Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 24. února 1999

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji vám hezké odpoledne. Na dnešním zasedání vlády je celkem třiadvacet bodů, doposud jich vláda projednala čtrnáct, některé z nich byly velmi důležité jako například Zpráva vlády o stavu české společnosti. S tou vás seznámí místopředseda vlády pan Mertlík. Projednávali jsme rovněž Koncepci zahraničně obchodní politiky České republiky v období před vstupem do Evropské unie, s tou vás seznámí pan ministr Grégr zároveň s návrhem věcného záměru zákona o ochraně spotřebitele, lépe řečeno s jeho novelou. Potom vás pan ministr Fencl seznámí se dvěma body, které se týkaly zemědělství. Jeden bod se zabývá podpůrnými programy a druhý cukrem. Protože je tu ovšem dnes premiér, dám na úvod slovo jemu...

Miloš Zeman, předseda vlády: Dámy a pánové, už se mi po novinářích tolik stýskalo, že jsem zatoužil přijít na tuto tiskovou konferenci. Dovolte mi úvodem dvě stručné informace. Za prvé pro ty nesporně inteligentní komentátory a politické analytiky, kteří v posledních dnech popsali tolik stránek úvahami, jak je samozřejmé, že ministři musí být prověřováni, bych vás chtěl informovat o tom, že ředitel Bezpečnostního úřadu NATO pan Frederic Krug poslal oficiální sdělení, které konstatuje, že tato prověrka není nutná. Dávám vám všem v úvahu míru kredibility těch, kdo píší o věcech, jimž sami nerozumějí, a přitom se ještě vydávají za velké experty na NATO a jeho bezpečnostní politiku.

Druhá informace bude rovněž velmi stručná. S potěšením jsem přivítal výsledky našeho včerejšího jednání s panem kardinálem Vlkem a domnívám se, že může po určitém pozastavení pokračovat efektivní dialog na téma vztahu státu a církve, který by vyústil do předložení příslušných legislativních návrhů. Dále bych chtěl předeslat, že dnes vláda schválila velmi důležitý dokument, o němž vás bude informovat pan místopředseda Mertlík, který měl také na starosti jeho závěrečnou redakci, a já bych mu chtěl upřímně poděkovat za velkou práci, kterou s tím měl. Tento dokument, tedy Zpráva o stavu a vývoji české společnosti, byl hotov již koncem minulého roku a to, co probíhalo zhruba dva poslední měsíce, bylo v podstatě zabrušování, dílčí úpravy, redakční připomínky a podobně, tedy běžná technická práce.

Jsem velmi rád, že jsme nezapomněli na ochranu českých zemědělců, o tom bude mluvit pan ministr Fencl a jsem velmi rád, že vedle bodů, které uváděl mluvčí vlády, pan ministr Grégr také předložil a byl schválen materiál, týkající se další harmonizace českých technických předpisů s předpisy Evropské unie. Poslední věc, kterou bych vám rád sdělil, je, že dnes vláda projednala asi pět závěrů NKÚ a na rozdíl od některých minulých vlád tato vláda bere závěry NKÚ velmi vážně, zabývá se jimi a nepřijímá k nim alibistická stanoviska. Rád bych to dokumentoval na příkladu jednoho konkrétného závěru, který jsme dnes projednávali, závěru k privatizaci státního podniku Dostihové závodiště Praha.

Možná, že vás bude zajímat, že to byl podnik, který měl v roce 1994 hodnotu 220 mil. korun, a v roce 1996 již jen hodnotu 2 mil. korun, přičemž jak uvádí zpráva NKÚ, účetní doklady se záhadně ztratily. Možná, že vás bude zajímat, jak vládě sdělil pan prezident Voleník, že jistá, zatím nejmenovaná firma, požádala o zařazení do obchodního rejstříku, a protože v tomto případě došlo k záhadně vysoké rychlosti, toto zařazení bylo provedeno tentýž den, co byla podána příslušná žádost. Je to ojedinělý případ, snad bychom si mohli přát, aby to bylo svítání na lepší časy. Byla to firma s nepatrným kapitálem 3 miliard korun. Doklady o této operaci se rovněž ztratily. Na základě této kontrolní zprávy NKÚ vláda přijala opatření, kterým uložila ministru zemědělství předat veškeré podklady, týkající se byť fragmentární dokumentace Dostihového závodiště Praha a jeho privatizace, výboru pro ochranu ekonomických zájmů, s tím, že předpokládáme, že v rámci akce Čisté ruce bude zřejmě i zde podáno příslušné trestní oznámení.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji a nyní již Pavel Mertlík.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Dámy a pánové, chtěl bych především říci, že vláda dnes Zprávu o stavu a vývoji české společnosti schválila a uložila mi, abych ji v dohledné době dopracoval s tím, že rozsah dopracování se týká některých technických drobností a z velké části byl proveden během dneška. Dokončen bude během zítřka. Jediná věc, která je trošičku rozsáhlejší je text, který napíší rukou společnou a nerozdílnou pan ministr Grulich a pan ministr Bašta, respektive jejich lidé, a tato část nahradí některé pasáže o kriminalitě, které jsou v tom dosavadním textu. Čili to bude větší změna, kde počítáme, že to bude trvat déle, vláda nám na to dala čtyři dni, z čehož lze předpokládat, že začátkem týdne bude v definitivní podobě zpráva dopracována a bude přístupná veřejnosti.

