Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 21. července 1999

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové vítejte. Jak víte, zítra je roční výročí této vlády. Z tohoto důvodu dám na úvod slovo panu premiérovi Zemanovi. Nejprve, než tak učiním, se však omlouvám za to, že dnes není press foyer, a to z důvodu, že máme na pořadu 30 bodů. Teprve jsme u bodu 14, čili jinými slovy, máme mírný skluz a vláda pod řízením místopředsedy Špidly jedná i během této tiskové     Autom. řádkování  Obrázek konference. Nyní již předávám slovo panu premiérovi?

Miloš Zeman, předseda vlády: Dámy a pánové, sliby se mají plnit a já jsem vám slíbil, že na dnešní tiskové konferenci oznámím personální změny ve vládě. Ti informovanější z vás ovšem tyto změny zjistili již včera na Pražském hradě. A to z toho důvodu, že pan prezident odjížděl v úterý v poledne na dovolenou a proto o jeden den byla celá operace zkrácena. Dovolte mi proto, abych ještě jednou poblahopřál panu místopředsedovi Mertlíkovi k získání velmi nesnadné a náročné funkce ministra financí a abych mu v jeho práci popřál mnoho a mnoho dalších úspěchů.

Dovolte mi současně, abych konstatoval, že tato vláda se ve své zdánlivě šedivé a nudné práci stále víc a více zabývá koncepčními materiály. Takže první materiál, který dnes projednávala se týkal návrhu rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010. Chtěl bych vám oznámit, že doufám, že budou urychleny v rámci tohoto projednávání zejména dva konkrétní problémy, a to problém dálnice D 8 a problém obchvatu D 5 kolem Plzně. Zdá se, že v prvním případě se stanoviska zúčastněných ministrů sbližují na tzv. tunelové variantě a jsem rád, že vás mohu informovat, že došlo k pozitivnímu posunu i v obchvatu dálnice D 5, protože ať už hodnotíme ekologická kritéria jakkoli, jisté je, že nejméně ekologické je současné řešení, kdy díky neexistujícímu obchvatu doprava prochází přímo Plzní.

Pan ministr Grégr bude za chvilku hovořit o návrhu zákona, který mu byl schválen a na druhé straně, protože každý z ministrů občas utrpí při hlasování porážku, chtěl bych za něj konstatovat, že ve věci útlumu uranového průmyslu vláda rozhodla tak, že v souladu s dosavadními usneseními vlády souhlasí s pokračováním těžby uranu v lokalitě Dolní Rožinka a naopak nesouhlasí se znovuobnovením těžby uranu v lokalitě Hamr. Jsme připravení odpovědět na vaše případné otázky.

Plnění programového prohlášení vlády zahrnuje mimo jiné i zákon o majetkových přiznáních. Máme skvělého předchůdce, protože tento zákon, tuším, že v roce 1991, původně navrhl Ivan Kočárník. Když ale měl být realizován, byl z jakýchsi důvodů ten příslušný zákon novelizován a paragraf o majetkových přiznáních byl vypuštěn. Protože vláda plní svůj program, projednala a schválila věcný záměr zákona o přiznání majetku, což se bude týkat osob s majetkem nad 10 miliónů korun.

Jsem přesvědčen, že všichni zúčastnění tuto podmínku splňují, takže budou vyplňovat majetková přiznání. Jen mimochodem bych vám chtěl oznámit, že já tuto podmínku nesplňuji, takže nebudu vyplňovat majetková přiznání. Vláda se rovněž zabývala přípravami některých volebních zákonů. U zákonu o volbách do parlamentu ČR se rozhodla vyčkat na výsledky jednání společné komise dvou nejsilnějších parlamentních stran. Ta diskuse se soustřeďovala na technické podrobnosti typu zda mají být volby i nadále dvoudenní kvůli vyšší volební účasti a nebo jednodenní, aby se ušetřily prostředky kvůli tomu, že se nebudou muset přes noc hlídat volební urny.

