Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR v pondělí 22. května 2000

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji hezké odpoledne, dnešní schůze vlády měla na programu celkem 20 bodů a začneme od počátku. To znamená, že začne pan místopředseda vlády Rychetský, který dnes předkládal zprávu o sbližování právních předpisů ČR s právem Evropských společenství a to za první čtvrtletí letošního roku a též stanovisko ke dvěma poslaneckým návrhům.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Dobré odpoledne dámy a pánové. V prvních dvou bodech jsme projednávali, v souladu se zákonem o jednacím řádu sněmovny, návrh stanoviska vlády ke dvěma poslaneckým iniciativám poslankyně Parkanové a dalších. První se týká novely zákona o soudech a soudcích a druhá se týká novely zákona o kárné odpovědnosti soudců. V obou případech vláda zaujala negativní stanovisko. Jak známo, vláda místo novely zákona o soudech a soudcích předkládá dva nové zákony.

Jeden zákon o soudech, druhý zákon o soudcích, oba jsou už drahnou dobu na půdě poslanecké sněmovny a obsahují zcela odlišnou koncepci od koncepce paní poslankyně Parkanové. Stručně řečeno, paní poslankyně Parkanová předložila to, co bylo na ministerstvu spravedlnosti zpracováno a odmítnuto soudcovskou veřejností, neobsahuje to nic nového.

Ve třetím bodě vláda projednala zprávu o sbližování právních předpisů ČR s právem Evropských společenství za I. čtvrtletí roku 2000. Tato zpráva obsahuje spíše suchou statistiku. Je třeba říci, že ten objem norem Evropských společenství, tj. směrnic, nařízení a ostatních, od primárního práva přes juridikáty Evropského soudního dvora neustále stoupá. K 31. 3. 2000 již činí 4685 směrnic nebo jiných norem, které bychom měli implementovat. Z toho jsou důležité směrnice, těch je 984, které se mají implementovat. My máme zpracovány, zatím tedy jenom v ISAPU 964, to je ten /nesrozumitelné/ systém, kdy je máme rozdělené mezi ministry.

Vás by spíš zajímal stav implementace. To je pohyblivá část. Ještě než se navýšil ten počet, jsme měli už 65 % harmonizovaných směrnic a jiných norem Evropského práva. S ohledem na to, že ty požadavky z Bruselu opět naskočily, jsme se dostali asi na 58 %. To, co je důležité je, zda došlo nebo dojde k nějakým zdržením ve vztahu k tzv. A-listům, tj. termínům, které byly s Bruselem dohodnuty, vláda byla informována, že nesplněné termíny v účinnosti, kde tedy víte, že jsme v prodlení, protože už měly nastat, jsou u 6 předpisů. Je to novela občanského zákoníku, novela zákona o léčivech, který, jak ovšem víte, byl právě schválen i senátem, takže tam ta lhůta z prodlení už neběží. Dělalo to 139 dní. Dále je to návrh zákona o ochraně veřejného zdraví, který je už také ve sněmovně, mimochodem občanský zákoník už také prošel prvním čtením ve sněmovně. Je to zákon o šlechtění a plemenitbě, který už byl schválen jak sněmovnou, tak senátem, tam došlo ke 138 dnům prodlení, návrh zákona o telekomunikacích také 138 dnů prodlení a také již byl schválen v obou komorách a návrh zákona o silniční dopravě. Ve čtyřech případech je možno říci, že je termín nabytí účinnosti, ke kterému jsme se zavázali v jednání s Evropskou komisí ohrožen, ale neznamená to, že to ohrožení musí nastat.

Návrh zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, tzv. EIA má být podle A-listů v účinnosti 1. 7. tohoto roku, byl předložen sněmovně. Jak dlouho bude ve sněmovně a v senátu neumíme v tuto chvíli posoudit. 13. dubna prošel prvním čtením, ale na této schůzi není ani ve druhém a třetím, takže je ještě teoretická naděje, že kdyby jej příští schůze sněmovny přijala a kdyby jej přijal i senát, příští schůze sněmovny začíná tuším 28. června a kdyby jej ještě v červenci přijal senát, tak by tam to prodlení     Autom. řádkování  Obrázek v publikování ve Sbírce zákonů mohlo být jenom třeba 5 ? 10 dnů.

