Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR v pondělí 11. prosince 2000

Jindřich Marek, tiskové oddělení: Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás uvítal na dnešní tiskové konferenci v souvislosti s dnešní schůzí vlády a omluvil dvacetiminutové zdržení začátku tiskové konference. V rychlosti vás seznámím s dosavadním průběhem jednání vlády a potom předám slovo oběma členům vlády, jak místopředsedovi vlády a ministru zahraničních věcí panu Janu Kavanovi, tak ministru průmyslu a obchodu panu Miroslavu Grégrovi.

Jak víte, dnes byl takový hektický den, například jednání vlády se nezúčastnil předseda vlády, protože zde měl bulharskou státní návštěvu a v současné době je na jednání V4 v Bratislavě. Vládě předsedal místopředseda vlády pan Špidla. Vláda měla na programu 48 bodů a v současné době zbývá projednat ještě 9 bodů.

Kdo z vás pečlivě studoval program, tak bych vás upozornil na body, které byly z nějakých důvodů přerušeny, neschváleny nebo staženy z programu. Přerušen byl bod 1 - Návrh zákona o omezení plateb v hotovosti, objeví se na programu po dopracování některých detailů na příštím zasedání vlády, bod 16 - Zavedení univerzálního mobilního telekomunikačního systému (UMTS) v ČR, který rovněž čeká na dopracování v příštím zasedání, bod 36 - převod areálu bývalého výcvikového zařízení Pohraniční stráže Tisová, bod 37 - převod majetku státu na jiné osoby, pro Dopravní stavby Olomouc a potom tam byl ještě bod 40 - Návrh výzvy k podání nabídky na veřejnou zakázku taktických nadzvukových letounů. I tento bod vláda doprojedná na příštím zasedání. Z programu byl stažen bod 22 - Harmonogram postupu práce směřující ke zkvalitnění kapitálového trhu a k boji proti závažné ekonomické kriminalitě - doplňující informace ke Zprávě o situaci na českém kapitálovém trhu za rok 1999, i on se ocitne na příštím programu schůze vlády.

Vláda zaujala zamítavé stanovisko k návrhu poslankyně Aleny Páralové na vydání zákona, kterým se mění zákoník práce a naopak zaujala neutrální stanovisko k návrhu zákona poslanců Vladimíra Mlynáře, Ivana Langera, Bohuslava Sobotky a dalších na vydání zákona, kterým se měnil zákon o ochraně osobních údajů. Další body, až na těch zbývajících 9, vláda projednala a schválila. S těmi nejzajímavějšími vás za chvíli, z těch, které předkládal, seznámí pan ministr Grégr, ale dnes je tady i pan ministr zahraničních věcí a místopředseda vlády Jan Kavan, který sice dnes nepředkládal takové množství bodů, ale mnohé z vás asi bude zajímat informace ministra zahraniční v souvislosti se summitem v Nice, a proto dám slovo panu místopředsedovi jako prvnímu.

Jan Kavan, místopředseda vlády: Děkuji. Předsednictvo vlády dnes vzalo neformálně na vědomí hodnocení zasedání Evropské rady v Nice. Protože předpokládám, že závěry, k nimž došla Evropská rada znáte, tak je nebudu opakovat, spíše se vyjádřím k našemu hodnocení.

Na rozdíl od řady článků ve sdělovacích prostředcích, které jsem si přes víkend přečetl a kde zaznívala celá řada pesimistických tónů o tom, že Unie je v pasti a že si máme přiznat, že většina členských států o rozšíření v dohledné době vůbec nestojí či dokonce že Rumunsko a Bulharsko dožene maďarské a estonské favority, to je myslím v souvislosti s "velkým třeskem" apod., tak situace se naštěstí v Nice vyvíjela jinak, tzn. vyvíjela se tak, jak již několik týdnů, ovšem zcela marně, říká, že se to vyvíjet bude, že na základě našich zkušeností z každého dřívějšího zasedání EU nakonec unie dojde k takovému kompromisu, který umožní další jednání. Rozdíl mezi tímto a dřívějším byl pouze v tom, že to zde trvalo o den déle, takže to byl zatím nejdelší summit.

