Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR v pondělí 11. ledna 1999

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, hezké odpoledne, jak víte, vláda má na svém programu 22 bodů, a protože začala zasedat ve 13:45, projednala jich doposud polovinu. První dva body programu se týkaly zemědělství, konkrétně ochrany zemědělského trhu, a zprávu k nim přednese pan ministr zemědělství Fencl.

Jan Fencl, ministr zemědělství: Dámy a pánové, dobrý večer. První materiál byl Návrh postupu k zajištění ochrany agrárního trhu podle § 3 zákona číslo 252 z roku 1997 sbírky o zemědělství. Předložený materiál upravuje postupy při uplatňování opatření k ochraně agrárního trhu podlezmíněného zákona. Těmito opatřeními jsou jednak zvláštní ochranná opatření, která mají charakter dodatečného cla, tak nouzová opatření, která umožňují omezení dovozu výrobků nebo úpravu cla a třetí jsou vstupní hodnota, která bude sloužit jako minimální základ pro výpočet dovozního cla v případě, že dovozní cena zemědělského výrobku bude nižší než tato výstupní hodnota a přispějě tak k omezení spekulativních dovozů za nápadně nízké, případně i podfakturované dovozní ceny. Tato záležitost souvisí s jedním ze základních programových prohlášení naší vlády, to znamená pracovat na vnitřní ochraně trhu i intencích vyjednaných dohod se světovou organizací obchodu, s Evropskou dohodou, případně s dohodou zemí CEFTA. Debata kolem tohoto problému byla velice plodná a vláda přijala usnesení o postupu k zajištění ochrany agrárního trhu podle § 3 odstavce 1 a 2 zákona číslo 252 z roku 1997 sbírky o zemědělství, schválila návrh postupu k zajištění ochrany agrárního trhu podle tohoto paragrafu a jeho odstavců, který byl uveden v příloze tohoto usnesení a uložila ministru zemědělství předložit vládě návrh nařízení vlády, v němž bude zpracován postup podle bodu 1 tohoto usnesení. Předpokládám, že tento návrh usnesení vlády předložím na příštím jednání vlády. To je k prvnímu problému.

K druhému problému, ještě složitějšímu a kontroverznějšímu, a sice k problému postupu pro řešení nerovného postavení smluvních stran na trhu zemědělských výrobců, byla velmi široká debata, ten problém sám o sobě a jeho řešení je velmi obtížný a výsledkem této debaty je usnesení vlády, které konstatuje, že bere na vědomí předložený materiál, respektive, že bere na vědomí nutnost řešení nerovnoprávného postavení smluvních stran na trhu zemědělských výrobků a ukládá místopředsedovi vlády, ministru průmyslu a obchodu, ministru zemědělství a předsedovi Úřadu pro hospodářskou soutěž předložit návrh systémového řešení. Termín pro toto předložení, vzhledem k tomu o jak vážný problém jde a kolik zákonných norem bude muset být otevřeno, či řešeno, je konec čtvrtého měsíce.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Další bod, který vláda projednala, bylo hodnocení jaderné bezpečnosti stavby jaderné elektrárny Temelín a tom vám řekne více místopředseda vlády Pavel Mertlík.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Hodnocení jaderné bezpečnosti stavby jaderné elektrárny Temelín je závažný dokument vypracovaný Státním úřadem pro jadernou bezpečnost, který se od všech dokumentů obdobného názvů z minulosti liší v jedné zásadní věci. Ta spočívá v tom, že stupeň výstavby elektrárny a instalace jednotlivých technologických částí je takový, že už bylo možno zahájit konkrétní fyzické testy a fyzické měření instalovaného zařízení. Čili tato zpráva, na rozdíl od všech předchozích, se nezabývá už jenom projektem, řekněme, v té papírové podobě, ale shrnuje dosavadní výsledky testů instalovaného zařízení. Protože ty testovací práce budou dynamicky pokračovat dále, usnesla se vláda, že pravidelně každé 3 měsíce žádat tuto informaci o jaderné bezpečnosti stavby jaderné elektrárny Temelín, tedy s určitou kvartální periodicitou, Státní úřad pro jadernou bezpečnost tak bude předkládat další zprávu na konci měsíce dubna. Nechci shrnovat do jedné věty, jaký je stav dosavadních zjištění, ke kterým úřad dospěl, protože to jednou větou vyjádřit nejde. Každopádně tam nevznikly nějaké zásadní závady nebo nedostatky, které by byly takového typu, že by bylo nutno na ně nějak významně reagovat. Většina těch testů dopadla dobře nebo s drobnými nedostatky, které jsou běžné, jsou obvyklé, jsou odstranitelné. Testy samozřejmě budou pokračovat dál. Zatím byla změřena jen určitá část. Vláda zprávu schválila v té pobodě, jak byla předložena Státním úřadem pro jadernou bezpečnost a očekává další zprávy tak, jak je tomuto úřadu uložila, aby je připravil. Tolik asi k tomu materiálu. Bude samozřejmě zveřejněn.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Vláda dnes rovněž projednávala tři body, týkající se lidských práv, a potom též poslanecké návrhy dvou zákonů. O nich více pan místopředseda vlády Pavel Rychetský.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Ty tři materiály, které jsme projednali jsou: Návrh kampaně proti rasismu, návrh postupu ve věci usnesení zastupitelstva městského obvodu Ústí nad Labem - Neštěmice a třetím je návrh přípravy pietní úpravy míst někdejších koncentračních táborů v Letech a Hodoníně u Kunštátu. První materiál navazuje na usnesení vlády pana inženýra Tošovského z 27. května 1998, která se tenkrát usnesla zajistit kampaň proti rasismu, jako vládní kampaň v této zemi, ale to usnesení pak již nerealizovala s ohledem na krátkost své existence. Naše vláda tento úkol přijala za svůj úkol. Domnívám se, že jedna kampaň nestačí, že je to práce na léta, spíše možná na desetiletí. V tomto roce začneme tím, že zmocněnec vlády pro lidská práva předloží vládě do 28. února kritéria pro výběrové řízení na výběr agentury, která připraví a realizuje kampaň s tím, že na tuto kampaň vyhlásíme mezinárodní sbírku. Zatím vláda v tomto roce je rozhodnuta tuto kampaň realizovat v rozsahu do 10 milionů korun nákladů vlády s tím, že podle jejích výsledků, které do konce roku musí získat k posouzení průběhu kampaně a vládě předložit vládní zmocněnec.

