Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 16. června 1999

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, vítám vás na pravidelné tiskové konferenci při zasedání vlády. Vláda má dnes na programu celkem 61 bodů, pokud máte rádi čísla a statistiky, je to vůbec rekord v dosavadní činnosti české vlády od roku 1993. Jako první bod vláda projednávala a schválila "Zprávu o činnosti vlády". Tato zpráva pokrývá funkční období této vlády od 22. července loňského roku do konce května 1999. Zpráva je strukturována v souladu s jednotlivými kapitolami programového prohlášení vlády a pokrývá tak činnost jejích místopředsedů i jejích jednotlivých ministrů. Zítra putuje do sněmovny, kde na příštím zasedání Poslanecké sněmovny bude přednesena předsedou vlády. Z tohoto důvodu vám ji dnes ještě k dispozici nedáme. I když je určena veřejnosti, bude nejprve dána k dispozici poslancům. A nyní již k dalším bodům. Jako vždy a je to v souladu s takzvanou "legislativní smrští vlády", byly i dnes projednávány některé návrhy zákonů. Já bych nejdříve dal slovo místopředsedovi vlády Pavlu Rychetskému, aby vás seznámil     Autom. řádkování  Obrázek   s novelou občanského soudního řádu a s ještě jedním dalším bodem?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Přeji vám dobré odpoledne. Všechny vlády v posledních letech ve svých programových prohlášeních i jiných mediálních výstupech považovaly za úkol prvořadé priority obnovit uplatnitelnost práva, zrychlit soudní řízení, ale nic se do dnešní doby nezměnilo. Vláda dnes schválila návrh novely občanského soudního řádu, jak skromně řekl pan tiskový mluvčí vlády. Ve skutečnosti jde o zásadní rozsáhlou rekodifikaci. Prakticky celý občanský soudní řád se přepisuje do naprosto nové podoby a vláda vyslovuje přesvědčení, že právě touto novelou, která je jakýmsi základním kamenem celkové reformy soudnictví v naší zemi, se dělá ten rozhodující krok. V čem spočívá. Protože říkám, že jde o rozsáhlý materiál, řeknu vám jen několik základních uzlových bodů.

Za prvé se zcela nově vymezuje věcná působnost soudů v této zemi. Převážná část obchodních a ostatních sporů, které dnes rozhodují v 1. stupni krajské nebo krajské obchodní soudy, se od účinnosti této novely přenese v 1. stupni na okresní soudy, ovšem s tím, že všechny "zahájené" spory do dne přijetí té novely, zůstanou u těch soudů, kde byly zahájeny. Jinými slovy, krajské soudy nebudou mít v této oblasti žádný nový nápad a budou prostě přinuceny vyřídit těch 120 tisíc nevyřízených soudních sporů, někdy starších třeba 3 nebo 5 let.

Za druhé se zavádí nová koncepce zrychleného soudního řízení. Poprvé se v občanském soudním řádu objevuje lhůta, ve které soud musí rozhodnout, a to v případech takzvaných předběžných opatřeních. Tam považuje vláda za naprostý nedostatek dosavadní platné právní úpravy, že náš zákon sice znal institut předběžného opatření, které je potřeba vydávat rychle, aby se, než skončí ten spor, ihned upravily vzájemné poměry účastníků, ale nebyla tam žádná lhůta. Takže nebyly žádné výjimky, že soud o návrhu na předběžné opatření rozhodoval třeba za několik měsíců, někdy dokonce za několik let. Předložená novela ukládá soudu, aby o návrhu na předběžné opatření rozhodl do 7 dnů.

Za třetí se zavádí takzvaný systém koncentrace řízení, zrychleného soudního řízení. To bude obligatorní jednak oblast vyjmenovaných sporů. Jako příklad uvedu spory z oblasti ochrany osobnosti, tiskové, žaloby, spory vyvolané řízením o konkursu, spory z oblasti ochrany hospodářské soutěže nebo nekalé soutěže a obchodní tajemství. Kromě toho ovšem budou soudci moci ve všech případech, kdy z povahy toho spisu vyplývá, že lze tak postupovat ještě v ostatních případech rozhodnout o koncentraci řízení a ta spočívá v tom, že žalobce uvede již v žalobě všechny důkazy, které navrhuje v tom řízení provést. Žaloba se doručí žalované straně a ta do 30 dnů uvede své návrhy na dokazování. A soud rozhodne. Jinými slovy ten dnešní systém, kdy velmi často právní zástupci sporných se stran si své důkazy schovávají a na každém stání navrhnou provedení dalšího důkazu a tak protahují spory o léta. Tento princip končí. Soud bude provádět pouze ty důkazy, které navrhnou účastníci při zahájení řízení, a dále se dokazovat nebude a soud rozhodne. Výrazným způsobem se omezuje právo na odvolání. V bagatelních sporech bude řízení jednostupňové, bez možnosti se odvolat. To znamená do 50 tisíc korun. Ve sporech vyšších bude odvolání možné, ale v omezeném rozsahu. To znamená, odvolací soud nepřipustí další nové rozšiřování dokazování a bude posuzovat to rozhodnutí ve prospěch soudu 1. stupně podle toho důkazního a právního vztahu, jaký byl v době jeho vynesení. Je to velmi drastický zásah, je to zásah, který slouží k ochraně věřitelů, k tomu, po čem veřejnost volá. My věříme, že Poslanecká sněmovna pochopí nezbytnou potřebnost těchto velmi energických změn tak, aby se soudní spory netáhly léta, ale aby byly všechny skončeny v řádu měsíců.

