Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR v pondělí 17. ledna 2000

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji hezké odpoledne. I přestože zuří chřipková epidemie, konala se dnes další schůze za účasti všech ministrů, i když vidíte, že někteří tady pokašlávají, tak žádný z nich není oficiálně nemocný.

Na programu bylo dnes 22 bodů, z toho 6 návrhů zákonů. Postupně vám jednotliví předkladatelé vysvětlí o čem tyto zákony jsou. Začneme ministrem vnitra panem Grulichem, který předkládal hned dvě novely. Jedna se týká sdružování v politických stranách a politických hnutích, druhá je novela zákona o spolcích.

Václav Grulich, ministr vnitra: Dámy a pánové, dobrý den. Účelem jmenovaného a navrženého zákona je především zprůhlednit financování politických stran a politických hnutí, tedy téma, které je dost dlouho evegreenem, už i mediálním. Ve srovnání s dosavadní právní úpravou navrhujeme zejména:

  • učinit z evidence politických stran a politických hnutí vedené ministerstvem vnitra veřejnosti přístupný seznam,
  • upravit podrobněji otázky oznamovací povinnosti stran a hnutí ve vztahu k této evidenci,
  • rozšířit výčet náležitostí stanov strany a hnutí o údaj o výši členských příspěvků,
  • dále upravit výplatu státního příspěvku stranám a hnutím v případě pozbytí mandátu nebo rozpuštění poslanecké sněmovny,
  • dále daňově zvýhodnit poplatníka, který poskytl finanční dar politické straně nebo hnutí,
  • zúžit okruh subjektů, od kterých mohou plynout politickým stranám a hnutím příjmy,
  • zavést dvojí režim pro poskytování finančních darů v závislosti na výši daru,
  • stanovit stranám a hnutím celkovou výši finančních darů, které mohou přijmout,
  • zakotvit povinnost stran a hnutí vrátit dar získaný v rozporu se zákonem,
  • umožnit uložení sankce stranám a hnutím za nesplnění povinnosti vrátit dar získaný v rozporu se zákonem.

Tento návrh zpřesňuje stávající úpravu skutečností vyznačovaných v evidenci ministerstva vnitra a doplňuje chybějící úpravu výplaty státního příspěvku stranám a hnutím v případě zániku mandátu poslance nebo senátora, nebo, jak už jsem říkal, v případě rozpuštění poslanecké sněmovny.

Tento návrh prošel meziresortním připomínkovým řízením. Všechny připomínky byly vypořádány, návrh zákona byl předložen bez rozporu a vládou byl jednoznačně přijat. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já také děkuji. Dále byl předložen a schválen návrh zákona o auditorech a o poskytování auditorských služeb. K tomu předkladatel pan místopředseda vlády Mertlík.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Děkuji. Dámy a pánové, cílem předloženého zákona je upravit poskytování auditorských služeb, zejména ověřování účetních závěrek, konsolidovaných účetních závěrek a výročních zpráv, institucionální zabezpečení těchto služeb, tj. postavení fyzických a právnických osob, které tyto činnosti vykonávají, jakož i dohled nad výkonem těchto činností.

Návrh zákona podrobně upravuje podmínky vstupu do profese, tj. přijímání žádostí o složení zkoušky, hodnocení podmínek pro připuštění uchazeče k vykonání zkoušky, stanovení obsahu sedmi dílčích písemných zkoušek a jedné zkoušky ústní. Dále pak upravuje Komoru auditorů, její orgány a předpokládá, že Komora auditorů bude vydávat závazné pokyny pro činnost auditorů, kontrolovat jejich dodržování a vyvozovat sankce za porušování těchto norem. Auditoři a auditorské společnosti mají mít povinnost přispívat na náklady Komory auditorů a to v částkách určených provozním předpisem.

