pokud vás překvapuje určitá náhlost tohoto kroku, chci konstatovat, že pan Kamil Cígler je člověk, který měl řadu nabídek a musel jsem tedy uchopit tuto příležitost v okamžiku, kdy se naskytla.

Martin Jašminský, Hospodářské noviny: Chtěl jsem se zeptat pana ministra financí, kdy předpokládáte zveřejnění inzerátů na prodej České spořitelny a Komerční banky a druhá věc, kde stát vezme peníze na navýšení kapitálu ve spořitelně a i v Komerční bance. Zda se předpokládá také navýšení kapitálu ještě v letošním roce.

Ivo Svoboda, ministr financí: Navýšení kapitálu bude provedeno z prostředků Fondu národního majetku, nelze vyloučit, že na část těchto prostředků bude muset Fond národního majetku emitovat obligace. Pokud se týká termínů předpokládaných v harmonogramu pro publikaci inzerátu, je to v České spořitelně duben roku 1999 a v Komerční bance je tento termín nastaven na červen 1999, čili v podstatě bezprostředně po konání řádné valné hromady Komerční banky.

Olga Skalková, Hospodářské noviny: Pane ministře Svobodo domníváte se, že dnešní kroky státního akcionáře na mimořádné valné hromadě spořitelny a dnešní jednání vlády splňuje požadavky EBRD pro spoluúčast a navýšení základního jmění? A podotázka, domníváte se, že návrh na nového předsedu představenstva odpovídá požadavku EBRD? Děkuji.

Ivo Svoboda, ministr financí: První část otázky: pan Kudgeiger je členem dozorčí rady nebo stal se členem dozorčí rady České spořitelny. Předpokládám, že EBRD se podle původního svého záměru zúčastní úpisu ve stejném poměru ve vztahu ke kapitálové účasti státu jaký měla. Pokud se týče nového předsedy představenstva, to složení představenstva, které bylo nastaveno na této valné hromadě není považováno za definitivní, bude ještě doplněno, nic méně považoval bych za nekorektní vůči osobám, které přicházejí v úvahu na tu funkci, aby v tomto okamžiku byla uvedena jakákoli jména.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Já mám tři dotazy. Na pana ministra Svobodu, kdy počítáte tedy s dokončením privatizace, to znamená, kdy budou obě tyto banky privátní? Na pana místopředsedu Rychetského, které byly ty největší výhrady k tomu zákonu o registrovaném partnerství? A na pana ministra Císaře, za jakých podmínek bude moci ten věřitel uspořádat dražbu té nemovitosti dlužníka, protože tam asi bude nějaké omezení?

Ivo Svoboda, ministr financí: Předložení závazných nabídek na privatizaci státního podílu v České spořitelně předpokládáme koncem října 1999, u Komerční banky by to měl být prosinec 1999.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Dokončená privatizace?

Ivo Svoboda, ministr financí: To je předložení závazných nabídek. To znamená pak již rozhodnutí o konečném zájemci a vlastně ten proces realizační privatizace, kde samozřejmě vzhledem k tomu, že se jedná o soukromoprávního partnera by bylo teď velmi obtížné, a vůči němu již nyní krajně nekorektní, kdybych se pokusil o jakoukoli definici termínu do kdy musí být bezpodmínečně podepsána smlouva.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Pokud se týče věcných nebo legislativních nedostatků, které vláda vytýká ve svém stanovisku poslaneckému návrhu na přijetí zákona o partnerském soužití osob stejného pohlaví, řeknu tedy jenom některé nejvýznamnější. ten návrh zákona předpokládá, že osoby stejného pohlaví mohou uzavřít svazek, který je v podstatě na stejné úrovni jako je svazek manželský. Zatím co pro uzavření manželského svazku v dnešním platném zákoně o rodině jsou stanoveny některé podmínky, v tom předloženém návrhu zákona je vlastně řečeno pouze, že to jsou zletilé osoby stejného pohlaví.

