Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 22. září 1999

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji vám hezké odpoledne. Nejprve přijměte moji omluvu za 39 minut zdržení. Důvodem bylo to, že jsme chtěli projednat všechny body, projednali jsme je, takže vás o všem budeme moci informovat. Tak jako se stalo na vládě pravidlem a zvykem, i dnes pokračovala legislativní smršť. Vláda projednala celkem 8 návrhů zákonů a se 4 vás nyní seznámí Pavel Mertlík. Všechny 4 návrhy byly přijaty a schváleny.

Pavel Mertlík, ministr financí: Prvním z těch zákonů byl návrh zákona o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků a o změně zákona 2/1969 o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. Smyslem tohoto zákona je, podobně jako je to v případě zákona antidumpingoného, kde existuje možnost řízení proti zahraničním firmám, které dovážejí do ČR statky, které se prodávají za ceny nižší než jsou výrobní náklady nebo za ceny obvyklé v jejich zemích. Tak tento zákon doplňuje systém ochrany českého trhu, v tomto případě před účinkem subvencí, dotací a jiných forem finančních intervencí cizích států nebo podobných subjektů. Na základě tohoto zákona bude možné podat stížnost na dovozy do ČR s poukazem na to, že jde o dovozy subvencované a tím narušující hospodářskou soutěž v ČR. Jde o normu, která, podobně jako v některých jiných případech, bude časově přechodná, bude platit do okamžiku vstupu ČR do EU, kdy podobné kompetence přejdou z české vlády na Brusel a ČR bude součástí celkového celního území EU. To je první z těch zákonů, které jsem dnes předkládal. Druhým je návrh zákona o spotřebních daních. Tento návrh zákona byl v krátké době ve vládě podruhé, a to proto, že bylo potřeba dopracovat a prověřit legislativním procesem pasáž, která se týká kolkování lihových nápojů. Tento proces byl úspěšně ukončen a dnes byl návrh zákona schválen tak, jak byl předložen, čili v průběhu příštího roku budou lihoviny kolkovány podobným způsobem jako v současné době cigarety, pokud s tímto Poslanecká sněmovna a Senát Parlamentu ČR budou souhlasit. Dále byl schválen návrh zákona o obecních daních. I v tomto případě jde o bod, který byl již jednou ve vládě projednáván. Materiál byl dopracován, a to na návrh ministra životního prostředí o daň z odpadů. Teď bych měl asi říci a zapomněl jsem na to, protože jsem to zdůvodňoval už před těmi 14 dny, či kdy to bylo, že v obou případech jde o takzvané technické novely. Nemění se žádné sazby daní, nejde o změnu ve výši zdanění, jde pouze o změny jiných atributů obou zákonů. To, co teď říkám, se týká těch spotřebních daních. Naopak v případě zákona o obecních daní, tam jde samozřejmě o stanovení obecních daní. Konečně jde o schválení návrhu zákona o ochraně osobních údajů a o působnosti Úřadu pro ochranu osobních údajů. Na základě tohoto zákona bude zřízen Úřad pro ochranu osobních údajů a bude fungovat jako orgán, který bude mít na starosti ochranu osobních dat tak, aby mohlo být předcházeno různým situacím, které u nás nejsou odpovídajícím způsobem právně upraveny a u nichž koneckonců máme z poslední doby zcela aktuální důvody pro to, aby si veřejnost uvědomila, že ta ochrana je aktuální.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Pan ministr Grégr předkládal návrh zákona o investičních pobídkách. I tento návrh zákona byl schválen a pan ministr vám o tom řekne něco více.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Vážené dámy a pánové, dobrý večer. Tento návrh zákona umocňuje investiční iniciativu, dává tomuto systému naprosto pevný řád, jistotu a důvěryhodnost pro investory, a to jak domácí, tak i zahraniční. Jeho příprava zohlednila všechny dosavadní zkušenosti s podporou investování, jakož i zkušenosti s fungováním obdobných systémů v zemích EU. Ten materiál byl velice široce projednáván nejenom v meziresortním připomínkovém řízení, ale byl i projednáván například s Hospodářskou komorou ČR, Svazem průmyslu a dopravy ČR, uskutečňuje se seminář Hospodářského výboru poslanecké sněmovny, spolupracovali i jednotliví poslanci, takže, myslím si, že byl proklepnut ze všech stran a že vznikl skutečně dobrý materiál. Na zasedání vlády k němu nebyly žádné připomínky a byl jednomyslně schválen. Řekl bych, že zesílením účinku předkládaného zákona je i jeho provázanost se dvěma doprovodnými programy, které již vláda schválila, to je s podporou subdodavatelů a s podporou rozvoje průmyslových zón a je to vlastně určitý komplex, který vytváří nové pracovní příležitosti, nové podnikatelské možnosti. Díky doposud uplatňovanému systému investičních pobídek se příliv přímých zahraničních investic v roce 1998 meziročně zvýšil na téměř na dvojnásobek, tj. dosáhl za minulý rok výše 2,5 miliardy US $. To je údaj ČNB a snad ještě optimističtěji hovoří statistika téhož úřadu o výsledcích za první čtvrtletí letošního roku. Je to bezmála trojnásobný nárůst ve srovnání se stejným obdobím roku 1998 a naznačuje další zvětšení celoročního objemu přímých zahraničních investic v tomto roce a vypovídá mnoho o účincích pobídkového systému. Chtěl bych říct, že jeden velký pobídkový investiční systém byl přiklepnut i české firmě. Přejdeme-li ke konkrétním údajům, byly, jak jistě víte, doposud schváleny investiční pobídky pro 13 firem, které vedle významného objemu umístěných investic vytváření přibližně 4700 nových pracovních příležitostí a tady bych chtěl jenom upozornit s vědomím, že probíhá diskuse na půdě EU o investičních pobídkách pro Škodu Auto a.s., tak tato investiční pobídka, která ještě není u konce, nebyla do tohoto počinu zahrnuta. Domnívám se, že zákonná úprava je jistotou a garancí za celý tento systém a i posudek EU k tomuto počinu je velice pozitivní.