Druhý materiál je poněkud nepříjemný z hlediska toho, že Česká republika je jako právní nástupce ČSFR členským státem mezinárodní úmluvy o vyloučení všech forem rasové diskriminace se sídlem v Ženevě, přičemž tato instituce, respektive její výbor pro odstranění rasové diskriminace, přijal rozhodnutí, které zaslal české vládě. Z toho rozhodnutí vám ocituji jenom nejdůležitější větu. "Výbor žádá vládu České republiky, aby mu poskytla informace o opatřeních, která podle znepokojivých zpráv jsou zamýšlena v určitých obcích a která by mohla vést k fyzické izolaci obytných objektů obývaných romskými rodinami." Není to časté, aby Česká republika nebo předtím Československo bylo předmětem takových kritických soudů ze strany mezinárodních organizací na ochranu lidských práv, proto tento materiál projednala vláda a přijala návrh textu stanoviska vlády, které bude do Ženevy sděleno. Projednání tohoto případu bude probíhat v první polovině března. Vláda zmocnila pana Petra Uhla, aby zastupoval českou vládu při tomto jednání. Naše odpověď v podstatě říká, že - za prvé, že nám není znám jiný případ, než jsou ty Neštěmice, a za druhé, že vláda bude jednat s nově zvoleným zastupitelstvem této městské části Ústí nad Labem. Smyslem tohoto jednání, kterým je též pověřen pan Petr Uhl bude především přesvědčit zastupitelstvo Neštěmic, aby ustoupilo od výstavby té zdi v Matiční ulici. Nepřesvědčíme-li je, použijeme právní prostředky vedoucí k tomu, aby taková stavba nemohla být realizována včetně pozastavení, což může dělat pouze přednosta okresního úřadu, účinností jejich usnesení a předložení poslanecké sněmovně k jeho zrušení.

Třetí materiál, který jsme projednávali též navazuje na usnesení vlády pana Josefa Tošovského z 1. července minulého roku. Ten se týkal pietní úpravy míst někdejších koncentračních táborů v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu na Moravě. Vláda přijala usnesení, kterým za prvé: uložila zmocněnci pro lidská práva, aby ustavil smíšenou komisi, v níž budou působit historici, romisté, zástupci pozůstalých Romů a pracovníci státní správy, aby do konce března tohoto roku komise předložila vládě závěry k posouzení současných společenských, mravních a hospodářských potřeb souvisejících s pietní úpravou míst těchto někdejších koncentračních táborů. Ze třetí, aby zmocněnec vlády ve stejné lhůtě předložil vládě návrh na vyhlášení peněžní sbírky, která umožní pietní úpravu míst bývalých táborů a ministrovi pro místní rozvoj, aby ve spolupráci s ministrem zemědělství předložil odhad finanční nákladů pro tu eventualitu, že by se vláda rozhodla pro výstavbu nové velkovýkrmny vepřů v té oblasti a současně na tom místě zřídit jakýsi památník.

Chtěl bych zdůraznit, že vláda přistoupila k tomuto vztahu ze skutečnosti, že ČSFR, jako právní předchůdce českého státu již v červnu v roce 1991 stala signatářem mezinárodní smlouvy, ve které se podle článku 31 všechny členské země OBSE zavazují ochraňovat významné památné objekty a místa, která podávají svědectví o tragické minulosti. Aby nebyla zapomenuta a aby si ji připomínali současné i budoucí generace a aby se již nikdy takové věci neopakovaly.

Otevřeně říkám, že usnesení, které vláda přijala je jistým kompromisem proti původnímu návrhu pana vládního zmocněnce; jinými slovy - meritorní rozhodnutí o tom, zda bude nebo nebude ta velkovýkrmna odstraněna a nebo zda bude realizována jiná forma pro zřízení toho pietního místa, dnes vláda nepřijala a odložila ho až k nové zprávě o práci této komise. Ja myslím, že další detaily bude možno zodpovědět až na základě dotazů, a proto je zde také přítomen pan vládní zmocněnec.

