Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 20. ledna 1999

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, hezké odpoledne, omlouvám se za krátké zdržení. Vláda měla dnes na programu dlouhou řadu návrhů zákona. O tom prvním vás nyní seznámí ministr zdravotnictví Ivan David.

Ivan David, ministr zdravotnictví: Jde o návrh zákona o léčivech a dalších souvisejících předpisů. Chtěl bych říci, že se tento návrh týká zejména věcí, které od roku 1997 byly shledány jako nedokonalé v tomto zákoně. Byla tu naléhavá potřeba jejich úpravy a nebo bylo třeba v rámci harmonizace s Evropskou unií upravit některé záležitosti, které nebyly v původním zákoně náležitě upraveny. Jedná se o několik okruhů. Především se jedná o otázky výjimek z registrace léčivých přípravků, dále o otázku vyhrazených léčiv, zařízeních transfúzní služby, o otázku klinického hodnocení léků humánních i veterinárních. Otázky v oblasti lékárenství, registrace léčivých přípravků a vybavování pacienta léky při poskytování zdravotní péče. Některé tyto úpravy jsou spíše legislativně-technického rázu, některé jsou výraznější a významnější.

Nechci zdržovat, zmíním se jenom stručně o některých z nich, případně podle zájmu doplním informace. Po skončení tiskové konference bych pak poskytnul ještě podrobnější detaily. Pokud se jedná o problematiku výjimek z registrace, jde o to, že bude možné předepsat určitému pacientovi neregistrovaný léčivý přípravek, aniž by to bylo projednáno předem s ministerstvem zdravotnictví. Je to z důvodu naléhavosti takových případů, kdy pacient není předem znám. Jedná se o jednotlivé případy. Týká se hlavně o otravy, uštknutí hady a podobně. Jedná se o antidotaséra a podobné záležitosti. V problematice vyhrazených léčiv se jedná o taková léčiva, která mohou být prodávána mimo lékárny. Zde jde o to, že se mění proces v tom smyslu, že o těchto léčivech bude již při registraci rozhodnuto, zda léčiva mohou patřit mezi vyhrazená nebo nemohou.

Pokud jde o zařízení transfúzní služby, tato se nově chápou jako výrobci, s tím, že jejich výrobky nepodléhají registračnímu řízení. Pokud jde o klinické hodnocení, je to velmi významná, rozsáhlá úprava. Týká se jak humánních, tak tedy veterinárních léčiv a jde o to, že Evropská unie na nás klade nároky v oblasti takzvané správné klinické praxe, jimiž je třeba se přizpůsobit. Důležitá změna je v oblasti lékárenství, kde jde o povinnost vést evidenci skladových zásob, příjmu a výdaje léčiv, včetně kódového označení. To znamená, že se jedná o důkladnou evidenci léčiv, která umožní kusovou kontrolu. Chtěl bych zdůraznit, že s touto úpravou souhlasí jak členové grémia majitelů lékáren, vedl jsem jednání s jejich představiteli, tak i představitelé české lékárenské komory. Pokud jde o registraci léčivých přípravků, jde o úpravu, která jasně říká zájemcům o registraci jejich výrobků, jaká část dokumentace má být v českém jazyce. V oblasti vybavování pacienta léky je definována možnost podat pacientovi léčivé přípravky při výkonu této péče, vybavit pacienta při odchodu ze zdravotnického zařízení. Patrně všichni znáte zoufalé kazujistiky v některých oblastech, kde je hůře dostupná zdravotní péče, kde nejsou lékárny a kde vznikaly problémy v této oblasti. To je zatím ve stručnosti vše.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Dále byl schválen návrh novely zákona o živnostenských úřadech. A o něm nyní jeho předkladatel pan ministr průmyslu a obchodu pan Grégr.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Dámy a pánové, dovolte mi, abych uvedl schválenou novelu zákona o živnostenských úřadech. Nejprve bych řekl několik slov k podstatě navrhovaného řešení. Jedná se o zjednodušení soustavy orgánů vykonávajících státní správu pro oblast živnostenského podnikání a zkvalitnění a zefektivnění funkce příslušných úřadů. Státní správu na úseku živnostenského podnikání v současné době vykonává soustavu více než 500 živnostenských úřadů, která je pro současný počet zhruba 1 600 000 registrovaných podnikatelů, respektive 2 600 000 platných živnostenských oprávnění podle našeho názoru zbytečně předimenzovaná. Docházelo k rozdělení působnosti mezi okresní a obecní živnostenské úřady a v některých případech toto dělení kompetencí ztěžovalo i výkon státní správy a jednak i zatěžovalo podnikatele, kteří v některých případech museli žádat na několika místech, protože toto dělení opravňovalo k vydávání živnostenských listů podle určitých kategorií.

