Historie minulých vlád
Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 11. října 2000
Jindřich Marek, tiskové oddělení: Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás uvítal na tiskové konferenci po schůzi vlády ČR, které se dnes nezúčastnili, jak většina z vás ví, z důvodu oficiální státní návštěvy Velké Británie a setkání a britským premiérem Tonym Blairem, předseda vlády Miloš Zeman a ministr zahraničí Jan Kavan. Vládu dnes řídil místopředseda vlády pan Vladimír Špidla, vláda měla na programu 33 bodů. Projednáno a schváleno bylo 26, projednáno a přerušeno bylo dalších 6 bodů a 1 byl stažen, objeví se na jednání vlády příští týden.
Mimořádným bodem číslo 1 byla situace na česko-rakouské hranici, o které vládu informoval pan ministr vnitra Gross, který v současné době s místopředsedou vlády Vladimírem Špidlou odletěli do Dolního Dvořiště, aby na místě mohli posoudit tamní situaci. Vláda k situaci na česko-rakouské hranici přijala prohlášení, které vám přečte místopředseda vlády pan Pavel Rychetský. Tímto jej prosím o slovo.
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Hezké odpoledne, dámy a pánové. Vláda vyslechla informaci ministra vnitra, která se jí jevila skutečně svým způsobem alarmující. Dospěla k závěru, že blokáda česko-rakouských hranic z rakouské strany je blokádou, která začíná mít neblahé humanitární účinky i s ohledem na roční období. Na hranicích jsou zablokovány stovky, ne-li tisíce nejen kamionů, ale i občanů, kteří se vracejí ze soukromých nebo služebních cest. Nejde jenom o občany ČR, ale i o občany Polské republiky a jiných evropských států, Rakousko nevyjímaje. Nemají zajištěny elementární hygienické podmínky, žijí ve velmi chladných podmínkách zejména v nočních hodinách..
Vláda přijala celou řadu opatření. Jedno z nich bylo zmíněno. Účelem cesty pana ministra vnitra a 1. místopředsedy vlády pana Špidly je nejen zjistit skutečnou situaci na tomto hraničním přechodu, ale pokusit se vyjednat s příslušnými orgány z rakouské strany alespoň průjezd sanitních vozů českého Červeného kříže s dekami, nějakými balíčky, teplým čajem a podobně. Z naší strany tyto služby už zabezpečeny jsou. Na rakouské straně zabezpečeny nejsou.
První z těch opatření bylo, že dnes v ranních hodinách, konkrétně asi v 10,30, byl oficiálně na ministerstvo zahraničních věcí pozván velvyslanec Rakouské spolkové republiky pan Daudlebský. Bylo mu ředitelem právního odboru ministerstva zahraničních věcí ČR sděleno stanovisko vlády v tom směru, že rakouská strana způsobila tíživou humanitární situaci se žádostí, aby ji tlumočil spolkové vládě Rakouska, aby přijala urychlené opatření k odstranění této situace. Na tuto ústní diplomatickou demarši reagovala již rakouská vláda tím, že nezakročí proti demonstrantům, kteří blokují hraniční přechody a vláda proto dnes přijala prohlášení, které vám přečtu:
V l á d a České republiky
žádá rakouskou spolkovou vládu o zabezpečení volného průjezdu na všech česko-rakouských hraničních přechodech vzhledem k naprosto neúnosné a stále se zhoršující humanitární situaci vyvolané jejich blokádou z rakouské strany.
Vláda České republiky nehodlá zpochybňovat právo rakouských občanů demonstrovat, avšak s ohledem na vzniklou situaci důrazně upozorňuje rakouskou spolkovou vládu, že ani legitimní protest nesmí narušit základní lidská práva ostatních, kteří se proti své vůli stávají rukojmí demonstrantů.
Pokud nedojde ke zprůjezdnění česko-rakouských hraničních přechodů, které se nacházejí na vnější hranici Evropské unie s jedním z kandidátských A států ? Českou republikou ? do 11. října 2000, 23,00 hod., bude vláda České republiky nucena obrátit se na orgány Evropské unie se žádostí o pomoc při řešení této mimořádně složité situace občanů České republiky, Polska i dalších států včetně občanů Rakouské spolkové republiky, kteří jsou již několik dní obětí blokády odporující platným mezistátním dohodám.
