Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 27. ledna 1999

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, hezké odpoledne. Vláda měla na dnešním zasedání celkem 26 bodů a jako obvykle začneme těmi nejdůležitějšími. Proto bych nyní požádal jako prvního o slovo ministra zdravotnictví pana Davida.

Ivan David, ministr zdravotnictví: Projednávali dva návrhy zákonů, jejichž jsem byl předkladatelem, neboť se týkají zdravotnictví. Prvním z nich byl návrh zákona o ochraně veřejného zdraví, což je mimořádně významná norma zejména z hlediska našeho přibližování právu Evropské unie, protože asi 80 % směrnic Evropské unie, které se týkají zdravotnictví je implementováno právě do tohoto návrhu.

Projednávání tohoto návrhu bylo přerušeno a to nikoli tedy z nějakých věcných důvodů, ale proto, že legislativní rada projednávala tento návrh v pátek ve tři hodiny v noci a tím pádem bylo poměrně málo času pro zapracování připomínek, které se objevily k tomuto návrhu v rámci připomínkového řízení, čili ty připomínky byly zapracovány v pondělí a jednotliví členové vlády dostali materiál v úterý, tedy včera a měli vzhledem k jeho velkému objemu málo času, aby si skutečně ověřili, že jejich připomínky byly do materiálu zahrnuty tak, jak očekávali. Čili z toho důvodu bylo navrženo, vzhledem k tomu, že nejsme v časové tísni, pokud se jedná o projednávání tohoto návrhu, aby bylo dokončení projednávání tohoto bodu odloženo asi za 3 týdny.

To byla první záležitost. Druhou je návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 sb. o veřejném zdravotním pojištění. Jedná se o dílčí novelizaci vzhledem k tomu, že důkladná novela se připravuje ve formě návrhů zásad zákona na květen a nepředpokládá se , že by se podařilo přijmout ten nový návrh zákona do konce roku. Vzhledem k tomu, že platnost tohoto zákona je časově omezena do konce letošního roku, tak nejpodstatnějším důvodem pro projednávání tohoto návrhu bylo právě zrušení tohoto časového omezení platnosti zákona. Vedle toho se ještě objevily další drobné změny, které pokládáme za účelné zařadit do takovéto, řekl bych, nevýrazné novely. Jedna záležitost je změna, která vede k tomu, že se mění kategorizace léků, kdy počet kategorií se snižuje. Zřejmě víte, že v každé kategorii zásadně musí být nejméně jeden lék hrazen. Přitom kategorizace je nepřiměřeně podrobná. Je podstatně podrobnější, než je obvyklé v evropských zemích, takže například léky z jedné indikační skupiny se objevují v několika kategoriích a je hrazeno potom několik léků, které mají stejné účinky, ale liší se výrazně cenou. Čili některé firmy mají takto zaručenou plnou úhradu, ačkoli z hlediska účinnosti se nejedná o žádný zvláštní přínos.

To je jedna z věcí, která byla předmětem této novely. Další je určitá úprava práva pojištěnce na změnu zdravotní pojišťovny a to v případě zavedení nucené správy. Tady totiž může hrozit situace, že při zavedení nucené správy může dojít k náhlému rychlému odlivu pojištěnců. Pojišťovna zůstane bez příjmů, zatímco povinnost hradit poskytnutou zdravotní péči zůstane. Tím se může dostat do dluhů a bude potom nutno tuto pojišťovnu nějakým způsobem sanovat, aby ty pohledávky po ní nezůstaly, tak jako tomu bylo v případě 17 zaniklých pojišťoven. Čili tady ten důvod je zřejmý, protože dalším krokem by potom mohla být likvidace pojišťovny, která je nevhodná, je nákladná. A konečně poslední věcí, která je zde zavedená je začlenění lékové komise do zákona, čili v zákoně je uvedeno, že existuje léková komise v níž jsou zúčastněni jenom zástupci pojišťoven, ministerstva, komor, ale také zástupci laické veřejnosti. Tato komise je tedy poradním orgánem ministra, nicméně s tím, že je přímo uvedena v zákoně jaksi zvýrazněná možnost laické veřejnosti se k úhradě jednotlivých léků vyjadřovat. To je zatím vše k této novele.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Vláda dále projednávala další dvě novely a tou první byla novela zákona o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a také novela zákona o advokacii. K této problematice se vyjádří pan místopředseda vládyPavel Rychetský.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Dobré odpoledne vážené dámy a pánové. Na podzim minulého roku skončilo screaningové jednání v oblasti hospodářské soutěže. Jedním ze závěrů tohoto jednání s Evropskou komisí bylo, že bude třeba v našem právním řádu posílit nezávislé postavení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Mám tím na mysli i postavení nezávislé na vládě, na výkonné moci tak, aby ty dvě oblasti, ve kterých působí dnes a ta třetí, o které se uvažuje, že bude rozšířena jeho působnost po přijetí příslušných zákonů, budou vykonávat s plnou autoritou a také v úzké součinnosti s Evropskou komisí. A to nejen v období do začlenění České republiky, ale i po začlenění.