Nechci předjímat, ale zdá se, že dvoudenní varianta má vyšší podporu. Stejně tak se vláda zabývala i věcným záměrem novely zákona o volbách do obcí, věcným záměrem zákona o bytových společnostech a o veřejných sbírkách. Vyjádřila nesouhlas s návrhem poslanců Vlastimila Tlustého a Pavla Peška, protože již byl přijat zákon o majetkové transformaci v družstvech. Probírali jsme, a myslím, že úspěchem je, že ve shodě všech zúčastněných došlo k závěru koncepce privatizace energetických distribučních společností. A projednávali jsme i zprávu o zlepšení stavu povodňové ochrany. To, co nás ještě čeká a co považuji za důležité, a zde si dovolím vyslovit jednu optimistickou prognózu, je mimo jiné i projednání privatizace Českých radiokomunikací. Vláda, jak víte, hodlá po úspěchu s Československou obchodní bankou důsledně pokračovat v privatizačním procesu.

Všechny ostatní body, které ostatně máte na internetu, aniž bych je jakkoli podceňoval, jsou přece jenom méně novinářsky atraktivní. Možná, že pan místopředseda Mertlík se zmíní i o jmenování členů rady pro ekonomickou a sociální strategii, jejímž základním úkolem je vytvořit z dosavadní resortních koncepcí konzistentní a ekonomicky provázaný dokument, který poprvé v polistopadové historii bude definovat návrh komplexní a dlouhodobé rozvojové strategie České republiky. To je úvodem vše a já vám děkuji za pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já také děkuji a slovo má pan ministr Grégr.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Dobrý večer nebo dobré odpoledne dámy a pánové. Jak pan premiér řekl, člověk je střídavě úspěšný, střídavě neúspěšný. Čili to, co mám zde uvést je schválení návrhu zákona o komoditních burzách, což je zákon č. 591/92 Sb. o cenných papírech a navazující zákony. O čem pojednává nebo v čem dochází ke změně, to znamená významnou součástí vnitřního trhu, o kterou stále více sílí podnikatelský zájem, je obchodování na komoditních burzách. A provádění burzovních obchodů v současné době je negativně ovlivňováno určitým nesouladem právní úpravy pro obchodování s tzv. deriváty.

To znamená s předměty obchodování jaksi v očekávání, to znamená například s budoucími zemědělskými produkty. A v této oblasti právě existuje rozdílně pojetí v zákoně o komoditních burzách na jedné straně a v zákoně o cenných papírech na straně druhé. Podle zákona o cenných papírech může s deriváty, a to i s těmi, které jsou vztaženy ke zboží obchodovat na komoditních burzách pouze obchodník s cennými papíry. Ten však nemá oprávnění obchodovat na komoditních burze a naopak, dohodce působící na komoditní burze nemá oprávnění obchodovat na burze cenných papírů.

Čili byl to takový, bych řekl, Babylon a uveden toho je právě způsoben širokou definicí pojmu deriváty v zákoně o cenných papírech. Čili podstatou navrhované právní úpravy je jednak definice pojmu deriváty, bude pouze v zákoně o cenných papírech. Pro zákon o komoditních burzách bude zaveden pojem komoditní deriváty a je to vytvoření samostatných podmínek pro obchodování s komoditními deriváty na komoditních burzách pouze do zákona o komoditních burzách. A poslední zásada je vyčlenění podmínek pro obchodování s komoditními deriváty ze souvisejících zákonů. Čili je to bych řek soustava určitých právních úprav, která však je pro obchodování na burze velice důležitá.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji a Pavel Mertlík o privatizaci energetických distribučních společností.

Pavel Mertlík, ministr financí: Vláda v průběhu tuším měsíce května, možná to byl duben, nevzpomínám si přesně, přijala krátce za sebou dvě usnesení, kterými uložila ministru průmyslu a obchodu a ministru financí z titulu rovněž toho, že je předsedou Fondu národního majetku, předsedou prezídia, aby připravili usnesení k věci privatizaci energetických distribučních společností. To první z nich byla koncepce, to druhé praktický postup, čili navazující usnesení. První z těchto usnesení bylo splněno dnes tím, že vláda vzala na vědomí materiál koncepce privatizace energetických distribučních společností a v souvislosti s ním zrušila usnesení vlády ČR z 18. března 1998 č. 190 a z 29.dubna 1998 č. 299, se rovněž týkaly privatizace těchto společností. Jako důsledek toho zároveň zrušila veřejné výběrové řízení vyhlášené na základě usnesení vlády ze dne 18. 3. 1998 č. 190 a výsledky tohoto veřejného výběrového řízení.