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Co se týče těch ostatních návrhů, vláda dnes též schválila návrh zákona o námořní plavbě. Tam jde o to, aby bylo liberalizováno podnikání v oblasti námořní plavby v souladu s mezinárodními závazky ČR a jde rovněž o zpřísnění podmínek pro stanovení technické způsobilosti námořních plavidel pro jejich zápis do námořního rejstříku ČR. Ty ostatní dva zákony, to znamená zákon o telekomunikacích a zákon o fondu rozvoje bydlení, tam to jednání bylo přerušeno z důvodu, že je třeba ještě dokončit připomínkové řízení, případně dokončit některé legislativní úpravy a bude to projednáváno na nejbližším zasedání. Vláda dnes též schválila dva věcné záměry zákonů. Ten první byl o organizaci a provádění sociálního pojištění, ten druhý o ochraně před škodlivými účinky tabákových výrobků. Pokud budete chtít k těmto návrhům nějaké podrobnosti, zodpovím je při vašich otázkách. Vláda se též zabývala poslaneckými návrhy. Ty byly 4 a s těmi vás nyní seznámí místopředseda vlády Pavel Rychetský a zároveň vám též poví o vesničce soužití v Ostravě - Muglinově.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Vážené dámy a pánové, já začnu tím, co je podle mého soudu podstatnější, a to je právě poslední zmíněný projekt. Projekt vybudování vesničky soužití v Ostravě je projektem, který vznikl vlastně jako důsledek povodní, které v tomto regionu postihly zejména slezskou Ostravu. Má posílit zejména romskou populaci zde žijící před dvěma lety. Nutno říci, že ty následky těch povodní, pokud se týče bydlení, ani si netroufám říci důstojného bydlení těch postižených osob, nejsou odstraněny dosud. Ten mezinárodní projekt předpokládá řešit nikoli jenom tento následek, ale především předpokládá jakýsi první pilotní projekt vytvoření modelu soužití romské populace a většinové populace v naší republice. Předpokládá se výstavba asi 40 řadových rodinných domků se společnými komunikačními prostorami, se společným jakýmsi infrastrukturním zázemím. V této lokalitě by pak mělo bydlet zhruba 50 % rómských rodin a 50 % nerómských rodin. Celkové náklady jsou kolem 56 milionů korun. Dlužno říci, že převážná část prostředků na tuto výstavbu je nabízena ze zahraničí. Konkrétně 8 milionů z holandských charitativních organizací, 8 milionů z německých organizací, 5,5 milionů poskytlo město Ostrava a dnes rozhodla vláda ČR, že poskytne na tuto výstavbu 16,5 milionů korun, takže v tuto chvíli lze již říci, že finančně je celý projekt již zabezpečen. Zajímavé je to, že hlavním investorem této celé akce nebude ani stát, ani město Ostrava, ale diecézní charita ostravsko-opavská. Považujeme rozhodnutí vlády za významné zejména proto, že je to pokus o vytvoření nového modelového způsobu soužití těchto dvou populací právě v tak ohroženém regionu, jako je Ostrava. A nyní stručně k těm 4 poslaneckým návrhům, kde jsme byli požádáni podle zákona o jednacím řádu poslanecké sněmovny o stanovisko vlády. První z nich je návrh poslanců Ježka, Doležala a Kocourka na vydání novely zákona o dani z přidané hodnoty. Stanovisko vlády, které dnes přijala, je velmi prosté. Vláda vyjádřila s tímto návrhem nesouhlas a odůvodnila to takto. Předložený návrh je do značné míry totožný s návrhem novely zákona o dani z přidané hodnoty, který vláda 1. září schválila a 2. září již předložila Poslanecké sněmovně Parlamentu, přičemž ten vládní návrh je komplexnější. Úplně stejná situace je u dalšího návrhu, který stejní poslanci předložili. Je to návrh novely zákona o spotřebních daních, kde dnes, jak právě před chvílí konstatoval pan místopředseda Mertlík, vláda přijala komplexní návrh, který navíc obsahuje i to, co je velice potřebné a to je to značkování lihu, aby se zamezilo celním a daňovým únikům. Třetí poslanecký návrh, ke kterému opět zaujala vláda negativní stanovisko je návrh poslance Ladislava Skopala na vydání zákona, kterým by se novelizoval zákon o provádění sociálního zabezpečení. Negativní stanovisko v tomto případě spočívá v tom, že vláda, mimochodem zrovna dnes, projednala věcný záměr celkové /nesrozumitelné/ úpravy sociálního pojištění, to znamená, první krok k důchodové reformě v podobě úplného oddělení od státního rozpočtu v té podobě, že se zřídí jedna sociální pojišťovna, ta bude realizovat celé sociální pojištění a stát bude pouze garantem důchodů. Čtvrtý poslanecký návrh byl návrh poslanců Krásy, Mareše a Kühnla na vydání drobné novely trestního zákona. Ten jejich návrh spočívá v tom, že navrhují, aby se trestní zákon novelizoval jednak tak, že se nebudou promlčovat trestné činy proti lidskosti a proti míru a jednak, že se doplní trestní zákon o ustanovení, které zní, že se nepromlčí trestné činy u nichž horní hranice trestní sazby odnětí svobody činí nejméně 5 let, pokud byly spáchány v době od února 1948 do listopadu 1989 při aktivním prosazování komunistického režimu. Vláda i tomuto návrhu zaujala negativní stanovisko a to ze dvou důvodů. Co se týče té první části o které jsem hovořil, ta je zbytečná, protože už od roku 1955 u nás nejsou zločiny proti míru lidskosti a tak dále promlčitelné. To je opožděno asi o 30 nebo 40 let. Ten návrh byl u nás už dávno. Co se týče té druhé části, tam to je negativní stanovisko, které se opírá o vyjádření ministerstva spravedlnosti a ostatních dotčených režimů vychází z toho, že není ani jasné, co se novelou zamýšlí. Pokud se jí zamýšlí obnovit trestnost již promlčených trestných činů, a to není z té novely jasné, protože nemá žádné přechodné ustanovení, pak by to bylo nepochybně neústavní, protože ani Evropská úmluva o lidských právech nebo naše ústavní listina, tam, kde již nastaly právní účinky, neumožňuje přijmout zákon se zpětnou účinností a tam, kde promlčení nastalo neumožňuje, aby se obživlo. Pokud ta novela směřuje, ale to z ní, bohužel, nevyplývá, k těm trestným činům, které byly v tom období spáchány a ještě dnes nejsou promlčeny, to znamená k prodloužení té promlčecí lhůty, pak by bylo třeba, aby ty trestné činy byly pojmenovány, které to jsou. To bohužel ta novela neobsahuje a vymezuje je pouze sazbou a tím za jakých okolností byly /nesrozumitelné/. Je tedy legislativně velmi nedokonalá a proto přijala vláda to usnesení s jakým jsem vás seznámil.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Na závěr našeho úvodního kola informací ještě jedna informace Pavla Mertlíka a to o stavu a vývoji dluhové služby.