V Praze dne 11. října 2000
Kromě tohoto prohlášení, které dnes v 17:00 předalo ministerstvo zahraničních věcí panu velvyslanci Daudlebskému, který byl dnes již podruhé pozván na ministerstvo zahraničních věcí se vláda rozhodla, že se předsednictvo vlády sejde dnes ve 23:30, tj. 30 minut po uplynutí té lhůty s tím, aby vyslechlo informaci ministra vnitra, který je na předsednictvo vlády pozván s tím, že jedním z dalších kroků, kromě toho kroku, který spočívá ve výzvě EU, aby zasáhla, bude požádán náš ministr vnitra, aby okamžitě zahájil dvoustranná bilaterární jednání s rakouským ministrem vnitra, který ovšem není v současné době k dispozici v Rakousku, jak jsme si ověřili a teprve bude třeba prostřednictvím rakouského ministerstva zajistit jeho přítomnost. To je zhruba celá informace o tom, jaká opatření v této situaci, která vznikla na hraničních přechodech, dnes ČR vláda přijala.
Jindřich Marek, tiskové oddělení: Děkuji. Já bych rád ještě kolegy upozornil, aby si všímali charakteru této blokády, protože někteří z vás ji prezentují jako spontánní demonstrace rakouských občanů, přičemž zjevně opak je pravdou, protože aktivní podpora rakouských oficiálních míst počínaje školními radami, které masově uvolňují školáky, až po orgány celní správy a podobně, je jasná. Zde bych právě upozornil na dnešní článek Mladé fronty Dnes o postojích a situaci například rakouských rolníků v té oblasti.
Nyní se vrátíme k samotnému jednání dnešní vlády. Já bych vás předem, než dojde na otázky, upozornil, které body byly projednávány, ale přerušeny do příštího či přespříštího týdne většinou z důvodu toho, že bylo žádoucí, aby se doprojednání daného bodu zúčastnil některý z členů vlády, který byl služebně v zahraničí.
Těch bodů je celkem 6 - Návrh zákona o omezení plateb v hotovosti, Návrh rajonizace cestovního ruchu ve zvláště chráněných územích, Zpráva o působení romských poradců na okresních úřadech, Návrh na jmenování členky prezidia Komise pro cenné papíry, Informace k vyhodnocení nasazení jednotek Armády ČR v Bosně a Hercegovině a v Kosovu - tam to bylo přerušeno proto, že tento materiál bude přílohou celkového materiálu o působení české armády v příštím roce, a dále Výsledek veřejného výběrového řízení na výběr nabyvatele majetkové účasti státu v podniku Železnobrodské sklo. Takže s těmito šesti body se setkáte příští, maximálně přespříští týden. Rovněž tak z bodem Komplexní analýza projektu L-159, který byl stažen a bude na programu jednání vlády v pondělí 16. 10.
Nyní jsou tady členové kabinetu, kteří měli nejzajímavější body. Já bych si dovolil začít panem ministrem životního prostředí Kužvartem, který právě začínal projednaným bodem 2, pak bych dal slovo panu vicepremiéru Rychetskému a pana vicepremiéra Mertlíka bych nechal nakonec.
Miloš Kužvart, ministr životního prostředí: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, já se zmíním o dvou bodech, které jsem předkládal sám a jeden, u kterého jsem navrhl určitou úpravu usnesení vlády.
Tím prvním je Zpráva o životním prostředí ČR v roce 1999. Tato zpráva byla vládou schválena a předložím ji parlamentu ČR. Chtěl bych konstatovat, že ve srovnání roku 1999 s rokem 1998 došlo k dalšímu výraznému zlepšení stavu životního prostředí v oblasti emisí vybraných znečišťujících látek do ovzduší. Došlo ke snížení emisí tuhých látek o 22 %, v meziročním srovnání v letech 1999 a 1998, oxidu siřičitého jsme vypouštěli v roce 1999 o 40 % méně než v roce 1998 a v oblasti ochrany vod se zvýšil počet obyvatel, kteří jsou napojeni na veřejnou kanalizaci.
Vždy je užitečné se srovnávat se zeměmi, ke kterým se nějakým způsobem chceme blížit a tady je zajímavé, že pokud bereme jako určité kritérium procento napojení obyvatel na kanalizaci - toto je jeden z vybraných indikátorů v hodnocení životního prostředí v zemích OECD - tak jsme na tom hůře nežli Švédsko, Švýcarsko či SRN, ale naše parametry jsou lepší než v zemích OECD jako je Řecko, Turecko, Portugalsko či Maďarsko. Toto srovnání považuji za naprosto logické a legitimní, protože vždy je dobré kromě těch syrových dat, těch procent vědět vůči komu se srovnáváme, vůči komu jsme lepší či horší. Na závěr k tomuto bodu bych chtěl konstatovat, že v průběhu 90. let byly odstraněny řádové rozdíly mezi hodnotami hlavních ukazatelů v ČR ve srovnání s průměrem zemí EU. Je to díky velmi kvalitní legislativě z počátku 90. let.