V zásadě jde o to, že zatímco dosavadní právní úprava upravovala audit jako určitý institut, tady jde o auditory a jejich profesi, ne o audit jako takový. Čili jde o komplexní úpravu, která se v některých ohledech blíží tomu, co existuje v advokacii.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji Vrátím slovo ještě panu ministru Grulichovi, který vás seznámí s návrhem zákona o spolcích.

Václav Grulich, ministr vnitra: Účelem předloženého návrhu zákona je:

  • ve srovnání s dosavadním právním stavem, zpřesnit právní úpravu vzniku a zániku sdružení, postupu při jeho likvidaci, negativního vymezení působnosti zákona,
  • sjednotit možnosti zakládání a působení sdružení na území ČR bez ohledu na to, zda je založili naši občané nebo cizinci,
  • zavést rejstřík spolků, umožnit za podmínek stanovených zákonem zrušení sdružení i bez předchozího upozornění,
  • stanovit povinnost zveřejňovat výroční zprávu sdružení pokud sdružení byla poskytnuta dotace.

Návrh zákona předpokládá, že sdružení vzniklá podle navrženého zákona budou jednotně označována pojmem spolek. K návrhu zákona je připojen i návrh novely občanského soudního řádu, v němž je navržena úprava postupu soudu při rozhodování o tom, zda návrh na registraci nebo návrh na záznam do rejstříku spolků má či nemá náležitosti požadované zákonem.

Zákon tedy stanoví za jakých podmínek lze založit spolek a jeho organizační jednotky jako právnické osoby, dále pravidla pro jejich činnost a hospodaření, dále způsoby jejich zrušení a podmínky zániku.

Je třeba zdůraznit, že tímto zákonem se budou řídit pouze spolky, které hodlají vyvíjet svou činnost jako právnická osoba, to znamená, že se netýká nejrůznějších neformálních uskupení, působících též ve smyslu článku 20, odst. 1, listiny základních práv a svobod. Tolik tedy moje základní informace.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Pan ministr Dostál předkládal novelu zákona číslo 500/1990 Sb., o působnosti orgánů ČR ve věcech převodu vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby. A já jej nyní požádám, aby vám vysvětlil, co se za tímto názvem skrývá.

Pavel Dostál, ministr kultury: Dámy a pánové, dobrý podvečer. Za tímto velice složitým názvem se skrývá zcela prozaická záležitost, tj. naplnit rozhodnutí federálního parlamentu z roku 1990 nebo 1991. Proč je tomu tak?

Návrh zákona, který se dnes předkládal souvisí s restitučními zákony ze začátku 90. let, které shodou okolností předkládal do federálního shromáždění nynější místopředseda vlády Pavel Rychetský a tyto restituční zákony v sobě zahrnovaly následnou ochrannou desetiletou lhůtu pro nemovitosti, ve kterých byly nebo jsou prováděny služby sociálně zdravotní, kulturní a jiné. Jinými slovy, organizace, které vykonávaly v těchto objektech služby, dostaly tímto zákonem 10 roků ochranné lhůty na to, aby zajistily pro tyto služby novou působnost v nových objektech. Buď v objektech nově vybudovaných nebo v objektech restaurovaných.

Naše vláda 15. listopadu minulého roku prověřovala situaci v této souvislosti a uložila ministrům kultury, zdravotnictví a školství zpracovat a předložit vládě návrh zákona, který by umožnil použití finančních prostředků z tzv. malé privatizace - což právě tehdy bylo v 90. letech rozhodnuto - na řešení finančních dopadů do státního rozpočtu spojených s uplynutím této ochranné lhůty. Přeloženo do hovorové češtiny, jistá částka peněz z malé privatizace byla rezervována na vyrovnání těchto pohledávek.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy požadovalo na dnešním zasedání k vyrovnání těchto pohledávek ještě asi 5,2 miliardy korun, ministerstvo kultury požadovalo asi 1,5 miliardy korun, ministerstvo zdravotnictví asi 700 milionů korun.