Zcela se mění oblast výkonu rozhodnutí exekucí, neboť zde máme také velmi palčivé problémy. Někdy se dokonce vykonávací řízení vleče ještě déle než to nalézací, takže věřitelé mají sice v ruce pravomocný rozsudek o vykonatelnosti, ale stejně se nedočkají toho, aby jim byla jejich pohledávka uhrazena. Zavádí se institut prohlášení o majetku dlužníka. To znamená, kdykoli ten oprávněný věřitel to navrhne, v rámci výkonu rozhodnutí, soud předvolá dlužníka a dlužník, pod sankcí trestního stíhání, bude muset uvést pravdivě do protokolu svůj veškerý majetek movitý i nemovitý i veškeré své stavy na účtech a čísla všech účtů do protokolu soudu. To je právě ve prospěch věřitelů, kteří jsou dnes v naprosto beznadějné situaci, protože vědí, kdo jim dluží, ale nemají potuchy, zda má vůbec nějaký majetek, na kterém se mohou hojit.

Musím říci, že se zavádí nové instituty do exekucí, které jsou naprosto nezbytné. Například prodej zástavy, prodej celého podniku, exekuce na podíl v obchodní společnosti. Na závěr jenom chci zmínit, že se zavádí systém, který možná tak trochu známe z románu Dostojevského Zločin a trest nebo z jiných románů. Rozhodnutí o provedení exekuce na majetek dlužníka se mu doručí až v okamžiku, kdy se exekuce začne provádět. Například, bude-li exekuce prováděna odpisem z účtu dlužníka u banky, pak se toto banka dozví, podle našeho návrhu, první, dlužník se to nedozví, aby nemohl z toho účtu ty prostředky vybrat a jemu se to doručí až v okamžiku, kdy budou ty peníze odepsány. Jsou to tedy všechno opatření na ochranu věřitele, na zrychlení řízení a na velmi jasné, rychlé a účinné vymáhání pohledávek přiznaných soudem. Já si myslím, že do úvodu to bude stačit. Na závěr chci říci, že to je model, který funguje v některých sousedních zemích, v Německu a v Rakousku. Myslím si, že je vhodné, aby i naše země k tomu přistoupila.

Ten druhý bod bude velice stručný. Poslanecká sněmovna požádala ústy svého předsedy o stanovisko vlády v případě návrhu novely zákona o mimosoudních rehabilitacích, který chce novelizovat tento zákon, pokud se týče příslušníků BTP a vojenských báňských oddílů, kteří, jak víte, mohli své nároky podle tohoto zákona uplatnit do 31. 12. 1992, podle platného zákona. Ten, kdo jej neuplatnil do konce prosince 1992, to znamená před šesti a půl rokem, jeho nárok zanikl. Novela chce tuto lhůtu změnit a dát na 31. prosince roku 2000. Vláda dává nesouhlasné, negativní stanovisko, protože je to v naprostém rozporu jednak s principy právní jistoty, aby lhůta, která už uplynula, byla po 6 letech oživována a prodlužována. Za druhé to byl nesystémový zásah, protože v tomto zákoně byla řada lhůt, ať už na restituční nároky, důchodové nároky, a není možné jednu z nich po 6 letech oživovat a ostatní nechat nedotčeny.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Vláda dnes rovněž projednávala a schválila návrh zákona o transformaci Českých drah. S tímto zákonem a několika dalšími vás nyní seznámí ministr dopravy pan Peltrám.

Antonín Peltrám, ministr dopravy a spojů: Dobrý večer. Návrh zákona o transformaci Českých drah předkládáme v souladu s programovým prohlášením, že se České dráhy transformují v akciovou společnost, která před tím bude muset dosáhnout vyrovnaného hospodaření tak, aby dotace na obecné výkony ve veřejném zájmu a tržby plně hradily náklady, aby se dále nezadlužovala. Samozřejmě pak přijde fáze odstranění minulých dluhů. Z části to bude možné jen na vrub současného provozně nevyuživatelného majetku Českých drah, to znamená i dlouhodobý pronájem. Předpokládá se, že dráhy dostanou do svého vlastnictví tento majetek s výjimkou dopravní infrastruktury, toho, co patří k provozování drážní dopravy. Tady by měla dráha nadále jenom právo hospodaření s tím, že to zůstane ve vlastnictví státu, protože to vyžaduje speciální zacházení a jinak to v rámci jednotné organizace nejde, protože základní motiv evropské dopravní politiky je připustit konkurenci více podniků železniční dopravy na téže dopravní infrastruktuře. Ať na to má kdokoli jakýkoli názor, pokládá se to za jediný způsob, jak s takovými molochy, jako byly předchozí státní dráhy pohnout, jak je dostat do tržní situace. Takže to je k tomu majetku. Realizace transformace bude ke dni vyhlášení. Problém není v tom, že by to vláda nechtěla nebo že by se dokonce snad při jisté nadějnosti to nemělo stihnout do konce roku z hlediska legislativního, problém je pořád v dohledání chybějícího majetku Českých drah. V ničem jiném to nespočívá.