Co se týče formy zveřejnění, předpokládáme, že bude k dispozicí na vládním Internetu, předpokládám, že ji předáme ČTK a samozřejmě každému, kdo si o to řekne, předseda vlády ji předloží parlamentu, který ji bude projednávat. Já bych se omezil na hospodářskou část, kde cítím jisté autorství. Jinak bych chtěl nejdřív dementovat, co jsem četl v dnešních novinách, kde bylo řečeno, že jsem autorem té zprávy. Nejsem autorem zprávy, pouze jsem vyplnil přání vlády, koordinoval jsem práci na jejím zpracování a předložil jsem ji vládě, nicméně jednotliví místopředsedové jsou gestory jednotlivých částí, já jsem byl gestorem části hospodářské, proto se budu držet této části. Především bych chtěl začít tím, že vývoj hrubého domácího produktu v ČR se na konci roku 98 dostal zhruba na úroveň 95,5 % roku 1989. Pokud tedy Václav Havel svého času používal onen dnes     Autom. řádkov již okřídlený výrok ?Tato země nevzkvétá?, tato čísla dokazují, že tomu tak skutečně je.

Pro srovnání bych uvedl, že členské země EU se za stejné období zvedly z úrovně 100 na úroveň 118,9, čili jejich hospodářská úroveň vzrostla zhruba o 20 %, vyjádřena v hrubém domácím produktu na jednoho obyvatele, zatímco v ČR poklesla o necelých 5 %. Ta čísla možná nejsou zcela přesná, statistické úřady čas od času rekalkulují podobné údaje, zpřesňují své metodiky, nicméně ten trend je z toho zřetelný, ve vztahu k EU nedochází k dohánění, dochází k postupnému zaostávání, a kdybychom se podívali na přesnější vývoj po jednotlivých letech, pak se ty nůžky zvlášť rozevírají od roku 1997. Čili za poslední dva roky, předtím docházelo k jistému ne sbližování, ale řekněme vyrovnání tempa běhu. To je smutná situace a ta má řadu příčin.

První z nich identifikovala vláda v oblasti makroekonomické politiky, především politiky vlád předchozích, které různými formami rozpočtové restrikce a různými jinými formami hospodářské politiky a rovněž absencí v evropských zemích a ve světě vůbec běžných forem průmyslové politiky, proexportní politiky a jiných politik, zhoršovaly konkurenční pozici této země vůči zahraničí. Koneckonců takové ukazatele jako hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele, to jsou jenom jisté, nedokonale vypovídající statistické pomůcky, které vypovídají o tom základním, a tím je konkurenceschopnost. A naše zpráva bohužel musela konstatovat, že konkurenceschopnost české ekonomiky, konkurenceschopnost jejích výrobků a také konkurenceschopnost této země jako místa pro zahraniční investice ve srovnání s jinými zeměmi spíše klesá nebo zaostává. Druhým a vážnějším okruhem příčin jsou příčiny v oblasti institucionálního rámce fungování ekonomiky.