Znovu opakuji, že tyto prostředky mají být použity na vybudování, restaurování či novou výstavbu objektů, ve kterých by byla prováděna činnost, kterou není možno provádět v objektech, které byly restituovány. To je vše.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Ministr průmyslu a obchodu předkládal novelu zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku. I tato novela zákona byla schválena a pan ministr vám o ní poví více.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Dámy a pánové, dobrý večer. Tento zákon, tak jak byl zde panem mluvčím odcitován, to znamená zákon číslo 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku patří mezi základní právní normy v oblasti ochrany spotřebitele. Tento zákon převzal do právního řádu směrnici rady 1985/374 EHS ze dne 25. července 1985 o sbližování zákonů a dalších právních a správních předpisů členských států o odpovědnosti za vadné výrobky.

Teď bychom mohli říct, proč byl tak brzy novelizován. Tím nechci říkat, že to nepřijímala naše vláda, ale byly to skutečně objektivní příčiny. Tento zákon v původním znění zavedl přísnou objektivní odpovědnost výrobce za škodu způsobenou vadou výrobku, a to jak na věci movité, tak na zdraví či životě. Zde bych chtěl podtrhnout, že se nevztahuje na škody vzniklé na samotném vadném výrobku, to řeší garance za výrobek a podobně.

Zákon specifikuje, kdo je pokládán za výrobce a taxativně vyjmenovává podmínky, za nichž se může výrobce odpovědnosti za škodu zprostit. Touto právní úpravou je zajištěna účinná ochrana spotřebitelů při vzniku škod. Ovšem vznikla zde směrnice rady 1999/34 ES ze dne 10. května 1999, která vlastně nahradila tu původně citovanou směrnici a touto změnou byla rozšířena působnost tohoto zákona i na škody způsobené vadnými zemědělskými prvovýrobky, to znamená lesními produkty a zvěří, které byly dosud z působnosti směrnice vyňaty.

Novela zákona dále, protože proběhl i screening, obsahuje zejména také upravenou definici pojmu výrobce. Do pojmu výrobek zahrnuje již zmíněné zemědělské, lesní, přírodní produkty a zvěř, které neprošly prvotním zpracováním, odstraňuje odchylku při stanovení dolní hranice výše škody. Zavádí režim společné odpovědnosti výrobců a odstraňuje možnost prodloužení desetileté promlčecí lhůty. Předložený návrh vytváří podmínky pro plné převzetí uvedených směrnic Evropského společenství do českého právního řádu.

Snad, když jsem řekl tu dolní hranici výše škody, tak ve stávajícím znění zákona tato hranice je 5000 korun, podle směrnic ES se zvyšuje na 18 000 korun, ale vzhledem k tomu, že to je odvozeno od podmínek v ES a hodnoty euro, takže u tohoto bodu novely je navrhováno nabytí účinnosti ke dni vstupu smlouvy o přistoupení ČR k EU. Takže platnost tohoto znění je posunuta. Jinak u samotné novely je navrhován termín účinnosti ke dni 1. července 2000. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. A konečně ten poslední návrh zákona, který byl dnes schválen, to byla novela zákona o výkonu vazby, předkládal ji ministr spravedlnosti pan Motejl a seznámí vás s ní místopředseda vlády pan Rychetský, stejně jako i s dalšími dvěma senátními návrhy a jedním poslaneckým.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Dobré odpoledne. Pokud se týče zákonné úpravy o výkonu trestu odnětí svobody, byl potřeba, jak víte, nový zákon, protože v této zemi stále ještě platila předlistopadová právní úprava. K úkolu implementovat do našeho právního řádu doporučení evropského výboru pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení do oblasti výkonu vazby bylo možno přistoupit pouhou novelou, protože zákon o výkonu vazby je už polistopadový, z roku 1993, takže nepožadoval tak zásadní zásahy.

Smyslem novely zákona o výkonu vazby je především zlepšení životních podmínek ve vazbě, protože jde o kategorii občanů, na které se plně vztahuje ústavní zásada presumpce neviny a vazba nemá a nemůže mít v žádném případě sankční charakter. Jejím jediným smyslem je nezbytné omezení osobní svobody v zájmu vyšetřování, třeba z důvodu koluze, ale v žádném případě nemůže jít o opatření, které by mělo v sobě nějaký sankční charakter.

