Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR v pondělí 17. května 1999

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji vám hezké odpoledne. Vláda má dnes na programu celkem 33 bodů, doposud jsme přesně ve třetině a jako vždy, když je tu premiér, dám nejdřív slovo jemu.

Miloš Zeman, předseda vlády: Děkuji. Vážení kolegové, já bych nejdříve znovu, ač jsem tak již učinil po jejich příletu na letiště, blahopřál českým hokejistům k získání titulu Mistra světa a dovolte mi na toto téma už jenom jednu poznámku. My totiž často a svým způsobem oprávněně, když naši sportovci někde vyhrají, tak říkáme: "Vyhráli jsme!" Dobře, ale když naši sportovci, hokejisty nevyjímaje, někde prohrají, tak říkáme: "Oni prohráli..." A já bych si velice přál, abychom byli konzistentní a abychom podpořili naše sportovce a koneckonců nejen sportovce, nejen v tom krásném, vítězném okamžiku, ale i v okamžiku, kdy budou prohrávat. Tolik úvodem k této krásné události.

A nyní již mi dovolte, abych se zabýval některými body, které dnes vláda projednávala. Byl to v podstatě evropský den, protože velká část dosud projednávaných bodů se týkala právě přípravy na vstup České republiky do Evropské unie. Ať už to byl schválený Národní program, ať už to byla schválená hospodářská strategie, ať už to byl screening, ať už to byla velmi tvrdá kontrola plnění jednotlivých úkolů, které nás čekají. A o tom všem vám řeknou oba místopředsedové. Já bych se proto omezil už jenom na jednu jedinou poznámku, která je často předmětem nedorozumění. Jak víte, ve snaze zkrátit období schvalování některých dokumentů ve vztahu k Evropské unii, vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh ústavní změny, která vládě sice umožňuje vydávat nařízení se silou zákona právě v těchto oblastech, ale která ponechává zcela parlamentu možnost u jakéhokoli nařízení vyžádat si do 30 dnů jeho projednání jako normálního zákona. Předpokládám, že tato možnost, vzhledem k charakteru evropských směrnic, bude sice využívána poměrně málo, ale návrh ústavní úpravy ji umožňuje.

Vláda se tedy nesnaží parlament připravit o žádné z jeho práv, pouze jeho povinnost projednat každý zákon, včetně technické normy, která se i v jiných zemích Evropské unie běžně schvaluje vládou, je poněkud redukována. Jak víte, parlament je dnes značně přetížen. Ta legislativní smršť, které se mnozí vysmívali, že nikdy nenastane, nastala. Jenom toto zasedání parlamentu má na programu 100 bodů a vláda zasedání parlamentu, které začne koncem června, předloží mimo jiné přibližně 25 nových návrhů zákonů. Čili splnili jsme další slib, slib takzvané legislativní smrště a myslím si, že případná akceptace tohoto návrhu ústavní změny by Poslaneckou sněmovnu a následně i Senát funkčně odbřemenila, aniž by znamenala jakékoli omezení parlamentní demokracie. Děkuji vám za pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já také děkuji a ten dnešní evropský den zahájí místopředseda vlády, který je právě zodpovědný za koordinaci evropské politiky - Egon Lánský...

Egon Lánský, místopředseda vlády: Děkuji za slovo, dámy a pánové. Já se zmíním o dvou bodech dnešního jednání vlády, které jsem předkládal a které vláda schválila a to "Národní program příprav České republiky na členství v Evropské unii" a zprávu o přípravě na členství České republiky v Evropské unii. Ty titulky zní velmi podobně, ale jsou to materiály, které reagují na zcela různé věci. Pokud jde o Národní program, chtěl bych říci, že v souladu se zesílenou přestupní strategií, zformulovanou v Agendě 2000, připravila Evropská komise dokument o přístupovém partnerství, který se zabýval problémy uvedenými v posudku Evropské komise na Českou republiku. Česká republika připravila svým způsobem zrcadlový trojdokument "Národní program pro přípravu České republiky na členství v Evropské unii". Vláda České republiky svým usnesením z 11. března schválila první verzi tohoto národního programu, ta byla následně předána Evropské unii u příležitosti zahájení negociačního procesu. Národní program byl koncipován jako flexibilní dokument, který bude průběžně doplňován, přepracováván, přizpůsobován, aktualizován a zpřesňován.