Vláda si je vědoma toho, že jde o krok velmi kontroverzní, na straně druhé ale má dobré důvody, proč to učinila a já bych tady chtěl především říci, že to není krok proti privatizaci energetických distribučních společností. Platí usnesení této vlády, o kterých jsem hovořil na začátku, která ukládají do konce září připravit materiál o dalším postupu privatizace a není důvod jakkoli se obávat, že do konce září ten materiál nebude nepřipraven, a že minitorní rozhodnutí v tomto materiálu, jaksi na jeho základě, nebudou učiněna. Důvod je ten, že v celém vývoji energetického sektoru v posledních asi tak sedmi letech u nás došlo k velmi netypické situaci, která s vyjímkou některých zemí, jako je třeba Maďarsko, nemá v zahraničí obdoby, kdy se oddělila výroba a jaksi dálková distribuce energií lokální distribuce. A do našich energetických společností začaly vstupovat subjekty, které jsou jak výrobci, tak distributory, což je odlišná situace od těch společností, které jsou takto privatizovány.

Privatizovány byly jiným typem společnosti, šlo o privatizace divoké, šlo o privatizace, kdy různé firmy skupovaly z trhů ani ne tak akcie, jako různé atributy vlastnických práv především od měst, od obcí, případně některých jiných spekulačních subjektů. Vláda se tímto způsobem rozhodla situaci řešit, splnit tak jeden z podstatných bodů svého programového prohlášení a tím do privatizace energetických distribučních společností a privatizace jako celku vložit řád, zabránit divoké privatizaci a vytvořit podmínky pro to, aby proces privatizace byl kultivovaný, civilizovaný, odpovídal požadavkům na transparentnost těchto procesů.

Výsledkem tohoto dnešního kroku vlády je, že se pro vládu otevřel prostor k tomu, aby následná privatizace energetických společností jak výrobních, tak distribučních nebyla unifikovaná podle jednoho mustr pro všechny společnosti tak, jako to bylo podle těch právě dnes zrušených usnesení, a aby proběhla způsobem, který bude v souladu s energetickou koncepcí, kterou zatím vláda pouze vzala na vědomí, ale tento krok je v souladu s tím textem tak, jak byl vzat na vědomí a bude dopracován do konce roku, a aby zároveň se tím umožnilo, aby ten proces postupoval ne jenom tak jak jsem řekl civilizovaně, transparentně, ale také poměrně rychle, což předpokládá příprava toho materiálu, který budeme chystat do vlády pro měsíc září. Chtěl bych na závěr ještě jednou podtrhnout, že toto rozhodnutí vlády není krokem proti privatizaci, je krokem, který ve svém důsledku podpoří privatizační úsilí vlády.

Chtěl bych jednoznačně říci, že všichni ti, kteří mají dnes podíly v těchto společnostech, subjekt je mimo stát, mají šanci se privatizace v budoucnosti zúčastnit, ale jde o to, že si vláda otevřela ruce k tomu, aby lépe definovala podmínky a cíle privatizace. To, že vláda je otevřena privatizaci, a že tah na privatizaci je pro ní velmi podstatný, o tom svědčí celá řada kroků této vlády, včetně onoho avizovaného kroku, kde předpokládám stejný výsledek dnešního jednání vlády jako pan premiér, tj. rozhodnutí o směřování k privatizaci Českých radiokomunikací a stejně jako bude přicházet v nejbližší době řada dalších privatizačních kauz.