1. června má také nabýt účinnost podle A-listů nový zákon o rozhlasovém a televizním vysílání. Jeho osud vám je dobře znám. Je ve sněmovně, prošel prvním čtením, na této schůzi sněmovny však není do druhého a třetího čtení zařazen. Bude patrně až na příští.

1. 9. má nabýt účinnosti návrh zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy. Tady si myslím, že nehrozí nebezpečí, protože třetí čtení ve sněmovně bylo už 13. 4., byl i v senátu, takže tady naopak budeme v předstihu. Místo 1. 9. nabude účinnosti už v červnu tohoto roku.

A pokud se týče návrhu zákona o volbách do krajských zastupitelstev a zastupitelstev obcí, ty mají nabýt účinnosti také 1. 9. 2000 a předpokládáme, že budou schváleny nejpozději na současné probíhající schůzi sněmovny, takže i tady budeme v předstihu. To je v podstatě suchá statistika, která ovšem říká, že z toho ohromného objemu přes 4000 norem  Alt. obrázek  P je ohrožený termín účinnosti je asi u ?, když to spočítáme přesně, tak prodlení máme u 6 a ohrožený termín je u sedmé normy.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Vláda dnes též projednávala program restrukturalizace Vítkovic a k tomu ministr průmyslu a obchodu pan Grégr.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Akciová společnost Vítkovice, jak víte, se v roce 1999 dostala do kritické hospodářské situace. Nebyl to náhlý propad této společnosti, byl to dlouhodobý vývoj a tato situace vedla k rozsáhlým výpadkům výroby a dlouhodobé insolventnosti. Tuto situaci nebyla společnost Vítkovice schopna řešit vlastními silami. S ohledem na sociální, hospodářské, ekologické a další dopady, které by vyplynuly z případné likvidace akciové společnosti Vítkovice reagovala vláda ČR na urgentní potřebu věcné a finanční restrukturalizace v této akciové společnosti sérií rozhodnutí.

Rozhodnutím z 9. 2. 2000 a 3. 4. 2000 bylo ministerstvu průmyslu a obchodu uloženo předložit vládě ČR do 15. 5. 2000 program restrukturalizace akciové společnosti Vítkovice. Protože program provozní, tzn. svým způsobem věcné restrukturalizace nelze řešit odděleně od zajištění životaschopnosti podniku, bylo v rámci tzv. pracovní skupiny pro řešení situace ve významných akciových společnostech českého průmyslu, je to pracovní skupina průřezová, sestává se z  řady ministerstev, dohodnuto zpracovat i projekt finanční restrukturalizace společnosti Vítkovice.

Provozní restrukturalizace spočívá v decentralizaci společnosti a v jejím holdingovém uspořádání, kde funkci centrální jednotky finančního holdingu bude zastávat akciová společnost Vítkovice, dále ve vytvoření samostatných účetních jednotek se zkratkou SBÚ. Jsou to Ocel, Strojírna, Energo a Konstrukce, dále ta restrukturalizace spočívá i v externalizaci formou prodeje nebo vytvořením společných podniků u ostatních divizí, závodů, dceřinných společností, ve snížení produktových skupin a ve zrušení neperspektivních činností a výrob. Podmínkou úspěšné provozní restrukturalizace akciové společnosti Vítkovice je i důsledné oddělení tzv. staré zátěže, zejména dluhů a vyčlenění dolní oblasti, která vlastně zatěžuje dlouhodobě Vítkovice.