A nyní jen velmi telegraficky o dalších dvou materiálech, které jsme projednali. Jde o dvě poslanecké iniciativy, kde je vláda do 30 dnů povinna dát stanovisko, jinak by se mělo ze zákona za to, že vláda souhlasí s těmito iniciativami. Tou prvou je návrh skupiny poslanců o vydání zákona o zákonném pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Tady musím říci, že by šlo o zákon, který dosud není. Dnes taková právní úprava existuje pouze uvnitř zákoníku práce, který ukládá všem zaměstnavatelům, aby povinně pojišťovali svou odpovědnost za škodu, která vznikne jejich pracovníkům při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Vláda posílá předsedovi poslanecké sněmovny stanovisko obsahující nesouhlas s tímto návrhem nového zákona, domníváme se, že nejde o komplexní řešení, navíc se zakládal , tak jako u třeba povinného ručení České pojišťovny, monopol jedné jediné pojišťovny a to je věc, kterou bude ještě muset vláda posoudit, zda je to moudrý krok. Druhý poslanecký návrh, který vláda dnes posuzovala byl návrh poslanců Evžena Snítilého a dalších na vydání malé, ale významné novely zákona o vlastnictví k bytům. Vláda jej plně podporuje a rozhodla, aby předseda vlády předsedovi sněmovny tlumočil souhlasné stanovisko s touto novelou. Ta podstata dohody spočívá v tom, že v dosavadním zákoně je nárok toho člena družstva, který převezme do vlastnictví bytovou jednotku a současně vystoupí z družstva, aby mu byl poskytnut družstvem vypořádací podíl, což znamená, aby mu byl poskytnut i včetně podílu na tom nedělitelném, nezcizitelném základním jmění družstva, což by mohlo vést až k likvidaci družstev. Navíc to odporuje dnešní úpravě obchodního zákoníku, takže v zájmu toho, aby se odstranila tato nerovnost členů družstva, která je dnes založena, protože nárok na výplatu této části fondu družstva mají členové družstva jen při zániku družstva. A to je jaksi průlom, takže vláda souhlasí. Mimochodem stejná dikce je připravena již ve větší, rozsáhlejší novele zákona o vlastnictví bytů, takže nebyl důvod proč by vláda měla nějaké negativní stanovisko. To je vše, děkuji za pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Posledním důležitým bodem, který vláda dnes zatím projednala, je zabezpečení přípravy pro využití strukturálních fondů Evropské unie. Prosím, pan ministr pro místní rozvoj Jaromír Císař.

Jaromír Císař, ministr pro místní rozvoj: Předložená zpráva obsahuje soubor institucionálních a organizačních opatření, které mají zabezpečit využívání strukturálních fondů Evropské unie. Je to významný posun v přípravě republiky ke vstupu do Evropské unie, protože vychází ze schváleného pozičního dokumentu pro rozvoj hospodářské a sociální soudržnosti, jinak řečeno regionální politiky, která je obsažena v takzvaném Cílu 1, kterým jsme se zavázali v memorandu podepsaném už dříve splnit podmínky, které by nám umožnili přístup k strukturálním fondům. Materiál konstatuje, že významný posun v přípravě znamená, ustavení a zahájení činnosti národního programového a monitorovacího výboru pro oblast hospodářské a sociální soudržnosti, ve kterém je také široce zastoupena i Evropská komise, 6 generálních ředitelství, na které se Evropská komise člení. Úkolem je zpracování regionálního rozvojového plánu pro ten uvedený Cíl 1 Evropské unie, to znamená podpora méně rozvinutých regionů, který se v budoucnosti stane podkladem pro rámec podpory společenství.

Evropská komise vyzvala Českou republiku ke zpracování první pracovní verze regionálního rozvojového plánu, respektive stanovit priorita do září letošního roku tak, aby mohl být využit jako podklad pro podporu Phare po roce 2000 v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti. Zabezpečení přípravy pro využití strukturálních fondů bylo svěřeno ministerstvu pro místní rozvoj v součinnosti a na základě koordinace dalších resortů, které se podílely na zpracování této přípravy pro využití strukturálních fondů. Ministerstvu pro místní rozvoj bylo uloženo, aby regionální řídící a monitorovací výbory ustavilo nikoli jen pro oblast severozápadních Čech, jak tomu bylo doposud, ale pro všechny území takzvané NUC 2, které by měly mít tyto výbory. Je třeba říci, že soubor opatření, které se navrhuje znamená, že bychom odstranili určité zpoždění, které je v přípravě na využití strukturálních fondů zjevné, nicméně domníváme se, že soubor opatření i za předpokladu značného vypětí a velkého úsilí je možno splnit tak, aby toto zpoždění bylo odstraněno, aby tedy byl zajištěn přístup k strukturálním fondům podle požadavků Evropské unie. To je zatím všechno.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji, a než dám slovo novinářům, připomínám, že ty body, které se týkají vízové povinnosti k jednotlivým zemím ještě projednávány nebyly. Každopádně dnes projednávány budou. Prosím první otázka...