Dalším bodem, který bych stručně zmínil, byl kolegou Schlingem, ministrem dopravy a spojů, předložený Návrh řešení reorganizace dopravního systému v regionu severních Čech s cílem převést významnou část kamionového provozu z dálnice D8 do jiných dopravních systémů. Zde vláda přijala úpravu usnesení, kterou jsem navrhl, abychom vládě do poloviny příštího roku předložili společně s ministrem dopravy aktualizovanou analýzu dělby přepravní práce v severočeském regionu. Důvodem je to, že kromě železničního koridoru, na který dostáváme peníze i z EU, se zde stále uvažuje i s dosti kontroverzní stavbou vodních děl na dolním Labi a je jasné, že tyto veřejné prostředky užívané, ať už na železničním, dálničním spojení či vodní dopravou, by měly být využívány s maximální efektivitou, nikoli proto, že si to ta či ona zájmová skupina přeje. Jsem upřímně rád, že dnes tuto úpravu usnesení vláda přijala.
Třetím bodem, který jsem předkládal byla Směrnice pro posuzování vlivu na životní prostředí pro infrastrukturní investiční projekty financované z programů pomoci Evropských společenství. Zde bych chtěl konstatovat, že tento postup při posuzování vlivu na životní prostředí pro infrastrukturních projektů byl vládou přijat a schválen. Pokud bys se tak nestalo, pokud by nebyla v této oblasti plně kompatibilní legislativa ČR s legislativou EU, tak bychom nedostali z fondů EU PHARE, SAPARD a ISPA ani jedno euro či ani jednu korunu. Toto jednoznačné varování zaznělo z úst jak komisařky Walstremové, tak komisaře Verheugena na našem společném setkání v Bruselu v pondělí tento týden. Já jsem upřímně rád, že vláda tuto směrnici, která doplňuje stávající legislativu v této oblasti přijala. Je možné například na projekty tak potřebné pro ochranu životního prostředí čerpat peníze. To je zatím vše. Děkuji.
Jindřich Marek, tiskové oddělení: Já také děkuji panu ministrovi a ještě si dovolím, než začne pan vicepremiér Rychetský, malou vsuvku. Ti z vás, kdo studovali na internetu program vlády - já jsem říkal, které body byly přerušeny a ostatní byly schváleny - k těm bych dodal, že kromě nového bodu, kterým bylo projednání situace na česko-rakouské hranici se v programu objevily ještě další tři body - Návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2001, který byl schválen, Návrh programu návštěvy předsedy vlády ve Velké Británii a potom zrušení či omezení sankcí vůči Svazové republice Jugoslávie, který byl vládou rovněž schválen.
A nyní pan vicepremiér Rychetský, který předkládal se svým útvarem dva zajímavé body. Jedním z nich byl Návrh opatření vlády vedoucích k uspořádání celospolečenské a parlamentní debaty o dosažení nápravy vztahů mezi většinovou společností a romskou menšinou a pak bod číslo 7 - Změna statutu Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity.
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Děkuji za slovo. Já se ještě dříve než provedu stručné seznámení s mými dvěma body, zmíním o tom, že dnes česká vláda přijala, jak již bylo řečeno, Nařízení vlády, kterým zrušila všechny tři dosud platné sankce z hlediska embarga vůči Svazové republice Jugoslávie. Šlo o embargo na ropu, ropné výrobky a letecký benzín, o embargo na leteckou dopravu a o embargo na kapitálové vztahy a nakládání s vklady na území ČR. Všechny tři dnes zrušila česká vláda svým nařízením, které již bylo podepsáno, takže jakmile vyjde ve sbírce zákonů, což je otázka maximálně dvou dnů, bude platit totální zrušení embarga ve vztahu k Svazové republice Jugoslávii. V platnosti zůstávají pouze na Miloševiče a členy jeho rodiny z hlediska vízové povinnosti, ale to je poněkud sekundární záležitost.
Vláda projednala a schválila materiál, který se jmenuje Návrh opatření vlády vedoucích k uspořádání celospolečenské a parlamentní debaty o dosažení nápravy vztahů mezi většinovou společností a romskou menšinou. Jde o materiál, který jsem předkládal spolu se zmocněncem vlády pro lidská práva Petrem Uhlem, o materiál, který nám bylo uloženo předložit usnesením vlády ze 14. června tohoto roku, když vláda schválila Koncepci integrace romské menšiny. Přijaté usnesení jednak předpokládá, že schválenou Koncepci integrace romské komunity předloží vláda parlamentu k vedení diskuse a dále byla přijata celá řada opatření, která se týkají jednotlivých členů vlády a která mají ještě směřovat ke zlepšení a nápravě vztahů v soužití s Romy v ČR.
