Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR v pondělí 15. května 2000

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, jak již řekl premiér, tak i já se ještě jednou omlouvám za zpoždění. Chtěli jsme dnešní tiskovku udělat     Autom. řádkování   ve čtyři hodiny, ale jak se říká: ?Člověk míní a někdo nahoře mění.? Program dnešní tiskové konference: nejdříve vystoupí premiér, potom ministr Fencl s návrhem zákona o vodách a s jedním dalším bodem, který dnes vláda projednávala, tzn. situaci v zemědělství ohledně sucha a poté místopředseda vlády pan Mertlík. A nyní dávám slovo premiérovi.

Miloš Zeman, předseda vlády: Dámy a pánové, mám pro vás dvě sdělení, obě dvě jsou jako obvykle optimistická. Sdělení číslo jedna je, že dnes jsem se setkal v Kramářově vile s českými hokejisty, s mistry světa. Jak dobře víte, zastávám názor, že politik by se neměl přiživovat na úspěších, které sám nedosáhl, a právě proto jsem se setkal s hokejisty bez přítomnosti novinářů s výjimkou jednoho fotografa ČTK, abych jim jednak poděkoval za jejich skvělý výkon a za druhé, abych konstatoval, že vláda, jež zhruba před měsícem schválila svoji podporu kandidatuře ČR na mistrovství světa v ledním hokeji v roce 2003 a že jsem velice rád, že tato kandidatura byla ČR přiřčena. Mimochodem pro vládu to samozřejmě bude znamenat i určitou spolupráci při řešení finančních nákladů například na výstavbě nového zimního stadionu v Hagiboru, případně na rekonstrukci stadionu v Plzni a ve Vítkovicích, ale děláme to rádi, protože tato zařízení budou sloužit nejenom vrcholovým hokejistům, ale budou také sloužit těm, kdo začínají v této sportovní branži, tedy mladým hokejistům, a v tom už snad je i určitý podíl vlády, který souzní s velkým úspěchem našich hokejových reprezentantů.

Druhá informace, kterou vám chci sdělit, je, jak jsem již řekl, rovněž pozitivní. Na březnových datech o vývoji průmyslu a stavebnictví se můžeme přesvědčit, že ekonomické oživení v naší republice skutečně probíhá a dokonce akceleruje. Zhruba v těchto dnech mohu slavit roční výročí svého výroku o tom, že jsme se odrazili ode dna a že ekonomické oživení nastává. Vzpomínám si na mnoho novinářů, kteří tehdy toto prohlášení výrazně zpochybňovali, nicméně chci být tolerantní, protože tito novináři se mýlili a k mýlícím se lidem má člověk přistupovat tolerantně. Mohu tedy na závěr pouze konstatovat to, že vláda již prokazatelně splnila svůj slib daný ještě před volbami, že do dvou let vyvede zemi z ekonomické krize způsobené předchozími vládami, třebaže splnění tohoto slibu bylo komplikováno některými nečekanými překážkami. Vy jste si zajisté všimli odhalení osmimiliardového tunelu v Komerční bance, která byla kdysi prohlašována za elitu mezi bankami a její bývalý šéf za téměř geniálního bankéře, aby se nakonec ukázal opak. Nicméně přes všechny tyto potíže všechna statistická čísla týkající se míry inflace, míry nezaměstnanosti, růstu hrubého domácího produktu, růstu reálných mezd, růstu maloobchodního obratu, vývoje v průmyslu, vývoje ve stavebnictví a zejména, což bych rád zdůraznil, relací mezi rychlejší dynamikou produktivity práce oproti dynamice reálných mezd, všechny tyto údaje ve svém komplexu prokazují, že onen základní a nejtěžší úkol, který jsme před sebou měli a na který jsme si stanovili limit dvou let, se nám zhruba s půlročním předstihem podařilo splnit.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji a předávám slovo panu ministru Fenclovi.

Jan Fencl, ministr zemědělství: Dámy a pánové, já vám přeji hezký den. Začnu pro zemědělce venkovany dobrou zprávou. Vláda dnes na můj návrh schválila novelizaci nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 35/1979 Sb. o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění nařízení vlády č. 91/1988. Tedy velmi jednoduše a stručně řečeno, vláda rozhodla o tom, že voda potřebná pro činnost rybích líhní a sádek a voda potřebná pro udržení vodních poměrů zemědělských pozemků jim bude poskytnuta zdarma. Vše to souvisí se situací, kterou spolu s námi sledujete.