Obsahem té novely je tedy zpřesnění řady ustanovení, zejména o propouštění obviněných z vazby tak, aby bylo nejen jasné z jakého titulu, ale aby k tomu propouštění docházelo okamžitě po příslušném rozhodování. Mění se ustanovení o stravování obviněných ve vazbě. Dosavadní úprava předpokládala nárok na tři jídla denně. Nová právní úprava nevypočítává kolik jídel denně bude a to proto, že ve vazbě mohou být osoby s dietou, u kterých jejich zdravotní stav vyžaduje větší počet jídel, navíc ve vazbě mohou být i osoby, kterým z náboženských důvodů nelze jisté druhy potravy vůbec předkládat, takže novela předpokládá, že se bude poskytovat potrava s přihlédnutím jak ke zdravotnímu stavu, tak k těmto okolnostem.

Zpřesňují se případy kontroly korespondence obviněného ve vazbě, a to v tom směru, že se rozšiřují případy, kdy taková korespondence nepodléhá kontrole, například u cizích státních příslušníků korespondence s příslušným zastupitelským úřadem a podobně. Nově se upravují návštěvy, a to tak, že dosavadní právní úprava zakládá nárok návštěvy nejvíce čtyř osob jednou za tři týdny, nová právní úprava předpokládá takové návštěvy každé dva týdny.

Touto novelou zavádíme systém dvou druhů vazebních cel pro kuřáky a cel pro nekuřáky, aby nekuřáci nebyli ve vazbě obtěžováni kouřením svých spoluvazebníků. Zakládá se právo přístupu duchovních příslušných církví do vazby za osobami, které jsou zde umístěny, zakládá se explicitní právo na to mít ve vazbě na cele, samozřejmě na své náklady, radiopřijímač, eventuelně televizní přijímač, pokud je vybaven vlastním zdrojem energie.

Jedno jediné ustanovení je zpřísňující. Říkám otevřeně, že to je ustanovení analogické tomu, které je obsaženo v novém zákonu o výkonu trestu a je to ustanovení, které vyvolalo jisté nepokoje ve věznicích. Mimochodem ty nepokoje nebyly vůbec ve věznicích vazebních, jak jste si mohli minulý týden všimnout, což je dáno spíše psychologicky. Osoby, které jsou ve vyšetřovací vazbě nejsou příliš náchylné tomu si zhoršovat své postavení s ohledem na to, v jakém jsou očekávání. To ustanovení spočívá v tom, že se výrazným způsobem omezuje možnost přijímání balíčků, stejně jako v zákoně o výkonu trestu, který již platí, na pouhé dva balíčky za rok. Tím nemluvím o balíčcích, které obsahují například ošacení. Tam je ta možnost bez toho omezení, ale myslím balíčky potravinové.

Ta tři stanoviska vlády ke třem zákonodárným iniciativám, které nevycházely z vlády, mají společné to, že ve všech třech případech vláda přijala nesouhlasné stanovisko. V prvém případě šlo o senátní návrh zákona, kterým se novelizuje volební zákon. Ten senátní návrh zákona doporučoval zcela zrušit lhůtu, která by v Českém rozhlase a v České televizi zakazovala tak, jako tomu je dnes, těch 48 hodin před zahájením voleb jakoukoli volební agitaci. Dále senátoři navrhují vypustit zákaz jakékoli volební agitace před zahájením voleb, to je také 48 hodin a za třetí navrhují změnu ustanovení v té části, která se týká druhého kola voleb do senátu, kde chtěli založit povinnost, aby starostové měli povinnost doručovat hlasovací lístky pro druhé kolo voleb přímo voličům do jejich bydliště.