Namátkově, protože těch úkolů je téměř na tři strany strojopisu: Ministr školství má shromažďovat poznatky učitelů základních, speciálních a středních škol, zvláště učitelů občanské výchovy a základů společenských věd o dosavadních besedách a jiných akcích na téma soužití s Romy, názory žáků na toto soužití a problémech z této oblasti. Ministr kultury má uloženo, aby podporoval uměleckou, publicistickou a ostatní tvorbu ať už v audiovizuálních prostředcích nebo výtvarnou nebo literární, která se věnuje romské menšině, její kultuře, jazyku a minulosti. Všichni členové vlády mají uloženo, aby ve své působnosti zajistili, že zpracovatelé jednotlivých materiálů budou při jejich předkládání v rámci resortů i v rámci vnějšího připomínkového řízení povinně hodnotit tyto materiály i z hlediska jejich předpokládaného dopadu na vztahy mezi většinovou společností a romskou menšinou. Vládní zmocněnec má uloženo, aby za pomoci internetu rozpoutal diskusi o postavení romské menšiny a o Romech a tak dále. Tento materiál byl přijat s konkrétními termíny. Já předpokládám, že půjde o jeden z dalších kroků, který by měl vést k celkové nápravě poměrů.
Ten druhý materiál je jednoduchý. Došlo ke změně statutu Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity. Vláda schválila tuto změnu zhruba ve třech oblastech. Zaprvé se posílila kompetence členů této meziresortní komise z řad romské minority, a to tím, že budou vybírat a navrhovat na funkci výkonného místopředsedy této komise oni příslušného kandidáta. Zatím to dělala, abych tak řekl, státní správa - Úřad vlády bez ingerence romské menšiny, což nebylo nejmoudřejší.
Za druhé se posílily kompetence této komise zejména v tom, že se vyjadřuje i k návrhům všech státních orgánů, pokud se týkají romské komunity, plnění přijatých usnesení vlády a resortních opatření či návrhů na rozdělování finančních prostředků na doplňkové programy a tak dále.
A třetí změna spočívá v tom, že ti nestátní, nevládní zástupci v této komisi budou moci být odměňováni cestou dohod o provedení práce a eventuálně jim budou hrazeny cestovní náklady na zasedání této komise. Tolik tyto dva materiály, myslím, že je to postačující informace.
Jindřich Marek, tiskové oddělení: Pan vicepremiér Mertlík toho měl více, takže nechám výčet na něm.
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Vážené dámy, vážení pánové, rád bych řekl, že mně vláda dnes schválila celou řadu drobných materiálů, konkrétně jich bylo šest, z nichž zdaleka nejvýznamnější je koncepční materiál, který byl na programu vlády pod číslem 10 a který se jmenuje Zhodnocení využití zásad Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro správu a řízení společností v ČR. Vláda na základě tohoto materiálu uložila všem členům vlády, aby se při přípravě legislativy zabývali principy a doporučeními v zásadách OECD pro správu společností a zohlednili je podle možností v příslušných právních předpisech. Tím se tedy vláda oficiálně přihlásila k principům OECD v oblasti tzv. "corporate governments", já osobně jsem tomu velmi rád, protože celou řadu let jsem se tímto problémem, než jsem se stal členem vlády, odborně zabýval a vím, jak významná oblast zlepšování "corporate governments" je pro fungování české ekonomiky jako celku.
Principy OECD, které byly organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj schváleny před několika lety jsou velmi moderní, mají doporučující charakter a tím, že se ČR oficiálně přihlásila k realizaci těchto principů, jejich implementaci do našeho právního řádu, tak si myslím, že učinila velmi významný krok směrem k normalizaci tržního prostředí v ČR. V praxi se to potom dotkne takové legislativy jako je například nový návrh zákona o konkurzu a vyrovnání respektive úpadkový zákon a celá řada dalších oblastí především obchodního práva, i když samozřejmě nejenom obchodního, ale i finančního, civilního a dalších oblastí. Týká se to samozřejmě i účetnictví a podobně. Vzhledem k tomu, že nicméně rozhodující část legislativních podmínek pro dobrou správu podniků tkví v oblasti obchodního práva, tak gestorem za tuto oblast bylo jmenováno ministerstvo spravedlnosti, které připravuje pro vládu návrhy zákonů nebo rozhodující část návrhů zákonů právě z obchodního práva.
Těmi dalšími materiály, které bych měl uvést jsou dvě v podstatě průběžné zprávy o privatizaci dvou významných českých telekomunikačních společností Český Telecom a České radiokomunikace. V obou případech vláda schválila posunutí termínu, a to v případě Českého Telecomu termín pro přípravu rozhodnutí o způsobu privatizace o dva měsíce do konce listopadu tohoto roku. V případě Českých radiokomunikací je to naopak již výsledek výběrového řízení, a to do konce tohoto kalendářního roku, tzn. do konce prosince. Důvodem toho posunu je velmi pragmatická reflexe reality při přípravě a v druhém případě pak provádění samotné privatizace, kdy, jak ekonomičtí novináři jistě vědí, že privatizace těchto společností je komplikována existujícími právními vztahy se strategickými partnery, kteří jsou v těchto společnostech nebo v jejich významných dceřinných společnostech přítomni. Řekl bych tedy, že je to provozní zdržení, které nic nemění ani na záměru vlády, ani na celkových předpokladech toho, jak celý proces bude strukturován. Co se týče Českých radiokomunikací, tak se zdá, že naopak bylo dosaženo v poslední době významného pokroku.