V ČR jsou regiony, kde dva měsíce už nezapršelo, a mohu vám říct, že některé lokality jsou v zoufalé situaci. Především se jedná o jařiny, které mnohde už nebude ani možno sklízet, a také některé další okopaniny, které toto sucho velice silně postihuje. Nicméně existuje stále reálná možnost, pokud by se deště dostavily, že by se situace u řady komodit mohla ještě zlepšit, především u kukuřice a také u některých ozimů, kde zatím odešly jen odnože a základní rostliny jsou k dispozici. Přál bych vám vidět tu zoufalou situaci, kdy je půda rozpraskaná tak, že existují pukliny 10 centimetrů Obrázek široké a 20 ? 30 centimetrů hluboké. Je to veliké neštěstí a vláda mně v této souvislosti uložila předložit jí informaci o rozsahu škod způsobených katastrofálním suchem v letošním roce s doporučením pro další postup. To je moje první informace.

Ta druhá informace je o vodním zákonu. Rád konstatuji, že v průběhu zpracování došlo mezi mnou a panem ministrem Kužvartem ke shodě ve všech věcných a legislativně-technických úpravách jednotlivých paragrafů návrhu zákona o vodách. I následně při jednání Legislativní rady vlády bylo dosaženo kompromisu mezi oběma předkladateli v částech zákona, které byly dosud uvedeny v návrhu variantně, a to v otázce pojetí zákona i v názvosloví používaném v zákoně.

Vláda, snad neučiním chybu, když řeknu, v nejdelší rozpravě, které jsem byl svědkem, hlasovala o tom, kdo má být nositelem základních kompetencí ve vodě, a rozhodla podpořit můj návrh, který nazývám návrhem sdílených kompetencí, tedy kompetencí ministerstva zemědělství, ministerstva životního prostředí, ministerstva zdravotnictví, a jistě brzy k těmto ministrům dorazí i ministr dopravy a spojů.

Volání po jediné vůdčí kompetenci ze strany ministerstva životního prostředí v oblasti vodního hospodářství nebylo a není upřednostňovaným systémem v jednotlivých zemích EU.

Snad učiním ještě jednu poznámku. S ohledem na skutečnost, že v poslední době se registrují argumenty, že sdílení státní správy je náročnější na byrokratický aparát, že je možná dražší a často duplicitní a tak dále, chtěl bych konstatovat následující skutečnost. Varianta ministerstva zemědělství, tj. varianta sdílených kompetencí se nedotýká výkonu státní správy v prvé a po zavedení krajské samosprávy ani ve druhé instanci. Zde budou mít občané správní řízení v jednom referátu, v jedněch dveřích, teprve následné odvolací řízení, které představuje nepatrný zlomek těchto případů, bude podléhat rozhodnutí ústředního vodohospodářského orgánu, tj. ministerstva zemědělství.

Legislativně-technické problémy budou dopracovány ve spolupráci s ministrem Kužvartem a místopředsedou vlády Pavlem Rychetským do 30 dnů. Děkuji vám za trpělivost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já též děkuji a předávám slovo panu místopředsedovi Mertlíkovi.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Vážené dámy, vážení pánové, vláda dnes projednala několik bodů, kde jsem byl předkladatelem nebo spolupředkladatelem i já. Dovolím si vás stručně informovat o třech z nich.

Prvním z nich je návrh, který jsem podal spolu s ministrem dopravy a spojů ČR. Je to návrh podmínek veřejného výběrového řízení na privatizaci 51 % společnosti České radiokomunikace a.s. V tomto privatizačním procesu, který byl zahájen přípravnými kroky v průběhu loňského roku, tento návrh předpokládá jednu změnu a tou je korekce usnesení vlády z 23.2.2000 číslo 215, kdy rozhodnutím z dnešního dne se slova ?veřejná obchodní soutěž? nahrazují slovy ?veřejné výběrové  Alt. obráze řízení?. Tím, že namísto veřejné obchodní soutěže se vláda rozhodla, a je to poslední usnesení tohoto druhu, změnit metodu na veřejné výběrové řízení, se domnívám, že učinila krok, který je velmi rozumný, neboť umožní lepší posouzení návrhů jednotlivých soutěžitelů tak, aby výsledkem byla skutečně nejlepší dosažená cena a nejvyšší celkový výnos pro stát.