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Měl bych dotaz, který se netýká zasedání vlády, ale je na pana místopředsedu Mertlíka. Hospodářský vývoj, statistické údaje, nezaměstnanost a inflace - jak to hodnotí; potom jsem se pana ministra zemědělství chtěl dotázat, jestli by mohl být přece jenom trochu konkrétnější ohledně těch opatření na zemědělské výrobky, zatím to bylo spíše povšechná záležitost, to znamená, co preferujete a jak by to mělo být? No a v podstatě třetí věc opět na pana Mertlíka, jestli by mohl být poněkud konkrétnější ohledně toho Temelína...

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já se přiznám, že co se týče té první otázky, tak nevím jestli máte na mysli nějaká eventuální nová data, která mohla být publikována během dnešního dne Statistickým úřadem, já sám jsem měl tolik práce, že jsem se k nim ještě nedostal, ale předpokládám, že...

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Inflace asi 10,7 a nezaměstnanost 7,5...

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: To jsou prosincová data, ano? Nebo celoroční? 10,7 celoroční, dobře. Já myslím, že to je naprosto očekávané číslo, pan mluvčí vlády Rouček mně tady ještě šeptal čísla o dalším poklesu v průmyslu a inflaci na prosinec. To lze očekávat, já si myslím, že vývoj za následující měsíce bude přibližně stejný. To znamená, že nezaměstnanost dále poroste, v lednu asi skokovitě, protože řada firem, jak známo, dávala výpovědi k 31. prosinci, ty další měsíce zase mírněji, poté, co tento institucionální aspekt zmizí a otázkou je, co dělat dál, jakým způsobem dokáže vláda přispět k řešení této krizové situace, která jaksi v té ekonomice vznikla bezesporu především v důsledku chyb minulých vlád a také centrální banky, jak v oblasti makroekonomické politiky, tak především v oblasti politiky institucionální. Čili, mně nezbývá než zopakovat to, co říkali příslušníci této vlády nesčetněkrát: To, co nás může vyléčit je jedině razantní restrukturalizace, především v oblasti zpracovatelského průmyslu a některých dalších odvětví ekonomiky a na ní jsou zaměřeny takové programy vlády, jako je podpora přímých zahraničních investic, jako je pokračování v privatizaci nebo spíš urychlení privatizace, ke kterému vláda přistoupila a jako bude určitý program řekněme demitalizace podniků, na kterém také pracujeme, i když tam prostě ten dokument zdaleka ještě nebyl schválen, ale ten základní záměr, tedy napomoci těm podnikům, které nejsou schopny se vypořádat s tím, co nezavinily, co jsou zděděné s problémy z minulosti, ten je bezesporu správný, nicméně bude muset být velmi kvantitativně omezen. To je asi vše.

Samozřejmě rozhodující je aktivita soukromého sektoru, vláda je tady od toho, aby pro něj vytvářela předpoklady a v tomto smyslu celá řada dokumentů v poslední době také byla schválena. Já bych upozornil především na investiční pobídky.

A co se týče Temelína, já se zdráhám trošičku dát nějaká jasnější stanoviska. ta zpráva obsahuje tuším jedenáct kapitol, které se týkají jednotlivých sekcí toho technologického zařízení a v podobě jaksi několikastránkového popisu hodnotí ty dosavadní výsledky. Jedním z požadavků, které v průběhu připomínkového zřízení zazněly, a já jsem je spolu s panem předsedou Státního úřadu pro jadernou bezpečnost odmítl a posléze ji odmítla vláda, byla snaha agregovat výsledky do nějaké přehledné tabulky, kde by se řeklo prostě toto je dobře, toto je špatně a podobně. Bylo by to příliš velké zjednodušení. Prostě, to zařízení je ve výstavbě a zároveň těmi testy, proběhla nějaká jejich první fáze, i když poměrně významná, ale řada dalších věcí se bude měřit dále. Lze říci tedy to, že nebyla shledána žádná závažná závada nebo pochybení na těch instalovaných zařízeních. Je tam nespočet drobných nedostatků, tak jako na všech stavbách, tak jako na všech instalacích podobných náročných technických zařízení a ta zpráva formou určitého zhuštěného slovního popisu, který nicméně u každého z těch zařízení nebo z těch sekcí tohoto zařízení má rozsah řekněme patnáct řádek, hodnotí ten stav s tím, co dál je třeba testovat.

Ta situace celkově vypadá příznivě, nevypadá hůře než v případě jaksi jiných podobných staveb, jak u nás v minulosti, tak v zahraničí, ale je to jakási provizorní zpráva s tím, že celá řada těch testů ještě neproběhla, budou probíhat dále. Takže to asi podstatné. Já bych potom ještě zmínil jednu věc a tím bych předběžně reagoval na určitou polemiku, která se objevila v tisku. Četl jsem nějaké články o tom, že ta zpráva je založena na špatném využití legislativy, respektive legislativy už neplatné. Jde o to, zda tyto testy provádět na základě stávajícího platného atomového zákona a na něj navazujících vyhlášek, a nebo na základě starých vyhlášek, které jsou podle starší legislativy.

