Historie minulých vlád
Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 10. května 2000
Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji hezký podvečer. Organizace dnešní tiskové konference bude následující. Nejprve dám slovo premiérovi, potom budou následovat otázky na něj, protože premiér má v půl šesté setkání s ředitelem Evropské komise pro otázky rozšíření panem Eneko Landaburou, čili nejpozději za pět minut půl šesté bude muset odejít. Jakmile odejde, budeme pokračovat v tiskové konferenci, kde vás seznámíme s dnešním jednáním vlády. Prosím, dávám slovo panu premiérovi.
Miloš Zeman, předseda vlády: Já bych pouze doplnil, že totéž jednání má chvíli po mně pan místopředseda Rychetský, takže i on bude muset odejít kolem šesté hodiny, takže se omlouváme za tuto trošku nezvyklou organizaci tiskové konference.
Dámy a pánové, vláda se dnes, mimo jiné, zabývala i informací o vývoji dvou základních makroekonomických ukazatelů a sice míry inflace a míry nezaměstnanosti. S potěšením vzala na vědomí, že meziměsíční míra inflace je mínus 0,1 %, což považujeme za úspěch a za projev stability cenové hladiny zejména v situaci, kdy v minulosti došlo k výraznému zvýšení cen ropy a zajisté víte, že tyto ceny se do ceny pohonných hmot promítají s určitým časovým zpožděním a dále, když, vzhledem k pádu eura, došlo i k oslabení kurzu koruny vůči dolaru, tedy vůči měně, za kterou ropu a některé další suroviny nakupujeme.
S ještě větším potěšením, pokud možno, pak vzala na vědomí vláda informaci, že došlo ke skokovému snížení míry nezaměstnanosti z 9,5 % na 9,0 %, což znamená, že počet nezaměstnaných, který se v minulém měsíci již snížil o 12 600 osob, se tento další měsíc snížil o více než 22 000 osob a dosáhl, pokud se nemýlím, asi 473 000 nezaměstnaných. Před námi je samozřejmě další velký úkol tuto nezaměstnanost dále snižovat, nicméně jistě pochopíte, že z toho máme radost, zvláště když ze 77 okresů se nezaměstnanost snížila v 75 okresech a jediné dva okresy, kde se naopak mírně zvýšila, jsou okresy Praha ? východ a Praha ? západ, tedy ty okresy, kde je nezaměstnanost výrazně podprůměrná. Jsem si vědom jistého sysifovského úsilí, když zdůrazňuji právě tyto indikátory, místo mediálně daleko atraktivnějších zpráv a zastávám názor, že každá vláda má usilovat o zvýšení ekonomické výkonnosti měřené hrubým domácím produktem, platební bilancí, obchodní bilancí, mírou inflace a dalšími ukazateli, o zvýšení životní úrovně měřené reálnými mzdami, či maloobchodním obratem, a o snížení sociálního napětí, které může být měřeno mimo jiné právě mírou nezaměstnanosti. Jsem si vědom, že jsou to suchá, šedivá a nudná statistická čísla, nicméně právě to způsobuje radost z politiky, když se něco užitečného podaří. Děkuji vám za pozornost.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Já také děkuji a otevírám kolo s dotazy.
Vít Dvořák, televize Nova: Dobrý den, pane premiére, my máme jeden dotaz mimo jednání vlády, chtěli bychom se zeptat, jestli vláda bude dělat nějaké zvláštní kroky pro to, aby se urychlilo uzavření dohody s Rakouskem ohledně odškodnění nuceně nasazených Čechů. Děkuji.
Miloš Zeman, předseda vlády: Probíhají standardní jednání s Rakouskem, byly předloženy dvě verze, z nichž první je pro ČR nepřijatelná, protože výrazně diskriminuje české občany, ve srovnání s občany jiných států, například Ukrajiny tím, že žádá, aby čeští občané poskytovali doklady, které pochopitelně často už dávno nemají. Zdá se, že se nyní schyluje k tomu, že se s ČR bude zacházet stejně jako s ostatními státy a pokud tento proces skutečně proběhne, budu to samozřejmě považovat za pozitivní.
Gazdík, Mladá fronta Dnes: Já bych se chtěl zeptat na tendr těch stíhaček, který se taky týká ekonomiky, alespoň podle toho, co vláda doposud řekla, slibuje si od tohoto kroku oživení, mimo jiné, ekonomiky. Tudíž Autom. řádkování Obrázek otázka je, jak jste se rozhodli? Vyhlásíte, či nevyhlásíte ??
Miloš Zeman, předseda vlády: Dosud jsme nerozhodli, protože tento bod bude na pořadu přibližně v půl sedmé večer. Jednání vlády bude pokračovat po této tiskové konferenci a tento bod je zařazen jako jeden z posledních.
Gazdík, Mladá fronta Dnes: Pokud jde, pane premiére, o mírové mise, které jste měli zhodnotit a zaujmout stanovisko, zda mise v Kosovu bude vzhledem k finanční náročnosti pokračovat, či nebude?
Miloš Zeman, předseda vlády: Ano, vláda tento bod již projednala a dospěla k usnesení, které samozřejmě budete mít v plné dikci zakrátko na internetu, ale jehož podstatou je to, že si uvědomujeme svoje mezinárodní povinnosti, jak v misi KFOR, tak v misi SFOR, tedy jak v Kosovu, tak v Bosně. Vláda se touto záležitostí bude znovu zabývat na podzim, do té doby tam naše jednotky zůstanou a v souvislosti jak s vývojem situace na těchto územích, s naší ekonomickou situací a dalšími faktory, se rozhodne o dalším postupu, přičemž je křišťálově jasné, že pokud se rozhodne navrhnout prodloužení mandátu těchto našich sil, bude muset požádat o souhlas poslaneckou sněmovnu.