Zároveň mne pověřila vláda tím, abych jí do 30. 9. tohoto roku předložil výsledek veřejného výběrového řízení na nabyvatele 51 % akcií společnosti České radiokomunikace. Vláda přitom, a to stojí za další poznámku, nebude požadovat po nabyvateli těchto akcií, aby učinil veřejný návrh na odkup akcií v držení minoritních akcionářů, čili bude využita podmínka, která je možná podle zákona o velké privatizaci, že ten, kdo nakupuje majoritu od státu, respektive od FNM, nemusí učinit tuto nabídku. To je jeden z bodů.

Druhým bodem, s nímž bych vás rád seznámil, je bod, který byl nazván vstup zahraničního investora do akciové společnosti Walter. Vláda dnes přijala usnesení, kterým se ve zkratce završuje, neboť tím posledním krokem bude uzavření všech příslušných smluv a jejich vypořádání, nicméně z pozice vlády ukončuje proces výběru strategického partnera společnosti Walter, která je dceřinnou společností akciové společnosti Aero Holding, jež je kontrolována FNM a Konsolidační bankou. Vláda souhlasila se vstupem společnosti s.r.o. Dark, která je vlastněna společností Novus Holding Corporation, jakožto strategickým partnerem do akciové společnosti Walter a odsouhlasila celou řadu kroků, které umožňují vypořádání různých stávajících závazků společnosti Walter, popřípadě potvrzují kroky, které již v tomto směru byly učiněny. Završuje se tak privatizace jednoho z významných podniků v oblasti výroby leteckých motorů, respektive leteckého průmyslu jako takového a bezprostředním dopadem by tedy mělo být udržení příslušného počtu pracovních míst, která v tomto jinak technologicky moderním podniku jsou, a zároveň udržení určité kompetence, udržení určitého know-how, které bezesporu podnik Walter a.s. představuje.

Jde o poměrně složité finanční schéma, já bych si dovolil vyčkat se seznámením veřejnosti s plným textem usnesení, až bude odsouhlaseno příslušným odborem Úřadu vlády a bude zveřejněno na internetu, což předpokládám, že k  Poznámka bude do pátku, zpravidla to takto ? Jde o usnesení, které má 5 stran textu, protože ty vazby jsou tam samozřejmě velmi komplikované.

Konečně si dovolím informovat o třetím případu, který opět souvisí s privatizací, respektive s výběrem strategického partnera pro konkrétní podnik. Vláda odsouhlasila další postup stabilizace a výběru strategického partnera v akciové společnosti Tatra. Na základě tohoto usnesení dojde ke kapitalizaci pohledávky Konsolidační banky ze společnosti Tatra a.s. ve výši přesahující 4 miliardy korun, čímž Konsolidační banka v FNM, respektive jeho dceřinná společnost Kras na základě určitých převodů převezmou efektivní kontrolu nad společností Tatra, což je dosti zásadní krok z hlediska dalších připravovaných opatření, kdy Revitalizační agentura, která má do svého programu podnik Tatra zařazen, připravila výběrové řízení na vyhledání strategického investora a tyto kroky podmiňují ten závěrečný krok, kterým bude konečná privatizace společnosti Tatra.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Na závěr bych vás seznámil ještě se dvěma dalšími body, ten první se týkal návrhu na sjednání smlouvy mezi ČR a SR o poskytování a úhradě zdravotní péče, čili to, co zajímá české občany na Slovensku a slovenské zde. Cílem té předkládané smlouvy je přesnější vymezení podmínek poskytování zdravotní péče a její úhrady z veřejného zdravotního pojištění, a to pouze pro pojištěnce, tzn. osoby, které jsou na území jedné či druhé smluvní strany povinně pojištěny podle příslušných právních předpisů. Podle zásady platné pro obdobné právní a smluvní dokumenty v zemích Evropských společenství je v návrhu smlouvy zajištěna rovnost nakládání s pojištěnci druhé smluvní strany, tzn. poskytnutí zdravotní péče za stejných podmínek a stejnou úhradu jako vlastním občanům. Ta smlouva zahrnuje poskytování a úhradu nutné a neodkladné zdravotní péče, včetně dopravy a přepravy, specializované a lázeňské péče, která se aktuálně neposkytuje ve zdravotnických zařízeních jedné smluvní strany, tzn. například určité speciální kardiochirurgické či neurochirurgické výkony a podobně, dále jiné zdravotní péče a očkování. Vláda s touto smlouvou vyslovila souhlas.