Pavel Mertlík, ministr financí: Vláda dnes rovněž schválila dokument, který je naplněním usnesení poslanecké sněmovny, které požádalo vládu o zprávu o stavu a vývoji dluhové služby a poskytnutých státních zárukách. Tento dokument bude předložen parlamentu v souvislosti s předložením zákona o státním rozpočtu na rok 2000, tedy ve stejné době a tím je splněn poslední z těch úkolů, které byly vládě doporučeny poslaneckou sněmovnou, aby takovéto analýzy vláda předložila. Podobný materiál byl například střednědobý fiskální výhled, materiál o mandatorních výdajích a podobně. Chtěl bych v této souvislosti pouze uvést to, že výše státního dluhu za rok 1998 je odhadnuta zhruba na úrovni 195 miliard korun, pro rok 1999, v současnosti, někde kolem 251 miliardy korun. Přesněji řečeno, je to odhad pro konec roku. Takže došlo k zvýšení podílu na HDP z 10 na 12,6 %. Prognóza dále očekává, že v roce 2002 tato částka dosáhne zhruba 20 % HDP. Uvádím to zejména proto, že v poslední době se objevily například v televizi spekulace o tom, že státní dluh se za poslední rok zdvojnásobil. Ta čísla tady ukazují, že to samozřejmě není pravda a že také rozhodující část toho státního dluhu a rovněž garancí, které se eventuálně mohou promítnout do podoby určitých fiskálních rizik je z období mnohem rannějšího.

Ladislav Šticha, Česká televize: Já bych měl dvě otázky na pana ministra financí. Ta první by se týkala onoho kolkování alkoholických nápojů, respektive chci se zeptat, kterých konkrétních výrobků by se to mělo týkat, jestli stoprocentního lihu nebo jestli je tam nějaká procentní hranice, kterých výrobků by se to týkalo. A ta druhá otázka, já bych se s ní vrátil k rozpočtu. Ministr školství nedostal peníze, které měl původně slíbeny, tedy ten nárůst zhruba 0,5 % hrubého domácího produktu. Znamená to, že školství už nepatří k prioritám této vlády? Děkuji.

Pavel Mertlík, ministr financí: Tak já bych začal tou jednodušší odpovědí. Školství bezesporu patří mezi priority, také to celkové krácení v té kapitole školství nebylo takové, jaké by eventuálně mohlo být, jaké bylo v jiných kapitolách. Čili i to je svědectvím o tom, že to priorita je a v rámci těch možností, které velmi úsporný rozpočet pro příští rok předpokládá, tak školství bylo dotováno podle mého soudu odpovídajícím způsobem. Chtěl bych také poukázat na to, že velmi výrazně narostly výdaje na výzkum a vývoj, a nemalá část z nich rovněž jde do sektoru školství. Čili celá ta sekce vzdělávání posílena byla. Co se týče prvního dotazu, tam nepůjde pouze o líh, půjde o všechny lihové nápoje, a to ty, které obsahují více než 15 % objemových alkoholů. Jsou tam některé výjimky, například se to týká nápojů prodávaných v obalů s obsahem menším než 0,1 litru, čili takové ty malé lahvičky a podobně, kde by to bylo technicky neúnosné.

