Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR v pondělí 26. června 2000

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji hezké odpoledne, vítejte na další tiskové konferenci po zasedání vlády. Program dnešní tiskové konference bude takový, že nejprve vystoupí premiér Zeman, poté vás ministr dopravy a spojů seznámí se dvěma body, které dnes předkládal, pak vystoupí ministr pro místní rozvoj pan Lachnit a na závěr ministr zdravotnictví pan Fišer. Děkuji, předávám slovo premiérovi.

Miloš Zeman, předseda vlády: Dámy a pánové, vláda blahopřála na svém dnešním setkání ministru spravedlnosti panu Otakaru Motejlovi k udělení řádu čestné legie. Je to vyznamenání pro člena vlády, jehož si velice vážíme.

Vláda, a proto jsem, mimo jiné, tady, se rovněž, na základě zprávy předsedkyně Českého statistického úřadu paní Bohaté, zabývala nejdůležitějším ukazatelem naší ekonomické výkonnosti, kterým je bezesporu hrubý domácí produkt a výsledky meziročního srovnání vývoje HDP v prvním čtvrtletí tohoto a minulého roku. Jak dobře víte, vsadili jsme se s místopředsedou Mertlíkem a ověřili jsme si své prognostické schopnosti o číslu, které bude publikováno, přičemž ani jeden z nás dvou do poslední chvíle nevěděl, co statistický úřad publikovat bude. Prognóza přítele Mertlíka, která byla rozumně pesimistická nebo rozumně skeptická, zněla + 2 %, prognóza notorického optimisty, tj. moje, zněla + 3 %, výsledek je + 4,4 %.

Možná, že vás překvapím, ale já bych tento výsledek nepřeceňoval a chtěl bych varovat před nějakým ukvapeným jásáním, protože je dobré si uvědomit jednak to, že výchozí srovnávací základna byla poměrně nízká. První čtvrtletí minulého roku bylo tzv. dnem ekonomického propadu způsobeným hospodářskou politikou minulých vlád a asi před rokem jsem prohlásil, že se odrážíme ode dna. Samozřejmě, že mně jako obvykle nikdo nevěřil, a samozřejmě, že, jako obvykle, to byla pravda. To znamená, že musíme předpokládat nižší tempa v dalších čtvrtletích, právě kvůli tomu, že se změní srovnávací základna.

Druhý důvod pro varování před ukvapeným jásáním pak spočívá v tom, že v 1. čtvrtletí tohoto roku bylo asi o dva nebo tři pracovní dny více než v 1. čtvrtletí minulého roku, což se opět podepsalo na vývoji hrubého domácího produktu. Takže bych se sebevědomím sobě vlastním prohlásil, že moje 3% prognóza byla, při očištění od těchto sezónních vlivů, v podstatě naplněna, nicméně nezastírám, že mám radost, že i tyto statistické údaje potvrdily oživení naší ekonomiky.

Z čeho mám, pokud možno, ještě větší radost, je to, že růst hrubého domácího produktu není primárně generován pouze spotřebou, ať už jde o spotřebu vlády nebo o spotřebu domácností, ale že se poprvé podařilo dosáhnout růstu tvorby tzv. hrubého fixního kapitálu, což v podstatě znamená investice, a že podstatnou částí těchto investic byly i investice stavební. Všichni víte, že rozvoj stavebnictví se považuje za indikátor konjunktury.

Předposlední poznámka, kterou chci k tomuto údaji říci, se týká i toho, že na této potěšující informaci se významnou mírou podílel průmysl a jeho dynamika, kdy přitom dynamika produktivity práce výrazně předstihuje dynamiku reálných mezd, i když i reálné mzdy odpovídajícím způsobem rostou. A já bych chtěl ocenit nejvíce mediálně stíhaného člena této vlády, ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra, za neúnavnou ptáci, kterou věnuje průmyslové a proexportní politice.