Ty testy jsou prováděny zcela vědomě a záměrně podle starší legislativy. Důvodů je pro to několik, já bych si dovolil uvést dva, jednak podle toho atomového zákona a následných jaksi v prováděcích vyhlášek to nejde, jednak proto, že ty vyhlášky ještě všechny neexistují, zatím jich bylo schváleno čtrnáct a ještě pět dalších bude schváleno v dohledné době, ale dneska ještě nejsou, tři z nich jsou v gesci toho Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, jedna je v gesci Ministerstva vnitra a jedna je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, počítá se s jejich přijetím v průběhu řekněme jara tohoto roku, většina jich je už hotova. Druhá věc závažnější je ta, že to, co se dnes hodnotí, je hodnocení projektu , který byl schválen někdy v letech 92, 93, předtím v roce 86, podle té tehdy platné legislativy. Čili byla by to jakási retroaktivita, kdyby se používala legislativa nová. Třetí věc, která s tím velmi úzce souvisí je to, co je obsaženo i v tom atomovém zákoně, a to je možnost po určitou dobu ještě používat tu starou legislativu, a ta v tomto případě byla využita. Právní rozbory, složité právní rozbory, které jsme si k tomu nechali udělat ukazují, že to je postup správný, jde o probíhající správní řízení a v průběhu toho probíhajícího správního řízení nelze začít používat novou legislativu. Něco úplně jiného budou závěrečné finální testy celé hotové elektrárny, která musí dostat jakousi licenci nebo jak to nazvat, prostě bude zpracována závěrečná zpráva, a ta už bude podle atomového zákona nového a platných provádějících předpisů, a tak těmto testům elektrárna stejně neujde.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji, nyní pan ministr Fencl.

Jan Fencl, ministerstvo zemědělství: Musím říct, že v mém případě se jedná o vlastně spouštěcí mechanismus, který je založen v zemědělském zákonu, tedy zákonu 252 z roku 1997 sbírky o zemědělství a jsou to v podstatě tři možné kroky a v podstatě tato norma, respektive nařízení vlády, které předložím příští týden, bude definovat možnost použití tohoto spouštěcího mechanismu a procedur, za kterého takto budeme moci učinit. Čili jsou to za prvé zvláštní ochranná opatření, jednoduše řečeno jedná se o dodatečné clo, a to opatření pro případ překročení spouštěcí úrovně objemu dovozu vybraných zemědělských výrobků a potravin nebo, ale ne současně zvláštní ochranné opatření pro případ poklesu dovozní ceny vybraných zemědělských výrobků a potravin pod úroveň spouštěcí ceny. To je za prvé. za druhé jsou to nouzová opatření, tato nouzová opatření podle dohody o ochranných opatření lze uplatnit v případě, že se některý výrobek dováží na celní území ČR v tak zvýšeném množství a za tak nevýhodných podmínek, že tento dovoz způsobuje nebo hrozí způsobit vážnou újmu domácímu výrobnímu odvětví. Tento princip lze administrovat ve formě množstevního omezení. A třetí záležitost je vstupní hodnota. Vstupní hodnota bude sloužit v tomto případě jako minimální základ pro výpočet dovozního cla v případě, že dovozní cena dováženého zemědělského výrobku bude nižší než tato vstupní hodnota. A ta procedura je zase jasně vymodelována za jakých předpokladů to lze použít a jaké kroky je potřeba v prvním, v druhém i ve třetím případě učinit. Nevím, jestli ta otázka byla směřována jen k tomuto řešení nebo byla směřována obecně, musím poctivě říct, že toto je první krok, a zda bude stačit nevíme, nic méně po vymodelování agrární politiky a nezbytných kroků pro naše přiblížení k Evropské unii, budeme připraveni otevřít jednání s Evropskou unií a pokusit se vysvětlit problémy, které jsou tu založeny, a které budou působit kontraproduktivně nejenom z důvodu ohrožení českého zemědělství, ale z důvodu možné asociace a nespokojenosti ze strany Evropské unie.