Navrhovaná novelizace, která vlastně ruší obecní živnostenské úřady by měla činnost soustavy jednotlivých živnostenských úřadů zjednodušit, zkvalitnit a zefektivnit a vytvořit tak podmínky pro důslednou aplikaci živnostenského zákona. Pokud realizace tohoto návrhu projde parlamentem, povede k úsporám asi 500 - 600 pracovníků vykonávajících v současné době státní správu v oblasti živnostenského podnikání. Navíc dojde i k finanční úspoře, která se předpokládá asi ve výši 200 miliónů korun. Tolik k této novele.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Vláda dnes projednávala také návrhy dvou zákonů, které předkládalo ministerstvo financí - zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem a zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Nyní bych požádal náměstka ministra financí pana Zdeňka Petříčka o slovo...

Zdeněk Petříček, náměstek ministra financí: V úvodu bych chtěl říct, že vláda schválila návrh paragrafovaného znění novely zákona 42 z roku 1994 v platném znění o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Cílem té novelizace nebyl nějaký zásadní průlom do systému penzijního připojištění, který se ve své podstatě osvědčil, ale sleduje se jeho aktualizace tak, aby toto pojištění bylo jednak bezpečnější jednak pro připojištěnce výhodnější. Jde tedy o zvýšení stability penzijního připojištění, zvýšení právní jistoty jeho účastníků a posílení prvku dlouhodobosti vkládání do tohoto sytému.

Mohu zde uvést několik nejdůležitějších změn, které vedou k posílení kontrolní funkce ministerstva financí při změnách akcionářů a členů orgánů penzijních fondů, úpravy investičních možností penzijních fondů podle zkušenosti z vývoje finančního trhu, rozšíření spolupráce ministerstva financí s ministerstvem práce a sociálních věcí při schvalování změn penzijních plánů, zvýšení kontrolní funkce depozitáře, zvýšení jistot účastníků zabezpečením preference jejich zájmů před zájmy akcionářů penzijních fondů, zvýšení stability penzijních fondů zejména zvýšením jejich základního jmění, rozšíření možnosti informovat veřejnost o činnosti penzijních fondů, zejména o závěrech kontrol, posílení dlouhodobosti penzijního připojištění zvýšením minimálního věku a doby placení příspěvku a stanovení dalších úprav pro zkvalitnění fungování penzijního připojištění. Já bych tady uvedl několik konkrétních změn, ke kterým dochází v tom zákoně, bude-li schválen Parlamentem. V první řadě dojde k odtržení nebo oddělení jeho vlastnického práva akcionáře od funkce depozitáře. Dále je to zvýšení základního jmění penzijních fondů z 20 milionů korun na 50 milionů korun. Dále můžeme jmenovat i skutečnost, že prokurista může vykonávat funkci představenstva pouze po schválení ministerstva financí. Jsou tady určitá omezení, jak nakládat se svěřenými prostředky a tak dále.