Vláda současně uložila místopředsedovi vlády a ministru zahraničních věcí předložit zprávu o plnění spolu s návrhem aktualizovat jej do 30. října 98. Následně došlo k posunutí tohoto termínu, nejdřív na 28. února, posléze na květen letošního roku. Nyní předkládaná a aktualizovaná verze národního programu vychází z příspěvků ústředních orgánů státní správy. Přípravou se opakovaně zabýval Výbor vlády pro evropskou integraci a Pracovní výbor pro integraci České republiky do Evropské unie. V dubnu 1999 se uskutečnily rovněž konzultace s Evropskou komisí, ta však z důvodu nedostatku času uplatnila pouze dílčí připomínky. Evropská komise poukázala zejména na různou kvalitu jednotlivých částí návrhu a na to, že v řadě případů u jednotlivých kapitol není jasná koncepční představa.

O stanovisku Evropské komise byly všechny resorty informovány a byly požádány připomínky Evropské komise zohlednit v rámci posledních úprav návrhu. Evropská komise počítá s tím, že její stanovisko poté, až jej dopracuje, poslouží při přípravě další aktualizace národního programu. Já vám teď nebudu říkat další podrobnosti, rád zodpovím otázky, je to dokument, který si najdete na internetu, má 250 stránek a ještě nějaký dodatek. Chci jenom říct, že stále ještě k němu má být vypracována poslední část, která se týká finančních potřeb České republiky pro vstup do Evropské unie. Materiál byl shodně uznán jako velmi kvalitní, byl předložen do připomínkového řízení. Všechny připomínky byly postupně zapracovány a tento materiál byl v zásadě považován vládou za nekonfliktní.

Když už mám slovo, tak si dovolím se zmínit o druhém materiálu, což je Zpráva o přípravě na členství České republiky v Evropské unii. tato zpráva je výsledkem rozhodnutí rozšířeného zasedání předsednictva vlády ze dne 5. května, které prodiskutovalo problémy spojené s přípravou na členství v Evropské unii, s plněním závazků prezentovaných při screeningu a /Nesrozumitelné/ negociací o dohodě o přistoupení České republiky k Evropské unii. Materiál má za cíl poukázat na nejžhavější problémy a navrhnout vládě přijetí takových opatření, které na jedné straně zajistí urychlení řešení úkolů, s jejichž plněním je problém a na druhé straně těch, které zamezí obdobným problémům v budoucnu.

Tento materiál je zhruba rozdělen na dvě části, má nelegislativní úkoly skupin a pracovníků ministerstva zahraničí a Legislativní rada vlády si dala nesmírnou práci, aby ve 3 tabulkách zhruba srovnala závazky proti skutečnému stavu plnění legislativního plánu práce vlády. Ukázalo se, že je v něm celá řada nedostatků. Myslím si, že bude nejlépe, když se podíváte do materiálu tak, jak bude předložen, jak bude zveřejněn na internetu, tyto nedostatky vláda jednoznačně předkládá veřejnosti k posouzení. Tento materiál byl diskutován po jednotlivých resortech. Vláda dospěla k názoru, že jde nikoli o nějakou kritiku jednotlivých resortů, jako spíše o pokus uvědomit si poměrně závažnou situaci, kdy v celé řadě bodů česká vláda zaostává, a pokusit se tyto nedostatky dohnat ještě před prvním celkovým předběžným zhodnocením Evropské komise, ke kterému má dojít v červenci. Rád odpovím na případné otázky, materiál bude zveřejněn na internetu. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Dalším důležitým bodem v této kategorii je hospodářská strategie vstupu do Evropské unie. K ní a ke dvěma dalším projednávaným bodům nyní řekne více místopředseda vlády Pavel Mertlík...