Na prvním místě tam patří privatizace, nepovedená, špatně provedená privatizace v první polovině 90. let, především privatizace kupónová, ale rovněž privatizace na úvěr domácím subjektům nedostatečně kapitálově vybaveným, které nemohly a nikdy nedokázaly splatit privatizační úvěry jinak, než z majetkové podstaty podniků, které privatizovaly. Toto byla zásadní osudová hospodářská chyba, za kterou draze platíme v této době a budeme řadu let do budoucnosti. To jsou, myslím, určitá základní fakta, která by měla veřejnost znát a dobře si je zapamatovat, neboť když Miloš Zeman před asi dvěma roky řekl v parlamentu, že tehdejší vláda je vládou tunelářů, bylo mu za to všeobecně, všenárodně vynadáno, tak dnes fakta, která máme k dispozici ukazují, že tomu tak skutečně bylo, že minulé vlády svými politikami tunelovaly tuto zemi nebo spíš, abych byl přesný, umožňovaly tunelovat tuto zemi, vytvářely prostředí, které poskytovalo prostor pro neefektivní ekonomický vývoj, a to je jejich hospodářská zodpovědnost a politická zodpovědnost za toto desetiletí stagnace.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji panu Mertlíkovi a nyní pan ministr Grégr.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Vážené dámy a pánové, vláda projednávala dneska tři body, které jsem předkládal. Byly to body programu číslo 2, 11 a 12. Bod číslo 2 byla novela zákona o ochraně spotřebitele. Je to zákon číslo 634/92 Sb. ve znění pozdějších předpisů. To co vám tady budu říkat jsou takové pragmatické zákony, pragmatické zprávy. Cílem této novely zákona o ochraně spotřebitele je nebo bylo převzetí tří předpisů EU do našeho právního řádu a tímto vlastně jsme dosáhli plné slučitelnosti v předmětné oblasti. Jedná se o směrnici týkající se zaměnitelnosti výrobků ohrožujících zdraví nebo bezpečnost spotřebitele, dále pak o směrnici o označování materiálů používaných v hlavních částech obuvi prodávané spotřebiteli a konečně o směrnici o křišťálovém skle, stanovující jednotné pojmenování pro různé kategorie křišťálového skla.

Směrnice řeší problematiku zaměnitelných výrobků a je předpisem, který sleduje jedno z nejzákladnějších práv spotřebitele, to je právo na ochranu života či zdraví. Oproti tomu zbývající dvě směrnice sledují především zlepšenou úroveň informací, které jsou spotřebitelům poskytovány při nabídce a prodeji příslušných skupin zboží. Tolik ve stručnosti o této novele o ochraně spotřebitele. Další bod číslo 11, který jsme dnes ve vládě projednávali, byla koncepce zahraničně obchodní politiky ČR v období před vstupem do EU, to je když bychom to chtěli převést do konkrétního roku, mělo by to být do roku 2002. Čili tato koncepce zahraničně obchodní politiky ČR před vstupem do ES je vlastně souhrn zásad a nástrojů, kterými stát ovlivňuje úroveň vnějších ekonomických vztahů a toto pojetí, tak jak jsme ho navrhli, je v souladu s chápáním, které uplatňuje EU v rámci společné obchodní politiky, kterou ČR bude muset převzít v době vstupu do ES.

Přijetím těchto dalších materiálů, které jsem dnes předkládal, by měl vzniknout ucelený a vnitřně provázaný systém regulace a státní podpory vnějších ekonomických vztahů. MPO vycházelo z určitého limitovaného rámce, který je dán stávajícími i připravovanými závazky ČR v rámci mnohostranného obchodního systému a jednak již zmíněnou nutností přípravy na bezproblémové převzetí společné obchodní politiky EU k datu vstupu čili to je pragmatický výčet zprávy koncepce, kterou jsem dnes předkládal ve vládě. A poslední bod, který jsem dnes předkládal ve vládě, a to je záležitost pro veřejnost ještě nudnější. Je to Zpráva o harmonizaci technických předpisů s ES včetně harmonogramu legislativních kroků. Je to sice velice suchá zpráva, buhužel jedna z nejobsažnějších, protože obsahuje tisíce dílčích kroků, abychom se k této harmonizaci technických předpisů s ES dostali. Čili jedná se vlastně o sladění legislativy ve všech oblastech této činnosti a je to základním předpokladem integrace ČR do ES.

Je to práce mravenčí, úmorná, velice dlouhodobá, složitá, ale naprosto nezbytná a nutná a velice přísně sledovaná. Zpráva vlastně podávala komplexní informaci o průběhu zajištění procesu harmonizace technických předpisů s ES. Některé dokumenty Evropská komise velice pozitivně hodnotí, zejména vysoký stupeň připravenosti ČR v této oblasti a v poslední době např. to hodnotila pravidelná zpráva EK z října 98. V této zprávě nebo v tomto dokumentu byl odstraněn i dlouhodobý problém, tzn. nedořešené gesce na některé předpisy ES. Byl tak naplněn úkol zadaný vládou v minulém roce. To je vše, co bych chtěl k těmto třem ryze technickým směrnicím říct.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji a na závěr ještě ministr zemědělství.

Jan Fencl, ministr zemědělství: Dámy a pánové, vláda schválila můj návrh zásad, kterými se stanovují podmínky pro poskytování podpor na základě podpůrných programů stanovených podle § 2 odst. 1 zákona č. 252/97 Sb. Pro informaci sděluji, že podpůrné programy s účelem použití a limitem prostředků schválila poslanecká sněmovna při projednávání zákona o státním rozpočtu na rok 99. Poslanecká sněmovna parlamentu na podpory neinvestičního charakteru schválila částku miliarda 729 milionů korun a na investiční pobídky ve výši 120 mil. korun. Chtěl bych jen poznamenat, že zcela nově se objevují tituly podpora využívání ekologických paliv, zavlažování zemědělských kultur a plodin, podpora výroby bramborového škrobu, podpora přípravných prací na využití programu SAPART a podpora vzniku a činnosti odbytových organizací výrobců.