Je navrhováno postupovat formou soudního vyrovnání ve třech krocích. Zaprvé je to odkup pohledávek s cílem minimalizovat počet věřitelů a dosáhnout snažší řiditelnost soudního vyrovnávacího procesu. Za druhé je to snížení základního jmění akciové společnosti Vítkovice jako opatření pro záporný výsledek roku 1999 a zvýšení atraktivity kapitalizace pohledávek. A za třetí je to soudní vyrovnání, kdy bude věřitelům nabídnuta možnost konverze pohledávek do akcií akciové společnosti Vítkovice v horizontu 3 let nebo dlouhodobý instrument až do výše 30 % nominální hodnoty pohledávek splatných do 2 let od podání návrhu na vyrovnání. Je samozřejmé, že bude zajištěno, že dluhové instrumenty budou do doby vyrovnání řádně úročeny. Předpokládá se, že navrhovaný postup bude trvat asi 3 roky, umožní provést provozní restrukturalizaci akciové společnosti Vítkovice a privatizovat jednotlivé životaschopné samostatné účetní jednotky vstupem kapitálově silných partnerů.

Z výtěžku privatizace těchto účetních jednotek mají být uhrazeny vydané dluhové instrumenty. Navrhovaná opatření je nutné provést co nejrychleji, protože akciové společnosti Vítkovice hrozí nebezpečí konkurzu s hrozbou ztráty zaměstnání pro asi 10 000 osob s následným ohrožením dalších 16 000 pracovních míst, čili to by byla situace pro ČR a zejména pro severomoravský region neúnosná a je to jedna, bych řekl, tradiční česká firma, domníváme se, že po restrukturalizaci velmi dobře životaschopná, takže si myslím, že program, který dnes schválila vláda je na místě.

Ráno jsem dostal otázku, jaké snížení zaměstnanosti se v roce 2000 předpokládá při této restrukturalizaci? Toto snížení představuje asi 2600 osob, které se v průběhu roku budou muset obrátit buď na úřad práce nebo zaměstnat. Ze zdrojů ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva průmyslu a obchodu lze podpořit projekty regionálního rozvoje a podpory malého a středního podnikání. V případě osamostatnění některých částí Vítkovic, ze zdrojů ministerstva práce a sociálních věcí lze podpořit projekty aktivní politiky zaměstnanosti a protože se jedná o tříletý proces, tak se uvedené projekty doplní i doprovodným sociálním programem realizovaným v rámci připravovaného programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu. Tolik k této situaci, která ve svém schématu je poměrně náročná a složitá, ale myslím si, že naprosto nezbytná.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Vláda se dnes zabývala i dalším velkým důležitým podnikem v ČR a to je ŠKODA AUTO, konkrétně prodejem 30 % majetkového podílu státu v této společnosti a to firmě Volkswagen. Vláda s tímto prodejem vyslovila souhlas a to za těchto podmínek:

1. Prodejní cena za tento majetkový podíl bude činit 650 milionů marek, což v přepočtu činí přibližně 12 miliard 300 milionů korun, a to tak, že převod peněžních prostředků proběhne nejpozději do 12 pracovních dní po nabytí účinnosti smlouvy o převodu akcií.
2. Bude zajištěno právo vlády ČR obsadit jedno místo v dozorčí radě ŠKODA AUTO a.s. svým zástupcem, a to po období alespoň do konce února roku 2007.
3. Bude zajištěno právo vlády ČR na předchozí konzultace s představenstvem ŠKODA AUTO a.s. ve věcech případných rozhodnutí o zastavení nebo o významné, na trhu nezávislé redukci výroby automobilů, převodovek a motorů v závodě Mladá Boleslav, a to opět v období alespoň do konce února roku 2007.
4. Bude zajištěno i právo vlády ČR na informace od představenstva ŠKODA AUTO a.s. o dění v této společnosti na úrovni informací pro dozorčí radu, včetně obchodní a investiční strategie a střednědobých a dlouhodobých plánů společnosti, a to opět jako u těch předchozích dvou bodů po období alespoň do konce února roku 2007.