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Dámy a pánové. Vláda schválila dokument "Hospodářská strategie vstupu do Evropské unie, konkurenceschopnost průmyslu, zaměstnanost, solidarita". Chtěl bych říci, že rovněž tento dokument je dokumentem otevřeným, navazuje na první variantu hospodářské strategie, kterou vláda schválila zhruba před rokem, v květnu nebo červnu loňského roku. Hlavním autorem tehdejšího dokumentu byl dnešní viceguvernér České národní banky pan Oldřich Mirek. Tento materiál byl jako východisko pro zpracování stávající strategie a předpokládáme, že tato strategie bude průběžně inovována tak, jak je to obvyklé u ostatních kandidátských zemí.

Chtěl bych zdůraznit to, že ani tato strategie není zcela hotov. Není hotova v tom smyslu, že neobsahuje modelové kvantifikace v cenách střednědobého vývoje či ekonomiky v ČR. Vláda uložila autorům strategie tyto scénáře do jednoho měsíce dopracovat. Chtěl bych říct, že i tento materiál bude v nejbližší době zveřejněn na internetu, možná i jinak. Protože nemám novinářský talent spočívající ve schopnosti krátce vystihnout 130stránkový dokument, tak se o to raději ani nepokusím. Podstatná je strategie i v tom, že vedle pokusu sladit základy jednotlivých odvětvových koncepcí, je tady i veden makroekonomický rámec hospodářského vývoje České republiky tak, jak jej vláda České republiky očekává a jak jej chce prezentovat vůči Evropské unii. Dále, pokud dovolíte, bych se stručně vyjádřil ke dvěma dalším dokumentům, které byly dnes přijaty.

Jedním z nich je informace o dosavadním průběhu jednání ke kapitole číslo 15 - Průmyslová politika. Tím se má na mysli onen screening, čili projednávání kapitoly Průmyslová politika v Bruselu. Tímto dokumentem vláda podle našeho soudu vyjasnila určité sporné momenty, nejasnosti, které existovaly ve stávajícím procesu projednávání kapitoly Průmyslová politika a vytvořila tím, podle našeho názoru, dostatečný prostor, aby tato jednání byla úspěšně dovedena do konce. Abych byl konkrétnější, tady jde o stručnou věc, tak bych si dovolil přečíst o co tady jde. Je tady především řečeno, že platí všechna 4 kritéria revitalizačního programu s tím, že kritérium pozitivního provozního růstu je povinné, v případě přijetí do programu udělá podnik taková opatření, aby bylo dosaženo pozitivního zisku. Dále tady jsou určitá potvrzení postoje České republiky, ta nejsou nová, jsou zpracována v tom stávajícím znění průmyslové politiky a pro jejich jasnost se vláda rozhodla je znovu vyjádřit a potvrdit.

Dovolím si přečíst dvě věty: Průmyslová politika České republiky je zpracována jako neintervenční a tržně orientovaná koncepce rozvoje průmyslové základny respektující závazky vyplývající pro Českou republiku z evropské dohody o přidružení a dále při realizační fázi akčního programu průmyslové politiky bude každý z navrhovaných programů posuzován monitorující institucí z hlediska slučitelnosti s principy státní pomoci a následně schvalován vládou České republiky. Čili je to jakési opakované formální ujištění vlády České republiky, že hodlá v oblasti průmyslové politiky postupovat v souladu s principy Evropské unie. Konečně bych se zmínil o jednom dalším, ale velmi významném krátkém dokumentu a tím je poziční dokument České republiky pro jednání o vstupu ČR do Evropské unie - kapitola 11: Hospodářská a měnová unie.