Tou nejbližší dobou mám na mysli, řekněme, tento a příští rok v souladu se schváleným harmonogramem privatizace. Čili podtrhuji, vláda privatizovala a prokázala to, že privatizovala razantně na příkladu Československé obchodní banky. Bude privatizovat i nadále a prokáže to i v nejbližší době, a bude privatizovat i energetické distribuční společnosti. Ale rozhodla se v souladu se svým programovým prohlášením a také v souladu s programovými cíli a volebním programem sociální demokracie učinit to jiným způsobem, než jak to předjímala usnesení v této věci přijatá Tošovského vládou v průběhu jara loňského roku.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji, na mě dnes nic nezbylo v úvodu, protože premiér to již všechno řekl za mě, takže dávám rovnou prostor vašim otázkám.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Dobrý den. Já jsem se chtěl zeptat na ten uran, který jste příliš jaksi nerozebrali. To znamená, proč tedy došlo k tomuto rozhodnutí vlády, proč odmítla návrh ministr Grégra a jak dlouho se tedy ten uran bude ještě těžit. To je první otázka. A druhá otázka po nového pana ministra financí, zda-li by mohl trochu více přiblížit ten zákon o majetkových přiznáních. Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády: Nejsem odborníkem na uran, ale pozorně jsem poslouchal velmi rozsáhlou a velmi podrobnou diskusi ve vládě. Argumenty proti dotěžení nebo znovuobnovení, abych přesně citoval vládní usnesení, znovuobnovení těžby uranu v lokalitě Hamr byly za prvé krajně nízká kovnatost této suroviny v této lokalitě, za druhé poměrně vysoká cena a s ní spojené vysoké náklady, za třetí sociální situace, kde se ukazuje na základě podrobných výpočtů ministerstva práce a sociálních věcí, že nehrozí na rozdíl od některých publikovaných zpráv výrazný nárůst nezaměstnanosti v této lokalitě. V Hamru je dnes nezaměstnanost 6,4 %, to znamená je pod celostátním průměrem. Kromě toho bych chtěl připomenout, že vláda nedávno schválila usnesení o rozvoji subregionu Ralsko - Mladá, že se v tomto subregionu má na základě tohoto rozvojového programu vytvořit přibližně tisích pracovních míst, a že pak by bylo možné tímto způsobem absorbovat i určitou část nezaměstnaných z dolu Hamr s tím, že ovšem řada dalších pracovníků v tomto dole zůstane a bude se podíle na sanačním programu tohoto dolu podle dříve schválených koncepcí.

Výrazně odlišná je situace v lokalitě Dolní Rožinka poblíž Bystřice nad Penštejnem, zdůrazňuji nad Penštejnem, pokudjste tam někdy byli, tak víte, že je to snad jediný z našich hradů, který je umístěn v údolí, pokud se nemýlím, nu a tam jednak není tolik pracovních příležitostí v okolí. Za druhé jsou tam příznivější podmínky pro těžbu a vláda již svými předchozími usneseními schválila pokračování této těžby do roku 2001. Pokud by situace například při prudkém zhoršení světových cen uranu nebo jiných důvodech vedla k nutnosti, případně i rozšířit kapacity tohoto dolu, bude to vláda samozřejmě posuzovat. Nicméně do roku 2001 se není čeho obávat. Mimochodem, jestliže jsem uváděl u lokality Hamr nezaměstnanost 6,4 % , tak v Bystřici je již nyní nezaměstnanost kolem 15 %, a je to tedy daleko vážnější sociální problém, proto to selektivní rozhodnutí, které jsme dnes přijali.

Pavel Mertlík, ministr financí: Já bych snad ještě doplnil slova pana premiéra pro ty, kteří se neorientují v té situaci. Vláda v textu toho usnesení potvrdila všechna platná usnesení vlády o útlumu těžby uranu, která byla postupně přijímána v letech tuším 1993 až 1997 nebo 1998. Čili tato usnesení předjímala, že bude postupovat proces dotěžování do konce 2001 a tento postup vláda potvrdila. Čili vlastně nepřijala v této fázi nic nového, potvrdila platnost stávajícího stavu. A teď, co se týče toho zákona o majetkových přiznáních. Nejde o zákon, jde o věcný záměr, a ten věcný záměr předpokládá, že poprvé k 30. 6. 2001 budou mít všichni občané, všechny fyzické osoby tedy, kteří mají majetek přesně definovaný ve výši vyšší než 10 miliónů korun povinnost podat daňové přiznání, v který tento majetek uvedou a popíší a předpokládá se, že dále by to bylo pravidelně v tříletých intervalech. Jde tedy o věcný záměr a co se týče paragrafovaného znění tohoto věcného záměru, kde bude samozřejmě celá řada ještě složité práce s řadou detailů technických, ale významných detailů tohoto finančního zákona, tak předpokládáme, že bude dokončen v souladu s platným plánem legislativních prací vlády.

Jan Lopatka, Reuters: Já bych se chtěl zeptat, jestli předpokládáte tedy, že schválíte prodej Českých radiokomunikací ještě na dnešním zasedání. A dále bych se chtěl zeptat k tomu, jestli můžete potvrdit ty zprávy, které se o tom plánu objevily. To znamená, že by k tomu prodeji mohlo dojít ještě letos veřejnou nabídkou na domácím a zahraničním kapitálovém trhu a jestli by současný akcionář měl mít právo předkupní na určitý podíl na těch 13 %. Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády: Tak v této chvíli s vysokou pravděpodobností, jak už řekl i pan vicepremiér Mertlík, můžeme předvídat pozitivní výsledek. Nicméně vždy říkám, že vláda je demokratický kolektiv a rozhoduje v sboru. Nicméně zatím nemám k dispozici žádné informace, které by mě vedli k očekávání, že vláda zhruba tímto způsobem dnes nerozhodne. Technické detaily vám budou oznámeny až vláda rozhodne. Ty bych zatím nechtěl předjímat.