Vláda projednávala a přerušila jednání o zákonu o silniční dopravě, kde se podařilo víceméně sladit jednotlivá stanoviska až na definici řešení krizové situace v silniční dopravě plynoucí z nadbytku kapacit, který má dlouhodobý charakter a nebo z takové intenzity doprav, která by měla za následek příliš velké dopravní zácpy a vedla k destrukci infrastruktury. Pokusíme se do příštího týdne tyto body naformulovat podle Evropské unie. Tam je jedna rámcová směrnice a ostatní se řeší nařízením. To náš právní řád tak lehce neumožňuje. Na druhé straně je evidentní, že se okolní členské státy Evropské unie chystají na určitá přechodná opatření v oblasti liberalizace silniční dopravy, to znamená omezení povolení vstupu dopravců zemí střední a východní Evropy na jejich dopravní trhy a my bychom měli být připraveni na určitá opatření z naší strany.

Vláda dále schválila koncepci hromadné dopravní obsluhy zhruba v souladu s naším programovým prohlášením. A poslední materiál, který dlouho vzbuzoval kritiku, že to tak nebylo, jsou dálniční známky, které budou nejen na roční období, ale v souvislosti s jejich navýšením, pokud jde o nákladní dopravu, jde o opatření, kde se dostáváme do souladu se sazbami používanými v Evropské unii, kde vedou také známky desetidenní a měsíční. Projednávali jsme tedy text nařízení vlády, kterými by se zvýšené celoroční poplatky a měsíční a desetidenní poplatky za vozidla měly zavést. To zvýšení se vztahuje jenom na nákladní vozidla, poplatky na dobu kratší než jeden rok se vztahují v podstatě na všechna vozidla, na která se vztahuje příslušné opatření vlády k poplatkům za dálniční známky. Tato opatření se tedy dnes schválila a měla by platit od ledna příštího roku. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Vláda poté projednávala a schválila návrhy tří zákonů, souvisejících s převodem některých správních činností z Policie ČR na okresní úřady. S tím vás seznámí pan ministr vnitra Grulich. Rovněž vás seznámí s návrhem koncepce přípravy pracovníků veřejné správy, která byla rovněž schválena.

Václav Grulich, ministr vnitra: Dámy a pánové, přeji příjemný podvečer alespoň vám, když nám z toho kouká práce do ranního kuropění. Ty tři zákony jsou následující. Návrh zákona o evidenci obyvatel a rodných číslech, dále návrh zákona o občanských průkazech a zkráceně návrh zákona o cestovních dokladech, jinak změna zákona číslo 283/1991 sb. o Policii ČR. Tyto zákony navazují na usnesení vlády z listopadu a října roku 1997, kdy byla celá záležitost zahájena. Poté se do značné míry zpomalila, na realizaci tohoto záměru nebyly totiž přiděleny dostatečné částky. A vy možná víte, že tím došlo k tomu, že v některých okresech toto předávání začalo. Začaly se vytvářet materiální předpoklady, včetně místností, budov a tak dále a ohrozilo, že tyto investice budou zmarněny, protože nejsou dostatečně využívány. Co se tímto opatřením a těmito zákony sleduje?

Za prvé: zabezpečit zákonnost při ukládání povinnosti občanům, protože ve stávajícím stavu jsou tyto povinnosti ukládány prováděcími právními předpisy.

Za druhé: založit právní rámec pro existenci informačního systému na úseku evidence obyvatel. Do toho spadá samozřejmě ta oblast ochrany osobních dat, využití databází centrálního registru úřadu, občanů a tak dále.

Za třetí: sjednotit a modernizovat právní předpisy na úseku evidence obyvatel, tj. občanských průkazů, cestovních dokladů a tak dále a i s ohledem na proces přidružování ČR do evropských společenství.

Za čtvrté: přenést působnosti na těchto úsecích z Policie ČR na okresní úřady. Cílem je zjednodušit vyřizování těchto záležitostí, soustředit je do jednoho místa, aby občan neputoval od domu k domu, od města k městu a v neposlední řadě zcivilnit ty činnosti, které do civilního sektoru patří a které jsou u policie vykonávány doposud jenom proto, že je to dědictví minulého komunistického režimu.

Bude-li vás zajímat, jaká je připravenost jednotlivých okresních úřadů v současné době, i v procentech, na zabezpečování těchto činností, mohu na to v případných dotazech odpovědět. Tolik k první otázce, zmíněných tří zákonů.