Poznámka poslední je poznámka metodická, pravděpodobně nikoho nezaujme, ale přesto jsem povinen ji říci. Je zajímavý nesoulad mezi údaji o spotřebě domácností a údaji o vývoji maloobchodního obratu. O tomto nesouladu jsme diskutovali i s paní předsedkyní statistického úřadu a shodli jsme se minimálně v tom, že tento nesoulad je obtížně vysvětlitelný, protože tyto údaje by měly daleko silněji korelovat než je tomu v údajích za 1. čtvrtletí tohoto roku. Bude tedy dobré, aby se naši statistici zamysleli nad tím, jak přesně zobrazují ekonomickou dynamiku.

Skončil bych konstatováním, že, pokud vím, dnes odpoledne pánové Kühnl, Tlustý a další budou rovněž komentovat výsledky vývoje domácí ekonomiky. Chtěl bych na dálku vzkázat panu Tlustému, že asi před rokem prohlásil, že za sociálně demokratické vlády hrubý domácí produkt klesá, dodal bych, v důsledku určité setrvačnosti ekonomických procesů, a proto je tato vláda špatná. Pokud by pan Tlustý byl poněkud férový, měl by se stejnou logikou prohlásit, že jestliže za sociálně demokratické vlády hrubý domácí produkt roste, je tato vláda dobrá. Děkuji vám za pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já také děkuji a předávám slovo panu ministru dopravy a spojů.

Jaromír Schling, ministr dopravy a spojů: Dámy a pánové, vláda dnes mimo jiné projednala i dva materiály, které předkládalo ministerstvo dopravy a spojů. Především to byl Návrh zákona o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a dále problematika záruk za úvěry určené na financování výroby souprav s naklápěcími     Autom. řádkování skříněmi pro České dráhy konsorciem Fiat ? Siemens.

Pokud jde o ten návrh zákona, je to důležitá norma s ohledem na transpozici práva EU do našeho právního řádu. Touto normou se sjednocuje dosavadní roztříštěná úprava, která je obsažena jak v zákonech, tak v normách podzákonných. Dále se celá tato problematika zcivilňuje, protože ji přebírá ministerstvo dopravy a spojů od ministerstva vnitra. V tom návrhu se definují technické požadavky na vozidla z hlediska bezpečnosti provozu, ochrany životního prostředí a energetické náročnosti, a to požadavky kladené na vozidla uváděná na trh i vozidla již provozovaná. Stanoví se tam práva a povinnosti vlastníků a provozovatelů spojená s uvedením vozidla do provozu a jejich provozováním, práva a povinnosti právních subjektů, které vyrábějí a uvádějí vozidla na trh a podmínky provozu stanic technické kontroly a stanic měření emisí a práva a povinnosti jejich provozovatelů.

Já bych položil důraz především na registr vozidel, který bude do budoucna veřejnou listinou, pokud ten zákon bude v této podobě parlamentem schválen, což je, myslím si, v souladu s dalšími kroky s tím, že vláda obecně usiluje o to, aby bylo co nejvíce informací veřejnosti volně přístupných.

Ta druhá věc, to jsou záruky za ty úvěry. Je to záležitost poměrně komplikovaná, která se táhne velmi dlouho. Asi víte, že v této době již ty jednotky s naklápěcími skříněmi měly po koridorových tratích jezdit, ale bohužel v důsledku činnosti pana Marouška a šířeji řečeno minulého vedení ČKD došlo k tomu, že ty jednotky zatím nemáme a byla vedena složitá jednání,  Obrázek  Alt. o která vyústila v dohodu, že konsorcium Fiat ? Siemens tyto jednotky vyrobí, ale bude jich za stejnou cenu 7 místo 10 a nebudou jezdit po našich tratích dříve než za dva a půl roku, když to dobře půjde. K tomu, aby to opravdu dobře šlo, přijala dnes vláda usnesení, že se za úvěry, z kterých bude výroba těchto jednotek financovaná, zaručí. Povedeme tedy nyní další jednání s konsorciem Fiat ? Siemens, abychom celou záležitost dotáhli do konce, abychom ji převedli do konkrétních smluv. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji a předávám slovo panu ministru Lachnitovi.