Jaké změny tedy ta, rozsahem nevelká, novela zákonu o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže přináší? Dosavadní právní úprava je velmi skoupá a říká: Předsedu úřadu jmenuje a odvolává na návrh vlády prezident republiky. Při screaningových jednáních, jak víte, s komisařem Viertem, který byl v České republice pro tuto oblast v září minulého roku jsme sice byli pochváleni, že jsme sice první z uchazečských zemí, která dokázala, dříve než začal screaning, vyčlenit tento úřad z výkonné moci, jak víte před několika lety se z ministerstva stal nezávislý úřad, ale právem nám bylo řečeno, že to vyčlenění by mělo být dotaženo do dokonalejší podoby., takže ta novela obsahuje tato ustanovení:

  1. Stanoví funkční období předsedy úřadu, dnes není stanoveno žádné. Návrh novely spočívá v tom , že by předseda úřadu byl jmenován prezidentem na dobu 6 let s tím, že nemůže být jmenován více než dvakrát.
  2. Doplňuje principy kompatibility nebo podmínky pro výkon t é funkce mimo jiné tím, že předsedou úřadu nesmí být člověk, který je členem politické strany nebo politického hnutí a pokud je členem nějaké strany nebo hnutí, musí do 30 dnů po jmenování do funkce toto členství ukončit.
  3. I pro odvolání zákon vyjmenovává důvody, aby nemohl být odvolán například pro to, jak tento úřad rozhoduje.

Takže návrh zákona předpokládá, že odvolání bude možné jenom v případě, kdy končí ze zákona výkon jeho funkce například uplynutím funkčního období nebo tím, že se funkce vzdá a nebo dnem právní moci rozsudku, jímž byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jeho způsobilost byla omezena. Tedy tady by nedošlo k odvolávání, tady by ze zákona výkon jeho funkce skončil, přičemž dalším případem, kdy ze zákona zanikne výkon jeho funkce je dnem právní moci rozsudku jímž by byl odsouzen pro úmyslný trestný čin. Novela zákona předpokládá dva případy, kdy by vůbec vláda mohla navrhnout jeho odvolání a to v prvním případě, pokud by nevykonával funkci podobu delší 6 měsíců a nebo pokud by porušoval povinnosti, to je ten druhý důvod, předsedy úřadu způsobem, který narušuje důstojnost nebo důvěru v nezávislost a nestrannost této funkce.

Druhá novela zákona, kterou jsme dnes projednali a navrhli jsme, aby byla postoupena parlamentu je novela zákona o advokacii z roku 1996. Tento zákon dosud nebyl nikdy novelizován. Výsledek, který v podobě novely dnes vláda projednala je v podstatě vyhodnocením dosavadní účinnosti zákona a zkušenosti s ním. Většina změn, těch je relativně mnoho, se spíše dotýká zpřesnění procesních postupů při kárném řízení s advokáty. To, co se však považuje za nejvýznamnější je skutečnost, že platná právní úprava, případy , kdy je před kárnou komisí České advokátní komory nějakému advokátovi pozastaveno členství v komoře a nebo dokonce je vyloučen z komory, což jsou případy při závažném porušení jeho zákonných povinností.