Tento materiál, který předložil vládě pan ministr financí Svoboda a který byl jednomyslně přijat je vyjádřením situace, že česká vláda bere Evropskou unii velmi vážně jako partnera. Je to poprvé, kdy poziční dokument by l projednáván vládou před projednáním v Bruselu. V minulosti to bylo řešeno na nižší úrovni a vláda tím dává najevo, že tento proces včetně všech závazků, které z nich vyplývají myslí velmi vážně. Tolik k těm hospodářským dokumentům. Snad pro doplnění, dalším z těch dokumentů, které se týkají Evropské unie je 4. průběžná zpráva o dosavadním průběhu technické části jednání s Evropskou unií o dohodě o přistoupení České republiky k Evropské unii, čili o takzvaném screeningu. V minulosti vláda přijímala tyto zprávy jako informace, které brala na vědomí jednou do roka, protože jsme v mnohem intenzívnější fázi jednání, než tomu bylo v minulosti, tak tomu bude čtvrtletně. A tohle je první z takových zpráv.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji, a na závěr ještě pár vět zbylo na mne. Z dalších bodů, které dnes vláda projednávala a které vzbudily pozornost novinářské veřejnosti je to především návrh na pietní úpravu areálu v Letech u Písku. Vláda se rozhodla podpořit návrh Okresního úřadu v Písku. Jde o to, aby úpravou stávajících přístupových cest bylo umožněno adekvátní přístup do prostoru bývalého romského tábora a k památníku, tyto stavební úpravy budou spočívat v úpravě stávajících přístupových polních a lesních cest v okolí prostoru toho bývalého tábora a památníku s tím, že cesty budou napojeny na silnici z Let u Písku do Orlíka nad Vltavou a součástí zamýšlené úpravy prostoru bývalého romského tábora je i umístění orientační tabule s orientovanou perokresbou tábora a s potřebným komentářem i v cizích jazycích a též rozmístění směrníků s označením na křižovatkách cest a parkovišti. Vláda na tento účel pošle Okresnímu úřadu v Písku 1 milion korun.

Pokud jde o bod 14 Zpráva o postupu ve věci usnesení zastupitelstva městského obvodu Ústí nad Labem - Neštěmice, ten bude projednáván příští týden a to hlavně z důvodu, aby byl tomuto bodu přítomen i ministr zahraničí Kavan, pokud jde o ty zahraničněpolitické aspekty.

Na závěr ještě doplním, že dnes byla též projednávána strategie ochrany klimatického systému Země v České republice. Tento bod byl schválen stejně jako návrh věcného záměru zákona o vodách a též návrh projektu dalšího postupu transformace akciových společností Povodí. Zde se vláda rozhodla, že bude založeno 5 státních podniků, to znamená Vltava, Labe, Ohře, Morava a Odra, a zakladatelem bude ministerstvo zemědělství. Tolik tedy na úvod a nyní již máte slovo vy.

Jan Lopatka, Agentura Reuters: Já mám otázky dvě. Jestli by mi pan Mertlík mohl říci něco více k tomu pozičnímu dokumentu o Evropské měnové hospodářské unii a jestli si Česká vláda vytýká nějaké cíle co se týče zapojení do Měnové unie po vstupu do EU. A druhá otázka je, jestli vláda projednávala návrh na předrevitalizační pomoc podnikům. Děkuji.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já bych začal tou jednodušší druhou otázkou, vláda ten materiál, máte na mysli pravděpodobně bod 31, dosud neprojednávala. Bude dnes projednáván. Co se jeho osudu týče, pro nás je samozřejmě závazné to, co jsem přečetl před chvílí o tom neintervenčním charakteru hospodářské politiky i v oblasti politiky průmyslové. Dál, co se týče toho pozičního dokumentu České republiky, je tam několik momentů, kdy Česká republika si žádá určité derogace, ale v zásadě jsou velmi malé. Jde o velmi krátký dvoustránkový dokument, který existuje pro přesnost v české i v anglické verzi, obě schválené verze jsou platné a ty body jsou: zákaz přímého financování veřejného sektoru, tam jde především o to, že Česká republika musí změnit stávající zákon o centrální bance, který zcela nevylučuje tuto možnost.

Chtěl bych podtrhnout, že Národní banka nepoužívá tento systém financování už řadu let, ale je potřeba to promítnout do zákona. Dále jde o závazek v oblasti politiky devizového kurzu, kde formálně Česká republika říká, že perspektivou je pro nás v první fázi vstupu do EU a možná i před ní systém ERM2, aniž by jakkoliv specifikovala časově způsob přechodu od stávajícího režimu flowtingu s vazbou na EURO k nějakému jinému systému, který nicméně se předpokládá časem, ale bez jakéhokoli určení. To bude záviset na skutečném vývoji hospodářské a hospodářskopolitické situace. A je tady dále obecný závazek, který říká, že naše fiskální politika a procesy koordinace hospodářské politiky budou se řídit těmi dokumenty, které jsme schválili a budou v zásadě tržně konformní. Čili jde o jakési potvrzení stávající pozice věrnosti České republiky principům EU, kde narozdíl od některých jiných kapitol nemáme žádné velké nároky na nějaká přechodná období nebo podobně.

