Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 22. listopadu 2000

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, vítám vás na dnešní tiskové konferenci a omlouvám se za téměř čtyřicetiminutové zpoždění. Vláda dnes měla na programu celkem 31 bodů a projednala je všechny, z tohoto důvodu tedy to zpoždění. Program dnešní tiskové konference bude takový, že nejprve vystoupí premiér Zeman, poté pan místopředseda Špidla, pak ministr zemědělství pan Fencl a na závěr já. Pane premiére, prosím.

Miloš Zeman, předseda vlády: Dámy a pánové, nejdříve bych chtěl vyjádřit svoji upřímnou lítost nad úmrtím Emila Zátopka. Poslali jsme dnes soustrastný telegram Daně Zátopkové. Odešel člověk, který ve své oblasti dosáhl maximálně možných výkonů a právě v situaci, kdy přeplněni přitroublými kibici, kteří komentují výkony druhých, aniž by byli schopni výkonů vlastních, je užitečné si tohoto člověka vážit. Je nám to všem velice líto.

Za druhé bych chtěl konstatovat, že vláda se dnes rozloučila přípitkem šampaňského s dosavadním guvernérem ČNB, panem Josefem Tošovským. Chtěl bych vysoce ocenit spolupráci, která s tímto mužem byla, spolupráci na realizaci společné hospodářské politiky, kde jsme našli efektivní průnik množin našich zájmů. Na jedné straně pochopitelný zájem centrální banky na snižování míry inflace, na druhé straně stejně pochopitelný zájem vlády na růstu hrubého domácího produktu. Jak dobře víte, inflace klesla z 10 % asi na 3,5 % a HDP, který v roce 1997 klesl o 1 % a v roce 1998 klesl téměř o 3 %, v prvním pololetí tohoto roku zaznamenal zhruba 3 % růst, takže tento průnik se podařil docílit a já bych zejména chtěl ocenit, že centrální banka v dialogu s vládou výrazně snížila úrokové sazby z úvěrů a že došlo i k tomu, že byla zpracována celá řada společných dokumentů včetně střednědobého ekonomického výhledu, který nám až doposud chyběl.

Třetí a poslední poznámka, kterou chci úvodem této tiskové konference říci se týká dnešního jednání. Vláda se dnes zabývala tzv. problémy všedního dne, tedy nikoli dramaticky velkými tématy. Jsem velmi rád, že pokračujeme v realizaci vládního programového prohlášení i programu sociální demokracie, ať už se týká plnění našich slibů v oblasti zvyšování minimální mzdy nebo podpory zemědělcům, případně dalších bodů, o nichž vás budou postupně informovat místopředseda vlády Špidla, ministr zemědělství Fencl a Libor Rouček. Děkuji vám za pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já také děkuji a nyní, jak již bylo řečeno, promluví místopředseda vlády Špidla.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Vláda svým nařízením zvýšila minimální mzdu o 500 korun, ze 4500 na 5000 korun měsíčně, což v čistém vyjádření znamená 4184 korun a znamená to také, že čistá minimální mzda převýší současnou výši životního minima o 414 korun, tzn. o 11 %. Vláda tím takřka dosáhla svého cíle, tj. zvýšit minimální mzdu na úroveň, která se bude přibližně pohybovat o 15 % nad výší životního minima. Podle řady úvah a řady sociálních výzkumů je to hodnota, kdy mzda začíná fungovat motivačně.

Toto zvýšení minimální mzdy má ještě některé vedlejší výsledky, z nichž zajímavé pro vás mohou být, že důsledkem bude zvýšení výnosu daní z příjmů o 40 milionů korun, zvýšení příjmů na sociální zabezpečení přibližně o 180 milionů korun a na zdravotní pojištění o 80 milionů korun. Kromě toho se zvýší i zdravotní pojištění osob samostatně výdělečně činných a osob bez zdaněných příjmů, a to ze 608 na 675 korun.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Nařízení vlády dnes předkládal i ministr zemědělství pan Fencl. Jedno se týkalo podpory mimoprodukčních funkcí zemědělství, druhé stanovení produkčních kvót mléka. Nyní vás seznámí s jejich obsahem.