Petr Mrzena, televize Prima: Já jsem se chtěl zeptat, v souvislosti ještě s tímto. To je vlastně odpověď i na tu žádost, která přišla z NATO o posílení těch vojenských jednotek KFOR, rozumím tomu správně, že tedy nebudeme posílat další vojáky do Kosova, jak jste se tedy rozhodli, jakou dáte odpověď tedy tomu velení NATO?
Miloš Zeman, předseda vlády: Jak víte, původně se uvažovalo o tom, že tyto jednotky, alespoň částečně, v polovině roku odejdou. Nejde o posílení těchto jednotek, ale o jejich ponechání. Pokud se uvažuje o posílení, pak spíše v civilní složce, respektive v semicivilní složce, jako jsou například policisté, ale i někteří další, konkrétně soudci, protože tam, si myslím, že je poměrně výrazné manko a tam lze tuto pomoc zvýšit. Pokud se týká ozbrojených jednotek, s podstatným rozšířením našeho kontingentu se nepočítá. Snad by bylo dobré uvést orientačně, že náklady na tyto vojenské jednotky, když si sečtete Kosovo a Bosnu, dosahují zhruba necelých 3 miliard korun ročně.
Vít Dvořák, televize Nova: Ještě jednu otázku, jestli dovolíte. Můžete nám stručně okomentovat a sdělit rozhodnutí vlády o postupu při privatizaci energetiky? Děkuji.
Miloš Zeman, předseda vlády: Vláda přerušila své jednání. S potěšením konstatovala, že stanoviska ministerstva průmyslu a obchodu na jedné straně a ministerstva financí na straně druhé se výrazně sblížila, takže pole shody dnes představuje přibližně 90 % a ukázalo se, že je možné, aby mezi těmito dvěma ministerstvy probíhala další jednání, která odstraní zbývajících 10 % rozdílných názorů, ale domnívám se, že v další části tiskové konference oba ministři, kteří zde jsou proto, že jim vláda schválila jejich společný návrh na státní politiku jakosti, vám i na tuto otázku odpoví podrobněji.
Jiří Kubík, Mladá fronta Dnes: Já bych se chtěl zeptat na něco, co nesouvisí přímo s dnešním jednáním vlády. Pane premiére, už jste se rozhodl kdy a jak se omluvíte panu Miroslavu Mackovi, jak rozhodl vrchní soud minulý týden?
Miloš Zeman, předseda vlády: Pokud nečtete jiné noviny, než vlastní, tak vám rád odpovím. Vyjádřil jsem se v jiném deníku než v Mladé frontě, že se nejdříve seznámím s rozsudkem a jeho zdůvodněním a samozřejmě zjistím i to, zda existuje i možnost dovolání. Některé noviny tvrdí, že ano, jiné tuto možnost vylučují. Já nejsem právník, poradím se tedy s právníky.
Vidím, že máte opravdu podstatnější starosti, než je vývoj počtu nezaměstnaných nebo míra Alt. obrázek Poznámka zdražování. Kdysi bylo takové přísloví: ?Každý cikán hádá podle Pu své kobyly.?
Krasnický, Mladá fronta Dnes: Pane premiére, za chvíli budete jednat s panem ředitelem Landaburou. Ten při dopoledním jednání sice ČR pochválil za rychlé přijímání komunitárního práva, ale zároveň vyjádřil jistou obavu, zda naše státní správa je dostatečně kompetentní a bude schopna toto právo aplikovat. Jak případně budete reagovat na podobnou obavu, pokud ji vysloví?
Miloš Zeman, předseda vlády: Myslím si, že jediná konkrétní reakce je informace o přípravě zákona o státní službě. Já bych to rozšířil, ten zákon se bude zřejmě jmenovat zákon o veřejné službě a tento zákon je již hotov. Nyní probíhá první kolo připomínkového řízení, pak půjde do Legislativní rady. A tato sociálně demokratická vláda, podobně jako například při reformě veřejné správy, tím naplní sliby, které občanům ČR dávaly všechny polistopadové vlády, ale žádná z nich tento slib nesplnila, počínaje panem Kalvodou, to znamená naplní slib, že zde bude existovat zákon o veřejné službě, který mimo jiné zahrne služební pragmatiku, definitivu, apolitičnost státního aparátu. To je jedna část problému.
Ta druhá část problému, která se týká implementace evropského práva, k čemuž potřebujete právě evropský kvalifikovaný aparát, zahrnuje i problémy školení státních úředníků a tyto věci již probírala vláda několikrát, včetně jejich jazykové přípravy, včetně jejich stáží v zahraničí a včetně dalších konkrétních opatření.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Blíží se půl šestá, já poděkuji premiérovi, propustím ho a my budeme pokračovat dále, kde vás seznámíme s dalšími body.
Miloš Zeman, předseda vlády: Jsem opravdu zvědavý, jaké proporce na prvních stránkách vašeho tisku zaujme výrazná osobnost Miroslava Macka ve srovnání s nevýraznými osobnostmi 22 600 lidí, kteří přestali být nezaměstnaní. Děkuji vám a nashledanou.
Libor Rouček, mluvčí vlády: A já požádám pana místopředsedu Mertlíka, aby uvedl ty dva nebo tři body, které dnes předkládal.