Přemysl Houžvička, Česká informační agentura: Pane ministře Mertlíku, chtěl bych se zeptat, jak dopadl návrh na jmenování předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. A druhá otázka ještě k tomu úřadu pro ochranu osobních údajů, zda bude moci zpětně dohledávat úniky osobních dat z minulosti.

Pavel Mertlík, ministr financí: Co se týče návrhu na obsazení místa předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, tento bod byl přerušen s tím, že jsem byl požádán jako zpracovatel, abych doplnil informace o jednotlivých kandidátech určitými položkami, které tam nebyly uvedeny, jako je například jejich projekt dalšího rozvoje úřadu a podobně. Čili aby vláda měla v zásadě k dispozici ty informace, které měla k dispozici výběrová komise. Čili bude to projednáno opět ve vládě v příštím týdnu. Co se týče zákona o ochraně osobních dat, tam se domnívám, že bezesporu ten úřad bude moci prošetřovat určité události z minulosti, ale primárně ten úřad není úřadem, který by nahrazoval policii nebo vyšetřovatele a podobně. Ten má dbát dozorovým způsobem nad ochranou osobních dat a samozřejmě ten zákon není retroaktivní. Čili odborníci, kteří tam budou pracovat, předpokládám, že se mohou v rámci svých kompetencí věnovat v určitém smyslu i událostem, které nastanou ještě před platností tohoto zákona. Nicméně chtěl bych říci především to, že ochrana osobních dat na základě tohoto zákona bude především spočívat v preventivních krocích, nikoli v nějakých krocích, které patří orgánům činných v trestním řízení. Ta otázka jaksi dost dobře se nedá takhle odpovědět.

Sýkorová, Prague post: Já bych měla ještě doplňující otázku na ochranu osobních dat. Jaké tedy budou pravomoce a kompetence tohoto úřadu?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Já trochu vypomohu kolegovi, protože poslední, kdo měl návrh zákona v rukou, byla Legislativní rada vlády a ona ho celý přepsala a vlastně předložila vládě nové znění, takže mám čerstvější informace. Ten zákon má dvě části. První nahrazuje dosud platný zákon o ochraně osobních dat v informačních systémech. To znamená, tato první část stanoví jaká data, jakým způsobem lze v rámci informačních systémů sbírat, třídit a jakým způsobem s nimi lze disponovat a kdy je lze a kdy nelze vydávat. Tato část samozřejmě obsahuje tu nejdůležitější část, to znamená, říká, co to jsou tzv. citlivé osobní údaje, se kterými musí být zvláštní režim nakládání, právo každé dotčené osoby dozvědět se o tom, zda na ní jsou nebo nejsou takové citlivé údaje v nějakým informačním systému obsaženy a právo domáhat, aby takové údaje byly odstraněny a zničeny. Otevřeně říkám, že tak, jak to je ve všech zemích, tento zákon se nevztahuje na zhruba tři oblasti: informačních systémů tajné služby, policie při vyšetřování a operativní kriminální služby. Druhá část toho zákona je o tom, co požaduje Evropská unie, to znamená vytvoření na exekutivě, která je nejčastějším provozovatelem informačních systémů, nezávislého kontrolního orgánu. To bude ten úřad na ochranu dat, který tedy nebude podléhat vládě, nebude součástí výkonné moci, bude samostatný, bude odvozen od parlamentu a v součinnosti prezidenta. A tento úřad bude dohlížet nad tím, jak tento zákon bude mít volný vstup do všech míst, kromě těch tří, o kterých jsem hovořil, těch tajných služeb a podobně, volný vstup do všech míst, kde se informační systémy budou provozovat a bude kontrolovat, zda je ten zákon dodržován a bude vyvozovat sankce, když zjistí porušení toho zákona. Upozorňuji, že bude tedy plnit tu kontrolní funkci ohledně tohoto zákona o osobních datech v informačních systémech, takže nebude moci kontrolovat, jak to bylo před účinností toho zákona a jaký bude stav ode dne účinnosti v těch informačních systémech.

Jaroslav Lenert, Hospodářské noviny: Já nevím, kdo by mi odpověděl, ale já bych se chtěl zeptat, jestli jste dnes projednali formu té vládní pomoci Jugoslávii, té půl miliardy, případně s jakým výsledkem. Děkuji.

Pavel Mertlík, ministr financí: Ten materiál byl projednáván, a podobně, jako v některých jiných případech, ten bod byl přerušen a vrácen vládou k dopracování.

Marek Petruš, Bridge News: Já bych měl dotaz ještě k těm číslům o výši státního dluhu. To je oficiální státní dluh. My víme, že existují ještě ty skryté státní dluhy, které se odhadují na jednou tolik. Máte nějaké údaje, pane ministře, alespoň třeba ke konci loňského roku, jaká byla výše toho skrytého státního dluhu, protože nedávno vláda schválila projekt transformace těch institucí, které spravují tento dluh, spravují tyto aktiva. Mě by zajímalo tedy, jaké jsou další kroky v tomto směru.