Vláda v této souvislosti uložila ministru financí, aby do 31. května tohoto roku zabezpečil se společností Volkswagen a.g. uzavření této smlouvy. Tolik tedy k bodu ŠKODY AUTO a Volkswagenu a nyní předávám slovo již místopředsedovi vlády panu Kavanovi, který vás seznámí s body, které dnes předkládal on. Děkuji.

Jan Kavan, místopředseda vlády: Já jsem překládal řadu, asi deset bodů, ale nejdůležitější z nich se týkaly dvou věcí. Zaprvé, posílení koordinace zahraničních cest členů vlády a změně financování vrcholných návštěv. Bezprostředním důvodem k předložení návrhu byly prudce stoupající výdaje na vrcholné návštěvy, které většinou nemůže ministerstvo zahraničních věcí ovlivnit, ale překročení toho stanoveného dílčího ukazatele musí hradit z úspor na jiných úsecích své činnosti.

Vláda se tímto zabývala již dvakrát, dnes konečně po zapracování připomínek ministrů z různých resortů vláda schválila usnesení, podle něhož financování vrcholných státních návštěv do konce roku 2000 bude hrazeno podle dohody mezi ministerstvem zahraničních věcí a ministerstvem financí z jistých úspor ministerstva zahraničních věcí a počínaje 1. lednem 2001 to bude zabezpečeno v kapitole Všeobecná pokladní správa. To znamená, tady jde o výdaje spojené se zahraničními návštěvami prezidenta republiky, předsedy vlády a ministra zahraničních věcí a samozřejmě návštěva jejich partnerů v České republice. Netýká se to samozřejmě pracovních návštěv ministrů reprezentujících ostatní resorty. Nejvíce času ovšem v souvislosti s tímto bodem se věnovalo otázce koordinace, kde ministerstvo zahraničních věcí, vychází z dikce kompetenčního zákona, navrhlo, aby v usnesení bylo jasně uloženo místopředsedovi vlády a ministru zahraničních věcí zabezpečit koordinaci zahraničních styků členů vlády s cílem zajistit jak prezentování jednotné zahraniční politiky, tak i maximální efektivnost, a samozřejmě především v souvislosti s EU, bylo všem členům vlády uloženo, aby informovali ministra zahraničních věcí a místopředsedu vlády o jednání souvisejících s přípravou na vstup do EU s partnery jak členských, tak i kandidátských zemí a předem s ním konzultovat stanoviska ke všem těmto projednávaným problémům. To samozřejmě odpovídá i povinnosti, která mi byla svěřena v době, kdy jsem byl jmenován místopředsedou vlády pro zahraniční a bezpečnostní politiku a výkonným místopředsedou výboru pro integraci do EU.