Jan Fencl, ministr zemědělství: Dámy a pánové, dobrý večer. Ministerstvo zemědělství spolu s ministerstvem životního prostředí a ministerstvem školství a mládeže předložilo nařízení vlády, kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny a programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria jejich posuzování.

Předkládaný návrh, a dnes již mohu říct schválený návrh, je klíčovým nástrojem nové dotační politiky ministerstva zemědělství, která resort významně přibližuje mechanismům financování společné zemědělské politiky EU. Po diskusi se zemědělskou veřejností a ve snaze urychlit přípravy na vstup do EU jsme připravili tento návrh v letošním roce tak, aby mohl nabýt účinnosti již od 1. 1. 2001. Tento návrh obsahuje tři zásadní změny:

Tou první je změna pojetí a vymezení méně příznivých oblastí, tzn. že méně příznivé oblasti, tzv. oblasti HELEFA, jsou modelovány podle nařízení Rady evropského společenství číslo 1257 - jsou vzata taková kritéria jako nadmořská výška, složitost pozemku, kvalita půdy podle bonitované půdně ekologické jednotky, nízká produktivita přírodního prostředí podle výnosnosti půdy, poddolování, vyšší výskyt sucha atd.

Druhá zásadní změna je v systému poskytovaných podpor, které už nejsou administrovány systémem bodovým tak, jako dosud, ale jsou stanoveny pevnými částkami "od - do" ve vazbě na zdroje, které budou k dispozici.

A třetí zásadní změnou je, že byly vyřazeny některé programy, které nebyly kompatibilní s EU či byly přesunuty do jiných nařízení vlády, např. program odbahnění rybníků byl přesunut do programu sekce vodohospodářské a záležitost podpory orné půdy byla přesunuta do nařízení souvisejících s odkladem půdy do klidu, tzv. Set A Side. Myslím si, že tato změna je změnou, která nás významně přibližuje k EU.

Druhé nařízení vlády, které jsem předkládal a mohu sdělit, že vláda jej přijala je systém produkčních kvót mléka. Je to velmi, řekl bych, vážné a důležité rozhodnutí, které sleduje cíl stabilizace trhu s mlékem. Je to snad nejdůležitější rozhodnutí v našem přibližování směrem k EU. Součástí tohoto zákona je také princip stanovení minimální ceny tak, jak ukládá zákon o státním zemědělském intervenčním fondu včetně stanovení jakostních znaků. Odvod za překročení individuální produkční kvóty mléka je tedy vztažen k minimální ceně, a to z důvodů dosavadní osvědčené praxe pravidel subvencovaného exportu mléka.

Výrazným argumentem pro vylepšení vyjednávací pozice ČR je stanovení kompenzačních plateb za tunu kvóty dle Agendy 2000. Sazba za tunu kvóty se totiž vynásobí koeficientem, který je dopočtem do české národní kvóty mléka, kterou vyjednáváme s EU ve výši 3,1 miliardy kilogramů mléka.

Takže dnes schválený materiál má ambici nastavit jasné mantinely trhu s mlékem a mléčnými výrobky a získat zkušenosti z administrováním tohoto složitého systému do doby našeho vstupu do EU.

Snad bych si dovolil vám dát ještě další informaci, že současně vláda schválila členy prezidia Státního zemědělského intervenčního fondu, pro vaši informaci jsou to náměstek ministra financí Volf jako místopředseda, z mého resortu je to pan náměstek Kalina a ředitelka pověřená vedením odboru potravinářské výroby Pešková, za zemědělce a potravináře jsou to pan Sedmidubský, Stehlík, Šebesta a Záhorka. Za ministerstvo průmyslu a obchodu náměstek ministra průmyslu a obchodu pan Maceška. Předsedou je automaticky ministr zemědělství. Děkuji za vaši pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já také děkuji. Z těch mediálně zajímavých témat přinesu ještě dvě témata. To první je privatizace akciové společnosti Paramo. Jak mnozí z vás víte, když vláda tento bod projednávala minule, uložila zainteresovaným členům vlády předložit do dvou měsíců od vyhlášení vítěze tendru podmínky kupní smlouvy mezi FNM a Unipetrolem. Tato kupní smlouva dnes byla schválena. Pokud jde o cenu, kupní cena jedné akcie je 150 korun, celý balík akcií - tzn. 70,87 % - činí 141 392 550 korun. Pokud jde o podmínky, nabyvatel se v kupní smlouvě uzavřené s FNM zaváže, že k naplnění cílů podnikatelského záměru zajistí při výkonu akcionářských práv ve společnosti Paramo:

1. udržení podstatné části současné základní produkce společnosti se zaměřením na rozvoj výroby mazacích olejů, speciálních typů asfaltů a asfaltových výrobků, zpracování ropy ve výši minimálně 750 tisíc tun ročně
2. rekonstrukci, modernizaci a náhradu stávajícího výrobního zařízení, které neodpovídá současným a budoucím požadavkům na bezpečné enviromentální a efektivní provozování s celkovými investičními náklady minimálně 750 milionů korun v letech 2001 - 2005 s tím, že do konce roku 2003 nabyvatel investuje minimálně 150 milionů korun
3. udržení ročního exportu minimálně ve výši 35 % roční produkce asfaltu, asfaltových výrobků a zvýšení exportu motorové nafty oproti stavu v roce 2000
4. nevyplácení dividend do dokončení investičního programu daného podnikatelským záměrem, ledaže finanční situace by byla výrazně lepší než předpokládal podnikatelský záměr nabyvatele a s touto výplatou by pak musel vyslovit předchozí souhlas FNM.

Druhý bod, se kterým vás dnes seznámím je postup privatizace bytových domů, ke kterým vykonává právo hospodaření státní organizace České dráhy. Vláda dnes vyslovila s tímto postupem souhlas. Jedná se o přímé prodeje jednotlivých bytových domů jejich současným nájemníkům za kupní ceny a s podmínkami jejich splácení srovnatelnými s těmi, za kterých stejné nebo obdobné domy prodávají města nebo obce. Jinými slovy, prodej těch bytových domů jejich nájemníkům se uskuteční za kupní cenu stanovenou způsobem, který používala příslušná oceňovací vyhláška s tím, že bude uplatněna jednorázová sleva 50 % z hodnoty nemovitosti uvedené ve znaleckém posudku. Ta sleva se nebude vztahovat na nebytové prostory sloužící pro podnikatelské účely. Ty budou započteny v kupní ceně v plné výši.

Pokud jde o kupní cenu, ta bude uhrazena tak, že 10 % kupní ceny respektive účetní hodnoty majetku bude uhrazeno před podpisem kupní smlouvy formou zálohy a zbytek pak nejpozději do 90 dnů od účinnosti kupní smlouvy.

Vláda v té souvislosti vydala rozhodnutí o privatizaci bytového domu v Kyjevské ulici v Hradci Králové, čili to byl takový první konkrétní čin, pokud se týká privatizace bytových domů v majetku státních drah.

Mnozí z vás zde čekají na bod, který se týkal programu Revitalizační agentury. Tento bod byl přerušen s tím, že s největší pravděpodobností bude dojednán na příštím zasedání vlády, tzn. příští pondělí. Je tam potřeba ještě některé věci dopracovat. Tolik k těm nejzajímavějším bodům dnešního programu. Začneme s vašimi otázkami. Pokud mají dotazy Český rozhlas a případně televize, dáme slovo nejdříve vám, protože vy máte uzávěrky jako první, potom přijdou na řadu noviny.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Já jsem se chtěl zeptat na důvody přerušení Revitalizační agentury, to je první věc. A druhá věc, která se netýká dnešního jednání, ale minulého, to jsou ty záležitosti kompenzací za sucho. Pan ministr se vyjádřil, že už by měly být vypláceny, to znamená, kdy tedy mohou zemědělci požádat o ty kompenzace? A třetí věc, ta se týká humanitární pomoci. Měli jste tam také jeden bod, předkládaný ministrem vnitra. Jak ten dopadl? Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády: Já si myslím, že mluvčí vlády už uvedl, že důvody, proč jsme asi na pět dnů tu revitalizační problematiku přerušili, byly ryze technické. Vláda se shodla na tom, že Revitalizační agenturu je zapotřebí více propojit s Konsolidační bankou a protože se v diskusi jednalo o několika variantách včetně mandantní smlouvy, tak příslušným ministrům bylo uloženo, aby tyto varianty ještě propracovali. Opakuji, jedná se v podstatě o technické detaily.