A konečně ten poslední bod na dnešní úvodní kolo je návrh na jmenování pana ing. Milana Šimáčka členem prezidia Komise pro cenné papíry. Zde vláda souhlasí, aby do funkce člena prezidia byl jmenován pan ing. Milan Šimáček, a to na dobu 5 let. Tolik tedy na úvod, pokud budete mít dotazy k těm dalším bodům, samozřejmě vám je odpovíme, takže nyní již k vašim otázkám.

Pavel Dumbrovský, televize Nova: Dobrý den. Já bych se chtěl zeptat pana předsedy a pana Mertlíka, proč jste zamítli poslanecký návrh na snížení daně z příjmu.

Miloš Zeman, předseda vlády: Myslím si, že naše odpověď bude shodná. Takže já začnu v pořadí, jaké jste určil, pane Dumbrovský. Poslanecký návrh na snížení daně z příjmu znamená snížení rozpočtových příjmů o zhruba 16 miliard korun, nikoli 8 miliard, jak uvádějí předkladatelé, kteří zřejmě neumí ani počítat, protože splést se dvakrát, to už je poměrně veliká chyba. V této souvislosti bych chtěl citovat jeden z dodatků tzv. opoziční smlouvy, který říká, že ČSSD ani ODS ani nenavrhne, ani nepodpoří návrhy na změny daňových sazeb v oblasti daně z příjmů. Jsem přesvědčen, že chce-li zůstat ODS důvěryhodnou stranou a smluvním partnerem, že neporuší jí samou podepsaný dodatek tohoto typu.

Pavel Mertlík, ministr financí: Já bych snad dodal to, že ty návrhy tam dnes byly dva, ten, který byl citován panem předsedou vlády, druhý byl návrh pana poslance Kořistky, který se rovněž týká sazby daně z příjmu. Další skutečností, která je podstatná, je to, že vláda schválila vládní návrh zákona o dani z příjmu pro příští rok, který byl odeslán poslanecké sněmovně, bude projednáván na nadcházející schůzi poslanecké sněmovny. A předmět úpravy těchto dvou poslaneckých návrhů zákona je zaměřen na stejné problémy, které jsou pokryty, a to podle předsvědčení vlády legislativně technicky i věcně kvalitnějším způsobem ve vládním návrhu. Co se týče prvního z těch předložených poslaneckých návrhů, vláda rovněž předpokládá a navrhuje ve svém návrhu snížit do jisté míry daňové příjmy z tohoto titulu tím, že se posunou pásma, ovšem zdaleka ne tak masivně. Troufám si tvrdit, že návrh pánů poslanců jde za hranice ekonomické únosnosti v této chvíli. Co se týče předmětů druhého návrhu, tím je určité daňové zvýhodnění životního pojištění. I to je obsaženo v podaném vládním návrhu zákona. Čili ty zákony jsou svým způsobem nadbytečné, jdoucí za hranici toho, co se rozhodla navrhnou vláda, ekonomicky nejsou zdůvodnitelné.

Jan Němec, Česká televize: Dobrý den. Měl bych dvě otázky, jednak jestli už v tuto chvíli můžete potvrdit, že vláda navrhuje jako velvyslance do Ruska pana Baštu. A druhá otázka, chtěl bych požádat pana premiéra, zda by mohl říci svůj názor na to, že nakladatelství Votobia zveřejnit svazek, který StB měla vést na Jana Kavana. Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády: Myslím si, že mohu odpovědět na obě vaše otázky. Pane redaktore, člověk, který je seznámen alespoň s elementárními diplomatickými zvyklostmi, ať už je to novinář nebo politik, dobře ví, že jméno velvyslance v dané zemi se nezveřejňuje do té doby než druhá strana tomuto velvyslanci udělí tzv. agréma, tedy souhlas k výkonu jeho funkce. Pokud to někteří diletanti nevědí, a to se může týkat jak politiků, tak novinářů, a pokud to sdělují na veřejnosti, prokazují tím pouze amatérismus, nic více a nic méně.