Dále jsem předložil návrh na vypovězení Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Svazu sovětských socialistických republik o podmínkách vzájemných cest občanů obou států. Jde tedy o vypovězení bezvízových dohod týkajících se Kazašské republiky, Kyrgyzské republiky, Moldavské republiky a Turkmenistánu. Na základě toho bude pro občany těchto zemí zavedena vízová povinnost. Dále ve vztahu ke Gruzii a Tádžické republice, kde vízová povinnost již platí od 15. ledna 1994 na základě tehdejšího usnesení vlády, ale dohody nebyly nikdy formálně vypovězeny. Platnost těchto dohod i ve vztahu k těmto zemí končí. Tady vycházíme z koncepce vízové politiky, která byla odsouhlasena v srpnu 1999, a která předpokládá harmonizaci vízové politiky České republiky se závaznými pravidly platnými v této oblasti v rámci EU a přepokládáme, že to napomůže řešit i problémy nelegální migrace a dodržování zákonů České republiky cizinci obecně. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. A na závěr mám ještě jednu dobrou zprávu pro ty z vás, kteří rádi jezdí vlakem, a to zvláště do Německa, protože vláda souhlasila s návrhem na zřízení železničního hraničního přechodu v Kraslicích a na německé straně v Klingenthalu. Jedná se v podstatě o obnovení železniční tratě, která spojovala oba naše státy od roku 1886 až do roku 1950, kdy byla tato trať uzavřena a ten hraniční přechod umožní spojení nejen mezi těmito dvěmi městy, ale také i spojení mezi českými městy Karlovy Vary, Sokolov, Cheb a německými městy Zwikau, Oelsnitz a Plauen. Tolik tedy od nás na úvod a nyní je již řada na vaše otázky.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Děkuji. Já mám dotazy ke Škodovce. První dotaz je, kdy bude ta částka zaplacena, pokud se ta smlouva skutečně uzavře. Za druhé, jestli víte, kdy to bude projednávat představenstvo Volkswagenu. A za třetí, taky k té Škodovce, na pana ministra Grégra. Pan ministr se několikrát vyjádřil, že nesouhlasí s tím prodejem. Patrně se tedy podřídí stanovisku vlády, ale mě by zajímalo, jaký má názor na to stanovisko. A poslední je na pana ministra Kavana, jaký finanční objem je v těch zahraničních cestách a jaký se předpokládá na příští rok. Patrně to máte kvantifikováno, když říkáte, že jste to značně překročili. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: K otázce týkající se Škodovky - jak již bylo řečeno, ten převod proběhne nejpozději do dvanácti pracovních dnů po nabytí účinnosti smlouvy o převodu akcií a rovněž, jak již bylo řečeno, ministr financí má za úkol zabezpečit, aby do 31. května došlo k uzavření té smlouvy.

Pokud jde o představenstvo Volkswagenu, pokud mám ty informace správné, dnes zasedá dozorčí rada, zítra představenstvo.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Tak já odpovím zcela lapidárně, asi jinak, než očekáváte, protože respektuji to, že vláda rozhoduje ve sboru. Ve vládě jsem svá stanoviska uplatnil a asi vás zklamu, nebudu provádět exhibice ani v tisku ani v dalších masmédiích.

Jan Kavan, místopředseda vlády: V rozpočtu bylo alokováno v rámci rozpočtu ministerstva zahraničních věcí na úhradu vrcholných státních návštěv 14 miliónů. Těchto 14 miliónů bylo již před časem utraceno. Odhadujeme, pokud se podaří, a já jsem přesvědčen o tom, že se to podaří, na základě dnes schváleného materiálu zvýšit úspornost jednotlivých cest. Nepůjdu do detailů, ale mohu konstatovat, že ve dvou přílohách k usnesení, které jsou součástí schváleného usnesení, kde specifikujeme zásady financování vrcholných návštěv, navrhujeme jakési modelové situace, nemůžeme nařídit na každou cestu, aby se návštěvy držely jistých modelových situací.

To znamená, že například u prezidenta republiky by se zpravidla měly hradit výdaje sedmi členů delegace a deseti členů doprovodu, tedy celkem sedmnácti osob. Může to být méně. U předsedy vlády - výdaje sedmi členů delegace a pěti členů doprovodu. To je celkem dvanáct osob. A u ministra zahraničních věcí celkové výdaje šesti osob, což zahrnuje ve všech případech i vedoucí delegace. Teď je tam další řada návrhů, jak uspořit nebo jak zefektivnit vynakládání těchto prostředků.

Na základě těchto skutečností odhadujeme, že by do konce roku 2000 celkové výdaje neměly překročit částku 50 miliónů. Pokud se týče výdajů na rok 2001, jsem dohodnutý s panem ministrem financí, že v polovině roku, kdy budou k dispozici přesná čísla za prvních šest měsíců roku 2000 a i vzhledem k dopadu dnešního usnesení, navrhneme přesnější částku, která potom bude zahrnuta do rozpočtu na rok 2001, aby nedošlo k té obrovské diskrepanci mezi odhadem a skutečnými výdaji, k němuž došlo v roce 2000.