Příkladem může být advokát, u kterého se zjistí, že při návštěvě svého klienta v trestních věcech porušuje základní pravidla například mu umožní styk z různých důvodů s vnějším světem, ovlivňování svědků a podobně. V těchto případech dnešní platná právní úprava takovému rozhodnutí neodnímá respektive odvolání má odkladný účinek, takže advokát se může odvolat k soudu, to soudní řízení může trvat ještě 3 roky a po dobu těch tří let ten advokát dál navštěvuje toho klienta ve věznici nebo dál má tuto možnost, takže ta novela se rozhodla udělat základní krok, to znamená odejmout odkladný účinek k odkladnému prostředku proti takovému rozhodnutí advokátní komory s tím, aby bylo takové rozhodnutí vykonatelné ihned. To je podstata té novely.

Pro stručnou informaci, dříve než bylo zahájeno dnešní jednání vlády bylo z tohoto programu stažen bod 3 a to byla Novela zákona o zadávání veřejných zakázek, s ohledem na to, že ještě neskončilo legislativní projednávání na úrovni legislativní rady vlády, která, jak víte, zasedala minulý čtvrtek a tento bod přišel na řadu ve tři čtvrtě na dvě v pátek a bylo by naprosto neseriózní v takovou pokročilou dobu i s ohledem na relativně malý počet členů legislativní rady, kteří vydrželi do té pozdní hodiny ji dále projednávat, takže vláda považuje v souladu s legislativními pravidly za nemožné, dokud neskončí řádně legislativní proces tento návrh projednat.

To je zatím vše, ale ještě zde mám jednu informaci za pana ministra spravedlnosti. Vláda dnes také projednala návrh pana ministra spravedlnosti a je to návrh, který je samozřejmě adresován panu prezidentovi republiky na jmenování nových 23 soudců. Vláda tento návrh projednávala proto, že jak víte, jde o akt prezidenta republiky, který podléhá kontrasignaci předsedou vlády a bylo by velmi nevhodné, aby napřed pan prezident jmenoval a pak by mohlo dojít k tomu, že by u někoho premiér nesouhlasil s tím jmenováním, takže vláda dnes projednala všech předložených 23 kandidátů a u všech 23 kandidátů pověřila předsedu vlády, aby pokud pan prezident jmenuje tyto uchazeče do funkce soudců, aby pan premiér takové jmenování spolupodepsal v souladu s ústavou.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Vláda dnes rovněž schválila důležité nařízení, které se týkalo ochrany životního prostředí. O tom nyní pan ministr Kužvart...

Miloš Kužvart, ministr životního prostředí: Vláda dnes přijala nařízení, kterým se stanoví seznam výrobků a obalů určených ke zpětnému odběru a podrobnosti nakládání s nimi. Tímto nařízením vlády, které vyplývá ze stávajícího zákona o odpadech, zákona č. 125/97 sb. se naše legislativa ochrany životního prostředí znovu o kus přiblížila legislativě Evropské unie. Já bych tady chtěl zdůraznit, že tyto právní úpravy přijímáme nikoli proto, že si to přeje Evropská unie, ale pro ochranu životního prostředí naší země. Chtěl bych zde stručně zhodnotit toto nařízení, které se dělí do dvou částí. Do záležitostí týkajících se určitých výrobků, především bych chtěl zdůraznit, že jde o minerální oleje, akumulátory, galvanické články, baterie, výbojky a zářivky a ta druhá část se týká obalů. Ať už spotřebitelských obalů, to znamená krabic, láhví, plechovek a takzvaných přepravních obalů, to znamená sudy, přepravky, bedny, pytle. Toto nařízení vlády bylo připraveno a analyzováno, jejich ekonomické dopady ve spolupráci s vysokou školou ekonomickou, jeho náročnost ekonomická není zdaleka taková, jak by se mohli leckteří například podnikatelé obávat, naopak jeho zavedením vznikne větší možnost využití stávajících kapacit těch podnikatelských subjektů, které se zabývají například likvidací oněch zářivek, výbojek a akumulátorů.

Přijetím tohoto nařízení vlády může také dojít v určitých případech i k pozitivnímu efektu v rozpočtech obcí. Může totiž dojít i k úsporám ve výdajích na likvidaci odpadů. Já bych chtěl zdůraznit, že toto nařízení vlády bude plně uplatněno až 3 roky po tom, co nabyde účinnosti tím, že vyjde ve sbírce zákonů, čili zde je stejný mechanismus, jako v oblasti ochrany ovzduší. Tam, jak všichni víme, byla delší lhůta u zákona 309/91 sb. o ochraně ovzduší. Zde tento limit těch 3 let, kdy se bude ta, především podnikatelská, veřejnost navykat na plnění tohoto nařízení vlády byl stanoven tento limit 3 let po zvážení všech aspektů možností našeho průmyslu těmto požadavkům obecně závazného právního předpisu dostát. To je prozatím vše.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Z těch bodů, které vás ještě mohou zajímat bych zmínil ustavení komise vlády ČR pro řešení vztahu státu a církví, kníž vám víc řekne ministr Pavel Dostál.