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Děkuji. První bod, ke kterému bych se měl bezesporu vyjádřit je bod číslo jedna dnešního jednacího pořadu, kterým je Zpráva o pokladním plnění státního rozpočtu ČR za I. čtvrtletí roku 2000. Tato zpráva, v souladu s usnesením poslanecké sněmovny číslo 894 z 10. 3. 2000, je předkládána ve zjednodušené a zkrácené podobě, zároveň ale také díky tomu ve zkráceném termínu. Nad rámec toho, co vyslovila svým požadavkem poslanecká sněmovna, obsahuje rovněž informace o operacích s prostředky na účtech státních finančních aktiv a o vývoji státního dluhu.
Podle bankovních údajů o plnění státního rozpočtu ke konci března 2000, skončilo hospodaření státního rozpočtu přebytkem ve výši 8,3 miliardy korun. Výsledné saldo je ve srovnání se stejným obdobím roku 1999, kdy skončilo přebytkem 2,1 miliardy korun, lepší o 6,3 miliardy korun. Dosažená skutečnost za I. čtvrtletí tohoto roku je tedy relativně příznivá, odráží však, to je třeba podtrhnout, sezónní nízké čerpání kapitálových výdajů a dále regulaci běžných výdajů, na straně příjmové potom odráží vliv mimořádných prostředků převedených do příjmů státního rozpočtu z mimorozpočtových zdrojů. Oproti srovnatelnému období loňského roku jsou celkové příjmy vyšší o 9,4 miliardy korun, tj. 7,4 %, zatímco čerpání výdajů je vyšší pouze o 3,1 miliardy korun, tj. o 2,5 %.
Dosažené příjmy 136 miliard korun představují 23 % ročního objemu, ročního úkolu, což je o 0,6 % více, než tomu bylo v roce 1999. Plnění příjmů bylo ovlivněno převodem částky 6,4 miliardy korun ze státních finančních aktiv na příjmový účet státního rozpočtu, to je ona jednorázová operace, o které jsem hovořil před chviličkou. Jde o prostředky určené na financování odstraňování povodňových škod, na restituce a na pomoc Kosovu. Dále jde o prostředky ve výši 2,4 miliardy korun, které nebyly vyčerpány v roce 1999 a o prostředky FNM ve výši 4 miliardy korun, převedené v souladu se zákonem č. 21/2000 Sb. na financování restitučních výdajů kapitoly ministerstva práce a sociálních věcí, které budou postupně čerpány v průběhu letošního roku.
Proti jedné čtvrtině z letošních příjmů uvažovaných ve schváleném rozpočtu jsou skutečné příjmy za I. čtvrtletí, a to je asi ta horší část té zprávy, nižší o 12 miliard korun, z čehož daňové příjmy jsou pod úrovní alikvoty o 13,1 miliardy korun, pojistné na sociální zabezpečení o 3,5 miliardy korun, nedaňové ostatní příjmy naopak převyšují alikvotní částku o 4,5 miliardy korun.
Co se týče výdajů za I. čtvrtletí, ty představují 127, 7 miliardy korun, což je 20,4 % schváleného rozpočtu. Opět mírně pod úrovní roku 1999, tedy k danému období za I. čtvrtletí bylo vyčerpáno 20,9 %, čili asi o 0,5 % více. Meziročně jsou tyto výdaje vyšší o 3,1 miliardy korun, tj. asi o 2,5 %, zatímco ve stejném období loňského roku vzrostly meziročně o 8,6 miliardy korun, tj. 7,5 %.
Růst byl ovlivněn zejména s ostatními sociálními dávkami, zde je nárůst o 44 %, absolutně pak o 2,8 miliardy korun, výdaji na aktivní politiku zaměstnanosti, kde je meziroční index 184,5 %, debetními úroky, kde je index 121 % a výdaji na důchody, zejména starobní důchody, zde je růst o 2,9 miliardy korun, což je 6,7 %.
Ostatní položky běžných výdajů jsou pod úrovní I. čtvrtletí. Na podalikvotním plnění celkových výdajů se podílelo jednak sezónně nízké čerpání investic, zejména pak ale regulace v oblasti čerpání neinvestičních výdajů a to jak v souvislosti s rozpočtovým provizoriem, tak i po jeho skončení, kdy ministerstvo financí uplatňovalo dál pro zbytek I. čtvrtletí, a v omezené míře uplatňuje i pro II. čtvrtletí regulaci části běžných výdajů.
Snad bych měl tuto informaci doplnit informací aktuální. Pro první čtyři měsíce, čili třetinu roku, tam to číslo naopak znamená deficit mínus 4,4 miliardy korun. Toto zhoršení salda souvisí zejména s úhradou státního příspěvku na stavební spoření za rok 1999, což je jednorázová operace provedená v měsíci dubnu ve výši 7,4 miliardy korun a dále s předsunutou platbou Všeobecné zdravotní pojišťovně na zdravotní pojištění nevýdělečných osob v částce 2,3 miliardy korun. Příslušný materiál samozřejmě bude zveřejněn standardním způsobem.
Dále bych se rád vyjádřil k návrhu věcného záměru zákona o České konsolidační agentuře. Tento věcný záměr zákona, na jehož základě je předpokládáno zpracování paragrafovaného znění do 30. 9. tohoto roku, je cestou jak transformovat stávající Konsolidační banku, jejíž existence v dnešní podobě podle platného zákona skončí v polovině příštího kalendářního roku. Do té doby předpokládáme, že bude zákon, který vznikne na základě tohoto věcného záměru schválen poslaneckou sněmovnou a senátem a projde příslušným legislativním procesem. Smyslem celého návrhu je přeměnit stávající Konsolidační banku ve finanční instituci nebankovního charakteru, která bude mít povahu zvláštní jednotky určené k vypořádání problémových aktiv, kterými Konsolidační banka disponuje.