Jaroslav Lenert, Hospodářské noviny: Já bych měl otázky asi na pana Lánského. Já bych chtěl vědět, v čem se ten dnešní národní plán přístupový liší od toho loňského, v kterých oblastech. Protože tady jste hovořil o tom nejžhavější problémy, největší nedostatky a poměrně vážná situace, takových pojmů jste tady použil. Ono se to týká zároveň i toho plánu plnění úkolů, ten bod 4, jestli byste mohl přiblížit oba dva tyto dokumenty více. Děkuji.

Egon Lánský, místopředseda vlády: Já se pokusím. Myslím si, že ta varovná slova, která jste tady citoval se spíš vázala k tomu druhému, mnou zmíněnému dokumentu. Nicméně pokud jde o ten národní program, tak především na základě toho, že Evropská komise změnila zcela strukturu svého příštího postupu. To znamená z toho původního členění asi ve 23 bodech různých, v kterém se to zpracovávala, dosud přešla na tzv. kodaňská kritéria, a to je celkem 5 bodů. Myslím, že jsem se o tom už jednou nebo dokonce dvakrát zmiňoval, protože tento materiál byl nejméně dvakrát, dokonce třikrát předmětem jednání ve Vládním výboru pro evropskou integraci.

Prostě ta celá struktura je úplně jiná, my jsme se rozhodli přizpůsobit se nové evropské struktuře a v rámci toho předělat celý ten náš národní program příprav. V tom se tedy liší především od toho předchozího. Pokud jde o ten druhý materiál, prostě na základě srovnání situace mezi legislativním plánem vlády a mezi plněním tohoto plánu jsme dospěli k názoru, že dochází k stále většímu zaostávání, a to jak v legislativní, tak v nelegislativní rovině. To zaostávání má různé příčiny, já bych se teď nejdříve zabýval tou legislativní rovinou. Především si dovoluji říct, že jde o nedostatek kvalifikovaných pracovníků, především v rezortech a v rámci tohoto programu se také navrhuje předložit v nejbližší době vládě návrh na rozpočtovou změnu v tom smyslu, že by některé rezorty jejich legislativní sektory a Úřad vlády byly personálně posíleny.

Dále dochází k tomu, že jednotlivé rezorty sice nahlásí třeba určité legislativní předlohy podle plánu, ale tyto předlohy se potom prostě zapíší na rezortech jako splněné, zatímco ve skutečnosti je to tak, že oni mohou uvíznout ať už v legislativní radě vlády anebo ve vládě anebo potom v parlamentu, a tím pádem vlastně jsou to úkoly nesplněné, zatímco u rezortů se vedou jako splněné. My jsme teď právě proto vypracovali některé tabulky, z kterých se velmi přehledně dá srovnat, jak si představují plnění svých úkolů jednotlivé rezorty a jaký je skutečný stav, to jsou tabulky 1 a 2 příloh. Až to uvidíte na Internetu, tak si to velice lehce budete moci sami srovnat.

Protože vy to nemáte teď k dispozici, já vám řeknu jenom několik příkladů, je tady například návrh novely zákona o pojišťovnictví, který podle termínu legislativních prací vlády měl být předložen v 12. měsíci minulého roku, byl vládě předložen 10. 3. 1999, nebyl ovšem ve vládě schválen, byl stažen a v současné době probíhá vyhodnocení připomínek. Takže prakticky už má několikaměsíční zpoždění. Takhle bychom mohli postupovat v té tabulce rezort po rezortu a jak říkám, nejlépe si to zjistíte sami, jakmile tu tabulku budete vidět na Internetu. Pak zde máme ovšem nelegislativní oblast a ta je také ve skluzu.