Pavel Dostál, ministr kultury: Jak jistě víte, byl jsem vládou pověřen sestavit jakousi kandidátní listinu na členy vládní komise, která se bude zabývat právě otázkou vztahu státu a církví. Já připomínám, že tato komise bude pouhým poradním orgánem vlády a že nebude mít žádné pravomoci. Na výsledky její činnosti bude ale přihlíženo při přípravě návrhu zákona o vztahu státu a církví, který by měl přijít do parlamentu v prvém pololetí roku 2000. Klíč k výběru kandidátů byl stanoven po jednání a dohodě s církvemi a s federací židovských obcí.

Bylo to podle následujícího klíče: Ekumenická rada církví bude zastoupena 4 kandidáty, biskupská konference 4, federace židovských obcí 1 kandidátem. Ze strany takzvaně světské jsme po dohodě s církvemi udělali to, že politické strany vyslali své experty. V žádném případě se nedá ovšem říci, že jde o zástupce politických stran. Jsou to experti těchto politických stran, kteří se otázkami církví zabývají, kromě těchto lidí jsem navrhl do této vládní komise ještě některé nezávislé osobnosti. Vláda dnes schválila ustavení komise vlády ČR a zdůraznila, jako poradního orgánu pro otázky vztahu státu a církví.

Předsedou komise jmenovala ministra kultury a pokud se týká a to, co vás asi nejvíce zajímá, do komise byli jmenováni tito lidé: Dr. Petra Buzková, Dr. Ladislav Hejdánek, Dr. Dalibor Matulka, Ing. Zdeněk Novák - to je první náměstek ministra kultury, tedy statutární zástupce předsedy komise, Dr. Aleš Pejchal, Ing. Ivan Pilip, Doc. Dr. Jan Sokol CSc., Ing. Jaromír Talíř, Ing. Jan Zahradil. To tedy jsou ti zástupci, řekl bych, ze světské strany. Členové navržení Českou biskupskou konferencí: Mgr. Aleš Opatrný - biskupský vikář pro pastoraci a ředitel pastoračního střediska při Arcibiskupství pražském, Dr. Jan Kavka - zástupce konference vyšších řeholních představených, Dr. Ing. Květoslava Korcová - tady u této dámy nebylo zaměstnání uvedeno, Ing. Dalibor Štys - ekonomický poradce České biskupské konference. Členové navržení Ekumenickou radou církví jsou tito: Mgr. Pavel Smetana - předseda této rady, Dr. Jiří Čáp - ředitel Úřadu ústřední rady církve československé husitské, Ing. Karel Fojtík - ústřední tajemník Církve bratrské, Dr. Jan Chleboun - právník, člen Jednoty bratrské. Za Federaci židovských obcí vláda jmenovala Dr. Tomáše Krause - tajemníka této obce. Nečlenové komise, tedy tajemníci této komise jsou Mgr. Daniel Herman - tiskový mluvčí České biskupské konference a Dr. Jana Řepová - ředitelka Odboru církví ministerstva kultury. Snad dodám ještě to, že onen zákon o vztahu státu a církví, který vláda připravuje a kvůli kterému si zřídila tento poradní orgán bude řešit jednak postavení církví v demokratické české společnosti, způsob jejich financování, pak bude řešit nejvážnější otázku, která se v této chvíli jeví, to jest registrace církví a samozřejmě se bude zabývat i restitucí církevního majetku. Děkuji, to je nyní vše...