Další bod, který bych rád uvedl je Návrh podmínek privatizace a kritérií veřejného výběrového řízení pro nabyvatele 78,86 % akcií společnosti Sevac, a.s. v držení FNM ČR. Vláda na své poslední schůzi před prázdninami v červenci tohoto roku se usnesla změnit metodu privatizace z veřejné soutěže na veřejné výběrové řízení, a to pro strategický význam podniku Sevac jakožto potencionálního zpracovatele krevní plazmy a tímto návrhem usnesení byly schváleny podmínky privatizace na principech obdobných jako v podobných případech v nedávné minulosti či současnosti. Těmi kritérii bude kombinace podnikatelského plánu a ceny, a to ve vzájemné vazbě. Čili jde o obdobná kritéria, jaká byla použita například ve společnosti Paramo nebo toho bodu, který byl dnes odsunut na pravděpodobně za 10 dní, protože pondělní program vlády bude velmi bohatý a velmi nabitý, a to je společnost Železnobrodské sklo.
Dále byl schválen návrh na řešení starých ekologických škod ve společnosti Vítkovice, který pokračuje ve způsobu sanace, který již probíhal do současnosti, souhrnný návrh na uvolnění prostředků z FNM ČR na dotaci hospodaření zbytkových podniků, které je nezbytně nutné v souvislosti s privatizací zachovat. Zde bych rád upozornil na to, že v poslední době a v souladu s příslušnými usneseními vlády většina resortů, které jsou zakladateli tzv. zbytkových státních podniků, dala soudu návrhy na jejich likvidaci, čili ten proces likvidace těch starých podniků významně pokročil a většina toho problému je nyní na soudech a ne na státní správě v úzkém slova smyslu.
Vedle těchto vlastních bodů bych si dovolil uvést ještě jeden bod, a to bod, který předložil pan ministr Schling, z přirozených důvodů ve velmi úzké spolupráci s ministerstvem financí a tím je Návrh rozpočtu na rok 2001 za Státní fond dopravní infrastruktury. Návrh předpokládá celkové příjmy fondu ve výši 31 miliard 200 milionů korun, rovněž celkové výdaje ve stejném objemu, tj. miliard 200 milionů korun. Návrh byl zpracován ve velmi těsné funkční vazbě na návrh státního rozpočtu, čili to, co předjímá státní rozpočet v oblasti dopravy, je zde potom materializováno dalším návrhem, který koresponduje příslušným způsobem s obsahem především kapitoly ministerstva dopravy a spojů v návrhu státního rozpočtu a samozřejmě i některých dalších položek zejména v oblasti všeobecné pokladní správy, které se týkají dopravní obslužnosti.
Jindřich Marek, tiskové oddělení: Děkuji všem třem členům vlády za jejich úvodní slovo a nyní je již prostor pro vaše otázky. První je pan Heřmánek z Českého rozhlasu.
Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Nemám dotaz k dnešnímu jednání vlády, ale vlády se to týká a pana vicepremiéra Rychetského. Pan prezident dnes potvrdil, že budete jmenován ministrem spravedlnosti v pondělí. Na jak dlouho to bude? Považujete to za dočasnou funkci, jak už jste někdy předtím uvedl, nebo hodláte v ní setrvat?
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Doufám, že to bude na minimálně nutnou dobu, že to nebude trvalé jmenování a byl bych rád, kdyby se co nejdříve, nevím, jestli to mám počítat na měsíce nebo na týdny, podařilo někoho jmenovat ministrem spravedlnosti, abych tak řekl, bez zátěže další činností.
Ivana Dubnová, Česká televize: Vy jste se včera sešel s Otakarem Motejlem a s předsedou vrchního soudu panem Burešem. Na něčem jste se dohodli?
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Projednávali jsme celou řadu věcí, já se s panem ministrem spravedlnosti scházím velice často. Pokud se týče možnosti, že by pan doktor Bureš byl jmenován ministrem spravedlnosti - dokavaď ta věc nebude projednaná s premiérem a s panem prezidentem, nelze o ni uvažovat jinak než jako o možné alternativě. Je to alternativa, kterou já osobně podporuji.
Ivana Dubnová, Česká televize: Je pravda, že je domluvená schůzka premiéra Zemana s panem Burešem na úterý?