Vláda přijala k této novele zákona negativní stanovisko, protože shodou okolností týž den projednala, jak jste slyšeli z úst pana ministra Grulicha, rozsáhlou novelu tohoto zákona, která všechny tyto případy řeší, ale musím říci, že nikoli ten třetí, protože považujeme za nemožné uložit starostům obcí povinnost do toho druhého kola doručovat hlasovací lístky domů. Víte, že ta lhůta je příliš krátká, a proto je vláda toho názoru, že by ty lístky měly být nadále k dispozici až v těch volebních místnostech mimo jiné proto, že by pak zákon musel mít celou řadu ustanovení pro případ, že by si stěžovali jednotliví občané, že jim nebyl takový lístek doručen a mohly by být zcela zpochybněny výsledky druhého kola voleb do senátu.

Druhou iniciativou byl také senátní návrh zákona, kterým se doporučuje novelizovat zákon 172/1991 Sb. o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí. I zde zaujala vláda negativní stanovisko, protože ta novela zákona patrně chtěla reagovat na celou řadu soudních sporů mezi obcemi a například Státními lesy ČR o takzvaný historický majetek, kdy tvrdí, že těmto obcím byl tento majetek přidělen, ale nepřešel ještě do vlastnictví v těch letech 1945 - 1949 a dnes se k němu těžko dostávají.

Vláda tady zaujala negativní stanovisko, neboť tento návrh dostatečně neřeší tuto situaci, naopak rozšiřuje takzvanou kategorii historického majetku obcí, ale současně si je vláda vědoma toho, že těchto sporů je hodně a pan ministr zemědělství se patrně bude touto materií ještě zabývat.

Poslední iniciativou je iniciativa poslanecká, poslanců Petra Matějů a dalších. Navrhují změnit čerstvě, před dvěma lety, přijatý vysokoškolský zákon, a to ve čtyřech směrech. Navrhují otevřít akreditované studijní programy veřejných vysokých škol zejména zahraničním studentům o celoživotní vzdělávání, umožnit veřejným vysokým školám vstupovat do obchodních společností jako podnikatelské subjekty a vkládat do nich peněžité nebo nepeněžité vklady, posílit pravomoci vysoké školy na úkor jednotlivých fakult, zejména při schvalování podmínek pro přijímací řízení a nově vymezit bakalářský studijní program jako povinný předstupeň magisterského studijního programu.

Vláda i v tomto případě ani s jednou z těchto změn nesouhlasí. Zejména kategorický nesouhlas má s tím návrhem, že by vysoké školy mohly svým majetkem vstupovat do obchodních společností a vkládat do nich peněžité nebo nepeněžité vklady. Vysoké školy jsou veřejnoprávní korporací, hospodaří s veřejnými prostředky, a to především, z 99 %, s prostředky ze státního rozpočtu. A zákonná úprava, která by umožnila je vkládat do podnikání v obchodních společnostech se jeví vládě jako zcela nepřijatelná. Děkuji vám za pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já také děkuji a na závěr ještě krátce k dvěma dalším bodům. Ten první je návrh rozpočtu Fondu dětí a mládeže na rok 2000 a program činnosti fondu na rok 2000. Vláda vyslovila s oběma těmito návrhy nesouhlas. Co se rozpočtu týče, tak tam vláda doporučí poslanecké sněmovně, aby vrátila předložený návrh k přepracování, a to z toho důvodu, že nový návrh byl měl obsahovat detailní zdůvodnění jednotlivých položek. A z rozpočtu by mělo být dále jasně patrné, že se fond zaměří především na činnosti směřující k vypořádání majetku.

A pokud jde o program, tam vláda zásadně nesouhlasí, aby správce státního majetku, to znamená Fond dětí a mládeže, postupoval proti usnesení vlády z července loňského roku k postupu vypořádání majetku bývalého SSM a záměru ukončit činnost Fondu dětí a mládeže. Vede ji k tomu přesvědčení, že fond neplní své základní funkce dané zákonem, nespravuje majetek ve prospěch dětí a mládeže, jeho špatné hospodaření a nefunkčnost vedla doposud pouze ke snižování hodnoty svěřeného majetku.