Z vašeho hlediska asi bude také zajímavé to, že bylo odsouhlaseno, že ten zvýšený státní příspěvek o 25 % nebude platit jen po první dva roky pojištění, ale po celou dobu trvání pojištění. Z důvodu záměru na zvýšení dlouhodobosti se odsouhlasilo zvýšit minimální pojištěnou dobu pro vznik nároku na starobní penzi ze stávajících 36 měsíců na 60 měsíců a současně zvýšit maximální pojištěnou dobu potřebnou pro vznik nároku ze 60 na 120 měsíců. Čili to jsou konkrétní závěry tak, jak bude materiál v nejbližších dnech předložen Parlamentu k projednání. Pokud se týče toho druhého zákona, to znamená, že to je zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. tak tam víte všichni, že se jedná v podstatě o demonopolizaci zákonného pojištění v souladu se záměry vlády obsaženými v jejím programovém prohlášení a jejich sladění s právem zemí evropského společenství. Zde ty informace ode mě nebudou tak konkrétní jako v předešlém případě a to z toho důvodu, že zde zůstává několik otevřených problémů. Hlavními z nich jsou v podstatě jak zajistit, aby ten objem prostředků, který bude mít příslušná pojišťovna k dispozici byl dostatečně velký a jak budou teda stanoveny limity pro jednotlivá pojištění a další problém je, jak vlastně celou tu záležitost zajistit technicky, protože v případě, že bude pojištění platit od roku 2000, tak je potřeba uzavřít nové pojistné smlouvy. Jedná se zhruba o 6 milionů vozidel evidovaných v České republice a současně je potřeba zajistit, aby každé vozidlo bylo pojištěno a vlastně technicky zajistit jak ta evidence bude vedena. To znamená, jestli například budou nějaké nálepky, jestli bude nějaká centrální evidence a tak dále. Čili jsme dostali za úkol tento návrh zákona dopracovat a do 14 dnů předložit vládě v tom dopracovaném znění. Takže já bych ani v diskusi, ani potom nerad odpovídal na konkrétní dotazy k tomuto zákonu, protože to jednání k tomuto zákonu není uzavřeno. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Na závěr tohoto úvodního kola vás ještě místopředseda vlády pan Špidla seznámí s novelou zákona o pojistném a sociálním zabezpečení.

Vladimír Špidla, ministr práce a sociálních věcí: Vláda dnes projednávala novelu zákona o pojistném a sociálním zabezpečení. Ve své podstatě vycházela z návrhu, který byl už projednáván před několika měsíci. Tento návrh je v některých prvcích shodný, v jiných je rozdílný. Shoda je v tom, že se zvyšuje pojistné o 2,4 % tak, jak jsme navrhovali již před tím, rozdíl je v tom ,že mechanizmus, kterým se zvyšuje pojistné v konečném důsledku u osob samostatně výdělečně činných je poněkud měkčí, než byl v předchozím zákoně.

Můžu to dokumentovat na tom, že místo 50 % té částky, kde se ta část příjmů, z nichž se má platit pojistné se zvyšuje na 45 %, nikoli na 50 %, jak bylo v tom minulém návrhu a zvyšuje se trochu částka, která se může odepsat při vytváření té částky, ze které se odvádí pojistné. Další výraznou změnou je zvýšení maximálního vyměřovacího základu, který byl stanoven v roce 1992 na 486 tisíc ročně, tak tuto částku my zvyšujeme v návrhu na 720 tisíc korun ročně. Důvod je, tak, jako je známa studená progrese daně, to znamená, když se pevné částky nevalorizují, tak daň postupně stoupá, tak u této částky docházelo ke studené degresi i na pojištění, protože reálná hodnota této nevalorizované částky se stále snižovala, reálná hodnota odvedeného pojistného touto studenou degresí se vlastně snižovala také. Těch 720 tisíc korun je přímočará valorizace od roku 1992, to jest 720 tisíc korun v letošním roce má hodnotu asi 486 tisíc korun v roce 1992. Důvody jsou stejné jako před tím, situace v důchodovém systému se nemění, protože není přijatelné snižovat důchody a nároky důchodců, které jsou ve stávajícím důchodovém systému. Je třeba vytvořit rovnováhu ekonomickou a proto je třeba zvýšit pojistné.

Tuto rovnováhu je třeba vyrovnat i z toho důvodu, že se chystá důchodová reforma, mimochodem jedním z malých kroků je právě ona změna důchodového připojištění, právě ve snaze zdůraznit charakter důchodového připojištění jakožto doplňkového systému, čili důchodová reforma se vážně chystá a pokračujeme krok za krokem. K této důchodové reformě, je nutná rovnováha průběžného systému. Jinak, aby bylo zřejmé u příjmů, jenom tak orientačně čísla, u příjmu zaměstnance na úrovni 20 tisíc korun je snížení tohoto čistého příjmu o 100 korun, čili zhruba o 0,6 %. Těch 20 tisíc korun jsem uvedl jako hrubý příjem. Na čistém příjmu je to hodnota 100 korun. U osoby samostatně výdělečně činné se snížení čistého zisku pohybuje nejčastěji kolem 4 % s tím, že to například u osoby, která má roční příjem po odečtení výdajů 2 miliony korun, tak to zvýšení reprezentuje částku 51 904, čili 52 tisíc korun přibližně. To je prozatím vše.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. A já vás nyní ještě ve zkratce seznámím s dalšími projednanými body. Vláda projednávala i návrh zákona o některých dražbách mimo soudní výkon rozhodnutí. Tento bod, podobně jako ten druhý, který na to navazoval, byl přerušen a to z důvodu, že je potřeba dopracovat ještě některé věci legislativně technické povahy. Za tímto účelem bude vytvořena pracovní skupina, kde bude ministr pro místní rozvoj, ministr spravedlnosti, ministr průmyslu a též guvernér české národní banky.