Z našeho hlediska nám summit přinesl mnohé dobré zprávy, a to jak z hlediska perspektivy rozšíření EU, tak z hlediska reformy institucí. Unie splnila zásadní část svého závazku vůči rozšíření z Helsinek. Teď je třeba, aby to bylo rychle ratifikováno v členských státech. V Nice se dokonce konkretizovala naše šance na přijetí do EU, a to navzdory pesimistickým předpovědím, je časově blíže určila, byť nikoli přímo závazně. Jsme velmi rádi, že cíl stanovený Evropským parlamentem letos v říjnu, aby nové členské státy se již mohly účastnit příštích voleb do parlamentu v roce 2004, nezůstal pouze iniciativou parlamentu, ale že se k němu v Nice přihlásily také členské země.

Nice podle očekávání podpořila strategii rozšíření předloženou Evropskou komisí. Ta tzv. cestovní mapa pro nás představuje konkrétní harmonogram pro nadcházejících 18 měsíců. Navíc se EU přihlásila k principu diferenciace, který vždy prosazovala česká diplomacie. To znamená, že každý kandidát bude hodnocen podle jeho schopností a jednotliví kandidáti mohou v přístupových jednáních postupovat i rychleji. Ta cestovní mapa je to minimum. Očekáváme, že závěrem švédského předsednictví v červnu 2001 na summitu v Göteborgu může být stanoven termín ukončení negociací s nejpokročilejšími kandidáty.

Za zásadní považujeme skutečnost, že konference souhlasí, že její závěry otevírají cestu rozšíření EU. To znamená, že zde není, přestože jsem se to už také dočetl v novinách, žádná podmínka, že je třeba čekat na výsledky další mezivládní konference, k níž pravděpodobně dojde v roce 2004. Nic tedy akceleraci procesu rozšíření za švédského předsednictví a následných již nebrání.

Za další oceňujeme jako pozitivní možnost, že nové členské státy budou automaticky vysílat do Evropské komise svého státního příslušníka - jeden stát rovná se jeden komisař, až do počtu 27 členských států. Teprve pak bude jednáno o zmenšení velikosti komise a obsazení na principu rotace, což je rovněž postup, který znamenal jistý ústupek z původních francouzských pozic a odpovídá našim představám.

Rovněž za velmi rozumné považujeme řešení nejcitlivější otázky, tj. počtu hlasů jednotlivých zemí v Radě EU, kdy ČR s počtem hlasů 12 dostává stejný počet jako Řecko, Portugalsko, Maďarsko, Belgie apod., což je dobré. Také v přechodu na rozhodování kvalifikovanou většinou byl zaznamenán určitý úspěch a došlo ke zjednodušení toho spouštění z posílené spolupráce, ale za podmínky otevřenosti všem členským státům, což je zase něco, co jsme celou dobu zdůrazňovali jako základní podmínku pro tu posílenou spolupráci.

Velmi pozitivně hodnotíme, že nová mezivládní konference svolaná na rok 2004 nevytváří žádnou podmínku nebo překážku pro rozšiřovací proces. S největší pravděpodobností se jí budeme účastnit již jako plní členové, pokud představa Rady Evropy bude splněna a pokud my splníme to, co jsme si předsevzali, ale každopádně jsme rádi, že kandidátské země, které uzavřou přístupová jednání, tzn. že nemusí být ještě plnými členy, ale uzavřou přístupová jednání, budou na tuto konferenci pozvány. Ostatní kandidátské země tam budou jako pozorovatelé. To je samozřejmě k mezivládní konferenci, která se bude zabývat chartou základních práv, úlohou národních parlamentů v evropské architektuře apod. Celou dobu jsme říkali, že bychom chtěli sedět u toho stolu s hlasem rozhodovacím.

Teď jen velmi stručně. Rovněž oceňujeme jasnou vůli k dalšímu prohlubování integrace, uvítali jsme rozhodnutí v oblasti společné evropské bezpečnostní a ochranné politiky včetně uvítání našeho vlastního příspěvku pro síly rychlého nasazení. Uvítali jsme přijetí evropské sociální agendy jako modernizaci evropského sociálního modelu, tj. definice činnosti v oblasti sociální politiky na příštích pět let. Charta základních práv je velkým krokem vpřed, i když to zatím má jenom deklaratorní povahu, ale věřím, že na té příští revizní konferenci bude právní statut charty základních práv posílen.