Já se zmíním zase třeba o legislativní koncepci spotřebitelské politiky o koncepci energetické politiky, která ovšem právě byla předložena a mohl bych takhle pokračovat celou řadou dalších konceptů. Jsou zde také chyby, které děláme při prezentaci některých úkolů, a to jsou chyby, kterými si sami případně škodíme při projednávání v EU, když prostě kontroverze se přenáší z vlády do EU. Takový případ například byla netaktická medializace záměru udělit investiční pobídky na výstavbu Motorárny Škoda v době, kdy se teprve připravovalo jednání vlády o této věci a celá záležitost byla navíc pak medializována tak, jakoby souhlasné stanovisko Evropské komise bylo pouhou formalitou. Jak všichni dobře víme, bylo to jinak a z toho nám vznikají výrazné potíže.

To je jenom jeden z příkladů nelegislativních problémů, které byly projednávány. Dále také ten materiál obsahuje poukaz na problematickou úroveň koordinace uvnitř některých rezortů, především mezi jejich integračními a legislativními pracovišti, tedy uvnitř jednotlivých rezortů. Nebo fakt, že některé rezorty si často ani neověří, zda obcházejí vnitrostátní předpisy pro sjednávání mezinárodních smluv a pak dochází k problémům.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já bych velmi stručně doplnil ještě k tomu materiálu Národní program. Je tam velmi výrazně změněna celá pasáž o hospodářské politice. A to tak, že vychází z té paralelně schválené hospodářské strategie. A kdybych to měl vyjádřit ten rozdíl skutečně velmi stručně, tak v tom dnešním materiálu je stejně jako v té strategie hospodářské klíčovým slovem konkurenceschopnost. Čili tím leitmotivem toho celého je konkurenceschopnost a v souladu souvislosti s ní také sociální soudržnost. Třeba v tom předchozím materiálu bylo řečeno, že základní prioritou je dokončení liberalizace kapitálového účtu platební bilance. Považujeme to samozřejmě za významnou věc, je to i v tom novém materiálu, ale nevidíme to jako klíčové. Čili jsou tam určité posuny v těžišti hospodářské politiky tak, jak se změnila hospodářská politiky vlády oproti situace řekněme před rokem a půl, dvěma.

Jan Němec, Česká televize: Dobrý den. Já bych se ještě zeptal pana vicepremiéra Lánského ohledně té zprávy, zda může jmenovat resorty, které mají největší skluz, tak jak to avizoval vicepremiér Rychetský. Eventuelně, zda vláda opravdu přijala to avizované ostré usnesení proti těm rezortům, které nejvíce zaostávají. Děkuji.

Egon Lánský, místopředseda vlády: Vláda přijala velmi rozhodné usnesení, zase ho co nevidět uvidíte na Internetu. Usnesení má 4 strany a dává jednotlivým rezortům, ale také mně celou řadu úkolů, které jsou termínovány. A k té druhé otázce, tak já si myslím, že mi nezbývá než to udělat, protože to stejně bude veřejný materiál. Myslím si, že jeden z rezortů, který relativně nejvíce zaostává v legislativních otázkách je rezort ministerstva dopravy a spojů. Pak bych řekl, že je tam ministerstvo financí, ministerstvo průmyslu a obchodu.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Já jsem se ještě chtěl vrátit k té zprávě. Můžete nějakým způsobem kvantifikovat to zpoždění? To znamená, zpozdili jsme se o 4 měsíce, o 5 měsíců, o půl roku. Já vím, že je to složité to říci, ale nějakým způsobem jednoduše kvantifikovat. A potom na pana místopředsedu Mertlíka, vy jste se sice zmínil o tom program předrevitalizačním. Jaký máte na něj názor?