Poslední bod, s kterým vás dnes v úvodním slově seznámíme je Návrh na sjednání dohody mezi vládou ČR a vládou Egyptské Arabské republiky o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických, služebních a zvláštních pasů. Vládu vede k tomuto kroku přesvědčení, že s Egyptem v této oblasti nemáme žádné negativní zkušenosti, Egypt je velmi důležitá arabská země a navíc v posledních letech se velmi dobře rozvíjí zahraniční obchod touto zemí. Pokud se nepletu, naše vývozy do této země činí přibližně 100 milionů dolarů ročně.

Tolik tedy na úvod, nyní máte slovo již vy. Pokud se chcete ptát na bod týkající se analýzy činnosti Výboru na ochranu ekonomických zájmů ČR a jeho Koordinační a analytické skupiny, tento bod byl dnes stažen, protože je potřeba, aby došlo k připomínkovému řízení.

Kateřina Sousedysová, televize Prima: Já bych měla dvě otázky. Jednu na ministra Grégra, jestli jsou nějaké aktuální informace o dopadu vysílání Radia Svobodná Evropa do Íránu a Iráku ohledně zahraničního obchodu. A ta druhá otázka na místopředsedu Mertlíka, zítra začíná jednání sněmovny, ODS si podmiňovala, že podpoří rozpočet jen za určitých podmínek. Jestli náhodou dnes nedošlo už k nějaké dohodě, jestli máte jasno nebo jestli je jisté, že ODS zítra rozpočet podpoří. Děkuji.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Takže na dotaz dopady vysílání Radia Svobodná Evropa na zahraniční obchod ČR s Íránem a Irákem, tento materiál nebyl na pořadu vlády, byl pouze vládě předložen pro informaci čili nebyl projednáván. Slouží pouze pro orientaci jednotlivých ministrů. Je to materiál vyhrazený čili informace z něho nejsou veřejně přístupné. Tady snad bych jenom řekl obecně, že Írán v tomto směru postupuje pragmaticky, Irák jaksi v tomto směru vystupuje méně pragmaticky nebo nepragmaticky.

Pavel Mertlík, ministr financí: Co se týče návrhu státního rozpočtu víte, že smírčí řízení, které pokračovalo jednáním v pátek v podvečerních a večerních hodinách dospělo ke společnému prohlášení, které stanovuje pět okruhů, kde mezi stranami má probíhat jednání. Mě se týká jedno z nich, a to v oblasti ani ne tak rozpočtu, který je předložen, ale fiskálního vývoje v příštích letech. Tam došlo včera večer k prvnímu jednání mezi ČSSD a ODS. ČSSD byla reprezentována panem Grossem a mnou, ODS v tomto případě pány Tlustým a Kocourkem. Důsledkem byl určitý text, na který v některých bodech, několika málo bodech, byl souhlasný názor obou stran. Příkladem je dejme tomu teze, že v následujících letech by neměla být zvyšována daňová kvóta složená, v řadě jiných bodů existují nicméně dosti závažné rozpory mezi pohledy obou stran a to jednání bude pokračovat. Nikoli už dneska, dneska jsme všichni unaveni.

Jan Němec, Česká televize: Dobrý den. Já bych měl dva doplňují dotazy na pana ministra vnitra. Ta novela zákona o politických stranách stanoví třeba maximální výši daru. Mění se ale nějak státní příspěvek pro politické strany? To zaprvé. A druhá otázka na pana ministra kultury, zda může říct, kolik peněz celkově se z té malé privatizace rozdělí. Děkuji.