Jde o část transformace blikace Tiskove_informaceCinnost_vladyRad stávající Konsolidační banky, vedle té ?špatné části Konsolidační banky?, která bude řešena právě tímto návrhem, existuje v rámci Konsolidační banky i část, která je založena na využívání stávající licence Konsolidační banky, kdy Konsolidační banka má statut rozvojové banky. Tyto aktivity v praxi reprezentované především přijímáním úvěrů od Evropské investiční banky a jejich poskytováním subjektům v ČR, budou převedeny podle stávajících platných vládních usnesení z letošního a loňského roku, na Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, která tak bude mít do budoucna statut rozvojové banky, nejenom pro oblast malých a středních podniků, ale také i pro velké úvěry, či velkým klientům.
Tím chci jenom poznamenat, vedle toho není zcela jasná, a v současné době je to předmětem zpracování příslušných návrhů, jaká bude přesná podoba tohoto druhého kroku, jaká bude přesná definice Českomoravské záruční a rozvojové banky, nicméně to jsou technické věci, které budou brzy dořešeny.
Co se týče toho návrhu, který jsem tady uvedl pod tím bodem číslo dvě, základním principem je, jak už jsem řekl, že vznikne instituce podobná švédské společnosti Securum, která vznikla po švédské bankovní krizi z konce 80. a začátku 90. let nebo obdobným institucím, jako je Resolution Trust Corporation v USA a podobně. Jde o to, aby tato instituce rychle a kvalitně zlikvidovala stávající špatná aktiva a během několika let zanikla a přešla do likvidace, čili je to jakýsi konec této transformační instituce, který je předvídán tímto novým zákonem.
Dále mi dovolte, dámy a pánové, abych se stručně vyjádřil k bodu číslo 12 ze zcela jiné oblasti. Tím je materiál nazvaný Organizační zajištění výkonu státní správy ve výzkumu a vývoji v novém zákoně o výzkumu a vývoji a postup přípravy tohoto zákona. Na základě tohoto materiálu, který dnes vláda projednala a schválila, budou zpracovány dva zákony, které se týkají výzkumu a vývoje. Jedním z nich bude zákon o výzkumu a vývoji, který je zákonem aproximačním, nahradí stávající zákon o výzkumu a vývoji z roku 1992, a to do podoby, která odpovídá příslušným směrnicím EU. Vedle toho později vznikne další zákon, tam je předpokládáno asi půlroční zpoždění pro jeho přípravu, a to zákon o veřejných místních organizacích, který bude mimo jiné významnou novelou stávajícího zákona o Akademii věd a bude definovat hospodaření veřejnoprávních subjektů v oblasti výzkumu a vývoje a jejich účast v soutěži o veřejné prostředky.
Konečně jako poslední bod bych zmínil, že z návrhu, který jsem předkládal, v tomto případě spolu s panem ministrem Kužvartem, byla vládou schválena Zpráva o výsledku prověření všech dosud vládou ČR poskytnutých garancí na likvidaci starých ekologických zátěží u privatizovaných podniků a v tom směru FNM ČR uzavřených smluv z hlediska právních předpisů s tím, že daná analýza neprokázala žádná zásadní pochybení ze strany FNM a způsobu jakým spravuje tyto závazky, které mu vyplývají z uvedených smluv.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji panu místopředsedovi za dnes trošku delší slovo a předávám slovo a mikrofon panu ministru Grégrovi.
Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Dámy a pánové, dobrý večer. Já bych se dotknul dvou bodů, které jsem dnes předkládal, a sice Návrh věcného záměru zákona o spotřebitelském úvěru a Národní politika podpory jakosti, který jsme zpracovávali společně s ministerstvem financí.
Pár slov k věcnému záměru zákona o spotřebitelském úvěru. Tímto zákonem bude do našeho právního řádu plně implementována směrnice Evropských společenství, týkající se právě spotřebitelského úvěru. Čeho se zákon bude dotýkat. Bude to jednak úprava podmínek smluv uzavíraných za účelem poskytnutí spotřebitelského úvěru mezi spotřebitelem nebo dlužníkem na straně jedné a věřitelem na straně druhé. Nutnost takového úpravy vyplývá nejenom ze závazků vůči EU, ale i ze stávajících praktických zkušeností. Příliš často dochází k poškozování spotřebitelů při poskytování právě spotřebitelských úvěrů například tím, že spotřebitelé získávají od věřitelů neúplné, či matoucí informace o podmínkách úvěru. Pro spotřebitele bude navrhovaná úprava představovat významný pozitivní posun v oblasti jeho ochrany jako slabší smluvní strany.
Co návrh řeší? V prvé řadě vymezuje náležitosti uzavírané smlouvy, mezi ně patří jasné stanovení roční procentní sazby úroku, která musí být vypočtena jednotným způsobem uvedeným v prováděcím předpisu k zákonu. Takto vypočtena úroková sazba musí být uvedena i v každé nabídce, či reklamě, ve které je nabízen úvěr, či zprostředkování smlouvy o poskytnutí úvěru. Spotřebitelé tak budou moci objektivně posoudit výhodnost, nebo také nevýhodnost úvěrů poskytovaných různými subjekty. Uzavíraná smlouva musí dále obsahovat stanovení celkových nákladů dlužníka na úvěr, přesné určení rozsahu splátek a další potřebné údaje. Vedle ostatních ustanovení je v předkládaném návrhu zakotveno i právo dlužníka na splácení úvěru před stanovenou lhůtou s tím, že dlužník má právo na poměrné snížení celkových nákladů na úvěr. Čili je věcný záměr, který je plně v souladu s odpovídajícími směrnicemi Evropských společenství. Myslím si, že je to záležitost, která bude spotřebitelskou sférou uvítána.