Dále zde byl návrh zákona, kterým se mění zákon o policii České republiky. Tento bod byl stažen, protože tato problematika bude řešena v rámci novelizace jiného zákona, podobně to byl i návrh věcného záměru zákona o veřejné podpoře. I to bude řešeno v rámci jiného zákona. Byl ale schválen návrh věcného záměru zákona o telekomunikacích, byl schválen návrh nařízení vlády, kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, byl rovněž vysloven souhlas s návrhem poslance Jiřího Payna na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o periodickém tisku, schválen návrh usnesení vlády ČR o doplnění usnesení vlády ČR ze dne 14. prosince 1994 č. 711 ke směrnici ministerstva životního prostředí o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR v rámci Programu na ozdravení ovzduší ČR.

Byl i schválen návrh harmonogramu pro zabezpečení převodu výkonu státní správy ve věcech civilní ochrany z působnosti ministerstva obrany do působnosti ministerstva vnitra, návrh koncepce modernizace kontroly osob na státních hranicích, návrh zprávy "Analýza důsledků členství České republiky v Evropské unii na vztahy České republiky a Slovenské republiky v rámci celní unie a na vztahy v rámci Středoevropské dohody o volném obchodu". Rovněž byl schválen návrh na podpis a ratifikaci Evropské úmluvy o státním občanství ze dne 6. listopadu 1997.

Potom tam byly ještě tři návrhy na sjednání různých smluv s Chorvatskou republikou, ty byly také schváleny a na závěr mám možná pro vás takové překvapení, protože po 8 letech vlády pravice sociálnědemokratická vláda schválila návrh na ukončení platnosti dvoustranných smluv o přátelství a spolupráci Československé socialistické republiky s Afghánskou demokratickou republikou, s Angolskou lidovou republikou, se Socialistickou Etiopií, s Libyjskou arabskou lidovou socialistickou džamahírijí a se Syrskou arabskou republikou. Tolik tedy na úvod a nyní máte slovo již vy, novináři...

Pavel Dumbrovský, TV Nova: Já bych se chtěl zeptat pana náměstka na povinné ručení. Vy jste říkal, že jste to dostali přepracovat nebo dopracovat. To znamená, že ministři se neshodli na tom, jak by to mělo být a nebo jste ten zákon připravili tak špatně, jak to naznačoval pan Rychetský, že většina těch zákonů přichází do legislativy nevhodně připravená. A ještě na pana Davida a na pana místopředsedu Špidlu, jak je to s odvoláním pana Davida, o kterém se hovoří z vlády?

Zdeněk Petříček, náměstek ministra financí: Já teda, jestli mohu, si myslím, že už z toho termínu je zřejmé, že ta příprava té novely nebyla tak špatná, protože jestliže máme za úkol dopracovat tu novelu během čtrnácti dnů, tak jsou to opravdu technické záležitosti typu třeba prokazatelnosti zaplacení toho povinného ručení a tak dále, čili myslím, že to je opravdu jenom otázka dopracování ne přepracování.

Pavel Dumbrovský, televize Nova: Ministři na to měli jednotný názor?

Zdeněk Petříček, náměstek ministra financí: Ministři na to měli jednotný názor, ale říkám je tady určitý problém, zejména mezi ministerstvem financí a ministerstvem vnitra, ale je to technický problém, jak zajistit vlastně, aby každý automobil byl pojištěn ze zákonného pojištění.

Pavel Dumbrovský, TV Nova: Ten problém je v čem?