Když jsme zhruba před třemi týdny předkládali Poslanecké sněmovně koncepci reformy veřejné správy, byl jsem dotazován a také jsem informoval Poslaneckou sněmovnu o tom, že v souvislosti s touto reformou je samozřejmě připravována i koncepce vzdělávacího systému pracovníků veřejné správy. Dnes byla tato koncepce vzdělávacího systému vládě předložena, byla vládou projednána a byla schválena. Ta koncepce tak, jak byla navržena, má kromě úvodu, analytickou část, která od základních údajů rozebírá a analyzuje současný stav, včetně zahraniční pomoci, přehledu o školách, jejich vzdělávacích systémech, vzdělávání občanů a tak dále. Vytváří vlastně ten základní postulát, ze kterého potom vychází celá ta další část. Tou je návrhová část, která, od cílů vzdělávání, přechází přes návrh vzdělávacího systému zaměstnanců veřejné správy, předvzdělání, to znamená vzdělání před přijetím do veřejné správy, přípravu na školách se vzdělávacími programy, které jsou zaměřeny na veřejnou správu, až po doplňování odborného studia, postgraduální studium, které bude zase v souvislosti s kariérními řády, které samozřejmě připravujeme.

Celá tato koncepce pochopitelně je a bude v souladu s připravovaným návrhem zákona o státní službě. Musí přesně navazovat na tento zákon a proto také ministerstvo vnitra nabídlo spolupráci dalšímu ministerstvu, kterým je ministerstvo práce a sociálních věcí a na přípravě tohoto zákona s tímto ministerstvem intenzivně spolupracuje. V dalších částech této koncepce je koordinace systémů přípravy, návrh realizace, pochopitelně finanční zdroje a závěry. V přílohách pak je to, nač jsem byl členy vlády dotazován a to je, jak je organizačně zabezpečen tento systém, jestli ho máme projednán s příslušnými institucemi a jaké instituce mají vzniknout. To pochopitelně máme, ty přílohy to obsahují, máme to projednáno s příslušnými vysokými školami a jejich katedrami. Tyto vysoké školy a jejich příslušné katedry vlastně čekaly na naše zadání. O této záležitosti v podstatě jednáme od té doby, co se připravoval zákon o vyšších územních samosprávných celcích, takže to pro ně nebyla žádná novinka. Tyto školy si připravily i své náměty a své programy, takže realizace samozřejmě bude následovat velice rychle. Pokud k tomu budete mít dotazy, tak je rád zodpovím.

Jestli pan mluvčí dovolí, tak ještě jednu informaci navíc. Zítra odlétám do Maďarska, abych s maďarským ministrem vnitra podepsal další ze smluv, kterými obklopujeme naši republiku a to je smlouva o vzájemné pomoci při katastrofách a mimořádných haváriích. Současně, podle programu, budeme jednat s maďarským ministrem vnitra o nelegální migraci a jejímu zamezení v celém středoevropském prostoru, protože Maďarsko je jednou z tranzitních zemí, kudy proudí migranti na Slovensko a přes Slovensko k nám. Obdobné problémy má sousední Rakousko, takže to bude, kromě podepsání smlouvy, další stěžejní bod a samozřejmě spolupráce policejních složek v boji proti organizovanému zločinu, včetně pašování drog a obchodu s lidmi a dalšími složkami organizovaného zločinu tak, jak se dnes v tom našem prostoru projevuje. To je vše, děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já také děkuji. A nyní vás ministr financí seznámí s návrhem novely zákona o dani z přidané hodnoty a dalších bodech.

Ivo Svoboda, ministr financí: Dobrý večer. Vláda dnes projednala a schválila návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty. Jenom velmi stručně uvedu hlavní důvody, které k tomu vedly. Základním krokem je přesun některých druhů zboží a služeb ze snížené sazby daně do sazby základní. V řadě případů však dochází i k opačnému pohybu a to v těch případech, kdy uplatnění snížené sazby daně není v rozporu s předpisy Evropské unie. Například u některých výrobků pro zdravotnictví a zemědělství, veřejné stravování a ubytování. Takže ve snížené sazbě budou dále zdaňovány zejména potraviny, léky, některé další výrobky pro zdravotnictví a některé vstupy do zemědělství.

Co podtrhuji je tepelná energie, to ze sociálních důvodů, noviny, časopisy, knihy, osobní doprava, městská hromadná doprava, nákladní doprava, železniční a vodní stavební práce, včetně dodání staveb a telekomunikační služby, čili je to jeden z kroků k adaptaci našeho daňového práva na podmínky po vstupu do Evropské unie, kdy je nepředstavitelné v jednom kroku vyměnit jak jednotlivé sazby daně, přerovnat položky jednotlivých sazebníků, proto postupujeme v několika krocích. Příští rok jsou navrhovány změny v přesunech mezi sazbami, ale v závěru se dostaneme určitě i k problematice, unifikace sazeb, které jsou v stále od sebe dosti vzdáleny. Pro lepší výběr daně se navrhuje snížení výše obratu pro povinnou registraci plátce. To je v přepočtu ze 3 milionů korun ročně na 2 miliony korun ročně. I po tomto snížení bude stále obratový limit, platný v ČR, výrazně vyšší, než je v členských státech Evropské unie. Podle mého názoru tento velmi vysoký limit je jednou z příčin nižších výnosů této daně, než bychom očekávali. Důležité je, stanovení podmínek vracení daně tělesně postiženým osobám u osobních automobilů tuzemské výroby, aby byly vytvořeny rovné podmínky pro uplatnění daně při dovozu osobních automobilů pro tyto osoby a jejich pořízení v tuzemsku. Nebude se to zřejmě vztahovat jenom na osobní automobily, ale i na motorová vozidla obecně, pokud mají samozřejmě pro tyto postižené smysl. Rovnáme tím vztahy vůči cizině a dovozu a řešíme řadu velmi naléhavých a velmi citlivých sociálních případů. Takže toto je k dani z přidané hodnoty.