A druhá oblast byl materiál, který nese název Národní politika podpory jakosti. Tady snad úvodem bych chtěl říct, že jestliže dnes tvrdíme, že se chceme stát v krátké době členy EU, musíme se zároveň během této doby dostat v ekonomické výkonnosti hospodářství alespoň na průměr zemí EU a se zvyšováním řady ekonomických charakteristik a pan premiér tady uvedl některé, které se nám daří již dávat do pohybu ( myšleno v tom pozitivním směru ) je rovněž spojeno se zvyšováním jakosti, ať už jde o zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky, zvyšování exportní výkonnosti, zavádění technických inovací vyššího řádu a podobně. Ten problém zvyšování jakosti ovšem tak, jak je pojímám v EU, nelze spojovat pouze s průmyslem tak, jak je pojímán v Evropském společenství, jak ho vnímáme i my, nemůže třeba minout bankovní sektor, pojišťovnictví.
Zvyšování jakosti práce musí prostoupit i činností ve veřejném sektoru, ve státní správě, zdravotnictví, školství, policií, včetně dopravy, armády a další. Zvládnout tyto problémy v krátkém čase znamená vlastně rychle a zásadně změnit myšlení a přístupy k jakosti naší společnosti a vytvořit i k tomu příslušné podmínky. Samozřejmě aktivita jednotlivých subjektů, ať už podnikatelských nebo správy a podobně, ke zvyšování jakosti je samozřejmě nezbytná a dá se říct i prvořadá. Ovšem společenské klima k tomu musí vytvořit stát ve spolupráci s některými nevládními organizacemi. Z tohoto titulu jsme i přistoupili k tomuto problému, protože v EU byla rezolucí rady ministrů v roce 1994 vyhlášena evropská politika jakosti a v jednotlivých zemích EU jsou již přijaty národní politiky jakosti, které řeší otázky podpory zvyšování jakosti ve všech oblastech života společnosti. Proto byla také vytvořena Rada pro jakost, která je řízena v kompetenci ministerstva průmyslu a obchodu a navazuje vlastně na Radu pro jakost, která byla zřízena v listopadu 1998 při našem ministerstvu ovšem nikoli s tím statutem, který dneska dostává usnesením vlády.
To složení Rady pro jakost je poměrně jaksi reprezentativní, to znamená jsou zde zástupci české společnosti pro jakost, sdružení pro cenu za jakost, zástupci hospodářské komory, svazu průmyslu a dopravy, svazu obchodu, zástupci bankovního institutu, úřadu pro technickou normalizace a metrologii a státní zkušebnictví. Za své hlavní poslání si Rada pro jakost vytýčila zpracování národní politiky podpory jakosti jako základního vládního koncepčního dokumentu pro oblast, který bude nabývat stále většího významu. Ten materiál se octne na internetu, má už svou naprosto konkrétní a troufám si říct i kvalitní podobu. Snad bych ještě zmínil heslovitě některé základní aspekty této politiky.
Mezi základní cíle této politiky patří vytváření podmínek pro zlepšování ochrany občana institucí před nejakostními výrobky a službami, zajištění trvalého zvyšování úrovně uspokojování potřeb společnosti, spotřebitelské společnosti. Jsou zde úkoly státu pro splnění cílů Národní politiky podpory jakosti jednak v oblasti ochrany veřejných zájmů, tj. optimalizovat legislativu a další v podpoře podnikatelských subjektů. To znamená vytvářet podmínky pro rozvoj a podporu všech aktivit, které vedou k podnikatelské úspěšnosti. V ostatních oblastech koordinovat všechny aktivity Národní politiky podpory jakosti s dalšími aktivitami státu, ať už je to akreditační systém v souladu s požadavky EU, rozvoj normalizace metrologie, zkušebnictví, v oblasti výchovy, vzdělávání a rekvalifikace pracovníků, zabezpečování růstu jakosti veřejných služeb, v podpoře aktivit vedoucím ke zvyšování jakosti života, ochrany životního prostředí, činnosti při standardizaci technických a kvalitativních předpisů a další. Takže je to materiál, který je propracován velice podrobně a věříme, že přispěje svým dílem k zvyšování jakosti a konkurenceschopnosti všech oblastí průmyslových i neprůmyslových.
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Dobré odpoledne. Já mám tři sdělení pro vás. Prvé se týká informace, kterou vyslechla vláda, a ze které byla vláda velmi rozladěna, a týká se to zasedání organizačního výboru poslanecké sněmovny minulý čtvrtek 4. května, které sestavovalo program schůze poslanecké sněmovny, která bude zahájena 16. května a neseme velmi těžce skutečnost, že organizační výbor poslanecké sněmovny nezařadil žádný z návrhů zákonů, které předložila vláda v posledním období Parlamentu ČR, ačkoliv jde vesměs o zákony harmonizační. Abych byl přesný, na schůzi poslanecké sněmovny do prvního čtení z vládních návrhů zařadili jenom dva, ale to nejsou nové návrhy, jsou tam od minulého roku a ty nebyly zařazovány soustavně. Nových 16 návrhů, z nichž 10 je čistě harmonizačních, které vláda předložila v průběhu měsíců března a dubna a z těch deseti dva (dokonce žádáme podle novely zákona jednacího řádu, aby byly přijaty a schváleny v prvním čtení přímo), tak ani jeden z nich nezařadila podle našich informací s argumentací, že vláda předkládá příliš mnoho návrhů zákonů, a že poslanecká sněmovna je nestačí vůbec posuzovat. Takže se rozhodli, že je posuzovat prostě nebudou vůbec. Protože to je pouze návrh programu poslanecké sněmovny, která má začít příští týden, včera jednal pan premiér s předsedou poslanecké sněmovny o tom, aby alespoň těch 10 harmonizačních návrhů zákonů, které potřebujeme pro příští pravidelnou zprávu, zařazeno bylo.