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: V úterý je pozván pan doktor Bureš na předsednictvo vlády.
Roman Krasnický, Mladá fronta Dnes: Rakouská vláda dnes už jasně dala najevo, že proti blokádě nebude zasahovat. Znamená to tedy, že dopis EU bude odeslán ještě dnes pozdě večer, co bude obsahem toho dopisu, komu bude konkrétně adresován a jakou očekáváte reakci orgánů EU?
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: O tom bude jednat předsednictvo vlády dnes ve 23,30 hodin v noci. Předpokládáme, že žádost, se kterou se obrátíme na Evropskou komisi - aby využila své autority k tomu, aby tato schengenská hranice, jejíž právní režim se řídí předpisy EU, a to primárním právem, aby zasáhla tak, aby se tyto hraniční přechody zprůchodnily - bude odeslána zítra v ranních hodinách.
Podle předběžných zpráv se zdá, ale nemohu to zaručit, že Evropská komise neodloží naší žádost bez povšimnutí.
Roman Krasnický, Mladá fronta Dnes: Je adresována předsedovi komise panu Prodimu?
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Patrně ano.
Roman Krasnický, Mladá fronta Dnes: Můžete se vyjádřit, jak bude stylizovaná, co bude jejím obsahem? Bude tam zdůraznění humanitárního aspektu?
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: O tom bude jednat předsednictvo vlády dnes v noci, ale zhruba bude vycházet z těch principů, ze kterých vychází to prohlášení, které jsem zde přečetl a které vláda dnes přijala, pokud samozřejmě ta situace bude trvat.
Jan Němec, Česká televize: Měl bych dotaz trošku mimo dnešní zasedání vlády na pana vicepremiéra Mertlíka. Někteří představitelé belgické KBC byli obviněni z daňových úniků. Může to znamenat něco pro ČSOB, případně pro transakci nákupu IPB? Děkuji.
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já si myslím, že tato skutečnost jakkoli není jistě nijak příjemná, nemá nic společného ani s privatizací ČSOB do rukou KBC, což je skutečně renovovaná belgická banka, ani s transakcí, jejímž výsledkem je převzetí podniku IPB Československou obchodní bankou.
Konkrétní dopad té situace, pokud to, co je v novinách, je reálné, bezesporu bude pro Českou národní banku v tom smyslu, že pan Vermeiren je předsedou dozorčí rady ČSOB. Nicméně to je sekundární věc. První, kdo bude muset na toto sdělení, které se objevilo u nás v tisku, reagovat z hlediska bankovního, bude bankovní regulátor bankovního trhu v Belgii, což je belgická centrální banka, pokud jsem správně informován. A já jsem požádal pana guvernéra Tošovského, který samozřejmě i ve svém vlastním zájmu toto činit bude, žádat jsem o to od něj nemusel, aby od svého partnera, tj. belgického regulátora, získal maximální možné informace o skutečném právním stavu té věci a možných krocích belgické centrální banky.
Marek Petruš, Reuters: Já bych měl otázku na pana ministra financí Mertlíka. S kterými společnostmi vláda je v jednání ohledně privatizace Českého Telecomu a s kterými ohledně privatizace Českých radiokomunikací? A jestli byste mohl nastínit další scénář pro privatizaci Českého Telecomu, kdy předpokládáte, že by vláda mohla vynést rozhodnutí o privatizaci a kdy by ta celá transakce mohla být dokončena. Děkuji.
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Tak odpověď na obě otázky je velmi jednoduchá.Vláda nevyjednává s žádným zájemcem, vyjednávají, a to v rámci svého mandátu a také v stupních, který odpovídá stupni pokročilosti toho privatizačního procesu, poradci vlády, tj. v případě společnosti České radiokomunikace ABN AMRO Rothschild a v případě Českého Telecomu JP Morgan a Komerční banka, čili je to standardní privatizační proces se všemi standardními pravidly.
Co se týče toho očekávaného data rozhodnutí v případě podniku Český Telecom, tam jsem uvedl, že jsem požádal vládu a vláda to akceptovala, o posun o dvě měsíce. Čili někdy koncem listopadu bych měl buď sám, nebo spolu s panem ministrem Schlingem připravit příslušný návrh usnesení o metodě privatizace a dalších krocích pro vládu a předpokládám, že buď koncem listopadu nebo začátkem prosince by vláda rozhodla.
Jan Lopatka Reuters: Já bych se chtěl zeptat, jestli vláda vyslechla informaci o postupu privatizace Komerční banky, jestli se dá říci něco o jejím obsahu. A druhá otázka, jak vláda hodlá naložit s akcionářskou smlouvou v Telecomu, jak vypadají jednání o budoucnosti akcionářské smlouvy s Tel Source? Děkuji.
