Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR v pondělí 22. listopadu 1999

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji vám hezké odpoledne. Vláda dnes měla na programu a projednala 33 bodů. Nejprve však, než začalo dnešní zasedání vlády, vláda minutou ticha uctila památku zesnulého bývalého předsedy KDU-ČSL Josefa Luxe. A k tomu     Aut premiér Zeman?

Miloš Zeman, předseda vlády: Dámy a pánové, přišel jsem na tuto tiskovou konferenci především proto,abych vyjádřil hlubokou soustrast vlády České republiky, i svoji, k úmrtí bývalého předsedy KDU-ČSL Josefa Luxe. Vím, že někdy bývají tato prohlášení formální, ale věřte mi, že v tomto případě to formální není. Ono se říká, že v politice člověk nemá přátele a už vůbec nemá přátelé mezi svými politickými oponenty. A chtěl bych vám říci, že jsem si Josefa Luxe, třebaže byl předsedou jiné, a to opoziční politické strany, velice vážil a že jsem ho pokládal za svého přítele. Vzpomínám si, jak mi ještě ze Seattlu nedávno e-mailem poslal povzbuzující poselství. Vzpomínám si na naše setkání v Kramářově vile, krátce před jeho odjezdem na léčení, kde naše rodiny místo o politice mluvili o hudbě, o umění, kdy jsme hráli oba na klavír, kde jsme zpívali a kdy nám spolu bylo dobře. Vzpomínám si i na okamžik, kdy mně Josef Lux ještě před svojí tiskovou konferencí přišel oznámit, že se rozhodl kvůli leukémii rezignovat na funkci předsedy KDU-ČSL. Chtěl bych tedy rodině Josefa Luxe a vedení křesťansko-demokratické strany ještě jednou vyjádřit upřímnou soustrast. Odešel dobrý člověk a je mi to strašně líto.

Libor Rouček, mluvčí vlády: A nyní již k vlastnímu zasedání vlády. Jako vždy začneme těmi nejdůležitějšími body. To dnešní kolo zahájí ministr průmyslu a obchodu pan Grégr. Dnes se schvalovaly investiční pobídky pro firmu Autopal a též se projednával bod ceny energií. Prosím.

Miroslav Grégr, ministr obchodu a průmyslu: Dobrý večer dámy a pánové. Já bych začal bodem, který vlastně tady už zazněl dvakrát, nebo na dvou různých tiskovkách, a to je zpřesnění nákladové analýzy regulovaných energetických společností, což je vlastně podklad pro vyhlášení cenové nápravy nebo respektive, jak jsme zvyklí, odstranění křížových dotací v cenách elektrické energie do roku 2002. Tento materiál byl v konečné fázi shodně projednán s ministerstvem průmyslu a obchodu, ministerstvem financí a ministerstvem práce a sociálních věcí. Bylo dosaženo naprosté shody a kladně se ke zprávě vyjádřilo i jednání Rady hospodářské a sociální dohody České republiky dne 18. listopadu tohoto roku a vás, kteří jste na této tiskovce byli, jsme o tomto kroku informovali.
Dá se tedy říct, že po dramatickém vzestupu cen energií v roce 1998 naše vláda České republiky nepřistoupila k dalšímu zdražování cen energií pro maloodběr a pro obyvatelstvo v roce 1999 a rozložila úplné odstranění křížových dotací na tři kroky do roku 2002. Čili dá se říct, že k 1.1. 2003 budou zcela odstraněny křížové dotace jak v cenách elektrické energie, tak v cenách zemního plynu. Tato analýza byla velice podrobná, byla několikrát zpracovatelům vrácena.
Řekl bych, takovým hloubkovým auditem byly odstraněny všechny náklady, které nebyly uznány jako oprávněné do cen energií, a výsledek je ten, že elektrická energie v průřezu bude stoupat, zejména tedy na těch sítích pro maloodběr podnikatelský a pro maloodběr pro obyvatelstvo následujícím způsobem - to znamená v roce 2000 má dojít k nárůstu cen elektrické energie o 15 %, v roce 2001 o 14 % a v roce 2002 o 13 %. Postup odstranění křížových dotací a jaksi zrealizování, promítnutí skutečných nákladů do spotřebitelských cen u zemního plynu je obdobný postup. To znamená, opět je rozvržen do tří kroků. Víte, že v roce 1999 rovněž nedošlo ke zdražení cen zemního plynu pro obyvatelstvo, došlo ke snížení cen zemního plynu pro velkoodběratele. A nyní ta náprava se opět rozkládá do třech postupných kroků. V roce 2000 to má být u zemního plynu zvýšení cen o 10,9 %, v roce 2001 o 7 % a v roce 2002 o 5,7 %. Ministerstvo práce a sociálních věcí přepočítalo tento posun v cenách elektrických energií do rozpočtu domácností a toto zdražení cen elektrických energií představuje dopad do domácností v rozsahu 0,6 až 0,8. Z tohoto titulu a po seznámení se s celkovou analýzou i Rada sociální dohody odsouhlasila tyto postupné kroky nápravy cen energií a odstranění křížových dotací. Snad ještě pro úplnost, v těchto analýzách jsme předpokládali, že ceny vstupů na straně výroby elektrických energií stoupnou nebo inflačně budou stoupat o 3 % a rentabilita do cen elektrické energie byla zakalkulována ve výši 8 %, což je méně než předpokládá třeba Evropská unie. Čili do roku 2002 budou elektrické společnosti pracovat s rentabilitou maximálně 8 %, což si myslíme, že v současném hospodářském prostředí je to rentabilita dostačující.
Pokud se týká dalšího bodu, jsou to investiční pobídky, které byly schváleny pro firmu Autopal s.r.o. Tato společnost asi není veřejnosti neznámá, je tradičním výrobcem autopříslušenství a v roce 1993 byla privatizována a je ve stoprocentním vlastnictvím americké firmy Ford Motor Campeny. Obrat společnosti představuje v současnosti asi 156 miliónů amerických dolarů. Výroba této společnosti je zaměřena převážně na export a vyvolává rozšíření výroby. Autopal v následujících pěti letech, to znamená v současnosti chce investovat 33,5 miliónů amerických dolarů na výrobu světelné a klimatizační techniky. Tato investice vytvoří 167 pracovních míst. Nové programy, které budou touto investicí zavedeny, zvýší v roce 2003 obrat o 47,2 miliónů amerických dolarů, a opět převážná část produkce je určena na export. Tady vzhledem k tomu, že se jedná o rozšíření výroby, žadatelská firma hodlá využít zmíněnou pobídku daňovou, pobídky týkající se pracovních sil. Jedná se vlastně o bezúročnou půjčku, tak jako u všech, na vytvoření nových pracovních míst a na školení a rekvalifikaci zaměstnanců. Předpokládá se, že tato investice by měla být realizována do 22. listopadu 2001. To je vše.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Dalším důležitým tématem dnešní schůze byly bezvízové dohody s Běloruskem, Ruskem, Ukrajinou a dalšími posovětskými republikami. A též vízové dohody s Mexikem a Nikaraguou. K tomu ministr zahraničí Jan Kavan.