Nechci vás zdržovat, ale stručně, které to jsou: zákon o zbraních a střelivu, zákon o regulaci reklamy, zákon o mezinárodní pomoci při správě daní ( to je ten zákon, který chceme schválit v prvním čtení ), zákon o mezinárodní pomoci v přijímání některých finančních pohledávek ( ten také chceme, aby byl schválen hned v prvním čtení ), novela zákona o ochraně práv k odrůdám rostlin, o rostlinolékařské péči, o bankách, o způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání, nový lázeňský zákon. Prostě vesměs zákony, které nás mají přiblížit k té úplné slučitelnosti s evropským právem, a které mají významný vliv na to, jak bude vypadat příští hodnotící zpráva, a jak se umístí ČR. Takže tolik o rozladění vlády s tím, že pevně věříme, že verbálně manifestované projevy k podpoře integračního úsilí ČR ze strany politických klubů na půdě parlamentu přestanou být pouze verbálními, ale že také budou ochotni se zabývat návrhy zákonů, které vláda při velmi zvýšeném pracovním úsilí předkládá.
Kromě toho vláda projednala dvě poslanecké zákonodárné iniciativy, a k těm oběma zaujala negativní stanovisko. Prvou je návrh pana poslance Payna a dalších na změnu trestního zákona, který z hlediska legislativně technického, i z hlediska našich mezinárodních závazků neobstojí. Stručně řečeno, dosavadní § 198a, který se jmenuje Podněcování národnostních a rasové nenávisti, a kterým se realizují mezinárodní úmluvy o boji proti rasismu a xenofobii, který tedy postihuje veřejné podněcování k nenávisti k národu nebo k rase, nebo k omezování jejich práv, navrhují poslanci rozšířit a to tak, že tam bude navíc dodána nenávist k třídě, či jiné skupině osob, aniž by kdekoli bylo řečeno, co to je jiná skupina osob. Další změny - dnešní trestní, či § 260 podpora propagace hnutí směřujících k potlačení práv o svobod občanů. V textu, kde se hovoří o národnostní, rasové, třídní nebo náboženské zášti, tak tam ten poslanecký návrh z neznámých důvodů přehazuje pořadí - dává náboženské a třídní místo třídní a náboženské a doplňuje tam slova "a nebo zášť vůči jiné skupině osob" - a ta by měla být trestná, což je z hlediska legislativního také absurdní. A z § 261, který dnes veřejně upravuje sympatie k fašismu nebo k jinému podobnému hnutí, chtějí vypustit to slovo fašismus. To jsme vůbec nepochopili, proč. Takže stanovisko vlády je jednoznačně negativní, legislativní úroveň tohoto návrhu je naprosto nepřijatelná. Vláda vycházela ze stanoviska ministerstva spravedlnosti, vnitra, úřadu vládního zmocněnce pro lidská práva a dalších resortů.
Další poslanecká iniciativa byl návrh na novelizaci zákona o rybářství. Opět jsme doporučili poslanecké sněmovně zamítnout a předkládáme negativní stanovisko, neboť návrh zákona chce nově vymezit právní pojmy rybník, rybářský revír tekoucí vody a rybářský hospodář a jeho zástupce. Ale místo, aby byl slučitelný s právem Evropského společenství, tak naopak se dostal do stadia neslučitelnosti. Například tam dává podmínku státního občanství, trvalého bydliště, což jsou všechno podmínky, které, jak víte, EU nepřipouští. Vláda sama připravuje svůj nový zákon o rybářství. To jsou všechny tři informace.
Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Já bych se zeptal obou pánů ministrů, tedy pana Mertlíka i Grégra, proč byl přerušen ten bod ohledně privatizace ČEZ, Transgasu a distribučních společností, a v čem spočívá těch 10 % rozporu, o kterých mluvil pan premiér. Děkuji.
Pavel Mertlík, ministr financí: Velmi stručně. Základní důvod, alespoň podle mého soudu, jak hodnotím jednání vlády, nespočíval ani tak v kontroverznosti dvou alternativních návrhů usnesení, které se skutečně nelišily nijak diametrálně, ale spíš tím, že jde o velmi obtížnou materii a velká část členů vlády si přála podrobně se seznámit s příslušnými podklady směrem do budoucna a lépe se v tom problému orientovat. Je to obdobný případ jako v řadě jiných případů v minulosti, kdy při různých závažných kauzách - od rozhodování o Temelínu až třeba po ta letadla, která nás ještě čekají, chce vláda rozhodovat s plnou zodpovědností a řada ministrů vyjádřila přesvědčení o tom, že i přílohové části materiálu by měly být doplněny informacemi, například o struktuře energetických trhů v jiných zemích Evropy a podobně. Čili to je část těch důvodů.