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: První otázka - informace o průběhu privatizace Komerční banky nebyla předmětem jednání vlády, byla vládě předložena mezi informačními materiály, ke kterým není přijímáno žádné usnesení. Jde o průběžnou zprávu, která konstatuje známá fakta a v plném rozsahu byla tiskovým mluvčím ministerstva financí panem Vackem prezentována tisku. Mám na mysli ten obsah zprávy. Čili vláda toto neprojednávala, ten proces běží dobře. Dle platného harmonogramu budou vyhodnoceny předběžné nabídky.
Čili je to standardní postup a musím říci, že jsem potěšen z těch dosavadních informací, které mám, v tom smyslu, že se zdá, že Komerční banka je dobré zboží - v této chvíli.
Co se týče té druhé otázky - to jednání je vedeno poměrně velmi intenzivně a my předpokládáme, že v době, kdy bude přijímat vláda rozhodnutí o privatizaci, tak ty problémy, které objektivně v té velmi složité smlouvě jsou, a to jak pro českou stranu, tak pro Tel Source, budou uspokojujícím způsobem vyřešeny. V podstatě jde o to, co je všeobecně známo, firma KPN se rozhodla a oficiálně informovala ministra financí dopisem před určitou dobou, neucházet se o další privatizaci zbylého státního podílu a teď je třeba odpovídajícím způsobem se s nimi dohodnout o dalších náležitostech, což probíhá.
Olga Blechová, Česká televize: Já jsem se chtěla zeptat pana ministra Kužvarta, vaše zpráva hovoří o zlepšení stavu životního prostředí, konkrétně vody a ovzduší. Chtěla jsem se zeptat na příčiny toho zlepšení.
Miloš Kužvart, ministr životního prostředí: Já jsem to zmínil i ve svém úvodním slovu. Uvědomme si, že mezi těmi lety 99 a v srovnání 98 naběhla platnost zákona o ochraně ovzduší podle zákona č. 309/1991. Takže právě proto, že řada firem, řada těch, kteří vypouští znečištění do ovzduší, odkládala ta opatření odsíření a podobně na poslední chvíli, proto ty výsledky jsou tak veliké, že určitě udivily nejenom vás. Znova konstatuji, že u oxidu siřičitého to zlepšení meziroční 99 - 98 bylo o 40 %, u tuhých látek o 22 %. Vysvětluji si to tím, že alespoň větší část subjektů bere velmi vážně legislativu životního prostředí a jsem tomu upřímně rád.
Jana Dorotková, Dow Joues: Já mám otázku na pana Mertlíka. Váš mluvčí se včera vyjádřil, že v případě privatizace Českého Telecomu byl osloven i Deutche Telecom. Zároveň Deutche Telecom bude vlastnit majoritu v Pegasu, zároveň paní Gerlichová se vyjádřila v tom smyslu, že stát bude prodávat Český Telecom společně s Eurotelem. Bylo by možné, aby Deutche Telecom vstoupil do Českého Telecomu a zároveň vlastnil majoritu v Pegasu? Děkuji.
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Tak samozřejmě tyto otázky mimo jiné jsou předmětem pro posouzení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ale když prostě tyto věci nechám stranou, což skutečně nepřísluší kompetenčně nijak vládě, a to ani ke komentáři, tak podíváte-li se na všechny schválené dokumenty, tedy usnesení vlády o privatizaci jak Českých radiokomunikací, tak Českého Telecomu, tak tam není nikde žádná vzájemná exkluzivita těchto dvou privatizací. Jinými slovy, neexistuje žádná podmínka, že ten, kdo se účastní privatizace jedné z těchto společností, se nemůže ucházet rovněž o druhou z těchto společností. A to se týká samozřejmě i jejich vztahů k eventuálním dceřinným společnostem. Čili taková obecná odpověď, a jiná ani být nemůže, je ta, že prostě podobná podmínka neexistuje. Bezesporu i to eventuálně bude předmětem posuzování na straně vlády. Vláda právě proto u těchto významných privatizací dává přednost veřejnému výběrovému řízení například před obchodní soutěží, aby mohla posoudit i strategické souvislosti, které bezesporu každé takovéto rozhodnutí má.
Já bych možná využil tohoto dotazu k upozornění na jednu závažnou skutečnost, a to se týká nikoli tedy usnesení vlády, ale pokud si správně pamatuji záznamu z jednání vlády k jednomu z dnes přerušených bodů, kterým je privatizace společnosti Železnobrodské sklo. My jsme dostali předběžné stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, které se vyjadřuje v tom smyslu, že eventuální privatizace společnosti Železnobrodské sklo jiným subjektem, který je aktivní na trhu či ve výrobě bižutérnických produktů v České republice, je jaksi podstatná z hlediska zákona o ochraně hospodářské soutěže a z toho vyplynul úkol pro ministra průmyslu a obchodu a pro mne, a samozřejmě pro Fond národního majetku, tuto otázku ještě projednat s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. To byl mimochodem jeden z důvodů přerušení právě tohoto bodu.