Jan Kavan, ministr zahraničních věcí: Děkuji. Vláda rozhodla zrušit vízovou povinnost s Mexikem a Nikaraguou. Ty dohody podepíšu v obou zemích tento týden, to za prvé. Za druhé, jsme se zabývali celým blokem těch deseti zemí, tj. Ruskem, Běloruskem, Ukrajinou, Gruzií, Kazašskou republikou, Kyrgyzskou republikou, Moldavskou republikou, Tádžickou republikou a Turkmenistánem. Vycházíme z koncepce vízové politiky, která byla schválena v srpnu letošního roku, a tato koncepce rovněž obsahuje i časovou souslednost, pořadí zemí, s nimiž by měla bezvízová dohoda býti zrušena, zavedení vízové povinnosti v souladu s nařízením Evropské unie č. 574/1999, které určuje třetí země, jejichž státní příslušníci musí být při překročení vnějších hranic Evropské unie vybaveni vízem. To znamená, že my jsme povinni podle tohoto nařízení po vstupu nebo přesně před vstupem do Evropské unie míti zavedena víza s těmito zeměmi.
Tohle nařízení ovšem nespecifikuje, kdy před vstupem do Evropské unie tuto povinnost musíme splnit. Vláda vzala v úvahu jak cíl harmonizovat naši vízovou politiku s politikou Evropské unie, tak potřebu potlačení nelegální zaměstnanosti, zvláště státních občanů Ukrajiny na území České republiky a po delší diskusi hlasování o jednotlivých zemích ani jeden z návrhů na zavedení vízové povinnosti vůči jmenovaným zemím neprošel. Nadále budeme tuto záležitost konzultovat s našimi partnery, zvláště v rámci višegradských zemích, a samozřejmě budeme se zabývat vnitrostátními, vnitropolitickými opatřeními, která by mohla ochránit náš pracovní trh, snížit nelegální migraci, snížit kriminalitu cizích státních občanů na našem území a konzultovat tato opatření s danými zeměmi. V této souvislosti rovněž zmiňuji, že na základě ústní dohody mezi premiéry České republiky a Ukrajiny došlo k vytvoření pracovní skupiny, složené ze zástupců ministerstva zahraničních věcí, ministerstva vnitra a ministerstva práce a sociálních věcí,, která by měla v nejkratší době doporučit oběma vládám řešení problému ilegální migrace ukrajinských občanů do České republiky.
Přesto v souvislosti se vztahem s Ruskou federací bych chtěl zmínit, že dnes v dopoledních hodinách na ministerstvu zahraničních věcí jsme předali zástupci velvyslanectví Ruské federace radu vyslanci panu Lušnikovi odpověď na nótu, kterou jsme obdrželi před několika dny v souvislosti s tím, že odborník na Rusko, včetně Čečenska, vedoucí oddělení na ministerstvu zahraničních věcí po tiskové konferenci na půdě Radia Svobodné Evropy přijal pana Achmadova ministra zahraničí Čečenska. Text té nóty tu mám k dispozici, ale pravděpodobně jej znáte, protože asi před hodinou tiskový mluvčí ministerstva zahraničních věcí k tomu ČTK předal tiskovou zprávu. Jinak, pokud by vás zajímalo, mohu poskytnout detaily. Jen bych v této souvislosti konstatoval, že při předávání této nóty rada vyslanec Lušnikov zdůraznil zájem ruské strany rozvoj vzájemných vztahů a vyjádřil přesvědčení, že po předání odpovědi České republiky bude možné daný incident považovat za vyčerpaný.
A především bych chtěl obrátit vaši pozornost na skutečnost, že rada vyslanec Lušnikov rozhodně odmítl, že v souvislosti s předáním protestu ohledně návštěvy pana Achmadova v České republice, by ruská om. řádkování  O strana zvažovala možnost, cituji ? zmrazení vzájemných vztahů? - konec citátu. To sděluji, protože jsem se v mnoha sdělovacích prostředcích dočetl, že Ruská nóta tuto větu nebo tuto myšlenku obsahovala. Neobsahovala, a ani nám to při předání Ruské nóty sděleno nebylo. Podle pana Lušnikova jde o nedorozumění.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Ministr životního prostředí předkládal velmi důležitý materiál týkající se životního prostředí a k tomu vám řekne více.