Pavel Mertlík, ministr financí: Já bych snad jenom dodal, že ten optimismus, který pan premiér vyjádřil a já jsem ho potvrdil, spočívá v tom, že materiál předložil pan ministr dopravy a spojů, který jej samozřejmě podporuje a má plnou podporu mojí jako ministra financí a předsedy prezidia Fondu národního majetku. To jsou ty dobré výchozí podmínky pro představu o tom, že to úspěšně projde vládou.

Jana Frančíková, Hospodářské noviny: Já bych se chtěla zeptat k té privatizaci distribučních společností, jestli tímto rozhodnutím vláda vlastně vylučuje i do budoucna, že by si vzala poradce pro tu privatizaci, a jestli tím zároveň schvaluje jako jednu z privatizačních metod, že podíly distribučních společností koupí ČEZ a Trans Gaz. A pak jsem chtěl poprosit o vyjádření k uranu pana ministra Grégra, který ten návrh předkládal. Děkuji.

Pavel Mertlík, ministr financí: Já bych odpověděl nejdříve na druhou otázku. Vláda tímto vzala zpět ty podmínky privatizace, které byly v těch předchozích usneseních, která nebyla v konečné fázi nikdy realizována. Jinými slovy, otevřela tím možnost těmto společnostem se na té privatizaci podílet, což nevylučuje účast jakýchkoliv jiných subjektů a já si dovedu v realitě představit, že bude velmi diferencovaná situace v budoucnu. Co se týče toho prvého, předpokládám, že zejména tam, kde půjde o složitější případy, bude nezbytné najmout privatizační poradce a postupovat standardním způsobem. Ale chtěl bych podtrhnout, že to výběrové řízení, tak jak proběhlo, neskončilo tím, že by byly uzavřeny příslušné smlouvy.

Čili šlo o věc, která byla, řekl bych, usnula, byla svým způsobem vyhaslá a myslím, že toto je civilizované zakončení toho problému, který vznikl tím, že prostě vláda, která zde vláda v prvním pololetí minulého roku, měla velmi odlišnou představu než sociální demokracie a sociální demokracie jaksi je v tomto případě seznalá, že proces privatizace nastartovaný nebo jeho začátky nastartované vládou pana Tošovského ještě nedospěly tak daleko, aby nebylo možno tento proces zastavit a postupovat v souladu s programovými představami sociální demokracie, které byly promítnuty do programového prohlášení vlády. Nicméně, abych podtrhl to pozitivní tedy, účast na privatizaci do budoucna není vyloučena pro nikoho, ani pro zahraniční, ani pro domácí subjekty bez ohledu na podíl státu, či jiných veřejnoprávních subjektů na její vlastní akcionářské struktuře.

Miroslav Grégr, ministr obchodu a průmyslu: Takže sice otázka nebyla konkrétně formulována. Návrh, který jsem podával já za ministerstvo průmyslu a obchodu, vycházel z pohledu nebo z principu národohospodářské soběstačnosti ČR v této komoditě i z předcházení určitých sociálních aspektů. Vláda rozhodla s tím, že platí stávající usnesení, čili já samozřejmě jako člen vlády musím toto rozhodnutí akceptovat. A chtěl bych jenom říct, aby tady tak, jak tady byly vždycky takové ty dramatické představy, ta rozdílnost ceny dováženého uranu a stávající těžby, takže přepočteno v ceně na 1 kw, ten rozdíl v ceně při stávajících cenách reprezentuje 0, 25 haléře na 1 kw. Takže se tam nejednalo o žádné dramatické zvýšení ceny elektrické energie, myslím ve výrobních nákladech. Takže znovu říkám, vláda rozhodla tak, jak rozhodla, čili já její rozhodnutí musím akceptovat.

Marek Petruš, Bridge News: Já bych měl dotaz na pana ministr financí. Dneska těsně po vaší tiskové konferenci po uvedení do funkce, ministerstvo financí zveřejnilo nové odhady makroekonomiky a mezitím i nový odhad deficitu státního rozpočtu pro letošní rok, který hovoří ne už o deficitu 31 miliard, ani o 47 miliard jak bylo dříve, ale tentokrát o 65 miliard na konci letošního roku. Souhlasíte s touto prognózou, zdá se vám realistická nebo myslíte, že to je přestřelené?