Další zásadní novelou, která byla projednána, respektive věcný záměr novely, je věcný záměr změny zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, zkráceně zákona proti praní špinavých peněz. Účelem novely, stejně jako u všech novel, které předkládám do vlády a posléze parlamentu jsou vždy kroky k harmonizaci našeho práva s právem unie a dotvoření legislativních podmínek pro určení postupu proti praní špinavých peněz a i proti organizovanému zločinu. Navrhuje se zrušit vkladní knížky na doručitele. To je velmi důležitá změna, kterou unie vyžaduje naprosto nekompromisně. Jenom abych vyloučil určité pochyby ve vztahu k dopadům tohoto opatření chci konstatovat, že tyto knížky pokud existují, jsou zpravidla úročeny nejnižšími sazbami, aby sami vkladatelé byli motivováni k převodu tam uložených prostředků na jiné účty. A ta přeměna bude samozřejmě probíhat tak, že nové vkladní knížky na doručitele nebudou zakládány a stávající vkladní knížky budou průběžně rušeny při prvním předložení klientem. V žádném případě to nebude krok, který by byl násilný, ke konkrétnímu datu a provedený takto z moci úřední najednou. Navrhujeme rozšířit a zpřesnit identifikační povinnost finančních institucí vůči účastníkům obchodů, rozšíření povinnosti finančních institucí zaznamenávat všechny údaje o obchodech, které se budou uchovávat po stejně dlouhou dobu jako identifikační údaje klienta, rozšíření rozsahu informací, které poskytuje správce daně a dojde k podstatnému rozšíření kontrolní činnosti nad dodržováním povinností vyplývajících ze zákona tak, že finanční instituce budou kromě finančně analytického útvaru kontrolovány také dalšími orgány. Novela stanoví povinnost finančních institucí zajistit proškolení příslušných zaměstnanců na každoročních školících programech, které jsou určeny k pomoci při rozlišení operací, které by mohly souviset s praním špinavých peněz. Dalším oprávněním bude sdružování informací a informační systémy, které primárně sloužily k rozdílným účelům. Z tohoto velmi stručného výčtu, možná trošku nudného, vyplývá zcela zjevný, velmi nekompromisní záměr vlády zarazit přítrž některým nebo alespoň systémově vytvořit hráz proti některým finančním transakcím, řadě finančních transakcí, které mohou být oprávněně spojeny s podezřením z trestné činnosti a tak vlastně zařadit naši zemi mezi ty země, které mají v této věci dokonalou legislativu a dokonalé instituce.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji a na závěr ještě ve stručnosti k těm několika dalším bodům. Pro ty z vás, kteří jste nemohli být na poledním brífinku, vláda dnes jmenovala pana Jiřího Růžka ředitelem BIS a to s účinností od 1. července a zároveň vyslovila ocenění a poděkování panu Jaroslavu Jírovi za obětavé a úspěšné řízení BIS v konsolidaci jejího stavu. Vláda dnes též schválila novelu zákona 148/1998 o ochraně utajovaných skutečností. Účelem tohoto návrhu je prodloužení platnosti určení § 78 odst. 1 a to do 31. 12. 2000. Původně tato platnost měla vypršet 31. 7. 1999. Tento návrh se netýká osob určených podle předchozích předpisů, ke styku s hospodářským nebo služebním tajemstvím, u nichž platnost určení zanikla již k 30. 4. 1999.

Vláda též schválila návrh nařízení o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky. Možná vás bude zajímat, že jako 3 nové národní kulturní památky byly vyhlášeny hrad Bouzov, Třebechovický betlém a kostel Svatého Mikuláše v Čečovicích v okrese Domažlice.

Vláda rovněž schválila návrh věcného záměru zákona o obranné standardizaci, katalogizaci a státním ověřování jakosti. Ten předkládal ministr obrany stejně jako další návrh věcného záměru zákona. Ten byl o vojenské policii. Byl rovněž schválen věcný záměr zákona o probační a mediační službě. Byl schválen návrh opatření pro podporu elektronického obchodu v ČR a jako poslední bod byl dnes projednáván návrh opatření k obnovení rovnováhy finanční bilance Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR a tento bod byl přerušen do příštího týdne. Tolik tedy od nás na úvod a nyní již vaše dotazy.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Dobrý den. Já bych měl několik dotazů. Na pana ministra Peltráma, zda-li by mohl upřesnit ty sazby týkající se dálničních poplatků, především ty, které budou krátkodobé. To znamená, ten měsíční a desetidenní. Pak se chci zeptat, jakým způsobem bude řešeno to oddlužení Českých drah a s tím souvisí i otázka, jenom váš odhad, kdy by se České dráhy měly transformovat na tu akciovou společnost. Řekl jste, že to bude dnem vyhlášení. Na pana ministra Grulicha, kdy tedy se změní ty záležitosti z policie na okresní úřady, kdy se převedou. Ten termín nebyl řečen, a zda-li se to týká i řidičských průkazů. A na pana ministra Svobodu, zda-li více těch položek se přesouvá do té základní daně anebo zda-li více se přesouvá do té snížené sazby. Dá se to možná také dopad jako co se týká výnosu, i když ten výnos samozřejmě bude také určen tím snížením toho povinného přihlášení se k dani z přidané hodnoty. Děkuji.