Myslím si, že pokud jde o tu humanitární pomoc, tak to odpoví Libor Rouček, ale pokud si dobře vzpomínám, bylo také přerušeno, a to nikoli z důvodů nějak meritorních a zásadních, ale z důvodu toho, že se ve vládě strhla krátká diskuse o tom, zda určité prostředky mají být věnovány pouze v případě nenadálé katastrofy, nebo i na preventivní akce. Tam by totiž hrozilo nebezpečí, že pod záminkou preventivních akcí by jednotlivé resorty žádaly možná až neúměrně vysoké prostředky na různé sklady, náhradní díly a podobně. Takže i tuto, opakuji, technickou záležitost, je zapotřebí dopracovat.

Jan Fencl, ministr zemědělství: Ano, je pravdou, že všechny záležitosti byly procedurálně už splněny. V tuto chvíli se pracuje na uveřejnění zákona o státních dluhopisech ve sbírce zákonů a nařízení vlády ve vyhlášce. Předpokládáme, že oba dva tyto kroky budou provedeny do 24. 11., stejně tak do 24. 11. budou na územních odborech ministerstva zemědělství k dispozici pravidla pro přejímání žádosti o poskytnutí kompenzací za sucha. A pak už ta procedura bude spočívat pouze ve splnění podmínek, které musí zemědělci splnit. Já znovu opakuji, že vláda rozhodla, že tyto kompenzace poskytne zemědělcům, kteří prokáží, že jsou vyrovnáni s finančními úřady. To znamená nedluží státu, jsou vyrovnáni s fondy, se zdravotním a sociálním pojištěním. My jsme jim sdělili, že tato potvrzení si mohou už vyžadovat v současné době, takže pak otázka zpracování žádosti a předložení na územních odborech je možná těsně po 24. 11. Mohu informovat o tom, že moje dohoda s prvním náměstkem místopředsedy vlády a ministra financí v době jeho nepřítomnosti byla, že do doby zúřadování těchto žádosti budou k dispozici první peníze pro proplácení.

Jan Němec, Česká televize: Dobrý den, měl bych dvě otázky. Jednak zda dnes vláda mimořádně projednávala i otázku Temelína respektive stížnost ministra Grégra na ministra Kužvarta. Druhá otázka - využiji přítomnosti pana premiéra a zeptám se, zda po volbách, přestože víme, že jde o volby do senátu, nikoli do poslanecké sněmovny, je podle vás nějak ohrožena opoziční smlouva tím, že vlastně ČSSD a ODS zřejmě s velkou pravděpodobností nebude schopna prosadit kandidáta ODS do čela horní komory. Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády: Vládě nebyla předložena žádná stížnost ministra Grégra na ministra Kužvarta. Předpokládáme, že na pondělním zasedání, nikoli dnes, a to za účasti obou ministrů, se vláda bude zabývat problémem EIA a problémem některých mezinárodních jednání na toto téma, což bude užitečné i pro mě, vzhledem k mé připravované schůzce s kancléřem Schüsselem.

Co se týče ohrožení opoziční smlouvy, já si myslím, že zde zaúřadovala tzv. vyšší moc a volič je naštěstí v této zemi suverénem, tzn. pokud by dohoda v této části byla porušena tím, že by jedna nebo druhá strana nehlasovala pro dohodnutého kandidáta, pak by samozřejmě k takovému porušení došlo, ale i když tato podmínka bude splněna a součet těchto dvou stran pro daného kandidáta nepředstavuje dostatek hlasů, tak k porušení nedochází, protože tak rozhodl volič.