Druhá záležitost, kterou jsem předkládal vládě, byla návrh na zavedení nouzového opatření ve vztahu k cukru. Pěstování cukrovky a výroba cukru má v ČR už 175 letou tradici a s ohledem na výborné půdně klimatické podmínky na zhruba 150 tis. ha pro pěstování cukrovky vyspělý zpracovatelský průmysl signalizuje budoucnost tohoto odvětví za jednoho předpokladu, že v současné době pěstování cukrovky a zpracování na bílý cukr je zcela liberalizováno a není podporováno na rozdíl od všech okolních států EU i rozhodujících států světa a je potřeba vytvořit určitou ochranu vnitřního trhu. Cukr se nám totiž vydal do téhle země a zvýšení představuje v porovnání s rokem 1996 skoro 850% a v porovnání se stejným obdobím roku 1997 dokonce 1 080%. Vláda vzala na vědomí moji informaci o vážném ohrožení trhu s cukrem v ČR a souhlasila se zrušením nouzového opatření vůči Polsku a se zavedením nouzového opatření vůči všem zemím s výjimkou Slovenské republiky se zavedením neautomatické licence a stanovením množstevního omezení ve vztahu k dovozu izoglukózy. Uložila všem rozhodujícím ministrům, aby do příští vlády připravili formou nařízení vlády realizaci tohoto usnesení. Děkuji vám za pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já též děkuji a na závěr vás ještě v krátkosti seznámím s dalšími projednanými body. Vláda se zabývala otázkou skladování nouzových strategických zásob ropy a ropných státních hmotných rezerv na území členských zemí EU. A v této souvislosti souhlasila s tím, aby nezbytné množství těchto produktů, a to maximálně do výše osmnácti dnů vnitrostátní spotřeby, které nelze z kapacitních nebo ekonomických důvodů uskladnit na území České republiky, bylo možno dočasně uložit na území některé z členských zemí EU. S největší pravděpodobností připadají do úvahy Spolková republika Německo a Rakousko. Vláda též projednávala bod, který se týkal návrhu na sjednání smlouvy mezi Českou a Slovenskou republikou o ulehčení pohraničního odbavování v silniční, železniční a vodní dopravě a vláda s tímto sjednáním vyslovila souhlas. Jinými slovy na té česko-slovenské hranici bude v této oblasti zaveden podobný režim jako je řekněme mezi Českou republikou na jedné straně a Rakouskem a Spolkovou republikou Německo na straně druhé. Tolik tedy na úvod a nyní již máte slovo vy...

Daniel Takáč, televize Prima: Já bych chtěl poprosit pana premiéra o několik slov také k té zprávě, jestli bylo zapotřebí používat taková slova, že privatizace umožnila kriminalitu v řádu miliard, že kupónová privatizace byla nepovedeným experimentem nebo neúspěšným experimentem, tedy o reakci na toto poprosím, jestli to bylo nutné takto formulovat. Další věc je první reakce ODS z těch kusých informací, které zatím byly ve sdělovacích prostředcích je taková, že se nejedná o zprávu stavu o společnosti, ale o váš pohled, jestli jako druhou otázku toto můžete komentovat? Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády: Pane redaktore, když jsem popisoval jeden dílčí privatizační případ ve svém úvodním slově, tak už to a desítky, fakticky stovky dalších příkladů pro každého člověka, který žije v této zemi a alespoň trochu rozumí nebo chce rozumět tomu, o čem mluví, je jasným důkazem, že privatizace bohužel umožnila miliardové a desetimiliardové krádeže nejrůznějšího rozměru, že privatizace díky špatné technologii svého provedení umožnila výrazné zvýšení ekonomické kriminality a dokonce i vytvoření některých netradičních nových forem ekonomické kriminality, takže tato česká invence k mé lítosti se zde skutečně objevila.

Co se týče toho, že tato zpráva není objektivním pohledem na vývoj společnosti, já bych především doporučoval, protože jsem staromódní člověk, abyste si ji přečetl a totéž bych doporučoval Občanské demokratické straně. Vím, že je nadána obzvláštní prozíravostí, což dokládá například fakt, že předseda jejího poslaneckého klubu v říjnu 1989 vstoupil do komunistické strany, ale na druhé straně se domnívám, že i ODS dokáže při nezaujatém čtení této zprávy pochopit, že kupónová privatizace byla omylem, že to byla nešťastná volba, a že kdyby privatizace byla provedena jinými technologiemi, které již tehdy byly k dispozici, že bychom byli ekonomicky daleko dál.