Libor Rouček, mluvčí vlády: Nyní vás seznámím ještě s těmi dalšími důležitými body, které vláda také projednávala. Schválila věcný záměr zákona o ochraně osobních údajů a o působnosti Úřadu pro dohled nad ochranou osobních údajů a také věcný záměr zákona o přestupcích, Návrh věcného záměru zákona o technických požadavcích na výrobky, návrh věcného záměru zákona o veřejné podpoře. Dále schválila návrh nařízení vlády o odměnách členům zastupitelstev v obcích. Zde došlo k valorizaci o 17 % u starostů a dalších obecních zastupitelů. Vláda vyslovila nesouhlas s návrhem rozpočtu Fondu dětí a mládeže na rok 1999, vyslovila souhlas s návrhem na sjednání dohody mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o vědeckotechnické spolupráci a vzala též na vědomí 3. průběžnou zpráva o dosavadním průběhu technické části jednání s Evropskou unií o dohodě o přistoupení České republiky k Evropské unii (screaningu).

K tomu bych vám pověděl to, že se jednalo o 3 další ukončené kapitoly. Byly to vnější vztahy, celní unie a soutěžní politika a části dalších dvou kapitol, to znamená kapitoly Doprava - část vnitrozemská doprava a kapitoly Zemědělství - část plodiny na orné půdě a ovoce a zelenina a část veterinární legislativa. A obdobně jako u těch předcházejících 12 kapitol, zde nedošlo při projednávání k závažným problémům. Ale Česká republika v průběhu těch bilaterálních screaningových kol upozornila, že možná bude požadovat jednání o určitých přechodných období při zavádění některých ustanovení předpisů evropského společenství a ten nejdůležitější je, že v kapitole vnějších vztahů. Česká republika bude trvat na tom, aby oblast celní unie se Slovenskem byla zachována, i vpřípadě, že se Česká republika stane členem unie dříve než Slovensko. Tolik na úvod a nyní již máte prostor vy se svými otázkami...

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Měl bych dvě otázky, jedna upřesňující, týkající se toho návrhu zákona o veřejném zdravotním pojištění. Pane ministře, tam jste řekl, že se mění nějakým způsobem možnost vyměnit tu pojišťovnu při tom uvalení nucené zprávy, neřekl jste ovšem, zda-li tedy ten pojištěnec může nebo nemůže změnit tu pojišťovnu, jestli je mu to zakázáno a po jakou dobu, to jestli by jste mohl upřesnit?

A na pana ministra kultury mám dotaz ohledně té komise. Dnes ve vysílání Českého rozhlasu pan Herman znovu zdůraznil, že je pro ně nepřípustný zástupce komunistické strany. Takže se chci zeptat, zda-li to skutečně bylo toto členství komunisty předjednáno v komisi a pokud ne, nebo jakým způsobem na to budete reagovat nebo jakou očekáváte reakci katolické církve nebo biskupské konference?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Takže nejprve pan ministr David...

Ivan David, ministr zdravotnictví: Vzhledem k tomu, že to zní poměrně komplikovaně, tak já to nejdřív přečtu a pak to eventuelně vysvětlím, pokud by to nebylo jasné. Jde tady tedy o to, aby nenastal náhlý odliv pojištěnců během velmi krátké doby, vzhledem k tomu, že dochází vlastně k úhradám s určitým časovým prodlením, což by potom vedlo k tomu, že ta pojišťovna by nebyla schopna dostát svým závazkům. Čili normálně může pojištěnec pojišťovnu změnit jedenkrát za dvanáct měsíců, a to vždy jen k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí a to buď ode dne vstupu zdravotní pojišťovny do likvidace anebo ode dne zavedení nucené zprávy nad zdravotní pojišťovnou. Čili tato možnost mizí, nemůže to být dnem zavedení nucené zprávy nad zdravotní pojišťovnou, čili platí tam ta zásada, že to může být od prvního dne čtvrtletí jednou za dvanáct měsíců, ale nikoliv počínaje dnem zavedením nucené zprávy nad zdravotní pojišťovnou.

Pavel Dostál, ministr kultury: Na vaši druhou otázku bych odpověděl asi ve třech rovinách. Za prvé, pan Herman se mýlí a myslím si, že to je jen sémantický omyl, že jde o spolupráci s komunistickou stranou. Vládní komise bude jakési diskusní fórum, kde by měly zaznít názory, všechny názory opakuji. Znamená to, že všechny názory budou brány v úvahu, to z prvé.