Antonín Peltrám, ministr dopravy a spojů: Předpokládá se na jeden kalendářní den pro vozidlo do 3,5 tun. Na jeden kalendářní rok to, co je pro osobní auta, to je stejné 800 Kč za rok vozidla do 3,5 tun, od 3,5 tun do 12 tun 6 000 Kč, o hmotnosti nad 12 tun 12 000 Kč. Na jeden kalendářní měsíc ve stejném sledu 200, 800 a 1 600 Kč. Na deset dní, které jdou po sobě 100, 300 a 600 Kč.

Nyní k druhé otázce. Jde o dvě věci: dohledání majetku drah a druhá věc, taková racionalizační opatření, aby bylo jasné, že se České dráhy dále nezadluží. Předpokládáme, že se proti loňskému roku zvýší letos dotace na provozní náklady (ta byla skutečně velmi malá v evropském průměru) na cirka 7,9 miliard korun a v příštím roce, že bude relativně malý narůst na 8,1 miliard korun. Do této sumy by se měly dráhy vejít, pokud jde o provozní náklady. Staré dluhy co unese stát v oblasti, které jsou typické, že hradí stát, například výstavba vysokorychlostních tratí. Domnívám se, že situace státního rozpočtu ovšem bude horší. A čím déle se oddalovaly určité kroky, tím víc vypadávají kostlivci ze skříně, takže spíš půjde o zatím provozně nevyužitelný majetek drah, který by se nějakým způsobem měl aktivovat. A převážná část tohoto provozního majetku drah by se měla použít na modernizaci. Tak jako předchozí zákon o drahách předpokládáme zavedení konkurence na téže dopravní cestě tak, jak je to v rámci EU prosazováno a jak se to pokládá vlastně za jediný způsob, jak donutit dráhy rozumně hospodařit.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Ten termín ještě prosím upřesnit.

Antonín Peltrám, ministr dopravy a spojů: Já si myslím, že to bude někdy v průběhu příštího roku. Termín není rozhodující, protože všechna opatření, o kterých jsem se zmiňoval, lze provést v rámci státní organizace Českých drah. Tam je, prosím vás, jediný rozdíl, že navržené kroky bude muset schvalovat vláda a pak bude řada věcí v působnosti přímo vedení Českých drah. Takže toto prosím vás není pro nalezení nějakého nového modelu hospodaření drah podstatné. Chtěli bychom samozřejmě co nejdřív.

Václav Grulich, ministr vnitra: K té první otázce, termín účinnosti u všech tří zákonů je stanoven 1. 1. 2000. Účinnosti může nabýt tento zákon nebo tyto zákony i v tom případě, že z organizačně materiálních důvodů budou ty převody těchto činností ještě v tom roku 2000 pokračovat, protože i když v některých případech už ta připravenost dosahuje 30, 35 %. Není reálné, že bychom ve všech případech dokázali zabezpečit materiální podmínky, i personální podmínky tak, i když předpokládáme přechod těchto agent i současně s lidmi tak, že bychom zabezpečili všechno tak, aby 1. 1. 2000 bylo všechno převedeno. Otázka druhá, jestli se to týká občanských průkazů. V tom zákoně o policii, samozřejmě tam jsou vyjmenovány tyto činnosti. Pak se to týká i těch řidičských průkazů, i když explicitně nejsou v názvech těchto zákonů uvedeny.

Ivo Svoboda, ministr financí: Já myslím, že by nemělo valný smysl počítat jednotlivé položky, protože každá položka má různou váhu podle obratu na ní koncentrovaného. Je jisté, že dřevěná drť a jiné dřevěné části určené jako topivo jsou objemově mnohem významnější než některé velmi specifické položky pro zdravotnictví, které jsme nesmírně pečlivě třídili, protože při dnešní situaci ve zdravotnictví, zejména ve stomatologii, každá položka, která má smysl cíleně umístit do 5 % má pro poživatele těchto služeb velmi vysoký význam. Jinak pokud se týká o fiskální dopad, odhadujeme ho v řádu 6 miliard korun, ale podotýkám, že to je na obratech pro koncovou spotřebu vlády, tedy veřejného sektoru všeobecně plus obyvatelstva zhruba 0, 7 %. Čili inflační dopad téměř neměřitelný.

Jiří Kubík, Mladá fronta Dnes: Jestli můžete říct něco bližšího o té Zprávě o činnosti, o jejím obsahu, zda jsou tam hodnoceny jednotlivé resorty a jak z toho vycházejí. A ještě v téhle souvislosti bych se chtěl zeptat, zda premiér hovořil i o hodnocení jednotlivých ministrů, jak o tom mluvil už dříve, že po roce činnosti bude hodnotit.