Denisa Svobodníková, ČTK: Dobrý den. Já mám dvě otázky. jednak bych se chtěla zeptat, k jakému dni budou zavedena ta víza pro Kazachstán, Kyrgyzstán a ty ostatní státy. A další otázka, vláda dnes projednávala návrh na podpis Evropské charty menšinových regionálních jazyků. Jak se rozhodla? Jestli ten návrh schválila a jestli už ví, pokud v souvislosti s tou chartou, bude třeba novelizovat nějaké zákony. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Takže já odpovím na tu druhou otázku. Vláda tento bod přerušila, protože je potřeba ještě dokončit připomínkové řízení. A nyní k té první otázce.

Jan Kavan, místopředseda vlády: Tak já bych k tomu ještě dodal - budeme v podstatě opakovat další kolo připomínkového řízení. Kromě jednoho resortu, který s kritickým stanoviskem bez odůvodnění přišel až po skončení připomínkového řízení, jsme připomínky ze všech resortů zapracovali do materiálu, který jsem dneska v souvislosti s touto chartou předkládal, ovšem během jednání řada resortů měla další připomínky, Proto bylo rozhodnuto, že se bude vlastně opakovat nebo doplňovat řízení dalším kolem. Přesto věřím, že se shodneme a k dopisu této důležité charty dojde.

Pokud se týče vašeho dotazu ve vztahu ke Gruzii a Tádžické republice, de facto povinnost již platí od 15.1. 1994 na základě usnesení vlády ze dne 22.12. 1993. Ovšem tenkrát nebyla ta dohoda formálně vypovězena, k čemuž dochází nyní. Pokud se týče Kazašské republiky, Kirgizské republiky Moldavské republiky a Turkmenistánu, musí se vycházet z dikce smlouvy uzavřené 17. prosince 1981, jde o třicet dní od chvíle, kdy budou příslušné zastupitelské úřady formálně informovány. Je to velmi podobný proces, který byl odsouhlasen v souvislosti s vízy týkající se Běloruské republiky, Ukrajiny a Ruské federace.

Houska, Právo: Mám otázku na pana ministra Kavana. Můžete mi říct vaše stanovisko k požadavku sudetoněmeckého Landsmanšaft, aby byly z Fondu budoucnosti odškodněni i odsunutí Němci.

Jan Kavan, místopředseda vlády: Velmi stručně pane redaktore. S tímto požadavkem nemohu souhlasit a jsem rád, že můj resortní kolega a přítel pan ministr zahraničí Spolkové republiky Německo Joschka Fischer se k tomu již vyjádřil. Nemohu, než s ním souhlasit.

Zaoralová: Mě by zajímalo, mezi tím nám došlo do redakce prohlášení, ze kterého vyplývá jakoby Volkswagen už tady s tím vším souhlasil. Tak jak to tedy je? I s tou cenou, i prostě s tím, že bude zástupce státu v dozorčí radě. Jestli to už je odsouhlasený i Volkswagenem, ne jenom českou vládou.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Když je vládě předložena k odsouhlasení smlouva takovéhoto rozsahu, tak je samozřejmě před tím projednána s oběma stranami. Takže samozřejmě, že obě strany se už na tom dohodly dříve, než to vláda dostala.

Jan Lopatka, Reuters: Otázka na pana ministra Grégra. V červnu mají být splatné dluhopisy Vítkovic a mě by zajímalo, jestli se stát nějakým způsobem za ně zaručí nebo jestli je bude garantovat jinak.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Formu garancí bude reprezentovat Fond národního majetku.

Jaroslav Lenert, Hospodářské noviny: Krátký dotaz na pana Rychetského. Vy jste tady hovořil o tom, že z 984 směrnic EU my již máme zpracováno 964. To zpracováno si mám vykládat jak?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: To je v tzv. systému ISAP. To znamená, že v tom počítačovém systému, kterým jsem propojeni s Bruselem, je napsáno - do jakého právního předpisu, a které ministerstvo, a do kdy to promítne.