Za druhé, když jsem byl u pana kardinála Vlka, kde byl přítomen pan Smetana, oznámit kandidáty, opakuji, že jsem byl jako člen suverénní vlády pouze oznámit kandidáty, nikoliv si nechat tyto kandidáty schválit, byly k některým jménům, a to nejenom k panu Matůlkovi, kterého vyslala KSČM do této komise, připomínky. Řekl jsem panu kardinálovi, že tyto připomínky budu tlumočit, a co se stane, pokud vláda tyto připomínky nevezme na vědomí, a pokud bude jmenovat komisi podle kandidátky, kterou jsem sestavil, opakuji podle klíče, který byl ale předtím předběžně dohodnut.

Pan kardinál řekl, že to sice nebude dobrá zpráva, ale v žádném případě nehodlají nespolupracovat v této komisi a v každém případě do této komise vyšlou své delegáty. Je pravda, že za deset dní na to jsem se dočetl něco jiného v novinách o nynější reakci pana kardinála, v této chvíli nic nevím, ale mohu vám říci jedno, pokud se některé církve práce v této komisi nezúčastní, neznamená to v žádném případě, že tato komise nezačne pracovat.

Petr Korbel, Právo: Já bych měl dva dotazy na pana místopředsedu Rychetského. Za prvé, jestli se vláda zabývala změnou prognózy ministerstva financí o vývoji hrubého domácího produktu v letošním roce a za druhé, dnes byl prohlášen konkurs na společnosti Chemapol Group, což by mohlo způsobit 20 000 nezaměstnaných, zda jste o tom mluvili?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Velmi stručně. Nezabývala se prognózou ministerstva financí a teď ta druhá odpověď, chtěl jsem říci, nevím o tom, že soud vyhlásil dnes konkurs, to by bylo asi nekorektní. Možná některý ministr, když šel na toaletu, se to dozvěděl od někoho, tak to nevím určitě, ale myslím si, že třeba my, co zde sedíme, se to dovídáme poprvé, ale o tom, že bude podán návrh na konkurs ze strany věřitelů, o tom samozřejmě víme delší dobu a vláda připravuje, jak známo, národní program boje proti nezaměstnanosti, takže ten program právě počítá s tím, že nastávající rok bude patrně rokem, kdy v důsledku úpadku některých podniků bude třeba, aby vláda řešila problematiku nezaměstnanosti, mimo jiné právě v souvislosti s konkursem. Jak asi dobře víte, v pondělí tento týden zasedala tripartita a Rada sociálněhospodářské dohody a projednávala právě věcný návrh zákona o fondu insolvence v těchto případech, ze kterého by měly být, jak známo, poskytnuty pracovníkům podniků v konkursním řízení tři měsíční platy ze státních prostředků jako překlenovací prostředky pro řešení jejich svízelné situace.

Pavel Dumbrovský, televize Nova: Já bych měl otázku na pana Rychetského a potom na pana Davida. Pane Rychetský, co říkáte vy nebo vláda tomu, jak obvinil pan Benda ministerstvo vnitra, že se snaží omezit vyšetřování těch zločinů komunismu? Co říkáte tomu jeho obvinění, protože tu není pan Grulich. A pana ministra Davida bych se chtěl zeptat, v té lékové komisi tedy bude i veřejnost, nebo kdo tam za tu veřejnost bude?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: My na to neříkáme nic, protože to je nesmysl omezit jakékoli vyšetřování, vláda nemůže, to by musel například být předložen návrh zákona, kterým by se něco podobného činili, takže já považuji toto obvinění za nesmyslné, mohu vás ubezpečit, že vláda se žádným vyšetřováním ani v té, či oné oblasti nezabývá, a v žádném případě nepovažuji za možné jakékoli zásahy nebo omezování jakéhokoli vyšetřování. Za svou osobu mohu říci.....

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já bych k tomu dodal, že pan Grulich v minulosti několikrát řekl, že on právě chce tuto činnost zintenzivnit...

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Já jsem to chtěl říct za svou osobu, považuji naopak za velmi smutné, že Úřad pro vyšetřování dokumentace zločinu komunismu za ta léta své činnosti nevykázal dostatečné výsledky.

Ivan David, ministr zdravotnictví: Chtěl bych velmi stručně vše zrekapituloval, aby to bylo jasné, jak to s tou komisí vlastně je. Celá léta docházelo ke kategorizaci léků, protože léky musí být v tomto režimu kategorizovány bez jakéhokoliv statutu komise, čili ta komise byla jakýmsi poradním orgánem ředitele odboru později náměstka Suchopára, a teprve v roce 1996 jaksi přiměl ministr Stráský náměstka Suchopára, aby vůbec stanovil nějaký statut, kterým by vůbec jaksi ta komise byla zřízena, existovala nějaká pravidla pro její činnost.