Pavel Dumbrovský, televize Nova: Také bych měl otázku k té zprávě, podle opozice pane předsedo to vidíte příliš černobíle a úmyslně jste tu zprávu udělali černější než je skutečnost, aby více vynikly vaše úspěchy, úspěchy vaší vlády nebo to, co potom pro tu ekonomiku děláte. Tak co tomu říkáte? A potom otázka k jednání s panem Vlkem, považujete to za vaše vítězství nebo úspěch, že vlastně byly vytvořeny dvě komise? Jak se podle vás osvědčili místopředsedové vlády, kteří jsou často terčem kritiky a co podle vás vlastně dělají?

Miloš Zeman, předseda vlády: Tak k tomu černobílému vidění. Odbory, pane redaktore, nám naopak vytýkají, že tato zpráva je příliš měkká, a že je příliš mírná. Jestliže ODS nám vytýká, že je tato zpráva příliš kritická, tak už pan místopředseda Mertlík vám jasně řekl, jakých výsledků česká ekonomika, právě především pod vedením ODS, dosáhla. Dovolte mi, abych na tuto kritiku reagoval starým ání  Obráze českým příslovím: ?Nezlob se na zrcadlo, když máš křivou hubu...?

Pokud jde o jednání s panem kardinálem Vlkem, nedomnívám se, že je to vítězství nebo porážka jakékoli jednající strany, neboť právě ono by bylo černobílé vidění. Jsem rád, že jsme se dohodli nejenom na organizačních formách, ale i na další cestě, která by měla vést k cíli, jímž pro obě strany je stabilní kooperace mezi státem a církvemi. Když říkám církvemi, myslím církvemi, tedy všemi křesťanskými církvemi, ale i židovskou církví v tomto státě.

Pokud jde o vaši třetí otázku, k čemu ti místopředsedové jsou? No, i na tuto otázku jste dostal odpověď, protože například jednotliví místopředsedové byli pověření odbornou gescí nad jednotlivými částmi zpráv týkající se vývoje české společnosti. Pan místopředseda Mertlík nad částí ekonomickou, pan místopředseda Špidla nad částí sociální, pan místopředseda Lánský nad částí zahraničně bezpečnostní a pan místopředseda Rychetský nad částí týkající se legislativy lidských práv a reformy veřejné zprávy. A protože vláda projednává mnoho návrhů zákonů a dalších opatření, které lze zařadit do některé z těchto čtyř základních skupin, tak právě předběžné projednávání před zasedáním vlády podstatně zvyšuje rychlost projednání některých bodů, protože už jsou předjednány ve skupinách vedených jednotlivými místopředsedy.

Pavel Dumbrovský, televize Nova: Chtěl bych doplnit k té černé zprávě, to byla kritika ze strany KDU...

Miloš Zeman, předseda vlády: Já nechci vyčítat KDU její spoluzodpovědnost jak na minulých vládách, tak zejména na některých rezortech. Mohu znovu opakovat, teprve dnes vláda schválila text této zprávy, příští týden bude k dispozici na Internetu i jinde, jak už bylo řečeno, diskutujme o této zprávě až si ji pořádně přečteme. A jestliže chceme i nadále stavět Potěmkinovy vesnice, a jestliže i nadále se chceme obdivovat císařovým novým šatům, tak lituji ty, kdo to dělají.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já ještě k tomu černobílému vidění, které vládě údajně vytýká opozice. Já považuji za nesmírně potřebné prohlásit, že ta zpráva je realistická, že ji vláda schvalovala s plným vědomím zodpovědnosti za tento krok, a že trvá na tom, že ta zpráva obsahuje velmi barvité, plastické vidění naší společnosti. A pokud by si opozice chtěla přečíst nějaké skutečně černé vidění naší ekonomiky, tak doporučuji, ať si přečte pravidelné zprávy o české ekonomice, které vydávají například renomované investiční banky a jiné finanční domy v City Londýně, pokud zástupci opozice umí anglicky.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Já bych měl velmi stručné otázky. Nejdříve na pana Mertlíka. Řekl jste, že pokles hrubého domácího produktu je o 5 % proti roku 1989, a srovnával jste to s tempem zemí EU, není to trošku zavádějící, když země EU nemusely procházet transformací od komunistického hospodářství k tržnímu. To je první dotaz a druhý dotaz je na pana premiéra, ten se týká ještě toho vztahu státu a církví. Jak si představujete, vy osobně, tu komunikaci mezi těmi jednotlivými dvěma až třemi komisemi? A třetí otázka, jestli jste už projednávali tu zprávu o Temelínu? Děkuji.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já bych řekl, že historie se nás nebude ptát, jestli jsme měli problémy s transformací, ta bude po deseti, dvaceti, třiceti letech konstatovat ve svých učebnicích, že 90. léta v České republice byla léty ekonomické stagnace. To je ten smutný fakt, který bohužel neplatí pro velkou část světa, ať příčiny byly jakékoli. Co se týče toho, zda tento pokles je nebo není oprávněný, já bych jenom upozornil na to, že například Polsko dosáhlo úrovně roku 1990 ve své ekonomice někdy kolem roku 1995, tuším, že to bylo v roce 1995, nepřísahal bych na to, možná to bylo v roce 1996, každopádně to lze lehce zjistit ze statistických ročenek. Podobný vývoj byl v Maďarsku, i když o trošku později, zcela stranou bych v této věci ponechal Slovinsko. Čili suma sumárum tento pokles je v zemích CEFTA ojedinělý, to je ta smutná tvrdá pravda.