Miloš Kužvart, ministr životního prostředí: Děkuji. Vážení přítomní dámy a pánové, ten materiál Investiční strategie financování požadavků na zajištění implementace legislativy Evropského společenství v oblasti životního prostředí jsem předkládal s místopředsedou Mertlíkem, takže aby to nebylo jen na mně. Ta skutečnost, a já jsem jí upřímně rád, že jedna ze zásadních výtek v hodnotící zprávě Evropské komise tímto způsobem již může být škrtnuta. Investiční strategii dnes vláda projednala a přijala. Velmi stručně, oč jde. Jde o odhad, kolik bude stát implementaci jednotlivých směrnic Evropského společenství v oblastech průmyslu, zemědělství, v oblastech, které se dotýkají životního prostředí. Sumární vyčíslení je 240 miliard korun do zhruba roku 2008.
Je to šokující číslo, ale uvědomme si, že tyto prostředky zaprvé nebudou vynaloženy pro Evropskou unii, ale pro Českou republiku, která se chce stát členem Evropské unie, a je logické a legitimní, že chceme mít čisté vody, čistší ovzduší, bezpečnější průmysl a podobně. Za druhé, k té zmíněné sumě 240 miliard korun, bude znamenat velké možnosti pro zakázky pro stavební, technologické i konzultační firmy. A za třetí a to chci zdůraznit, tyto prostředky nebudou ze státního rozpočtu ve své většině, zhruba 63 % podle našich odhadů bude pocházet ze soukromé sféry. My jsme propočítali tuto investiční strategii na základě několika dokumentů, mimo jiné i aproximační strategie, kterou vláda projednala již před několika měsíci.
A chtěl bych zdůraznit, že tento dokument je jako otevřený, jako indikativní, který se bude vždy k březnu každého roku vyhodnocovat za uplynulé období, a ty položky týkající se prostředků ze státního rozpočtu, ze soukromé sféry, z veřejných rozpočtů, ze zahraničních zdrojů budou dávány do příslušné aktualizované relace. A jinak na závěr, ty prostředky, které budou vynaloženy, by musely být vynaloženy stejně, pokud bychom chtěli mít životní prostředí přijatelné. Takže to je na úvod vše.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Pokud jde o Evropskou unii, vláda projednávala ještě jeden důležitý dokument, byl to Návrh pozičního dokumentu pro jednání o vstupu naší země do EU, je to kapitola 24: Spolupráce v oblastech justice a vnitřních věcí a Schengen. V tomto pozičním dokumentu se konstatuje, že Česká republika je připravena převzít a implementovat k referenčnímu datu vstupu do EU veškeré relevantní předpisy EU vztahující se k této kapitole. A je tam jediná výjimka, a to je zavedení a aplikace Schengenského systému na letištích první a druhé kategorie. Česká republika bude požadovat, aby zde bylo přechodné období, a to do roku 2005. Zde jde o zajištění hlavně fyzického oddělení přilétajících a odlétajících cestujících, hned za pasovou kontrolou a oddělení cestujících ze států Schengenu od cestujících ostatních států. Z tohoto důvodu je nutná rekonstrukce všech mezinárodních letišť a právě zde Česká republika bude požadovat výjimku do roku 2005.
Na závěr ještě jeden důležitý a pro vás zajímavý bod a to jsou majáčky, anebo zpráva o používání zvláštních výstražných světelných zařízení na vozidlech ústavních činitelů. Zprávu, kterou předkládal ministr vnitra Václav Grulich, vláda vzala na vědomí s tím, že stanovení pro vybavování vozidel ústavních činitelů zvláštním výstražným světelným zařízením bude nadále vydáváno pouze prezidentu republiky, členům vlády a předsedům poslanecké sněmovny a senátu Parlamentu České republiky, a též nejvyššímu státnímu zástupci, přičemž pro jednotlivé ústavní činitelé lze vydat stanovení maximálně pro dvě vozidla. Jinými slovy, do konce tohoto roku ministr vnitra zruší všem ostatním představitelům to právo používat světelné zařízení.
Ministr zahraniční Jan Kavan mě ještě upozornil, že by chtěl na závět ještě něco říci k poslednímu bodu.