A ta druhá otázka se týkala nakladatelství Votobia. Především bych chtěl konstatovat, že onu pětisetpadesátistránkovou publikaci nevydalo nakladatelství Votobia, ale dosud neznámá společnost s ručením omezeným, jíž je toto svěží dílko prvním nakladatelským produktem. Nakladatelství Votobia, které tuto společnost zálohově financovalo, se tím patrně preventivně brání soudní žalobě a následkům z ní vyplývajících. Jakýkoli svazek, který je uveřejněn, porušuje platné zákony, protože znamená porušení státního tajemství. Publikace materiálu zločinecké organizace, kterou nesporně byla státní bezpečnost, je do jisté míry srovnatelná s publikací svěžího dílka, které se jmenovalo Mein Kampf.

Jan Lopatka, Reuters: Já mám dva okruhy otázek. Zaprvé, jestli vláda uvažovala nebo uvažuje o prodeji vojenského materiálu srílanské vládě. A pak bych měl tři otázky na pana ministra financí. Kdy začne výběrové řízení na majoritní podíl v radiokomunikacích a jestli můžete říct, jaký výnos zhruba očekává vláda z tohoto prodeje. A třetí otázka, proč došlo ke změně toho plánu, který ministerstvo financí oznámilo v pátek, že ten nový vlastník by měl mít povinnost nabídnout odkup akcií od minoritních akcionářů, navíc za stejnou cenu, kterou nabídne vládě za její podíl. To byla zpráva, která způsobila nárůst ceny akcií v pátek na burze o 6 %. Myslím, že to zaslouží vysvětlení, proč k této změně došlo. Děkuji,

Miloš Zeman, předseda vlády: Protože většina otázek směřovala na pana místopředsedu a ministra financí Mertlíka, já se omezím pouze na dvě věty. Vláda se nezabývala prodejem materiálu do Srí Lanky a ani jí takový návrh nebyl předložen. A za druhé, ze stejného důvodu, proč diplomatické zvyklosti znemožňují uvést předčasně jméno velvyslance, jen velmi nerozumný člověk předem uvádí na veřejnosti předpokládaný výnos prodeje už z toho typu, že by si tím omezil svoji negociační pozici.

Pavel Mertlík, ministr financí: Já to vezmu odzadu, od té druhé otázky. Materiál, který se týká Českých radiokomunikací, předkládalo ministerstvo financí a ministerstvo dopravy a spojů. Ta povinnost odkoupit akcie minoritních akcionářů byla jaksi sporným bodem, který byl dáván na vládu s velkým otazníkem, vláda zvážila náklady a výnosy, které takové opatření má, a dala přednost tomu, že tato povinnost nabyvateli nebude uložena. Je to prostě výsledek rozpravy ve vládě.

Druhou otázkou je termín zahájení veřejného výběrového řízení. Tak to bude zahájeno v okamžiku, kdy Fond národního majetku to výběrové řízení vypíše a zveřejní obvyklým způsobem po dnešním usnesení vlády. K tomu má otevřenou cestu a rozhodně to nebude jakýmkoli způsobem zdržovat. Čili to očekáváme v normálních technologických lhůtách, tak bych to nazval.

Marek Petruš, Bridge News: Já bych měl dva dotazy také na pana ministra financí. Jeden se týká Radiokomunikací, jestli můžete říci, kteří investoři již projevili oficiálně zájem o koupi toho státního podílu v Radiokomunikacích a jestli Teleden Mark už nějakým způsobem oslovil stát a vyjádřil svoji vůli pokračovat jako strategický partner Českých radiokomunikacích. A druhá otázka se týká Tatry, jestli můžete říci, dokdy by mohla být tato automobilka prodána. Děkuji.

Pavel Mertlík, ministr financí: Já si uvědomuji, že jsem zapomněl odpovědět a dlužím tedy odpověď na otázku předcházejícího novináře, která se týkala očekávaného výnosu. Myslím, že by nebylo zodpovědné ten očekávaný výnos předem komentovat. Každopádně mohu potvrdit úsilí vlády - privatizovat způsobem, který bude maximalizovat celkový přínos pro státní kasu v uvozovkách a v širokém slova smyslu ať už jí je Fond národního majetku nebo jakákoli jiná součást takto široce definovaného státu.