Miloš Zeman, předseda vlády: Pokud jde o dva dotazy, které byly adresovány na mě, vycházeli jsme především z existence dvou komisí, protože ta třetí může, jak jsem napsal jako odpověď na dopis z Vatikánu, vzniknout tehdy, až ona domácí komise nebo dvě domácí komise přinesou nějaké racionální pracovní výsledky. Co se týče oněch dvou komisí, shodli jsme se v tom, že bude komise expertní zřízená ministrem kultury, tedy ministerská komise, kde budou mimo jiné i zástupci církví a tato komise bude připravovat věcný návrh zákona o vztahu státu a církví a komise vládní, která již byla jmenována, a která zahrnuje všechny parlamentní politické strany, která bude právě z politických, nikoli nutně jenom odborných hledisek, posuzovat jednotlivé varianty a jednotlivé modely tohoto zákona. Tyto komise budou čas od času kooperovat, to znamená, budou se scházet, vyměňovat si podklady a tak dál.

Pokud jde o vaši poslední otázku, která se týká Temelína, nevím teď jestli máte na mysli zprávu temelínské komise, ta má být dokončena tento týden a bude zřejmě vládě předložena za týden. Máte-li na mysli zprávu, která se týká nějaké medializace Temelína, tak vím, že ji vláda bude dnes projednávat. já sám se přiznávám, že jsem ještě neměl čas se s ní seznámit, protože ji nepovažuji za příliš důležitou, možná na rozdíl od některých novinářů. Já za důležité považuji ta šedivá a nudná témata, jako je cukr, jako jsou technické normy, samozřejmě jako je zpráva o stavu unie nebo rozkradení dostihového závodiště. Každý z nás má prostě jiné priority.

Tomáš Pavlíček, Pražská redakce BBC: Na vicepremiéra Mertlíka mám dotaz o té zprávě. Rád bych věděl k čemu vlastně bude využita, k čemu bude sloužit? Jestli to není takové řekněme alibi pro vládu, kdyby se nepovedly některé kroky, aby se to hodilo na ty předešlé.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já si myslím, že vláda nepotřebuje takovéto alibi. Lid této země je dostatečně moudrý na to, aby viděl sám, v jaké situaci země je v těch základních rysech. Tato vláda se to snažila autoritativně popsat a popsat v určitých souvislostech, v určitém kontextu, snažila se podat diagnózu. V tomto smyslu je zpráva spíše zdůvodněním vládních hospodářských politik do budoucna. Vysvětluje čtenáři, proč musíme dělat některé kroky jako je například program restrukturalizace a revitalizace podniků a podobně. Co se týče praktického účelu té zprávy, tak ten je přinejmenším dvojí. Jednak tím chceme založit určitou tradici, slíbili jsme, že takovou zprávu budeme předkládat každý rok. Příští zpráva samozřejmě již nebude o osmi letech vývoje, bude o roce posledním a bude popisovat výsledky, ať už dobré nebo špatné naší vlády, a myslím, že je to rozumná tradice. Druhá věc je zcela konkrétní, k tomu, aby Česká republika nabyla opětovně požadované konkurenceschopnosti, je potřeba celá řada věcí, jednou z nich je sociální pakt. Odbory podmiňovaly vážná jednání o sociálním paktu zveřejněním této diagnostické zprávy. Myslím, že je to naprosto legitimní požadavek, my bychom samozřejmě zprávu uveřejnili, i kdyby tento požadavek neexistoval, ale lze to říci i tak, že jsme tímto významnému sociálnímu partneru vyšli vstříc. Kdyby zpráva splnila jen tuto funkci, že by otevřela cestu k sociálnímu paktu nebo alespoň ke generální dohodě, tak je to velká věc.