Monika Kozáková, TV Nova: Dobrý večer, já mám otázky na pana premiéra, omlouvám se, mimo zasedání vlády. Jednak by mě zajímalo, co říkáte na to, že se novým guvernérem ČNB má stát pan Tůma a druhá otázka - stručný komentář k působení velvyslance Havlína v Bulharsku. Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády: Tak zaprvé, já si vyčkám na oficiální zprávu o jmenování nového guvernéra. Diskutovali jsme o tom samozřejmě i s panem guvernérem Tošovským, který mě v pondělí navštívil v Kramářově vile a zastávám neměnný názor, že bez ohledu na konkrétní osobu guvernéra v současné situaci křehkého oživení české ekonomiky by jakékoli zvyšování úrokových sazeb působilo kontraproduktivně, tzn. zabrzdilo by toto ekonomické oživení a samozřejmě by to zhoršilo podnikatelské klima, protože by se výrazně zhoršily podmínky pro poskytování úvěrů.

Pokud se týče pana Havlína, ty informace, které mám zatím svědčí o ne zcela vhodném chování pana velvyslance Havlína. Celou tu věc jsem předběžně konzultoval s místopředsedou vlády a ministrem zahraničí Kavanem. Samozřejmě máme zájem zjistit objektivní stanoviska obou stran ve sporu, tedy i pana velvyslance Havlína, abychom se vyhnuli jakékoli nespravedlnosti. Nicméně zatím se dá říci, že některé signály svědčí spíše o onom nevhodném chování, než o čemkoli jiném.

Monika Kozáková, TV Nova: Můžeme tedy hovořit o odvolání?

Miloš Zeman, předseda vlády: Já bych tuto možnost v této fázi nevyloučil. Když říkám nevyloučil, neznamená to, že ji automaticky potvrzuji.

Jan Lopatka, Reuters: Mám dvě otázky, první pro pana Špidlu - odkdy se zvyšuje minimální mzda?

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Od 1. ledna 2001.

Jan Lopatka, Reuters: A druhá na pana premiéra, a to jestli s vámi pan prezident jakýmkoli způsobem konzultoval výběr nového guvernéra nebo členů bankovní rady, jestli vám dal vědět alespoň o jakých kandidátech uvažuje.

Miloš Zeman, předseda vlády: K žádné konzultaci mezi panem prezidentem a mnou nedošlo. Já samozřejmě respektuji zákonné právo, které prezidentovi republiky, alespoň do doby přijetí nového zákona o ČNB, neukládá povinnost konzultovat to s předsedou vlády.

Milan Rokytka, Haló noviny: Já bych měl dotaz na pana vicepremiéra Špidlu. Týká se to minimální mzdy. Evropská sociální charta doporučuje 65 % z hrubé mzdy v národním hospodářství, my jsme na asi 33 %. Není tam prostor ještě pro další kroky?

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: EU to doporučuje a pokud jste prostudovali sociální chartu tak, jak jsme ji ratifikovali, tak článek o minimální mzdě jsme neratifikovali právě proto, že mzdové poměry jsou u nás velmi odlišné a nějaké přehnaně rychlé přibližování v tomto směru by mohlo přinést ekonomické problémy. Musím jasně říci, že debatu o tom, že toto uměřené zvyšování minimální mzdy tak, jak je provádíme, vede k nezaměstnanosti, dosti zásadně odmítám, protože:

1. mzdu zvyšujeme a nezaměstnanost klesá
2. pokud studujete tento problém odborně, tak zjistíte, že existují dvě hory studií. Jedna říká, že to vliv na nezaměstnanost má a druhá hora říká, že to vliv na nezaměstnanost nemá. České zkušenosti říkají, že způsob, který jsme zvolili neovlivňuje záporně ekonomiku a přináší motivaci.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já jen doplním, že vláda zvyšuje minimální mzdu, jestli jste si všimnul, v půlročních intervalech, jinými slovy od ledna 1999 se to stalo již čtyřikrát. Minimální mzda byla zvýšena celkem o 73 % a jak řekl pan ministr Špidla, není možno to dělat silněji, skokověji, protože by to narušilo celou ekonomiku. Jinými slovy, zájem vlády na dalším zvyšování je, ale nesmí to být tak, aby to narušilo ekonomiku, aby to narušilo zaměstnanost, protože pak by na tom zase byli biti ti příjmově nejslabší.