Petr Lachnit, ministr pro místní rozvoj: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Vláda na svém dnešním zasedání vzala na vědomí návrhy pilotních regionálních operačních programů pro statistické administrativní regionální jednotky typu velikosti 2, a to oblast Severozápad, tzn. severozápadní Čechy, oblast Ostravsko a oblast Střední Morava, tzn. to, co bylo označováno jako region Haná a mikroregion Jeseníky. Chtěl bych podotknout, že to v podstatě byla reakce na usnesení vlády č. 258 ze dne 15. 3. 2000 ke zprávě o stavu plnění úkolů v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti a návrh postupu na rok 2000, hamronogramu plnění nových úkolů. Pilotní regionální operační programy byly zpracovány jako nedílná součást národního rozvojového plánu, jehož zpracování bylo uloženo taktéž vládou. Vše bylo zpracováno v souladu s požadavky EU a jako podklad pro získávání podpory z prostředků předvstupních fondů Phare, a po vstupu ČR do EU ze strukturálních fondů. V EU brázek  Pozn jsou totiž roky 2000 ? 2006 jako nové programovací sedmileté období.

Pilotní regionální operační programy byly schváleny regionálními řídícími a monitorovacími výbory v těchto regionech, čili o to je ta naše koordinační role ministerstva pro místní rozvoj v této věci složitější, protože musíme nejen v sektorové části těchto plánů koordinovat vlastně regionální části jednotlivých sektorových programů našich ministerstev, ale zároveň samozřejmě musíme komunikovat s lidmi v regionech a tímto způsobem zabezpečovat a posilovat jejich účast na tvorbě základních dokumentů důležitých pro rozvoj naší země a důležitých i pro její vstup do EU. Hlavním cílem těch pilotních regionálních programů je tedy posílení a diverzifikace ekonomické základny a řešení problematiky zaměstnanosti.

Programy budou konkrétně podporovat a rozvíjet existující průmyslové a zemědělské výrobní činnosti, podporovat rozvoj nových podniků, diverzifikovat ekonomické aktivity na venkově, vytvářet nezbytnou vzdělávací a školící infrastrukturu, podporovat hospodářský rozvoj v regionech a neposlední řadě samozřejmě se snažit o posílení ochrany životního prostředí na bázi principu trvale udržitelného rozvoje. Já myslím, že to pro začátek stačí.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. A na závěr vás pan ministr Fišer seznámí s nařízením vlády o hodnotách bodu a výši úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, a to na druhé pololetí letošního roku.

Bohumil Fišer, ministr zdravotnictví: Dámy a pánové, jak pravděpodobně víte, v posledních týdnech probíhala jednání mezi poskytovateli zdravotní péče, přesněji řečeno mezi jejich zástupci a pojišťovnami, o výšce úhrad za 2. pololetí. Ve většině segmentů zdravotní péče se pojišťovny s poskytovateli shodly a my, jako ministerstvo zdravotnictví a potažmo vláda, tyto dohody budeme respektovat.

Neshodly se v jedné oblasti, a to v oblasti lůžkové ústavní péče, kde požadavky nemocnic byly větší než nabídka pojišťoven. Takže v této oblasti ministerstvo zdravotnictví předložilo vládě návrh, který je kompromisem mezi požadavky poskytovatelů a předpokládanými finančními možnostmi veřejného zdravotního pojištění a vláda dnes na svém zasedání tento návrh jednomyslně schválila jako nařízení vlády. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Tolik tedy na úvod a přejdeme k vašim dotazům.

Michal, Hospodářské noviny: Dotaz na ministra dopravy. Pokud jde o technické podmínky, jsou v tom novém návrhu zákona zohledněny návrhy EU na normy Euro2, Euro3 a v nějakých termínech, nebo zatím ne.

Jaromír Schling, ministr dopravy a spojů: Dodržování těchto norem není předmětem tohoto zákona, to je záležitost potom podzákonných norem, ale je to také záležitost dohod v rámci CEMT. To znamená, co pro která vozidla při splnění určitých norem. Zda budou, či nebudou dostávat povolení k překročení hranic. Ale přímo v tomto zákonu se tato problematika neřeší.