Jan Kavan, ministr zahraničních věcí: Já jenom pro úplnost informace konstatuji, že v závěru svého jednání vláda rovněž vzala na vědomí závěry z kontroly Konferenčního centra Štiřín, což je příspěvková organizace Ministerstva zahraničních věcí České republiky a uložila předsedovi vlády, aby požádal prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu o předložení návrhu kolegiu NKÚ na zařazení kontroly hospodaření brázek  Alt. obrázek  Pozn Konferenčního centra Štiřín za období let 1998 ? 1999 do plánu kontrolní činnosti. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Nyní je řada na vás, a než začneme, ještě jednu technickou poznámku. Premiér asi za sedm minut musí odjet do Radia Frekvence, čili máte-li nějaké otázky na něj, směřujte jej rovnou ně něj.

Martin Jašminský, Hospodářské noviny: Já bych se zeptal jestli v souvislosti s nadcházejícím jednáním s premiérem Dzurindou došlo už k dohodě mezi vládou a centrální bankou o tom, zda vláda převezme pohledávku České národní banky za NBS ve výši 26 miliard.

Miloš Zeman, předseda vlády: Vláda se dnes na svém neveřejném zasedání tímto problémem zabývala, a protože tento problém bude řešen dohodou mezi vládou České a Slovenské republiky, a tato dohoda by měla být podepsána v Bratislavě 24. listopadu, tedy pozítří, nepovažoval bych sice do této doby za korektní informovat o detailech této dohody, nicméně mohu konstatovat, že mezi vládou a vedením České národní banky došlo v podstatě k dohodě.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Dobrý den a děkuji. Já jsem se chtěl zeptat, první úplně technickou záležitost, ta se týká toho zdražování plynu a elektřiny. Zda-li to bude vyhláškou ministerstva financí a jestli bude platit od 1. ledna. Druhá věc se týká privatizace Škody Auto, jestli jste ji projednali a s jakým výsledkem. A třetí otázka, možná spíš na pana premiéra nebo na pana ministra zahraničí, proč jste odmítli to zavedení víz s těmi bývalými státy Sovětského svazu. Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády: Vzhledem k tomu, že jste zajisté pochopil, že jak řekl tiskový mluvčí, musím bohužel asi za pět nebo osm minut odjet do radia Frekvence, tak po otázkách na mě poprosím, aby ty otázky, které byly formulovány na další členy vlády, zodpověděli oni. Nicméně, chtěl bych jenom říci, že jsme se samozřejmě zabývali problematikou případného prodeje majetkového podílu státu ve Škodě Auto. Byla zde rozsáhlá předběžná diskuse o ceně. Tato cena nebyla považována za realistickou, takže budou probíhat další přípravná jednání s cílem dosažení jiných představ o cenových podmínkách. Bez těchto jiných představ se vláda stěží může tímto problémem zabývat. A myslím, že byla ještě jedna otázka, týkající se zavedení víz.
My samozřejmě respektujeme i stanovisko ostatních visegradských zemí, konkrétně zejména Polska a Maďarska, které říkají, že je zapotřebí výrazně zpřísnit kontrolu na hranicích a snažíme se před tím, než případně zavedeme vízovou povinnost, dosáhnout i jiných forem této kontroly právě proto, jak už řekl ministr zahraničí, proběhnou v nejbližších dnech expertní jednání na toto téma. Nemohu ovšem vyloučit, že nepovedou-li tato expertní jednání k pozitivním výsledkům, a zde bych rád připomněl, že k takovým pozitivním výsledkům vedlo například naše jednání s bulharskou stranou, pak se k této otázce znovu vrátíme.