Milan Rokytka, Haló     Autom. řádkování  Obr noviny: To, co řekl pan Rouček popírá to ?.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Nepopírá, protože, aby to bylo zcela jasné, znovu to zopakuji - my jsme neratifikovali ten článek sociální charty, protože skutečně mzdové poměry v Evropě jsou velmi odlišné a v zásadě se dá říct, že v evropských poměrech jde přes mzdy daleko větší část HDP. To mně vyhovuje a v perspektivě to považuji za správné, aby lidé, kteří pracují za mzdu měli z celkového HDP více. Minimální mzda je jedním z opatření, které obecně zvyšuje mzdovou hladinu, velmi pozvolna, ale zvyšuje. To je také správné a proto to provádíme. Na druhé straně jsme se ale dohodli se svými partnery v Radě hospodářské a sociální dohody o určitém schématu, kterým to budeme zvyšovat tak, abychom eliminovali spíše předsudky než skutečné důkazy o minimální mzdě, ale přesto si myslíme, že ekonomika je do té míry citlivá, že není vhodné příliš radikálně experimentovat čili postupujeme na základě dohody, kterou jsme učinili už před dvěma lety a tímto způsobem budeme postupovat i dále. Naše vyjádření nejsou v rozporu, možná, že byla trochu nepřesná, tak to teď upřesňuji.

Sabina Slonková, Mladá fronta Dnes: Já mám otázku na pana premiéra. Chtěla jsem se zeptat, jak moc vážně bere tvrzení bývalého ministra Peltráma o tom, že Miroslav Šlouf a další poradci zasahovali do chodu ministerstva a v jednom případě se snažili ovlivnit jednu zakázku a zda s tím bude něco dělat nebo ho to nezajímá?

Miloš Zeman, předseda vlády: Paní Slonková, o letní dovolené jsem četl paměti Margarety Thatcherové, které se jmenují Deset let na Downing Street a v těchto pamětech jsem se setkal s jednou pozoruhodnou větou. "Kdykoli jsem propustila jakéhokoli ministra, ještě ten večer šel do televize a sdělil národu, že vedu Británii do katastrofy." Obávám se, že někteří ministři nejdou do televize, ale jdou do Mladé fronty, nicméně efekt je v zásadě tentýž.

Jiří Kubík, Mladá fronta Dnes: Já se chci zeptat na něco podobného. Já vím, že už jste mluvil s panem Šloufem, pane předsedo. Chci se zeptat, jak vám vysvětlil své fiktivní zaměstnání ve firmě Hawle?

Miloš Zeman, předseda vlády: Shodou okolností budu s panem Šloufem mluvit velmi pravděpodobně krátce po této tiskové konferenci asi půl hodiny. Víte, jestliže někdo před pěti lety bral v jakési firmě 3000 korun měsíčně, tak se ho na to sice pro zajímavost zeptám, ale budu přikládat daleko větší váhu lidem, kteří národní hospodářství připravili o 3 miliardy. Ale naprosto chápu, že duševní obzor některých lidí je takový, že se dokáží zabývat pouze problémy tří tisíc a že tři miliardy jim nic neříkají.

Marek Pražák, Mladá fronta Dnes: Já bych se chtěl zeptat přece jen ještě k té revitalizaci. Jestli můžete upřesnit: které části toho usnesení nebo toho bodu se ty technické problémy, o kterých jste hovořili týkaly? Je to spíše navyšování základního kapitálu nebo mandátní smlouvy nebo způsobu odměňování správců revitalizace?