Pavel Mertlík, ministr financí: Tak tento materiál obsahuje jednak úplné a podrobné vyčerpávající členění a popis současného státního dluhu, a také státních garancí, které byly vydány za různé závazky státem a doplňuje tak materiál, který je součástí jedné z příloh návrhů zákona o státním rozpočty, který popisuje stejně, jako tomu bylo v loňském roce, veškerá tzv. fiskální rizika. Čili jsou tam i určité věci v oblasti třeba závazků Fondu národního majetku a jiných institucí. Čili tato data z těchto dvou dokumentech dohromady jsou. Na straně druhé myslím, že není příliš účelné vyčíslovat celkový objem těch garancí jako nějaké procento vůči hrubému domácímu produktu a podobně, protože povaha těch garancí je jaksi velmi rozdílná a tento materiál mimo jiné obsahuje část, která se jmenuje Informace o poskytnutých státních zárukách a jejich rizicích. Popisuje věcně všechny jednotlivé případy od okamžiku, kdy začaly být centrálně sledovány, tj. od roku 1993, počínaje odsířením elektráren, projektem Energie rozvojem telekomunikací pořízením letadlem Boeing pro České aerolinie a řadou dalších konkrétních případů. Čili to všechno je tam popsáno, je to tam sumarizováno, nicméně ta sumarizace , jak už jsem řekl, je do jisté míry sčítání hrušek s jablky. Realizace státních záruk za úvěry státního rozpočtu v letech 99 až 2002, tady jsou odhady ze srpna pro rok 1999 to je 1 miliardy 986 miliónů, pro rok 2000 2 miliardy 331 miliónů, pro rok 2001 2 miliardy 941 miliónů, na rok 2002 3 miliardy 614 miliónů. Pak je tady kompozice těchto čísel na jednotlivé do jedné položky. Prostě to zde najdete za celý souhrn veřejných financí, jsou zde podrobné tabulky a bude to samozřejmě předáno parlamentu. Já nechci ten materiál dávat teď, protože tam byly dvě poznámky. Jedna ze strany ministerstva dopravy, jedna ze strany národní banky na určité dílčí upřesnění jednotlivých bodů. V případě ministerstva dopravy se to týkalo části záruk za České dráhy, v případě Národní banky některých dalších věcí. Čili my to doupřesníme, aby tam nebyly drobné chyby, které se tam zřejmě vyskytly, a v zápětí do 30. 9. to bude expedováno parlamentu a spolu s ním veřejnosti.

Škrdle, Právo: Já bych se chtěl zeptat. Dneska probíhala před Úřadem vlády demonstrace pracujících, jak bude vláda postupovat v případě, že sociální nepokoje se budou šířit. Má vláda připravený nějaký způsob, jak lidem pomoci v těchto případech?

Pavel Mertlík, ministr financí: Já chci především říci, na takovouto otázku zodpovím velmi obecně. Vláda uskutečnila v minulé době celou řadu kroků, kdy se snažila v jednotlivých významných případech jednotlivých významných podniků předejít tomu, aby podobné     Autom. řádkování  Obrázek  Alt. procesy vznikaly. Taková činnost je vždycky riziková ze strany vlády? konec pásky. Vláda bude bezesporu postupovat případ od případu s tím, že chce rozlišovat několik rovin. Tou základní rovinou je otázka legislativní, otázka fungování daných systémů, čili snaha o to, aby vláda nemusela zasahovat do takových situací. Ta situace v tomto smyslu je do jisté míry výjimečná. Druhou věcí je otázka restrukturalizace podniků, kde tím rozhodujícím řešením, které je předejít podobné věci, především formou privatizace. Tedy snahou nalézt odpovídající strategické partnery. Toto vláda dělala a dělat bude, těžko se dá odpovědět nějakým bližším způsobem.