Takže bych konstatoval, že argumentační tlak, který jsme vyvíjeli včetně té lucemburské skupiny spolu s bilaterálními aktivitami vůči EU a společnými aktivitami, za poslední období přinesly jistý úspěch. Naše největší naděje se teď upírají k švédskému předsednictví. To jsou ty pozitivní věci.

Z těch méně pozitivních věcí konstatuji, že jsme nedosáhli během francouzského předsednictví očekávaného pokroku v přístupových jednáních, ale jsme přesvědčeni, že je nutné, aby došlo k identifikaci jednotlivých problémů pro jednání, těch substantivních problémů a k postupnému řešení. Zde jsme se domnívali, že tato fáze jednání by se mohla projevit za francouzského předsednictví. Bohužel se tak nestalo. Francouzské předsednictví zcela evidentně bylo především zaměstnáno problematikou institucionální reformy, tzn. že teď se na to bude muset soustředit švédské předsednictví. O to více je třeba ocenit roli, kterou sehrála Evropská komise jako iniciátor brzkého rozšíření EU.

Abych předešel možnému nedorozumění, chtěl bych konstatovat, že jsme si vědomi toho, že rozhodnutí týkající se změny velikosti komise a převážení hlasů apod. budou platit od 1. 1. 2005 a abych předešel možnosti, že to budete interpretovat jako indicii, že první rozšíření proběhne až 1. 1. 2005, tak konstatuji, že nic takového z toho nevyplývá. Naopak jsme ujišťováni, že toto datum bylo odsouhlaseno proto, že tam začne nový mandát Evropské komise, pokud se rozšíření neuskuteční dříve, a to lze ze závěrů Evropské rady z Nice vydedukovat, bude Evropská komise rozšířena a hlasy budou přiděleny novým zemím v rámci jednání přístupových konferencí tak, jako tomu bylo u těch minulých rozšíření, tzn., že tam by asi ČR dostala těch 5 místo 12, které potom dostaneme po 1. 1. 2005. Není to tedy z našeho hlediska žádný problém.

Jedinou věc, kterou vidím ne jako problém, ale jako výsledek těch velmi složitých jednání, že Belgie, Řecko a zvláště Portugalsko, které hájily i v našem případě zájmy středně velkých a malých zemí, dalo by se to tak interpretovat, údajně byly odměněny přidáním dvou mandátů v Evropském parlamentu. Mají tedy 22 mandátů, kdežto stejně velké země jako je ČR či Maďarsko by údajně měly mít pouze těch původních 20.

V této chvíli musím konstatovat, že není zcela jasné, že Evropská rada v této fázi řešila i počet mandátů kandidátských zemí. Zde je třeba počkat do vyjasnění této záležitosti. Ta se zabývala především současnými členskými zeměmi. Co se mandátů v Evropském parlamentu týče, pokud se ta informace potvrdí, nedramatizujeme to s tím, že jistě se tou záležitostí budeme zabývat i v rámci přístupové konference. Jinak z našeho hlediska je vskutku důležitější počet mandátů v Radě EU spíše než počet mandátů v Evropském parlamentu, i když musím konstatovat, že pokud se ta informace potvrdí, z hlediska rovnosti států to dobrý stav není. Děkuji.

Jindřich Marek, tiskové oddělení: Já také děkuji a prosím pana ministra Grégra, aby se ujal slova.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Vážené dámy, vážení pánové, přeji vám dobrý večer. Já jsem měl dneska na pořadu několik bodů. Bod č. 11 byla Politika podpory malého a středního podnikání a programu podpor. Byl to materiál, který jsem předkládal společně s ministerstvem pro místní rozvoj. V materiálu byly definovány střednědobé cíle politiky podpory malého a středního podnikání a jejich zaměření a dá se říci konkrétní opatření pro zabezpečení realizace této politiky, kterou vlastně vláda podniká po dobu již více než dvou let. Při stanovování aktualizací byly využity závěry druhé národní konference o malém a středním podnikání, požadavky zájmových svazů a sdružení, zastupujících malé a střední podniky a doporučení z jednání národní diskusní skupiny, která tvoří poradní orgán ministerstva průmyslu a obchodu. Tento program malého a středního podnikání je předkládán v souladu s programovým prohlášením vlády, ve kterém se vláda zavazuje vlastně vypracovat ucelený program podpory malého a středního podnikání v souladu s praxí, která je praktikována nebo vytvořena v zemích EU.