Někteří členové vlády, respektive jejich ministerstva vyslovily obavy, aby nedošlo ke zneužití tohoto institutu, pokud by byl přijat osobami stejného pohlaví v případech, které by mohly vést k využití různých právních nároků, zejména z oblasti sociální, dědické, daňové, bytové. Takže jaksi tato jistá výhrada je. Musím ovšem současně říci, že jsme si vědomi toho, a ve vládě to zaznělo, že stejně lze zneužít manželství a mohou uzavřít osoby různého pohlaví za stejným účelem, takže dokonce možná s vyšším stupněm pravděpodobnosti, protože jsme si vědomi toho, že přihlásit se k homosexuální orientaci, abych tak řekl, není v této zemí zatím něco, co by přinášelo příliš pozitivní ohlas, takže proto jsme nakonec dali souhlasné stanovisko. Dále ty výhrady spočívají v tom, že ovšem je zde jiná úprava zániku toho sňatku, od rozvodu manželství a dokonce obtížnější než u manželství, takže tady se domníváme, že by mělo dojít k čistým analogiím.

Další výhradou je skutečnost, že pokud se týče majetkových vztahů, to znamená vzniku společného jmění, v případě zániku toho společného partnerství, otázek vypořádání majetkového mezi těmi osobami, které takovýto svazek uzavřeli a i otázek třeba vzájemné vyživovací povinnosti v době existence tohoto partnerství i po jeho zrušení soudem na návrh některého z nich. Ten poslanecký návrh používá termín, že se použijí přiměřeně ustanovení o stejných právních následcích pro manželství. To je vážná vada toho návrhu zákona, protože pro tak zásadní věc, jako je zda existuje nebo neexistuje vyživovací povinnost, zda existuje nebo neexistuje společné jmění a jak se vypořádává, se opravdu nelze spokojit s odkazem na to, že použije přiměřeně. Ty ostatní výhrady jsou spíše sekundární, jenom upozorňujeme prostě na to, že není dostatečně řešena otázka vzniku nároku na vdovský důchod nebo vdovecký důchod v případě smrti jednoho z těch partnerů stejné sexuální orientace, kteří tento svazek uzavřeli, není dostatečně vyřešena otázka například společného příjmení, na to též jaksi poslanci nepamatovali.

Není vůbec vyřešena otázka ve vztahu k trestnímu i občanskému procesu soudnímu, kde jak víte je řečeno, že třeba osoba blízká může odepřít svědeckou výpověď a podobně, v trestních činech u osoby blízké mají ten soukromo-žalobní princip a vlastně mohou zabránit trestnímu stíhání a tyto dopady do ostatních právních oblastí ta předložená osnova neřeší. Takže je pravda, že by bylo potřeba výrazným způsobem rozpracovat uvedenou osnovu, aby jaksi se stala kvalitní součástí našeho právního řádu, ale říkám otevřeně, my jsme sociálnědemokratická vláda a není žádné tajemství, že sociálnědemokratické vlády v Evropě mají v programech toto rozšíření konceptu lidských práv, i když třeba nejsou vždy úspěšné. Vláda Lionela Jospina, takový návrh sama předložila francouzskému parlamentu na podzim minulého roku a tam přijat nebyl, tam neprošel.

Jaromír Císař, ministr pro místní rozvoj: Máte na mysli podmínky provedení dražby nedobrovolné, je prováděna na návrh dražebního věřitele, jehož pohledávka je přiznána vykonávatelným soudním rozhodnutím, vykonávatelným rozhodčím nálezem nebo doložena vykonávatelným notářským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním zákonem. důležitou součástí je také uzavření smlouvy o provedení dražby, lze ji provést jen na základě písemné smlouvy o provedení dražby, kterou uzavře navrhovatel s dražebníkem. Pak jsou dále uvedeny podrobnosti, které snad není potřeba rozvádět, co musí být součástí smlouvy, že to musí být listiny dokládající vznik zástavního práva a další podrobnosti.

Jiří Nádoba, Mladá fronta Dnes: Pane Svobodo prosím vás můžete tedy potvrdit, že stát bude podobně jako v České spořitelně v předprivatizaci Komerční banky ještě navyšovat základní jmění, aby prodával majoritu? A případně jestli se budou dělat ještě nějaké další finanční injekce pro jednu z těch bank?