Egon Lánský, místopředseda vlády: Pokud jde o kvantifikaci, pane redaktore, to je právě vyjádřeno v té tabulce, ale je to od několika dnů. To nejčastější je, řekněme, měsíc, 2 měsíce, ale je tam také případ, tuším, 4 měsíců a je tam dokonce případ 10 měsíců.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já bych především řekl, že ten bod, tak jak je navržen, se nejmenuje předrevitalizační program a ani by to nebylo možné. Ten revitalizační proces, tak jak je jaksi definován schváleným revitalizačním programem, je velmi specifický akt, ke kterému nelze přijímat nějaké předrevitalizační programy. Jiná věc je, že si dovedu představit, že nějaký podnik projde určitou jinou formou speciální péče ze strany státu předtím, než by ho eventuálně správce revitalizační agentury vybral. To jsou dvě věci, které prostě spolu nesouvisí věcně.

Ale pokud jde o ten materiál, tak jak je předložen, podle mého soudu je do značné míry kontroverzní, uvidíme, jak bude probíhat jednání vlády. Já osobně se domnívám, že především by tam měly a mohou sehrát roli takové instituce, které už máme. Jako je Konsolidační banka, která je věřitelem celé řady podniků a jako věřitel a v některých případech spoluvlastník může učinit určité kroky. Ale ty kroky by v každém případě by měly být tržně konformní a měly by být v souladu s pravidly státní pomoci a hospodářské soutěže.

Pavel Dumbrovský, televize Nova: Vláda dnes měla projednávat také návrh na zavedení těch správních poplatků na dovoz ojetých aut. Mě by zajímal názor pana předsedy a pana Mertlíka, jak se dívají na ten poslanecký návrh. Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Víte, já zastávám názor, kterému se říká team spirit a ukázalo se, že týmová součinnost je důležitá nikoli pouze u hokejistů, ale také u politiků. Takže řeknu svůj názor na tento návrh na zasedání vlády, vláda k tomu přijme nějaké kolektivní usnesení většinou hlasů a já budu samozřejmě většinový názor hájit. A stanovisko vlády se dovíte až vláda tento bod projedná, což bude odhaduji tak nějak kolem osmé hodiny večerní. Možná, že tiskový mluvčí ještě na toto téma udělá, ne v těch osm hodin, ale o něco později tiskovou konferenci. Pokládám za naprosto nekolegiální a naprosto neprofesionální, když jakýkoli člen vlády před jednáním vlády vyjadřuje svoje mínění, nechť ho vyjádří na vládě, a nechť pak respektuje finální usnesení vlády.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Vy jste se ptal ještě Pavla Mertlíka, ale já myslím, že odpověď bude stejná nebo podobná.

Martin Jašminský, Hospodářské noviny: Já bych měl dotaz na pana vicepremiéra Mertlíka. Vláda měla dneska dostat informaci o postupu privatizace ČSOB, zda tuto informaci dostala, co bylo jejím obsahem. A druhá otázka, jestli můžete vysvětlit aktivity nebo respektive postup ministerstva financí, který zadal právním kancelářím přezkoumat ten záruční mechanismus české vlády za Slovenskou inkasní. Jestli to znamená v podstatě náznak jakéhosi možného zpochybnění této záruky?

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Začal bych tím druhým. Je to suverénní věcí ministerstva financí, které je jaksi tím, kdo nese za tu záruku, jestli chce prověřit ty právní mechanismy, které tam existují. Myslím si, že to je naprosto v pořádku. Na druhé straně se domnívám, že záruky, které byly dány, prostě platí a platit budou. Co se týče postupu privatizace ČSOB, vláda tuto informaci dostane ještě dnes.

Jana Dorotková, Douglas Lytle: Já by som sa chcela opítať, že či máte predstavu o tom, aká zmena bude v rozpočtových pravidlách kvoli tým nutne prijatým novým pracovníkom kvoli legislativným prípravám pred vstupom do EU.

Egon Lánský, místopředseda vlády: Hovorí sa o niekolkých miliónoch.

Denisa Novotná, Lidové noviny: Já jsem se chtěla zeptat jestli se vláda zabývala sporem ministerstva financí s delegací Evropské komise ohledně fungování národního fondu, kdy jedna strana tvrdí, že ministerstvo financí nedodalo potřebné dokumenty a ministerstvo financí tvrdí, že delegace Evropské komise tyto dokumenty ztratila.