Co se týče těch rozporů, tak ty se týkají především harmonogramu postupů privatizace. Na straně druhé jsou tam body, které jsou myslím bezrozporné, je to otázka přeměny státního podniku Transgas na akciovou společnost. Další takovou bezrozpornou věcí je podle obou návrhu usnesení dokončení procesu vyčlenění České přenosové z ČEZ, a to jsou věci, kde se domnívám, že dokážeme spolu s ministerstvem průmyslu a obchodu panem Grégrem v dohledné době připravit dílčí návrh usnesení, který by tyto nesporné procesy odstartoval. Jinak tam byl dán termín asi za dvě měsíce. Předpokládám, že by to byla vhodná forma, že jednání vlády by předcházel seminář vlády v Kolodějích, což je forma, která se velmi osvědčila v případě jiných velmi složitých kauz tohoto typu. Uvědomme si, že jde o zásadní strategické rozhodnutí nejenom z hlediska ceny, která bude realizována, ale i profilu energetické trhu v ČR do budoucna, jakkoli již řada věcí v této věci meritorních schválena byla. Teď mám na mysli zejména energetickou koncepci státu, mám na mysli nový energetický zákon, který zřizuje regulátora a celou řadu dalších zásadních úprav, které mění systém regulace a fungování trhu oproti současnosti, a mám také na mysli některé další normy, včetně pozičního dokumentu ČR ve vztahu k EU, které definuje žádosti na určité přechodné období a podobně. Čili ta materie není nová, nicméně vláda si vyhradila zejména toto právo hlubšího poznání, a já myslím, že je to je naprosto rozumný postup v jistém slova smyslu. A naše dvě ministerstva, která přes dílčí rozdíly v názorech, dokázala při přípravě tohoto dokumentu velmi dobře spolupracovat, si myslím, že budou schopna toto dotáhnout.
Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Pan místopředseda a ministr financí tady řekl mnoho. Já bych jenom zdůraznil, že nelze hledat v tom nějakou senzaci, že nebylo přijato dneska definitivní řešení. Je asi naprosto dnes nemyslitelná představa, že existuje jediné správné řešení, že prostě dojde okamžitě k jasnozřivým výstupům. Je potřeba, aby si každý uvědomil, že se jedná o snad vůbec nejsložitější privatizační kauzu, která v ČR byla, a snad i do budoucna bude, a že se správnou, či nesprávnou variantou nebo způsobem privatizace rozhoduje o významné části českého průmyslu, českého národního hospodářství. Čili tady se musí vážit každý krok, každé řešení, musí se hledat důvody pro a proti, protože tady potom neexistuje prakticky nějaký krok zpátky. To, co přijmeme, ovlivní tutu společnost velice významných způsobem na desítky let dopředu. A jestliže jsme to ve shodě do 30.4. předložili, či ne, to je naprosto nepodstatné. Podstatné je, abychom našli tu optimální variantu, která pozitivně ovlivní další vývoj této společnosti a to je u nás dvou jaksi převládající pocit. To znamená ten pocit odpovědnosti, který je upřednostněn před jakýmikoli dalšími aspekty.
Korbel, Právo: Já bych se chtěl zeptat, jestli se vláda zabývala odvoláním pana Vrány z dozorčí rady Českých drah a potom, zda-li se zabývala nákupem osobních aut po zasedání Mezinárodního měnového fondu.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Takže co se týče správní rady Českých drah, tím se vláda doposud ještě nezabývala, bude to projednávat teď. A co se týče toho bodu o odkoupení osobních automobilů pro státní správu, ano, tím se vláda zabývala a souhlasila s možností odkoupení těchto osobních aut. To znamená, nerozhodla o tom, že ta auta budou odkoupena, ale o možnosti odkoupení. Jinými slovy, bude-li některé ministerstvo ta auta chtít, ta možnost odkoupení bude existovat.
Jana Dorotková, Dow Jones: Já bych se chtěla obou ministrů zeptat, kdy vláda předpokládá, že vyhlásí tender na poradce vlády k privatizaci energetického sektoru. Na kolik odhadujete příjem do státní rozpočtu z této privatizace? A ještě by měl zajímal názor obou ministrů na takový způsob privatizace Transgasu, podle kterého by byl Transgas a jeho distribuční společnosti prodán jednomu investorovi. Děkuji.
Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Já si myslím, že bychom se shodli, a nejenom v případě energetiky, že je naprosto nesprávné někde předkládat úvahy o tom, jaký bude efekt z privatizace nebo jaká bude výchozí cena. To naprosto jednoznačně snižuje vyjednávací pozici a z minulých kauz jsou dostatečné příklady, kdy se takto postupovalo, že to bylo na škodu věci. Myslím si, že ani já, ani pan ministr financí, ale nechci mluvit za něj, nebudeme hovořit o tom, jaké částky předpokládáme, že za jednotlivé segmenty energetiky nebo za celou energetiku získáme. A myslím si, že i když je to velice důležitý aspekt, není to v tomto momentě ten hlavní.
Pokud se týká tendru na poradce, tak samozřejmě bude v tom momentě, kdy tito poradci budou potřebné, a kdy bude jasné, kolik, v jaké kvalitě a na jaké oblasti tyto poradce budeme potřebovat. Každá kvalitní poradenská činnost je velice nákladná. Čili jsou věci, které umíme obstarat, řešit, vypočítat sami. Jsou věci, kde si budeme muset najmout určité specializované firmy. To všechno bude zapadat asi do scénáře postupu privatizace, který teď dolaďujeme a budeme řešit.
Pokud se týče, zda Transgas společně nebo nespolečně, to je samozřejmě jeden z problémů, který rovněž je předmětem řešení a potom nalézání shody v této oblasti. Čili pokud není přijmuto konkrétní rozhodnutí, asi těžko budeme někdo říkat, jestli Transgas bude privatizován tak, či onak, jak bude privatizován ČEZ, jak budou privatizovány distribuční společnosti, zda to bude individuelně, či v bloku nebo po částech, to jsou věci, které dolaďujeme a jak tady i pan místopředseda řekl, ta shoda je poměrně značná, přesto při pocitu té odpovědnosti oba dva jsme souhlasili s přerušením tohoto bodu, abychom ještě řadu věcí doladili. Ten termín, kdy má dojít ke společnému a konečnému materiálu, ke konečné jeho verzi, je stanoven ještě na dva měsíce a pak vás jistě budeme rádi informovat, až vláda přijme konečné rozhodnutí o definitivním způsobu privatizace energetických společností.