Brunclík, televize Nova: Pane premiére, měl bych na vás dva dotazy. První, pan Falbr dnes obvinil váš kabinet, že nepomáhá dostatečně nejpostiženějším regionům severní Moravy a severním Čechám. V této souvislosti vydalo vedení odborů jakési memorandum, kde vyhrožuje, že pakliže vláda urychleně těmto regionům nepomůže, vypoví sociální smír. Rád bych slyšel vaši reakci. A druhý dotaz, zda-li jste vy, podobně jako vedení ODS, nějakým způsobem rozladěn z výběru hostů a vedení včerejšího diskusního pořadu České televize V pravé poledne. Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády: Já sice chápu, že se odbory, a pan Falbr osobně, musí určitým způsobem zviditelnit, ale rád bych citoval prohlášení, které bylo učiněno asi před měsícem na tiskové konferenci Unie svobody, tedy strany, kterou rozhodně nemůžete považovat za přátelskou této vládě, kde jeden z jejich představitelů konstatoval, že sociálnědemokratická vláda pomáhá severní Moravě daleko výrazněji, než jakékoli vlády předchozí. Chtěl bych říci, že tato povinnost pomoci je zakotvena jak v návrhu státního rozpočtu, tak i v dalších usneseních vlády, která se týkají například pomoci Vítkovickým železárnám, ve snaze o urychlení dostavby dálnice 47 a podobně.
Myslím si, že by bylo dobré, kdyby si odbory, zejména pan Falbr, uvědomily i ta fakta, že se vláda snaží prostřednictvím průmyslových zón a investičních pobídek vytvořit v obou postižených regionech nové pracovní příležitosti a s potěšením jsem zaznamenal údaj, že například na Karvinsku, které je okresem s nejvyšší nezaměstnaností, poprvé dochází k tomu, že počet lidí umisťovaných do pracovního procesu, je vyšší než počet nových uchazečů na úřadech práce. Čili je zapotřebí znát fakta, a my se v žádném případě nebudeme bránit konkrétním návrhům na další formy pomoci postiženým regionům. Ale tvrdit, že vláda již nyní těmto regionům nepomáhá, je buď neznalost fakt a nebo do určité míry populistické gesto.
Pokud jde o to, že Česká televize pozvala určitou strukturu účastníků, myslím si, že je to záležitost České televize samotné, i když já sám dávám vždy přednost tomu typu diskusí, kde je možné konfrontovat různé názory a různé úhly pohledů.

Vlaďka Bauerová , New York Times: Já bych se ještě vrátila k té Škodě a jenom bych se chtěla zeptat, zda-li máte nějakou konkrétní představu o ceně a zda-li jste hovořili o nějakém časovém horizontu, dokdy byste to chtěli prodat.

Miloš Zeman, předseda vlády: Máme představu o ceně, ale zajisté uznáte paní redaktorko, že tuto cenu nebo tuto svoji představu sdělíme především svému obchodnímu partnerovi, tedy firmě Volkswagen. Jak víte, negociace o ceně jsou vždy velmi obtížné a předčasné uvádění konkrétních parametrů je považováno za hrubou chybu při těchto negociacích.

Daniel Častvaj, Česká televize: Chci se zeptat, jestli vláda přijme nějaká opatření v souvislosti se včerejším, s největší pravděpodobností rasistickým, útokem v Českých Budějovicích.

Miloš Zeman, předseda vlády: Jestliže politik o něčem neví, má to poctivě přiznat. Já mohu konstatovat, že jsem dosud nedostal, protože dnes od rána probíhá nepřetržitě zasedání vlády, informaci o tomto útoku. Ale pokud k němu došlo, pak samozřejmě se budeme snažit postupovat podobně, jako jsme postupovali například v Plzni, kde, jak víte, byl velmi efektivní zásah proti rasistickým organizacím.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já nyní premiéra propustím, poděkuji mu za účast a půjdeme na ty další dotazy. Tady byl jeden dotaz na ministra Grégra, může hned odpovědět.

Miroslav Grégr, ministr obchodu a průmyslu: Byl dotaz, zda ministerstvo financí vydá vyhlášku. Čili v návaznosti na dnes přijaté usnesení vlády vydá ministerstvo financí rozhodnutí podle § 10 zákona č. 526/90 sbírky o cenách, kterým se stanoví nové maximální ceny elektřiny a plynu. Vzhledem k tomu, že ještě pokračují práce na dokončení nových tarifních struktur pro elektřinu u kategorie maloodběratelů, podnikatelů a domácností, od 1. ledna 2000 budou tedy nové maximální ceny ve staré struktuře tarifů při promítnutí dodržení percentuálních cen tak, jak jsem vám je tady řekl.
Cenový výměr ministerstva financí v nové tarifní struktuře s nabytím účinnosti ke dni 1. ledna 2001 vyjde v dostatečném časovém předstihu. A to vlastně umožní plynulý přechod na novou tarifní soustavu v průběhu roku 2000 tak, aby se vytvořil dostatečný časový předstih pro odběratelé, respektive pro rozhodnutí zákazníků, zejména domácností, pro jaký nový tarif se rozhodnou a zda uzavřou novou smlouvu o dodávce s příslušnou distribuční společností. Čili od 1. 1. 2000 bude zvýšení rovnoměrně promítnuté tak, jak ukazuje ta náběhová křivka, ve staré struktuře tarifů od 1. ledna 2000 nové tarifní rozdělení.