Josef Kopecký, Zemské noviny: Mám tři otázky. První, jestli se vláda již zabývala zhodnocením dopadů vysílání rádia Svobodná Evropa do Iráku a Iránu a s jakým výsledkem? Druhá otázka je na pana místopředsedu vlády Mertlíka se týká Temelína: Ještě za minulé vlády bylo respektováno usnesení, které nebylo stále zrušeno o tom, že ministr průmyslu každé dva měsíce má předkládat průběžnou zprávu o průběhu výstavby jaderné elektrárny Temelín. Proč tato zpráva není v současné vládě každé ty dva měsíce předkládána? A třetí dotaz je na pana místopředsedu Rychetského ohledně Letů, zda lze dnešní usnesení vlády chápat i tak, že není ještě vůbec jisté jestli ten současný vepřín bude zbourán a kdy konkrétně se o tom rozhodne, jestli jsem to pochopil správně až jestli ta skupina historiků posoudí, jestli tam opravdu byl internační tábor, nebo na základě čeho a kdy?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Nejdříve k té první otázce, jak již bylo řečeno minule, ta zpráva o rozhlasové stanici Svobodná Evropa dnes s největší pravděpodobností projednávána bude, a protože se tam jedná též o bezpečnostní aspekty, tak bude projednávána v té uzavřené části. A nyní již Pavel Mertlík.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: To je jednoduchá odpověď, to usnesení z prosince roku 1997 je samozřejmě platné a já považuji za chybu, že ministr průmyslu a obchodu tuto zprávu přestal podávat, v záznamu z jednání vlády dnes se objeví jaksi připomenutí toho, že tento úkol stále platí a očekáváme, že zhruba v březnu nebo v dubnu ta zpráva další v pořadí přijde na stůl alespoň takto se o tom dnes v rámci toho projednávání té zprávy o které jsme hovořili tady na konferenci a kterou vláda přijala jaksi jsme se takto dohodli. Jinak, aby bylo jasno, k těm, kteří nejsou informováni to je zpráva, která referuje o postupu výstavby, mimo jiné z finančního hlediska, kolik bylo utraceno a tak dále. Čili je to jiný typ zprávy, nikoli bezpečnostní, technický, ale o průběhu výstavby.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Vaše otázka má opravdu jednoznačnou odpověď. Skutečně vláda dnes nerozhodla o tom, že postaví na jiném místě velkovýkrmnu a na své náklady a zlikviduje tu dosavadní. Nerozhodla o tom, z celé řady důvodu. Za prvé nebyl ještě dosud schválen návrh zákona o státním rozpočtu, neví se jak bude velká rozpočtová rezerva, neví se, zda vůbec na to budou peníze. Za druhé, neví se ani přesně kolik to bude stát a proto uložila nebo kolik by to stálo, abych teda byl přesný, a proto uložila ministru pro místní rozvoj a ministru zemědělství, aby takový odhad vládě předložili a spočítali. Za třetí na vládě zazněla také skutečnost z úst jednoho z členů vlády, že je například v zoufalém stavu památník v Lidicích, že není jaksi možné přistupovat k těmto problematikám jednostranně, že je potřeba i posoudit souvislosti i například s Lidicemi, takže to konečné rozhodnutí podle mého názoru bude vláda přijímat po té, co budou předloženy pane Uhlem ty zprávy, to znamená někdy po 1. dubnu.

Petr Uhl, vládní zmocněnec pro lidská práva: Já bych chtěl doplnit, že ten původní návrh, který jsem vypracoval a podle jednacího řádu jsem byl spolupředkladatelem, nežádal po vládě, aby rozhodla o tom, že se bude stavět nová velkovýkrmna vepřů, a potom se ta stará zruší, ale bylo to pouze ve vedlejší větě, která jediná se škrtla, zůstává v platnosti, že já mám vládě předložit do konce března návrh na vyhlášení peněžní sbírky, která umožní pietní úpravu míst bývalých koncentračních táborů, rozumí se v Letech a v Hodoníně u Kumštátu, a nikoli už, jak jsem navrhoval, která umožní výstavbu nové velkovýkrmny vepřů v oblasti Let. Vláda si prostě nechala to rozhodování, posunula o tři měsíce a možná, že bude mít snahu ještě za tři měsíce to opět posunout, to já nevím, argumenty zněly, že nevíme kolik se vybere, ale já osobně se domnívám a bude teda taky ve vládě prosazovat, že je obtížnější dělat sbírku na odclonění na valy, které by odclonily ten malý památník, který tam teď je od toho stávajícího velkovepřína, než teda sehnat částku přibližně dvanáctkrát nebo patnáctkrát vyšší na novou výstavbu a důkladnou rekonstrukci toho místa v pietním smyslu. Mezinárodní i česká veřejnost za tímto požadavkem stojí. Já se domnívám, že nám hodně v tom může prospět prezident republiky Václav Havel, kterého míním požádat o to, aby při vyhlášení té sbírky spolupůsobil. Čili nechme tu otázku odloženou, tak jak to udělala vláda do dubna a v dubnu se k tomu vrátíme a ne-li v dubnu, tak potom až ta sbírka bude probíhat. Uvidíme, jaký bude průběh také, protože názory jednotlivých ministrů členů vlády na tuto problematiky nejsou shodné. Také nejsou shodné zejména z technického hlediska, někteří věří a někteří nevěří v úspěch té sbírky. vůle, řešit tu otázku je jednotná, vláda si plně uvědomuje, že určité znepokojení nad tím, že toto místo není dosud pietně upraveno, že toto znepokojení mezinárodní i části české veřejnosti je oprávněné. To bych chtěl zdůraznit.

Viktor Vereš, Neviditelný pes: Ministerstvo financí rozhodlo, že místní hovory se smí zdražit maximálně o 26,8 %, ve skutečnosti byly zdraženy o 62 % hovory z běžných aparátů a o 100 % hovory z budek telefonních. Můžete mi to nějak vysvětlit?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Jelikož je to značně specializovaná otázka, doporučoval bych vám obratit se na ministra financí., případně na jeho mluvčí Janu Vargovou, a požadujte odpověď na nich. Já se omlouvám, ale takové detaily neznáme.

Jan Němec, Česká televize: Mám dotaz na pana ministra Fencla. Ta opatření, která chystáte na omezení dotovaných dovozů jsou jakýmsi provizóriem, které by měl postupně nahradit nebo v průběhu roku zřejmě nahradit vámi připravovaný zákon, v jakým stadiu ta příprava zákona je a kdy podle vašeho odhadu se dostane do parlamentu?