Petr Mrzena, televize Prima: Dobrý den. Já bych se chtěl zeptat pana premiéra, jestli se dnes také projednávala zpráva o činnosti BIS, a mělo to být za roky 1998 a 1999 - v té době tam byli vyměněni šéfové. Já se chci zeptat, podle vašeho názoru, pokud nemůžete uveřejnit přesné údaje z té zprávy, zlepšila se ta činnost po té výměně. Můžete to nějakým způsobem shrnout. Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády: Zpráva o činnosti BIS má dvě složky - jednu veřejnou, druhou neveřejnou. To je u každé tajné zpravodajské služby naprosto pochopitelné. Vláda dnes projednávala obě složky. Ta první bude uvolněna pro publikaci a budete se s ní moci seznámit, ta druhá samozřejmě zůstává neveřejná. Na základě hodnocení obou těchto složek činnosti BIS mohu s uspokojením konstatovat, že po výměně ředitele BIS s příslušným časovým zpožděním, protože nic nejde hned, došlo k výraznému zlepšení činnosti BIS a jsem rád, že mohu konstatovat, že toto zlepšení se projevilo v informacích, které dostává vláda zejména v oblasti ekonomické kriminality, tedy známé akce "Čisté ruce".

Martin Jašminský, Mladá fronta Dnes: Chtěl jsem se zeptat, jestli jste se zabývali tím dělením výnosu z privatizace České spořitelny.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Tento bod byl přerušen, protože je potřeba udělat připomínkové řízení.

Martin Jašminský, Mladá fronta Dnes: Mám ještě doplňující otázku, jestli už je vyřešené, kdo bude nabyvatel těch akcií. Tam vláda před časem odmítla převod akcií spořitelny na ten CSEB holding, jestli už máte představu nebo informaci od ERSTE, kdo tedy bude držet ty akcie.

Miloš Zeman, předseda vlády: Tak, teď jste sloučil pane Jašminský dva disparátní body. Jedním z bodů, který, jak řekl mluvčí vlády, byl přerušen, bylo, co Česká vláda udělá s výnosem této privatizace a druhý, jiný bod, se týká případné změny smluvních podmínek ERSTE. Vláda vyšla z toho, že uzavřela s ERSTE určitou smlouvu, a mimo jiné i na základě zkušeností s IPB neviděla v současné době důvod tuto smlouvu měnit. Toto rozhodnutí padlo již asi před čtrnácti dni, pokud se nemýlím, a ani na dnešním zasedání vlády, a pokud vím, není to signalizována ani na zasedání vlády budoucí, se neuvažuje s tím, že by vláda svůj postoj jakkoli změnila.

Jan Němec, Česká televize: Dobrý den. Rád bych se zeptal pana ministra dopravy na ty záruky za úvěry pro konsorcium Fiat - Siemens. Jednala vláda o tom, do jaké výše by měly být ty záruky? Děkuji.

Jaromír Schling, ministr dopravy a spojů: Ano, jednala. Ta maximální částka je v tom usnesení přímo stanovena, ale je to jako horní hranice, a bude samozřejmě záležet na dalším jednání s tím konsorciem, jaká částka se pak objeví v těch konkrétních smlouvách. Je to přibližně 4 miliardy korun.

Dvořák, Zdravotnické noviny: Já mám dotaz na pana ministra Fišera. Chtěl jsem se zeptat, jaké procentuální navýšení bude pro nemocnice znamenat to rozhodnutí vlády. A druhá otázka je, zda tam bude nějaká odlišnost mezi fakultními a ostatními nemocnicemi.

Bohumil Fišer, ministr zdravotnictví: Co se týče toho procentuálního navýšení, neuvedu tu přesnou částku, protože je tady rozdíl mezi prvním a druhým pololetím a ve své podstatě ta matematická kalkulace vypadá asi tak, že proti minulému roku k určitému navýšení dojde potom, co v prvním pololetí k navýšení také došlo, ale ve velmi malé míře, která nekopírovala ani inflaci.