Václav Hrníčko, ČTK: Já mám dotaz na pana místopředsedu Rychetského. Tony Blair měl poslat dopis panu Zemanovi, ve kterém se píše o romské problematice. Mohl byste nám přiblížit jeho obsah?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Já jsem ten dopis nečetl, pan premiér nás o něm informoval dnes hned při zahájení schůzi vlády. Ta informace v podstatě spočívala v tom, že kromě jiného ten dopis, který tedy byl zatím poslán faxem, a už na něj pan premiér odfaxoval dneska odpověď, kromě jiného obsahuje pasáž, ze které lze vyčíst jistou obavu Velké Británie ze zatím neutuchajícího, abych tak řekl, exodu Romů z České republiky do Velké Británie a vyslovení obavy z toho, pokud by Česká republika nepřijala nějaké další transparentní kroky, které by mohly omezit tu intenzitu toho exodu, pak by se mohla stát aktuální otázka otevření možnosti zavedení vízové povinnosti mezi Velkou Británií a Českou republikou. Jedním z takových činů, které si myslíme, že by mohly v této věci být jedním z takových signálů, které Velká Británie a její premiér očekává, je dnešní rozhodnutí vlády o tom, že se bude nejen podílet, ale podporovat výstavbu vesničky Soužití v Ostravě - Muglinově. Já doufám, že podobný signál vyšle poslanecká sněmovna, pokud nedojde k nějakému jinému vyřešení věci, pokud se týče zdi v Matiční, která je vskutku v zahraničí, včetně Velké Británie vnímána jako jakýsi symbol politiky Českého státu ve vztahu k romské populaci a postavení té zdi by patrně mohlo být vnímáno jako nevůle České republiky tuto otázku řešit a mohl by to být jaksi jedním z definitivních impulsů pro ten nežádoucí krok ze strany Velké Británie.Těch kroků, které by chtěla vláda učinit, je ještě celá řada. V podstatě všechny jsou realizovány v působnosti vládního zmocněnce pro lidská práva, který má dlouhodobé projekty různých romských poradců, jejich vzdělávání, stáží v zahraničí. Takže ty všechny byly již jaksi i zveřejněny v té zprávě o stavu lidských práv a romské populaci. Jsou na internetu, takže já teď je nechci tady všechny opakovat. Nepochybné je, že přesto, že si může někdo v České republice domnívat, že ten exodus má třeba i zástupné motivy, že v některých případech možná dochází k tomu, že odcházejí romové při vědomí toho, že ani neočekávají, že by získali asyl ve Velké Británii, ale protože sociální dávky pro žadatele o asyl jsou ve Velké Británii podstatně vyšší, než sociální dávky pro vlastní občany v České republice. Nemůžeme ani toto vyloučit, ale musím říci, že to nejsou argumenty, které by byly v zahraniční politické rovině příliš přesvědčivé. Prostě od České republiky se očekává, že dokáže tu intenzitu toho exodu omezit a vláda se bude o to snažit.

Právo: Já bych se chtěl zeptat pana ministra Grégra, zda dneska vláda projednala materiál o podpoře vývozu. A na pana místopředsedy Mertlíka: dnes Nomura oznámila, že prodá jak pivovary Plzeňské, tak IPB. Zda jste o tom informován a co tomu říkáte?

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Vláda vlastně projednala dodatek k informaci, protože na minulém zasedání parlamentu ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo materiál, který pojednával o této tématice, ale parlament si vyžádal doplňující informaci, která by měla vyjádřit, jak se na podpoře vývozu podílely další resorty. Čili tento materiál byl dneska projednán. Myslím si, že to je materiál kvalitní, myslím si, že tam je zdůrazněna ta poměrně úspěšná spolupráce mezi ministerstvem zahraničních věcí a ministerstvem průmyslu a obchodu v této oblasti. Materiál byl rovněž schválen bez připomínek. Takže je to taková, bych řek, dodatková informace, protože vlastně nositelem, takovým tím konkrétním, bylo ministerstvo průmyslu a obchodu. Tak to původně i parlament vyžádal a teď ten doplněk pojednává o aktivitách dalších resortů v této oblasti.

Pavel Mertlík, ministr financí: Co se týče Nomury, tak musím říci, že v této chvíli je to poprvé, co to slyším. Na straně druhé nicméně bych chtěl říci, že to není a nemůže ani být pro vládu, pro veřejnost, pro národní banku a pro kohokoli dalšího překvapivý krok, protože Nomura vždy deklarovala sebe sama jako investora, řekněme střednědobého a nikdy nevydala závazek, že Investiční a poštovní banku po čase neprodá jinému investorovi strategickému. Beze sporu tento proces bude dozorován Českou národní bankou odborem bankovního dohledu tak, aby byl v souladu s právním řádem této země.

Alexandr Mitrofanov, Právo: Dobrý den, já mám dvě otázky pro pana vicepremiéra Rychetského. Ta první, včera ve sdělovacích prostředcích vystoupil pan ministr vnitra Grulich a mluvil tam o tom, že je možné, že vznikne jakýsi tým, teď říkám typu finanční policie, ve spolupráci s ministerstvem financí. Nebylo z toho jasné, jestli je toto možné bez zákonné předlohy, která zatím nebyla ani navržena, ani přijata. Tak to je moje první otázka, jak to vlastně vypadá na tomto poli. Otázka druhá, jestli byste mohl sdělit své stanovisko k výzvě Středočeského regionu, aby pan Lánský zvážil své odstoupení. Děkuji.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Já děkuji za otázky. Pokud se týče finanční policie zaleží na tom, jakou bude mít koncepci a od začátku jsem toho názoru, že není potřeba přijímat žádný zákon o finanční policii, že to, co je potřeba, je mít specializované policejní útvary, a to nikoli v této fázi vyšetřovací, ale spíše pátrací. To znamená, policejní útvary, které se zabývají tou operativou takzvaně, které by se specializovaly na oblast kapitálových podvodů, daňových úniků a tak dále. Mezi panem ministrem financí, který je zde přítomen a panem ministrem vnitra se vedou diskuse o tom, zda se má zvolit ten model, který je třeba v Itálii, kde je takĽvaná finanční garda nebo stráž, je skutečně součástí ministerstva financí a nebo zda má jít o specielní policejní útvar v rámci Policie České republiky. Můj osobní názor je, že by tak mělo se dít v rámci Policie České republiky a měl by úzce spolupracovat samozřejmě s příslušnými orgány ministerstva financí. A předpokládám pane Mitrofanove, že neočekáváte ode mne, že budu na tiskové konferenci vlády anebo kdekoli jinde zaujímat stanovisko ke stanovisku někoho jiného hodnotícího dalšího člena vlády. Doufám, že jsem to neřekl příliš krkolomně.