A teď k té vaší otázce. K žádnému oficiálnímu kontaktu toho typu mezi ministerstvem financí, Fondem národního majetku, či jakýmkoli jiným státním orgánem a eventuálními zájemci nedošlo. Už také proto ne, že výběrové řízení, ani jiná forma zatím nebyla vypsána. Čili nebylo možno, aby někdo oficiálně kontaktoval. Je pravda, že řada investorů různými formami indikativně sdělila svůj zájem, bylo by nefér ty investory jmenovat.

Co se týče termínu očekávané privatizace Tatry, předpokládáme, že by měla být dokončena do konce letošního kalendářního roku. Je to také řečeno v důvodové zprávě k onomu materiálu, která počítá s druhou polovinou roku, respektive závěrem toho kalendářního roku.

Petr Bayer, ČTK: Já bych se chtěl zeptat asi pana ministra Mertlíka, co se týče akciové společnosti WALTER, zda vláda souhlasila s tím materiálem tak, jak byl předložen (s těmi kroky, jak tam jsou v tom materiálu specifikovány).

Pavel Mertlík, ministr financí: Vláda mírně změnila text toho usnesení, ale ta změna byla korekcí legislativně technického typu. Čili v principu lze odpovědět, že ano, s tím, že ty škrty, respektive opravy, se týkaly i některých kroků, které tam byly uloženy, aby byly uskutečněny. Ale ony vlastně už reálně proběhly, čili to z toho vypadlo. Nemění to nic na smyslu toho materiálu a nemění to nic na faktickém obsahu toho usnesení.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Já jsem se chtěl zeptat ohledně ještě toho zákona o dani z příjmu, protože z poskytnutého vysvětlení mně tam nehraje jedna záležitost právě v tom přepočítání se té ztráty státního rozpočtu. Tam, alespoň jak mně to bylo prezentováno odpoledne, tam bylo řečeno, že ty odečitatelné položky by měly ovlivnit také výběr sociálního a zdravotního pojištění, ale ty se přitom, pokud vím, neuplatňují. A pak bych měl ještě jeden dotaz na pana ministra Fencla, vy jste deklaroval přinejmenším shodu s panem Kužvartem, ale pan Kužvart po jednání vlády tvrdí, že se bude snažit ještě zvrátit to rozhodnutí ohledně té hospodářské zprávy vodních toků nebo vodních zdrojů. Děkuji.

Pavel Mertlík, ministr financí: Tak já odpovím ten první dotaz, i když nevím jaká informace vám byla poskytnuta odpoledne. Dle ministerstva financí, které takto prezentovalo svůj odborný názor vládě, a vláda jej přijala za svůj, zatímco navrhovatelé zákona páni poslanci Kalousek, Pilip a další uvedli v důvodové zprávě ke svému návrhu očekávaný celkový dopad do státního rozpočtu ve výši 8 miliard korun. Ministerstvo financí a vláda mají za to, že tento dopad je podhodnocen, a odhad ministerstva financí činí 16 miliard korun, což se také promítlo do stanoviska vlády. Čili podle názoru ministerstva financí, názoru odboru státních rozpočtů a příslušných vnitřních údajů k tomu kompetentní propočty, které jsme provedli, vedly k zhruba dvojnásobné částce. To je vše, co k tomu mohu říct.