Zdeněk Petříček, náměstek ministra financí: Jak to evidovat, protože když bude více pojišťoven, tak je potřeba zajistit, aby teda, když dojde k nějaké havárii, tak aby bylo jednoznačně jasné, že to auto, které způsobilo tu nehodu, že je pojištěno zákoně.

Libor Rouček, mluvčí vlády: K tomu má ještě poznámku pan ministr Grégr.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Náměstek neuvedl, že tam se hlavně jednalo o problém, aby to bylo co s nejnižšími náklady, protože při diverzifikaci mezi jednotlivé pojišťovny jde o to, aby ta centrální evidence nebo prostě to centrální prokazování nebo prokazování, že pojištění bylo zaplaceno, nezvýšilo nebo ne aspoň podstatným způsobem náklady na evidenci pojištění. Pojistné musí být stanoveno tak, aby byla zabezpečena splnitelnost závazků z pojištění odpovědnosti, dostatečná tvorba technických rezerv podle zvláštního právního předpisu a úhrada příspěvků podle § 17 odstavec 5. A teď tam bylo doplněno, že pravidla pro výpočet pojistného stanoví ministerstvo vyhláškou, Ministerstvo financí. A jaké, řekl bych algoritmy, použije, to už je v jeho kompetenci.

Zdeněk Petříček, náměstek ministra financí: To pojistné stanoví ministr financí, a zatím je v kompetenci ministra financí, jestli řekne, že je to minimum a maximum nebo minimum nebo podle nějakého výpočtu, podle nějakého algoritmu a to jsou ty technické věci, které mají v podstatě dvě, které mají být dopracovány.

Libor Rouček, mluvčí vlády: A k té druhé věci, pan místopředseda Špidla.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády a ministr práce a sociál. věcí: Já poměrně pečlivě sleduji tisk a studuji různé monitory, tuto zprávu jsem nezachytil, ale byl jsem informován o tom, že podobné úvahy vedla televize Nova, pamatuji si, že před krátkou dobou vedla jiné podobné úvahy, aby druhý den zjistila, že se zmýlila. Chci prohlásit, že neznám takovou úvahu, vy jste hovořil, že se o této myšlence hovoří, já mám informace, že se o tom jednou zmínila televize Nova.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Já bych měl upřesňující dotaz na pana místopředsedu Špidlu, ten se týká toho pojistného, v jaké výši tedy bude, kolik bude, jestli to bude 36 % nebo jaká bude ta celková výše, když se to zvýší o těch 2,4 % a potom ještě upřesňující dotaz k tomu, těch 45 % je vyměřovací základ a nebo bude platit 45 % z vyměřovacího základu? To je jeden dotaz, druhý mám na pana ministra Davida, zítra se má setkat pan premiér s panem prezidentem lékařské komory, co z toho setkání očekáváte, jaký by měl být jeho závěr a poslední dotaz je ještě přece jenom k tomu povinnému ručení, zda-li se počítá v tom návrhu zákona s placením za automobily, které patří státním orgánům?

Vladimír Špidla, místopředseda vlády a ministr práce a sociál. věcí: Začnu těmi 45 % z vyměřovacího základu, kterým je rozdíl mezi příjmy a výdaji zjednodušeně řečeno, čili neplatí ze 45% , protože ten odvod na pojistné bude po zvýšení o 2,4 - 28,4 bude celkový odvod. Tento celkový odvod je rovný pro všechny příjmy a jenom je rozdíl co se počítá za vyměřovací základ, jak se vypočítává ta částka, ze které se to bude odvádět. Ta částka bude 45 % z rozdílu mezi příjmy a výdaji, je to částka, ze které bude odvedeno pojistné, to je 28,4 %. A pokud jde o tu celkovou část, tak tam bude nutné připočíst ještě pojistné na zdravotní pojistné a na odvod na politiky zaměstnanosti a bohužel teď si nejsem schopen přesně uvést číslo, ale je to prostě o 2,4 víc % než bylo doposavad. Podívejte se do zákona.