Václav Grulich, ministr vnitra: K té otázce první, skutečně tam je stanovena výše sponzorských darů do maximální výše 40 milionů. Pokud dary přesáhnou od jednoho dárce za kalendářní rok 25 000, je třeba darovací smlouvy, v tomto případě by to byla forma darovacích poukázek, které vytiskne ministerstvo financí, bude je prodávat, a které také prováděcí vyhláškou stanoví další náležitosti této darovací poukázky. To je k té jedné věci. A k výšce těch náležitostí, které jsou dány státním příspěvkem, a teď bych se nerad spletl, ale myslím, že se výše státního příspěvku podle tohoto návrhu nemění.

Pavel Dostál, ministr kultury: Pokud se týká dotazu na mě, tak pokud sněmovna schválí návrh zákona, tak zákon s ohledem na restituce počítá s částkou asi 7,4 miliard pro všechny resorty, které jsem jmenoval. To znamená školství, kultura a zdravotnictví.

Iveta Fialová, televize Nova: Já bych se zeptala pana ministra Grégra, proč jsou ty informace, o kterých jste hovořil, tajné, pokud se týká o obchodu s Irákem a Íránem. A druhá otázka na pana ministra Dostála, jestli se ještě sejde s Karlem Gottem, i když potvrdil svoji účast na EXPO. Děkuji.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Proč jsou informace tajné? Protože vláda tak rozhodla a já jsem jeden z členů vlády, který plní usnesení vlády.

Pavel Dostál, ministr kultury: Paní Fialová, pokud se týká Karla Gotta, já nevím, jestli potvrdil účast na EXPO, já jsem byl domluven s panem generálním komisařem Bartoškou, že zítra v 16.00 hodin se máme sejít s Karlem Gottem a promluvit si o té otázce. Pokud to platí, to se dozvím asi zřejmě od pana Bartošky. Mám v plánu se zítra v 16.00 hodin sejít s panem Gottem.

Kunštek, Lidové noviny: Jámám ještě doplňující otázku na pana ministra Dostála. Ministerstva práce a sociálních věcí se to netýká, ty peníze, které budou rozděleny z malé privatizace?

Pavel Dostál, ministr kultury: To už to dostalo.

Kunštek Lidové noviny: A byla uspokojena všechna ministerstva tak, jak požadovala? Nebo tam je nějaký rozdíl?

Pavel Dostál, ministr kultury: Já vám teď nerozumím. Jestli bylo uspokojeno ministerstvo práce a sociálních věcí, nebo mluvíte o ministerstvech?

Kunštek, Lidové noviny: Z té částky 7,4 miliardy jestli dostanou všichni.

Pavel Dostál, ministr kultury: Pane redaktore já jsem říkal na začátku, že požadavky ministerstev jsou v té a v té výši, na poslední dotaz jsem řekl, že ty požadavky dělají 7,4 miliardy korun. To znamená, že touto částkou jsou uspokojena ministerstva, o která se jedná. Ale to jsou tři ministerstva bez ministerstva sociálních věcí.

Kunštek, Lidové noviny: Ministerstvo práce a sociálních věcí nároky na sociální ústavy řeší nějak zvlášť?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Ty už to mají zákonem schválené poslaneckou sněmovnou před dvěma měsíci, je to asi 5 miliard.

Jan Korbel, Právo: Já bych se chtěl zeptat na ta občanská sdružení. Jestli jsem to dobře pochopil, tak každé občanské sdružení s právní subjektivitou se bude muset znovu zaregistrovat. Kde bude ten registr veden? A název spolek, to označení spolek, bude muset být povinnou součástí oficiálního názvu?

Václav Grulich, ministr vnitra: Zaprvé, ta jednotlivá sdružení mají pět let na to, ne aby se znovu zaregistrovala, ale aby přizpůsobila stanovy, které musí odpovídat tomuto zákonu. A k té druhé otázce, hovoří se o sdruženích. Takže tam se ponechává ta určitá volnost, ale stanovy, závaznost a pravidla jsou samozřejmě stejná.

Jan Korbel, Právo: Já jsem se chtěl zeptat ještě k tomu zákonu o politických stranách, jestli tam existuje možnost odečíst sponzorský dar z daní. A potom jestli je tam stále ještě tříprocentní hranice u toho stálého příspěvku a případně proč.