Miroslav Brož, mluvčí českobratrské církve evangelické: Otázky k panu premiérovi, podle kardinála Vlka na dnešní tiskové dopolední konferenci jste se pane premiére vyjádřil velice pozitivně, vysoko pozitivně k roli církvi ve společnosti. Moje otázka zní, zda je to vaše soukromé stanovisko nebo zda-li je možno říci, že toto stanovisko bude sdílet vláda ? To by bylo samozřejmě velice nadějné pro příští jednání a pro další dialog mezi církvemi a zástupci státu. Druhá otázka se týká toho, zda a kdy hodláte nebo připravujete setkání také se zástupci Ekumenické rady církví?

Miloš Zeman, předseda vlády: Není to moje soukromé stanovisko, i když je to také moje osobní stanovisko, je to i stanovisko vlády jako celku a konec konců vyplývá i z jejího programového prohlášení, kde je role církví a role křesťanství oceňována a vyplývá to i z dalších programových dokumentů. Podívejte se, vážíme si například těch papežských encyklik, které odsuzují jednostranný konzumarismus, vážíme si spektra křesťanských hodnot jako obrany vůči růstu kriminality a sociopatogenních jevů, ale o tom bych mohl mluvit dlouho a znovu tedy jenom opakuji, že je to stanovisko celé vlády, že to vyplývá z jejího programového prohlášení a že to nic nového není, stačí si to programové prohlášení přečíst.

Pokud jde o setkání s představiteli českobratrské i dalších křesťanských církví, myslím si, že to je nyní záležitost ministra kultury Pavla Dostála, pokud se budou představitelé těchto církví účastnit na práci jeho komise, jako že zřejmě budou, tak budou mít samozřejmě zajištěn pravidelný kontakt s představiteli státu, ale na druhé straně vzhledem k tomu, že katolická církev je u nás nejpočetnější, považoval jsem za nezbytné vyjasnit si některá nedorozumění, jsem rád, že k této schůzce došlo a myslím si, že další jednání teď už budou probíhat na úrovni obou těchto komisí.

Jan Němec, Česká televize: Já mám jednu otázku ještě k církvím na pana premiéra. Budete nějakým způsobem předcházet případným nedorozuměním jako u to první komise, tj. budete u složení té komise expertů konfrontovat obě strany navzájem?

Miloš Zeman, předseda vlády: Já se domnívám, že nedorozumění tohoto typu snad už po včerejší schůzce nevzniknou. Předpokládám, že ta expertní komise bude ustanovena do týdne, maximálně do deseti dnů a na té schůzce jsem nepozoroval u žádného z jejích účastníků neochotu už proto, že ta expertní komise má být skutečně expertní.

Alexandr Mitrofanov, Právo: Pane premiére, co vás přimělo ke změně stanoviska a uznání myšlenky pana kardinála Vlka a pana prezidenta Havla na ustanovení druhé komise, když ještě před třemi týdny pan vicepremiér Rychetský tuto myšlenku označil za absurdní?

Miloš Zeman, předseda vlády: Já nevím, že by došlo ke změně našeho stanoviska. My jsme samozřejmě měli vždy zájem o účast představitelů křesťanských církví v komisi, která bude vytvářet návrhy zákonů. Dosáhli jsme dohody, že bude účast představitelů křesťanských církví v komisi, která bude vytvářet návrhy zákonů a pokud jde o kritiku pana místopředsedy Rychetského, ta byla založena na myšlence, že by ta nová komise byla jakousi supervizí. Ve skutečnosti tedy dochází k rozumné dělbě práce, nikoli supervizi, je tady ministerská komise, je tady vládní komise, ministerská komise je expertní, vládní komise je politická, protože reprezentuje všechny parlamentní politické síly. A z toho vyplývá, že pokud si představitelé křesťanských církví přáli být v expertní části a nepřáli si být v části politické, lze to také vykládat tak, že nemají zájem o politizaci tohoto problému a to je pane redaktore jenom dobře.

Jan Lopatka, Reuters: Pane ministře zemědělství, kdo ten váš návrh na ochranu trhu s cukrem přijal v podobě, v jaké ho předkládalo ministerstvo zemědělství? To znamená, zvýší se clo na dovoz cukru ze zemí kromě Slovenska o 80 %ních bodů? To je jedna otázka, druhá je, byl tento krok předjednán s obchodními partnery, například s EU? A třetí otázka, proč o tom bude vláda jednat ještě jednou?

Jan Fencl, ministr zemědělství: Já chci odpovědět tak, že k přijetí nouzového opatření není potřeba žádné předběžné předjednání, po jeho přijetí je potřeba provést potřebnou notifikaci na půdě vlády a tak bude učiněno. Dnes vláda přijala můj návrh řešení, nicméně ta procedura je o tom, že souhlas, který je dnes vysloven, mně ukládá a nejen mně, ale i dalším ministrům, připravit nařízení vlády, protože nařízení vlády je podzákonná norma, podle které se tato záležitost bude odehrávat a toto nařízení vlády bude předloženo na příští jednání vlády a už se jedná jen o normální schválení. Jestli byste dovolili, já bych nehovořil o tom, jak vysoké bude clo a nouzové opatření je o nastavení cla, protože existuje naše povinnost, abychom v určitém čase provedli notifikaci tohoto rozhodnutí a ten čas je kratší než je doba do příští středy. Tedy příští středu vám sdělíme, jak vysoké bude clo, které nastavíme.