Marek Pražák, Mladá fronta Dnes: Mě by zajímalo, jestli materiál k Vítkovicím byl schválen v podobě návrhu usnesení vypracované ministerstvem financí a ministerstvem průmyslu. A případně, jestli došlo k nějakým změnám, tak jakým.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Byl schválen v rozsahu tak, jak byl přednesen a tak, jak byl navržen. Bylo doplněno, že toto usnesení bude následně projednáno i s příslušnou komisí Evropského společenství.

Marek Müller, Blomberg News: Já jsem se chtěl zeptat, zda už je jasné, že ta platba za ten třicetiprocentní podíl ve Škodě bude provedena v německých markách nebo případně v Euru, a zda tato platba bude uložena na zvláštní účet Centrální banky. Jestli se už o tom hovořilo takhle konkrétně.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Bude to v markách a prodává to Konsolidační banka. Takže to není privatizace, to neprodává Fond národního majetku. To je příjem Konsolidační banky.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Čili ty peníze budou poukázány na účet Konsolidační banky.

Lidové noviny: Já jsem se chtěl zeptat, jestli se vláda dnes zabývala také propojením české dálnice D8 s německou A17 v roce 2005.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Ano, vláda se s tím též zabývala a souhlasila s tím upraveným návrhem na sjednání smlouvy. To znamená, že bude vybudován most přes společnou hranici, a ten most by měl být podle této smlouvy dokončen nejpozději do roku 2005.

Markéta Reedová, Financial Times: Chtěla jsem se zeptat k Vítkovicím. Jaký je odhad nákladů pro stát. Kolik bude stát odkup těch pohledávek. Pak mě zajímá u Škodovky, proč tedy stát prodává v tuto chvíli ten podíl, protože ta cena neklesá, spíš bude vzrůstat.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Paní redaktorko, já bych vás požádal, to usnesení má čtyři strany, abyste vyčkala jeho uveřejnění na internetu, kde máte přesné členění nákladů, splácení, umořování - velice podrobně v každém detailu.

Markéta Reedová, Financial Times: V Mladé frontě bylo uveřejněno, že například Konsolidační banka by měla dát 1 miliardu k odkupu pohledávek revitalizační agentuře. Je to pravda?

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Ano, je. Ale jsou to prostředky, které mají být z velké části vratné. Hovořil jsem tady o tom v tom úvodním slově.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Ke Škoda Auto Mladá Boleslav - to nebylo poprvé, jak dobře víte, co jsme se tím prodejem zabývali, pan ministr financí odůvodnil prodej těchto akcií především proto že nejsou volně obchodovatelné. I kdyby byly volně obchodovatelné, Škoda má zajištěno smluvně předkupní právo na ně. 30 % je minorita, která nám v podstatě nezaručuje nic, takže je to umrtvená investice. A především to, co potřebujeme k té smlouvě, naopak zabezpečuje, jak říkal tiskový mluvčí, do roku 2007 konzultace, účast ve statutárních orgánech a tak dále.

Jana Dorotková, Dow Jones: Já bych jen chtěla vědět, na co potřebujete tu účast v dozorčí radě a ty informace. Děkuji.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Protože bychom byli rádi informováni o střednědobých i dlouhodobých plánech Volkswagenu na našem území jak z hlediska rozšiřování, tak samozřejmě bychom byli velmi neradi, kdyby třeba došlo k přemisťování části těch kapacit ještě dále na východ.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Je to přece jenom největší průmyslová společnost v České republice.

Jana Dorotková, Dow Jones: Kdyby se případně Volkswagen k takovému kroku rozhodl, mohli byste tomu zabránit?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Ne, je tam jenom závazek vzájemných konzultací.

Simonová, ČTK: Ještě k tomu doplňující dotaz, jestli Volkswagen souhlasí se všemi podmínkami, co jste tady vyjmenovali.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Ano.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Takže, jak vidím, žádné další dotazy nejsou. Děkuji vám a přeji hezké odpoledne,