Co se týče zvýhodnění fakultních nemocnic - jenom snad v tomto směru, že určité velmi náročné výkony byly vyřazeny z paušálu těchto nemocnic, ale budou hrazeny zvlášť (jako příklad je možno uvést léčení pacientů s hemofílií, léčení pacientů s AIDS). Důvody jsou jednoduché, že od té doby, co máme paušály, tak se objevuje tendence, že finančně náročné pacienty, a to jsou například hemofilici, protože jejich léčba při provádění jednoduchého chirurgického zákroku jenom proto, aby ten zákrok byl bezproblémový, vyžaduje léky ve vysokých hodnotách, takže jsou ekonomicky nevýhodné a okresní nemocnice takové pacienty posílají vždycky do fakultních nemocnic. Takže nám šlo prakticky výlučně o to, aby byli pacienti, kterých se nemocnice zbavují, aby alespoň byly finančně neutrální.

Jaroslav Lenert, Hospodářské noviny: Já bych měl dva dotazy. Nevím, kdo mi odpoví, ale měli jste projednávat zásady vzniku správního soudnictví. Čili jestli jste se na něčem dohodli, případně na čem. A druhá otázka na pana ministr Lachnita, jestli by mohl upřesnit, v čem budou ty jednotlivé rozvojové priority v regionech a kolik můžou očekávat letos regiony ze státního rozpočtu. Je tam přibližně miliarda, ale ta se počítá na ty dva. Jak to bude tedy s tou střední Moravou.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Nejprve k té první otázce. Tam víte, že podle plánu práce vlády, má být vládě předložen návrh věcného záměru zákona o správním soudnictví. Z tohoto důvodu se touto problematikou zabývala Legislativní rada vlády, a to dvakrát, a to i za přítomnosti zástupců poslaneckých klubů obou komor parlamentu. A došla k závěru, že pro zpracování návrhu té zákonné úpravy správního soudnictví je nezbytné nejprve rozhodnout o tom, zda výkon správního soudnictví má být svěřen obecným soudům nebo zda má být k tomu účelu vytvořena zvláštní soustava soudů. Dále má být zřízen nejvyšší správní soud, jehož existence, jak víte, je založena v naší ústavě. A za třetí, že přezkum správních rozhodnutí má být prováděn též nezávislými správními tribunály, vytvořenými v rámci výkonné moci. Čili vláda dnes tyto teze projednala a rozhodla, že tento materiál, který mimochodem vzala na vědomí, předloží jak do sněmovny, tak do senátu, tedy do obou komor parlamentu, jako podklad pro vyjádření poslanecké sněmovny a senátu k těmto záměrům vlády. Zároveň uložila ministru vnitra a ministru spravedlnosti, aby koordinovali práce na přípravě návrhu nového správního řádu a též návrhu zákonné úpravy správního soudnictví. Jinými slovy, nyní je to v této fázi a vyslovit se k tomu budou muset i obě komory parlamentu.

A nyní k té druhé otázce.

Petr Lachnit, ministr pro místní rozvoj: Já jsem hovořil o programech, které zakládají právě ono plánovací období, takže vám můžu říct že, v přestupním období 2000 až 2002 region severní Moravy bude potřebovat zhruba 104 miliony Euro, z toho zdroje EU by měly být 65 milionů Euro a v období vstupu 2003 až 2006 celkem 392 milionů Euro, z toho zdroje EU by činily 245,8 milionů Euro. Mohu vám obdobná čísla poskytnout z regionu Severozápad, ale na to jste se mě neptal. Vy jste se ptal na onu podporu z té jedné miliardy, zhruba letošní, která je rozdělena na 573 pro Ostravsko a zbytek pro severozápadní Čechy. Z toho 100 miliónů na ostravsko je dedikováno na podporu jakýchsi kolaterálních aktivit subdodavatelské sítě firmy Philips s tím, že pokud tyto prostředky nebudou letos vyčerpány, je možno s nimi disponovat na běžnou regionální podporu. A pro oblast regionů střední Moravy, zřejmě nebude možné letos z programu Phare 2000 čerpat, ale předpokládá se jeho podpora ze zdrojů EU v roce 2001 z programu Phare 2001. Protože tato vláda si dala priority takové, které si dala a otevřeně se k nim přihlásila, čili po podpoře vzdělávání je to i podpora regionálního rozvoje a podpora vstupu a přibližování k EU, tak je jakýsi příslib toho, že jakmile v září, a já jsem velice rád, že tady pan premiér uvedl pozitivní a vzrůstající čísla, takže se těším na to, že jakmile pan ministr financí provede přehodnocení letošní zdrojové části našeho rozpočtu, takže budu moc potěšit i naše přátelé v regionu Haná a mikroregionu Jeseníky, že se i letos nějaká částka na tento program dostane.