Pavel Mertlík, ministr financí: Já se přiznám, že jsem tu prognózu sám dosud neviděl. Její zveřejnění jsem povolil coby místopředseda vlády dopisem ministru financí Svobodovi někdy minulý týden. Nejsem v této chvíli připraven komentovat tuto situaci.

Denisa Svobodníková, ČTK: Chtěla jsem se zeptat jestli vláda schválila tu zprávu o plnění protipovodňových opatření a jak dopadla ta jednání ministra Kužvarta s ministerstvem financí o vyčlenění dalších rozpočtových prostředků. A potom na ty věcné záměry zákona o veřejných sbírkách a volbách do obecních zastupitelstev, jestli je tedy vláda schválila a v čem spočívají.

Pavel Mertlík, ministr financí: Vláda v podstatě potvrdila postup, který byl obsažen v předchozích usneseních, tj. uložila mně a věcně příslušným ministrům, což není jenom ministr životního prostředí, ale v konkrétních případech také ministr dopravy a spojů, a v jednom případě tuším ministr obrany, abychom do 30. září našli možnost financování, respektive řešili tuto situaci. Je tam nedokonavý vid, velmi záměrně je tam nedokonavý vid, je tam řečeno řešit situaci, která tam je na níž předjímáno, jak bude vyřešena.

Libor Rouček, mluvčí vlády: A k té druhé otázce, jak již bylo řečeno, vláda návrh věcného záměru schválila a účelem tohoto návrhu je v první řadě definovat pojem veřejná sbírka, dále nově vymezit okruh osob, které budou oprávněny konat veřejné sbírky. Stanovit, které sbírky se nepovažují za veřejné sbírky. Nahradit princip v povolování veřejných sbírek principem oznamovacím, což je velmi důležité. Omezit dobu konání veřejné sbírky na dobu tří let. Určit částku, kterou lze použít k úhradě nákladů spojených s prováděním veřejné sbírky. Dále zavést povinnost ministerstva vnitra vést centrální evidenci veřejných sbírek a též nově stanovit sankce za porušení povinnosti uložený zákonem. Protože to je pouze návrh věcného záměru, potom ty detaily budou upřesněny až v tom paragrafovaném znění.

Jiří Nádoba, Mladá fronta Dnes: Já by jsem měl ještě dvě otázky k těm majetkovým přiznáním. Chci se zeptat, zda-li platí ta původní varianta, podle níž by se do toho přiznání uváděly pouze ty majetky, které jsou na tu osobu nějakým způsobem registrovány. A pokud to tak platí, tak co se bude dít, když ty osoby, na něž je to zaměřeno, budou shromažďovat ten majetek právě v těch neregistrovaných věcech, jako jsou třeba šperky nebo nějaké obrazy. A druhá věc, jak se budou oceňovat nemovitosti, zda-li každý si bude oceňovat tu nemovitost sám, zda si na to musí najmout poradce nebo jak tohle se bude řešit.

Pavel Mertlík, ministr financí: Já dost dobře nemohu na tyto otázky odpovědět právě proto, že předpokládá vláda, a na této úrovni také ten návrh toho věcného záměru schválila, že toto bude řešeno až v tom paragrafovaném znění. Tady to nebylo předmětem. Co se týče té první otázky, částečně ano, tady je vyjmenováno vše nikoli /nesrozumitelné/, určitý ten registrovaný majetek je problém, jakým způsobem samozřejmě technicky monitorovat určité typy toho majetku. Ale je věc, která bude dořešena a jsem přesvědčen, že do okamžiku, kdy jaksi spatří světlo světa paragrafované znění, tak vláda bude schopna odpovědět tyto věci uspokojivě.

Miloš Zeman, předseda vlády: Já bych snad Pavla Mertlíka jenom doplnil v otázce těch nemovitostí. Myslím si, že ten problém se trošku dramatizuje, protože drtivá většina nemovitostí je pojištěna. A je-li pojištěna, tak existuje odhadní cena této nemovitosti.

Olbrichová, Ekonom: Prosím vás pěkně, existuje nějaký odhad, kolika lidí se bude to přiznání majetku týkat? Máte přehled, kolik asi lidí by tomu mělo podléhat? A potom předpokládám, že se za to budou platit nějaké poplatky, tak kolik asi by to činilo, jestli to bude nějaká daň?