Ivo Svoboda, ministr financí: O eventuální navýšení základního jmění Komerční banky dnes vláda nerozhodla a samozřejmě jakási reparametrizace banky před privatizací je záležitost, která se odvíjí od analýzy skutečného vnitřního stavu banky a není to tedy nic, co by mohlo být předmětem politického rozhodování, je to odborná záležitost. Ve hře je řada variant, v tom vašem případě tedy ty obě, které jste zmínil.

Jiří Nádoba, Mladá fronta Dnes: Ještě na jednu otázku bych se chtěl zeptat, proč vláda chce odstartovat tu privatizaci až nyní, proč tak dlouho s tím váhala?

Ivo Svoboda, ministr financí: Já bych rád konstatoval, že předchozí vlády, které hovořily rády o tom, jak jsou liberální nebo konzervativní, se dokázaly pohnout v této věci až někdy v roce 1997, kdy byly zahájeny kroky k přípravě bank k analýze nalezení poradenských firem, čili to byla otázka řady let. Naše vláda k tomuto kroku přikročila po půl roce vládnutí a jistě všichni připustíme, že příprava takovéhoto dokumentu, projednání a schválení si vyžádá poměrně rozsáhlý čas. Mimo jiné jsme v mezidobí museli zvládnout dvakrát za sebou návrh státního rozpočtu, takže to, že tento návrh byl kvalitně připraven, dnes předložen, projednán a schválen lze beze sporu označit nejenom za úspěch koncepční, ale i za úspěch v časovém horizontu těchto dvou transakcí.

Pavel Dumbrovský, televize Nova: Ale přece jenom pane Svobodo, původně jste tak nespěchali s tou privatizací. Proč jste najednou to tak strašně urychlili? A ještě druhá otázka, v čem jste musel ustoupit ostatním ministrům?

Ivo Svoboda, ministr financí: Myslím, že tady dochází k určitému zkreslení, není to otázka spěchu nebo zpomalení rychlosti, je to prostě otázka naplňování vládní koncepce privatizace tak, jak je obsažena v harmonogramu privatizace, spíše by vaše otázka byla na místě, kdybychom kroky, tak jak jsou časově zachyceny v harmonogramu, prodlužovali, ale tady bezesporu dochází ke zrychlení. Vím, že privatizace bank je nezbytným krokem k dotvoření, možná dokonce k vytvoření skutečného tržního prostředí na finančním trhu České republiky, je to nezbytný prvek, ostatní institucionální prvky vznikají nebo vznikly, jsou uváděny do života, ale tento systémový prvek, tedy z oblasti realizace obchodního práva, zatím realizován nebyl. A vaše druhá otázka - proč by měli mít ostatní ministři pocit, že v něčem ustoupili, jestliže je realizován významný krok programového prohlášení vlády?

Alexandr Mitrofanov, Právo: Mám dvě otázky na pana vicepremiéra Rychetského. Ta první, jaké je stanovisko vlády k ústavní stížnosti skupiny poslanců v čele s Pavlem Tolnerem ? A druhá otázka, dnes byl zveřejněn výzkum veřejného mínění, kde 67 % respondentů se vyjádřilo pro znovu zavedení trestu smrti, jestli bude vláda ve své legislativní činnosti jakýmkoli způsobem přihlížet k těmto výsledkům?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Pokud se týče té první otázky, je třeba říci, trošku pro objasnění, že ta ústavní stížnost poslance Pavla Tolnera a dalších byla podána ještě v době vlády pana Josefa Tošovského a směřuje proti vládnímu nařízení z roku 1954, tomu vládnímu nařízení, které na základě zákonného zmocnění prohlásilo katedrálu Sv. Víta a řadu dalších nemovitostí, které jsou součástí areálu Pražského hradu za národní majetek. Jak je známo, Matice náboženská vedla po několik let soudní spory, v nichž se domáhala určení, že katedrála Sv. Víta i ostatní nemovitosti v areálu Pražského hradu nejsou vlastnictvím státu. V těchto sporech neuspěla, abych tedy řekl elegantněji. Načež proti pravomocnému rozsudku soudu posledního stupně bylo podáno odvolání k Nejvyššímu soudu.