Náměstek Suchopár potom byl odvolán, když přišla paní ministryně Roithová. My jsme nyní poněkud upravili statut této lékové komise a to v tom smyslu, aby bylo jasně zřejmé, jaké jsou jeho kompetence. Už od roku 1996 tam byli zastoupeni zástupci Sdružení pacientů a jediné tedy co se mění je to, že existence této komise je zachycena v zákoně nebo přesněji řečeno navrhuje se do zákona, takže bude uvedena v zákoně. Čili předtím nebyla vůbec kodifikována, pak byla kodifikována velmi povrchně, my jsme ji kodifikovali lépe a nyní dochází k tomu, že bude kodifikována v zákoně.

Filip Černý, Česká televize: Měl bych dva dotazy, první na pana ministra Davida, zda počet snížení počtu kategorií léků bude znamenat i počet snížení léků, které bude plně hradit zdravotní pojišťovna? A druhý dotaz, vláda dnes měla také projednávat návrh na jmenování předsedy Úřadu pro hospodářskou soutěž, jestli už tuto věc projednala?

Ivan David, ministr zdravotnictví: K té první otázce: Nemusí tomu tak být, protože je povinnost, aby v každé kategorii byl nejméně jeden lék plně hrazen. Může tam těch léků plně hrazených být více, jestliže se vejdou do určitého cenového limitu,například, nebo jestliže pro to existuje jiný důvod, o kterém právě rozhoduje ta zmíněna kategorizační nebo léková komise. Čili tady jde o to, že doposud ty jednotlivé kategorie šly do příliš velkých detailů podle chemického složení, takže já jsem si tady namátkou teď nalistoval, že dříve existovala dvanáct kategorií antiepileptik, a nyní bude existovat pět kategorií antiepileptik.

To znamená, že ty léky jsou kategorizovány podle diagnóz jako prostě řečeno podle nemocí, podle indikací a nikoli podle chemického složení. Dříve existovalo pět kategorii antidepresiv, nyní tedy se navrhují tři kategorie antidepresiv, například. Čili to nemusí znamenat snížení počtu hrazených léků a už vůbec to neznamená jaksi zhoršení kvality zdravotní péče, protože jsou to léky, které mají srovnatelnou účinnost, to je samozřejmě podmínkou, s tím, že pokud se v současně době chemicky lišily, byly v různých kategoriích, byly hrazeny oba, aniž by k tomu existoval nějaký věcný důvod. Firma, která vyráběla prostě lék jiného chemického složení, abych tak řekl, tak měla zajištěnou plnou úhradu, nyní bude muset soutěžit s výrobky té firmy, která vyrábí stejně účinný lék na stejnou indikaci jiného chemického složení, v tom je podstata. Počet kategorií se významně snížil, nic méně stále pro jednu indikaci za časté existuje několik kategorií.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Předložení kandidáta prezidentovi republiky na jmenování nového předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže bylo bodem číslo 26 programu dnešní vlády, který přišel na řadu šest minut před 17.00 hodinou, takže pan premiér stačil zahájit tento bod. Já jsem stačil přednést úvodní zprávu, a abychom vás nenechali čekat, tak jsme projednávání tohoto bodu přerušili, takže bude pokračovat večer tento bod.

Ivan David, ministr zdravotnictví: Já bych to ještě trochu doplnil svou předchozí odpověď. V evropských zemích zpravidla existují nějaké seznamy základních léků, to jsou ty nejdůležitější léky, je jich zpravidla kolem 150. My nyní tady navrhujeme 189 kategorií, zatím co původně těch kategorií bylo 521, nebo dosud je 521 kategorií. Takže jako se blížíme řekněme počtem kategorií k standardu a tento jaksi nadměrný počet kategorií vedl k tomu, že byly hrazeny některé léky, které hrazeny být nemusely, aniž by to tedy nějak prospělo pacientům, kteří je užívali.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Ještě nějaké otázky? Pokud nikoliv, tak vám děkujeme za účast a jenom připomínám, že příští zasedání vlády bude v pondělí.