Co je tady podstatné, že na rozdíl od předcházejících let jsou předkládány ke schválení programy na čtyři roky, tj. na období od roku 2001 do roku 2004 a myslím si, že to je důležitá změna, která umožní podnikatelům jednak průběžnou přípravu žádostí v delším časovém období, než je jeden kalendářní rok. Takže myslím si, že to je jaksi velice dobře vnímáno touto oblastí malého a středního podnikání a financování programu v jednotlivých letech bude zajišťováno z rozpočtových kapitol jednak ministerstva průmyslu a obchodu, kde se jedná o plošné programy a jednak ministerstva pro místní rozvoj, kde se jedná o specielní programy regionální.

Pro intenzivnější zapojení bankovních zdrojů do úvěrování podnikatelských záměrů malých a středních podniků probíhají v současné době pracovní jednání s jednotlivými vedeními komerčních bank a cílem je příprava nového programu, který by tento záměr podpořil. To znamená, zatímco teď to bylo pouze nebo převážně z prostředků ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva pro místní rozvoj, prostřednictvím převážně Českomoravské záruční a rozvojové banky, chceme, aby i komerční banky se zapojily do těchto podnikatelských záměrů, kde chceme zajišťovat i určité garance pojištění a podobně.

Takže to byl program na podporu malého a středního podnikání.

Další program byly nově zahajované programy z akčního programu posílení konkurenceschopnosti průmyslu ČR navrhované pro rok 2001. Jedná se o program podpory průmyslových podniků při strukturálních změnách. Do tohoto programu se mohou přihlásit průmyslové podniky, které budou splňovat podmínky a kritéria tohoto programu bez ohledu na jejich velikost. Chtěl bych zdůraznit, že program není určen pro průmyslové podniky, které se nacházejí v nesnázích, neboť pro ty byl vlastně přijat program zajišťovaný Revitalizační agenturou dle příslušného usnesení vlády. Je určen pro průmyslové podniky, které chtějí především svými inovačními záměry napomoci strukturálním změnám v regionech, jejichž rozvoj zaostává nebo přispět k hospodářské a společenské přeměně v oblasti /nesrozumitelné/ strukturálním obtížím. Jsou to vlastně programy, které jsou definovány jako cíle I., cíle II. a jsou takto definovány nařízením Rady evropského společenství č. 1260/1999. Čili i v tomto smyslu - protože byly debaty o tom, zda se nejedná o některé programy, které by byly v rozporu s hospodářskou soutěží - a vzhledem k tomu, že je to přesně definováno s obdobnými nebo se stejnými cíli, které jsou definovány v Evropském společenství, bylo i v tomto smyslu vyhověno stanovisku Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Jinak všechny tyto programy na podporu konkurenceschopnosti jsou zahrnuty do celkového sektorového operačního programu SOP průmysl.

Další bod, který jsem předkládal, bylo Vyhodnocení účinnosti investičních pobídek, a to byl vlastně důvod, proč mě pan místopředseda vlády sem dneska vyslal, protože se domníváme, že investiční pobídky sehrály velice významnou roli v oblasti vzestupu národního hospodářství. Řekl bych, že je to systém, který naše vláda realizuje již více než dva roky a vlastně, řekl bych, tímto programem doháníme zpoždění, které tady existovalo a kdy jsme vlastně v této oblasti zaostávali i za iniciativami sousedních zemí. Že se nám tento program celkem podařil, dosvědčuje obrovský zájem o podnikání v ČR, zejména ze strany zahraničních firem, ale to, co obyčejně bývá třeba i předmětem otázek nebo diskusí, proč podporujeme zahraniční firmy a ne tuzemské, tak to se jedná o zásadní omyl, protože investiční pobídky platí jak pro české, tak zahraniční subjekty. Takže jsou to zcela rovné podmínky jenom asi s tím rozdílem, že český podnikatelský sektor až na malé výjimky není dostatečně finančně vybaven, aby mohl všech výhod investičních pobídek využít, ale přesto přibývá zatím už i českých subjektů, které dosahují na tu spodní hranici, na tu spodní laťku, kdy lze systém investičních pobídek uplatnit.