Důvodem neúspěchu náboženské Matice v soudních sporech o katedrálu Sv. Víta byla existence zmíněného vládního nařízení, takže se zdá, že ta skupina poslanců přiskočila na pomoc, protože nikdo jiný není oprávněn k ústavnímu soudu takový návrh dát a dala návrh na zrušení toho nařízení vlády neboť tvrdí, že odporuje ústavě. My jsme se to dozvěděli náhodou a protože vláda pana Josefa Tošovského dala kladné stanovisko Ústavnímu soudu, že souhlasí s tím, aby zmíněné nařízení vlády bylo zrušeno a tím by se otevřel prostor jaksi k pokračování toho pravomocně skončeného sporu, naše vláda dnes přijala naprosto opačné stanovisko, jinými slovy dalo by se říci, že vzala zpět to stanovisko předchozí vlády a zasílá Ústavnímu soudu stanovisko opačné, ve kterém jednoznačně tvrdí, že zmíněné nařízení vlády z roku 1954 není protiústavní a trvá na tom, aby jej Ústavní soud ponechal v platnosti. Bude samozřejmě věcí Ústavního soudu, jak rozhodne.

Bez ohledu na výzkumy veřejného mínění vláda nemá v žádném případě v plánu obnovit trest smrti v naší zemi a to z jednoduchého důvodu, trest smrti je u nás zakázán normou se silou ústavního zákona, tj. listinou práv a svobod, ale také tím, že Československo přistoupilo k evropské úmluvě o lidských právech a dodatkovému protokolu č. 9, který zakazuje uplatňování trestu smrti v členských signatářských zemích tohoto protokolu, takže i kdybychom měli možnost, jako zdůrazňuji, že nechceme. Možnost obnovit trest smrti v naší zemi by znamenala nejenom změnu naší ústavy, ale ještě vypovězení příslušného protokolu k evropské úmluvě lidských práv, přičemž to nemůže být stejně dříve než uplynutím dalšího roku. Současná vláda České republiky nepovažuje za možné vystoupit jaksi z těch signatářských zemí rady Evropy a účastníků této evropské úmluvy a naopak považujeme za žádoucí, abychom setrvali v tomto evropském společenství, které odmítá trest smrti.

Lucie Bradáčová, Agentura Bloomberg: Já mám otázku na pana ministra Svobodu ještě k těm bankám. Bude vláda prodávat celé majetkové podíly v těchto dvou bankách, tedy 45 ve spořitelně a 49 v Komerční bance, jedinému investoru nebo jsou ve hře i jiné varianty? A potom druhý dotaz, diskutovali jste i o potenciální účasti Evropské banky pro obnovu a rozvoj při privatizaci Komerční banky?

Ivo Svoboda, ministr financí: Předpokládá se privatizace kompletního státního podílu, jsou možné obě varianty, to znamená účast jediného investora nebo konsorcia, tady nechceme soutěž zájemců nijak ovlivňovat. Pokud by Evropská banka pro rozvoj usoudila, že je pro její strategii a naši strategii vhodné, aby se účastnila privatizačních procesů i v Komerční bance, jsem si jist, že bychom to velmi uvítali jako poměrně zásadní prvek pro zvýšení atraktivity Komerční banky pro mezinárodní investory.

Lucie Bradáčová, Agentura Bloomberg: Já bych ještě doplnila, to znamená, že žádné konkrétní jednání neproběhlo nebo konkrétní nabídka na tu účast v Komerční bance?

Ivo Svoboda, ministr financí: Zatím ke konkrétnímu jednání nedošlo.

Olga Skalková, Hospodářské noviny: Já bych se ještě chtěla vrátit ke spořitelně, pane ministře Svobodo, proč se vám nepodařilo získat vlastně nové lidi pro představenstvo spořitelny a kdy byste chtěl, aby ten proces byl ukončený? To je jedna otázka a pak jak si lze vysvětlit setrvání Livie Klausové v dozorčí radě, když vy pane ministře, jste už v říjnu říkal, že byste rád, aby tam nebyla. Změnil jste názor?