Daniel Takáč, televize Prima: Dobrý den. Já bych se chtěl pana ministra Grégra zeptat ke Škodovce ještě na jednu věc, jestli vláda má zájem na prodeji onoho 30 % podílu, jestli o něm skutečně bude jednat a má zájem ho prodat.

Miroslav Grégr, ministr obchodu a průmyslu: Ptáte se vláda, vláda, jak víte, rozhoduje ve sboru, bude se zabývat materiály, které budou analytickými materiály, které budou postupně předkládány a na základě těchto analytických materiálů přijme závěry. To znamená o ceně, čase, případně některá další doplňující usnesení.

Daniel Takáč, televize Prima: Já jsem se ale ptal, jestli vůbec je zájem.

Miroslav Grégr, ministr obchodu a průmyslu: Já odpovídám tak, jak jsem vám odpověděl. To znamená, že vláda bude teprve na základě podrobných analýz rozhodovat. Tak jaký zájem, nezájem. Čili samozřejmě, jestliže to bude ve prospěch našeho národního hospodářství, jestli cena bude přijatelná, jestli čas bude přijatelný, to jsou všechno parametry, o kterých vláda bude teprve jednat.

Kunštek: Já jsem se chtěl zeptat pana ministra Kavana k té harmonizaci vízové politiky. Kdy dojde tedy k harmonizaci vízové politiky, nebo-li k zavedení těch víz s těmi deseti státy Společenství nezávislých států.

Jan Kavan, ministr zahraničních věcí: Jak jsem řekl, vláda plně respektuje nařízení Rady EU, jejíž číslo jsem vám poskytl, tj. 574 z roku 1999. A to znamená, že musíme s těmito deseti zeměmi zavést víza dříve, než vstoupíme do Evropské unie. A odkazuji i na schválenou koncepci vízové politiky, včetně jejího harmonogramu a pořadí zemí, které jsme odsouhlasili již v srpnu letošního roku. Vláda dnes hlasovala o každé zemi zvlášť za přítomnosti 12 ministrů, žádný návrh nezískal potřebnou většinu, ale tak, jak řekl před chvílí pan premiér, protože cíl nebo jistou potřebu, kterou jsme měli při zavedení víz, měli i jiné důvody kromě sladění naší vízové politiky s vízovou politikou Evropské unie, kde nejsme pod nějakým časovým tlakem, protože nevstupuje do Evropské unie zítra nebo pozítří, ale protože nám jde rovněž i o omezení některých negativních vlivů, které souvisí s nelegální migrací a podobně. Proto se vláda bude intenzivně zabývat dalšími opatřeními, jinými, než je zavedení víz, k omezení těchto negativních vlivů, které hrají větší roli v souvislosti s některými zeměmi, a menší roli v souvislosti s jinými. A pokud se nepodaří těmito jinými opatřeními například ochránit pracovní trh, více snížit nelegální migraci a podobně na základě jednání jak meziresortního, tak bilaterálního s představiteli daných zemí, tak bychom přistoupili k zavedení víz ihned poté, co by vláda konstatovala, že tato jiná opatření tu roli nehrají. Ale jinak konkrétní datum jsme neprojednávali. Dnes jsem konstatoval výsledek hlasování, jednotliví ministři jistě brali v úvahu různé důvody, a to politické vztahy, obchodní vztahy, možnost omezení právě těch negativních vlivů jinými opatřeními. Ale hlasování bylo různé u různých zemích a jistě i motivace každého z nás možná nebyla vždy zcela totožná. Čili pouze jsem konstatoval, že zcela jistě zavedeme víza v souladu s nařízením Rady Evropské unie dříve, než do Evropské unie vstoupíme.

Kunštek: Jaká budou tedy ta opatření? Na tom trhu práce budou nějaké přísnější kontroly, které by chodily po podnicích a zkoumaly, jestli tam nejsou lidi načerno nebo něco takového. Kdybyste mohl přiblížit, jaká budou ta opatření.

Jan Kavan, ministr zahraničních věcí: Pane redaktore, do jisté míry by to bylo předběžné, protože jsem konstatoval, že tím se musí zabývat pracovní skupina složená ze zástupců nejméně třech resortů - to znamená ministerstva zahraničních věcí, ministerstva vnitra a především samozřejmě ministerstva práce a sociálních věcí. A co se například Ukrajiny týče, tak to bude pracovní skupina bilaterální. To znamená, budou tam rovněž zástupci těchto resortů z ukrajinské strany.
Budeme se samozřejmě zabývat nejrůznějšími opatřeními, ta škála je poměrně bohatá a budeme tu vycházet i ze zkušeností Maďarska, Polska na jedné straně, ale i na straně druhé, některých členských zemí Evropské unie, které mají vízovou povinnost, a přesto přijaly řadu opatření zaměřených na ochranu jejich pracovního trhu. A ta škála je různá, od zpřísnění kontroly na hranicích, která by umožnila přísnější identifikaci občanů, přes přísné podmínky pro vydávání pracovních povolení, přes kontrolu těch zaměstnanců, zda mají pracovní povolení nebo nemají a následující sankce, což by mohla být deportace, pokud nemáte povolení, přes pokuty zaměstnavatelům, kteří by nelegální zaměstnance zaměstnávali, přes omezení počtu třeba cestovních kanceláří, které vydávají ty vouchery, cestou jejich certifikace, zpřísnit kontrolu nad pohraničními službami, novelizovat dohodu o vzájemném zaměstnávání občanů tak, aby ten proces byl velmi transparentní, to se přímo týká teď Ukrajiny a podobně. Těch opatření je řada, ale říkám, bude záviset na výsledku jednání té pracovní komise, a jak řekl pan premiér, pokud výsledek nebude z naší strany shledán uspokojivý, můžeme přistoupit k zavedení víz relativně brzo.