Ivan David, ministr zdravotnictví: Já bych chtěl říci, že jsem opakovaně poslední dva roky jednal s panem doktorem Rathem, když byl ve funkci předsedy Lékařského odborového klubu. Zjistil jsem že v řadě otázek se shodujeme v řadě pohledů, tím spíše jsem s ním jednal v posledních měsících po jeho zvolení prezidentem České lékařské komory. Proto, když jsem byl na konci loňského roku osloven pracovníkem sekretariátu předsedy vlády Zemana, zda doporučuji, aby se předseda setkal s prezidentem Rathem, řekl jsem, že tu schůzku doporučuji, samozřejmě, že se počítá s tím, že budu této schůzce přítomen. Čili spekulace, které se objevily v tisku pokládám za velmi naivní, ty které se objevily v souvislosti s touto schůzkou. Podobně jako při společné tiskové konferenci s prezidentem České lékařské komory Rathem, která proběhla myslím v úterý minulý týden, a teď nevím přesně, který to byl den, která byla rovněž dlouhodobě plánována a byla orientována na prezentaci těch problémů na nichž jsme se shodli, že jsou závažné a můžeme je řešit ve vzájemné spolupráci. Čili to, že z toho některé sdělovací prostředky vytrhly a účelově zkomolily některá konstatování je nepodstatné, jedná se o tendenci jaksi dlouhodobé spolupráci s těmi představiteli České lékařské komory, kteří mají zájem na nekonfrontační stylu práce, pokud se jedná o českou vládu.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já to ještě doplním, této schůzky se zúčastní i místopředseda vlády pan Špidla. Ta schůzka je ve čtyři hodiny, je tam u ní fototermín. Nyní ještě pan náměstek Petříček.

Zdeněk Petříček, náměstek ministra financí: Já bych odpověděl velice jednoduše, novela tak, v jakém je stavu, tak nepočítá s povinným ručením automobilů státních orgánů, ale znova bych vás poprosil, dotazy na tento zákon bych prosil vznášejte za těch čtrnáct dní, až ta novela bude dokončena, protože skutečně tam může ještě dojít k určitým změnám. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Ještě pan Špidla má nějakou poznámku...

Vladimír Špidla, místopředseda vlády a ministr práce sociál. věcí: Ta čísla, takže důchodové pojištění před návrhem je 26 %, podle návrhu je 28,4 %, nemocenské pojištění, které se nemění, zůstává 4,4 % a odvod na státní politiku zaměstnanosti zůstává beze změny 3,6 %, čili to je celkově, když se to sečte, tak je to celkové zatížení.

Zdeněk Petříček, náměstek ministra financí: Já jenom bych ještě doplnil jednu věc k tomu státnímu příspěvku, protože, když tady pan místopředseda Špidla uvádí určité čísla, tak bych taky chtěl doplnit, že dopady toho zvýšeného státního příspěvku se předpokládá zhruba na 400 miliónů ročně z hlediska těch zvýšených 25 % na celou délku a tak dále.

Jaroslav Lenert, Hospodářské noviny: Moje první otázka by byla na pana náměstka Petříčka, do jakého zákona spadne veřejná podpora a kdy budeme o ní něco vědět více? A další otázka je na pana ministra Grégra, ještě k těm živnostenským úřadům To je několik otázek, jestli si budou moci ty živnostenské úřady okresní, protože předpokládám, že jich bude zachováno 105, to budou okresní úřady plus obvodní ve statutárních městech, či jak to bude, jestli se budou moci zřizovat pobočky na území své působnosti, potom jak by měla být zjednodušena registrace podnikatelů, jestli se týká právě jenom od koncentraci do toho jednoho místa a potom, jestli se uvažuje o případném nějakém rušení živnostenských oprávnění v případě, že několik let po sobě živnostník nevykonával živnost, na kterou dostal živnostenský list?

Zdeněk Petříček, náměstek ministra financí: Já bych jenom doplnil, že ten zákon o veřejné podpoře nebyl projednáván a bude projednáván v nejbližší době na dalších jednání vlády.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Pokud se týká okresních úřadů plus samozřejmě statutárních měst, tak ano, a samozřejmě počítá se s tím, že mohou být zřizována ve výjimečných případech odštěpná pracoviště okresních živnostenských úřadů, která budou zabezpečovat výkon státní správy v plném rozsahu a právě vycházíme z dobrých zkušeností, které se zřízením takového pracoviště je například v Havířově, kde ta zkušenost je velice dobrá. Takže tato možnost se nabízí, pokud se týká, tady bych řek, že to je novela zákona pouze o živnostenských úřadech, pokud se týká zjednodušení evidence nebo rušení živnostenských oprávnění, bude předmětem jiného opatření.