Pavel Mertlík, ministr financí: Já bych doplnil informaci o stavu prací na přípravě finanční policie. Tento problém byl projednáván delší dobu různými členy vlády v pracovní skupině. A ta pracovní skupina došla k jednoznačnému závěru, podle kterého se nyní postupuje, a v tom smyslu, že půjde o dva orgány a dva typy. Jeden, tak jak to říkal pan místopředseda Rychetský, který vznikne a nebude potřebovat oporu v zákoně jako specializovaný útvar v rámci ministerstva vnitra, respektive Policie České republiky, kde bude mít na starosti vyšetřování závažných kriminálních deliktů v oblasti finanční kriminality. Druhou věcí, na které nyní pracujeme na ministerstvu financí paralelně, je příprava věcného záměru zákona o finanční a celní stráži, teď to berte prosím jako pracovní název prostě, která bude zřejmě víceméně vycházet z onoho italského modelu, který tady byl zmíněn. A toto bude útvar, který bude jaksi doplňovat práci finančních a celních orgánů a bude takovou tou ozbrojenou uniformovanou rukou těchto orgánů a bude se primárně zabývat tzv. bagatelní kriminalitou v této oblasti, o níž všichni víme, že bagatelní není zejména jestliže je plošná a rozměrná ve velkém měřítku. Čili bude to celní a finanční stráž, která bude plošně působit proti daňovým únikům, celním deliktům a jiným trestním činům tohoto typu a samozřejmě bude spolupracovat s Policí České republiky a s jejími orgány. Ty práce jsou ve stádiu, řekl bych konečné fáze přípravy věcného záměru zákona uvnitř ministerstva financí, pak půjde do připomínkového řízení.

Lucie Bradáčová, Bloomberg: Já mám na pana Mertlíka jenom doplňující dotaz. Ta čísla o těch garancích, kterými jste nás zahrnul, jsou očekávaná čísla plnění garancí ze státního rozpočtu v jednotlivých letech, nebo jak tomu máme rozumět?

Pavel Mertlík, ministr financí: Ta čísla, která jsem uvedl za sebou, to byla výše státního dluhu, to nebyly garance, ta první tabulka, kterou jsem četl. Co se týče toho očekávaného výše plnění, tam to mohu uvést, to je jiná věc. Máme zde údaje, které jsou zpracovány podle metodiky Světové banky a navazují tedy na ony studie, které tady byly uvedeny. Odhad realizace podle metodiky Světové banky, ten je vyšší, protože ten postup je tam jiný. Pro rok 1999 je to číslo 3 miliardy 318 miliónů, pro rok 2000 4 miliardy 846 miliónů, pro rok 2001 5 miliard 371 miliónů a pro rok 2002 33 miliard 283 miliónů. Ten dramatický rozdíl tady je způsoben tím, že tam je zahrnuta záruka pro ČSOB za pohledávky za slovenskou inkasní jednotkou, což je jiná věc, která je řešena jiným způsobem. My nepředpokládáme dnes, že by skutečně tato garance byla naplněna. Nicméně v té metodice Světové banky se tam takové to číslo objevuje, podle interní metodiky ministerstva financí, podle které jsem uváděl ta předchozí data, tak ta například tuto položku neobsahují. Čili to, co jsem říkal realizace státních záruk na úvěry ze státního rozpočtu v letech 1999 - 2002, tam ta uvedená čísla vycházela z dosavadních zkušeností z naplňováních těch jednotlivých garancí v předchozích letech a z toho vyplynuly ty expektace tak, jak jsem je četl.

Lucie Bradáčová, Bloombeg: To znamená, ty 4 miliardy na příští rok, to očekávané plnění je už to zahrnuto jako výdajová položka státního rozpočtu a třeba ty 3 miliardy nebo kolik v tom letošním roce, kde se to promítne.

Pavel Mertlík, ministr financí: Neřeknu vám teď přesně číslo, vycházeli jsme nicméně z té naší metodiky, čili je to trošku nižší částka než ty 4 miliardy, je t v položce všeobecná pokladní správa, samozřejmě. To je zahrnuto standardním způsobem, jako každý rok.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Děkuji. Omlouvám se, jestli ty dotazy už padly zatím, co jsem tady nebyl, ale na pana ministra Grégra, zda-li by mohl více upřesnit ty podmínky toho zákona o investičních pobídkách. To znamená jakým způsobem budou investoři pobízení a ten finanční limit. Pana ministra Mertlíka ohledně toho zákona o spotřební dani a lihu totéž. A na pana vicepremiéra Rychetského mám otázku, když jste odmítl ten poslanecký návrh zákona o té prodloužené promlčecí lhůtě pro ty trestné činy spáchané za komunismu. Necháte to spadnout pod stůl, to znamená, že necháte skutečně, aby byly tyto činy 29. prosince opravdu promlčeny? Děkuji.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Tak to je vlastně těch 5 známých bodů na investiční pobídky, to znamená, je to poskytování, což teď bude mít vlastně legislativní podklad, což je velice důležité, na daňové prázdniny, když to řeknu zjednodušeně, kde ty daňové prázdniny mohou být 5 až ve výjimečných případech 10 let, je to bezcelní dovoz technologií, který splní podle OECD ten znak high-techu, za třetí je to poskytování dotace na zřízení nových pracovních míst až do výše 100 000 korun na jedno místo a 100 000 korun na rekvalifikaci, čili to jsou vlastně další dva body a poslední bod je poskytování připravených pozemků ve výjimečných případech za symbolickou cenu. Je tam charakterizováno i jakým způsobem se vlastně zajišťuje ten smluvní vztah a i odpovědnost investorů, kteří do tohoto smluvního stavu s vládou vstupují. Takže je to velice precizováno a dává to jasný přehled a jistoty pro investory.