Myslím si, že velice významné je, že od počátku května má tento systém investičních pobídek zákonnou podobu a že tedy skýtá naprosto transparentní prostředí a záruky. Od té doby také došlo k značnému nárůstu v této oblasti.

Kromě samotných investičních pobídek stanovených zákonem patří do systému ještě dva doprovodné programy, a to program podpory subdodavatelů a program podpory rozvoje průmyslových zón. Pokud byste se chtěli s tímto materiálem blíže seznámit, obsahuje detailní přehled o poskytnutých investičních pobídkách jak podle jednotlivých míst, tak předmětu výroby, kolik skýtá nových pracovních míst, kolik skýtá zainvestovaných peněz, i příslušné usnesení vlády. Je to příloha č. I. a příloha č. II. tohoto materiálu, který samozřejmě vám bude také k dispozici.

Myslím si že, jak už jsem řekl, schválené investiční projekty již do jisté míry ovlivnily a mají značný podíl na růstu průmyslové produkce a nejenom průmyslové produkce. I oživení stavební výroby, myslím, je také z určité části nebo z větší části vytvořeno právě tímto systémem. Rovněž nově vytvořená místa svědčí o tom, že tento systém přinesl to, co jsme od něj očekávali.

Co připravujeme nového? Ve světě se v současné době stále více prosazuje trend výrazného posilování a investování do oblasti informačních technologií a strategických služeb. Čili připravujeme i systém investičních pobídek, který bude zahrnovat i tyto oblasti. Nejprve chceme - jako jsme začínali investiční pobídky i v této oblasti, to znamená v oblasti strategických služeb a firemního výzkumu - realizovat takovéto pobídky formou pilotních projektů, které budou individuelně předkládány vládě k projednání společně s naší agenturou, která je vlastně rozpočtovou organizací ministerstva průmyslu a obchodu, s Czech Investem, a zejména se všemi zainteresovanými resorty. Chceme průběžně vyhodnocovat přínosy rozšíření o tyto oblasti a pokud se tento nový systém osvědčí, předpokládáme opět jeho následné legislativní zakotvení.

Konstatovali jsme, že i systém investičních pobídek byl, kromě jiného, dobrým příkladem dobré spolupráce řady resortů, se kterými vlastně ten systém investičních pobídek spoluvytváříme.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Já bych měl několik dotazů k bodům, o kterých jste se nezmínili, to jsou platy v rozpočtové a příspěvkové sféře. Platí, to, že se zvýší ty tarify o 6 % a o kolik se zvýší platy učitelům a zdravotníkům? Druhá otázka, jak dopadlo jednání o privatizaci Telecomu? Třetí otázka - totéž privatizace energetiky. Čtvrtá otázka, proč byly odloženy ty UMTS?

Jindřich Marek, tiskové oddělení: V návrhu nařízení vlády, kde by došlo k změně platových poměrů zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací, vláda schválila, že by v novém roce v souvislosti se schváleným státním rozpočtem došlo ke zvýšení platových tarifů o 6 % u všech zaměstnanců ve veřejných službách a veřejné správě, posílení platů pedagogických pracovníků zvýšením jejich platových tarifů o 8 % a konečně totéž u zdravotnických pracovníků o 10 %. Jedná se o tarify platné a navýšení o tyto procenta.

Druhá otázka se týkala Telecomu. Tam vláda schválila způsob privatizace majetkové účasti státu s tím, že vláda schvaluje způsob privatizace Českého Telecomu, těch akcií, které jsou v držení Fondu národního majetku a bude to provedeno formou veřejného výběrového řízení na určení nabyvatele nejméně 50,1 % akciového podílu v této společnosti formou strategického partnera. Čili tam vláda schválila zásady, na kterých se domluvila už předtím a které by teď měly začít přecházet vyhlášeným výběrovým řízením v život.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Pokud se týká privatizace plynárenství a elektroenergetiky, tak tady se vlastně nejednalo o nic světoborného, protože postupy byly schváleny již před zhruba měsícem a byli jste s nimi seznámeni. Tady se jednalo pouze o postup při výběru poradenské instituce a komise, která by měla vlastně provádět vyhodnocování. Takže byl přijat systém výběrového řízení. To znamená, že se jedná o zúžený proces, který vlastně toto urychlí. To znamená, že bude osloveno šest a více institucí, které by se měly do tohoto výběrového řízení zapojit. Komise, která byla stanovena, vlastně vyhodnotí přihlášky a navrhne vládě k odsouhlasení příslušnou poradenskou instituci. Tato komise by potom měla spolupracovat i při dalším řízení, které by pravděpodobně proběhlo rovněž jako výběrové a které by už se potom podílelo na výběru institucí nebo organizací, které by vstoupily do vlastního privatizačního procesu.