Libor Rouček, mluvčí vlády ČR: Co se týče jednotlivých resortů, jednotlivých místopředsedů, ta zpráva shrnuje jejich dosavadní činnost a její hodnocení provede premiér, jak jsem již řekl, při zasedání Poslanecké sněmovny.

/Nesrozumitelné/: Chtěl bych se zeptat pana ministra Peltráma, kolik by měly asi tak z těch známek činit v příštím roce výnosy a zda už budou součástí toho chystaného fondu dopravy.

Antonín Peltrám, ministr dopravy a spojů: Domnívám se, že součástí chystaného fondu dopravy budou až se o něm dohodneme s kolegou Svobodou a určitě ne od ledna, protože my chceme předložit návrh zákona o fondu dopravy do konce června. Prosím vás, dřív to jde těžko, když se diskutuje o úpravě některých daní za minulý rok, což je celkem logické. Odhady výnosů máme a neumíme ale vyjádřit, mohu vám pak ukázat důvodovou zprávu, ale neumíme dost dobře vyjádřit jaká bude ztráta. Otevřeně řečeno, při nedostatečné kontrole a nějaká dokonalá kontrola se zatím předpokládat bohužel nedá. Bude možná celá řada lidí, kteří se budou snažit neplatit krátkodobé známky, takže to nevypadá, že by to bylo nějak... Prostě ty odhady jsou jako dosti nezávazné.

Myslím si, že to nemá smysl ani tady citovat. Mělo by to být o něco víc, zhruba tak o 30 % podle mého odhadu více, protože ty roční poplatky udělají skok o 33 %, ale může tam být únik v těch krátkodobých, to nedokážeme vyčíslit. Konečné řešení podle mého, ale to zatím nepatří do naší působnosti, u nákladních vozidel v každém případě bude muset být elektronický systém, protože pokud Evropská komise, respektive Rada dopravy přijme k 1. červenci příštího roku nová opatření, tak v porovnání s námi to znamená nižší daň z vozidel a podstatně vyšší poplatek za použití vybraných komunikací.

Ta váha jednotlivých prvků není prosím vás stejná. Daň z vozidel platí domácí uživatelé, kdežto poplatek za využití silniční sítě platí všichni uživatelé a my bychom neměli příliš otálet s tím, abychom lákali lácí dopravy zahraniční uživatele pozemních komunikací na naši síť. A pokoušíme se po všech možných odborných konzultacích vytvořit si jakési zadání, které bychom navrhli ministerstvu financí, pokud jde o elektronický systém zpoplatňování. Nepůjde prosím vás nikdy o mýto, to znamená o poplatek například z Prahy do Plzně, vždycky se to bude týkat celé sítě, protože mýto se v Evropě většinou opouští, protože není dostatečně výnosné.

Michal, Hospodářské noviny: Dva dotazy na pana ministra Peltráma. Jestli jsem tomu dneska dobře rozuměl, zbytkový podnik, který bude vytvořen, bude vytvořen nasanováním dluhů Českých drah nebo i na modernizaci některých projektů? Druhá otázka, jak vysoká částka nebo odhad toho majetku bude do tohoto zbytkového podniku vložen, protože ty částky jsou různé.

Antonín Peltrám, ministr dopravy a spojů: Vložit by se mělo to, co bude činit rozdíl mezi únosností ( podle mého ) dluhové služby pro státní rozpočet, protože je skutečností, že dráhy se z části zadlužily protože ty dotace v minulosti a příspěvky na technický rozvoj ve srovnání s okolními státy jsou velmi nízké. Ovšem je tu tedy také aktuální situace státního rozpočtu. Domnívám se, že s ohledem na odhadovaný majetek Českých drah podstatná část půjde na rozvoj, na modernizaci, protože ten dluh i když se zdá obrovský, není tak podstatný. Zásadně, aby se dráhy prostě dál nezadlužovaly, aby byly důvěryhodný subjekt na trhu. Prosím vás v téhle souvislosti objevují se články, že tedy překotně naženeme legislativu EU, to je samozřejmě pravda.

Chtěl bych upozornit, že od roku 2000 by měly fungovat různé fondy z EU dělené zhruba z poloviny na infrastrukturu a z poloviny na životní prostředí. A pokud bychom to uměli dobře využívat, tak by šlo ročně o 4 až 5 miliardy korun zhruba první 3 roky, pak teoreticky vždycky víc, protože kdybychom nebyli přijati do EU a byl přijat někdo jiný, tak se ta částka, která má dělat asi 2, 6 miliardy ECU pro všechny žadatelské státy, bude dělit mezi menší počet států, vypadnou ty státy, které už budou dotovány ze strukturálních fondů a tam je dotace podstatně větší. Chtěl bych tím odpovědět na některé úvahy, jestli nám pár marek stojí za to, nebo něco takového. Bavíme se prosím vás do roku 2006 řádově do 50 až 60 miliardách korun ve prospěch rozvoje dopravní infrastruktury a mně se to tedy nezdá maličkost.