Jana Dorotková, Dow Joues: Jen bych si to chtěla celé shrnout. Čili zatím Deutche Telecom není diskvalifikovatelná z té soutěže o Český Telecom, a dokonce by se mohla stát i majitelem Českého Telecomu.
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Žádná ze společností, která je tak či onak přítomna jak v Českých radiokomunikacích, tak v Českém Telecomu nebo jejich dceřinných společnostech, není diskvalifikovatelná.
Řezníček, BBC: Já mám dotaz na pana vicepremiéra Mertlíka. Vy jste dnes zrušili sankce vůči Jugoslávii. Očekává se, že vláda vyčlení nějaké zvláštní prostředky na podporu českých podniků pro obchod s Jugoslávií, nebo se bude i nadále vycházet z toho programu obnovy Balkánu, který již běží v gesci ministerstva průmyslu a obchodu? Děkuji.
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: My v současnosti neplánujeme nějaké další vyčleňování prostředků, což ale neznamená, že nějaký takový návrh nemůže přijít. Já alespoň o žádném nevím. Každopádně v tom programu na podporu obnovy Balkánu je velká část prostředků, které byly /nesrozumitelné/ zejména ministerstvu průmyslu a obchodu k dnešnímu dni nevyužité a předpokládáme jejich rychlé využívání nyní.
utom. řádkování Obrázek???.: Chtěla jsem se zeptat v souvislosti s těmi sankcemi vůči Jugoslávii, jestli pan premiér Zeman plánuje navštívit Jugoslávii a jestli vláda ČR bude /nesrozumitelné/.
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Cesty pana premiéra do Svazové republiky Jugoslávie, to není nikdy jednostranná záležitost, skutečně to vždy závisí od pozvání z druhé strany. Nepochybně takovému pozvání by se Česká republika nebránila, naopak vláda by jej přivítala. Předpokládáme, že bychom mohli pomoci výrazně, myslím českou ekonomiku, český průmysl, české subjekty při obnově rafinérií a zpracovatelských závodů na ropu, při obnově stavebních konstrukcí mostů a podobně. Samozřejmě, že předpokládáme, že se výrazně zvýší export osobních automobilů Škoda do Svazové republiky Jugoslávie. To byly jenom namátkově vyjmenovány okruhy.
Jindřich Marek, tiskové oddělení: Já bych si dovolil ještě doplnit, že včera místopředseda vlády a ministr zahraničí pan Jan Kavan na svém brífinku v Lichtenštejnském paláci řekl, že má v plánu snad dokonce tento víkend v sobotu navštívit Bělehrad a setkat se s panem Koštunicou, takže prvním reprezentantem České vlády by byl místopředseda vlády a ministr zahraničí pan Kavan.
Klára Chábová, Lidové noviny: Já se vrátím ještě k té Jugoslávii. Údajně už vláda uvolnila 16 miliónů korun na opravu nemocnice Dragiša v Bělehradě. Chtěla jsem se zeptat, zda je tato informace pravdivá a zajímalo by mě, což je podobná otázka, v jakých dalších projektech konkrétních se budete v Jugoslávii podílet, na jakých projektech.
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Tak to by měl odpovídat pan ministr financí, já musím říci, jak jsme si teď špitli, že konkrétně usnesení vlády o objemu 16 miliónů individuálně přijímáno nebylo, alespoň si to nepamatujeme, zatímco víme, že pan ministr Grégr na jednu z nejbližších schůzí vlády předloží celou sadu programů, které by měly sloužit k obnově Jugoslávie a které by měly pomoci našim podnikům, jak se do této obnovy zapojit. Většinou půjde o programy, které by se realizovaly přes Exportní banku.
Ivana Dubnová, Česká televize: Nepřipadá vám zvláštní, že vy máte být v pondělí jmenován dočasným ministrem spravedlnosti a zároveň v úterý už má proběhnout schůzka dalšího kandidáta s premiérem?
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Tak musím říci, že mně to nepřipadá vůbec podivné. V případě ministra zdravotnictví to bylo stejná situace, kdy pan místopředseda Špidla byl pověřen zhruba 2,5 měsíce, než byl jmenován nový kandidát. Skutečnost, že bude v úterý realizována schůzka, vůbec ještě neznamená, že se dá v některých případech ten proces tak zkrátit. Například je jedno z možných stanovisek, že soudce nemůže zkrátit lhůtu pod tři měsíce uvedených v zákoně o soudech a soudcích.
Jindřich Marek, tiskové oddělení: Děkuji vám všem a upozorňuji, že příští schůze vlády je v pondělí 16. října. Nashledanou.