Čili dneska se rozhodovalo prakticky pouze o tom, zda bude použita veřejná soutěž či výběrové řízení, tak, jak umožňuje zákon podle § 49 tohoto zákona s tím, že byla stanovena výběrová komise, která bude vyhodnocovat došlé přihlášky. Postup byl odsouhlasen v obou případech stejný. To znamená, jak pro společnost, která bude asistovat při plynárenství, tak při elektroenergetice.

Jindřich Marek, tiskové oddělení: K té vaší čtvrté otázce: Bohužel tady nejsou ani pan ministr Schling, ani pan ministr Mertlík, kteří by vám záležitost fundovaněji vysvětlili. Já jsem ze zasedání vlády pochopil, že šlo o doladění v připomínkovém řízení několika málo technických a legislativních problémů, a proto bylo z praktických důvodů dohodnuto, že příští týden by vláda tento problém uzavřela.

Jan Němec, Česká televize: Rád bych se zeptal k programu na posílení konkurenceschopnosti průmyslu, na ty strukturální změny. Vyčlenila vláda nějakou částku na tuto pomoc? Pokud ano, jakou? Děkuji.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Na tuto pomoc je vyčleněna poměrně malá částka, je to zatím 80 miliónů korun. Předpokládá se, že tam dojde i ke kofinancování. Předpokládá se, že ten, kdo se přihlásí do tohoto programu, musí participovat. Ten program se musí odvíjet od částky 100 miliónů korun a výše a stát musí participovat dvaceti procenty. Čili to znamená, že na jeden takovýto projekt, který bude 100 miliónů korun, bude vláda maximálně participovat 20 milióny korun.

Čili v současné době, pokud by se jednalo pouze o prostředky, které jsou vyčleněny v našem rozpočtu, by se mohlo jednat o čtyři větší projekty, které by byly tímto způsobem financovány za předpokladu - a jsou teda určitá jednání - kofinancování. Z prostředků EU by se mohlo jednat až o částku dvojnásobnou. Jinak počítáme, že tento program, počínaje dalšími lety, se bude dále finančně posilovat.

Jan Lopatka, Reuters: První otázka: Dokdy mají být vybráni ti poradci na prodej energetických firem a plynárenských firem? Druhá otázka k prodeji Českého Telecomu, jestli to usnesení vlády zachovává dvě možnosti prodeje, a to prodej akcií státu všech 51 % a potom společný prodej části podílu státu a části podílu konsorcia TelSource. A jestli jsou tam nějaké termíny, co se týče prodeje Telecomu.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Pokud se týká vyhlášení prostřednictvím Fondu národního majetku vybrat poradce dle příslušného zadání, veřejné vyhlášení se předpokládá do 15.1. a posouzení obdržených nabídek zájemců o pozici poradce má být provedeno do 15.2. Výběrové řízení by mělo být předloženo vládě do 31. srpna 2001. Čili do 15.2 má být vyhodnoceno nejméně šest nevhodnějších poradenských firem, které budou vyzvány potom k účasti k výběrovému řízení.

Jindřich Marek, tiskové oddělení: Na váš druhý dotaz, nebude-li majoritní podíl 51,1 % akcií uvedený v bodě II/1 tvořen výhradně akciemi v držení Fondu národního majetku, bude zbylá majetková účast Fondu privatizována následně prodejem na veřejných kapitálových trzích samostatně či společně s akciemi v držení TelSource N. V. respektive KPN Telecom B. V. tak, aby byla zajištěna nejvýhodnější cena prodeje všech privatizovaných akcií v držení Fondu národního majetku tj. včetně kontrolní prémie za prodej majoritního balíku 51,1 % akcií. A co se týče časového horizontu, tak v usnesení se ukládá ministru financí zajistit provedení veřejného výběrového řízení k určení pořadí zájemců o koupi akcií za podmínek uvedených v příloze tohoto usnesení a předložit jeho výsledek k rozhodnutí do 30.6. 2001.