Václav Grulich, ministr vnitra: Ta možnost se tam navrhuje, aby případně dárce měl možnost zápočtu nebo odečtu z daňové povinnosti. A tříprocentní hranice byla zrušena ústavním soudem, takže nemůže být zachována.

Jan Koťan, Týdeník Respekt: Pane ministře Grégre, prosím vás, proč jste nezodpověděl předchozí dotaz, když v souvislosti s Radiem Svobodná Evropa se jedná o peníze českých daňových poplatníků v těch pohledávkách?

Miroslav Grégr, ministr obchodu a průmyslu: Já jsem myslím odpověděl a nemám na tom co měnit, pane redaktore. Snad bych ještě dodal, jak máte na mysli, že jsou to peníze daňových poplatníků. Jsou to zakázky iluzorní, jednotlivých soukromých podnikatelských subjektů, nikoli státu. Takže já jsem neporozuměl významu vašeho dotazu.

Jaroslav Lenert, Hospodářské noviny: Děkuji. Já bych měl dva dotazy na pana ministra Grulicha. První se týká oznamovací povinnosti. V čem bude podle toho vašeho návrhu tedy rozšířena? A druhá věc, vy jste tady hovořil o jakémsi dvojím režimu v závislosti na výši toho sponzorského daru, jestli byste mohl nějak upřesnit ten dvojí režim.

Václav Grulich, ministr vnitra: Oznamovací povinnost je jednoznačná, je stanovena vždycky v tom dvojím režimu. To znamená do 25 000 a nad 25 000. Do 25 000 ji vykazuje strana nebo hnutí ve svých příjmech, nad 25 000 už musí mít darovací smlouvu, která je řešena formou darovací poukázky. Tím je myšlen ten dvojí režim.

Jaroslav Lenert, Hospodářské noviny: Mně jde o to, že bude rozšířena ta oznamovací povinnost stran. Mě by zajímalo, o co bude rozšířena.

Václav Grulich, ministr vnitra: Ona je rozšířena, protože teď vlastně strany nemusely částku do 100 000 korun oznamovat výši sponzorských darů, pouze ji vedly ve svém účetnictví. Nyní je vlastně rozšířena tím způsobem, že jakmile od jednoho dárce během kalendářního roku dosáhne výše přes 25 000, musí tou darovací poukázkou vlastně už oznamovat. To znamená, že je to významné rozšíření.

Jaroslav Lenert, Hospodářské noviny: Jak je třeba řešena ta otázka, že nějaký dárce poskytne několik darů za sebou, které ve svém konečném součtu překročí částku 25 000?

Václav Grulich,     Autom. řádkování  Obrázek   ministr vnitra: Ano, to je ošetřeno, protože tam je řečeno ? součet darů od jednoho dárce když převýší 25 000. To znamená, nepomůže to, co se praktikovalo, anebo praktikuje dosud - jak víte u ODS je tím stíhám daňový únik - že velký dar se rozdělil na menší dary. Tak v tomto případě se jedná o součet darů od jednoho dárce, který převýší 25 000. Je to jednoznačně stanoveno.

Petr Kopecký, Česká televize: Ještě jeden dotaz na pana ministra Grégra. Pane ministře, podle vašeho názoru mohlo být vysílání Radia Svobodná Evropa příčinou propadu loňského obchodu s Irákem a případně i ohrožení dodávek, o kterých měl v Iráku jednat pan náměstek Kmoníček? Děkuji.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Já si myslím, že to jsou určité úvahy, asociace. Já mám dojem, že to je pouze jinak položený dotaz, k tomu, co tady už zaznělo. Řekl jsem vám, že Írán se z našeho pohledu chová pragmaticky a Irák se chová méně pragmaticky či nepragmaticky. Pod tímto pojmem si můžete vysvětlovat cokoli.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Tolik tedy k Íránu, k Iráku i k dnešnímu celému zasedání vlády. Přeji hezký večer a nashledanou.