Jan Fencl, ministr zemědělství: Ten zákon, který je zkráceně nazýván moprem, tedy mimořádná ochranná opatření, předpokládám, že bude na Ministerstvu průmyslu a obchodu připraven pro transport do vlády v květnu letošního roku a my na něm intenzívně spolupracujeme. Nic méně musíme vzít na vědomí, že tento zákon zří světlo světa, a počítejme spolu čas, od května dále. A do té doby potřebujeme nějaká řešení a o tom je ta iniciativa, o které jsme hovořili.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Protože má vláda na pořadu projednání ještě minimálně deseti bodů, prosím poslední dvě otázky...

Alexandr Mitrofanov, Právo: Mám otázku na pana vicepremiéra Rychetského a pana zmocněnce Uhla. Jaká bude podoba kampaně proti rasismu?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Vláda mimo jiné v tom usnesení právě uložila panu vládnímu zmocněnci, aby vypsal jakousi veřejnou soutěž, do které se budou moci přihlásit agentury s tím, že nám předloží projekty s tím, že jsme v tuto chvíli limitováni pro tento rok, prakticky by se to rozjelo až v pololetí - takže pro druhou polivinu roku horní částkou 10 000 000 korun. Já bych chtěl říci, že velmi záleží na přístupu, alespoň když nikoho jiného tak veřejnoprávních médií, mám tím na mysli Českou televizi a Český rozhlas, které například v době, kdy jsme byl předsedou správní rady Nadace Bohemia na záchranu kulturních památek, zadarmo zařazovaly každý den před zprávami fotografii některé ohrožené kulturní památky s číslem konta a každý den po dobu dvou let dělaly tuto kampaň zadarmo. Jestli se nám podaří přesvědčit sdělovací prostředky, že kampaň proti rasismu je věcí, která je věcí nás všech, která patří veřejně právním sdělovacím prostředkům, tak jakou jsou některé třeba ty televizní šoty konta bariéry nebo těch jiných humanitárních akcí a my budeme platit jenom pořízení těch videozáznamů, těch šotů a jestli to promítání budeme mít zdarma, pak si myslím, že by mohla být velice účinná a samozřejmě to je jenom jeden segment té kampaně, ale ten celkový objem, ten teprve budeme znát, až bude ten návrh předložen ze strany pana Uhla. Jestli pan Uhl chce doplnit, tak může říct ještě to působení jaksi na ty, prosím.

Petr Uhl, vládní zmocněnec pro lidská práva: Jenom stručně. Ta záležitost má vlastně dva, respektive tři kroky. První krok - Do konce února mám vládě předložit kritéria pro výběrové řízení na výběr agentury, a která bude tu kampaň jednak připravovat a potom realizovat. Já se zamýšlím, zda požádat o spolupráci nestátní neziskovou organizaci United, která již má zkušenosti s organizováním protirasistických kampaní a ve spolupráci s ní tedy vládě tato kritéria předložit. Až vláda schválí ta kritéria, máme potom do konce června vyhlásit samotné výběrové řízení v rozsahu do těch 10 000 000 korun. Nezávisle na tomt budeme do konces května uvažovat o založení, o vyhlášení mezinárodní sbírky. Já se domnívám, že by se to dalo spojit právě s tou sbírkou letskou, že by mohly být dva účty nebo jeden podúčet, a že lidé by teda věděli, zda přispívají přímo na památník nebo na úpravu toho místa v Letech, nebo zda přispívají na protirasistickou kampaň. Tato věc by měla být trvalá, já bych si představoval trvalou protirasistickou kampaň, vícezdrojově financovanou, jak ze strany státu, tak pomocí sbírky domácí, tak mezinárodní.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Nyní poslední otázka, kdo bude mít závěrečné slovo? Nikdo. Děkuji vám za pozornost a na shledanou.

Záznam z doplňující tiskové konference po schůzi vlády ČR v pondělí 11. prosince 1999 ve 20,30 hodin

Jan Kavan, ministr zahraničních věcí: Vláda se začala zabývat všemi třemi body vízové politiky a potom byl bod přerušen s tím, že ne všichni ministři, kteří mají k tomu co říci, se měli možnost k tomu vyjádřit v připomínkovém řízení. Především šlo o ministerstvo práce a sociálních věcí , kde toto připomínkové řízení nebylo ministerstvem vnitra zařazeno a tak byl tento bod přerušen tak, aby všichni ministři měli možnost se k tomu vyjádřit. Vláda došla k návrhu, že jde o nesmírně důležitou problematiku, která bude mít velký dopad a je to tak závažné, že není možné byť i jen jednoho ministra z toho vynechat. Na základě tohoto rozhodnutí jsem jako předkladatel stáhl z jednání materiál týkající se čistě rušení vízové povinnosti bezvízového řízení s Moldavskem, protože to neproběhlo celovládním mezirezortním řízením. Zabývali jsme se tak pouze záležitostmi Běloruska, k němuž se všichni ministři měli možnost vyjádřit, ale i tady po delší diskusi vláda došla k názoru, že by bylo složité se vyjádřit k jednomu jedinému případu dříve než se vláda bude zabývat celou obecnou vízovou politikou. A tak ani u jednoho z těch třech materiálů vláda dnes nedošla k žádnému závěru a jednání se odkládá.