Pavel Mertlík, ministr financí: Jde o normu, která by mněla vést k nějakému zdanění majetku sama o sobě. Majetkové daně v určité podobě u nás existují a to je zcela jiná otázka. Co se týče té první otázky, skutečně to je něco, co bude teprve řešeno. Asi nemá smysl v této chvíli prostě předjímat nějaké prostě odhady, které jsou irelevantní. Na ministerstvu financí existuje celá řada odhadů, které se velmi liší. Liší se vedle toho, jaké jsou prognózy vývoje především cen nemovitostí a podobně. Nemá smysl asi v této chvíli tyto informace, které mají velmi malou odpovídající hodnotu zveřejňovat.

Miloš Zeman, předseda vlády: Já bych opět jenom doplnil. Tady jde především také o to, že dojde-li k diferenci majetku, u něhož nebude prokázán způsob nabytí, ať už dědictví, darování, podnikatelským ziskem, čímkoli jiným, tak tento věcný záměr zákona předpokládá prohibitivní zdanění takového přírůstku. V tom prvním návrhu, ale to je opravdu orientační hodnota, je čtyřicetiprocentní zdanění. Pro ty, kterým to bude připadat příliš mnoho, bych chtěl říci, že v některých zahraničních zemích dokonce dochází například ve Spojených státech i ke konfiskaci majetku, takže prohibitivní zdanění, ať už s jakoukoli sazbou, je ještě poměrně velmi, velmi mírné opatření.

Jan Němec, Česká televize: Vláda dnes schválila koncepci rozvoje dopravních sítí. Chtěl jsem se zeptat, pan premiér říkal, že stanoviska ohledně dálnice D 8 se sbližují, obchvat kolem Plzně se pozitivně posunul. Zajímalo by mě tedy, jestli koncepce stanoví nějaký časový horizont, do kdy by mělo padnout to konečné rozhodnutí.

Miloš Zeman, předseda vlády: Ta koncepce samozřejmě nestanoví časový horizont u těchto záležitostí, tato koncepce samozřejmě ukládá příslušným ministrům, aby i v souvislosti s výsledky správního řízení, které zde nepochybně musí proběhnout, tento problém v nejbližší době vyřešili, ale ta koncepce sama o sobě je do roku 2010. A já jsem tyto dva často medializované případy uvedl jenom proto, abych dokumentoval, že se stanoviska výrazně sblížila. My samozřejmě nemůžeme teoreticky zabránit tomu, aby například správní řízení nezamítlo tunelovou variantu v oblasti dálnice D 8, i když ji shodně všichni zúčastnění ministři budou podporovat.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já možná jenom doplním, co se týká těch ostatních dálnic. Pokud jde o dálnici D 3, tak tam bylo rozhodnuto, že úsek z Benešova u Prahy do Českých Budějovic se bude řešit postupně podle nárůstu intenzit jaké dálnice D 3 a potom ten zbývající úsek na hranici s Rakouskem jako rychlostní silnice R 3. Podobně i dálnice D 11, o Jaroměř jako dálnice a potom ten zbývající úsek přes Trutnov na hranici s Polskem opět jako rychlostní silnice R 11.

Zemanová, Večerník Praha: Já jsem se chtěla zeptat k té privatizaci Českých drah. Mluví se o vstupu zahraničního kapitálu, ale pokud vím, tak obranná strategie státu počítá s využitím i železnice. Je s tím počítáno v koncepci privatizace?

Miloš Zeman, předseda vlády: Promiňte, ale my jsme neprobírali žádnou privatizaci Českých drah, my jsme probírali privatizaci energetických společností. Nevím, jestli jsme si teď dobře rozuměli.

? Mladá fronta Dnes: Já bych se ještě rád zeptal k těm dálnicím. Pokud u dálnice D 8 se názory sbližují a ve hře je tzv. tunelová varianta, jaká varianta má největší naději u obchvatu Plzně? Ta varianta dál od Plzně nebo blíž k Plzni? Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády: Vím, že ty velké diskuse kolem vrchu Valík, tam už dosáhly řekněme jistého poklesu intenzity vášní, ale domnívám se, že toto by měla být otázka, která by měla být adresována na příslušné specializované ministry. Očekávat, že vám někdo řekne přesnou trasu této dálnice, není realistické.