Denisa Svobodníková, ČTK: Dobrý den, mám dvě otázky. První se týká nového přednosty karlovarského Okresního úřadu, jestli ho vláda jmenovala, kdo jím tedy bude a odkdy. A druhá věc je ta revize dubnového usnesení vlády, která by měla umožnit okresním úřadům čerpat prostředky z rezervních fondů. Projednávala vláda taky ten bod, a jak to dopadlo?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Nejprve k té první otázce. Ten bod byl přerušen, protože je potřeba ještě něco dopřesnit. Čili ministr vnitra musí přinést další dopřesňující údaje.

A pokud jde o ten druhý bod, i to bylo přerušeno, protože je opět potřeba udělat připomínkové řízení, v tomto případě zkrácené. To znamená, že s největší pravděpodobností to bude projednáváno již příští týden.

Alexandr Mitrofanov, Právo: Dobrý den, mám otázku na pana premiéra. Znamená prověření zde přítomného pana Heřmana na stupeň důvěrné nějaké omezení v jeho výkonu funkce vašeho osobního tajemníka? Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády: Tak já chci konstatovat, že rukama osobního tajemníka neprocházejí tajné materiály, ty procházejí běžnou vládní agendou a domnívám se, že z tohoto hlediska nedochází k žádné podstatné změně.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Já bych měl otázku na pana ministra dopravy, týká se to toho zákona o pozemních komunikacích. Jednak, zda-li se podle té novely nebo toho nového zákona nějak výrazně zpřísní ty podmínky provozu vozidel (tedy jestli motoristé budou moci očekávat něco horšího než dosud). A druhá věc je, zmínil jste se o tom registru jako veřejné listině. Jak by měl ten registr vypadat, kde by měl být zveřejněn? Znamená, že tedy všichni majitelé veškerých vozů budou veřejně známí.

Jaromír Schling, dopravy a spojů: Tak co se týče té první části otázky, já myslím, že směrem k motoristům k nějakému výraznému zpřísnění nedochází. Je to spíše záležitost, jak jsem už říkal, sjednocení legislativy do jednoho předpisu a uvedení těch technických podmínek do souladu se zákonem o pravidlech provozu na pozemních komunikacích a se zákonem, zjednodušeně řečeno, o autoškolách, o způsobu získávání řidičského oprávnění. To je trojice zákonů, která celou tu tématiku popisuje.

Na druhou část otázky ohledně registru mohu odpovědět tak, že registr povedou okresní úřady, pokud tedy budou existovat, později krajské úřady, nebude-li následně ta věc svěřena třeba i některým dalším pověřeným městským úřadům. To v tuto chvíli není stoprocentně jasné, to je otázka dalšího postupu reformy veřejné správy. Nyní existují okresní úřady, tedy svěřuje se to okresním úřadům. A jakým způsobem bude umožněno občanům do toho registru nahlížet - zpočátku asi osobně. Zda se nám podaří jednou dostat tento registr na internet, to nevylučuji, ale já osobně bych to pokládal za žádoucí, podobně jako je to už s jinými registry.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Pane ministře, ještě jsem se ptal na to, které údaje tedy budou zveřejňovány v tom registru - všichni majitelé, všechna auta, s adresami, s poznávací značkou. Co by tam tedy mělo být?