Jan Fencl, ministr zemědělství: Já jsem se snažil konstatovat svoji radost z toho, že se nám ve všech věcných a legislativně technických úpravách podařilo překonat rozpory, čili napsali jsme jeden zákon. Zůstaly určité problémy především ve směrování poplatků, ale i tam došlo k určité, řekněme, dohodě. Jediný problém byl o tom, zda ministerstvo životního prostředí nabude, řekl bych, absolutně všechny kompetence, nebo zda bude přijata moje varianta sdílených kompetencí. Několik hodin vláda na toto téma diskutovala. Oba dva jsme měli možnost zcela časově neomezeně vysvětlit své přístupy, své názory, svá stanoviska a po skončení této debaty vláda rozhodla hlasováním. Vláda rozhoduje ve sboru, já toto rozhodnutí považuji za konečné a nemohu ani jinak. A v podstatě očekávám, že stejným způsobem bude tento zákon posouzen poslaneckou sněmovnou. Víceméně určitý náznak, jak se bude poslanecká sněmovna k tomuto zákonu chovat, byl vyjádřen poslaneckou sněmovnou při schvalování zákona o transformaci akciových společností Povodí. Byl bych velmi rád, kdyby v tomto směru jsme se s panem ministrem Kužvartem sblížili.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Protože se v tisku též objevily zprávy o tom, že vláda ČSSD neplní v oblasti životního prostředí svůj volební program,  Publikace Tiskove_informa tak bych vám přečetl tu pasáž právě z volebního programu: ?V péči o přírodní zdroje - lesy, vodu, horninové prostředí dáme přednost jejich funkcím mimoprodukčním, ekologickým. Proto budeme usilovat o návrat nehospodářských kompetencí v oblastech lesního a vodního ceCinnost_vladyRady_vybory_komiseMinistrEURady_vybory_kom hospodářství zpět na ministerstvo životního prostředí.? Čili to dnešní usnesení, dnešní rozhodnutí je plně v souladu s tímto předvolebním programem.

Miloš Hrabě, Hospodářské noviny: Dobrý den. Já bych se chtěl jenom zeptat, jestli jste probírali koncepci ministerstva práce do roku 2002. A pokud ano, tak zda se domníváte, předpokládám, že tedy chcete přejít na standard EU, jak máte v programu, že v tomto krátkém období máme ekonomicky na to, abychom těch standardů dosáhli, dám příklad - podíl mzdových nákladů na výdajích firem a podobně.

Miloš Zeman, předseda vlády: Zcela určitě nelze předpokládat, že během několika příštích let dosáhneme tak vysokého podílu mzdových nákladů na nákladech firem, které existují v západní Evropě, protože tam je to výsledek organického vývoje, který trval mnoho a mnoho desetiletí. Na druhé straně vláda vzala na vědomí koncepci ministerstva práce a předpokládáme, že Rada vlády pro ekonomickou a sociální strategii v průběhu června provede závěrečnou redakci všech předložených resortních koncepcí takovým způsobem, aby byla zohledněna i přirozená ekonomická omezení představující náklady na tyto koncepce.

Miloš Hrabě, Hospodářské noviny: Já bych měl ještě doplňující otázku. Zvýšení motivace k hledání zaměstnání, trend zvyšování minimální mzdy valorizací a podobně, to je taková vzájemná honička. To znamená, kdy a jak chcete rozetnout tuhletu honičku tak, aby ta úroveň sociálních dávek a mezd se nějak trošku rozlišily, aby tam vznikla ta motivace.

Miloš Zeman, předseda vlády: Já se domnívám, že každý novinář, který sleduje úsilí vlády, si je vědom toho, že vláda zvýšila již třikrát minimální mzdu, a to z původní částky 2700 korun měsíčně, která platila na začátku našeho funkčního období, na současnou hodnotu 4000 korun měsíčně, což je tedy téměř dvojnásobek výchozí hodnoty s tím, že vláda v nejbližší době připravuje další zvýšení minimální mzdy. Pokud jde o životní minimum, tam probíhá pouze nezbytně nutná valorizace daná zákony, jak známo valorizace je vázána na inflační koeficient, zatímco minimální mzda může být stanovována a také je stanovována nařízením vlády. Již dnes, byť s poměrně velmi malou diferencí, poprvé minimální mzda překročila životní minimum a s novým nařízením vlády, která dále zvýší úroveň minimální mzdy, se tato diference zvětší. To je naprosto jasná odpověď na vaši otázku.

Jan Lopatka Reuters: Já mám ještě jednu otázku k privatizaci Radiokomunikací. Jestli cena bude jediným kritériem v tom výběrovém řízení. Jestliže bude víc kritérií, tak jakou bude mít váhu cena. Děkuji.

Pavel Mertlík, ministr financí: Tím kritériem bude celkový výnos pro vládu. Čili to bylo jednoznačně řečeno.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Nevidím, že by byly další dotazy, takže dnešní tiskovou konferenci končím. Děkuji vám a přeji hezký zbytek dne.