Mrzí mě, že pan ministr Mertlík, který by vás určitě informoval podrobněji, tady není. Ale myslím, že tohle by vám mohlo stačit.

Václav Hrníčko, ČTK: Proč byl přerušen bod stíhačky a bude odložen termín, do kdy má být rozhodnuto? A druhý dotaz na pana Kavana. Pane vicepremiére, slovenský vyšetřovatel zadržel tři osoby, které se měly podílet na podvratné činnosti vůči České republice v době vlády pana Mečiara. Jednalo se o akci, která měla zmařit vstup České republiky do NATO a do EU. Jestli byste mohl říct, jak je o tomto případu česká strana informována.

Jan Kavan, ministr zahraničních věcí: Pokud se týče vaší první otázky, pane redaktore, tak projednání tohoto bodu bylo přerušeno z důvodu, že je třeba znovu posoudit některé právní otázky související s jistými změnami v tom zadávacím dokumentu, který předložil pan ministr obrany dnes na vládě. Jde v podstatě o výklad použití zákona č. 38 z roku 1994, to je zákon o obchodování s vojenským materiálem. Rovněž jsme byli přesvědčeni, že projednávání takto důležitého materiálu respektive materiálu, který by mohl mít závažný dopad právě v této jedné věci, všechny ostatní změny, které pan ministr obrany navrhoval, se někteří z nás domnívali bylo v podstatě pouze zpřesnění materiálu, který vláda již schválila a nebylo nutné se jimi tak detailně zabývat. Ale tady tato právní záležitost je tak závažná, že jsme se domnívali, že jednak je zapotřebí získat důkladnější analýzy, jednak to projednat za přítomnosti předsedy vlády. Takže předpokládám, že právě proto, abychom neztráceli více času, že materiál bude projednán na nejbližším příštím zasedání, kde bude přítomen předseda vlády.

A k té druhé otázce. Česká strana je přiměřeně informována. Jinak není mým zvykem diskutovat v této fázi o informacích v podstatě zpravodajského charakteru. Jinak jsem si přečetl se zájmem i zprávu ČTK, která dneska k tomu vyšla.

Právo: Já jsem se vás chtěla zeptat na podrobnosti ohledně platů v rozpočtových a příspěvkových organizacích. Zaprvé jsem se chtěla ujistit, jestli skutečně jde o zvýšení tarifů u všech tří skupin, čili u všech státních zaměstnanců jde o 6 %, u pedagogických zaměstnanců o 8 % a u zdravotníků o 10 %.

Jindřich Marek, tiskové oddělení: Ano, 6 % ta hlavní skupina, 8 % pedagogičtí pracovníci a 10 % zdravotničtí pracovníci. A jde o tarify.

Právo: A ještě jsem se chtěla zeptat na konkrétní čísla, jestli můžete říct. Hovořilo se o tom, že částka by byla zvýšena o 3,5 miliardy korun, jestli je tomu tak a kolik tedy bude činit ta skutečná hodnota za celý rok vyplacených peněz? A jestli nám můžete dát příklad, o kolik se ty tarify zvýší fakticky, reálně v korunách, nikoliv v procentech. Můžete?

Jindřich Marek, tiskové oddělení: Upřímně řečeno, na tu vaši první otázku neumím odpovědět, protože tady nemám žádné podklady, ale mám tady před sebou platné tarifní stupně. Dám příklad: když má někdo 11. platovou třídu a má 12 let započitatelné praxe, má tarifní plat Kč 11.750,- a pokud je to pracovník ve veřejné správě, tak si z toho vypočítejte

6 %. A pokud je to zdravotník, tak by tam mělo jít o 1.175 korun tj. navýšení o 10 %. Dá se to jednoduše vypočítat.

Já se omlouvám, ale oba přítomní členové vlády se musejí vrátit na jednání vlády. Děkuji vám za pozornost a chci vás upozornit, že příští pondělí je poslední tisková konference v tomto kalendářním roce v souvislosti s posledním zasedáním vlády.