Miloš Zeman, předseda vlády: Já myslím, že všeho toho trojího. Ale abyste pochopil o co tady jde: Teď se připravuje zákon o Konsolidační bance. Jak víte, tak v roce 2001 má Konsolidační banka skončit jako banka a má se stát něčím, co bude patrně nazváno Konsolidační agenturou. Z toho vyplývá zásadní změna funkcí tohoto státního peněžního ústavu. Součástí této základní změny je například to, že Konsolidační banka nebude patrně poskytovat další úvěry, ale bude spravovat pohledávky, bude se snažit zvyšovat jejich dobytnost a tak dále. A je vcelku samozřejmé, že v rámci této nové funkce, která nastane v roce 2001 bude její revitalizační funkce spojená s kapitalizací pohledávek - která už z větší části nastala nebo nastává - daleko významnější, než je tomu dosud. A ta dnešní Revitalizační agentura, která byla nebo je dceřinou společností Konsolidační banky, patrně získá vůči Konsolidační bance v novém pojetí nové, řekl bych daleko těsnější postavení. Tam ten základní problém byl v podstatě v tom, že Revitalizační agentura de facto neměla žádná aktiva a pouze platila náklady na činnost správce čili byla tam jistá asymetrie, a to je podstata, tzn. ty nové vazby mezi Konsolidační bankou a Revitalizační agenturou, o které bude zapotřebí ještě několik dní diskutovat. Právě proto byli na zasedání vlády jako hosté pozváni jak generální ředitel Konsolidační banky pan Ziegler, tak pan Zámečník z Revitalizační agentury.

Smrčka, Hospodářské noviny: Chci se zeptat ještě na Paramo, zda kupní smluva obsahuje nějaké speciální sankce v případě jejího nedodržení, nebo to nechává na obchodním zákoníku?

Miloš Zeman, předseda vlády: Myslím si, že tam je sankce asi 35 nebo 40 % kupní ceny, ale poprosím Libora Roučka, aby to specifikoval.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Pokud se dívám na usnesení, alespoň v tom usnesení nic o sankcích nevidím.

Miloš Zeman, předseda vlády: Viděl jsem to, teď asi budeme těžko listovat jedním z těch 30 bodů, ale prozatím berte jako velmi pravděpodobnou informaci, ázek  Alt. obrázek že je tam sankce, která zahrnuje ?. Dokonce jsem to našel. Tak řekl jsem nesprávně 35 - 40 % smluvní ceny, ve skutečnosti je to pokuta ve výši 30 % kupní ceny, tzn. o něco nižší. V korunách ta sankce představuje 42 417 765 korun. Teď už jsem byl zcela přesný, možná až příliš přesný.

Jakub Dospiva, ČTK: Dobrý den, já mám otázku na pana místopředsedu Špidlu ohledně prováděcího nařízení k Zákoníku práce, jestli by to mohl nějakým způsobem charakterizovat. Děkuji.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: To prováděcí nařízení k Zákoníku práce je čistě technická norma, protože Zákoník práce je technicky prováděn nařízením. Podstatou návrhu je změna respektive dodržení relace mezi Zákoníkem práce a jeho prováděcími podzákonnými normami, jinými slovy novelizovaný Zákoník práce vyžaduje svoji novou prováděcí normu. Čili je to čistě technické promítnutí a abyste viděl v jakém rozsahu to asi je, tak jsou to především zrušovací nebo terminologické změny, takže například místo slov všeobecné zdravotní pojištění se vkládají slova veřejné zdravotní pojištění nebo slovo infekční se nahrazuje slovem přenosný.

Ono to zdánlivě vypadá formálně, jenomže právní texty musí být soudržné a jestliže nařízení vychází z určitého zákona, tak musí používat termonologii tohoto zákona. Čili byla to technická a organizační norma, nikoli žádná norma, která by rozhodovala.

Denisa Svobodníková, ČTK: Dobrý den, já mám ještě doplňující otázku k jednání o panu Havlínovi. Vy jste nevyloučil, že už bude odvolán. Už víte, kdy bude vláda jednat o jeho setrvání ve funkci?

Miloš Zeman, předseda vlády: To je zcela v kompetenci ministra zahraničí, kdy předloží vládě případný materiál s návrhem na odvolání, případně pokud nebude pověřen zatím někdo jiný, i s návrhem na jmenování nového velvyslance. Takže tento dotaz adresujte na pana místopředsedu vlády a ministra zahraničí Kavana.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Vidím, že to je pro dnešek všechno, děkuji vám. Další zasedání vlády je příští pondělí, protože zasedá sněmovna. Nashledanou.