Josef Kopecký, Zemské noviny: Já bych měl dotaz na pana náměstka Petříčka k povinnému smluvnímu připojištění ještě, vy jste hovořil o tom, že jsou tam nějaké drobné nedostatky, které se za čtrnáct dnů mají dopracovat, ale přece ta věc, jestli to povinné ručení je zaplaceno, to není drobnost, ale to je hlavní věc toho zákona, čili by mě zajímalo, jaké jsou v tuto chvíli varianty, jak zjistit, zda majitel toho vozidla to povinné ručení má zaplaceno, jestli máte seznam nějakých variant, ze kterých budete vybírat nebo jestli vám vláda uložila nějakou konkrétní variantu do toho zapracovat, například místopředseda vlády Rychetský po legislativní radě hovořil o tom, že by bylo možno zavést obdobu dálniční nálepky. Čili, jak toto hodláte řešit?

Zdeněk Petříček, náměstek ministra financí: Prosím vás, je to v řešení, ty obdoby dálničních známek je jedna z možností, o které se mluvilo, další možnost je například centrální evidence, to znamená, že u evidenci na ministerstvu vnitra by k jednotlivým číslům automobilů bylo uvedeno, zda má nebo nemá zaplaceno povinné ručení, ale říkám to, už zase předbíháme a předjímáme způsoby řešení.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Doporučuji, nechme tyto otázky až na dobu za čtrnáct dní. Nyní paní Stejskalová z ČTK.

Julie Stejskalová, ČTK: Otázka pro pana místopředsedu Špidlu. Co bylo podstatou toho schváleného návrhu pana poslance Payna, myslím ten tiskový zákon?

Vladimír Špidla, místopředseda vlády a ministr práce a sociál. věcí: Když dovolíte, to je asi šest slov, nejlepší bude to ocitovat. Byl to problém ohledně nezveřejňování informací, dám slovo panu tiskovému mluvčímu.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Pan poslanec Payne přišel s návrhem, aby z toho zákona o periodickém tisku byl vypuštěn v § 13, odstavec 3, a zde se uvádí: orgány a organizace mohou poskytnout šéfredaktorům a ostatním redaktorům pro jejich vlastní informovanost i informace, které nejsou určeny k uveřejnění. Tyto informace nesmějí šéfredaktoři ani redaktoři zveřejnit. A poslanec Payne to zdůvodnil dvojím způsobem a to za prvé, že tento odstavec 3 umožňuje seznámit redaktory s neveřejnými informacemi, a tím porušuje zákon o utajovaných skutečnostech, vlastně ohrožuje naše závazky vůči NATO, a za druhé, že tento odstavec je též reliktem totalitního režimu, to znamená, že je nedokonalý, neboť není stanovena sankce za jeho nedodržení a též, že je v dnešním právním kontextu nadbytečný. Čili vláda s touto argumentací souhlasila.

Prosakov, Ruská tisková agentura: Prosím vás hovořilo se dnes také o rozvoji vztahu s Ruskem a pokud ne, kdy se vláda bude touto otázkou zabývat?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Vláda se touto otázkou bude zabývat ještě dnes, a bude to v uzavřené části jednání...

Jaroslav Šulc, nezávislý novinář: Tady zatím nepadla jediná otázka na novelu zákona, která je velmi zajímavá a velmi překvapivá, dokonce to, co řekl pan náměstek Petříček o novele zákona 42 o penzijním připojištění, překonává všechny optimistická očekávání. Já bych se zeptal v této souvislosti jednak vás a pak pana ministra Špidlu.

Za prvé, pokud jde o státní příspěvek, to mám na mysli, můžete upřesnit tu informaci o 25 % zvýhodnění, koho se týká a zda zůstala horní hranice na pětistech korunách, jinými slovy, týká se toto vrácené zvýhodnění i těch účastníků, kteří už jsou v systému déle, než to, co říká zákon - 24 měsíců, jedná se asi zhruba o milión osob, a nebo se jedná o to, že toto zvýhodnění bude dáno účastníkům, kteří do tohoto systému vstoupí po nabytí platnosti novely a pak jim zůstane dál už přiznáno?