Julie Stejskalová, ČTK: Pokud jde o ten krizový štáb koordinační bezpečnostní politiky?

Jan Kavan, ministr zahraničních věcí: Byl schválen tak, jak byl předložen, protože já jsem neuplatnil návrh na nějakou změnu, pouze jsem vyjádřil přesvědčení, že jsou krize, které neovlivňují přímo celistvost území České republiky a suverenitu státu a jejichž řešení by mělo být v gesci ministerstva zahraničních věcí. Proto jsme se domnívali, že by se tím měl meziresortní krizový štáb zabývat. ministerstvo obrany a ministerstvo vnitra mělo poněkud odlišný názor, ale došli jsme ke kompromisu, který bude fungovat právě založením toho koordinačního výboru pro zahraničně bezpečnostní politiku, kde ministerstvo zahraničních věcí je přítomno, tak se domnívám, že budeme moci najít způsob, který bude funkční.

Julie Stejskalová, ČTK: Byla tedy vyškrtnuta ta situace mezinárodně bezpečnostní krize, která přímo neovlivňuje suverenitu státu. Dá se to tak říct? Protože v tom materiálu byly vlastně tři situace...

Jan Kavan, ministr zahraničních věcí: Ty tři situace jsou vlastně popisem krizí, k nimž může dojít. Není na vládě, aby sama rozhodla, že k nim dojít nemůže. Takže to tam zůstává. V rámci bezpečnostní rady státu, to jsou vlastně výbory, které podléhají bezpečnostní radě státu, tak je možné to řešit, když ne prostřednictvím toho krizového štábu, tak prostřednictvím mezirezortního výboru pro zahraničně bezpečnostní politiku.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já bych ještě doplnil složení těch výborů. Ve výboru pro koordinaci zahraniční politiky se předpokládá, že stálí členové budou jmenováni na úrovni náměstků ministrů zahraničních věcí, vnitra, obrany, financí, ministra bez portfeje, místopředsedy správy státních hmotných rezerv, víceguvernéra České národní banky a zástupce kanceláře prezidenta republiky.

Julie Stejskalová, ČTK: Kdy to přijde znovu do vlády?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Na příštím zasedání to zřejmě nebude. Ministři měli možnost vidět některé materiály, ale ne celkovou koncepci. Například ministerstvo práce a sociálních věcí konkrétně co se Ukrajinců týče. Navíc to má takové mezinárodní dopady, že by bylo potřeba to koordinovat s Maďary a Poláky. To je výbor pro koordinaci zahraniční politiky.Mezirezortní krizový štáb - tam budou členové z výboru pro obranné plánování a výboru pro civilní nouzové plánování a také pověření zástupci Generálního štábu Armády ČR, policejního prezídia ČR, ředitelství hasičského záchranného sboru ČR, zpravodajských služeb, nejvyššího státního zastupitelství, vězeňské služby ČR a státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Julie Stejskalová, ČTK: Jak to dopadlo s bodem o zhodnocení zdravotně pojistných plánů?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Ten byl schválen. Jedná se o následující zdravotní pojišťovny: Vojenská zdravotní pojišťovna ČR, Hutnická zaměstnanecká pojišťovna, Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank a pojišťoven, Zaměstnanecká pojišťovna Škoda, Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR, Stavební zdravotní pojišťovna Stazpo, Revírní bratrská pokladna, Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance, Česká národní zdravotní pojišťovna a Všeobecná zdravotní pojišťovna.

Dále byl přijat plán činnosti a rozpočet Správy úložišť radioaktivních odpadů na rok 1999, Návrh nového statutu Rady vlády ČR pro bezpečnost silničního provozu a nové složení této rady. Zde jde o to, že předsedou této rady už nebude ministr vnitra, ale ministr dopravy a spojů. Bylo přijato i institucionální a finanční zajištění procesu sbližování ČR s EU v oblasti zpracovatelského průmyslu, Návrh na podpis a ratifikaci Dohody o právním postavení Organizace Severoatlantické smlouvy, Ottawská a Bruselská smlouva. Byl rovněž schválen Návrh na sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Polskou republikou o spolupráci při pohraničním odbavování. To budou podobné smlouvy jako máme s Rakouskem a Německem. Doposud se jednalo o smlouvu z roku 1966. Upravují se zásady spolupráce při provádění pohraniční a celní kontroly, veterinární, sanitární a rostlinolékařské kontroly osob, dopravních prostředků překračujících česko polské státní hranice v silniční a železniční dopravě. Jedním z důvodů, proč jsou uvedené smluvní dokumenty nahrazovány předkládanou smlouvou, je skutečnost, že zakotvují bezplatné užívání služebních prostor a bezplatné poskytování služeb druhé smluvní straně na hraničních přechodech. Tyto ustanovení o právním postavení pracovníků sousedního státu upravují zejména podmínky pro překračování státních hranic, ochranu pracovníků jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany, řešení případů, kdy způsobil škodu při výkonu služby pracovník sousedního státu, jakož i řešení případů, kdy byla způsobena škoda pracovníkům sousedního státu. To by bylo dnes všechno. Děkuji a nashledanou.