Martin Jašminský, Hospodářské noviny: Já mám ještě otázku na pana ministra Grégra. Jestli byste mohl říci v peněžním vyjádření ten dopad do rozpočtu těch domácností propočítaný ministerstvem práce. Vy jste řekl 0,6 až 0,8, jestli to tam máte v peněžním vyjádřením. A potom, jestli vláda v souvislosti s uvolněním cen energií pro domácnosti diskutovala i otázku růstu nájmu a celkový dopad do výdajů na bydlení.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Já začnu od konce. Takže v současné fázi to není zakalkulováno do cen bydlení, čili jaksi další krok bude ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj, vlastně i promítnutí celkových kroků do strategie bydlení. Zatím tento krok je činěn tak, jak bylo v usnesení vlády. Jak vypadají ty dopady na výdaje domácností, tak odhad dopadu změn cen elektřiny a plynu do měsíčních výdajů průměrné domácnosti je v roce 2000 128 Kč za měsíc, v roce 2001 126 Kč za měsíc a v roce 2002 123 Kč za měsíc. Čili to jsou ty nárůsty, to znamená v jednotlivých letech.

Agentura Reuters: Já mám otázku na pana ministra Grégra. Pane ministře, jestliže jste označil cenu za Škodu jako nerealistickou, měl jste na mysli oněch 8 miliard, které uvádělo ministerstvo financí minulý týden. Druhá otázka na to navazuje, od čeho odvozujete realistickou cenu za tento podíl. A třetí otázka, jestli je stále ještě ve hře možnost uvedení těchto akcií na burzu.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Takže, pane redaktore, já bych předpokládal, že v tomto časovém horizontu, kdy probíhá tiskovka, jste si jistě musel uvědomit, že jsem k ceně vůbec nehovořil. O celé problematice tady hovořil pan premiér a já jsem pouze hovořil na dotaz, zda tedy vláda uvažuje o prodeji, či neuvažuje o prodeji. Musím znovu podtrhnout, že otázka cenového jednání a strategického postupu je věc vždycky velice citlivá a řekl bych individuálního charakteru. Já bych samozřejmě mohl tady zopakovat strategii, kterou jsem vedl v roce 1990, protože pod mým vedením se vlastně prováděl ten první privatizační krok.
To znamená, od června 1990 do prosince 1990. A kdy právě, protože tyto věci neunikaly do veřejnosti, se docílilo velice výhodné ceny, protože jak možná z vás někteří pamatují a je to i zobrazeno i na některých dokumentech televizních vysílání, původní cena byla 500 miliónů německých marek a skončila na 2 miliardách marek, které byly jaksi zakotveny jako základní cena pro další strategické vyjednávání s firmou Volksvagen. Čili prosím vás, i nyní budeme analyzovat všechna pro i proti. Řekl jsem, že se budeme dohadovat, co představuje optimální, dobrou nebo přijatelnou cenu pro českou vládu, pro Českou republiku.
Vždycky samozřejmě musí být dva, jeden, který má určité představy, druhý, který je akceptuje. Je to otázka, řekl bych, strategických vyjednávání a potom nakonec kompromisu. Čili řekl jsem, že budou tyto kroky postupně analyzovány a na základě velice podrobných analýz, doporučení, rozborů bude potom rozhodnuto, kdy, jak, jakým způsobem případně tento odprodej uskutečnit.

Denisa Svobodníková, ČTK: Já mám dvě otázky. Jednak jestli můžete upřesnit, kdy se sejde ta česko-ukrajinská expertní schůzka. A druhá otázka, je to pravda, že vláda zamýšlí dát 10 miliónů na výkup těch rodinných domků v Matiční ulici. Jednala o tom vláda, nebo bude o tom jednat v nejbližších dnech? Děkuji.

Jan Kavan, ministr zahraničních věcí: Pokud vím, k některým jednáním na expertní úrovni již došlo, k dalším bude docházet. Přesně vám to neřeknu, ale hovoříme v horizontu dní, protože půjde o věc složitou, ne měsíců.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Pokud jde o tu otázku Matiční ulice, vláda o tom dnes nejednala. Jak víte, za vládu vyjednává náměstek ministra vnitra pan Zářecký, a pokud se nemýlím, zítra mají v Ústí nad Labem tiskovou konferenci.