Alexandr Mitrofanov, Právo: Já jsem se chtěl zeptat jenom jestli vláda dnes jednala o perském vysílání radia Svobodná Evropa a s jakým výsledkem.

Miloš Zeman, předseda vlády: Nejednala, ale bude jednat. Je to jeden z bodů, které nás čekají ještě dnes večer.

Korecký, Lidové noviny: Já bych si dovolil jednu otázku na pana premiéra ještě ke včerejší změně ve vládě. Vy jste pane premiére, v pátek tuším, řekl, že člověk, který je obviněn z trestného činu, by se měl uchýlit do ústraní a očistí-li se, může se vrátit zpět. Jestli počítáte s variantou, že pokud pan Svoboda by se očistil, že by se ještě do konce funkčního období této vlády mohl vrátit do vládního týmu. Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády: Solve the problem that you face it.

Marek Tažák, Mladá fronta Dnes: Ještě k privatizaci distribučních společností. Zajímalo by mě, jestli je předpoklad, že distribuční společnosti by se všechny privatizovaly stejnou metodou, nebo zda by se na jednotlivé distributory mohly uplatnit různé metody. To znamená někde třeba vstup ČEZu Trans Gazu v některých společností, kde třeba už ztratil stát, před tím je rozhodování prodej zahraničním společnostem. A pak druhá otázka týkající se deregulací cen. Vy jste řekl pane místopředsedo, že jste si již dohodli s ministerstvem průmyslu a obchodu. Od kdy předpokládáte, že by mohly být ceny elektřiny deregulovány?

Pavel Mertlík, ministr financí: Já bych za prvé řekl k té druhé otázce, to je desinformace. My jsme se o tom nedohodli. Nicméně já jsem řekl v tisku, že původní návrh ministerstva průmyslu a obchodu mně připadá jako dobrý, jako realistický, a že si myslím, že jsou dobré předpoklady k tomu, abychom se dohodli. Ale nepředjímejme věci, které nejsou. To byl jenom komentář k tomu návrhu. V stejné rovině konec konců je i vaše první otázka. Nemohu odpovědět dnes, zda budou různé metody privatizace různých distribučních společností. Co mohu říci je to, že je to možné právě proto, že to dnešní rozhodnutí toto umožnilo. Umožnilo to tím, že zrušilo usnesení, která předpokládala jednotnou metodu pro všechny a my jsme s tímto postupem jednotná metoda pro všechny nebyly z důvodů, které jsou na dlouhou diskusi spokojeni. Čili otevřeli jsme si prostor k tomu. Zda to přesně tak bude a v jaké konkrétní podobě, to skutečně je věc, kterou vláda má teprve před sebou k řešení.

Marek Tažák, Mladá fronta Dnes: Letos by se ještě prodala nějaká distribuční společnost?

Pavel Mertlík, ministr financí: Počkejme si na září.

??. Mladá fronta Dnes: Já mám otázku s jakými náklady je spojena ta současná varianta útlumu těžby uranu a s jakými náklady počítala varianta předložená panem ministrem Grégrem.

Miloš Zeman, předseda vlády: To si myslím, že je otázka na pana ministra Grégra.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Tak ta varianta, která byla předkládána ministerstvem průmyslu a obchodu, byla předkládána jako podnikatelský záměr státního podniku Diamo. A vlastně vytvářela pozitivní efekt asi ve výši 600 až 800 miliónů korun. Bylo to založeno samozřejmě na určitých předpokladech. To znamená dlouhodobé smlouvě s ČEZem a samozřejmě i s předpokladem tak, jak světoví analytici v tomto oboru uvádějí s určitým vzestupem ceny uranu na zahraničních trzích.

?? Mladá fronta Dnes: Já jsem to myslel spíš tak, jakými náklady bude zatížen státní rozpočet. Tam se mluvilo o nějaké miliardě v případě, že by se obnovovala ta těžba v Hamru, že by tam bylo potřeba vložit takovéto částky. Tak spíše takhle jsem tu otázku myslel.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Náklady, které by představovala těžba na dole Hamr, znamenalo by to obnovit úpravnu uranové rudy, jednalo by se o technologické zařízení, které reprezentovalo částku 600 až 700 miliónů korun. Samozřejmě znovu upozorňuji na to, že tento projekt se nedá oddělovat, že musí být chápán jako podnikatelský záměr jako celek.

Libor Rouček, mluvčí vlády: To je pro dnešek vše. Děkuji a přeji hezký večer.