Miroslav Korecký, Lidové noviny: Mám dvě otázky na pana premiéra týkající se té zprávy. Ta první je, že ta zpráva je velmi významným dokumentem vlády, opoziční smlouva hovoří o tom, že důležité ať vnitro či zahraničněpolitické aktivity vlády budou konzultovány s ODS, uzná-li to za vhodné alespoň jedna strana. Chci se zeptat, jestli se tak stalo nebo ne, a pokud ne, tak proč? A druhou věc, vy pane premiére už dlouho hovoříte o spálené zemí, o snědeném krámu, chci se zeptat jestli pro vás osobně byl ten obraz země, který dala tato zpráva ještě větším zklamáním oproti těmto výrokům nebo jestli naopak to bylo trochu milé překvapení?

Miloš Zeman, předseda vlády: K tomu, aby tato zpráva byla konzultována s ODS, by museli požádat představitelé ODS, a pokud by si takovou konzultaci přáli, bylo by jim v logice smlouvy o politické stabilitě nepochybně vyhověno. Žádná taková žádost o konzultaci na toto téma ze strany představitelů ODS nezazněla. To, že ta zpráva bude, bylo signalizováno již v programovém prohlášení vlády a není to tedy naprosto žádné překvapení.

Pokud jde o to, jaký obraz tato zpráva představuje, představuje bohužel obraz realistický. Bohužel proto, že bych si sám, jako každý normální člověk, přál, aby u nás bylo lépe než je. Pane redaktore někdy silná slova neznamenají tolik, jako tvrdá statistická čísla. Před šesti nebo sedmi lety jsem pronesl výrok, že kupónová privatizace je podvod století, na tomto výroku samozřejmě trvám, i když tehdy, ve své době, byl velmi nezvyklý. Ale když si vezmete tabulku, která je v té zprávě obsažena a která říká, že podniky privatizované kupónovou metodou mají nejhorší výsledky, že nejlepší jsou podniky se zahraniční účastí, tak tato statistická informace doložená propočty produktivity, rentability, přidané hodnoty a dalších parametrů, je, alespoň pro odborníka, daleko strašlivější než výrok o podvodu století. Tato zpráva koresponduje s oněmi emfatickými výroky, dokládá je čísly, dokládá je fakty, dokládá je souvislostmi. Je mi to líto.

Jan Němec, Česká televize: Mám otázku na pana vicepremiéra Mertlíka. Tady bylo řečeno, že vlastně ty podniky privatizované kupónovou metodou jsou na tom nejhůře. Je to tím, že kupónová metoda je špatná nebo je to tím, že do té kupónové metody byly dány podniky, které dejme tomu měly nejhorší hospodářské výsledky?

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Kupónovou metodou byla privatizována rozhodující část podniků této země a byly tam mezi nimi i ty nejlepší podniky v této republice. Některé zcela výjimečně pořád mezi ty nejlepší patří, ale je to jenom nepatrná část. Řada z nich prodělala za tu dobu velmi negativní a možná někdy nevratný sestupný vývoj. Já bych neřekl, že ten kupónový experiment sám o sobě, byť jsem byl vždy jeho zásadním kritikem, byl zcela nepřijatelný. Já bych si dovedl představit efektivní kupónovou privatizaci jako malou doplňkovou součást standardní privatizace za předpokladu dobře definovaných pravidel hry. Nic z toho nebylo splněno, pravidla hry byla špatná, nebyly tu elementární právní normy, které by umožňovaly korigovat vývoj, který nastal okamžitě po dokončení kupónové privatizace a vedl k zvláštnímu typu státního fondového kapitalismu, který u nás vznikl někdy kolem let 1994, 1995, to je jedna věc. Druhá velmi zásadní je, že právě touto metodou byla privatizována rozhodující část české ekonomiky, která tak nedostala šanci dostat to, co nejvíce v té chvíli potřebovala, čerstvý kapitál, čerstvé know how, čerstvé intelektuální zdroje, napojení na mezinárodní distribuční a selsingové sítě a podobně. Čili šlo o celou sérii dílčích chyb, které se odvíjely od zásadně špatného konceptu celé té filozofie té privatizace.

Libor Rouček, mluvčí vlády: To byla odpověď na poslední otázku, a proto všem děkuji a přeji hezký večer. Na shledanou...