Jan Kavan, ministr zahraničních věcí: Ještě jenom pro doplnění paní redaktorce, mám před sebou poměrně detailní zápis z důležité ámka  Publikace Tiskove_informaceCinnost_vlady schůzku, která proběhla 19. listopadu, na níž přijela řada zástupců? Rady_vybory_komise konec pásky?.

Denisa Svobodníková, ČTK: Ten úmysl vlády existuje, vykoupit ty domky? K tomu se můžete vyjádřit? Uvažuje o tom vláda nebo ne?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Jak jsem již řekl, o celém tom komplexu těch otázek vyjednává náměstek pan Zářecký a zítra budou mít v Ústí nad Labem tiskovou konferenci.

Josef Kopecký, Zemské noviny: Já bych měl dvě otázky. Jednu na pana ministra zahraničí, v souvislosti s podmětem NKÚ k prošetření hospodaření na Štiříně by mě zajímalo, jestli uvažujete v dohledné době o tom, že byste dali NKÚ podnět k šetření, jak o tom hovoříte již delší dobu nebo jak o tom hovořil premiér Zeman, a k prošetření údajných smluv pana exministra Zieleniece s některými novináři a mediálními agenturami. A druhá otázka, zda, když jste se zabývali problematikou majáčků, jestli jste nezvažovali i možnost, že byste tuto výsadu odebrali i sami sobě, tj. členům vlády.

Jan Kavan, ministr zahraničních věcí: Dnes se vláda, jak jsem řekl, zabývala pouze závěry z kontroly Konferenčního centra Štiřín, hloubkové kontroly, kterou jsem nařídil a kterou provedla Generální inspekce ministerstva zahraničních věcí. Ovšem podle zákona má generální inspekce relativně omezené pravomoci, čili řadu dalších podezření souvisejících s hospodařením Konferenčního centra Štiřín generální inspekce nemohla projednat, a proto jsme dali podnět vládě, která uložila předsedovi vlády, aby požádal prezidenta NKÚ tyto záležitosti prošetřit, veškerou dokumentaci, kterou jsme během té hloubkové kontroly nashromáždili. Samozřejmě tato dokumentace bude NKÚ předána. Pokud na základě svého dalšího šetření Nejvyšší kontrolní úřad případně rozhodl o podání trestního oznámení, to už je potom zcela v pravomoci NKÚ. Předpokládám, že NKÚ bude chtít provést řadu vlastních šetření i na základě dokumentace, kterou předkládáme. Žádný jiný podnět NKÚ dnes vláda neprojednávala.

Šídlo, Respekt: Vy jste panu kolegovi Kopeckému ale neodpověděl. On se vás ptal, proč jste si ty majáčky nezrušili sami sobě. A druhá věc je, když už bez toho nemůžete žít, proč jeden ministr má dva majáčky. A ještě jedna věc, když to zůstává nejvyššímu státnímu zástupci, proč ne nejvyšší soudce. Děkuji.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Já si myslím, že bych radši přenechal tuto záležitost panu ministrovi vnitra. Samozřejmě se uznává jaksi kompetence jednotlivých resortů, pokud vám to vzbuzuje úsměv na rtech, a vychází to z komplexního vyhodnocení této situace. Ale myslím si, že došlo k výraznému zúžení počtu majáčku a samozřejmě, že snad nikdo nepochybuje o tom, že člen vlády musí být vždy a za všech okolností včas na místě. A nejsou to jenom zasedání vlády, zasedání parlamentu, přesuny mezi dnem, ale jsou to i některé havarijní situace. Já si myslím, že snad nikdo nemůže být podezírán z toho, když si jede někdo na výlet, takže má rozsvícená světla, majáček a že houká. Takže toho byste si už určitě dávno povšimli.
Není to výsada jenom České republiky, v Německé spolkové republice mají vládní činitelé také majáčky z těchto důvodů a nikdo se nad tím nepozastavuje. Jsou některé země, kde ministerské vozidlo je doprovázeno policejním doprovodem, aby se včas dostal příslušný vládní činitel na místo. Jsou přístupy různé, takže já si myslím , že tady byla taková, já bych řekl, přílišná koncentrace zájmů na věc, která zcela si myslím, se vymyká některým zvyklostem řady evropských zemí.
Pokud se týká Nejvyššího soudu a státního zastupitelství, hovořilo se o tom právě, že státní zastupitel v případě vážných porušení zákona musí být včas na místě u případného činu nebo skutkové podstaty, zatímco soud vlastně rozhoduje, anebo zasedá až následně, s větším časovým odstupem.

Česká televize: Já by jsem se chtěl zeptat, jak vláda rozhodla ve věci případného oddlužení břeclavské nemocnice.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Vláda tento bod dneska neprojednávala.
Takže děkuji vám za pozornost a přeji hezký večer.