Pavel Mertlík, ministr financí: Co se týče obsahu toho zákona, tak tam šlo v podstatě o dva okruhy problémů. Jedním z nich jsou věcné úpravy zákona. Například o úpravu definice malého nezávislého pivovaru, o změně definice předmětu spotřebních daní z uhlovodíkových paliv a maziv a podobně tak, aby všechny tyto věci byly v souladu s právem EU. Navíc se zde navrhovalo zrušení stávajícího nesystémového daňového zvýhodnění, takzvané bionafty, které bude kompenzováno přímými dotacemi pro pěstitele řepky, čili to je takzvaná technická novela, která byla nicméně doplněna tou částí, která se týká povinností značení konzumního lihu a lihovin. A toto ustanovení se týká lihových nápojů, které obsahují nejméně 15 % objemových alkoholu, ne ve všech případech. Jsou zde určité výjimky. Například jsou vyjmuty lihoviny, které nejsou uzavřeny v obalu určeném pro prodej konečnému spotřebiteli, dále lihoviny v obalu s obsahem menším než 0,1 litru, čili ty malé lahvičky, dále lihoviny, které jsou osvobozeny od daně podle paragrafu 8 odst.1 a paragrafu 9 odst. 2 písmeno d, což, česky řečeno, ty, které jsou určeny k přímému rozlévání v pohostinských zařízeních, dále lihoviny určené pro vývoz a podobně. Na druhé straně budou také dovážené lihoviny značeny, čili se to týká jak výrobců, tak importérů. Dále jsou osvobozeny lihoviny, které budou prodávány v prodejnách typu Duty Tax Free nebo na palubách letadel zahraničních linek, dále lihoviny, které budou skladovány ve výrobních nebo skladovacích prostorách výrobce a konečně výsledky pěstitelského pálení ovoce, čili malovýroba, která u nás podle zákona existuje.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Jestli jsem si zapamatoval tu otázku, tak ta zněla, když vláda nechala padnout tu poslaneckou iniciativu, jestli my vyneseme nějakou. Tak především, vláda byla požádána o stanovisko. Stanovisko vlády vlastně nemá žádné právní účinky a je vodítkem pro poslance, aby hlasovali v první čtení o takovém návrhu, eventuelně, aby se snažili v dalších čteních podle legislativně technických připomínek vlády upravit, takže není vůbec jasné jak tento návrh dopadne. To stanovisko vlády poukázalo prostě na evidentní legislativní nedostatky tohoto návrhu. Zda vláda sama vyvine v tomto směru nějakou iniciativu, či nikoli teď nemohu říci, protože až tuto neděli bude Legislativní rada vlády na svém mimořádném zasedání projednávat rozsáhlou novelu trestního zákona a ještě rozsáhlejší novelu trestního řádu předloženou panem ministrem Motejlem a já nevím, jestli u této příležitosti pan ministr Motejl přijde nebo nepřijde s nějakou iniciativou. Mám-li říci za sebe, tak si myslím, vždycky, když hrozil konec promlčecí doby, tak se přijala, nakonec to byl zákon o protiprávnosti komunistického režimu, tak se přijala honem právní úprava, která posunula konec těch promlčecích lhůt. Tento pokus je o něco radikálnější. Ten je chce prostě zrušit. Vždy to bylo proto, že se příslušným orgánům, zejména ÚDV, nedařilo nic z toho vyřešit, takže teď se jim pro jistotu ruší jakákoli lhůta. Já si nejsem jist, jestli je to v právním státě zcela legitimní způsob, ale rozhodně by si mi z hlediska legislativně technického jednodušší posunout tu hranici právě v tom platném zákoně, než tu hranici rušit, aniž by se řeklo u jakých trestných činů. Tam prostě není žádní identifikace.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Já jsem si ještě vzpomněl, tam byla taková diskuse o té minimální částce, tak jsem si uvědomil, že by mohl nějaký dotaz směrován také tímto způsobem, protože byly dotazy, zda těch 10 milionů US $ je odpovídající a zda by to nemělo být sníženo na 5 milionů US $. Čili zůstává to na těch 10 milionech US $, respektive 350 milionech korun, ale je tam teď určitá úprava, že pokud ta pobídka přesáhne 300 pracovních míst, tak může být tato částka snížena na 175 milionů korun. Takže je tam doplněno to, co bylo požadováno u těch jednotlivých investičních pobídek, že to musí být výroba šetrná k životnímu prostředí a podobně, čili je to všechno velice přehledně precizováno.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Je půl sedmé, já se bohužel omlouvám, vidíte, že už ministři mají naspěch do další práce, takže ty otázky, které máte, jim dejte za pochodu. Děkuji a nashledanou.