To je jedna otázka, druhá otázka je, jestli tedy se vláda zajímala o případné zvýšení hranice státního příspěvku přes příspěvu účastníka 500 Kč. A druhá otázka na pana ministra Špidlu, pane ministře, v té souvislosti, kdy se posuzoval dneska návrh novely zákona o penzijním připojištění, přišla řeč i na to, do jaké míry urychlit práce na analgickém zákoně o zaměstnavatelských penzijních fondech, protože řada těch úprav, jak citoval pan náměstek Petříček, vlastně už pokrývá otázku zaměstnavatelských penzijních fondů.

Zdeněk Petříček, náměstek ministra financí: Já si myslím, že ta odpověď bude velice jednoduchá, předpokládá se, že to zvýšení nebo to udržení 25 % bude od nových smluv, to znamená, že se nebude týkat stávajících smluv, tam by byl ten dopad do státního rozpočtu podstatně vyšší. A pokud se týče té částky, tak ta by měla zůstat zachována, těch 500 Kč.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády a ministr práce a sociál. věcí: Ten princip, že převod je smlouvou, vychází prostě ze základního principu právní jistoty, že na základě zákona nabyté se neodnímá, čili ty smlouvy musí být zajištěné, ale ti pojištěnci mají právo se rozhodnout a podepsat novou smlouvu. Tak je vyřešen ten přechodový paragraf. Pokud jde o informaci nebo dotaz, který jste položil jako druhý . Ano, tato změna v penzijním připojištění je koncipovaná jako součást důchodové reformy a mohu vám sdělit, že podnikové penzijní připojištění je velmi rozpracováno, máme na to dosti dobré expertní ohlasy, a to rozpracování počítá s hladkým přechodem současných penzijních fondů do nové situace, to znamená naprosto jasně a pevně předpokládáme, že i v době podnikového připojištění zůstanou fungovat fondy na občanském principu.

Jaroslav Šulc, nezávislý novinář: Můžu ještě jednu otázku doplňující. Vy říkáte, že máte dobré expertní ohlasy, pane ministře znamená to, že jste se s pochopením setkali i včera při jednání na ministerstvu financí?

Vladimír Špidla, místopředseda vlády a ministr práce a sociál. věcí: Víte, včera na ministerstvu financí jsme dojednávali některé detaily té novely, kterou teď předkládáme. O podnikových penzijních fondech jsme včera na ministerstvu financi meritorně nejednali, my jsme tam včera dolaďovali tu novelu, kterou teď projednávala vláda. považoval bych za naprosto nemožné, abych předkládal novelu, kde jsem v nějakém zásadním rozporu s ministrem financí.

Jiří Nádoba, Mladá fronta Dnes: Pane Petříčku, já bych jenom se chtěl zeptat ještě na jednu věc k povinnému ručení a sice, jestli tedy už na ministerstvu financí, případně mezi ministry panuje shoda o tom, jestli v tom zákoně bude stanovena nějaká minimální sazba toho pojištění nebo jestli se to bude stanovat nějakou vyhláškou dodatečně nebo jestli o tom ještě rozhodnuto není?

Zdeněk Petříček, náměstek ministra financí: Bude stanovena vyhláškou, ale znova opakuji, nerad bych se o tom zákonu vyjadřoval, protože není dopracován. já si myslím, že těch čtrnáct dnů není zas tak dlouhá doba, kdy dostanete už potom korektní odpovědi. Pokud tu novelu neschválí vláda, tak já myslím, že je zbytečné o tom mluvit, čili to je všechno ve stavu rozpracovanosti této záležitosti.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Poslední dotaz prosím...

Česká televize: Já jsem se chtěl zeptat pana místopředsedy Špidly ohledně penzijního pojištění. Co se týče celého toho důchodového systému, jaký je celkový stav, schodech, přebytek?

Vladimír Špidla, místopředseda vlády a ministr práce a sociál. věcí: Na konci roku bude schodek asi 11,2 miliardy.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji, čili tímto dnešní tiskovou konferenci končím, na závěr ještě jedna informace. Po zasedání vlády zasedá ještě Vládní výbor pro přidružení k NATO a v půl sedmé se zde bude konat krátký briefing, ve vstupní hale. Bude tam také náš velvyslanec při NATO pan Kovanda, čili máte-li o to zájem, jste všichni vítáni. Děkuji a nashledanou...