Ivo Svoboda, ministr financí: Pokud se týká získání nebo přilákání špičkových odborníků do vedení peněžního ústavu, který má být privatizován, je to úkol značně náročný. Odborníků v České republice na tuto problematiku je relativně málo, odpovídá to vlastně té řídké síti velkých bank a při jednání s nimi je vždy nutno vycházet z předpokladů, že jsou to lidé, kteří pokud mají mít význam pro privatizační proces, zastávají pozice, které se otevřeně řečeno opouštějí těžko nebo pouze po důsledku zásadního rozhodnutí. Pokud se týče přítomnosti Livie Klausové, paní ing. Klausová je špičková odbornice, působila v dozorčí radě a nebylo důvodu, proč by nemohla nebo neměla působit i nadále.

Radek Narovec, agentura Reuters: Mě by zajímalo, jestli můžete vyloučit tu možnost nebo tu variantu, že by v případě jeden investor získal podíly v obou bankách, to znamená, že by třeba i do budoucna uvažovali o jejich fúzi. Je tahleta striktní podmínka, případně ještě účast Nomury nebo případně vítěze tendru na ČsOB, je to podmínka, aby každou banku získal jiný investor?

Ivo Svoboda, ministr financí: Tyto materiály mají koncepční charakter, čili nejsou rozpracovány do těchto realizačních kroků a do variant toho stupně provázanosti, které naznačujete. Pokud by k tomuto došlo, muselo by být samozřejmě zváženo, zda-li nejde o fúzi nebo o snahu získat oligopolní postavení na českém trhu, ale není to nic, co by bylo nutno podle mého názoru systémově řešit při přípravě a realizaci koncepce, je to něco, o čem bude zodpovědně rozhodnuto pokud by tato situace měla nastat.

Radek Narovec, agentura Reuters: Znamená to, že si počkáte na to, co nabídnou nebo jak budou znít ty nabídky, to znamená, že před tím nebudete stanovit takto striktní kritéria?

Ivo Svoboda, ministr financí: Nevidím důvod, proč bychom měli perspektivní investory omezovat, jsou možné i různé formy konsorciální účasti a pokud bychom již nyní šli na velmi striktní stanovisko, mohli bychom naopak nežádoucím způsobem okruh možných, teď neřeknu investorů, ale spíše investorských skupin negativně ovlivnit.

Martin Jašminský, Hospodářské noviny: Já mám dotaz na pana ministra Svobodu. chtěl jsem se zeptat jestli dnes schválené navýšení základního jmění České spořitelny je poslední navýšení v tomto roce nebo jestli se počítá ještě s nějakým navýšením? A druhá otázka, jestli jsem to dobře pochopil, když jste odpovídal kolegovi z Mladé fronty, v Komerční bance letos buďto dojde k navýšení a nebo k nějaké pomoci státu, k nějaké sanaci?

Ivo Svoboda, ministr financí: Pokud se týče navýšení v České spořitelně, eventuální možnost obdobného kroku v tomto roce nelze v tomto okamžiku ani plně vyloučit ani plně podpořit, všechno bude záviset na precizní analýze portfolia, vývoj v této bance. Pokud se týče Komerční banky, lze předpokládat, že v letošním roce vznikne požadavek na navýšení.

Jiří Nádoba, Mladá fronta Dnes: Já jsem se chtěl zeptat, mám ještě doplňující otázku k těm dvěma bankám. Premiér několikrát naznačil, že prioritou vlády je spíše diverzifikovat ty investory, tak jestli se na tom něco mění nebo jestli tato priorita trvá?

Ivo Svoboda, ministr financí: Samozřejmě diverzifikace investorů by byla významným prvkem pro dotvoření soutěžních podmínek, ale jsme v situaci, kdy začínáme a mám za to, že jakékoli striktní prohlášení v tomto směru by spíše sehrálo negativní roli než pozitivní, čili nechme prostor otevřený všem investorům, konsorciálním investorům, investorům typu investičních společností v konsorciu s podnikatelským subjektem v této oblasti. Vyčkejme nabídek a potom je analyzujme.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Takže to byla poslední otázka, poslední odpověď, díky za účast a přeji hezký večer.