Jaromír Schling, dopravy a spojů: To je v zákonu přesně stanoveno, nechci to teď číst. Mohu pak poskytnout přímo text toho zákona. Všechny údaje, které budou do registru zapsány, budou veřejně přístupné.

Josef Kopecký, Zemské noviny, Slovo: Já jsem se chtěl zeptat, zda pan ministr vnitra Gross eventuálně informoval vládu o výsledcích prací inspekce skrz zásah v IPB.

Miloš Zeman, předseda vlády: Vláda se nezabývala bezprostředně touto záležitostí, zabývala se samozřejmě průběžnou informací, která se týká operací související s IPB. Ale na rozdíl od některých novinářů, pane redaktore, na rozdíl od některých politiků, považujeme právě tyto ekonomické věci za základní a zabýváme se tedy základními věcmi. Přiznávám se, že i když málokdy souhlasím s pane Zieleniecem, pak ve včerejší televizní "7" jeho označení této záležitosti jako bagatelní, souzní i s mým názorem.

Daňhelová, televize Prima: Chtěla bych se zeptat pana premiéra ještě k HDP. Vy jste řekl, že v příštích obdobích neočekáváte už tak vysoký nárůst, tak jaké očekáváte číslo ke konci letošního roku. A ještě případně, co jste vyhrál v sázce s ministrem financí? Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády: Tak sázky mezi přáteli se neprozrazují, ale mohu vás ujistit, že je to tekutina, paní redaktorko, a můžete sama hádat, zda minerálka, sodová voda a nebo něco jiného.

Pokud jde o moji prognózu, víte, že na Žofínském fóru jsem se utkal s Václavem Klausem v našich prognostických odhadech o vývoji HDP v tomto roce. Václav Klaus růst odhadoval na 1 %, já na 1,5 až 2 %. Myslím si, že vývoj za první čtvrtletí rozhodně dává za pravdu lepšímu prognostikovi, a ponechávám na vaší úvaze, abyste se sama rozhodla, kdo to je.

Co se týče vývoje HDP v dalších čtvrtletích, tak vzhledem k vyšší srovnávací základně se domnívám, že budeme všichni spokojeni, když tento růst bude oscilovat právě v tomto intervalu. To znamená 1,5 až 2 %, což by vzhledem k dobrým výsledkům prvního čtvrtletí znamenalo celoroční hodnotu růstu minimálně o 2 %, tedy o něco větší než původně prognózovanou. Chtěl bych také připomenout, že ve střednědobém rozpočtovém výhledu se počítá s tím, že v roce 2001 by již růst HDP byl tříprocentní a v roce 2002, až tato vláda bude končit své funkční období, by se pohyboval někde na hodnotě 4 %, možná i něco málo nad, což už by bylo výrazně vyšší růstové tempo než je průměrné tempo EU.

Achremenko, Zemské noviny: Já bych se chtěl zeptat, které vládní výdaje nejvíce přispěly k růstu HDP. Jestli je to už takhle specifikovaný.

Miloš Zeman, předseda vlády: Tak zaprvé si uvědomte, že vládní výdaje rostly o necelá 2 % a k růstu HDP nejvíce přispěl velmi dobrý vývoj exportu, který ve stálých cenách, tedy cenách na bázi roku 1995, dosti výrazně předstihl dynamiku importu. Ten růst je impozantní, u exportu je to téměř 30 %, u importu je to přibližně 20 % a právě ta pozitivní bilance je hlavním motorem, hlavním tahounem růstu HDP. Nikoli tedy vládní výdaje, nikoli spotřeba domácností, nikoli změna stavu zásob. Samozřejmě, že bych na základě těchto údajů mohl prohlásit, že právě proexportní politika, a tedy ty vládní výdaje, které směřují do oblasti proexportní politiky, byly jistým akcelerátorem růstu hrubého domácího produktu.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Pokud nejsou další dotazy, tak vám děkuji za účast a přeji hezký zbytek dnešního dne.