Jiří Nádoba, Mladá fronta Dnes: Já bych se rád zeptal pana ministra financí jestli by mohl uvést pro příklad alespoň několik položek, které se přesouvají z té jedné skupiny daně z přidané hodnoty do druhé a naopak z té druhé do první, abychom v tom měli pořádek. Řekněme, deset příkladů. Pak bych se chtěl ještě pana ministra financí zeptat, kdy bude hotova nějaká koncepce celkové daňové reformy, kterou opoziční politici chtějí vidět před tím, než se budou přijímat nějaké dílčí změny daňových zákonů.

Ivo Svoboda, ministr financí: Já bych od těch položek raději upustil, protože je to velmi nepřehledný materiál, řazený podle mezinárodní klasifikace, takže nemá věcnou logiku. Předpokládám, že toto dáme velmi rychle na Internet, kde si ta čísla nebo ty údaje můžete stáhnout sám. Pokud si vzpomínám, tak jsme do 5 % zařadili úsporná svítidla v mnohem diferencovanějším provedení než jsou teď ty tzv. úsporné zářivky, ale i ty fluoreskující. Mně samotnému to technicky říká velmi málo, jinak bych se u toho tématu velmi zdržel, ale myslím si, že závažnější je ta otázka na koncepci daňové reformy. Samozřejmě ta otázka tak, jak je položena, vede k trochu širší odpovědi, než kterou možná očekáváte, ale myslím si, že u takto závažného tématu ta odpověď má být širší.

Koncepce daňové reformy není samoúčelným dílem jakékoli vlády, i když chci podotknout, že toto je první vláda od roku 1990, která na tomto tématu závažně pracuje, ale je to koncepce, která musí vycházet a bude vycházet z koncepce celkové fiskální koncepce vlády realizované například ve střednědobých fiskálních výhledech, které jsou vám známy už z předchozích jednání. Základní jednání na toto téma bude zasedání vlády příští týden dne 24. června, kde by měly být definovány základní parametry, kterými by se daňová reforma měla ubírat. Pokud očekáváte již 24. 6. večer konkrétní čísla za dva roky tato sazba zde a tato sazba onde, bylo by to velmi předčasné. Prvně musí být nasazeny a celospolečensky takto vnímány základní trendy a otázky další konkrétní realizační jsou pak samozřejmě postupů navazujících na realizaci zvolené střednědobé fiskální strategie.

Jiří Nádoba, Mladá fronta Dnes: Bude tedy ta koncepce k dispozici v okamžiku, kdy bude vláda předkládat to druhé zvýšení spotřebních daní do parlamentu?

Ivo Svoboda, ministr financí: Předpokládám, že bude.

Jan Němec, Česká televize: Já bych měl jednu otázku na pana ministra Svobodu. Přece jenom, vy jste mluvil o té 5 % DPH, bylo by možné uvést aspoň některé příklady, které se naopak nově přesouvají do té 22 %, to je první otázka. A druhou otázku bych měl na pana vicepremiéra Rychetského ohledně toho občanského soudního řádu. Zda to, že se veškeré důkazy musí předložit už před jednáním soudním, zda to nezabrání tomu, že některé podstatné důkazy, které se třeba objeví až během soudního jednáni, už nebude možné předložit. Děkuji.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Ta novela je jakési kladivo. Nikoli kladivo na čarodějnice, ale kladivo na dlužníky. Ta povinnost navrhnout soudu jedním současně najednou všechny důkazy, které chci provádět ať už ze strany žalobce anebo v odpovědi na žalobu ve lhůtě 30 dnů ze strany žalovaného, ta povinnost i v navrhovaném znění bude mít jisté výjimky. Například k provedeným důkazům, k jejich vyvrácení bude možno ještě navrhnout důkazy. To znamená v rámci šetření, které se provádí. Za druhé zůstává v zákoně institut možnosti povolit obnovu řízení do tří let po skončení řízení objeví-li se nový důkaz, o kterým nikdo nevěděl, který bez své viny tedy někdo jaksi zjistí a může ho předložit, to zůstává zachováno. Za třetí, abychom vykompenzovali to velmi těsné postavení účastníků soudního řízení, velmi náročné i z hlediska odborného, tak za prvé vlastně rozšiřujeme poučovací povinnost soudu, ne jen o jejich procesních právech je musí soud poučovat v řízení, ale dokonce v některých případech i o hmotných právech. Za druhé, zavádíme institut žaloby pro zmatečnost, kterou bude možno jaksi napadnou skončené řízení a za třetí rozšiřujeme dovolací důvody. A čtvrtý prostředek, tedy ten je dočasně pro ochranu. Předpokládáme půlroční legisvaganci od přijetí a publikování toho zákona ve sbírce zákonu, aby se s tím jaksi mohla veřejnost seznámit do dne, kdy nabyde účinnosti ten zákon.

Ivo Svoboda, ministr financí: Bohužel je mi líto, protože je základní sazba 22, uvádí se snížená, opravdu z paměti nevím, co bylo ve starém návrhu a co je v novém, protože se předpokládá kompletní výměna sazebníku. Takže musím se omezit na to konstatování, které jsem učinil a myslím si, že ani nemá smyl diktovat tady jednotlivé položky.

Libor Rouček, mluvčí vlády ČR: Děkuji vám za pozornost. My jdeme pokračovat v jednání a vám všem přeji hezký večer.