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Chtěl bych konstatovat, že již zhruba před jedním měsícem byl u mě velvyslanec EU, že konstatoval, že spor ohledně tento fond byl vyřešen, veškeré dokumenty byly ze strany ministerstva financí řádně předány. Myslím si, že při vší medializaci této záležitosti, mám důvod věřit velvyslanci EU, protože narozdíl od některých jiných, je o této věci informován.

Lucie Bradáčová, Agentura Bloomberg: Na pana místopředsedu Mertlíka. Můžete ještě k tomu materiálu o obchodní bance potvrdit, že už se nejedná s jedním z těch třech zájemců. to znamená s HypoVereinsbank, a že už jsou ve hře jenom ty dva?

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Protože ta informace dosud nebyla podána, nemohu nic ani potvrdit, ani vyvrátit.

Alexandr Mitrofanov, Právo: Dobrý den. Já mám otázku na pana premiéra, která souvisí s dnešním jednáním pánů Klause a Rumla. Pane premiére, jak máte velkou jistotu, že toto jednání případně pak po určitém výsledku sjezdu lidovců nevyvrcholí pokusem o sestavení většinové koalice těch tří stran?

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Pane redaktore, já pokládám za naprosto normální, když se setkávají předsedové parlamentních stran. Koneckonců, jak víte, setkal jsem se nedávno jak s panem Klausem, tak s panem Rumlem. A pokud jde o různé spekulace o různých koalicích, přiznávám se, že na ně nemám čas, protože úkolem této vlády, a tedy i mě osobně, je usilovat o vyvedení země z ekonomické krize, do níž ji uvrhli i jiní. A to je vše, co mám teď na práci.

Jaroslav Lenert, Hospodářské noviny: V programu jste měli, že se budete zabývat některými problémy vzniku krajů. Projednávali jste tento bod?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Tento bod jsme neprojednávali.

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Chtěl bych jenom upozornit, aby bylo jasno, co je v tomto materiálu. Tam se mimo jiné jedná o dvou technických variantách. To znamená paralelní transformace na krajské a okresní úrovni, to je varianta B. Varianta A je oddělená transformace, to znamená nejdříve krajské a po asi, tuším, dvou letech na okresní úrovni. To je podstata tohoto návrhu a vláda se jím bude samozřejmě zabývat.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Ještě, než se rozloučíme, navrhuji vám toto. Já sejdu dolů v půl deváté a pokud budete mít zájem o další informace, budete vítáni. Děkuji.

Záznam z doplňující tiskové konference v průběhu schůze vlády ve 20:30

Libor Rouček, mluvčí vlády: Od doby, co skončila tisková konference byl schválen návrh věcného záměru zákona o hospodaření energií, návrh věcného záměru zákona o ekologickém zemědělství, návrh věcného záměru zákona o vinohradnictví a vinařství a byl vysloven nesouhlas s návrhem poslanců Kalouska a dalších.

Další body přijdou na řadu v průběhu večera. V návrhu poslance Kalouska šlo o správní poplatky za ojetiny. To bylo odůvodněno článkem 26 Evropské dohody, zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé, nelze ode dne vstupu této dohody v platnost obchodu mezi ČR a společenstvím zavádět žádná nová dovozní nebo vývozní cla nebo poplatky s rovnocenným účinkem, ani zvyšovat stávající cla a poplatky. Přijetí navrhovaného opatření ze strany orgánů evropských společenství by mohlo být považováno za porušení uvedené dohody. A navíc, jak říká název, se to týká jenom správních poplatků. Ale ten problém je širší. Například ekologický nebo technický, takže vláda uložila ministru dopravy, ministru průmyslu a obchodu a ministru financí, aby do 30. června připravili takový komplexní návrh celé tématiky, aby se to netýkalo jenom těch správních poplatků, ale všeho.

Josef Kopecký, Zemské noviny: Dá se tomu rozumět tak, že vláda chce nějakým způsobem sama zpracovat návrh, který by dovoz těch ojetin omezil?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Vláda se chce podívat na celou problematiku.

Dagmar Šístková, Právo: Čili hledá se cestička jak tomu zamezit, ale takhle to nejde.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Ano. To je zatím vše a nashledanou.