Pavel Mertlík, ministr financí: Já bych možná doplnil jenom v tom smyslu, že ten úkol dopracování toho materiálu během dvou měsíců vláda v okamžiku, kdy jej zadávala, chápala také tak, že po těch dvou měsících bude třeba rozhodnout. Čili my chápeme jako zpracovatelé tento termín jako daný, to znamená v této sezóně vlády, tak říkajíc před prázdninami, by ono rozhodné slovo mělo padnout a od tohoto se odvíjí i ty termíny na ty další věci.
Jan Němec, Česká televize: Já se ještě vrátím k tomu odkupu vozidel pro potřeby Mezinárodního měnového fondu. Vláda souhlasila pouze s možností odkupu, přesto stanovila nějaký limit, dejme tomu počet vozidel, cenu a podobně. Děkuji.
Pavel Mertlík, ministr financí: Na základě poptávkového řízení, které organizátor výročních zasedání vypsal, byla vybrána firma Škoda Auto jako firma, která zajistí služby, a to formou pronájmu vozů. Ta firma nabídla možnost odkoupení části těch vozů za podmínek, které samozřejmě musí odpovídat všem zákonným normám. To znamená zejména zákonu o veřejné soutěži. Protože víme, že řada státních úřadů v tomto kalendářním roce stejně jako v jakémkoli jiném kalendářním roce, uvažuje o nákupu určitého počtu vozidel a to ne v nějaké vyšší míře než tomu bylo v jiných letech, ten počet, který je nám znám a je promítnut do státního rozpočtu, prostě odpovídá běžnému rozsahu obnovy vozového parku, který je mimochodem stejně jako v řadě jiných oblastí hluboko asi pod objektivní potřebou. Málokdo má tak stará vozidla v průměru, jako to jsou jednotlivé úřady Vlády ČR, jednotlivé instituce.
Nabídla se zde možnost se slevami a za výhodných podmínek odkoupit tyto vozy, bez ohledu na to, kolik jich bude. Ta nabídka byla učiněna ze strany vítěze té soutěže o pronájem ve prospěch pořadatelů fondu a myslím si, že může být rozumné pro jednotlivé úřady, pro jednotlivé ministry této nabídky využít. Vím, že část z nich z určitých důvodů zájem má. Část jiných ministerstev, protože má třeba jiné možnosti, jako je například ministerstvo zahraničních věcí pro svá zahraniční zastoupení, zahraniční úřady, ten zájem nemá. Čili v podstatě jde o to, že namísto běžného nákupu, kdy každoročně každé ministerstvo, každý úřad si kupuje z trhu nějaká vozidla, tak je možnost využití této zvýhodněné nabídky. To, co vláda odsouhlasila, je tedy souhlas s možností využít tuto cestu, samozřejmě za zákonem daných okolností, zejména tady jde o otázku zákona o veřejných zakázkách. Tam, kde se to ukáže ekonomicky efektivní, myslím si, proč této nabídky nevyužít. Je to věcí zodpovědnosti jednoho každého správce rozpočtové kapitoly.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Pokud jde o ta čísla, tam Škoda Auto se zavázala bezplatnému zapůjčení 230 limuzín Audi 6, respektive 8, 30 mikrobusů Volkswagen Caravel a 40 vozů Škoda Octavia a pokud jde o ten prodej limuzín Audi, tak tam jde o snížení 33 % a u těch Caravel o 27 %, pokud toho bude využito.
Pavel Mertlík, ministr financí: Byly otevřeny dveře k tomu využití. Nic více, nic méně.
Klára Gajdůšková, Reuters: Pane ministře Mertlíku, vy jste říkal, že ten rozpor v privatizaci energetik mezi vámi je hlavně v harmonogramu. Jde o ten datum předložení vládě toho finálního materiálu nebo jde o vyvedení České přenosové?
Pavel Mertlík, ministr financí: Možná, že jsem se vyjádřil nepřesně, ale spíš si myslím, že jsem nebyl správně pochopen. Ten rozpor se netýká harmonogramu, ten se týká řady technických aspektů té privatizace, včetně té otázky, která zde byla již vznesena, privatizovat třeba plynárenství jako celek. Ten harmonogram není sám o sobě to podstatné, ten odvisí od té zvolené metody. V tom návrhu usnesení, jak jej připravila obě ministerstva, je řada shodných bodů. Jako styčné body, prakticky identické, jsem uvedl dva případy, a to je transformace státního podniku Transgas na akciovou společnost, a jiným bodem navazujícím už na starší usnesení vlády a rozhodnutí učiněná v minulosti, je dokončení procesu, vyčlenění České přenosové jako instituce, která bude zajišťovat to, co nevím, jak se řekne česky, ale Angličani tomu říkají national grid z dnešního ČEZ, což je nutné z hlediska příslušných energetických směrnic EU. Čili to jsou věci, které jsou bezrozporné, další jsou s určitými odlišnými názory, kde existuje variace řešení, ne dvě řešení. A je třeba mezi nimi vybrat a také připravit odpovídajícím způsobem rozhodovací materiál pro vládu, aby měla lépe, než v současnosti, jasno, o čem rozhoduje, a jaké to bude mít následky v pozitivním, v negativním smyslu, a aby byla schopna lépe porovnat jednotlivé varianty. Vím, že jsem odpověděl nekonkrétně, ale na tu otázku nejde konkrétněji v této chvíli odpovědět.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Pro tuto chvíli je to vše. Co se týče těch ostatních bodů, o tom vás budu ještě večer pomocí e-mailu, případně mobilu informovat.
